pro Kosu vybral, přeložil z různých zdrojů a následně sestavil Harryp
EU, ropa, Rusko, sankce, Spojené arabské emiráty
Rusko zasadilo nečekanou ránu srdci námořní logistiky. Ta vedla k tomu, že úplná kontrola evropských dopravců nad námořní přepravou byla zlomena, ba zničena. Starý svět čelí akutnímu nedostatku tankerů. Po šokujícím výsledku šetření banky í Goldman Sachs navíc nad Evropskou komisí visí Damoklův meč, který se chystá padnout na její krk.
Mezitím Evropská komise, která má v úmyslu potrestat Araby, obdržela od arabských šejků velmi závažný signál, který může podkopat již tak nejistou půdu pod evropskou jednotou. O tom a proč se Starý svět příštích 30 let nedočká žádných významných objemů katarského LNG je potřeba si trochu povědět.
Už proto, že někteří znalí nepíší, druzí nemluví
Donedávna na internetu kolovaly informace o tom, že Rusko koupilo několik stovek tankerů po celém světě. Podle Bloombergu ruské společnosti na tyto účely utratily přes 2,2 miliardy dolarů.
Ale zkusme se dobrat toho, zda je to hodně nebo málo.
V současnosti je po celém světě v provozu kolem 2000 ropných tankerů s nosností od 95 000 do 300 000 tun. Jsou rozděleny do tří tříd: Aframax, Suezmax a VLCC. Poslední, největší, v počtu 810 kusů jsou provozovány především v přepravě ropy a ropných výrobků z přístavů Blízkého východu do USA, Japonska a Jižní Koreje. A flotila Aframax a Suezmax čítá něco málo přes 1200 lodí. Nejběžnější verze říká, že Rusko získalo nejméně 109 tankerů různých tříd, včetně 29 kusů třídy VLCC. To však není ani zdaleka celá pravda. Zhruba ve stejnou dobu experti hlasitě prohlašovali, že Rusko potřebuje minimálně 250 tankerů, aby nemělo problémy s exportem svého černého zlata. A zhruba od toho okamžiku se události daly svižně do pohybu.
Kolem konce roku 2022 přišel Bloomberg s naprosto monstrózními odhaleními. Podle publikace, po několika měsících operací na burzách v Singapuru, Hongkongu a Dubaji se vydalo neznámým směrem asi 250 tankerů. Všichni manažeři loďařských podniků a majitelé přepravních společností, se kterými Bloomberg hovořil, jednomyslně prohlásili, že nějaká „nejmenovaná strana vytváří celou flotilu“.
A po nějaké době byly chybějící lodě nalezeny:
„Podle odhadů lodního makléře Braemar, pro zajištění přepravy dodávek ruské ropy na východ v objemech 4 milionů barelů denně bude použito 240 lodí, včetně 102 Aframax, 58 Suezmax a 80 „«velmi velkých tankerů»“, uvádí Forbes s odkazem na Bloomberg.
Rozsah akvizic je opravdu ohromující, protože je to asi 13 % všeho, co se ve světě námořní přepravy ropy provozuje. Nicméně, ani tyto informace nemusí odpovídat skutečnosti. Realita se má takto:
„Komoditní gigant Trafigura odhaduje, že celkový počet získaných tankerů by mohl být 600 plavidel, z nichž 400 slouží přepravě surové ropy. Majitelé lodí, kteří požadují, aby se nezveřejňovala jejich jména, uvádějí číslo o něco nižší – od 10 % do 12 % světové tankerové flotily (mohou se sem počítat i menší lodě třídy “Panamax”),“ uvádí Aftershock.
400 lodí přepravujících ropu je asi 20 % světové flotily a 200 lodí přepravujících ropné produkty – 7 % z celkového počtu. Ale proč a hlavně jak?
Zaprvé lze předpokládat, že ruské těžařské společnosti hledaly, kam dát své ropné neočekávané zisky. Jak jste již asi pochopili, nehledaly dlouho.
Za druhé, v tomto příběhu se pravidelně rýsuje, že tankery byly zakoupeny přes prostředníky v Asii a na Středním východě.
A jelikož na přepravě ruské ropy se jich bude podílet 240, co bude dělat dalších 160? A zde je možná čas připomenout, že ruské společnosti vlastní významná aktiva ve Venezuele a masivně investují do výroby v Íránu. Na základě toho lze předpokládat, že práce pro zbývající lodě se snadno najde.
A zde můžete na vlastní oči vidět demolici paradigmatu, budovaného velmi dlouho. Svět se do jisté míry naučil žít bez íránské nebo venezuelské ropy. Když ale byla přijata podobná opatření proti Rusku, model, kdy se rozhodnutí přijímají za oceánem a podle kterého se pak řídí celý svět, se začal hroutit. A kumulativní efekt rozhodnutí přijatých Západem v posledním desetiletí se začal projevovat v celé své šíři. Doslova všechno a všude začalo praskat ve švech.
Tankery jsou velmi zvláštní věc…
Při uzavírání dohod o prodeji byli dopravci jistě spokojeni s velkorysou cenovou nabídkou. Bylo to pochopitelné – proč vlastně lodní společnosti potřebují tolik tankerů, když ruskou ropu už nelze přepravovat? Ale ani v nových podmínkách nelze říci, že by byli velmi naštvaní:
„Zákaz dodávek ropných produktů po moři z Ruské federace srazil trh s tankery po celém světě, píše americký Bloomberg. Náklady na přepravu benzínu a dalších paliv raketově rostou. Platby za služby se i u malých tankerů zvýšily o 280 % – až na 41 968 USD za den,“ uvádí NewsFront.
Komentáře evropských odborníků jednoznačně ukazují jak velký je rozsah nově vzniklého problému:
„Včera náhle jako by námořní doprava téměř zmizela,“ byl šokován Eirik Haavaldsen, analytik lodní dopravy z Norwegian Pareto Securities AS.
Mimochodem, jak zdůrazňuje web Insider, dodávka ropy ze Spojených států do Evropy již v srpnu 2022 stála 12krát více než na začátku roku. Přesně to svého času zabránilo Washingtonu využít situace a obsadit uvolněné místo na evropském trhu. Zato teď je všechno mnohem dramatičtější. Na druhou stranu – tohle zřejmě bude jedním z faktorů, který bude stát za avizovaným růstem cen ropy. A postupně se blížíme ke kulminaci.
Na tomto pozadí vypadají data Goldman Sachs, získaná analýzou celních statistik, velmi zajímavě:
„…mezinárodní agentury informují o ceně ropy na úrovni 50 dolarů za barel, zatímco ve skutečnosti za ni kupující zaplatí 80 dolarů <…> v prosinci 2022 ruští naftaři skutečně dostávali za ropu <…> v průměru 78 dolarů za barel, což je jen 5 dolarů pod cenou, za kterou se obchodovala ropa značky Brent”.
Lze jen pozdravovat agentuře Argus a Bloomberg, píšících o ropě typu Ural za 38 dolarů.
A mistrovská ukázka , mistrovská třída úplné změny názorů:
„Ruská ropa průměrně stála kolem 74 dolarů za barel během čtyř týdnů následujících po zastropování ceny, podle odhadů odborníků, včetně odborníků z Institutu mezinárodních financí Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity,“ napsal Bloomberg večer 24. února.
Analytici se domnívají, že v současné době se cena ruské ropy tvoří trochu jinak než dříve a Ministerstvo financí Ruské federace obecně nelže, když mluví o ceně ropy kolem 50 USD. Faktem je, že model přijatý ruskými společnostmi umožnil vydělat na doplňkových službách, jako je pojištění a doprava. A vzhledem k nárůstu cen za dopravu se dodávka pohybuje +25 dolarů na barel, ale v podstatě jde o přesun peněz z jedné kapsy do druhé. Přidejte k tomu ještě pár dolarů za pojištění a dostaneme se na 78 dolarů, které uvádí Goldman Sachs.
Přibližně tímto způsobem, podle odkazu Ivana Hrozného, pečlivě posadili na sud se střelným prachem Ursulu von der Leyenovou, která a není to tak dávno, radostně referovala o výsledcích snížení ropných příjmů Ruska. A kdy sud vybuchne, je jen otázkou času. Ale samozřejmě ani takové fiasko Brusel nezastavilo.
Neroztrhne se sankční balíček?
Velmi kuriózním odhalením bylo, že se Evropská komise chystá zařadit společnosti ze Spojených arabských emirátů do 10. balíčku sankcí za obcházení sankčních opatření. Nikdo samozřejmě nevysvětlil, proč by společnosti emirátu měly dodržovat tento sankční režim.
„EK tvrdí, že dubajská společnost koupila několik ruských ropných tankerů <…> Tato plavidla začala přepravovat ruskou ropu pod novou vlajkou,“ uvádíportál Rambler.
Řeč je o lodní společnosti Koban Shipping, která zajišťovala přepravu ruské ropy do zemí Evropské unie a obcházela cenový strop. Dopravce zakoupil asi 5 plavidel u Sovcomflotu.
Schopnost EU dělat problémy z ničeho je skutečně obdivuhodná. Ostatně ještě nedávno byly Spojené arabské emiráty považovány za strategického partnera, který nahradí ruskou ropu, a nyní vedení SAE vyhrožuje Evropské unii odvetnými opatřeními! A s vědomím arabské mentality jistě k takovým odvetným opatřením dojde. A nebude to jenom ze strany Spojených arabských emirátů. Těžko předvídatelné manévry Evropské unie zřejmě hnuly žlučí všem zemím Perského zálivu.
A následující novinky toho mohou být názornou ilustrací:
“China National Petroleum Corp (CNPC) by měla v blízké budoucnosti podepsat velikánský kontrakt s QatarEnergy na dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) na 30 let, uvádí Oil Price,” předává Expert.
Sluší se zdůraznit, že jde již o druhý takový obří kontrakt mezi oběma státy za poslední měsíce. Uvádí se, že Čína se snaží vykoupit všechny volné objemy LNG, aby se ochránila před výkyvy trhu. Zde žádá o trvání smlouvy “tak na 30 let”.
To nejzajímavější totiž začne, až si EU blíže k létu vzpomene, že potřebuje naplnit své zásobníky. Zdá se, že země EU v plné míře pocítí zhmotnělé vakuum, které odděluje Starý svět od reality života. A v konečném výsledku se ukáže, že Robert Habeck opravdu marně ohýbal záda na Blízkém východě.
No, a zpráva od Spiegelu, že v roce 2022 Německo vyrobilo více elektřiny z větru a slunce než z plynu, samozřejmě potěší, ale bohužel nezahřeje. Zvlášť s ohledem na to, že publikace zrádně mlčí o uhlí.
Dodejme, že před pár dny eurokomisařka pro energetiku oznámila, že se EU musí zbavit jakékoliv závislosti na Rusku i ohledně LNG….
Zdroje:
Zde jsou zprávy Bloombergu o stínové flotile:
…a tady zpráva Bloombergu o výrazně vyšších cenách, které Kreml obdržel
Na Bloombergu ty zprávy jsou, ale nedostanu se na ně bez předplatného. Nechce se mi platit.
Tady je ještě Insider
a tady dokonce BBC
zde je potvrzení o „námluvách“ China National Petroleum Corp a QatarEnergy
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! 