Kutilův koutek IV. – rodokmen, základy vytváření


Navždy ztraceno počtvrté Rodokmen     

I když problematika zjišťování rodinné historie a práce na rodokmenu s fotkami zdánlivě nesouvisí, ve skutečnosti se jedná o dvě formy téhož. Uvědomíte si to v okamžiku, kdy držíte v ruce nějakou starou rodinnou fotku a jen matně tušíte, že tam vzadu jsou pravděpodobně rodiče babičky z matčiny strany a že praděda se snad jmenoval Augustin. Prostě staré fotky a stará rodinná data o předcích jsou nositeli stejné informace. Já se sice k oběma agendám dostal samostatně a nezávisle, ale jak už jsem uvedl v předminulém povídání o problematice identifikace, dostal jsem se k odkazu na rodokmen jako zcela logicky nejlepšímu popisu osob z rodiny na fotce. A fotky, nejen historické, používám i pro doplnění údajů o osobě v rodokmenu.

napsal Jethro

Jak už jsem se zmínil, k problematice rodokmenu jsem se sám dotlačil příslibem pořízení rodinného rodokmenu z poznámek získaných od nejstaršího žijícího pamětníka v rodině. Zpočátku to vypadalo jako snadný úkol, nicméně velmi brzy jsem pochopil, že potřebuji vedle zdroje ověřených údajů také vhodný program pro uložení a tisk rodokmenových dat.  Takových programů existuje celá řada, jsou obvykle free a i tak plně funkční. Hodně rozšířený je program Ancestry, já jsem z nějakých důvodů platných v té době zvolil program Brother’s Keeper (BK).

Po zkušenostech z diskusí pod minulými díly předem zdůrazňuji, že je v podstatě jedno, jaké programy pro udržení svých rodinných dat v konzistenci použijete. Spíš je důležité dodržet určité zásady sbírání a zdrojování dat a také je lépe použít program, který umožňuje export a import rodokmenových dat ve standardu, kterým je v této oblasti Gedcom. To vám umožní nezávislost na programu, výměnu dat s jinými badateli apod.

Zdrojování dat

Při pořizování rodokmenových dat je nezbytné, aby tato data byla ověřena, nejlépe odkazem na zdroj. Setkal jsem se s několika případy, kdy mi pamětníci tvrdili, že daná osoba se zaručeně narodila tehdy a tehdy a po ověření jsem v matrikách zjistil, že ta zaručená informace byla o 4 měsíce chybná. Neznám program Ancestry, ale v BK mám skvělou možnost každý jednotlivý údaj o osobě doplnit odkazem na zdroj. V praxi? Mám kopii rodného listu. Tu naskenuji do počítače a v BK u příslušné osoby a údaje o narození uvedu odkaz na tento scan jako zdroj. Tak si mohu přímo v BK tento zdroj zobrazit a ověřit si, že mám údaje správně.

Podle mého názoru sebelepší a košatější rodokmen bez doložených odkazů na zdroje informací je sice zajímavý, ale bezcenný.

Rodné listy, oddací listy, to je dobrý zdroj pro začátek. Díky opisům rodných listů z roku 1941 se dostanete přes své rodiče obvykle o dvě generace dozadu. Potom už ale není jiné cesty, než matriky. Velká část, zejména starších matrik, je již dnes digitalizována a můžete tak bez jakýchkoliv poplatků bádat po předcích přímo ze svého počítače doma.

Jak už jsem také uvedl na začátku, nejsem genealog a problematikou se zabývám amatérsky pár let. Jsem začátečník. Nicméně bych se chtěl podělit o některé zdroje a zkušenosti, které by vám v případě zájmu to začátečnictví ulehčily.

Hledání v matrikách

Takže kde začít? Zapamatujte si adresu digi.ceskearchivy.cz . To je digitální archiv Státního oblastního archivu v Třeboni. Tam v oddíle „Matriky“ najdete Matriční rozcestník České republiky a všech 8 archivů, včetně odkazů na jejich stránky a digitalizované materiály.

A pokud kliknete na příslušnou digitalizovanou matriku – v ukázce třeba matrika narozených pro léta 1641-1663, můžete listovat ve skenech jednotlivých listů této matriky a hledat…

A princip hledání? Nevím, jestli je to správný způsob, ale já postupuji od známého data sňatku nebo narození posledního známého předka v čase zpět. V matrice oddaných byl vždy uveden věk ženicha i nevěsty, a odkud pocházejí. Ten věk byl občas uváděn s přesností na měsíc. Potom už nezbývá, než si vyhledat příslušnou matriku z tohoto období a s určitou rezervou prolistovat „podezřelé“ období v matrice narozených. Dobrým vodítkem bývá číslo domu, které se obvykle shoduje s číslem domu v matrice oddaných.

Pokud najdete záznam o narození, máte jména rodičů, víte, odkud pocházejí, a víte, že byli patrně oddání někdy nejpozději 6+ měsíců před narozením. Proto pokračujete v matrice oddaných od tohoto data zpět a hledáte sňatek. A tak s trochou štěstí dál a dál, dokud existují matriky a jsou čitelné.

Ideální je, když se vaši předkové sezdávali v poměrně malém územním okruhu. To bylo ostatně dost obvyklé. Já našel spoustu předků z jedné větve v okruhu okolo dvaceti kilometrů, hodně sňatků se odehrávalo i v téže vesnici a nezřídka si dva bratří vzali dvě sestry ze sousední chalupy. To se pak hledá vcelku snadno.  V takovém případě často přecházím k plošnému „vytěžení“ dané matriky, tj. jejím kompletním prolistováním získám jména a chalupy většího počtu předků a teprve poté je s pomocí dohledání dalších údajů spojuji do příbuzenských vztahů.

Pokud vás obrázek matriky narozených v ukázce výše vylekal, vězte, že jsou matriky mnohem čitelnější a s větším obsahem použitelných údajů. Na dalším obrázku je vzorek z matriky oddaných z pozdějšího období. Sami vidíte, že záznam je výborně čitelný i bez větší praxe a najdete zde rodiče a u nevěsty i prarodiče, přinejmenším jméno a původ.

V některých matrikách najdete informační poklad. Pokud byl matrikář poctivec, tak nejenže psal čitelně, ale psal do matriky více, než bylo požadováno. V matrice oddaných jsem tak našel i data narození a sňatku rodičů nevěsty, často se objevuje datum narození ženicha i nevěsty. V matrice narozených zase bývá občas záznam doplněný pozdějším údajem o sňatku s datem, jménem a původem partnera, nebo záznam o úmrtí. Toto vše vám výrazně zkrátí a zjednoduší hledání.

Samozřejmě, situace není tak idylická. Někteří matrikáři psali hrůzně a chce to hodně cvičené oko profesionála, aby se z textu vyloupla věrohodná informace. Další problém je písmo jako takové. Pokud máte zájem, podívejte se na vzorky starého písma. Někdy je to hodně obtížné.

Prostě čím dál se v historii dostáváte zpět, tím více je třeba poznávat dobový rukopis, adaptovat se na rukopis a styl zápisu konkrétního matrikáře, nebo jen tak na ten nečitelný text bezmyšlenkovitě hledět a mozek vám za patnáct minut (nebo i za několik hodin) začne nabízet slova a jejich význam.

Vřele doporučuji jednou rozpoznaný text nebo jeho části zapsat tak, abyste za rok nemuseli při ověřování celý zápis luštit od začátku. K záznamu z ukázky bych si třeba poznačil u ženicha „Xxxxx Štika xxx Dorf Xxxxxx Xxxxxx xxxxxx“. Zatím stačí. Vím, že to jméno je Štika. A až rozluštím více, některá ta xxx nahradím rozpoznaným slovem…

Co se týká luštění názvů měst a obcí ve starých zápisech, hodně mi kromě Google pomáhá historická mapa na www.mapy.cz. Pokud zhruba víte, ve které oblasti se pohybujete, v historické mapě můžete snadno najít, že ta hledaná obec se patrně jmenovala „Stein Keller“ a že je to dnešní  Bezděkov.

Obrovským pomocníkem při hledání vám mohou být indexy. Matrikáři si pořizovali indexy pro hledání jmen v matrikách a tyto indexy jsou také dostupné v digitální formě. Obvykle obsahovaly abecední rejstřík jmen podle prvního písmene příjmení, rok, případně datum události (N/O/Z) a číslo knihy dané matriky. To vám hodně usnadní práci při hledání, obzvláště ve špatně čitelných matrikách.

A ještě jedna rada. Pokud získáte více dat extenzivním „plošným“ způsobem a máte potíž propojit vztahy, ať už z důvodu nečitelnosti nebo chybějícího článku, můžete použít jednoduchý graf v Excelu, kde si vykreslíte pro každou osobu její životní čáru včetně termínu sňatku. Při pohledu na tento graf vidíte na první pohled, kde mohly být jaké vztahy a kde jsou naopak vyloučeny. Je to dobrá pomůcka k dalšímu hledání a ověřování, a ve spojení s čísly chalup může pomoci vyřešit i zdánlivě neřešitelné.

Určitě vás potěší, že Excel neumí pracovat s daty před rokem 1900. Microsoft prostě nepočítal s tím, že budeme Excel používat při bádání v historii. Jednoduchý tip: připočtěte k datu 1000 a vše půjde, jak má. Jen manželka se mne občas ptá, proč mám v Excelu u Augustina narození 15.8.2905, když se narodil 1905…

Při hledání předků na vás čeká ještě jedno úskalí, a to pokud se pohybujete v Jižních Čechách. Je to pojmenovávání „po chalupě“.  Může se vám stát, že i když se jmenujete „Ostrčil“, narazíte najednou na jméno „Korbáč“. Chalupa sedí, křestní jména sedí, … , jak je to možné? No ono v tom kraji údajně bylo obvyklé, že když se synek (Ostrčil) přiženil do chalupy Jana Korbáče, říkalo se mu také Korbáč a dokonce se to psalo do matrik. V lepším případě s dodatkem „vulgo“, v mnoha případech však bez jakékoliv poznámky. V matrice narozených najdete Jan Korbáč, u sňatku Jan Ostrčil vulgo Korbáč nebo naopak, a u úmrtí klidně Jan Korbáč…

A jedna dobrá rada na závěr, nebo spíš na začátek: pokud hledáte v působnosti Moravského zemského archivu v Brně, můžete využít placenou službu zpracování rešerše. Je to hodně dobrý impulz do začátku, kdy za relativně málo peněz – mne to stálo okolo dvou tisíc – získáte třeba kompletní otcovskou větev svých předků až do 16. Století. S takovým výchozím materiálem se už pak pracuje mnohem snáze, než když začínáte od nuly. Navíc získáte odkaz na zdroje, kde to vše v matrikách hledat, a také intuitivní návod, jak takové hledání vlastně probíhá. Můžete také samozřejmě využít pomoc profesionálních badatelů. Na webu je vyvěšena řada nabídek.

Když to dobře jde…

A výsledek? Já mám aktuálně po třech letech občasného záchvatu bádání v BK doloženo 430 současníků a předků, většinou 7-9 generací zpět. Mohlo být více, ale jedna větev zmizela velmi záhy v zahraničí, kde to ještě bohužel neumím.

Myslím, že po přečtení tohoto posledního článku z kutilského miniseriálu už chápete, proč mám stále méně a méně času a co jsem si na budoucí léta, až skončím s aktivní prací, na sebe ušil.

Neskromně doufám, že tento letmý vstup do problematiky zachování domácí současnosti i historie může některým z vás přinést inspiraci, radu nebo pomoc, jak uchovat svou rodinnou paměť, než bude nenávratně a navždy ztracena. K tomu vám přeji hromady trpělivosti a štěstí, budete je určitě potřebovat.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka, Jethrův akord se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

32 reakcí na Kutilův koutek IV. – rodokmen, základy vytváření

  1. Carlos V. napsal:

    Jedna pomůcka – http://www.actapublica.eu. Je tam naskebovano už hodně matrik. Dostopoval jsem se až do 1652, dál už to nejde 😉

    • Istar napsal:

      Acta mají pouze Brno, Plzeň, Prahu a Vídeň. Další matriky jsou např. zde. (Opava) nebo yde } (Zámrsk)

      • Istar napsal:

        (A jinak jsem na Actě 1630 🙂 – což by mělo ještě jednoho předka dát.

    • Jethro napsal:

      Ta actapublica už je specifický archiv, jak píše Carlos. Já jsem dal úmyslně odkaz na ceskearchivy.cz, protože tam je rozcestník na všechny tyto databáze…
      Praha -> http://www.ahmp.cz/katalog
      Brno -> actapublica.eu
      Litoměřice -> matriky.soalitomerice.cz
      Opava -> matriky.archives.cz
      Atp.
      Nechápu, proč osm různých archivů využívá pro on-line přístup minimálně pět různých webů a programů. Vlastně chápu. Jsme v Čezku 🙂

      • Istar napsal:

        Protože to dělají – nebo začali dělat – víceméně jako bokovku?

        • Istar napsal:

          Alespoň někdo to chápe 🙂 Digitalizace je dobrovolná činnost archivů, které na to nemají žádné samostatné síly ani finance. Naprostá většina (asi všichni) pracovníků zabývajících se zpřístupňováním matrik to dělají vedle svých dalších pracovních povinností. Představa, že někdo (např. mormoni) snímky nafotí a zpřístupnit je potom pro archiv není už žádný problém, je naprosto mylná. Obrovský dík patří archivářům, kteří se zabývají vytvářením metadat (popisů, inventáře). Kolik práce je např. se zeměpisným rejstříkem by zde asi ani nikdo neuvěřil.
          Některé archivy začaly později než Třeboň a mají třeba i více matričních knih, takže se nelze divit, že i digitalizace trvá déle. Snad těch pár let badatelé ještě vydrží :-). Věřte, že se ve všech archivech snažíme pro badatele dělat, co je v našich silách.
          MH

          Vyjádření pana Hankovce z Třeboňského archivu ze dne 20.1.2011

          • Jethro napsal:

            No, myslím, že Mormoni přebírají z archivů už nafocené snímky a snaží se vytvářet počítačovou databázi indexů, tj. plošně ze snímků vytahovat jména, data, místa a vztahy. To by mělo vést k možnosti hledat konkrétní osobu přímo, bez nutnosti prolistovávání matriky. Ale je to nekonečná práce. Pokud by to zvládli, fajn, i když… představa databáze, kde lze automatizovaně dohledat veškeré příbuzenské vztahy až do 17. století, … to skrytí v matrikách a pracnost vyhledání ta data přecijen trochu chrání.

          • Istar napsal:

            Nikoliv. Mormoni hlavně digitalizují. (Alespoň jsem to tak pochopil z projíždění diskuze na jednom nejmenovaném diskuzním věčně neplavoucím serveru.

          • Istar napsal:

            Tohle jsou, myslím, jejich stránky.
            https://familysearch.org/

          • Jethro napsal:

            Myslím, že jste si tím odkazem odpověděl sám: First names, Last names, Search by Life Events: |Any |Birth |Marriage |Residence |Death, atd.
            Pod tím musí ležet velmi podrobná počítačová databáze, takže Mormoni musejí číst plošně záznamy a zapisovat je do této databáze.
            K té digitalizaci: nemyslím, že by nějaký český archiv pustil do badatelny mormona se světly a digitálem a nechal ho tam měsíce rejdit v matrikách a fotit. Já zachytil v diskusi, že se jedná o snímky stažené z on-line webů našich archivů – dá se to porovnáním ověřit.
            To je ale můj současný pocit – názor. Může to být jinak.

          • Istar napsal:

            Nikoliv. Mormoni dostanou od archivu materiály ke skenování a ty potom vrací plus v digitálu.

          • Istar napsal:

            ..Opět z jednoho nejmenovaného často neplovoucího diskuzního serveru: (Příspěvek z 8.8.2012 – takže čerstvá zkušenost: ((Nevím jak je to s kompletací, ale „moje“ polské matriky mormoni nafocené mají. Jenže jsou v Utahu a půjčujou je jen do center, která k tomu mají svolení a čtečky. Pokud vím, tak takové jsou nejblíž ve Wroclawi, nebo v Drážďanech.

          • Jethro napsal:

            Na Mormonech mi vadí, že oni jsou patrně prioritně zaměřeni na Západ (Amerika, Kanada?) a východní archivy jsou už jen produktem hledání předků přistěhovalců. Takže tam můžu najít spíš potomka, který odešel do států, než kýženého předka původem z Českých Budějovic, který o Státy nikdy nezavadil… Ale zase jde jen o můj dojem. Já u Mormonů nikoho z příbuzenstva nenašel, i když to bylo v první fázi hodně lákavé.
            Nakonec mne k cíli (dočasnému) dovedly skeny matrik na těch osmi zmíněných českých archivech. A ztroskotal jsem zatím na Polsku, tam musím bádat a zjistit, co je k mání.
            Pokud byste někdo věděl, zda a kde jsou k dispozici on-line matriky Krakowské diecéze, budu rád :-).

          • Istar napsal:

            Pokud byste někdo věděl, zda a kde jsou k dispozici on-line matriky Krakowské diecéze, budu rád .
            Obávám se viz můj příspěvek Srpen 11, 2012 v 9.09. Pokud se dobře pamatuji, autor (nick Hajny Mikovec) se taktéž zajímá o Krakow.

  2. Istar napsal:

    Snad ten termín obvykle Free – mají základní funkce a pokud chcete využít víc členů než řekněme sto, nebo najít shody v některém jiném rodokmenu, musíte si připlatit.

  3. Istar napsal:

    A jinak já používám tohle: http://www.myheritage.cz

    • Jethro napsal:

      Tak z tohoto mám strach. Hodně nerad svěřuji taková data do otevřených databází…

      • Istar napsal:

        Já tam mám (u žijících) pouze rok a místo narození. Což si myslím, že není až zas tak důvěrné datum.

        • Jethro napsal:

          To jsem nemyslel. Ale jde o soukromou aktivitu, sídlo v Israeli, kontakt skrytý pod PO boxem a miliony lidí tam dávají relevantní (snad) data. Taková databáze – pokud už nemá – bude mít miliardovou hodnotu. Dříve nebo později z ní ty miliardy někdo bude chtít vytěžit – třeba ve formě „malého“ poplatku.
          Druhá obava je obecná – můžeme se dostat do stavu, kdy někdo, o kom nemáme tušení, bude zkoumat naše předky za různými účely. Příklady tady už byly – viz má zmínka o opisech rodných listů z roku 41. Ty se dělaly pro prokázání toho správného původu… Myslím, že nemusím pokračovat.

          • Istar napsal:

            To už jsem psal. Pokud chcete vytěžit informace z jejich databáze, musíte si pořídit placenou verzi – v tomto případě Premium.

  4. Istar napsal:

    A kdyby vás to jo zaujalo: http://genealogie.taby.cz/index.php

  5. Istar napsal:

    A ještě technická poznámka, rodokmen jsou pouze předci v mužské linii. Pokud máte všechny předky, jedná se o vývod a na Vámi uváděných 7 až 9 generací připadá 64 předků. To co máte Vy je patrně rozrod

    • Jethro napsal:

      Díky za upřesnění terminologie. Vykroutím se z toho tvrzením, že mám databázi známých příbuzných, které říkám (nesprávně) rodokmen.
      Ta obsahuje samozřejmě rodokmen (předky po otci), byl bych rád, kdyby tam byl celý vývod (všichni předci), ale to je obtížné, snažím se. A v řadě případů je tam i částečný rozrod dalších příbuzných předků (potomci). Jestli z toho udělám pro danou dobu vývod nebo rozrod, to už nechávám na tisk a jeho formu.
      Těch mých 430 záznamů je tedy správně děravý vývod s rozrodem v jedné generaci, tj. pokud vím o sourozencích předka, mám je v databázi, ale jejich potomky u starších generací zatím nezkoumám. To mám zatím jen ve třech až čtyřech posledních generacích.
      Jo a zatím jsem se dostal nejdál do roku 1649.

  6. Istar napsal:

    No a pokud jste líní a přesto byste chtěli mít svůj rodokmen, doporučuji tuto firmu. (I když nevím jak na tom paní podnikatelka momentálně je časově, ke všem svým aktivitám si pořídila další dítě) http://www.facebook.com/familyresearch

  7. tresen napsal:

    S těmi jihočeskými vesnicemi, kde se užívá jméno podle statku, jste mě překvapil. Myslela jsem, že je to specialita jedné starobylé východočeské vsi.
    Časem se chci vydat bádat do JČ po jedné větvi mých předků, tak aspoň vím, co mě může čekat.

  8. Analytik napsal:

    Jethro, díky za podrobný návod k použití předků a hlavně všem kosířům za užitečné odkazy.
    Obzvláště na Třeboňsku mám co hledat. Zatím jsem čerpal jen ze zděděných dokumentů.
    Ještě dodám, že užitečný pomocný zdroj k urovnání a potvrzení rodinných vazeb jsou parte.
    To ovšem platí jen pro posledních pár desetiletí.
    Až se někdo probádáte k matrikám tesaným do kamene, dejte nám vědět!

  9. Carlos V. napsal:

    Jethro, díky za tip na další archivy. Jsem sice 75% středočech a actapublica mi stačila – ale jen na část….

  10. Istar napsal:

    http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do

    Ještě jeden zajímavý vyhledávač. Pokud se chcete dozvědět, co prováděli Vaši předci 🙂

  11. BaSta napsal:

    Jethro perfektní! Já jsem si začal hrát s Ancestry, ale nějak se nedostává času nebo co …. Tak snad až budu definitivně v důchodu 🙂

  12. Akela Vlková napsal:

    Já jsem se dostala nejdál do roku 1854. Kutilův koutel IV. jsem si uložila do záložek, a za dlouhých zimních večerů začnu zkoumat jednotlivé odkazy. Teď není čas – před týdnem se mi narodilo druhé vnouče – pro změnu kluk a pro změnu od dcery, děťátko vymodlené a tak mám co dělat. Jinak můj tatínek pocházel z 20 dětí – dědeček se svojí první ženou měl 10 dětí, moji babičku si vzal jako svobodnou matku s holčičkou a pořídil s ní dalších 9. Můj tatínek začal sepisovat někdy v roce 1994, dal toho dohromady dost, ale spíš za pomoci příbuzných. A ti co by mohli něco říci, už nežijí. Sourozence nevlastní i vlastní si pamatoval všechny, ovšem chybí data narození, kolik měl kdo dětí, to je leckdy taky na vodě. A mě to dost zajímá, jenže času je málo. 🙂

    • Jethro napsal:

      Ty rodinné paměti sezbírané od příbuzných mohou být hodně nepřesné. V každém případě bych to ověřil přímo s matrikou – mělo by to být snadné, a udělal si kopie odpovídajících matričních záznamů.
      I já se setkal v minulosti s početným potomstvem – s úsměvem jsme to hodnotili jako že „se děti rofily jak králíci“. Při bližším pohledu to ale bylo daleko prozajištější, počet záznamů o narozením s odkazem na úmrtí do roka je deprimující a tak to u nás chodilo stylem „dítě přežilo, další za dva roky, dítě zemřelo, další pokus za rok“. Drsná doba.

  13. Edna napsal:

    Great blog here! Also your website loads up very fast! What web host are you using? Can I get your affiliate link to your host? I wish my site loaded up as quickly as yours lol

Komentáře nejsou povoleny.