Začínáme aneb jak to tady bude chodit a co se od toho dá čekat


Dobrý den.

Buď  vítán , kdož v dobrém přicházíš.

Po  dlouhém  rozmýšlení  otvírám  svůj  blog Kosa nostra – pěkně  zvostra. Otvírám jej  řádově o rok  dříve než  jsem  chtěl.

Původně měl startovat s mým odchodem na  penzi. Až  budu mít  dostatek  času.Nicméně  události  na  mých dvou posledních  blogerských  štacích, kde jsem  hostoval,  tedy ve  Faustově  světě  ticha  a  na Brejlích.net  Jana  Krůty  mne  postavily před  jednoduchou  volbu. 

Buď,  po opakovaných nájezdech psychopatů  a   notorických lhářů, posedlých  mánií  ulovit  vlka, se  jimi  nechat  umlčet  nebo  zkrátka  vytvořit  svůj  vlastní  prostor, kde budu neomezeným  suverénem a  kde budou  platit  moje  vlastní  pravidla a  já  budu  moci  zejména  publikovat.Ale  nejen  já.  Věřím,  že  se  časem připojí  skupina  mých  virtuálních  přátel,  kteří  mají  co  sdělit  a také  to  sdělit  umějí. Jak  dobře  vím. Pokud se zde  autorsky  usadí, budou mít  plnou  publikační svobodu  A  zároveň jim  mohu  garantovat  i autorskou ochranu ve  stejném rozsahu  jakou  poskytnu sám sobě.Soudím  totiž,  že je  chránit  třeba  autora, protože  ten  dobrý naprosto spolehlivě přitáhne  čtenáře  vždycky. Opačný vztah nefunguje.

Koho  bych  si tady   rád  v budoucnu představil?  Začnu  dámským  světem. Z těch, co znám už nějaký  čas-  paní Sylvu, Evu, Mayu a Majku.  Z pánů?  Například přírodovědce, Lexe, Gerda, Germanica, Alexe, Laca Groesslinga, Františka  Marčíka,  jethra, jeffa. Ale  berte  prosím tenhle  seznam jen jako  hrubý  nástřel. Nepochybně   jsem na  spoustu  skvělých psavkyň a psavců  zapomněl. Omlouvám se  jim. Budu  rád, za  každého,  kdo se  rozhodne přispět. A  zároveň sděluji,  že  si  dovolím  oslovit  pár pro mne  zajímavých  lidí,  jestli sem tam  nechtějí  také  něco  napsat. Jakkoli  nejsou  z krevní  skupiny, kterou mám já  nebo  většina  těch, co sem  budou  chodit.  Míním  například  pana  Tomáše  Haase.  Velmi bych  uvítal jeho  pohled. Rád  bych  středolevý  prostor. Nikoli  levý  a  už  vůbec  ne levičácký.  Těch  je  dost. Mám za  to,  že  jednostrannost  má  své, velmi  úzké limity.

Vím , jakou  řeholi jsem  si, blogem jednoho muže,  který  by  rád  vyvolal  jakési  společenské  echo,   uložil.  Už  to mám  z Fausta  vyzkoušené. A  tenhle  prostor  neotvírám kvůli  nějaké  grafomanské  potřebě nebo sebeprezentaci. Hraji koncovku své  životní partie. To by mělo  být  každému jasné  už  z názvu.

Kosa nostra- pěkně zvostra!

Velmi mi vadí  stav, do  kterého se naše  země, dvacet  let  po  pádu  komunistického   režimu, dostala! A  nejsem  sám.  Z  demokracie,na  kterou jsem se těšil, se  stala  pouze  vyprázdněná  formální  skořápka .  Občan smí  jednou za  čtyři  roky  vybrat,podle  něj, svobodně,  menší  zlo z velmi omezeného výběru,  tedy ty, co  čtyři  roky  budou  nestydatě  šmátrat  v jeho  kapse,  rozhodovat o jeho  osudu a rozkrádat  veřejné prostředky.  S poukazem, že  k tomu mají  mandát od  voličů. Takže  ti  voliči  mají držet  ústa  a krok.   

Ne,k ničemu takovému  jim  volič  žádný  mandát  nedal!  Tahle  země  není  ani těch  281  vyvolených  z Malé Strany,  ani  vlády, ani prezidenta  a už  vůbec  ne  nějakých stranických sekretariátů, kmotrovských  skupin  nebo  lobbistů.  Tahle  zem  je  naše.  Naše  věc!!  Cosa nostra!

 Vlastně  domestikovaně,  aby  bylo jasné,  že  Naše  věc  nemá  nic  společného  se Sicilií  a tamními  zvyklostmi  – ba  právě naopak,  nikoli Cosa, ale Kosa nostra.  Prostě  pěkně  po  česku.  Kosa  třeba  také proto, že  už  pomalu  dozrál  čas opravdu chytit kosu a  jít  na  ten plevel, co se nám usadil na  našich záhonech.  A  jak  podotkla  Eva a  definovala  název  blogu, které  tímto děkuji.  Když  Kosa,  tak pěkně  zvostra.  Jinak  to opravdu nemá  cenu.  Ti, co si  už  dvacet  let  z řadového  občana  dělají  blázny a  co  český stát přivedli   do  současné mizerie,  totiž  ničemu  jinému než tvrdé  síle – nerozumí.  Nechce  se mi mlčet k tomu,co kolem  sebe  vidím a nedám se  ukřičet  ani  psychopatem  ani notorickým  lhářem. Proto  tento prostor.

Za  sebe  říkám, že  se budu snažit  psát  tak  často,  jak  budu  schopen  a  jak budu  míti  o  čem.  Přechod na mou vlastní  platformu mi  umožní větší publikační  volnost.  A  větší  šíři  záběru.  Padnou  různá  omezení  která  jsem  zatím měl.  S ohledem  na  vyslovená  či nevyslovená  přání  svých minulých hostitelů. Jakkoli jsem  od nich měl,  v podstatě,  vždy  volnou  ruku.  A oběma chci za  jejich  velkorysost a pohostinství  ještě jednou veřejně poděkovat. Díky  Fauste, díky  Jene  Krůto!

Je  ale  zřejmé, že  vzhledem  k pracovnímu vytížení  nebudu  schopen psát  každý  den. Stálí  čtenáři  nechť mi prominou. Ale  opravdu  časově nezvládám.

To byl ostatně  jeden  ze  dvou  důvodů, proč  jsem  svou vlastní platformu nespustil již daleko  dříve.

Tím  druhým , pak  byl  fenomén diskuse pod  články. Vím , patří  to  ke  standardu  blogů v  Česku.  A  také  vím,  jak po čase  diskuse vypadají.  A  navíc –mohu  spolehlivě a  s jistotou  očekávat, že  se   zde, jakmile  dostanou informaci, že  vlk  kdesi  otevřel  svůj  blog, objeví  nejméně  jeden  psychopat  a nejméně  jeden  notorický  lhář. A  ani v nejmenším  nebudou  hodlat  respektovat  to,  že  jde o  prostor  soukromý.  Ale hlavně – kde vzít  čas  na moderování   diskuse?

Můj  běžný den  vypadá  následovně:

Nejméně  8 hodin, ale  spíše  více v zaměstnání.  K tomu  hodinu půl cesta  z /do zaměstnání. Hodina  ranní a večerní  hygiena. Hodina  společná  snídaně   a večeře  s rodinou. Hodina  večerní zprávy. Nejméně  8 hodin spánku. Spím  rád.  Souhrně  vše dohromady  20,5 hodiny ze  24. Běžný  článek  mi zabere  zpravidla  asi  3 hodiny. Tedy  23,5  hodiny  z normálního dne….  Půlhoďka na  všechno ostatní…. Mám se  vzdát  i těchto  30 minut  a  nějak  se zabývat  diskusemi?

Udělal jsem  si na  Brejlích  i  na  Faustovi  malý průzkum. Ohledně  diskusí.  Vím, že  na  mé  věci  chodilo  špičkově  až  1000  čtenářů.  Někdy i více. Do  diskuse se jich  ale  zapojilo  maximálně  50.  Stálých diskutérů byla  asi  tak  třicítka… tedy  diskuse je  nutná  pro  3-5%  z těch,  kteří  chodí  číst, když  server  nebo  blogoprostor  vejdou v určitou známost. V začátcích  je to  samozřejmě  daleko  více.Navíc  z krátké  doby, co jsem  působil na  Britských  listech mám  osobní  zkušenost s tím,  že  pokud  si někam  čtenáři  navyknou  chodit  kvůli obsahu,  absence   diskuse nevadí. A chtějí – li  autorovi  cosi sdělit,  využijí mailové adresy.

Po zvážení všech pro a proti,  jsem  dospěl  k názoru,  že  mám li  vůbec  mít nějakou  šanci  udržet  Kosu nostru v chodu,  musí  být  BEZ  DISKUSE! Nezvládnu ji.  Volím  menší  zlo.  Vím, že  poškodím   tímto opatřením  hlavně  své přátele. Tato a  ostatní  – promiňte. Vím, že  se zbavuji  mimořádně  cenné  zpětné  vazby. Obojí  mám za  velký problém.   Nicméně  není na výběr.  Může  být,  že  pokud  se Kosa  udrží v chodu  až  do doby, kdy budu  v penzi nebo pokud  přibudou  autoři  tak,  že  si rozváži  ruce,  diskusi  spustím.  Může  však  být, že  ne.  Že  tenhle model se ukáže  jako funkční.

V každém případě – dojde li ke  startu  diskusí, bude bez  výhrad platit  premisa, uvedená  už  na  začátku – HODLÁM  CHRÁNIT  AUTORA!  A  tímto  dopředu  sděluji, že  nebudu trpět  žádné  nájezdy  na jeho osobu, pohlaví, profesní  pozici, vyznání, rodinné poměry, členy  jeho rodiny a  tak podobně. Každý  z těch, kteří  eventuálně budou  psát, budou mými hosty. Tečka. Host je  host.  Je nedotknutelný.

A  opakuji, že já  jsem  zde  domácí. Takže  pokud mne bude kdokoli  chtít  urážet,  či mu bude prokázána  lež   ve  vlčím prostoru č nebo  jsou s ním  prokazatelně  podobné  zkušenosti  z minula, má  smůlu.  Bude vypoklonkován. Štando pede.  Jedna žlutá  karta,  následně  doživotní  diskvalifikace.

Nechť  podobné opatření  nikdo nevykládá jako požadavek  souhlasu  s kterýmkoli  uveřejněným textem.  Nikoli. Vítám  různost názorů. Souhlasit  s vlkem  nebo s kterýmkoli  z jeho hostů  se ani v nejmenším nevyžaduje.  Ale nechci  zde ani verbální  patologickou  sprostotu psychopatů ani  formální přeslušnost, postavenou na  opakované  lži  a pololži.  Jak  činí  lháři. Obojí zcela spolehlivě  rozvrátí  do  té  doby  fungující  diskusní prostor.

Ale  to  je  teprve možná  hudba  budoucna.  Možná.  Zatím otvírám bez  diskusí.  Uvedené  jsem potřeboval  přičinit, aby bylo dopředu jasno.  

Takže  Kosanostra – pěkně  zvostra  vytahuje  oponu.  Vítej , kdo  v dobrém přicházíš!     

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Pravidla prostoru. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Začínáme aneb jak to tady bude chodit a co se od toho dá čekat

  1. oldwomen napsal:

    add komentářeNemám problém s diskuzemi na svém blogu. Ale je fakt, že už v perexu uvádím, že mám raději věci poetické než politické. A jsem asi méně konfliktní. Samo, že se nějaké té pálící aktualitce nevyhnu, neodolám a okomentuji…Nevím, jak funguje tento redakční systém, ale WP dává autorovi na vybranou, zda bude povolovat každý jeden komentář, nebo jestli schválí jen první komentář u nového diskutéra a nebo, zda je diskuze volná automaticky. A pak také umožňuje blokaci "závadového" diskutéra. Domnívám se, že diskuze v blogu je velice cennou zpětnou vazbu. Konkrétně v BL mi velice chybí možnost "popovídat si" pod nahozeným tématem. Jo prudiči… to je jednoduché – nereaguji na ně. Nikdo se nevydrží dlouho hádat sám se sebou. Když jsem začínala se samostaným blogem, začaly mi chodit do blogové pošty velice hnusné věci. Nechala jsem to bez odezvy. Asi do dvou měsíců byl klid. Kolegyně blogerka (spouštěla blog pár dní po mně) na tom byla s osobními útoky stejně. Reagovala, hádala se s anonymem….. a dělá tak stále. Někteří by ani neusnuli, kdyby neposlali do virtuality pár pivanců a přirozená obranná reakce jim dělá radost posiluje je.Blog je Vaše autorské dítko, je čistě Vaše věc, co zde budete psát a jak. Ale bez zpětné diskuzní vazby mi to přijde stejné, jako kdybyste si datloval do šuplete. Nehledě k tomu,že při povedeném příspěvku budete mít zasypanou schránku reakcemi.Jo, mazala jsem za celou dobu jen jeden jediný diskuzní příspěvek. Ten, který zveřejňoval bez obalu moji identitu.OW

Komentáře nejsou povoleny.