K výročí popravy Milady Horákové – moje vzpomínky na procesy.


¨Dnes  je  smutné  výročí popravy Milady Horákové a tak nabízím svojí osobní vzpomínku na poněkud zvláštní okolnosti, za kterých jsem poprvé slyšel její jméno. Samozřejmě, že si nepamatuji ani na proces s M. Horákovou, ani na proces s R. Slánským, vždyť jsem se narodil v roce 1947.

Napsal JODA

Poprvé jsem se s touto chmurnou kapitolou našich dějin setkal ve svých 16-ti letech. Muselo to totiž být v roce 1963. O prázdninách jsem, jako středoškolák, byl na brigádě v jednom závodě. O svačině jsme poslouchali rozhlas a tam hlásili, že byli rehabilitováni soudruzi nespravedlivě odsouzení v procesu se spikleneckým centrem R. Slánského. Moji spolupracovníci to komentovali slovy „to je jim tak platné, když jsou po smrti“. Protože to pro ně byla nedávná historie (před 11-ti roky) rozvinula se rozsáhlá diskuse.

Tehdy jsem poprvé slyšel jméno Milada Horáková. Vzpomínám si, co na její adresu řekl jeden starý dělník. „Popravovat ji neměli, ale zavřít, až by zčernala, ano. Vždyť ona chtěla návrat prvorepublikových poměrů“. Trval na svém, přestože ho ostatní přesvědčovali, že i její proces byl zmanipulovaný. On ji ovšem neobviňoval z toho, že byla imperialistická agentka, nebo špiónka, ale vzpomínka na 1. republiku ho ještě v roce 1963 rozčílila.

Trochu mě to tenkrát překvapilo. Moje matka pocházela z chudých poměrů, ale na 1. republiku nevzpomínala až tak negativně. Fakt je ten, že byla z vesnice, doma měli malé hospodářství a tak hladem nikdy netrpěla.

Dnes si ale uvědomuji, že ten člověk prožil období 1. republiky dílem jako obyčejný dělník, dílem jako nezaměstnaný. Ti, kdo prožili 1. republiku např. jako úředníci, živnostníci nebo státní zaměstnanci pod penzí jí pravděpodobně viděli jinak. Těch lidí, co měli prvorepublikové vzpomínky spojené s bídou, bylo však asi více. Jen tak se dá vysvětlit, že v době procesů psali rezoluce požadující tvrdé potrestání „zrádců“, obzvláště když je tehdejší mediální propaganda přesvědčovala, že ti tzv. zrádci chtěli znovu nastolit prvorepublikový kapitalismus.

Tento příspěvek bych asi měl zakončit nějakým morálním poučením pro současnost a pro budoucnost. Ale neudělám to. Jsem již dost starý na to, abych věděl, že si každý ke svému poznání musí dojít sám.

V roce 1968 se o procesech začalo mluvit veřejně a mne, který měl náskok, díky informacím, kterých se mi dostalo před pěti roky,velmi překvapovalo, že moji vrstevníci o tom nic nevědí. A tak se ani moc nedivím dnešním mladým, že období před rokem 1989 je pro ně prehistorie. Bohužel. Zajímalo by mne však, jak budou ti, co současnost prožívají jako mladí, hodnotit tuto dobu, až budou staří.

Příspěvek byl publikován v rubrice Joda glosuje se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 reakcí na K výročí popravy Milady Horákové – moje vzpomínky na procesy.

  1. Petrpavel napsal:

    Ano, je to přesné. Jde o úhel pohledu. Já znám úhel pohledu ze strany venkovských příbuzných :
    Jeden poctivý chudý chalupník – moje matka, jeho dcera, se samými jedničkami neměla na studia a jako malá ani na boty. Velebila socialismus, kdy zadarmo mohla dostudovat a dostala slušnou práci.
    Druhý, mlynář, kšeftoval ve válce s moukou, remcal že mu pak zavřeli mlejn. Potom ale, v šedesátých létech, když dosáhl důchodového věku, kvitoval s povděkem odevzdání polí do užívání (ne vlastnictví!) JZD „vzali mi dřinu a dali důchod“. Velebil socialismus.
    Toho citovaného dělníka z článku, úhlem pohledu pozorovatele dnešního mafiánského kapitalismu, naprosto chápu.

  2. Jethro napsal:

    O procesech padesátých let jsem se dozvěděl také až o řadu let později. Matně si vzpomínám, že jsem jako malý kluk v rádiu nebo televizi k výročí slyšel dost tvrdou nalejvárnu a nějak jsem se „státotvorně“ vyjádřil. Otec se na mne tak nějak divně podíval a řekl: „ono to není tak jednoduché, v těch padesýtých se děly svinstva“. Dál se k tomu nevyjadřoval, asi nechtěl, abych si hned v mládí zadělal na problémy.
    Na druhé straně, když jsem v posledních letech viděl již ty svobodné pořady o Horákové a dalších, neubránil jsem se dojmu, že ona to pojala ne jako soud, ať bylo obvinění postaveno na čemkoliv, ale jako další boj s nenáviděnou mocí. Proč by se jinak veřejně a tvrdě přihlásila k některým svým snad činům nebo výrokům, … nevím. I když chápu, že nemám naprosto žádné informace, mám pocit, že nikdy nevěřila, že by to mohlo skončit až takto fatálně… Rozhodně Horáková viděla osmačtyřicátý diametrálně odlišně než můj otec.
    Dost mi to nadělalo bordel v hlavě.
    Můj otec, samozřejmě na konci války hned komunista. Chápu to. Osvobození, budování nových zítřků… Viděl jsem nějaké dopisy, jak se pokoušel psát budovatelské básně a prózu a jak to probíral s Marií Pujmanovou. Bylo z toho cítit obrovské nadšení mladých pro budování nové, spravedlivé společnosti. Spravedlivé pro všechny.
    Potom padesátá a jeho názor – svinstvo. Potom naděje v osmašedesátém, pamatuju, jak byl nalepený u televize a poslouchal projevy tehdejších obrozenců, následně při prověrkách vyhozen z rodné strany se zablokováním kariéry, platu, … Je to vývoj.
    Kdysi mi bývalá kamarádka, která po pár panácích ráda radikálně politizovala, vpálila, že všichni komunisti měli v osmdesátém devátém viset. Upozornil jsem ji, že můj otec byl do 70 (?) komunista. Chvilku se zarazila a pak to narvala natvrdo: „Stejně měli ti hajzli všichni viset“. Trošku mi připomněla Třešeň. Třešni se omlouvám. Jen ten radikalismus a jasná pravda, ta jediná… Jo a už to není má kamarádka. Nevím proč.

  3. tresen napsal:

    „Popravovat ji neměli, ale zavřít, až by zčernala, ano. Vždyť ona chtěla návrat prvorepublikových poměrů“.
    To je hlavní myšlenka článku.
    Horáková chtěla návrat prvorepublikových poměrů, totiž bídu a hlad pro dělníky.
    Horáková, ta socialistka? Členka strany, jejíž program z roku 1946 byl pro obyčejného člověka jen stěží odlišitelný od toho komunistického?
    /Což bylo ovšem taky tím, že komunisti tenkrát ještě nevybalili své pravé záměry. /
    Národní socialisté chtěli evoluční, pokojnou cestu k socialismu, přizpůsobenému národní povaze a tradicím. To byl ovšem zločin, který se trestal smrtí.
    Ten dobrý člověk ji možná popravit nechtěl, ale zavřít, až zčerná, to jo. Považovala přece názorovou pluralitu a demokratické volby za jedinou přípustnou cestu k prosazení politického programu. To bylo taky nutné potrestat.
    Nebo že by ten dělník spíš věřil Urválkovu hlasu než že by se chtěl dozvědět, co Horáková opravdu chtěla?

    • Jethro napsal:

      Třešni? Vy jste ročník 25-? Že se v tom tak dobře a jednoznačně orientujete, a tak lehce a jednoznačně odsuzujete? Opravdu mi připomínáte tu bývalou kamarádku. Ta byla ročník 53. Měla opravdu živou zkušenost, ten proces určitě osobně sledovala.

    • Občan napsal:

      Třešni,

      „brkouni“ (to je prvorepubliková přezdívka nársoc), neusilovali o žádný socialismus. Byla to partaj výše postavených státních úředníků, advokátů, universitních profesorů a privátních lékařů. Proto se jim říkalo „brkouni“.
      Jejich představa byla taková, že se celá republika postupně stane (ano, zde Vám dávám zapravdu – evolucí) modelovým „Baťostrojem“, plným šťastných barvotiskových dělníků v čistých montérkách. Pro ty, co se do toho štěstíčka „nějakým řízením osudu“ nevejdou, bude dobročinnost.
      Nársoc vůbec nikdy nepočítali s jakoukoli změnou majetkových poměrů nebo s posílením role státu ve prospěch řadových občanů. Vše mělo zůstat tak, jako za první republiky. Tedy v převážně privátním vlastnictví a bez vlivu zaměstnanců. Jejich doktrina byla taková, že kapitalisté tak nějak sami od sebe upustí od vykořisťování a hamounění a začnou o své zaměstnance mateřsky pečovat skrze svou osvícenost.

      Uvědomte si, že to byla malá partaj, v níž se shromáždili lidé ze střední a vyšší střední vrstvy a v níž většina členů nikdy nepřišla do kontaktu se životní realitou dělníků a malorolníků. Jejich představa „sociálního státu“ spočívala v tom, že všichni námezdně pracující budou najedení, prostě ale čistě oblečení, budou bydlet v čistých činžácích (chaloupkách) a budou umět číst a psát; případně budou vyučení. A to jim stačí ke štěstí jednou provždy.

      To skutečně nemá se socialismem, který počítá s podílem námezdně pracujících na moci a správě zespolečenštěného majetku, vůbec nic společného.

      • tresen napsal:

        Aha, tak proto se taky zasadili o pozemkovou reformu a znárodnění velké části podniků.
        Mimochodem, to, co popisujete: nepodobá se to nápadně tzv. skandinávskému socialismu?

  4. Karamela napsal:

    Vaše úvaha, že to s tou idylou nebylo až tak dokonalé, je nepochybně správná. Když naše sousedka po sametové z čista jasna začala jásat „tatíček Masarýček“, tak naša mamka jenom kulila oči. Naše naprosto apolitická maminka se divila: panebože, vždyť se střílelo do dělníků!!! A to, že se do dělníků střílelo jenom proto, že chtěli chleba, tak to nemůže popřít ani dnešní „nová“ historie 🙂 Maminčin tatínek, můj děda, uměl 3 jazyky, ale když zkrachoval cukrovar, kde pracoval, už nikdy nedostal práci a zbytek života se živil jako nádeník u sedláků stylem: okopeš řepu a nůži té řepy si můžeš vzít, okopeš brambory a koš těch brambor si můžeš vzít, atd. atd., za války to bylo obzvlášť výživné… Jo a penzijní fond, do kterého si spořil, když se měl dobře v cukrovaru, taky zkrachoval, no jo, ona se ta historie někdy dost opakuje… Ale poučit se né a né….

  5. tresen napsal:

    Jethro, můj táta byl pro změnu sociální demokrat. Byl určitě víc nalevo než Horáková, hlásil se dlouho k marxismu. V Únoru studoval v Praze, byl člen fakultního výboru strany. Komunistická bojůvka je se zbraněmi v rukou vyhnala ze sekretariátu, opouštěli ho s rukama nad hlavou.
    O tři roky později byl zatčen, tvrdě vyslýchán. Tak tvrdě, že se ve vazbě pokusil o sebevraždu. Do smrti měl na zápěstích jizvy, ale možná horší byly jizvy na duši. Bál se. Hrozně. Všude viděl estébáky, měl pocit, že ho pořád sledují.
    Nikdo z naší rodiny by nikdy neřekl, že komunisti měli viset. To bychom pak byli skoro jako oni.

    • Jethro napsal:

      Začínám rozumět. I vy byste měla ale pochopit, že vaše dnešní názory jsou tímto zasaženy.

    • tata napsal:

      no tak mi neřikejte že nemám pravdu,mužete si desetkrat řikat že ve vás nenavist není ale přesně sem VÁS ODHADL,ALE POZOR JA tyto lidi chapu,to sem několikrat napsal,jenže většina neměla o těchto metodách ani šajnu,a nejhorší je že kdyby jste mi to vypravěla vtom 1970 tak tomu ani nebudu věřit.PROJDĚ TE SI CO JSTE MI ODPOVĚDĚLA,že vy nejste ten připad naopak jste jen si to nepřiznate to jediné vám mužu trochu vičitat,jenže stím nic nenadělate ta opravněná nenavist tam je a vy tím padem to stahujete že to museli vidět všichni a tak to není.

      proto také vždy pišu že prototo ja komunisty volit nemohu,taky tam vkladám čast své viny že sem jim věřil a nevěřil sem ruznym naznakum,Člověk ktery se stimto osobně nesetkal,nemuže uvěřit že bylo něco takového možné a bohužel bylo ale jak sem psal tykalo se to přece jen menší časti ,tím se to samozřejmě nedá omluvit,jenže vy to promitate na celek a to už pravda není ale komunisti a levice jsou dva rozdili

      • tresen napsal:

        Tato, já jsem si názor na komunistický režim vytvořila dávno před tím, než jsem se dozvěděla, co se otci doopravdy stalo. On totiž o tom, jak byl „vyšetřován“, nikdy nemluvil. To mi řekla maminka až po jeho smrti, skoro dvacet let po plyšáku.
        Nemám ráda systém, který vytvořili, ale nedokážu nenávidět komunisty jakožto množinu lidí.
        Můžete tomu věřit anebo nemusíte.

        • tata napsal:

          TRESEN nebudu VÁM odporovat,ale žila jste v určitém prostředí v kterem bylo naké chovaní,jako třeba dětí lidí co přišli o majetek,nebo lidi jejichž rodiče prošli JACHYMOVEM,NEVYM jak se ten film menoval ale hral tam HRUŠINSKÝ,JAK MĚL TOHO VNUKA,taky ho kničemu nenutil ale to prostředí,ty malé šikany i velké ho utvařeli,ale takovou skušenost ja nikdy ve svém okolí neměl.KDYŽ VIDÍM TAKOVÉ FILMI mam slzy ve vočích že něco takového bylo,ale pak vidím neco jineho sprostředí co znam a vidím tam zase kus té proti propagandy ve smyslu co domě lili komunisti ale zaporné znamenko takové ŠTĚTINOVSKÉ,A ted co,nebo že domě někdo hustí pohraničník vrah ,mašinové hrdina…………….a řikam si pozor už jednou tě zmanipulovali,,,,,,,,,,,,,,,bohužel sem víc opatrny všemu uvěřit ,nemám vaše prožitky ba nopak podle sveho života bych musel prohlasit to je vymysl…………a proto sou naše pohledy tak rozdilné

  6. tresen napsal:

    A k tomu, co tu píšu o historii, kterou jsem nemohla zažít: něco znám z vyprávění, něco jsem si přečetla. Doporučuju.

  7. vlk napsal:

    Já jsem se velmi rozmýšlel, jestli mám k Jodově textu přičinit svůj vlastní pohled na věc. A nakonec jsem se rozhodl tak neučinit, protože už jsem mu to udělal u církevních restitucí.
    A nechtělo se mi to opakovat.
    Proces s Miladou Horákovou byl a prostě hnusná, hloupá a brutální vražda! Nic víc. A žádný pohled v žádné souvislosti , podložený jakkýmikoliv životními zkušenostmi z I. republiky na tom nemůže nic změnit.
    Milad a Horáková měla plné právo s e vymezovat proti režimu, který s e chopil moci de facto ozbrojeným pučem. Že se to nakonec odehrálo v parlamentních procesech a nebylo použito násilí nebyl a zásluha komoušů , ale slabosti všech ostatních. Bolševik byl na násilnou formu převzetí moci připraven a byl by ji klidně realizoval.
    Každý člověk v mém s větě má právo na vlastní názor a na to, že chce žít v demokratickém uspořádání zejména.
    A le naprosto přednostní je jeho právo na život. jestliže on sám život někomu nevezme nebo nespáchá jiný stejně odpudivý zločin.
    Prostě komouš chtěl postavit jiný lepší svět na vraždě jedné statečné ženy. Nemohlo to skončit dobře. To nejde.
    Ale Jodův článek jsem pustil, protože bylo třeba na Kos e připomenout tu hrůzu. Byť pohledem relativizujícím. Ale cenným tím, jak levé spektrum přicházelo k relevantním informacím a pohledům.
    U nás doma nebylo o čem diskutovat. Tam to bylo jasné. ostatně, od malička jsme měl přístup k novinám z té doby, které si naši schovávali pro čas, až budu schopen číst a chápat.
    Kvůli Milad ě Horákové a spoustě dalšího jsou pro mne Grebeníčkové a podobní prostě nevolitelní. A tak to, minimálně nějaký čas ještě zůstane.
    Milad a Horáková byla mimořádně statečná žena.
    Která se podle mne zasloužila o stát. Daleko více než Václav Havel. Jakkoli si Havla také vážím.

  8. Carlos V. napsal:

    První republika ? Jojo, pamatuju pradědu řemeslníka. Za první republiky se zadlužil a koupil činžáček na předměstí. Rodina se uskrovňovala na dnešní poměry neuvěřitelně. Pak přisli komunisti – a činžáček pradědovi sebrali.

    Pak porovnávejte.

    • tata napsal:

      CARLOSI A SME TAM ZASE………….PROTO SE NEDOHODNE………..KDYŽ nemate padný argument začnete o znarodnění on to z nas někdo chce nebo většina znas?CO TO PROBOHA MELETE…………..NE zatím je jediné at okradaj ty druhé hlavně at nešahnou na me…………..ono je to v principu stejné jako to znarodnění………TED KONKRETNĚ nemyslim vaše přijmi ale ruznych ROMANU ,KREJČÍCH,oni ve své podstatě to znarodnění dělaj jen v obraceném gardu a lidi jako vy jimpřištipkaří……..nebot by jim levičaci vzali par stovek……………že určité vrstvě těch par stovek co jim berete vy znamená už velky problem………..a proč by mě to mělo zajimat…………nojo no

      • tata napsal:

        TRESEN…………NAPOSLED se vyjadřím ted sem dočetl vaši reakci,tresen napsal:
        Červen 27, 2012 v 9.38
        nezlobte se vy jste plna emocí ne že ne,a vtomto směru je nezvladate……….ten članek vubec neměl za učel co pišete,to jstesi tam dosadila vy.Vidite i stakovych to reakcí trochu poznavame jeden druheho.

        on sdělil a sam za sebe se snažil pochopit proč to ten člověk řekl,a dodal že jeho maminka to tak neviděla a zavěr nechal na každém znas…………vy jediná jste si udělal zavěr že to je na podporu že smrt ne ale zavřit aš zčerná ano.PROČ ASI,KDYŽ VTOM ČLANKU nic takového není…………..to už si odpovězte sama.

        MUJ OTEC tu paní pry znal,vzpominam že se se otom bavili když byla naká rodiná sešlost,ja to moc nevnimal,už bych ani nemohl říct v jakém smyslu,každopadně to podle mého nazoru byla jasné odstranění politickeho protivnika.V RAMCI BOJE s vnitřním nepřitelem…………jinak hnusná politická vražda………..tak to vnimám já………..podle toho co sem otom přečet nabyl sem dojmu,že to bylo vramci revoluce požira své děti,a ona byla vytvořena aby jedna klika mohla odstranit druhou………..to byl muj dojem…..že ve sve podstatě její vražda nebyla ten hlavní cíl ale lidi kolem slanského,a aby ho mohli sundat byla tam tato představitelka

  9. pepan napsal:

    ono to asi nemá cenu, ale neodpustím si to. Oba dva mí dědové prožili život každý ve své vesnici, do školy začli chodit za Rakouska a umřeli za demogratůry aprezidenta Klause. S otcem mýho otce jsme si občas přepočítávali, co jsme si mohli pořídit ze svýho měsíčního platu. Z toho porovnání, vycházela první republika líp, než reálsocialismus a postkomunistický Klausismus. Druhej děda na první republiku taky nevzpomínal ve zlým. Oba byli „kovorolníci“, takže kromě mzdy v práci obstarávali i nevelká hospodářství ze kterýho byla obživa. Jistě jiná situace než pro ty ve městech. Dědovi jsem nemohl uvěřit, když mi vyprávěl, že na jedné ulici u nás ve vesnici si většinu baráků postavili nezaměstnaní za hospodářské krize. Byly to sice „kotovičáky“, ale bydlelo se v nich ještě v 80-tých letech. Dost to kontrastovalo s tím, co nás tehdá učili na základce. Svět ani dějiny nejsou černobílý. V současnosti si nezaměstnanej bez stavebního povolení a složky lejster s razítky nepostaví snad ani stan.

  10. tata napsal:

    JINAK ale muj otec si také nestěžoval na první republiku,byl letecky mechanik takže asi celkem vyjimečné zaměstnaní vte doby,ale nemluvil otom takže podrobnosti nevím

Komentáře nejsou povoleny.