Kosíři mi včera nachystali milé překvapení. Vůbec jsem si nebyl jist zájmem o druhý díl Deflace, hlodala obava, že to bude podle hesla – jednou stačilo. A ačkoli chválím den před večerem,v okamžiku , kdy tohle začínám psát, má druhý díl vyšší čtenost než ten první. A oba se docela šíří internetem… To nepíši kvůli sebechvále nebo chlubení , ale proto, že chci čtenářům za zájem poděkovat a že mi to dává odvahu přidat třetí – snad už závěrečné pokračování. Doufám, že vás nezklame.
Ještě než začnu opět nový materiál, musím se vrátit k textu ze včerejška. Tohle jste určitě také četli:
http://www.novinky.cz/finance/319272-tretina-domacnosti-ma-financni-rezervy-maximalne-na-mesic.html
Čerstvé údaje o tom, jak vypadají finanční rezervy českých rodin. Ocitujme z něj dvě krátké pasáže:
Pouhá třetina domácností má pro případ ztráty hlavního příjmu finanční rezervu jen na týden, maximálně měsíc. Dokonce každý patnáctý Čech by s rezervou vystačil necelý týden, 35 procent pak dva až tři měsíce.
Financím dobře rozumí, ví, jak vhodně investovat, vybrat si úvěr nebo využívat řadu finančních produktů, jen šest procent Čechů.
Opravdu si ČNB myslí že za těchto okolností platí :
1- domácnosti jen jen čekají se spotřebou až díky deflaci, bude ještě levněji? Když pouze 6% je schopno vhodně investovat?
2- že si takhle náhodou fatálně nehraje s lidskými osudy? Viz oněch 65% domácností, kterým finanční rezervy vydrží od jednoho týdne do max. 3 měsíců…
Ale zpět k předmětu mého zkoumání devalvační operaci centrální banky. Ze včerejší osnovy devalvačních očekávání z blogu Petra Jánského
- Téměř okamžitě se zvýší dovozní ceny a měla by se tak zvýšit poptávka po domácím zboží a službách (oproti zahraničním)
- Čeští exportéři těží z oslabené koruny a dosahují vyšších zisků (dokud rostoucí domácí náklady tuto cenovou konkurenceschopnost nesníží)
- Oslabená česká koruna přiláká více zahraničních návštěvníků
- Rostoucí ceny a poptávka po domácím zboží by měly zvýšit výběr daní (především DPH a spotřební daně
mám ke komentování ještě dva body
3-oslabená koruna přiláká více zahraničních turistů
Jako na zavolanou se včera v Lidovkách objevily tyto dvě grafiky:
zdroj Lidové noviny 15.11.2013
Byl bych se spekulací na to, že kursový pokles přivodí nějaký zásadní zvrat v návštěvnosti České republiky v incoming turistice velmi opatrný! Grafy tuto hypotézu nijak nepotvrzují. V roce 2008 , kdy koruna rekordně posilovala a na současný kurz měla k dobru nějakých 15%, nebyl zájem v návštěvu v ČR nijak zásadně menší než teď. Zato propad zájmu v krizovém roce 2009 byl razantní. Snadno lze dovodit, že o příjezdu k nám rozhoduje globální ekonomická nálada v zahraničí a nikoli nějaké hrátky s kurzem ve výši +- 5%. Ale třeba to od 10.11.2013 bude úplně jinak…..
Příznivce téhle víry bych rád upozornil na druhý graf- průměrný počet nocí strávených cizími turisty u nás! Dle mého soudu popisuje totiž nejméně stejně důležitý údaj. Ti, co zde nocují jsou totiž ti, co zde nechají opravdové peníze! Na které se naše ekonomika tak třese. Jenže tenhle údaj se vyvíjí, jak vidíte -NEGATIVNĚ! A žádný jednodenní zájezd autobusem rakouských důchodců ,do Vietnamlandu v Hatích na tom nic nezmění.
Shrnuto – i zde platí, že teoretické poučky jsou věc jedna a ekonomická realita druhá.
Pojďme se tedy podívat na další predikci
4- vyšší daňové výběry díky vyšším cenám a většímu podílu prodaného tuzemského zboží a služeb
Začnu tím, že sem přetisknu to, co už jste četli před chvilkou – jeden zásadní postulát o tom, jak vypadá finanční síla českých domácností
Pouhá třetina domácností má pro případ ztráty hlavního příjmu finanční rezervu jen na týden, maximálně měsíc. Dokonce každý patnáctý Čech by s rezervou vystačil necelý týden, 35 procent pak dva až tři měsíce.
Tedy totální nedostatek peněžních rezerv u 65% domácností!
Finanční kondice firem nebude zas až tak odlišná. Ani být nemůže a ti, co peníze mají – jak z privátní, tak z korporátní sféry budou stále stejně opatrní na jejich vydávání!
Každý má možnost utratit jen to, čím přímo disponuje nebo v horším případě tím, kam ho pustí jeho úvěrový rámec. A u většiny domácností viz včerejší graf , je to prostě tak, že jedou na doraz. Jestliže jsou na výdajovém stropě a mohu za cosi měsíčně vydat jen tisícovku a ono to cosi podraží o 5%, pak buď
– toho cosi koupím o 5% méně nebo
– toho cosi koupím sice stejně, protože musím ,ale o těch 5 % pokrátím výdaje třeba ve skupině leccos.
V každém případě konečný součet relevantních vydání zůstane nominálně stejně vysoký.
Samozřejmě, že za předpokladu, že můj příjem zůstává stejný nebo se mi nepovede navýšit úvěrový rámec.
Vyšší výběr daní by přesto bylo lze docílit – pokud by se výrazně zvýšil počet zahraničních turistů podle bodu 3. A nejlépe ještě doprovázený strmým růstem českých turistů, kteří by místo do Jugošky příští rok jeli na Lipno…. Jenže to jsou většinově ti, co mohou utrácet…
Jak už jsem uvedl v prvním díle – nebudu tvrdit, že devalvace nepřinese vůbec žádné pozitivní efekty. Tak daleko nejdu. Ale troufnu si tvrdit, že pokud se nezmění globální ekonomická situace, pak budou výrazně menší, než si dnes členové bankovní rady a ti co sdílejí jejich názor, malují .
Nemluvě o nákladech té devalvace! Několik desítek tisíc lidí, kteří se dnes tak tak drží nad hladinou, tímhle zdražením spadnou pod ní.Nevratně. Zkrátka už tu další pětistovku v rodinném rozpočtu nenajdou. Slyším z ulice NA Příkopech termín kolaterální ztráty? Copak jsme ve válce?
A týká se to nejen občanů. Ale i….. no teď budu psát zejména pro tebe Jene Čermáku, slíbil, jsem ti přece už v diskusi pod prvním dílem, že mám pro nachystáno cosi, co bytostně znáš a kde si na výsledek té devalvace sáhneš osobně!
On s důsledky bude velmi tvrdě konfrontován například i státní rozpočet! Už bylo napsáno, že MUSÍ nutně zdražit PHM. Takže z už tak poddimenzovaných rozpočtových kapitol na dopravní náklady ve všech rezortech si zase bude možno koupit méně litrů benzinu a nafty a tedy odjet méně kilometrů. Pokud se výrazně nepropadne cena ropy na světových trzích. Týkat se to bude v prvé řadě těch, co jezdí nejvíce – armáda, policie, hasiči, záchranka….. Ale více vydá i stát, až bude opět obměňovat svoje strategické rezervy PHM. Což periodicky musí. Takže velmi problematický a nečekaný vícenáklad!
A přirozeně, že i erár zaplatí teď více za každý nákup zboží či služby netuzemského původu.. O to méně mu zbude na financování jeho běžného chodu! Málem jsem zapomněl – stát má část svého dluhu denominovanou v cizích měnách. Zejména euru. Objem dluhové služby této části dlužního portfolia se také zvedne o 5%……..
Ale to se zatím přímo netýká přítele Jeníka. Takto příslušníka cechů lékařského. Jak vypadá české zdravotnictví čtete denně v novinách a vidíte večer v televizi. Lékařské odbory jsou ve stávkové pohotovosti, zubaři a praktici vyhrožují masovými protesty a nemocnice říkají, že 5 miliard, o které dostanou příští rok více jim nijak nepomůže a že nejméně 1/3 je špitálů zralá na okamžitý kolaps. A vy zase – a co s tím má společného devalvace měny?
Když jsem si dělal přípravu pro první článek, tak součástí byl i velmi hrubý odhad, jak se asi dražší dovozy promítnou do hospodaření státu a které rezorty to nejvíce postihne….
S odstupem, jako nejkritičtější, mi vyšlo právě zdravotnictví!!! Podle mne v celém politicko ekonomickém komplexu, s výjimkou armády, neexistuje žádný druhý sektor, který by byl v takové míře závislý na dovozech jako právě bílé pláště!
Lékařská technika, spotřební materiál, léky, energie a podobně jsou v obrovském procentu jen z dovozu. Bez tuzemských substitucí!! To vše teď o 5% okamžitě dražší! Že by někdo ve zdravotnictví zajišťoval kurs pro nákupy? S tím jsem se NIKDY nesetkal. Takže k těm řádově 10-ti miliardám, co českému zdravotnictví schází už teď , přibudou ještě nejméně další stovky milionů na kurzové ztráty. Al e spíše miliardy.Opět méně peněz na péči! Takhle se devalvace Jeníku týká přímo tebe a hned. Pochopitelně i nás všech ostatních. Zakalkulovala to ČNB do svých analýz, co myslíš?
Včera se v diskusi objevil nový nick -Vašek A. Který stojí na straně ČNB a v devíti bodech její počin obhajuje. Nehodlám mu brát jeho názor a doufám, opravdu doufám, že pravdu má on a dáma a pánové z bankovní rady. Moc si to přeji. Protože pak bychom všichni na tom byli daleko lépe, než když se potvrdí vlkovy chmurné vize. Nicméně – do teď jsem předkládal svoje námitky proti skoro všem jeho bodům. Nebudu je opakovat.
Ale nutně se musím ještě vypořádat s tímto:
Hlavním cílem bylo zabránit deflaci. Deflace je opravdu nebezpečná. Snižuje totiž výnosnost reálných investic. Investoři totiž porovnávají výnos z investice s “bezrizikovým” výnosem na bankovním termínovaném vkladu nebo ve státních dluhopisech. A deflace přináší výnos z kapitálu (díky poklesu cen) i při nulových úrokových sazbách, tedy snížila by se motivace investovat. Pokud nevěříte mně, cituji ze zde odkazovaného článku Ilony Švihlíkové: “Viceguvernér Tomšík uvedl i příklad Japonska, což je obzvláště varující. Japonsko je země, která zažila dvě ztracené dekády, přičemž se ukázalo, že setrvačnost deflace je děsivá (což by mělo být poučení pro všechny fanoušky zlatého standardu, který je ze své podstaty deflační) a především: nevíme, co s ní! Deflaci tedy opravdu neradno podceňovat, protože jakmile se jednou v ekonomice usadí, je to velice zlé.”
A to přesto, že nebezpečí deflační spirály nevidím zas až tak hrozivé a bezprostřední. V úvodním díle je popsáno proč. Ale jen z části. Ještě jednu podstatnou věc jsem si záměrně držel pod rukou. Bylo jasné, že nějaký koment ve smyslu Vaška A. musí dorazit. Přesně kvůli tomu jsem ocitoval z Wikipedie definici deflace. Dnes z ní použiji toto:
K deflaci dochází, když ve světové či specificky orientované národní ekonomice je příliš mnoho konkrétního zboží či služeb a dojde k absenci peněz, které mohou být využity pro nákup tohoto zboží či služeb.
Tím odpovídám na velmi dne s citovaný příklad Japonska. A to ze dvou důvodů
1- japonská ekonomik a vnitřní hospodářský systém je jednak velmi specifický a do jisté míry uzavřený. Té se deflačně týká z té horní definice ona specificky orientovaný národní ekonomika!
Prosadit se z venku na japonském vnitřním trhu je velmi složité i pro ty největší a nejlepší světové firmy a výrobky. Jednak kvůli velké high tech konkurenci, tradicionalistickému přístupu domácí populace k výběru výrobce a často velkým a záměrným byrokratickým omezením japonských úřadů. Japonská ekonomika je navíc teritoriálně izolovaná a je velkým vnitřním trhem.
2- ČR a její ekonomika s ní má velmi málo společného!
Jsme malý a velmi otevřený hospodářský systém, který dnes ani efektivně nemůže, díky členství v EU administrativně klást překážky v transferu zboží a služeb. Nejsme schopni se administrativně chránit před importem negativních, ale ani pozitivních ekonomických jevů. Proto z definice deflace jsme ti, kteří si deflaci dovezou, když vypukne jinde!
Proto ten příměr kulhá na obě nohy! Paralela , která by platila absolutně, existuje. Říká toto: jestliže Evropa / rozuměj EU, rozuměj Německo/ spadne do deflační pasti, ČR tam spadne také. A můžeme se klidně dožít dvou ztracených dekád jako Japonsko! Ale žádné dvě dekády nehrozí soliterně ČR! Ne při tom, jak exportně nastavené je Česko! Jednak velikostně jednak druhově! Jsme převážně nikoli finalisté, ale subdodavatelé. Což znamená jasnou závislost na jiných. Na rozdíl od Japonska.
Jako argumentaci proti námitkám Vaška A. použiji i část z článku, který zájemcům – fajnšmekrům z oboru doporučuji přečíst: http://zpravy.kurzy.cz/358748-ecb-v-kreci-hrozi-deflace-nebo-trzni-bublina/. Cituji:
Ekonomové debatují, co prudký pokles míry inflace eurozóny bude znamenat pro širší ekonomiku. Poslední data z EuroStatu ukazují, že spotřebitelská inflace se snížila o víc jak polovinu, z 2,6 % v září 2012 na 0,7 % v září 2013. To je nejpomalejší růst inflace od začátku celosvětové finanční krize a tato hodnota je také velmi vzdálena od inflačního cíle ECB stanoveného na 2 %. Aby toho nebylo málo, spotřebitelské ceny padají v Řecku a Irsko, Portugalsko a Španělsko se na pokraji deflace pohybují. Hlavní vinu za sestupnou spirálu klesajících spotřebitelských cen lze přičíst na vrub poklesu cen na komoditních trzích. Komoditní index CCI, což je koš 17 stejně vážených komodit, klesl na úroveň 375 euro, což je o 15 % méně než ve stejném období v minulém roce. Strašidlo deflace nyní obchází Evropou.
Protože euro pokračuje v růstu k úrovni 1,35 za dolar, čelí eurozóna hned dvojímu nebezpečí. Snižujícímu se exportu a vynořující se deflaci. Když se naposledy euro pohybovalo na stejné úrovni (únor 2013), tak se ho šéf ECB Mario Draghi pokusil srazit slovní intervencí: „Směnný kurz není politickým cílem, ale je důležitý pro ekonomický růst a cenovou stabilitu. Budeme sledovat, jestli je jeho zhodnocování podložené, a zda nepředstavuje risk pro cenovou stabilitu.“ Tento komentář poslal kurz euro vůči dolaru na úroveň 1,28.
Hlavním důvodem zhodnocování eura je však prudký pokles přebytku likvidity v bankovním systému eurozóny. Zdroje rychle vysychají. Od května 2012 poklesly z 803 miliard na dnešních 158 miliard euro. Mezitím roste peněžní zásoba Japonska jak houby po dešti a dosahuje 182 trilionu jenů. Od té doby co FED spustil QE3, vysoceoktanová peněžní zásoba USA (MZM) prorazila historická maxima a pohybuje se na úrovni 12,2 trilionů USD
Pro mne opravdová hrozba. Reálná. S kterou ovšem ČNB neudělá vůbec nic. Já naopak na jejím místě bych s tou devalvací počkal, až jestli se začne naplňovat podle toho výňatku. Pak odstartují nepochybně celosvětové závody v tom, kdo více znehodnotí svou měnu! Bude mít centrální banka v takovém případě ještě nějakou munici?
A tím se dostáváme k rizikům nedávné devalvace, spojené s centrální bankou a její pozicí.Přiznávám rovnou že teď si nebudu tak úplně jistý v kramflecích. Ale je zřejmé, že každá legrace cosi stojí. Jestli si dobře pamatuji, tak údaj o kumulované ztrátě ČNB je asi 120 miliard korun. Výsledkem hrátek s kurzem musí být, po skončení celé operace – nárůst této sumy. Jde o dluh specifický, který zpravidla NENÍ třeba hradit. Zpravidla. Nejméně do té doby, dokud náhodou nechcete vstoupit do eurozony. Pak ECB nepochybně bude trvat na tom, aby stát kapitál takové centrální banky znovu doplnil…
Bohužel existují rizika další.
To první vyplývá z reálného a nikoli devalvačního kurzu koruny vůči euru. Podle všech dostupných indikátorů je rovnovážná parita nastavena někde v okolí poměru 1:25 a nikoli 27.
Ti , kteří chodí na Kosu už delší čas ví, že jsem rozhodným odpůrcem fanatiků , vyznávající trh bez přívlastků. Soudím, že regulace jsou nutné. Za zcela chybné ale pokládám jít zásadně proti trhu a jeho přirozenosti. Což ČNB tímto udělala. Navíc s jistou budoucí masivní forsáží! Jestliže tedy efekty devalvace budou takové, jak ČNB očekává – zejména v oblasti zvýšení exportů a nárůstu zakázek. Výsledkem by logicky měl být ještě větší přebytek z bilance vývoz – dovoz.´a tedy automatické posilování naší měny.! Což vyvolá další opět intervence Singera a spol. A tak pořád dokola. Protože ČNB jednoznačně prohlásila , že připoutala českou korunu k euru v pevném kurzu 1:27!!! A že tak nejméně 18 měsíců chce mít!
Být mezinárodním měnovým velkospekulantem, velmi bych zavětřil! Můj dávný propočet, samozřejmě velmi hrubý a nedokonalý, kdysi prozradil, že do souboje s ČNB se dá jít už se základním kapitálem 40 miliard korun. Ty počty vycházely z tehdejší velikosti měnových agregátů, devizových rezerv, inflačního cíle a s promítnutí úrokových sazeb jako nákladu na transakci. Dnes by to vyšlo asi kapku jinak. Takže řekněme, že by ta startovací suma musela být dvojnásobná. Ale zisk, při téměř nulových úrokových sazbách, jež jsou transakčním nákladem, výrazně větší. Skutečně si jsou Na Příkopech jistí, že se nezopakuje scénář z roku 1997. Byť trochu jinak? Že tu není celá řad a hráčů, pro které 4 miliardy dolarů nebo 3 miliardy eur nejsou, svým způsobem drobné, které stojí za to hodit do měnového forbesu jménem česká koruna? Ono fixování kurzu může velmi snadno působit na opravdu velké hráče jako výzva. A ČNB jejich atak vůbec nemusí ustát. Zejména proto, že spekulant si okamžik svého útoku může vybrat. Může to zkusit teď , ale klidně i v okamžiku, kdy ČNB svou současnou pozici začne opouštět. Nebo tehdy, když se objeví nějaký nový, významný a neznámý faktor, který spekulaci výrazně usnadní. Kdybych to měl dělat já, pak bych s e nejspíš svezl teď s tím, co dělá centrální banka a korunu bych poslal ještě více dolů, než plánuje ona. Ale své kouzlo bude mít okamžik, až dojde k otočení měnového kormidla. Mimo jiné třeba proto, že potom bude Singer a spol. v daleko méně komfortní pozici než teď. Korun si skutečně může, teoreticky, natisknout, kolik chce, ale devizových rezerv? Ty jsou velmi konečné…. Velka tvrdá spekulace na fixní kurz nebo nutný očekávaný manévr centrální banky je dalším nepominutelným rizikem, které bankovní rada na sebe a celý český finanční systém vzala. Může být , že jen teoretickým.
Nemluvě o tom, že vážným rizikem bud e i samotný, nikým nekomplikovaný návrat ČNB a celé ekonomiky do polohy před devalvací. Tehdy najednou ekonomika může klidně zažít skokovou revalvaci!! S tvrdým dopadem na exportéry!!! ČNB bude muset sesednout z tygra, na kterého si naskočila. A Číňané říkají, že to nelze…
Vím, že jsem opět dlouhý a k neučtení, ale na konec jsem si nechal to, co v celé akci považuji za riziko vůbec největší – totiž toto:
K měnovým intervencím provedeným minulý týden dnes /guvernér Singer -pozn. vlk/poznamenal, že stanovenou hladinu 27 CZK/EUR bude centrální banka držet po delší dobu, minimálně však rok a půl. Obecně je připravena intervenovat neomezeně, tak dlouho, dokud nebude dosaženo inflačního cíle. Pokud si to situace vyžádá, může dojít k další změně kurzového cíle. ČNB odloží intervenční nástroj v okamžiku, kdy bude ekonomika vystavena riziku dramatických inflačních tlaků.
Podle Singera byla přímá intervence nutná mimo jiné také proto, že trh již přestával věřit slovním intervencím.
Kdykoli to čtu, mám husí kůži!!! Jako kdybych viděl Belzebuba osobně. A to hned dvakrát:
Poprvé tehdy , když si uvědomím, že ČNB se vydala na válečnou stezku, oficiálně to oznámila a zavázala se, že na ní zůstane do dost vzdáleného časového úseku ať se děje co se děje: Kosíři velmi dobře vědí, že nesnáším dogmatiky a ideologické fanatiky. Tohle prohlášení guvernéra ČNB přesně tímhle zavání! ČNB, jestli nechce totálně ztratit svou tvář a celou reputaci, nezbude, než u tohoto svého prohlášení zůstat. I kdyby četr na koze jezdil! Jak říkávala moje babička. A já dodávám – i kdyby spekulant korunu zhuntovat měl. Velmi nedobrá zpráva.
Ten druhý Belzebub co z toho prohlášení vyčuhuje není o nic menší a je otázka, jestli vidle v jeho ruce nejsou ještě ostřejší a nebezpečnější! Kdy že ČNB hodlá opustit právě nastolený kurz? No přece… v okamžiku, kdy bude ekonomika vystavena riziku dramatických inflačních tlaků.
Riziko dramatických inflačních tlaků!!!! Pro jistotu sem dám znovu graf inflace z prvního dílu. Protože se nepamatuji, že by její strmý nárůst bběhem roku 2007 z 1,5% na skoro 8% p.a. ČNB tenkrát k nějaké zásadní intervenci- ať už úrokové nebo kurzové pohnul!! Copak tedy asi znamená ten termín dramatický inflační tlak číselně? Rád bych toho Belzebuba měl aspoň předběžně kvantifikovaného! Nemluvě o takové drobnosti, že pokud by se inflace náhodou opravdu víc, nedej osude – dramaticky – rozjela, existuje vždycky nějaké, byť zbytkové nebezpečí, že se ji nemusí podařit /včas/ zkrotit. Se všemi dopady, které to může mít. Jsem si jist, že v Německu , s jeho historickou zkušeností s hyperinflací, by tohle, hodně frivolní prohlášení šéfovi Bundesbanky rozhodně jen tak neprošlo!
http://www.akcieatrhy.cz/cz/ecb-se-potaci-na-hranici-deflace-a-trznich-
Na samý závěr cítím potřebu zopakovat následující:
Nemám ani náhodou teoretický aparát, kterým disponují členové bankovní rady ČNB a jejich podpůrné týmy. Nemám k disposici jejich sofistikované modely a všemožné statistiky. Takže existuje značná míra pravděpodobnosti, že dáma a pánové, co jsou jejími členy mají pravdu. A já se ve svých úvahách triviálně pletu. Je li tomu tak, budu jen rád. Mně, vám a našim rodinám se bude pak žít daleko snáze a nejspíš i lépe, než kdyby se naplnily moje obavy, které jsem se snažil poctivě, v souvislostech, s podporou údajů z veřejně dostupných zdrojů, odprezentovat.
Obdivuji všechny, kteří to dočetli až sem.
Jo a na konec ještě kontrolní otázka. Ani dnes jsem nevyčerpal všechno, co bylo na dnes připraveno. Mám ještě uvažovat o jednom dílu nebo už máte ČNB a vlka plné zuby?
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! 
Ešte ten jeden diel dajte, pán Vlk…
Pán Rys.
Něco osobního.
Máte možnost proniknout k informacím o prodeji státního podílu ve Slovenskem Telekomu?
Pán zemedelec, nemám žiadne zvláštne kontakty, ktoré by mi to umožnili. Jediné, čo by som mohol – prelúskať web (čo nie je nič extra). Terajší stav – čo ja viem – je taký, že počas letných mesiacov (tuším august) bolo rokovanie medzi R. Ficom a predstaviteľmi Deutsche Telekomu o odpredaji 49% Slovak Telekomu, ktoré ešte stále vlastní štát. Problém je v tom, že privatizácia Slovak Telekomu bola urobená vraj tak, že štát sa nemôže dodnes domôcť dividend, ktoré mal ako 49% vlastník dostávať v minulých rokoch (DT ich údajne proste odmietol vyplácať), čo je aj jedným z dôvodov, prečo sa slovenská vláda chce tohto minoritného podielu zbaviť (lenže pri odpredaji sa to bude musieť nejako vyriešiť, možno navýšením kúpnej ceny). Cena za 49% podiel sa predpokladá v súčasnosti okolo 600 – 800 miliónov eur. Deutsche Telekom sa vyjadril, že má záujem uplatniť svoje predkupné právo na 49% podiel, ale nie skôr ako za rok (čo môže súvisieť s jeho akvizíciami v Českej republike pred niekoľkými dňami, ak som správne zachytil). No a na Slovensku pred pár dňami prebehla správa (ktorú ale nikto nepotvrdil), že o odkúpenie 49% v Slovak Telekome by vraj mal mať záujem aj PPF. To je všetko, čo ja viem k dnešnému dátumu. Nič moc…
Peniaze z odpredaja 49% Slovak Telekomu by sa mali použiť na vyplatenie náhrady za vyvlastnenie 2 súkromných zdravotných poisťovní (Dôvera a Union), resp. na zníženie štátneho dlhu (bude to závisieť od toho, či a v akej výške sa budú prípadne odpredávať ešte ďalšie štátne aktíva, v podobnej pozícii minoritného akcionára je totiž Slovensko aj v niektorých ďalších privatizovaných podnikoch).
Pán Rys.
Děkuji,já jenom,že tam může lobovat naše lejdy.
Určitě si to ještě jeden díl zaslouží. A byl bych docela rád, kdyby se tam dostaly na scénu i ty banky, jak jsem je připomínal.
Ten díl si to zaslouží i proto, že existují tací, co věří, že lidem udělají dobro manipulacemi s penězi.
Neudělají. Tím spíše, že peníze mají být ekvivalentem HODNOTY. Čím jsou peníze, ať už ve fyzické podobě natištěné – lhostejno zda na rotačkách ČNB nebo FEDu – nebo emitované v elektronické podobě na computerových účtech finančních trhů, aniž jsou podloženy čímkoliv?
Čímkoliv jiným, než INFLACÍ?
Jo, a jak půvabně zní těch pár slov z wikiny ohledně deflace – „….dojde k absenci peněz, které mohou být využity pro nákup tohoto zboží či služeb.“.
Což je to, o čem tu píšu už potřetí. Podstata a jev. Podstatou je podhodnocení pracovní síly a nadhodnocení podílu kapitálu na produkci.
Na jedné straně tak vzniká (těžko umístitelný) přebytek a na druhé straně nedostatek peněz na koupi produkce.
hezky receno
Hmm Vlku, ale oni vychazeji z predikci, ze ceny budou klesat. To vcetne cen za energie. Ty predikce mají na rok dopředu a jak sami rikaji, jedine nejaky sok ci valka by to mohli zmenit. Tudiz oni nepocitaji se zvysenim cen za ropu, ale predikuji jeji pokles. Otazka je, zda to nevidíte moc cerne a buh vi jake materiály ma CNB na stole. Mozna, kdyby jste mel informace, jake maji k dispozici oni, zmenil by jste nazor. Pochybuju, ze je to takova banda nezodpovednych hazarderu a fanatiku a ze si to jen tak umanuli ze srandy nad kosem hasise. Nikdy se takhle nechovali.
Jenomže bankéři nebyli při hlasování jednotní. Kdyby měli k dispozici nezpochybnitelné materiály, rozhodli by jednoznačně a ne těsnou většinou.
Nikde se nezverejnuje kdo jak hlasoval pokud vim a nejaky famy opravdu neberu.
Zveřejněno to bude za šest let.
Zda to je podle zákona, nebo jenom podle nějakého interního pravidla ČNB, to nevím a je to asi v podstatě fuk. Nicméně tohle pravidlo existuje a proto se o průběhu hlasování dozvíme až budou hoši bezpečně za vodou (možná i fyzicky).
Tak si počkáme na výsledek. A jestli se ČNB hrubě zmýlila, pojedeme pracovat jinam, třeba do prosperujícího Řecka (třeba řecká ekonomika bude náš nedostižný sen).
Toto téma a jeho fundovaný a čtivý rozbor mě přinutil na tento článek počkat a ne to nechat na zítra. Za to velké díky autorovi. Už pod minulým člankem jsem napsal, že nevěřím na hrozbu deflace. Kam se podíváte, tam se zdražuje, vše stojí víc a víc. Mezitím nás MF a ČNB krmí grafy o nízké inflaci , teď dokonce deflaci. Výpočet této veličiny mě připomíná vtip z doby komunistů. „Maso sice zdražilo, ale zase jsme zlevnili lokomotivy, takže celková cenová hladina se nemění“. Ještě něco k té válečné stezce, na kterou se ČNB vydala. Dnes to zmiňoval v rádiu nějakej ekonom (nezaslechl jsem v autě jméno)- tento boj se nedá vyhrát. Pokud spekulanti rukavici zvednou je ČNB bez šance a je po koruně. Odvolával se na totožný příklad, kde britská centrálni banka odešla ze stejné válečné stezky poražena po několika týdnech a libra ztratila definitivně desítky procent své hodnoty. Jak dlouho vydrží v tomto kontextu odolávat centrální banka malé ekonomiky s relativně bezvýznamnou měnou je snadné tipnout.
ČNB vydrží asi tak jednu noc. Připomněl bych jeden nepříliš vážně míněný útok, kdy si spekulanti potřebovali přes nocumístit peníze, a tak šli po CZK. ČNB intervenovala ve prospěch koruny, spekulanti shrábli zisky a šli jinam. ČNB pak ztrátu 400 mil. Kč vydala za své velké vítězství. A to šlo o nepříliš vážně míněný útok v řádech hodin o víkendu. Prostě bylo zapotřebí peníze nějak uložit před další spekulací těch spekulantů.
Vážněji míněnou akci by ČNB neustála ani měsíc, spíše tak týden.
Já jsem ten trochu zmatený popis z Novinek pochopil takto: 1/3 lidí má „zásoby“ do měsíce, 1/3 lidí mezi 1 a 3 měsíci a 1/3 více jak 3 měsíce.
1/3 lidí žije z ruky do úst, tedy zoufale čeká na výplatu.
1/3 lidí má úsporu ve výši svého platu na 1-3 měsíce. Tedy např. pracovník pracující za 10 tis. čistého má finanční zásobu 10 až 30 000 Kč. Kdo má více, třeba 32 tis. spadá do poslední třetiny lidí.
Třetina lidí v případě ztráty zaměstnání musí bezpodmínečně vzít jakoukoliv práci. Třetina si může dovolit vyčkat max. 1-3 měsíce na výhodnější pracovní nabídku. Třetina lidí má ještě více času.
Přeloženo, lidé opravdu nemají prachy na nákup nesmyslů, mají jen na holé přežití. Zaměstnavatelé mohou lidi obrat o finance ještě více, nemají šanci se bránit.
I když většině z argumentů rozumím spíše „instinktivně“ než s vhledem, což pochopitelně schází v souvislostech, za sebe bych velmi přivítal pokračování…
Čte se to jedním dechem a autorovi tímto za zprostředkované pohledy souvislosti velice děkuji.
P.S.: Není to příliš dlouho, co se dost živě diskutovalo o otázce státního dluhu (bylo to vyprovokováno útokem na růst zadlužení za „socanské konjunktury“), tehdy vyplynulo, že kromě obecné prosperity, možnosti to nejvítanější, ale také zdaleka nejsložitější, existují další metody, jak umazat dluh. Tou poněkud divokou byla válka – což je záležitost pro velmocenské hegemony, kteří neví kudy kam, nikoliv pro nepatrnou zemičku. Druhou byla měnová reforma, která je politicky neprůchodná. Třetí je vysoká inflace. Předpokládám, že ta nejvítanější varianta v růstu HDP (nejlépe HNP), je dnes fantasmagorická a věci se vyvíjí v podstatě opačně…
Ještě je jedna varianta, zestátnit všechny penzijní fondy a z nich pokrýt státní dluh. Stát lidem sebere peníze a místo nich dá slib, že se o ně v budoucnu postará. Už dávno a mnozí psali, že dluhy státu umoří nejspíše střadatelé v penzijních fondech.
Pane Vlk.
Perfektní.
Určitě budete mít možnost k tomuto tématu se vrátit.
U toho zdravotnicství jste to vystihl velice dobře,přidám,že to může postihnout i jejích platy,pochopitelně i úspory.Jak jsem včera napsal,mělo by to být doprovázeno vládními opatřeními,někdo tomu říká prorůstová.Já bych spíš čekal,zaměřit tomu i dotace,posílit domácí výrobu,jinak snahu po domácí výrobě a výdělku,vám odepíší dražší náklady.
Bohatá rodina – bohatý stát.
Jsem laik, má dáti – dal, pokud je něco +; nebo -; = to špatně a na basu.
A co teprve ti, co nemají průměr? 25 – nebo 28.000, ale polovinu, nebo méně? Nebo dluhy? Nejistotu v zaměstnání(!), snad jen Nečas, má stále stejně. A právo je slepé.
Lidé nenakupují, střední třída se posouvá do chudoby. Ale na druhé straně jsou tu údaje o výši úspor obyvatelstva, které dosahují, nebo snad i převyšují státní dluh. Nikde ale uvedeno a ani nemůže být uvedeno, jaká je struktura těchto úspor, zda-li třeba 90% těchto vkladů je v držení třeba jen 5% střadatelů. ČNB se zřejmě domnívá, že navýší inflaci a tím pomalu zdevalvuje státní dluh a vytáhne peníze z obyvatelstva. Nakonec ty dluhy zaplatíme všichni a nemusí být ani měnová reforma. Pocítí to hlavně chudší, zatímco při měnové reformě by to odnesli především bohatí.
Správně, a bankéři z ˇCNB patří k těm bohatším.:-)
Ještě, prosím pokračování.
Ahoj vlku, nejvic se mi libila tva veta , ze si panove hraji s nasimi zivoty. To mi prijde nepochybne tak jak tak, a mozna bychom si to meli uvedomit, kde jsou ty rozdily proti ustrednimu vyboru, mozna na knihu nez blog premysleni. K tomu zdravotnictvi, myslim , ze je to paralelne slozitejsi nez se zda, jak ty ukazujes centralnim bankerum. Totiz byt zdravotnik urcite nejsem odbornik na jeho financovani, je to komplikovane a casto paradoxni. 10procent dph nam slo do nakladu, jednoznacne, tehle 5 nutne nemusi. Totiz dodavateskym firmam dluzime 6-12mesicu, presto se jim to vyplaci. Podle meho musi mit neskutecne marze. Taky ceny do zdravotnictvi pripominaji ta zlata prkenka do bombarderu, tuhle jsem koupil 2 sroubky za 1000 kc. Mezi dodavateli je taky znacna konkurence. Rozdily cen pristroju pro soukromy a nemocnicni sektor jsou v nasobcich. 67 mld za leky byl zase rekord, a pritom se od nas tahaji ven neb jsou levnejsi. Proste logiku se mi v tom nikdy nepodarilo objevit. Treba nas hospodarsky vysledek se meni jak na houpacce zcela bez zavislosti na tom, ze delame porad stejne…. Takze proste uvidime. Nic chytrejsiho mne nenapada. Ps taky bych se asi nejvi bal spekulantu, a strasne by mne zajimaly priciny toho prusvihu ve kterem jsme, i kalousek mi prijde slaby, selhavani instituci?
Asi nejrychlejší a nejefektivnějším způsobem rozhýbáním ekonomiky při splnění všech cílů, jež si ČNB deklarovala, by bylo dostat ty „natištěné“ peníze mezi lid. Postě jim je, namísto nákupu jiných „natištěných“ peněz dát.
Věřím tomu, že by se okamžitě dostaly do oběhu. Okamžitě by se zvedli tržby, tím i výběr daní. Reakcí by byla devalvace koruny a tím i splnění dalších deklarovaných cílů.
Tak proč nejít touto cestou?
Pane Admirál,
Vaše řešení by vedlo k prohloubení deficitu na běžném účtu platební bilance a zvýšení zahraničního zadlužení. Vlk v článku mluvil o pozitivní bilanci obchodu, ale to je pouze část skládačky, díky silně negativní bilanci výnosů máme běžný účet jako celek dlouhodobě negativní (roste zahraniční zadlužení) a to stát typu ČR nemůže dlouhodobě ustát. Opatření ČNB je sice ve svém důsledku stejné, jako by mělo rozdání peněz lidem (devalvace a následně růst cenové hladiny), ale nezvýší zahraniční dluh. Za určitých okolností by mohlo běžný účet vyrovnat a snad bysme mohli i něco začít splácet, ale k tomu je podle mě potřeba provést řadu dalších opatření a devalvace sama o sobě pravděpodobně stačit nebude.
Vlod – sice Vám rozumím, ale selský rozum mi říká v naší situaci by bylo mnou navržené opatření jediné ve všech směrech účinné opatření.
Dluh? Virtuální peníze vržené do nákupu cizí měny dluh nedělá a virtuální peníze vržené přímo do ekonomiky dluh zvětšuje? Co bylo zákonem zavedeno, může být stejně tak zákonem zrušeno.
Smekám hluboce a upřímně děkuji autorovi za dosavadní tři články a prosím, aby toto téma – byť třeba s časovým odstupem – pokračovalo. Kupříkladu v lednu, protože to už by se mohl projevit cenový pohyb a byl by prostor pro další vyhodnocení zásahu ČNB.
Poněkud mne znepokojuje, že Vlkova komplexního uvažování není schopna bakovní rada ČNB.
K těm tématům ohledně dopadů devalvace do české ekonomiky bych jedno (pro řadu čtenářů nejspíš zcela marginální) přece jen měl. Jsou jím „sociální služby“ – tedy péče o umírající, nemocné, bezmocné, mentálně a tělesně handicapované, duševně nemocné a lidi na dně.
Tyto služby jsou
a) brutálně podfinancované
b) silně orientované na pohyb v terénu
c) silně závislé na lécích a jiných materiálech z dovozu
Zdražení PHM a veškerého dovozového zboží tyto služby buď zdraží, nebo postupně zlikviduje. Reálnější je druhá varianta, protože zdražovat nemají kam, neboť většina jejich „klientů“ patří do nízkopříjmových a bezpříjmových skupin.
Rovněž nemají kam snižovat platy zaměstnanců, neboť již dnes většinou jen o pár stokorun převyšují beztak žebráckou minimání mzdu. Ani propouštění není v jejich rámci reálné, protože již dnes jsou personálně těžce poddimenzované a zaměstnanci jsou přetěžováni daleko nad hranici únosnosti. Jakékoli zdražení u nich povede ke snižování kvality služeb nebo k postupnému omezování a rušení činnosti; což těžce odnesou ti nejpotřebnější z potřebných.
Děkuji moc za článek, četl se jedním dechem. Osobně bych se vůbec nezlobil, kdyby přišlo ještě jedno pokračování. Souhlasím, že jsem malá a otevřená ekonomika, žádné Japonsko a nebudeme mít deflaci v inflačním okolí. Pokud svět sklouzne do deflace, budeme mít deflaci a naopak. O našem osudu mnohem více rozhoduje ECB a FED než ČNB.
Především v Americe bojují proti deflaci už léta. Jenže ta likvidita někde je a někde není. Na Wall Street například rozhodně je! Akciové indexy z minim před čtyřmi lety vrostly 2-3 násobně. Jenže mediánové mzdy zůstávají na velmi nízké úrovní a počet lidí závislých na potravinových lístcích neklesá. Takže jedno procento rychle bohatne a zbytek přinejlepším pouze přihlíží a doufá, že nějaké centy skončí i v podpalubí. Jak dlouho to takhle může pokračovat?
Bude to pokračovat do doby, než se najde Robespierre, Lenin, Gottwald, Hitler nebo někdo podobný a řekne všem, že jim zlepší životní úroveň, když obětují každého stého občana (tedy to 1% nejbohatších). Čeká nás diktatura a proskipce. Rychlejší hromadění peněz těmi nejbohatšími vzbudí vůči nim všeobecnou nenávist. Aby se zachránili, vytvoří zástupné problémy – válku (viz Irák, Afgánistán a americký národ semknutý s rukou na srdci při hymně), dovoz imigrantů (ještě chudší proti chudým z bohatého státu) nebo něco jiného.
Ještě jeden článek bych si klidně přečetl
Stabilita celého bankovního sektoru, tedy včetně ČNB, stojí na důvěře. A že důvěra dostala pořádně na frak, je nesporné, přestože se většina ekonomů a finančníků vyjadřuje diplomaticky a opatrně.
Říká se, že nejlepší vláda je ta, kterou občan skoro neregistruje. Která, jako by ani nebyla. Nebude to s naší ČNB stejné ? 🙂
Vítám všechny články, které srozumitelným způsobem problematiku státních financí občanovi osvětlují. Jde o oblast, kterou nemohu ovlivnit, přesto je zajímavá. Především zjištěním, jak vše souvisí se vším, a jak i drobné úpravy stavu mohou způsobit vážné důsledky. Je dobré vědět, že i dnešní jistoty, ostatně čím dále, tím menší, jsou jen zdánlivé, a stabilita systému relativní.
Napíšu teď něco, co by mělo vyplývat z toho mnou dosud napsaného, ale nebylo to řečeno tak zpříma.
Stav české ekonomiky (přesněji „stav ekonomiky v Česku) je stavem PŘED VYPUKNUTÍM KRIZE Z NADVÝROBY. Tahle ekonomika se vyznačuje všemi příznaky téhle situace, na prvním místě tím, že produkci, která se dostává na náš vnitřní trh, nemá kdo kupovat (tedy má, ale v tom současném množství a cenách, protože na více nákupů spotřebitelé, tj. těch dolních deset milionů, nemá více peněz, a těch horních sto tisíc tu spotřebu nijak neovlivní, oni své potřeby už teď uspokojují více, než na kolik potřebují).
Kdybychom byli „uzavřenou“ ekonomikou, těžko by se hledal lék bez skutečného propuknutí oné krize (nemusela by to být přímo krize se vším všudy, možná by jen potřebný počet producentů zkrachoval a situace nabídky a poptávky by se vyrovnala, anebo spíš ani by k takové situaci nedošlo, protože naše ekonomika není schopna vyprodukovat tolik, aby země byla soběstačná). Kdybychom byli „plánovitou ekonomikou socialistického typu“, ten problém by vůbec nenastal, protože by se řešil věcným (administrativním) omezením dovozů.
Jsme však otevřenou ekonomikou na straně spotřeby nejméně zpoloviny odkázanou na dovoz, a navíc světoví producenti jsou vždy schopni dodat prakticky jakékoliv množství jakéhokoliv zboží a služeb. Dokonce na to mají mechanismy, jak nám své zboží a služby vnutit – viz AREVA a případná dostavba Temelína.
Jaké měly a mají domácí instituce možnost tuhle situaci řešit?
Je třeba říct, že z institucí je to na prvním místě Česká národní banka, jejíž hlavním úkolem je dbát na cenovou stabilitu a v jejím rámci, je-li to možné a účelné ovlivňovat ekonomiku.
Co tedy ta ČNB dělala? To jediné, co mohla – i když budu do roztrhání těla tvrdit, že stále šlo a jde o „aspirin“, protože ona pomáhala producentům, nikoliv tomu, aby se zvýšila poptávka a spotřeba – ZLEVŇOVALA pro producenty ÚVĚRY. Nejvyšší míra REPO sazby za poslední roky byla k 8.2.2008, a to 3,75 %. Od té doby sazba trvale klesala na současných 0,05 %!!! (peníze pro banky prakticky zdarma) zavedených 2.11.2012 http://www.finance.cz/makrodata-eu/menove-ukazatele/sazby-cnb/
Těmihle kroky se vnitřní možnosti ČNB vyčerpaly. Leč poptávku po zboží to logicky nezvedlo, naopak, v téže době „nečaskalousek“ dále snížil úroveň koupěschopné poptávky plošným snížením platů státních zaměstnanců PRÝ o 10 % (bylo to podstatně více procent, protože těch 10 bylo na tarifním platu, ale současně jim odňali prostředky na odměny, které činily nezanedbatelnou část příjmů státních zaměstnanců – to, že oni svým pappenheimským na ministerstvech mnohonásobně odměny zvýšili, na celkovou úroveň koupěschopnosti nemělo žádný vliv).
Tak, a co dál, Česká národní banko?
Zbýval ji jediný nástroj, a to OMEZIT DOVOZY. Ale jak už jsem napsal, v otevřené a globální ekonomice to nejde jinak, než jejich ZDRAŽENÍM. K tomu v minulosti sloužila CLA. Dnes už si globální ekonomika dávno vynutila jejich zrušení. Tak babo raď!
Nelze jinak, než dovoz regulovat měnovým kejklem. Devalvovat domácí měnu. A právě tenhle (opravdu jako jediný možný) krok ČNB uskutečnila 7.11.2013. Začala tisknout prázdné peníze a v obrovských objemech je chrlit na finanční trhy, čímž dosáhla okamžitého efektu zdražení eura (a samozřejmě přiměřeně všech ostatních cizích měn) o nějaká 3,8 procenta.
Někdo je přesvědčen, že tohle naší nemocné ekonomice pomůže. Že to zdraží zboží z dovozu, které se tím pádem bude méně kupovat (a tedy i dovážet), a že se český spotřebitel přivrátí k domácím výrobcům, čímž je podpoří a „odmítne“ ty drahé zahraniční.
Nenechte se vysmát, říkám já! Důsledkem tohoto kroku bude jen a jen zdražení všeho. Neznám jediného českého výrobce, který by produkoval výhradně z českých surovin a pomocí českých energií. Zejména třeba nafty či plynu, v zemědělství i hnojiv.
Koruna sice klesla jen o méně než čtyři procenta, ale zdražení bude podstatně vyšší, alespoň těch komodit, které tvoří spotřební koš těch dolních deseti milionů, to už je v Česku takový obchodní folklór. Čím to, že už před intervencemi ČNB zdražily potraviny? Že vepřové maso zdražilo o 20 – 30 procent? A dalo by se pokračovat ve výčtu. Jak to, že zdražení eura už (prý) dnes promítli někteří obchodníci do svých cen i deseti procenty?
Takže tak, milí a vážení.
V Česku nejde o problém výrobců, producentů. Tedy, přesněji, ano, jde o problém jejich rentability, míry zisku či ztrát, ale jde o agregovaný problém z nespotřeby, z nepoptávky, o problém zapříčiněný nedostatkem peněz u spotřebitelů, ne u producentů a všech ostatních, co jsou na produkci, její distribuci a prodeji navázáni (a když už jsem u těchto „parazitů“, nemalou měrou se na výslednici pro producenty podílejí i oni, kteří zvyšují obchodní cenu produkce nad přijatelnou mez, tak, že producent inkasuje z výsledné obchodní cen jen malinkou část, ostatní jde na jejich „triko“ – zemědělci by mohli vyprávět!). Ti mají provozní úvěry od bank skoro za hubičku. Ti zákazníci mají prdlačku, jen a jen omezené množství peněz, které jim navíc žere inflace (prý aktuálně hrozí deflace – no snad ano, ale o tom, že za loňský rok činila inflace 3,3 % a nominální průměr příjmů představoval zvýšení jen 2,8 % a tudíž poprvé za dlouhá léta došlo k SNÍŽENÍ reálných příjmů, o tom pan prof. Ing. Mgr. Ing. Tomšík, PhD., PhD. nějak mlčí, nezdá se vám?). O tom, jak to je s těmi „průměrnými příjmy“ by se navíc také dalo polemizovat, například tak, že se týkají stále menšího počtu lidí (zaměstnanců), neboť se zvyšuje nezaměstnanost, řada lidí odchází na živnosti (kde mnozí z nich lavírují na pokraji přežití), jiní pobírají sociální dávky či odcházejí na předčasné důchody (a tak se věšejí na krk státu s vyžraným korytem), případně nemají žádné legální příjmy.
Pane Lex.
Výborné doplnění.
Když k tomu připočteme hospodářské výsledky státu,jak je ještě dojen,tak už se ničemu nedivím,když někteří tvrdí,že k bankrotu státu není daleko.
Pánové, všichni zapomínáte na naprosto perfektně fungující exekutorský průmysl.
No, už si toho stihla všimnout i Světová banka a vystavila nám dost nelichotvou vizitku.
K vašemu komentáři není co dodat.
ĆNB měla možnost nechat měnový kurz plovoucí a nijak jej neomezovat, on by se ustálil a pak mohla intervenovat. Když už se tolik bála deflace. Ale kurz byl dlouhodobě stabilní a zásah na jeho podporu jen rozkolísal vyvážený stav – s budoucími negativními důsledky. Těmi budou zdražení dovozů – tedy i benzínu, následně všeho (i ten chleba se musí z pekárny nějak dovézt do obchodu) a zvýšení cen. Lidé budou mít platy stejné, tak se ještě více soustředí jen na základní potřeby. Na jaře koupí kravku, zasejí políčko, … Tím poklesne odbyt domácím producentům a do deflační spirály se ekonomika ČR opravdu dostane.
ČNB neměla dělat nic.
Vlku, vynikající analýza mikroekonomické reality. Odráží se v ní vaše hluboká životní zkušenost. Je tu však jedno velké ALE. CO JE TO PRAVDA? Přejete si, aby měl pravdu Vašek A. a ne vy. Potíž je v tom, že pravda je vždy subjektivní. Zřejmé je to z příběhu starého rabína, který soudil obchodní spor. Po té, co vyslechl první stranu, řekl: „Máš pravdu“. Pak vyslechl druhou stranu a řekl: „Máš pravdu“. Oba však namítli, že pravdu může mít jen jeden z nich a tu k němu přišli najít. Na to rabín odvětil: „Máte pravdu“.
Stejně tak máte pravdu vy, protože tu svou hledáte ze svých životních zkušeností, kde jste byl blízko firmám. Pravdu však má i Vašek A., protože ji také hledá ze svých životních zkušeností. Každopádně má smysl, abyste napsal další pokračování, pokud jste přesvědčen, že to nejdůležitější se vám ještě občanu Novákovi nepodařilo vysvětlit. A podle mě by to mělo být právě o bankách, k těm máte ještě hodně co říci. Podle mých informací jen ze 4 tzv. systémových bank v ČR odchází z české ekonomiky více jak 80 mld. ročně.
Problém hledání pravdy v současném ekonomické dění je jako pověstné hledání jehly v kupce sena. Samozřejmě, že pro občana Nováka, kterému buď ubývají zákazníci nebo mu stagnuje nominální mzda, výsledky ČSÚ o dalším poklesu kvartálního HDP nebylo žádným překvapením. Včera jsem v rádiu poslouchal „renomované“ finanční analytiky, kteří se doslova předháněli, kdo z nich byl více tímto výsledkem překvapeni. Životní zkušenosti jsou nesdělitelné. Dnešní „svazáčtí“ projektoví manažeři pracující v renomovaných konzultačních firmách, jejichž jediné mistrovství spočívá ve vyplňování a kontrole termínů v MS Excelu nebo v MS Projectu, se také často nestačí divit, jak je možné, že projekt nepostupuje, jak měl. Starým protřelým vlkům pak nezbývá než křičet své pravdy. Třeba na Kose.
Současná ekonomická věda se stala týmž, čím je náboženství. Stejně jako text bible je sbírkou mírně řečeno velmi špatně přeložených příběhů z věku tisíců let před Kristem a jejich výklad školeným kněžstvem je většinou doslova urážkou lidské důstojnosti, tak v případě ekonomických textů vysokoškolských skript se jedná o sbírku z kontextu vytržených hypotéz, které byly postaveny na úroveň vědy matematickým aparátem chatrně fungujícím jen za podmínky ceteris paribus a jejichž výklad tak ctihodní profesoři ani nemohou provádět jinak než šířením víry. Slyšeli jste slovo ekonoma. Amen.
Jako nepraktikující ekonom, který se živí v jiném oboru, si závěrem dovolím předložit svou hypotézu, proč to ČNB udělala. Moudří kmeti říkají, že pravda je složitá a vždy nad ní zvítězí jednoduchá lež. To si myslím i o zdůvodnění prezentované ctihodným guvernérem ČNB. Určitě šlo o souběh více faktorů, které přinesly nebo přinesou prospěch více stranám a nutně i samotným členům bankovní rady ČNB. Těmi faktory mohou být:
1) Riziko deflace a nedostatku bankovní likvidity v eurozóně, viz Vlkem odkazovaná analýza pro fajnšmekry.
2) Rozhodnutí minimálně na úrovni subjektů ECB, EU, BIS provést z tohoto a dalších důvodů koordinovanou akci. ECB se toho 7.11. „rozhodovala“ rychleji než ČNB a Draghi pohovořil dříve než náš Singer.
3) Zbavení pověsti české koruny jako bezpečného přístavu, a to ve výše uvedených EU souvislostech. Švýcaři používají řízený floating více jak 2 roky a Norové čirou náhodou také 7.11. nezaháleli a NOK poslali dolů.
4) ČNB na rozdíl od mnoha zvučnějších centrálních bank dosud nenavykla své občany Nováky považovat nestandardní nástroje monetární politiky za standardní.
5) Tlak „evropských“ korporací. Dlouhodobou „fixací“ kurzu CZK/EUR jsme fakticky přešli na Euro, korporacím se zpřesní kalkulace a ušetří náklady na kurzové riziko. Návrat kurzu zpět při zvýšení inflačního rizika je pohádka pro občana Nováka.
6) Zákonitý důsledek vztahů dnešní „třísektorové“ ekonomiky, tedy sektoru kapitálových trhů, sektoru bankovního a sektoru poražených – států a občanů Nováků.
7) Relativní mládí většiny členů rady a potřeba postoupit v kariéře na vyšší „level“.
Nevím, co jste si z vlkových textů odnesl vy, ale já jsem si z nich vzal, že zatím co Norové a Švýcaři si mohou dovolit své Nováky vystavit náhlému poklesu životní úrovně, Singer si tohle dovolit nemůže, protože v podstatě rozvrátí společnost. Pětina zaměstnanců má podle Eurostatu příjmy pod hranicí chudoby, která činí 14,5 tisíce hrubého. Medián je 22,5 tisíce, čistého cca 17,5 tisíce, po odečtení nákladů, kam bychom počítali nájem, energie, stravu, dopravu, ošacení, de facto 0.
Pořád se bavíme o produktivním člověku, který má mediánový příjem sám pro sebe a nežije, nýbrž pouze funguje!
Ono je to třeba posuzovat v celkovém rámci a vlk podle mého klade důraz právě na to, že celkový rámec je v ČR velmi nepříznivý a dokládá to daty o českých domácnostech.
Pane Skogen.
Přesně.
Něco podobného jsem chtěl napsat.
Také můžeme odhadovat,kdo na tom vydělá.
Ještě může být útěchou, jak kontroval pan Hladík, že ČNB snad vychází z opodstatněné predikce poklesu světových cen, takže místní cenové hladině by zdražení importu zas tolik neublížilo… Snad…
Kopelmane
vítejte v diskusích na Kose. S velkým zájmem jsme si přečetl Vaše vývody. Nechcete si něco autorsky střihnout na Kosu,
Což neznamená, ž e souhlasím zcel a s tím, co jste napsal. Například jestli bude ještě jedno pokračování, tak s e tam dotknu i té „švýcarské operace“! A uvidíte , že je fundamentální rozdíl mezi tím, co dělali oni a co podnikla ČNB. Do stejného scénáře jako Švajc zapadají i Norové. Ale a ty se musím mrknout. Nějak mi teď už dlouho unikali. Nejsme už v kanclu, takže to sledování reálií flákám. Díky za upozornění.
„6) Zákonitý důsledek vztahů dnešní „třísektorové“ ekonomiky, tedy sektoru kapitálových trhů, sektoru bankovního a sektoru poražených – států a občanů Nováků.“
Ano, pane,
zákonitě vám z toho triumvirátu vypadla ta „skutečná“ ekonomika jako sektor. Ta, o které už před lety (10.5.02008!!!) psal prof. Zelený ve svém článku „Co je v nepořádku s americkou ekonomikou? Nic.“ http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-zeleny.php?itemid=3404
A přidám ještě závěrečná slova z jeho článku z 30.9.2013 tamtéž – „Z žádné krize se nelze proinvestovat, obzvláště ne s penězi jiných lidí (tj. státními penězi nebo dluhy); když už, tak svými vlastními, soukromými prostředky. Žádnou ekonomiku nelze „nakopnout“, protože ekonomika není stroj, ale organismus. Nakopnout lze jen ty, kteří nás tak vytrvale chtějí „nakopávat“…“.
Což – podle mého názoru – plně platí i pro kejklíře z centrálních bank.
Lze se proinvestovat – např. penězi státu /i na dluh/.
Jde o to nalézt skulinu na trhu, investiční příležitost s vysokou mírou návratnosti, či aspo%n takovou mírou návratnosti, že výsledkem záporné mzdy..
Stát mohl např. založit jakýsi inkubátor, think tank, centrum…pro provádění burzovních operací, ale už mu asi ujel vlak, už se opět „zdárně“ šplháme po skále exponenciály.
Proč by neměl stát jít do operací, které viditelně nesou největší zisky ? /viz růst bohatství mikliardářů , růst jejich počtu/. Proč má dobrovolně plnit roli přištipkáře, hejla….?!?
Víte co je paradoxní ?
Že bohatí /dle tkzv. pravičáků “ ti, co lidem dávají práci“ (nu, oni si práci kupují, nikomu nic samozřejmě nedávají)/ jsou stále bohatšími a tak by si měli -dle tkzv. pravičáků, kupovat stále více a více práce. Oni to ale nedělají, jak to ?.
Tvrdí se, že práce není, každý , kdo není zcela padlý na hlavu tak v realu uvidí něco zcela jiného – práce /např. možností jak účelně měnit vztahy a proporce uvnitř a mezi materiemi/ je hafo.
Něco je tedy špatné z podstaty, zřejmě ta spící renta / v společensky neproduktivních aktivech zhmotnělá práce/coby motor prosperity nefunguje.
„A tak když v duchu přehlížím a převracím všechny ty
státy, které dnes všude po světě vzkvétají, nepřipadá mi
to – bůh mi buď milostiv – jako nic jiného než jako
spiknutí boháčů; jednajících o vlastních vyhodách
pod záminkou a jménem státu. Vynalézají a vymýšlejí si
všechny způsoby a úskoky, aby jimi to, co sami
nepoctivě nahrabali, především udrželi beze strachu
před ztrátou, za druhé (v případě ztráty), aby to mohli
přičiněním a prací všech chudáků co nejladněji získat
zpět a mohli toho zneužívat. Jakmile se jednou boháči –
jménem státu, to jest i jménem chudých – rozhodnou, že
se takovéto uskoky mají zachovávat, ihned se z toho
stávají zákony. A tak nejhorší lidé se svou nenasytnou
žádostivostí rozdělí jenom mezi sebe vše to, co by bylo
dobře postačilo pro všechny
(Th. More, r. 1516, tedy téměř 500 let před vypuknutím tkzv. krize důvěry v systém stále rostoucí soukromé renty)
re : výsledkem nesou záporné mzdy…
/bude tam toho více, neb píši ve spěchu….jsa býti na odchodu…když, tak to raději ani nečtěte…
Lexi, já si velmi vážím analýz prof. Zeleného, které se týkají strany nabídky (fungování podniků a podnikatelského sektoru jako celku) ale bohužel mně připadá, že mu uniká strana poptávky a s ní spojená zásadní vlastnost kapitalistické ekonomiky – je to ekonomika peněžní založená na úvěru a dluhu. Nic jako vlastní soukromé prostředky téměř neexistuje (v agregátu). Tzv. vlastní soukromé prostředky jsou dluhem někoho jiného v ekonomice jako celku. Moderní finanční systém má díky schopnosti vytvářet úvěry (peníze) „z ničeho“ (a to i na úrovni jednotlivých komerčních bank) úžasnou schopnost zafinancovat něco ještě předtím, než z investice získá příjmy.
Prof. Zelený ve Vámi uvedeném citátu pravděpodobně podléhá typickému klamu z kompozice, myslí si, že to, co platí pro jednotlivce (firmu), platí i pro celek (národní hospodářství). Jedna firma dokáže provést novou investici ze „svých“ peněz. Ale tyto peníze pak nevyužije firma 2. Pokud chcete podpořit růst v národním hospodářství jako celku, tak se někdo (vláda, firmy, domácnosti) zadlužit musí. Teď jde o to, aby celkový dluh v relativním vyjádření vůči HDP nenabobtnal příliš. Tj. nové investice (úvěry) mají vést k podpoře růstu, ne ke spekulaci na trhu aktiv (bohužel náš současný problém). K tomu je nutná adekvátní institucionální struktura (normy, regulace). Který sektor ekonomiky se zadluží a nastartuje tak dluh HDP pak závisí na historických okolnostech. V různých zemích to jsou různé sektory hospodářství. V Číně má masivní dluh podnikový sektor a místní samospráva, naopak ústřední vládá má dluh nízký. U nás je ten dluh poměrně rovnoměrně rozdělen mezi domácnosti, podniky a vládu. V Itálii to tradičně řeší tak, že vysoký dluh má vláda a domácnosti mají dluh nízký, Španělsko to mělo před krizí naopak. Většinou je to tak, že pokud se zaměříte na pokles dluhu v jednom sektoru (vláda) musí se zadlužit druhý (např. domácnosti). Výbornými příklady jsou USA za Clintona a Španělsko před krizí. Pokud v rámci domácí ekonomiky dluží jeden sektor druhému, tak to není takový problém (Japonsko), pokud ale hospodářství akumuluje velký zahraniční dluh, tak to problém je (Řecko, Španělsko…).
Vlode,
nenamítám. Jen mám vždycky snahu jít na dřeň problémů, na odhalování primárních příčin jejich vzniku, a ve svých komentářích se tím pádem uchyluji k schematizování.
Nestojím o rozebírání teoretických pouček ani keynesiánů, ani monetaristů.
Já jsem už napsal, že já postupy a rozhodnutí ČNB CHÁPU, já jim rozumím, ti bankovní radové podle těch pouček stěží mohou dělat něco jiného, na to nemají kompetence, pravomoci, ani reálné možnosti.
Ale budu donekonečna opakovat, že to, co se děje u nás je naprosto příznačný projev „outsorcované“ ekonomiky. Ekonomiky, ve které naprostá většina významných produkčních firem je ve vlastnictví cizího kapitálu, cizích vlastníků (a nenamlouvejme si, většinou to nejsou konkrétní osoby, ale zase banky).
Ty firmy chrlí své výrobky s produktivitou na průměrné úrovni (včetně těch reálně českých) někde na 65 – 70 procentech produktivity EU 15, ale platí své zaměstnance někde na úrovni 25 – 30 procent EU 15. Kde by člověk žijící v této zemi mohl disponovat koupěschopnou poptávkou na úrovni, aby ty firmy „uživil“? A to už ani moc nehovořím o tom, že zisky z činnosti těch firem v podobě dividend u a.s. nebo zisky po zdanění u s.r.o. – hovoří se o řádu 200 miliard Kč ročně /nechce se mi to hledat/ – opouštějí naši republiku do ciziny.
Vím, mohl byste namítnout, že podobné problémy mají země s domácími vlastníky, země, kde HNP se blíží HDP.
I na tohle mám svůj pohled – zčásti jste to rozebral sám.
Ty problémy těch ekonomik nemohou neexistovat, nemohou se neopakovat cyklicky (aniž bych tu chtěl citovat Marxe), je to ATRIBUT jejich existencí. Proč? – zase snadná odpověď. Úplně jednoduše ji najdeme „na dně“ definice PENĚZ – stačí wikina –
„Z hlediska ekonomické teorie jsou peníze takový statek, který v určité společnosti slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny (platidlo), tedy statek, pro který platí, že velká většina nepřímých směn v nějaké ekonomice se realizuje jeho prostřednictvím.
Peníze umožňují spolupráci[1] ve velkých sociálních společenstvích. Peníze zjednodušují a snižují transakční náklady směny. Oproti přímé směně statků umožňují přehledné porovnání cen jednotlivých statků, směny mezi jedinci, kteří navzájem nepoptávají svoje produkty a směnu při nenásobných cenách zboží.
V omezeném právním smyslu jsou peníze takovým statkem, který je definován zákonem jako tzv. zákonné platidlo. Konkrétní peněžní jednotka daného státu se označuje měna. V České republice je zákonným platidlem Česká koruna.“
Všimněte si prosím počátečních slov – “ Z hlediska ekonomické teorie jsou peníze….“.
AS tyhle teorie nepochybně platily v ekonomice, kde peníze představovaly přímý ekvivalent směnné hodnoty zboží.
Dokud do hry nevstoupily „továrny na sny“, na prvém místě burzy a na druhém bankovní deriváty. A na třetím – fakticky by se mělo říci na vůbec nejpřednějším – prázdné peníze emitované centrálními bankami za účelem finančních intervencí apod.
V tom okamžiku nastal konec „reálné“ ekonomiky. Ekonomiku si přivlastnily „kapitálové trhy“ a „banky“, jak o nich píšete ve své „třísektorové ekonomice“.
A není cesty zpátky bez totálního otřesu.
Vlode,
eliminujeme aspirinem zvýšenou teplotu způsobovanou rakovinou.
Lex už to napsal lépe, ale neodpustím si poznámku. Píšete: „Moderní finanční systém má díky schopnosti vytvářet úvěry (peníze) “z ničeho” (a to i na úrovni jednotlivých komerčních bank) úžasnou schopnost zafinancovat něco ještě předtím, než z investice získá příjmy.“ Rád bych obrátil Vaši pozornost na slovo „něco“. Co reálného je profinancováváno z těch v poslední době uvolněných „kvant“ dolarů? Všiměte si, jak v poslední době vyšel z módy pojem „peněžní zásoba“ 🙂
Je příliš mnoho konkrétního zboží či služeb a dojde k absenci peněz, které mohou být využity pro nákup tohoto zboží či služeb – k tomu si přidejme, že lidi z 10 tisíc čistého těžko něco uspoří a jsme u hlavního problému. Lidi nemají peníze!!!!
Téma si určitě žádá další Váš příspěvek. I bez aparátu ČNB předkládáte velmi nosné argumenty. Bylo by spíše třeba, aby se s nimi mohli začít vypořádávat ekonomové z CEGRE, kteří jsou na ČNB úzce navázáni. Zároveň by bylo dobré, kdyby se před nimi mohli činitelé bankovní rady obhajovat i u OVM.
Jsou to logické úvahy, doplňující makro pohled ekonomů a bankovní rady. Jsou zásadní, fundované a zároveň politické.
Ani mě nepřekvapuje, že socdem je příliš zaměstnaná bojem o mocenské pozice, že k něčemu tak zásadnímu nevydává stanovisko. Babiš své argumenty využil proti inflační doložce v církevních restitucích (to byl dobrý argument). Navzdory situaci mu však bývalá ODS Jermanová tvrdí, že II. pilíř (s intervencí znehodnocovanými dluhopisy) by měl být zachován, neboť není dobře vykomunikován…. Vůbec nám k tomu politická scéna více méně mlčí. Kalousek proto, že celou dobu šel proti politice ČNB, ostatní proto, že vlastně vůbec netuší, co se to děje.
Taková příležitost starat se po volbách o 65 % zchudlých občanů a nikdo se jí nechopil? Zajímavé.
Pane Hladik.
Jak píší jiní,vláda těch možností tolik nemá a v kratším horizontu,ještě míň.
Ono je to spíš na hození ručníku do politického ringu,proto se Babiš do vlády moc nehrne.V současné situaci přinést dobré hospodářské výsledky,bude pro kteroukoliv vládu obtížné.Pokud se nechceme hodně zadlužit,tak tvrdě ucpat všechny díry,kudy utíkají peníze.Jak navrhoval Sobotka,zřídit státní banku,jedině vítám.
Ono to není tak jednoduché, Povaha globální ekonomiky je jiná, než aby se v ní dalo uvažovat v rámci konceptu ekonomiky z 19. století. Bohužel politika je v tomto směru zpátečnická až příliš. Proměnu globálních politicko-ekonomických vztahů vůbec není schopná reflektovat, natož zastupovat své věřitele a voliče.
Všimněte si, že do stran a politiky si kde kdo (i strany samotné, či tzv. politologové) promítají koncepty a ideálnětypické poučky o stranictví a zastupitelské demokracii ze začátku minulého století. Recyklace nefunkčního a chybějící proměna paradigmat. Je to jako ono sedlání chcíplého koně.
Taková banka už ale existuje leta. „Rozvojová“ banka.
Ale asi moc “ nerozvojuje“, jak vidno z pochmurné reality. Zřejmě to bude lidma v ní – ano. lidma, nedovedu si představit, že by to bylo zdma, stoly, klimatizací či softwarem atd. .
Click to access Info_III_Q_2013.pdf
Můj známý – insider, tvrdí, že se tam dost krade. Ne peníze nebo papír do kopírek – nápady tam prý /neověřeno/ kradou. Řeknou “ ne“. ale jinému to dohodí.
Určitě bych si rád přečetl případný další díl. Chtěl bych na úvod říci, že nejsem asi ta správná osoba, abych zde dělal hlavního obhájce ČNB, při složitosti, kterou ta problematika má. Se skromností mně vlastní 🙂 bych chtěl zdůraznit, abyste nepřeceňovali mé znalosti a zkušenosti. Nicméně svou argumentaci ještě trochu doplním. Jakýsi instinkt ekonoma mi říká, že opatření ČNB ekonomice prostě musí pomoci. Možná ten přínos nebude nějak zvlášť velký, ale dynamice hospodářství by to pomoci mělo. Nelze vyloučit, že v brzké době se dočkáme nějaké další světové krize a budeme na tom ještě více nedobře než dnes, ale bez zásahu ČNB bychom v tom případě na tom byli ještě hůře. A v této situaci mě poněkud zaráží, že ti co radili Řecku, aby vystoupilo z eurozóny a vrátilo se k drachmě, že to jejich ekonomice pomůže, že ti co radili, aby Německo vystoupilo z eurozóny, protože kvůli němu je EURO příliš silné, takže tito rádcové teď krok ČNB kritizují. A mnozí ekonomové začali zpochybňovat už i cílování inflace, kterým ČNB ten krok obhajuje. Ale cílování inflace je hlavním posláním ČNB už spousty let a dělají to asi všechny centrální banky světa. Proč tedy ekonomové přijímají zásah ČNB zdrženlivě nebo dokonce negativně? Oni jsou podle mého názoru ve schizofrenní situaci. Na jedné straně taky musí cítit, že to hospodářství pomůže, ale zároveň většina těch analytiků asi patří k vyšší střední vrstvě a oni mají pocit, že ČNB jim takhle zkonfiskovala část jejich bohatství. Představme si takového příslušníka vyšší střední vrstvy (a pokud to není ekonom, má pro akci ČNB ještě menší pochopení). Pro tyto lidi není problém zaletět si na víkend do Paříže, do Londýna na fotbal, zahraniční dovolené jsou samozřejmostí. Obyčejný Čech (nemusí být nutně vyloženě chudý) posuzuje své úspory a majetek ve vztahu ke korunám. Ale výše zmíněný Čech z vyšší vrstvy korzuje po světě (pracovně i rekreačně), a proto ho zajímá i hodnota v eurech či dolarech. Třeba plánoval, že důchod stráví někde v jižní Francii, kde si koupí domeček. A nepříznivý kurz mu to zdražil. Možná píšu úplnou kravinu a tito lidé mají většinu svých úspor už dávno v cizí měně. Ale proč by jinak bylo tolik nenávistných článků, především v bulvárních médiích? Že by šlo opravdu o chudáka občana Nováka, kterému ČNB zdražila před Vánoci? Nebo jde spíše o šéfredaktora či majitele novin, kterému ČNB zdražila plánovaný nákup nemovitosti na španělském pobřeží?
Pokud by Recku naordinovali drachmu, tak se přes noc Recko stalo narodem naprostých zebraku. Prisli by uplne o všechno a co horsiho, jejich dluhy by nabrali obrovske rozmery, protože Drachma by skončila v hyperinflaci a dluhy v Eurech by se stali naprosto giganticke. Ta země by se okamzite potopila do chaosu, z kterého by se jen tak nedostala. Prijetim drachmy by se nevyresilo nic. Rekove tak mají stabilni menu, zaplati za to tvrdymi úspornými opatrenimi a velky počet lidi skonci na ulici, ale nemá to dopad uplne na všechny a ten stat se uplne nepropadne do anarchie. Recko se proste zachranit muselo nejen kvuli nemu samemu, ale i kvuli Evrope a reci si za to muzou sami. Ja docela citim mirne oziveni a cas kdy to tu bylo na hozeny rucnik je pryc. Ted jen doufat, ze ve svete nebouchne další ekonomicka bomba a Recko se pomalu zmatori. Horsi je, ze rekove stále odmitaji tvrdosijne nektere reformy a tim si podryvaji konkurenceschopnost a jde to vse strasne pomalu. Zmateni reci byli schopni i sami sebe uplne potopit na dno jen kvůli svým socialistickocechovnim vyhodam a porad si snad mysleli ze „zdroje jsou“ a ze jim tu party někdo jen tak zacvaka.
Samozřejmě nutnou podmínkou přechodu Řecka ke drachmě by bylo smazání všech dluhů (ty dluhy v Eurech by se beztak staly nesplatitelnými). Ale nemyslím si, že by tam po přechodu k drachmě musela nastat tak hrozivá situace. Samozřejmě ze začátku by se to neobešlo bez potravinových lístků apod., ale oživení by určitě nastalo.
Jsou to horky hlavy. Pokud by doslo k zavreni bank, vyhlaseni výjimečného stavu a lidi by prisli o všechno, tak by to byla seriozni revoluce. Pokud by se to propadlo na dno, tak ma Recko problém. Z ekonomickyho hlediska by byl prechod k drachme a vyhlaseny default spravne, ale z politickyho by to znamenalo pruser.
Prave dluhy by se museli odmazat, ale to není moc realny. Něco uz odmazali ale vždy to zalezi na dohode dlužníka s tim kdo pucil a ten uz nechce odmazávat vic.
Myslim ,že nemáte pravdu Řecko dneska přežíva jen díky tomu že se do něj nalivají cizí peníze a pokud se přestanou nalívat tak Řecko bude v tom totálnim rozvratu a chaosu o kterém píšete problém je že pokud nepřejde Řecko na svou měnu kterou by mohlo devalvovat tak se do něj budou muset nalívat ty peníze v podstatě donekonečna a jsem zvedavej kde se v budoucnu budou brát.
Brát se budou
a) Řekům (s vyjímkou tamních oligarchů a fofrspekulantů)
b) v německých a dalších penzijních fondech (tak jako dosud), které mají zainvestováno v Řecku a nerady by přišly o klienty
c) ostatním Evropanům
Přechod na drachmu Řecku nedovolí „investoři“ a … zahraniční penzijní fondy.
Také bychom neměli zapomínat na to, že Řecko je civilizovanější součástí balkánského „cordone sanitaire“ a Turecko je, na rozdíl od EU, připravené. Pokud by Řecko padlo, brána do Evropy by byla otevřená dokořán.
Nede jen o Řecko to je relativně malé to se dá nějak ustát a zdůvodnit v návaznaznosti na to jde,ale o Španělsko,Itálii a poté o Francii a to už nemluvíme o bankách co nas tam teprve čekají za mega kostlivci kteří budou potřebovat sanovat
Pane Hladisi,
a komu, jak a čím by asi tak měli a mohli Řekové konkurovat?
Ty Vaše „konkurenceschopnost“ a „nutné reformy“ jsou jen jedněmi z mnoha manter neoliberalismu, za kterými se skrývá pouhopouhá legalizace ožebračení většiny ve prospěch nepatrné menšiny.
Jak, propánakrále, chcete konkurovat přelidněným zemím z tropického pásma s mikroskopickými náklady na „lický zdroje“, trojí úrodou během roku a minimálními životními náklady?
Jako co? Na leden už mám zaplacené Chamonix a to mám jet v únoru do špindlu koukat na pražský ksichty. Merde!
Vlku, Lexi, Skogene, Zemědělče a další,
nejsem s vámi vůbec ve sporu. Jen jsem vyplňoval čas než žena upeče králíka k obědu a pokusil jsem se v mírně ironické zkratce doplnit Vlkův vynikající seriál z trochu jiných úhlů pohledu, než je zájem „skutečné“ ekonomiky tvořené zaměstnavateli, zaměstnanci a vládami.
Samozřejmě, že analýza příčin a dopadů je pro subjekty „skutečné“ ekonomiky, tedy pro nás, klíčová. Ale jak jsme atomizováni jako společnost i jako zde diskutující, tak jsem svým příspěvkem chtěl upozornit, že zbytečným vypichováním „omylů“ druhých jsme se stali natolik neakceschopnými prosazovat své zájmy, že jsme se ekonomicky posunuli do sektoru „poražených“. Sektorem „poražených“ jsem myslel celou „skutečnou“ ekonomiku.
Zájmy subjektů „skutečné“ ekonomiky mnou zmíněné mocné „kapitálové“ a „bankovní“ sektory příliš nezajímají. Byl by to krásný svět, kdyby se k tomu, co ČNB provedla, nebo co prováděla vláda „rozpočtově odpovědných“, rozhodovala na základě takových analýz, jaké tu přináší Vlk, Lex a další. Tak tomu ale podle mne není a proto jsem napsal svůj příspěvek, tak jak jsem napsal. Profesor Zelený je pro mě autorita, je to podle mne jeden z mála českých ekonomů ateistů, kteří svůj mozek neodevzdali víře.
Já z oboru, pokud pominu formální vzdělání, nejsem. Sbírám drobky, které spadnou ze stolu těch dvou mocných sektorů na velkých projektech informačních systémů. Vlku, možná že se někdy odhodlám vám něco poslat na sklo. Když už něco píšu, tak spíš pro sebe, abych si utřídil vlastní myšlenky. Navíc mi do vašeho kmetského věku zbývá ještě hodně let a tak jsem ještě trochu nejistý veřejně trousit své moudro.
Pane kopelman.
Určitě nejsme ve sporu a vaše příspěvky velmi obohatili tuto diskusi.
Jak ale píše pan Skogen,naše ekonomika,si nemůže dovolit to co Norská,občané to těžko stráví,unesou,není moc šanci něčím jiným jim to usnadnit.Právě také co píše pan Vašek A.ono to možná přinese pomoc,ale jen státní kase,občany do větší bídy až k exekucím.
Utruste moudro! Naplnit bříško králíkem, usmát se navzájem kolem stolu a vyrazit na výlet a nemusí to být hned autem, třeba pěšky do podzimní přírody…Bueno Apetito, America as can We live.
Já tomuhle tématu nerozumím. Na můj vkus je tam mnoho protiřečení, každé lepší, než předchozí…
Včera jsem žvástal s maníkem, který je ekonom…povídal něco o hospodářském potenciálu země (asi co výrobní kapacity dokážou vyrobit, zákazník koupit, banálně), který je za současného stavu-díky kapitálové provázanosti-neodhadnutelný. Pak pravil, že jsme offsetovou ekonomikou (malé RVHP přes human resorces a pár provánzaců těžkého průmyslu a energetiky) – něco nám dají přežvýknou a solidárně, pokud to nezvořeme, odeberou zpět…pozor…Certifikace!…a ti típkové, však většinou humanisti, dobrej kšeft, ale blbí rozhodně nejsou. Ten vlek externa a nabaleného ouřednictva je brutální….samí tak bystří, že to tuší… Prostě potřebuješ papír, na to že tu jsi. Čímž mě vyděsil natolik, že jsem urazil pět metrů během milisekundy a koupil 2x Jimmyho Beana za stále staré ceny. Uvažování k pozitivnu, stabilizace, no…a to už konečně ten Singr nedrží dietu…toť, úkol té slovutné…makroekonomičtí modelové…banky Matky. Je těžké zdůvodňovat lehčí kapsu obludem solidárná, zvláště v této krejčířovské krásnééé zemi…více Ratha! a toho šéfa televize tam forsuje kdo a proč? Ale dá se to bez újmy ignorovat…dyt to nedělám jen k vůli sobě…he!
Já to tušil. Tenhle stát a ekonomiku musí řídit drogově závislí.
Nebo snad ty kila kokainu šňupou cigoši na hlaváku?
Připadám si jako ve ferari které se řítí magistrálou řízeno kokainem napumpovaným bankéřem.
Né, to né…pomalu, ale zajímavé téma, ne?…pšt…nás zasvěcenců není mnoho. Líbí se mi ty obrázky v článku…kdo to maloval?
Nějakej Excel, to není důležitý. Důležitý je, že všechno je jinak.
Kopelmane
klidně to, co píšete pro sebe pošlete vlkovi a uvidíme. Já myslím, že to pro sklo Kosy bud e naprosto vyhovující.
A že nemáte můj věk? Tak to buďte zatraceně rád! Na stáří není nic pěkného a už vůbec ne moudrého. o to víc o vás jako autora stojím – jste jiná generace a tudíž i s jinými pohledy.
Kosa není uzavřený systém, kde jsou vítány / autorsky/ jen příspěvky určitého smýšlení a ražení. Právě naopak. Opakovaně sděluji, že ji chci mít co nejširší . názorově. něco jiného jsou ovšem následné diskuse! V těch si autor musí umět obhájit svůj názor proti určité mase diskutujících, kteří mají svůj názorový směr. A jiný jim nevoní. A navíc , nejde o jeden názorový proud, ale hned několik. I tohle patří k tomu být autorem na Kose.
kopelmane,
nestyďte se a podělte se o své názory. Mezi vlkovým a mým věkem je taky značná odchylka, nejméně o generaci. 🙂
Vlku vyjadřuju obdiv za to co si po volbách všechno napsal. To podle mě nenapíše ani novinář co to má v popisu práce.
Naprostý souhlas!
Herdek, začínám z toho bejt nějakej zmatenej. Deflace je blbě. Inflace je taky blbě. Vyrovnanej rozpočet nehrozí ani hypoteticky. Silná koruna je blbě. Slabá koruna je taky blbě. Intervence ČNB posílí, ale taky oslabí domácí spotřebu. Mohl by někdo mně-neekonomovi, kterej se s ekonomikou jakožto oborem setkal naposled před pár desetiletíma na škole, vysvětlit, vo co tu vlastně de?
Milej pane.
Oni tomu nerozumí,ani onačejší ekonomové.
Přivádí mě to na myšlenku o těch šmejdech,tak vám to dlouho chválí zboží,záměr,až zjistíte,že vás stejně okradli.
Vůči těmhle grázlům jsem dokonale imunní. Proti čemu ovšem imunní nejsem ani trochu, je ČNB, potažmo stát. A vůbec se mi nelíbí, že mě okrádají legálně, na zákonné platformě. Uzákoněná krádež je pořád krádež. Je něco shnilého ve státě českém. A smrdí to čím dál víc. A křičí to po velmi radikální změně.
Jde vo to že vam seberou vaše našetřený prostředky pokud nějaký máte komunisti to udělali měnovou reformou a tito to udělají devalvací.
Vlku, jedním slovem respekt! Jen jsem si pomyslel, že Japonsko je ostrov (sakra velký a bohatý,) a ČR (snad naštěstí) jen další spolková země, a Vy jste to mnohem pregnantněji napsal!
Kolik je potřeba na „přetlačení“ ČNB? Asi více, než píšete (určitě budou i spekulace opačným směrem), ale iluze si nedělám.
Takže zbývá otázka, o co vlastně bankovní radě jde? Nemohu uvěřit, že by věřili na přízrak deflace a nevěděli o tom, jak pofiderní z pohledu globálních měnových poměrů jejich kroky jsou.
Teď jsem si na České pozici přečetl na dané téma obsáhlý článek od Bohumila J. Studýnky. V podstatě potvrzuje vlkova (a Lexova + další) stanoviska a názory. V závěru formuluje dost zajímavou hypotézu.
http://www.ceskapozice.cz/byznys/ekonomika/mnoho-povyku-pro-nic-aneb-kurzove-inzenyrstvi-cnb
K formulací: „Hra na měnové kurzové intervence s miniměnou může negativně dopadat jenom na její národní uživatele, neboli občany dané země a na její podnikatelské subjekty, pokud nejsou fiskálně ukotveny v zahraničí.“ lze dodat jen – amen.
vlku,
na jedno jsi ve svých analýzách zapomněl stejně jako ČNB. mohu sem ýlit, a zahrneš to do 4. pokračování, které si téma rozhodně zaslouží. Tím něčím je psychologická stránka věci aneb jak motivovat občana Nováka. Ekonomická věda se skládá z příkladů z jiných zemí. Nezkušení ekonomové z ČNB provedli devalvaci dle teoretických pouček (a možná ne o vlastní vůli, ale na základě dohody s ECB), a čekají, že občan Novák rázem začne nezodpovědně utrácet, zadluží se a roztočí tím kola výroby. Občan Novák jsa konzervativního zaměření utrácet rozhodně nezačne, naopak omezí spotřebu na samou dřeň, a tak nejen neroztočí kola výroby, ale spustí deflační spirálu. Bude-li ČNB hnát situaci do krajnosti, občan Novák oseje políčko a přejde na pokud možno samozásobitelský systém. Možná začne svítit loučemi místo elektřinou, vykašle se na koupi všeho zbytného, v rozlehlé vile se do několika málo pokojů sestěhuje celá rodina a bude raději umírat díky nedostatku peněz na léky. Děti dostnaou dohromady jedny kalhoty a jedny boty.
Protože občan Novák je stále ještě v zajetí masáže na 2. penzijní pilíř, jak se má chovat zodpovědně a spořit na důchod. Tak po tak dlouhé mediální masáži (v podstatě min. 5 let) najednou na vše nezapomene a nezadluží se až po uši s rozmařilostí rakousko německé šlechty 19. století. Kdepak, občan Novák začne šetřit ještě více. Možná natolik, že se i bez jakýchkoliv služeb státu obejde.
ČNB hrubě podcenila mentalitu obyvatel ČR a nevzala to při svých opatřeních v úvahu.
Gerde,
ona to je již teď – i bez nezodpovědných hrátek ČNB – tvrdá realita pro mnoho občanů téhle zemičky. Na vesnicích si někteří lidé „dobrovolně“ nechávají odpojit elektřinu, protože už na ni nemají. Jeden náš známý to „řeší“ tak, že manželka je s dítětem přes den u rodičů v bytě, on podniká, a doma vypínají hlavní jistič. Večer se vracejí do nevytopeného domku, který krvavě splácejí. A aby na ty splátky měli, tak přežívají na úrovni středověku, protože známému se momentálně moc nedaří („díky“ ČNB to bude mít ještě o něco těžší).