Kapitalismus versus socialismus


Tak jsme  se předběžně  dobrali na  samý  konec  prázdninových  diskusních  témat,  které  pro  čtenáře  Kosy  připravila  Dasha.  Řečeno příslovím  země, kde žije  – poslední, nikoli  nejslabší.  Spíše  naopak.

Jestliže  předchozí  témata  byla  leckdy  hekticky  diskutována  z  velmi  protilehlých pozic,  to  dnešní  je prostě  kontroverzní  ze  své podstaty.  Nelze  jako třeba  u  tématu  Demokracie nebo  Korupce jasně  říci  – toto je  dobře  a toto  zásadně  špatně a  všichni  se nejméně  na  obecných principech nebo pravdách  bez  problému  shodnou.  Tady nic  obecného a  abstraktního není. Je  to buď a nebo.Nic  mezi tím.

A  právě  proto, že  jde  o  „válečné  téma“, už  dopředu  si dovoluji požádat diskutující, aby  se zdrželi  jakýchkoli  osobních  útoků.  Diskusi  hodlám pustit a  nezasahovat  do  ní.  Nicméně, pokud  by  se  měla  zvrhnout  ve  válku  nesmiřitelných,  nebudu  váhat ani  chvilku  a  rozdám  žluté i  červené  karty nebo  diskusi prostě  a  jednoduše  ZAVŘU!

Vymyslela  Dasha

Dva protichůdné ekonomické systémy a studenou válkou zprofanované pojmy

Kapitalismus je ekonomický systém, v němž jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a provozovány za účelem dosažení zisku. Ekonomické parametry jsou určovány prostřednictvím volného trhunabídkou a poptávkou, a to i ceny práce, nikoli řízeny pouze zásahy státu jako v řízených či plánovaných ekonomikách.

V ekonomice se jako kontrast ke kapitalismu často staví pojem socialismus.

Socialismus je systém založený na principech solidarity a rovnostářské společnosti s centrálně řízenou ekonomikou, která se vyznačuje upřednostňováním práv a zájmů většiny před těmi individuálními.

Co vidíte pozitivního na kapitalismu a co se vám líbí na socialistickém ekonomickém systému?

Co se vám naopak nelíbí na každém z nich?

Máme na výběr skutečně jenom z těchto dvou možností nebo by nám nejvíc vyhovovala kombinace pozitivních aspektů systému obou? Které aspekty každého vám připadají nejlepší, pro vás osobně a pro celou ČR,  a proč?

Kdybyste si mohli vybrat ekonomický a politický systém  jakéhokoliv státu na světě – který se vám osobně zdá nejlepší, s jeho klady i zápory?

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Dashin Big Ben se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

61 reakcí na Kapitalismus versus socialismus

  1. Anonymní napsal:

    SOCIALISMUS BYL NA OKRAJI PROPASTI, KDEZTO KAPITALISMUS JE O KROK DAL!

    Zakladni pravidlo kapitalismu:
    ZISKY SE PRIVATIZUJU, pokud mozno i VEREJNE, ZTRATY SE ZNARODNUJI, pokud mozno i SOUKROME = KAPITALISMUS
    A to je cele a pitomci tomu tleskaji

  2. Kanalnik napsal:

    Z meho pohledu je nejdulezitejsi osobni svoboda, a ta dle meho soudu prichazi s moznosti soukromeho vlastnictvi a moznosti uplatneni talentu (soukrome zivnostenstvi a podnikani) vice nez v prostredi s centralnim planovanim a rizenim. Na druhou stranu i v takovem svobodnem systemu musi byt nastavena pravidla, jinak o tu svobodu clovek prijde (vznikem oligarchie a nadnarodnich monopolu), a i zde musi byt jisty stupen rizeni z centra (nastaveni tech pravidel, zachranna socialni sit, ponechani klicovych firem v rukou statu). Takovy system bych ja nazval kapitalismus se socialnim aspektem, v mych ocich optimalni.

    To, co mame v Zapadnim svete bych nazval zdegenerovany kapitalismus. Ono se totiz ani o kapitalismus uz nejedna. Tam, kde dochazi k socializaci ztrat soukromych firem, to je socialismus, nikoli kapitalismus. Tedy socialismus pro vyvolene, pro bohate. Dle meho nazoru to je cesta do pekla, nebot se bezohledne potlacuje zavedeny smysl pro spravedlnost a mocni a bohati se stavaji nadrazenymi obycejnym lidem. – Dle meho nazoru je resenim cesta ke mnou navrzenemu optimalnimu systemu. Socialismus, komunismus ani diktatura totiz nezajisti stejnou miru osobni svobody, a lide, kteri po techto systemech volaji, (nevedomky) vydavaji svoji svobodu vsanc novym mocnym (a ti v techto systemech prijdou), misto boje o zachovani maximalniho stupne svobody pro ne same.

    • Carlos V. napsal:

      Kanálníku, ušetřil jste mi ťukání, a ani bych to tak smysluplně nenapsal. Naprostý souhlas.

      • tata napsal:

        CARLOSI………….ZAJIMAVÉ tady mužu souhlasit i já ale podle mě,a vašich přispěvku si neuvědomujete dosach napsaného,nebot KANALNÍK ve své podstatě piše něco jiného než tady razite vy.NEBOT zdanlivě Kanalnik piše otom co vy,ale ten velky rozdíl už je vtomto…………….nastaveni tech pravidel, zachranna socialni sit, ponechani klicovych firem v rukou statu)…………..to vtom VAŠE MODELU podle toho co pišete ani nahodou není………………….což vy tím naprosto minimalním statem prezentujete ,nebo přispěvky a co je mi donich naprosto popirate.Minimalní stat už nemuže myt kličové firmi.NEZLOBTE SE co zde razite vy je nahon zdaleno co piše Kanalnik

        • Carlos V. napsal:

          No dobrá, ne tak naprostý 😉 to k těm firmám v rukou státu

          ale nastavení pravidel – kdo, když ne stát ? Ten jediný je může vynucovat.
          A soicální síť ? Jistě. Akorát se možná neshodneme na rozsahu.

      • Kanalnik napsal:

        panove, jsem rad, ze se na necem shodneme 🙂

  3. Jeff napsal:

    Téma nebo jeho název je poněkud nepřesné, socialismem je zde nazýván jen a pouze režim před r. 89 a ještě k tomu tzv. chytří hovoří o komunismu, kapitalismus, tak jak byl úspěšný do poloviny sedmdesátých let, proti tomu, co převažuje dnes, je zase něco jiného. Kapitalismu by měla být vlastní konkurence, ta ovšem zmutovala, a dále a především blamáží až kolapsem okolo financí, dolaru, bank. Socialismus trpěl přesunem peněz podle přání Moskvy a direktivním omezováním třeba cestování. To, o co bychom se měli pokusit zde je švédský sociálně demokratický model, jednoznačně úspěšný po všech stránkách.

  4. Občan napsal:

    Tohle téma bude asi docela problém, protože jak socialismus, tak kapitalismus mají mnoho podob. Od demokratických po autokratiscé; a zjednodušit/zobecnit to nelze.

    Vezměme si příklad Japonska.
    Do konce 80. let mělo plně plánované, a přesto kapitalistické, hospodářství vč. pětiletek. Ekonomika šlapala jak hodinky a Japonsko se mezi asijskými zeměmi mohlo dlouhá léta jako jediné chlubit budováním sociálně-tržního hospodářství. V pol. 90. let tam došlo k „liberalizaci“, což mělo za následek úpadek ekonomiky i společnosti, zadlužení, skokový růst nezaměstnanosti a chudoby a s tím dost katastrofální nárůst násilné kriminality, bezdomovectví a sebevražd.

    Naproti tomu „komunistická“ Čína po cca 20ti letech rozvolňování tuhého centralismu a umožnění kapitalismu bez jakéhokoli sociálního aspektu začala zcela pragmaticky budovat sociální systémy evropského socdem typu. A vzhledem k tomu, jaké si vytvořila a stále tvoří finanční a materiální rezervy, je velmi pravděpodobné, že se doslova za pár let dopracuje k liberálnímu socialismu a my budeme moci čínským zaměstnancům jen trpce závidět.

    Nebo třeba Dánsko – je to země plně respektující soukromé vlastnictví výrobních prostředků a přesto má sociální systém na takové úrovni, že se mu těžko může nekdo jiný rovnat. Ačkoli je namístě hovořit o velmi liberální ekonomice, stát striktně chrání pracovní trh, přistěhovalectví, vlastní občany a obyvatele s povolením k pobytu. Tamní sociální systém je velmi vstřícný, ovšem jen k těm, kdo se snaží; k lemplům je nemilosrdný.
    A, stejně jako Švédsko, Norsko, Francie, Německo nebo Velká Británie, pečlivě si chrání státní vlastnictví strategických podniků, přírodních zdrojů a financí.

    Hovořit dnes o socialismu nebo kapitalismu je tedy poněkud zavádějící. Rozumné kapitalistické země jsou dnes v některých oblastech socialističtější než byla ČSSR, zatímco bývalé socialistické země se zřítily do propasti laissez-faire a oligarchismu.

    Zajímavým ekonomickým subjektem se stává Polsko (o němž se u nás v posledních letech nic nedozvíme).
    Zrovna včera jsem se totiž například dočetl něco málo o příčinách polské konkurenceschopnosti v oblasti zemědělství. Na rozdíl od ČR neplatí polští zemědělci daně z příjmu a stát jim hradí sociální a zdravotní pojištění; přičemž i v Polsku už jsou zemědělské dotace skoro dvojnásobné oproti ČR (ještě koncem 90. let tomu bylo naopak – Polsko mělo po USA a Novém Zélandu třetí nejnižší zemědělské dotace na světě!).

    Československý socialismus dojel na svou neměnnost. To, co vyhovovalo a bylo nutné do pol. 60. let, přestalo fungovat, ale ideologičtí dinosauři (mnohdy ve značně seniorském věku) nepochopili nutnost změn. Relativně mladý Gorbačov s perestrojkou přišli pozdě, protože lidé již měli příliš mnoho informací (byť zkreslených, jak se záhy ukázalo) ze západu a byli tudíž příliš dožraní na zkamenělý systém. Škoda přeškoda; protože cena, kterou dnes platíme za pozdní prozření, je příliš vysoká a následky současného režimu pravděpodobně nenapravitelné.

  5. Faust - Vladimír napsal:

    Pokud mohu rozšířit téma (a ptal jsemse na totéž na extra pravicovém blogu a byl označen za bolševika) 🙂 : CO PŘIJDE PO KAPITALISMU?
    Ona totiž KAŽDÁ historická formace byla vystřídána něčím jiným… a kapitalismus IMHO narazil – či v současnosti naráží – na své limity.
    Takže, pokud bude chuť, velmi bych prosil i o zamyšlení nad tímhle problémem.

    • Občan napsal:

      Zatím to vypadá, že doba kamenná; přičemž ti, co přežijí krach kapitalismu, budou závidět těm, již byli vypařeni v rámci „obrany svobody a demokracie“.
      Ale možná nás nahradí štíři a švábi – jsou totiž vysoce odolní proti radioaktivitě…

    • Jeff napsal:

      Konec dějin to asi nebude… a zdravím Fauste

    • Majka napsal:

      Teď to vypadá, že nejvyšší stadium kapitalismu je feudalismus.

  6. Karamela napsal:

    Jak již bylo zmíněno předřečníky – na jednoduchou otázku složitá odpověď! Protože to, co známe dnes a co se definuje jako kapitalismus, není kapitalismus. Kde všechno určuje volný trh? Kde nejsou dotace, daňové úlevy, pobídky, výjimky, socializace? Ve zglobalizovaných zemích s nadnárodním kapitálem zcela jistě nikde, snad v rozvíjejících se afrických nebo asijských ekonomikách? – neznám. Socialismus je krásný idealismus, který by mohl fungovat v morálně extra silné společnosti, nikoliv však nastolením revolucí. Na socialimus potažmo komunismus není lidské společenství vyzrálé ani náhodou a proto socialismus dopadl tak jak dopadl…
    Kdybych mohla volit mezi těmito společenskými řády podle Dashiny definice, volila bych socialismus, protože ne všude a všechno je možné a správné provozovat za účelem dosazení zisku!! Jsou i vyšší principy mravní, které zisk dosahovat nemohou a pro spokojený život lidí jsou v mnohém důležitější než nekonečné prachy.

    • Majka napsal:

      V extra morálně silné společnosti by mohl fungovat každý režim.

      • Karamela napsal:

        No právě – ve společnosti založené za účelem dosazení zisku morálku určují peníze a podle toho ten „kapitalismus“ vypadá 🙂

        • AlenaK napsal:

          Paní Karamelo, napsala jste to i za mne, včetně dodatku (12.03). Děkuji mnohokrát a srdečně Vás zdravím.

  7. Puck napsal:

    Zdá se. že celý systém růstu naráží na své hranice. Zeměkoule není nafukovací.
    Tu je potřeba zmínit, že teorie nemluví jen o růstu. Mluví se cykličnosti, růst střídá recese, krize. A tady hrozí největší nebezpečí kapitalistického systému. Dobře víme, jak se největší hospodářská krize řešila v minulosti. A nutno říct, že úspěšně z pohledu na systém, už méně púspěšně z pohledu na účastníky.
    Současná dluhová krize západního světa nemá jiné řešení, než radikální. Bůh s námi !

  8. Bavor V. napsal:

    Rozdíl mezi socialismem a kapitalismem je v tom, že socialismus tu ještě nikde nebyl. To, co bylo před plyšákem, nebyl socialismus , ale podvod. Socialismus si totiž představuji právě v tom, že ponechává člověku svobodu pohybu, podnikání, studia a dalších požitků, přičemž jej v jím nezaviněných případech nějakého postižení chrání a pomáhá mu opět se zvednout. A to jak svým sociálním systémem, na který si každý, kdo pracuje, přispívá, tak rychlý a spravedlivým soudnictvím a rychlou a neúplatnou policí. Kapitalismus, který je založen jen na bezohledném zisku, nemůže být rovnoceným soupeřem. Bohužel, jak už jsem předeslal, tak socialismus tu ještě nebyl. Ale pro Fausta – předpokládám že konečně přijde.

  9. Jan Hladík napsal:

    Nedávno jsem si s tímto tématem pohrával ve škole. Využil jsem k tomu historiky (především velmi přínosného francouzského historika Braudela) a ultra libertiána (Rothbard). Dospěl jsem k tomu, že kapitalismus je negativní jev, nikoli nějaký pozitivní ideál, ve který by všichni chtěli věřit. Naopak, pro ty, kdo ho tak nekriticky hájí, je jen ideální možností jak na úkor druhého obohatit sebe. Pakliže chceme vycházet z nějakých etických rámců a základů, kapitalismus neobhájíme.

    Tento pojem je nejen špatně vykládán, ale především jde o anachronismus, užitý Marxem a později vykládaný všemožnými způsoby. Když se na to podíváte v kontextu jeho historického vývoje, nejde z něj vystavět nic pozitivního, kromě neustále obhajoby kritizovaných vedlejších důsledků jako něčeho, co je jen důsledkem nepochopení kapitalismu.

    Braudel rozlišuje mezi dvěma typy hospodářských vztahů, tzv. materiálního a ekonomického života. Ten materiální je limitován hranicemi běžných vztahů obživy, které by se daly shrnout v pojmu soběstačnosti (co se vyrobí, to se konzumuje a směňuje). Běžný účastník těchto vztahů zkrátka nepřekračuje hranice své lokality, a to ani se svým zbožím, takže směna probíhá v těchto zjednodušeně vymezených hranicích. Ekonomický život naproti tomu překračuje každodennost zajišťování materiálních potřeb v limitovaném objemu a teritoriu. Účastník ekonomického života vstupuje do tržních vztahů. Braudel pak tyto vztahy stupňuje od základních tržních aktérů, kterými jsou prodávající řemeslnicí a distribuující obchodníci, krámkaři. Tyto základní trhy představují zároveň základní zdroje pro pokročilejší stupně směny a tržních vztahů, mezi něž řadí výroční trhy a burzy. Pokročilejší trhy si zároveň žádaly pokročilejší prostředky směny. Díky tomu mohlo dojít ke vzniku všeobecného směnného prostředku, peněz. Je nutné také podotknout, že všeobecný směnný prostředek se postupně z vyšších tržních sfér rozšířil i do těch nižších a následně ovlivnil i sféru materiálního života, který byl tímto způsobem postupně vtahován do života ekonomického, tržního.

    Hierarchizace tržního života nekončí u výše popsaného výčtu aktérů. S rozvojem měst v 15. století je rovněž spojováno hospodářské oživení. „V tomto procesu totiž významnou roli sehrály trhy na vysokém stupni vývoje, které se omezovaly na pohyb peněz a úvěrů a nejméně po čtyřicet let (1579 – 1621) byly nástrojem nadvlády Janovanů, nesporných pánů mezinárodních měnových toků“ (Braudel 1999, s. 20). Tento zdánlivě nenápadný poukaz považuji za stěžejní proměnnou pro pochopení obecné dynamiky trhů. Jde zároveň o vrcholný stupeň hierarchizace, který se vždy projevuje mocenskými aspiracemi. Jak uvádí Braudel, jde o jakousi nadstavbu celého materiálního, ale i ekonomického života. Popisuje ho jako systém obchodování vedoucí k rychlému a masovému oběhu cenných papírů a úvěrů, což považuji za ony nejrůznější důvody, proč se „toto křehké mistrovské dílo janovských bankéřů ve 20. letech 17. století zhroutilo“ (srov. Braudel 1999, ibid.). Došlo totiž k objevení takových nástrojů směny, které ale jako nadstavba neodpovídaly reálné, tedy materiální ekonomice. Tento rozpor se tedy v průběhu času projevil a došlo ke kolapsu podobného uspořádání. Braudel sám tyto nástroje směny hodnotí jako nebezpečnou hru, neboť v procesu konkurence v následujících staletích byla tato hra rozehrávána znovu a znovu, avšak ve větších objemech. Jedná se vždy o systémy úvěrování a půjčování peněz, resp. směnných prostředků. Se stejnými nástroji se setkáváme i nyní a opět jde o parazitování na materiálním a ekonomickém životě.

    Do ekonomického světa řadí tržní hospodářství a vedle něj staví kapitalismus. V obecně užívaném diskurzu se však kapitalismus mnohdy s tržním hospodářstvím zaměňuje a zde souhlasím s Braudelem, že chybně. Kapitalismus sice tržní hospodářství předpokládá, ale zároveň je jen jakousi tenkou a dokonale propracovanou vrstvou (srov. Braudel 1999, s. 26). Podle něj se smysl pojmu vyjeví nejlépe ohraničením slov kapitál a kapitalista. Kapitál vidí jako snadno identifikovatelných prostředků v neustálé činnosti; kapitalistou je pak pro něj člověk, který řídí nebo se snaží řídit vstup kapitálu do nekonečného výrobního procesu, ale dle mého i směnného procesu; kapitalismus je pak zhruba způsobem, jakým se toto neustálé vstupování kapitálu provádí. Braudel zároveň poukazuje na to, že se tak neděje z altruistických důvodů (srov. Braudel 1999, s. 31). Tyto sobecké pohnutky skvěle shrnuje dále ve své práci. Podotýká, že kapitalisté se „přátelí s vládci a spojenci či vykořisťovateli státu. Velmi záhy, vlastně odjakživa překračují „národní“ hranice a dorozumívají se s kupci z cizích zemí. Znají tisíce způsobů, jak si pravidla přizpůsobit ve svůj prospěch manipulováním s úvěrem, využíváním rozdílu mezi dobrými a špatnými penězi (…). Jsou informovanější, inteligentnější a kulturnější. A zmocňují se všeho ve svém dosahu, co se jim hodí – půdy, domů, rent… Kdo by pochyboval, že mají monopol nebo alespoň moc zbavit se v devíti případech z deseti konkurence?“ (Braudel 1999, s. 35 – 36)

    Kapitalismus je nástroj horní příčky ekonomické hierarchie na to, jak parazitovat na směně a přizpůsobovat principy volného trhu ve svůj prospěch. Je to navíc historicky a empiricky prokazatelné. Braudel v této souvislosti oprávněně kritizuje tezi o neviditelné ruce volného trhu, která samočinně reguluje trh, především pak její utvrzování ve veřejnosti a v politických debatách jeho (ale i naší) doby. Považuje ji za iluzorní hlavně s poukazem na tendenci nejvyšší tržní hierarchie: „Cožpak lze zapomenout, kolikrát byl trh pozměněn či deformován, neboť ceny diktovaly faktické, či právně zakotvené monopoly?“ (Braudel 1999, s. 29)

    No a co je socialismus? Měl být předstupněm komunismu. Je to snad pravda? Pokud se opět podíváme z pohledu historie, šlo jen o systémy přerozdělování výdobytků ekonomického života. To bylo motivováno převahou jistých negativních tendencí ve společnosti, jež bylo třeba tlumit. Tak jako Bismarck pochopil, že nasraný dělník je špatný dělník, pochopily to po druhém hromadném masakru lidstva ve 20. století nejen v Evropě, ale i v USA. Nyní se však podobné věci revidují. Dovolím si tvrdit, že i na režim KSČ v Československu lze uplatnit kategorii „byrokraticko-autoritářského kapitalismu“ s jedním řídícím centrem (jistou oligarchií pracující ve svůj prospěch), společným kapitálem s malými ohnisky individuálních ekonomických a materiálních (zahrádkáři, apod.) jednotek.

    V současnosti ekonomicky nejúspěšnější státy jsou ty s vizí a s efektivním využíváním zdrojů a nástrojů právního státu – tedy státy skandinávské.

    Hlavní iluzi spatřuji ve výše popsané kritice „centrálního plánovaní“. Zatím jsem nenašel jedinou funkční a efektivní společnost-firmu, která by se obešla bez plánu. Centrální řízení smrdí problémem, to už se v efektivních společnostech moc nevidí, ale pokud nemá teritoriálně a právně ohraničená jednotka také jednotící ideu pro kterou pracuje (klidně v naprosté svobodě aktérů), dospěje k vlastnímu rozkladu. Lépe řečeno – dojde k tomu, že ekonomika dopadne jako v současnosti ta česká (viz např. poslední zpráva ČNB).

    • tata napsal:

      diky pane HLADÍK……….AČ jako lopata sem se těžko prokousaval vaším přispěvkem,přece jen víc odborně pojat než moje jednoduché chapaní,s tendencí přece jen věci řešit jednodušeji,ale bohužel i zarověn je vidět jednodušeji než jsou.MI DAL ZAJIMAVÉ PODNĚTY K ZAMYŠLENÍ CO SEM SI JE VYBRAL z toho vašeho přispěvku.Ted ho budu must studovat a čist ještě několikrat………..i tak mi dali podnět k plno zajimavym tokum myšlenek co sem si neuvědomil.

      TŘEBA to že neznate jedinou firmu bez planovaní a řizení……..jak jednoduchá dedukce přesto zastanci toho pravicoveho vlastně volaj o omezení toho…………přest tento argument mi vtomto nenaskočil vtomto spojení

      NEBO VLASTNĚ jak srovnavate ten dřivější systém…………….stím vlastně skrytym…….Dovolím si tvrdit, že i na režim KSČ v Československu lze uplatnit kategorii “byrokraticko-autoritářského kapitalismu” s jedním řídícím centrem (jistou oligarchií pracující ve svůj prospěch), společným kapitálem s malými ohnisky individuálních ekonomických a materiálních (zahrádkáři, apod.) jednotek.

      ONO BY SE ZJEDNODUŠENĚ DALO ŘICT KDYŽ PRAVIČACI ŘIKAJ………NĚCO O PRAVÉM kapitalismu a že ten ted není…………………..on ten pravy socialismus taky není a nebyl

      NO VY JSTE MI ZAVAŘIL KOMPJUTR…………strašně moc podnětu co sem si nak neuvědomil diky……………pro mě hodně dobré

    • Majka napsal:

      Tento příspěvek by si zasloužil být zvláštním čllánkem.

    • Karamela napsal:

      Výborné – děkuji

    • kočka šklíba napsal:

      Vy vždy napíšete něco, o čem pak člověk musí dlouho přemýšlet, jak už napsal tata. A stejně jako Majka, vždy lituji, že své texty neposíláte vlkovi jako blog. Určitě by to stálo za zvážení. Jinak děkuji :). Skvělé.

    • Hladis napsal:

      Rikal jsem ti uz pred tim. Pokud pises takovy elaborat ,tak to rovnou hod nekam na blog. Nema cenu to utapet jen v nejakem diskuznim prispevku.

      • tata napsal:

        Hladis ale to by byla velká škoda,že by jsme si to nepřečetli,maximalně by to vlk mohl dat jako samostatné tema,ale sem rad že sem si to mohl přečist

  10. Bavor V. napsal:

    Napsal jste to lépe. Je doplním, že centrální plánování na úrovni státu,,pokud se nejedná o „pětiletky“ je ekonomickou nezbytností. Ne ve všem, ale třeba v podpoře vzdělávání tak, aby absolventi našli uplatnění na trhu práce a byli to ti absolventi, které jinak svobodné podnikatelské proetředí potřebuje. To je jen jeden příklad centrálního plánu. Našlo by se jich určitě mnohem víc.

  11. tata napsal:

    A nevím jestli to nebude odbočení………….v dnešnich novinách je .STUDIA ZAČINAJ RUJNOVAT RODINY………minimalně stojí jedno ditě na studiích 6/10000………….v dnešní finační situaci při platech 8/13000 čisteho uvědomujete si kam je tato cesta nastoupena?PROHLUBOVANÍ nerovnosti,tím padem za určity časovy usek jasně připrava k prušvichu,nebot ta bezmoc rodiču kteří nebudou myt možnost chytré ditě dat na studie…………….HODNĚ VELKY PARADOX TŘEBA K TRESNI,ČTENAŘOVI KTEŘÍ TVRDÍ…………ŽE TED JE NEJLEPŠÍ OPDOBÍ………..a bude se to rapidně zhoršovat,nebod tato vlada to po všech směrech zhoršuje

  12. cermakjanj@volny.cz napsal:

    Socialismus byl zoufale ekonomicky neefektivní, proto zkolaboval.
    Kapitalismus je zoufale ekonomicky efektivní, jak zažíváme na vlastní kůži.
    Já bych přidal k úvodním další otázku.
    jaký je vztah obou systemů a demokracie?
    Je možná demokracie v socialismu?
    A po vývoji posledních let, je možná demokracie v kapitalismu?
    A co je pro nás víc? Dáme přednost a je ta volba blízko, kapitalismu, nebo demokracii?
    Víme jak to řešili naši předkové …

  13. slim napsal:

    Dovolím si tvrdit, že i na režim KSČ v Československu lze uplatnit kategorii “byrokraticko-autoritářského kapitalismu”

    ANO, S TÍM LZE ZHRUBA SOUHLASIT.
    Kapitalismus je známý systém, ale socialismus
    velmi málo. Pokud chápete jako jeho měřítko „emancipaci člověka.“

    Navíc je to tak, že kapitalismus by POLIDŠTĚN už jenom náznakem alternativy.
    Ale zhruba od 80. let se vrací ke svým nejhorším mravům, což ho bude
    stát časem existenci. Takže, nic potěšitelného v blízkém dohledu

  14. Germanicus napsal:

    Co vidíte pozitivního na kapitalismu a co se vám líbí na socialistickém ekonomickém systému?
    Na kapitalismu obdivuji, řečeno Marxovými slovy, zvládání rozvoje výrobních sil. První a druhá průmyslová revoluce, rozvoj vědy a techniky, v posledních letech (za mého života) rozvoj výpočetní techniky, digitalizace, atd. atd.
    Na socialismu (tedy na tom, co jsem zažil) slušný standard (na tehdejší dobu) základních životních potřeb (práce, bydlení, zdravotnictví, školství, sociální politika).

    Co se vám naopak nelíbí na každém z nich?
    Kapitalismus:
    odcizení (viz Marx společenský charakter práce x soukromé přivlastňování výsledků této práce), značná formálnost svobody a demokracie (čím máš víc peněz, tím jsi svobodnější a naopak), permanentní tendence k vznikání kartelů, monopolů a finanční oligarchie, která ač nikým nevolena, ve skutečnosti vládne, tendence řešit mezinárodní vztahy válkou, fungování vojensko – průmyslového komplexu, drancování přírodních zdrojů.
    Socialismus (ten, který jsem poznal):
    Permanentní neschopnost (nechuť) využíval tržních nástrojů (fetišizace plánu, administrativně – byrokratické řízení), formalizace a ideologizace takových lidských práv jako jsou volby, svoboda cestování, informací apod.

    Máme na výběr skutečně jenom z těchto dvou možností nebo by nám nejvíc vyhovovala kombinace pozitivních aspektů systému obou? Které aspekty každého vám připadají nejlepší, pro vás osobně a pro celou ČR,  a proč?
    Těžko říci zda máme na výběr. Většina států jako jsme my (Česko) žije pod diktátem globální finanční oligarchie, ratingových agentur. Některé jsou na tom podstatně lépe než my, protože nemají vlastní domácí oligarchii, kmotry a kmotříčky a tudíž mají o několik řádů nižší korupci. Pro mě osobně by v současnosti byl nejpřitažlivější model skandinávských zemí. Švýcarsko vynechávám, protože je to netypický případ (světová „banka“ pro bohaté a zbohatlíky z celého světa).
    Zásadní otázku zde nadhodil Faust. Co přijde po kapitalismu, respektive je kapitalismus věčný (konec dějin)? Já k tomu dodávám otázku, dokáže se (a jak) současný kapitalismus vypořádat s postupně narůstajícím nedostatkem řady důležitých surovin, energií, pitné vody, potravin?
    Různé alternativy nekapitalistické cesty rozvoje české společnosti diskutuje a částečně rozpracovává část střední a mladší generace v iniciativách typu ProAlt, Alternativa zdola. Pro podrobnosti se stačí podívat na jejich webové stránky.
    Z hlediska těch dotázaných aspektů si osobně myslím, že pro budoucnost může být přínosem řádově větší a širší využívání principu družstev a družstevnictví vůbec.

    Kdybyste si mohli vybrat ekonomický a politický systém  jakéhokoliv státu na světě – který se vám osobně zdá nejlepší, s jeho klady i zápory?
    Jak už jsem uvedl, v současnosti rozhodně skandinávský model (včetně Islandu). Švýcarský model z výše uvedených důvodů pokládám za atypický a tudíž nepřenosný.

  15. veľmi stará pani napsal:

    Pán Hladis.
    Skvelé. Ďakujem. Píšte, prosím, blogy. Chápem Váš príspevok ako príspevok k hladaniu východísk a ciest do budúcnosti

  16. veľmi stará pani napsal:

    Pán Hladík, veľmi, skutočne veľmi sa ospravedlňujem za zkomolenie Vašeho mena.

    • Hladis napsal:

      K milce dochazi. Hladis jsem ja a Jan Hladik je muj bratr. Tudiz casto dochazi k omylum.

  17. tresen napsal:

    Podstatný je podle mne Hladíkův příspěvek.
    Je skutečně kapitalismus protipólem socialismu? Záleži na definici.
    Potěšilo mě, že tu bylo řečeno, že tržní systém a kapitalismus není totéž.

    Protikladem volnotržního systému může být nejenom řízené hospodaření onoho rigidního typu, jaký jsme tu zažili pod jménem socialismus, ale i klientelistický a korupcí prolezlý systém nejrůznějších výhod a brzd, šitých na míru toho, kdo si zaplatí politiky.
    Pokud je možno socialismem nazvat režim podobný tomu, jaký si zavedly skandinávské země, proč ne?
    Ovšem s připomínkou, že se jedná o otevřený systém v ekonomickém i společenském smyslu. Systém, který od „socialismu“, jak nám byl prezentován, dělí světelné roky.

    • Hladis napsal:

      A vite co je nejlegracnejsi ? Liberalismus ,tedy svoboda cloveka a v tom i svoboda ekonomicka ,je veskrze levicovy smer. Napravo totiz jsou konzervativni sily predevsim oligarchie ,proti kterym byl/je liberalismus zameren. Ten kdo sebe povazuje za pravicoveho je vlastne stoupenec oligarchie. Komunismus (ikdyz to zadny komunismus nebyl) bych treba za levicovy nikdy nepovazoval. Autokrytarsky system rizen uzkou elitou je veskrze pravicovy a ekonomicky je nejvetsim kapitalistou v zemi stat ,ktery vse ridi centralne. To nema s levicovosti co delat. Ono to s temi terminy a kadrovanim je dosti tezke a i socialismus a kapitalismus jsou hodne zjednodusene a zprofanovane terminy. Proto i ja nerad tyto zjednodusene terminy nerad pouzivam. Jen tak mimochodem k TGM se treba ceska pravice nehlasi a Bata taky neni moc zminovan. Vite proc ?

      Jeste k te Skandinavii……ono to tam taky neni uplne dokonaly viz. Norsko a jeho problemy, ale je to priklad veskrze funkcnich statu. Dalsim prominentem je treba Svycarsko.

      • Carlos V. napsal:

        V některých zdrojích se používá kříž – jedna osa je ekonomická levice/pravice a druhá svobodomyslnost/autoritativnost.

        A tak můžou být leví i praví liberálové – a leví i praví příznivci autoritářského vedení.

        Je to mnohem přesnější, vysvětluje „levicovost“ a „pravicovost“ liberálů, stejně jako Hitlera (tedy že byl ekonomicky středový, ale velmi autoritářský).

        Ale i to je jen schéma, zelený je strom života.

        • Jan Hladík napsal:

          „Být levicový stejně jako pravicový je jeden z nesčetných způsobů, jež si člověk může vybrat, chce-li se stát imbecilem – oba tyto způsoby jsou ve skutečnosti formami mravního ochrnutí“

          Výstižnější citát v reakci na toto nadužívané klišé neznám. Realita není ukřižovaná…

          • slim napsal:

            To by mě zajímalo, jak tomuto Ortegovu citátu rozumíte?

            Já jsem si vždy myslel, že je to pitomost, vzniklá přepjatou
            fixací jednotlivých postojů. Domníváte se snad, že prav.
            nebo levičák se ráno vzbudí a spěchá zase demonstrovat
            kým je??

            Nebo je to spíš tak, že stejně reaguje na reality života?
            A na některé reaguje někdy jinak, než by se čekalo,
            a pak mají škatulkující problém.

          • Jan Hladík napsal:

            Rozumím mu především v kontextu ČR, kde se bez těchhle škatulek neobejde snad ani jeden tvůrce veřejného mínění.

            Nicméně Ortega jako konzervativec vzývá morální hodnoty jako přednější hodnotám sobeckým. S ohledem na zájmy jeho ideálního společenství je pro něj stranění škatulkám a ideologickým liniím nebezpečné pro lidi, na které se v tomto případě nebere ohled.

            Bohužel v realitě ČR nepozoruji nic jiného, než přepjatost postojů, a to právě u těch lidí, u kterých se soustředí rozhodovací pravomoc. Ti jsou pak rozhodující i pro utváření reality slabších jednotlivců. Když se k tomu přidá zástup dalších proklamujících demonstrantů, imbecilové vítězí, volí, apod…

            Pak se jednotlivec může reakčně pasovat do jakékoli stupnice nějakého kříže, ale je mu to fakticky prd platné. Nemyslíte?

          • slim napsal:

            To nemyslím.
            Je mi celkem bez čeho se „neobejde snad ani jeden tvůrce veřejného mínění“.
            Levicovost vs. pravicovost je dobře definovatelná. Že jsou naši opinion makeři
            nevzdělanej dobytek je věc docela jiná.
            Ale abychom nemluvili abstraktně. Jsem asi ve všech hlavních kategoriích levicový,
            i když individualisticky, nikdy jsem třeba za levici nepovažoval Blaira (a Giddense),
            to je jenom momentální móda ke které se bezmyšlenovitě přitíral Lidový dům.
            Ale vůbec nesouhlasím se svěřováním dětí stejnopohlavním párům (přičemž vše
            ostatní jim přiznám bez mrknutí oka). A to je postoj, který se možná chápe jako
            konzervativní.

          • slim napsal:

            První věta má být „Je mi celkem jedno bez čeho..

  18. tresen napsal:

    Někdy je prospěšnější stručně popsat, jaké hodnoty jsou pro vás důležité, než to znejasňovat použitím pojmů pravice a levice.
    Vim, že v antiautoritářském kvadrantu, kde se kromě běžných liberálních zásad požaduje i právo podnikat a vlastnit, je dost prázdno. Přesto se k tomu hlásím.

    • Istar napsal:

      Jen takový povzdech (ne na Třešeň, na všechny, co se tu ohánějí věcmi na které mají právo):
      Nějak mi u toho „mám právo“ chybí druhá půlka zrádné rovnice. Mám povinnost nést za své rozhodnutí následky.

      • Bavor V. napsal:

        Myslím že povzdech je zbytečný, protože ve společnosti, kde by práva fungovala tak, jak popisuji já i (kupodivu shodně) tresen, jsou vždy práva a povinnosti v naprostém souladu a rovnováze. A domnívám se, že na „neúčast“ povinností nikdo určitě nepomyslel

  19. Strejda Olin napsal:

    Dasha se dopustila stejného omylu, jako většina antikomunistů a lidí, kteří nevědí o čem mluví. Protože definuje-li socialismus (opíše definici z Wikipedie) jako „na principech rovnostářství založenou společnost“ atd., je všecho už na samém začátku špatně. V čem? V tom, že rovnost je záměrně zaměňována za rovnostářství. Myslím, že na tomto fóru není nutné vysvětlovat rozdíl mezi „rovnostářstvím“ a „rovností“.

    • BaSta napsal:

      Přesně tak. Pokud se nemýlím, tak Marx charakterizoval první fázi komunismu (= socialismus) jako „Každý podle svých možností – každému podle jeho zásluh“. Tak kde je tam to rovnostářství?

      Jinak mně tato témata připomínají tak trochu „maturitní otázky“, nebo kvízy typu „desetkrát odpověz“. Ještě mi tam schází „… a jmenujte od každého systému tři země….“ 🙂

      Podle mně je zjevné, že kategorie jako socialismus a kapitalismus jsou různými lidmi vykládány různě a to především ideologicky.
      Jsem přesvědčen o tom, že v daleké budoucnosti bude svět uspořádán v tom socialistickém (ideálním) směru. Pokud ne, tak se sám zničí, protože právo podnikat a vlastnit musí nutně vždy vést k válkám. Když už totiž není co by šlo vlastnit, tak se to musí sebrat druhým, nebo jim to alespoň roztřískat, aby bylo zase co budovat. Ve světě determinovaných zdrojů to, podle mně, ani jinak nejde, je-li primárním právem právo vlastnit.

    • vlk napsal:

      Strejdo Oline,
      to jako myslíte vážně?
      Socík ByL založen na rovnostáství!!! Plat generálního ředitele koncernu s e 40 000 lidmi byl 10 000 měsíčně. Já jsme si na provoze dokázal vydělat 4. Samozřejmě s přesčasy a příplatky. Ale rozdíl v odpovědnosti mojí a jeho byl obrovský. Daleko větší než v platu.
      Dpktor měl méně než horizontkář. A často stejně jako jeřábník. Šponař měl víc než učitel. Odborný dělník víc než mistr.
      Rovnostářství bylo dokonalé. Akorát úzká partička byla o něco rovnější než všichni ostatní.

      • kočka šklíba napsal:

        A jde tu vlku jen o plat? Jasně existoval Sanops. Ale jinak jde tu jen o ten plat? O tom Vy píštee, o ničem jiném na příspěvek Strejdy Olina.

      • slim napsal:

        Vlku
        copak nechápete, že v odměňování není ÚMĚRNOST?
        Hoess zabije statisíce lidí a visí stejně jako ten jednonásobný vrah.
        Vaše teze je přepjatá. Byl značně rovnostářský, ale …

        • vlk napsal:

          Slime a kočko šklíbo
          reagoval jsem na tuhle Olinovu větu.
          V tom, že rovnost je záměrně zaměňována za rovnostářství.

          A pouze napsal , že nebyla rovnost, ale rovnostářství. Zkuste mi to vyvrátit! A rovnostářství v platech jsem použil jako vhodnou základní ilustraci.
          A Slime, pokud podle vás má mít lékař jako jeřábník, tak v takovém systému bych žít nechtěl.
          Protože – bez ohledu na systém, všichni žijeme zejména svůj soukromý život. Jehož nedílnoua dost podstatnou součástí je schopnost zajistit rodinu materiálně. A nepředhazujte mi, že to sna d není jediné kritérium. Rozhodně není, Ale když to nedokážate na kritické úrovni nebo lépe, tak se z toho stává doslova K.O. kritérium.

          • slim napsal:

            Pozoruji že polemizujete s něčím jiným. Vy jste rovnostářství vydával za něco, na čem
            byl socík založen. A to tak rozhodně nebylo. Co si myslím o platech lékařú s tím
            nesouvisí.

      • Petrpavel napsal:

        Vlk píše : „Plat generálního ředitele koncernu se 40 000 lidmi byl 10 000 měsíčně. Já jsme si na provoze dokázal vydělat 4. Samozřejmě s přesčasy a příplatky. Ale rozdíl v odpovědnosti mojí a jeho byl obrovský. Daleko větší než v platu.
        Doktor měl méně než horizontkář. A často stejně jako jeřábník. Šponař měl víc než učitel. Odborný dělník víc než mistr.
        Rovnostářství bylo dokonalé….“
        Já dodávám : plat prvního tajemníka ÚV KSČ byl 12 tisíc, poslanec dostával jenom jízdné a náhradu ušlé mzdy, zelinář či řezník měl příjem v desetitisících …
        Bylo tohle špatně nebo dobře? Stalo se snad, že někdo něchtěl kvůli platu dělat generálního ředitele byl-li navržen, že doktor či učitel byl méně vážený než horizontkář či jeřábník? Bylo špatně, že mistrovat neznamenalo direktivně řídit odborné dělníky, ale spolupracovat s nimi?
        Je lepší dělají-li „generální ředitele“ kvůli výši platu straničtí neumětelové, je lepší, že mnozí lidé považují doktory za kastu nenasytů, že učitel není vážen poněvadž ač vzdělán nedosáhl díky „spořivé vládě“ na plat hodný vzdělaného, že mnohého mistrujícího manažera by odborný dělník nejraděj poslal kamsi, ale nemůže přece přijít o práci a tak
        mlčí ?
        Co bylo opravdu špatné, byla situace zelinářů, řezníků, veksláků apod. Měli desetitisíce. Po „revoluci se z nich stali významní podnikatelé – mají stamiliony, miliardy. Pitr či Babiš či Tlučhoř by mohli vyprávět …

  20. Mirka napsal:

    Já jsem majitel nebo spolumajitel nebo správce země.

    Majitel si může dělat s přírodou a nemajiteli co se mu líbí.

    Spolumajitel respektuje jiné spolumajitele ale s přírodou může také nakládat libovolně.

    Při dnešních možnostech lidí a techniky je řešení být správci.

    Takže komunismus.

  21. Strejda Olin napsal:

    Vycházíme-li v diskusi každý z jiné premisy, nikam se nedostaneme. Buďto se budeme bavit o tom, jak byla idea komunismu realizována v jednotlivých etapách socialismu v praxi a nebo o tom, je-li tato idea správná (možná, realizovatelná), jestli je schopna řešit ekonomické, sociální a kulturní problémy společnosti a zajistit rozhodující většině občanů demokracii, občanská a lidská práva a svobody, dokáže-li v mezinárodním měřítku řešit globální problémy energetické, surovinové, potravinové, sociální a náboženské krize. A o tom, dokáže-li tyto problémy vyřešit kapitalismus.
    Jestliže se dnes antikomunisté ohánějí selháním a krachem socialismu v druhé polovině 20. století a vydávají ho za důkaz, že kapitalismus je lepší, mám na to jedinou odpověď – tragickým vlivem stalinismu a naprostým nepochopením marxismu se nikde o skutečný socialismus nejednalo. Základní myšlenky Marxe a Engelse jsou podle mého názoru nezpochybnitelné: 1) teorie tříd; 2) teorie nadhodnoty; 3) teorie vykořisťování.
    Kapitalismus vlastně žádnou ideu nemá. Je jen neustálým obhajováním a obranou jakýchsi tradičních dědičných hodnot, zdůvodňováním privilegovaného postavení jedné společenské třídy mezi ostatními a „drobky spadlé z bohatého stolu“ jsou vydávány za prospěch, který celá společnost z kapitalismu má.

  22. Robert napsal:

    Kapitalismus je systém boje o přežití. Je to bezcitní systém sociálního darwinismu, kde lidé nemocného charakteru drtí a vykořisťují poctivé a dobré jedince. V kapitalismu je člověk prostředkem, nebo objektem a ne subjektem. Kapitalismus ničí mezilidské vztahy, ničí rodiny, ničí lidskou psychu. To je systém zápasů jednotlivců a ne systém spolupráce a společenského rozvoje, štěstí a blahobytí. Kapitalismus je systém pro egoisty, sadisty, pro lidi, který užívají být nad někým a mít se lépe než ostatní. Kapitalismus vytváří v lidech negativní energii, nenávist a pud zápasu. Kapitalismus ochuzuje člověka jako člověka, protože rozvíjí individualistický duh. Odděluje člověka od člověka. V kapitalismu je člověk člověku vlkem.

    • Petrpavel napsal:

      To, co jste Roberte popsal, není nějaká knižní teorie. Tak jsem to na základě svých zkušeností pochopil i já.
      Ale chvíli mi to trvalo. Oblbnut kritikou kapitalismu v médiích v období socialismu (když se něco přehání, nevěří se tomu, zvláště mladý člověk) jsem se často hádal se svými prarodiči a rodičl když haněli Masarykovu první republiku. Teď se jim hluboce omlouvám – pozdě …
      P.S. Mám rád staré české filmy z té doby, ale – všimněte si : z jakého společenského prostředí jsou? Stejně „hezké“ barvotisky jako dnešní filmy podle Pilcherové na Primě. Zajímavá shoda prostředí a „problémů“.

  23. Tomáš Procházka napsal:

    Dobrý den, můj názor na je velmi podobný jako pana „kanálníka“, souhlasím s vládou socialismu na státní úrovni, kdy stát je nejdominantnějším faktorem na trhu (hlavně v bankovní sféře) s úplným sociálním státem však nesouhlasím. Na regionální úrovni, by měly vládnout pravicové uskupení pro maximalizaci růstu konkurenceschopnosti při podnikání ve volné soutěži. Každý systém je nedokonalý. kapitalismus svou hamižností a socialismus svou utopií všechno všem bez konkurenčního boje, že všichni budou ze sebe vydávat maximum když nemusí.

Komentáře nejsou povoleny.