Kutilův koutek III. – fotografie, archivace a tak


V minulých dvou dílech jsem se zabýval prvními dvěma kroky, a to jak dostat fotky, zejména starší „předdigitálové“ fotky do počítače a potom problematikou jejich třídění v důsledku poznání, že tisíc fotek v počítači je k ničemu, když nemohu najít tu pravou.

V diskusi jste přidali své náměty a odkazy na zajímavé programy. K tomu snad jen poznámka, že podstatou mého povídání jsou principy práce, které můžete realizovat s řadou různých programů. Jejich volba je potom na vás. V oblasti třídění jen pozor na závislost na jednom konkrétním programu, protože se vám může stát, že s koupí fotoaparátu jiného výrobce získáte současně balík problémů, který může vést až k znovubudování privátní fotodatabáze.

napsal Jethro

Hodně jsem se věnoval bezpečnému uložení fotek (i jiných důležitých podkladů). Mezitím jsem řešil dva zbořené počítače zákazníků s totální ztrátou všeho, dále jsem (naštěstí úspěšně) přečetl zákazníkovi zničenou paměťovou kartu a vůbec jsem mu nepomohl se zničenou fleškou, kde měl také dost důležitých věcí. Takže jen potvrzení nutnosti bezpečného uložení.

Dnes bych se chtěl věnovat dalšímu tématu, které logicky přijde na přetřes (nejen) po naskenování fotek do počítače.

Úpravy fotek

Hned na úvod bych chtěl požádat ty z vás, kteří se zabýváte počítačovou grafikou na semiprofi a vyšší úrovni, ať přeskočíte tento díl, případně mi ho v diskusi pomůžete upřesnit a vyjasnit. Tento díl je pro laické uživatele, kteří to trošku umí s počítačem, a kteří potřebují jen pár rad, jak se do úprav fotek pustit. Takže pokud umíte bez problému v PhotoSHopu svou tělnatou polovičku zeštíhlit a ubrat jí patnáct let, tento díl není pro vás.

My ostatní se budeme bavit o jiném typu úprav a patrně se jedná o základní úpravy, které byste v tomto pořadí mohli mít potřebu aplikovat na některé nebo všechny fotky.

Jedná se o:

–         Oříznutí nepotřebných okrajů

–         Korekce chybné expozice a podání barev

–         Odstranění vad (škrábance, nečistoty, apod.)

–         Korekce v obraze, jsou-li nutné nebo vhodné

Oříznutí

V kapitolce o skenování jsem nezdůraznil jednu zásadu, a to nepoužívat při skenování pokud možno žádné funkce „vylepšování“. Problém je, že scanner si některé z těchto funkcí zapíná jako výchozí a tak je potřeba před skenováním tyto volby vypnout.

Důvodem je to, že pokud fotku naskenujete přímo s nějakými úpravami, už je nemůžete vrátit jinou cestou, než novým skenováním. Pokud ale fotku naskenujete bez úprav „as is“, potom ve zvoleném editační programu budete upravovat její kopii a můžete se po nevhodné úpravě kdykoliv vrátit k původní verzi. Vše, co nabízí v oblasti úprav scanner, nabízí i editační programy.

Druhou zásadou je, že při skenování ořezáváme skenovanou oblast trošku „ze široka“, tj. nesnažíme se o přesné ohraničení okrajů. Je to zbytečné, mnohem lépe a pohodlněji to opět zvládneme později. Naskenovaný obrázek pak může v první verzi vypadat třeba takto. Všimněte si, že jsem předlohu natočil ve skeneru tak, aby věž stála pokud možno rovně a dále, že jsem skenoval černobílou fotku barevně, protože pro černobílé skeny (přesněji v odstínech šedi) řada editačních programů neumožňuje to, co pro skeny barevné.

Takže první operací na snímku je oříznutí. Máte několik voleb, od ponechání fotky včetně okrajů až po oříznutí na čistý pravoúhlý obraz. Je to otázka preferencí, někdo rád okraje, někdo pouze obraz. Pokud budete zachovávat okraje, doporučují fotku podložit černým nebo barevným papírem, ať okraje vyniknou. Ponechání okrajů a černý podklad může být zajímavé při promítání v rámečku, pro tisk na papír nebo tvorbu alba je to spíš komplikace.

Já preferuji oříznutí až na obraz s tím, že jsem si vědom toho, že pokud je obrázek mimo úhly, dochází k jeho zkreslení a může ztratit svůj půvab. Takže oříznutí pro mne by bylo třeba takovéto:

Možná to na ukázce není vidět, ale v levé horní polovině jsem nechal kousek okraje ve snaze zachovat co nejvíce z obrázku, protože vím, že tento okraj s pozadím oblohy později snadno vyretušuju. Samozřejmě bych oříznutí zleva mohl vést tak, abych nemusel později retušovat. Zprava jsem řezal více, protože tam by byla šance na doretušování mizivá. Ale k tomu se dostaneme.

Korekce expozice a podání barev

K tomu nejzákladnějšímu doladění jasu a kontrastu nabízí každý z editačních programů minimálně korekci jasu a kontrastu a také tónu. Pro laické uživatele také každý program nabízí volbu „Upravit automaticky“. Tu bych však použil jen jako jakési základní rychlonastavení a pak doporučuji přejít k přímé úpravě jasu, kontrastu a tónu. Tam si pak fotku doladíte podle svých představ.

To nejzákladnější nastavení jasu, kontrastu a tónu umožňuje i ten nejběžnější program, jakým je editor z MS Office. Na obrázku vidíte, jak jsem se pokusil zesvětlením polotónů zobrazit více detailů ve spodní tmavé části snímku.

Samozřejmě existují i profesionální programy, které umožňují provádět tyto korekce v různém nastavení pro různé části snímku, jejich použití však už patrně překračuje meze amatérského využití popisované v tomto článku.

U barevné fotografie navíc můžete korigovat i jednotlivé barevné složky obrazu a tím z fotky například příliš zelené vytvořit snímek, který více odpovídá realitě. Na obrázku vidíte menu z levnějšího programu ArcSoft PhotoStudio, který bývá přikládán ke scannerům Canon.

Pro potřeby nastavení jasu, kontrastu a barev slouží volby „Brithness and Contrast“, „Tone Adjustment“ a „Color Balance“.

A dole ještě ukázka korekce barev – vlevo je původní snímek a vpravo snímek po jednoduché úpravě zvýrazněním červené složky:

Odstranění škrábanců a jiných vad

V úplných začátcích jsem pro tyto korektury používal vestavěné filtry. Ty ovšem slušně fungují především na černobílých fotkách, a pokud chcete, aby nebyla celá fotka degradována na nižší kvalitu, musíte úpravy omezit jen na malou ohraničenou oblast snímku. Ono je fajn pustit filtr na odstranění škrábanců s drsnými parametry na celou fotku. Ona se tak pěkně zjemní, drobné bílé tečky zmizí, s nimi však bohužel zmizí spousta detailů, větší kazy zůstanou, tmavé skvrny také, žádná sláva.

Jednou mi syn, když už se na mé trápení nemohl dívat, ukázal nástroj, pomocí kterého fotku vyspravím přímo opravou obrazu s uspokojivým výsledkem. Ve jmenovaném PhotoSTudio firmy ArcSoft se ten nástroj jmenuje Clone a v poslední verzi ho najdete pod ikonkou razítka (netuším proč).

Tento nástroj pracuje tak, že si kliknutím na nějaké místo snímku vyberete výchozí bod kopírování a potom „malováním“ myší v jiném místě kopírujete část obrazu do nového místa – klonujete. Je to opravdu skvělý nástroj zejména pro odstraňování nejrůznějších vad, protože z nejbližšího „dobrého“ okolí skvrny si naklonujete obrázek na skvrnu a tím ji „zacelíte“.

Na obrázku níže jsem se věnoval dvě minuty odstranění vad. Vy je vidíte na velkém detailu skenu ze starého diapozitivu. Vlevo originál, vpravo po opravě.

Zmizel černý flek, čmouha vpravo a vodorovný škrábanec na filmu v horní čtvrtině. Na obloze jsou ještě nějaké skvrny ale jde o ukázku, v reále by to ještě pár minut práce chtělo. Pracnost? Skutečně necelé dvě minuty. Prostě s nástrojem Clone, který nabízí i řada dražších editačních programů, dokážete za relativně krátký čas odstranit z fotky ty nejvíce do očí bijící kazy.

Pokud z mého popisu není jasné, jak Clone funguje, tak na dalším snímku vidíte naklonování kousku lesa o kus výš, pak jsem naklonoval do oblohy strom ze spodní části a pak jsem ještě naklonoval tu čmouhu vpravo a tu černou skvrnku. Samozřejmě v praxi je postup opačný, tj. vadu překrývám klonem jiné části obrazu.

Korekce v obraze

Tady už se jedná o pozměnění nafocené reality. Dříve jsem se takovým zásahům vyhýbal, ale v odůvodněných případech, kdy například část pozadí degraduje objekt zájmu, takové úpravy dost často používám. Samozřejmě je ale dělám v kopii, takže stále je k dispozici originál.

Pokud by například na snímku s historickým kočárem, použitém v ukázce výše, ležel v trávě za kočárem kus rezavé traverzy, zcela určitě bych tu traverzu překryl svěží trávou tak, jak je vidět na snímku. Naštěstí tam ale žádná traverza nebyla…

Ale byly jiné problémy. Na následujícím snímku mi hodně vadilo nevhodně zvolené pozadí, o které v daném případě vůbec ale vůbec nešlo. Zhruba půl hodiny práce a podle mne to stálo za to. Prostě i amatér může pomocí nástroje Clone udělat poměrně zajímavé opravy, které (snad) výsledný snímek zlepší. Ta krásná slečna na obrázku mi snad odpustí, že jsem použil její fotku bez autorizace, nakonec s ní žiju už 33 let.

Tolik pro dnešek k úpravám fotek.  Vím, že se pohybuji na amatérské úrovni a že profík vládnoucí Corelem a Adobe mi to asi tvrdě vytmaví. Jenže, přátelé, na to, abychom dali svou tisícovku fotek naskenovat, pospravovat a vyretušovat profíkovi, na to opravdu nikdo z nás nemáme dostatek peněz. Proto jediným východiskem je kutilství a proto také tento svůj text směřuji k základním radám pro amatéry, co se dá a co má cenu se naučit. Potom už můžeme za dlouhých zimních večerů cizelovat fotečku za fotečkou a mít třeba radost, jak jsme to ohyzdné okno vyretušovali, že to skoro není poznat.

Takže pro dnešek už dost a těším se na diskusi.

vlkova  omluva:

Jethro, příteli, donutil jsi  mne  sáhnout  na  dno  mých schopností pracovat s  Wordpressem.  Snad  je všechno na  svém místě a  snad  jsme  to moc  nepokazil.  Nejspíš  například  asi malým  rozlišení trochu  ano. Ale  dělal jsme, co jsem  uměl. Všem se  omlouvám, pokud  budu  shledán nedostatečným.

Příspěvek byl publikován v rubrice Jethrův akord. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

12 reakcí na Kutilův koutek III. – fotografie, archivace a tak

  1. Mc Cali napsal:

    Myslím, že jste to popsal hezky. V tom se každý grafik – éléf musí vyznat. Já sám upravuji fotky jen když jdou na papír, mam jich tolik, že bych se z toho jinak zbláznil. Když je nahrnu z DF do pc, promažu jen ty opravdu nepovedené. A šup na zálohu. Grafika mne živila asi 8 let, takže ještě teď ji mam plné zuby. U mne je to totiž tak, že když se můj koníček stane povoláním, po čase mne většinou přestane bavit. ( většinou proto, že v tom fofru potom už neni čas na kreativitu ). Takhle jsem párkrát narazil a proto focení mne už nikdy živit nebude, to sí zkazit nenechám.

  2. Jethro napsal:

    Vlku, zvládl jsi to super, dík. Jen ses netrefil rubrikou 🙂

  3. zdenekb napsal:

    U těch barevných korekcí bych jen podotknul, že hodně záleží, zda jde o fotky pro tisk nebo pro prohlížení v počítači… alespoň mně se nikdy nepovedlo „skamarádit“ nastavení monitoru a tiskárny (a typ papíru) tak dokonale, že by před případným tiskem nebyly třeba další barevné úpravy… a tak mám obvykle dvě sady stejných fotografií, přičemž jen na jednu se dá na monitoru dívat… 🙂

    • Jethro napsal:

      Kalibrace monitoru a kalibrace tiskárny – nějaký barevný profil, to už je vyšší dívčí. Možná by k tomu mohl McCali… Na kalibraci monitoru existují prográmky, u té tiskárny nemám zkušenosti, ale profi programy samozřejmě ty barevné kalibrace umožňují. My amatéři … to nějak domastíme 🙂

  4. tresen napsal:

    Prima.
    Kromě úprav zde krásně a názorně předvedených občas používám funkci „zkosení“. Hlavně u svých vlastních záběrů, kdy mačkám rychle a nehlídám úhly. Takže když pak chci, aby věže kostela stály rovně a postavy v popředí taky, musím upravovat.
    🙂

    • Jethro napsal:

      Ano, u digitálu jediná možnost, ale většinou to jde po celých stupních a to je docela hodně.
      Jak jsem ale psal u skenů, pokud skenuji fotku, je lepší porovnat fotku ve skeneru a ne až výsledný obrázek.
      Jinak při skenování negativů a pozitivů je dost potřebná funkce stranového překlopení, protože často netrefím rub a líc negativu.
      A samozřejmě, známá banalita je otočení fotky z digitálu o 90° když fotíme „nastojato“, tedy Portrait …

  5. tresen napsal:

    Někdy si hraju a dělám koláže, třeba tuhle,
    jak se mi Golda zatoulala do Mařákova lesa<

  6. Analytik napsal:

    Opravdu dobrý, Jethro!
    Jen si dovolím podotknout, že amatér, který si sám upraví tisícovku svých obrázků, tak už může ty další, třeba pro známé, dělat jako profík! Vlastními chybami se grafik amatér rychle učí.

  7. AlenaK napsal:

    Jethro, je vidět, že máte hodně znalostí nejen o hudbě. Navíc se umíte tak krásně přátelsky podělit s ostatními a to je podle mne velmi cenná vlastnost. Díky.

  8. Puck napsal:

    Srozumitelné, a také čtivé. Na to, že jde o i o některé odbornější problémy. Paráda !

  9. Pepino napsal:

    Dobře napsané, razítko je tam proto, že ty si uděláš otisk použitelného místa a tím razítkuješ vadné místa na foto. Docela by mne zajímalo, jaké kdo používá programy na správu foto. Já používám jednak ACDSee od verze asi tak 2 a Zonerphoto. Pro vytváření slideshow Pro Show Golg. A myslím, že jde jenom o sílu zvyku. Zkoušel jsem i Photoshop, ale pro mne se zdál dost složitý.

Komentáře nejsou povoleny.