Ona slovíčka tenkrát a dnes


Je  vždycky  fajn, když  na Kosu přijde někdo  nový autorsky.  Dneska  se  tak  zase stalo.   A  tím lépe  , když ten nový  přichází  s  příspěvkem  laskavým a  vtipným.  Třebaže  nepolitickým- nebo s píše  po  dávce  tohoto  týdne  – je  dobře, že nepolitickým.

A  téma?  Inu  speciální  slovíčka.  Ta  expresivní.  Všichni  je  známe.  Nepohoršují  nás.  Pokud  narazíme na  někoho, kdo je  umí  používat takže  je  sází  jen příčinně  a trefně.  Podobně  –  když  si  někdo  chce ulevit od momentální  frustrace….

Ale  to, co

napsal Melin

je opravdu  pěkné  povídání. Nezapomeňte  jej  ocenit  hvězdičkami.

Moje kolegyně z fakulty 30. června zakončila školní rok a nastoupila do důchodu na plný úvazek. Když jsme se jí ptali, z čeho má největší radost při opuštění učitelské profese na základní škole, tak nám řekla, že se nejvíc těší na to, že už nebude muset pořád poslouchat ty sprostoty.

Ano, naše mládež nám jaksi osprostěla a setkání s partou hochů a dívek, jimž létají genitálie z úst je běžná záležitost i když to není žádné potěšení. Maně si vzpomínám, jak se naši rodiče a prarodiče pohoršovali nad dnes již naprosto nevinným vole, vole, krávo!

A jak mi sdělila jedna babička, tak to nezačíná v osmé, deváté třídě nebo na střední, ale již třeba ve čtvrté třídě a děti se nerozpakují takto hovořit ani doma.

Prostý lid nikdy neměl ke sprostému slovu daleko, ale používal je uvážlivě a přiměřeně emocím. Najdeme i lidové písně, které mají ke slušnosti daleko. Bývají označovány jako lechtivé nebo i prasácké. Takže ti, kdo je zpívali, byli označováni za prasáky. (Kolik prasáků dnes pobývá mezi námi?)

Sběratelé lidových písní v 19. století je do svých sbírek nezařazovali, někdy však měnili slova, aby jejich obsah nepohoršoval. Tak například Josef Drahlovský zapsal v roce 1892 na Olomoucku píseň takto:

Proč tě tam, synečku,

proč tě tam zakuli

pro tebe má milá,

že jsme spolu stáli.

Nestáli, nestáli,

jenom jsme seděli,

čtyři úřadové

na nás přísahali.

Místo: že jsme spolu spali, tak stáli (tato záměna se používala často). Ovšem v druhé sloce tato „prudérie“ vede až k nelogickému sdělení: nestáli, ale jen seděli .

Náš lid dokázal být ovšem také velmi poetický a namísto sprostých slov používal i jinotaje. V jedné sedlácké z Horňácka se zpívá:

Nebył sem já za ňú,

sama za mnú prišła,

že ně dá veverku,

abych jí dał sysła.

Pak se mi ta současná vulgarita projevu našich dětí a poetika lidových písní propojila s telefonátem ministra financí jednomu poslanci, kde se to sprosťárnami jen hemžilo. Tak jsem se pokusil propojit to reálné hulvátství některých našich ministrů a poslanců, kterou na zasedáních sněmovny zatím odkládají, s těmi lidovými připodobněními, jak by to asi vypadalo (vybráno ze zápisů poslanecké sněmovny):

„Děkuji, paní předsedající veverce. Jenom v rychlosti bych reagoval na svého sysla předřečníka prostřednictvím paní předsedající veverky…

Pokud pan sysel poslanec XY volal po řešeních, jedno bych mu prostřednictvím paní předsedající veverky nabídl. Pojďme, vážený pane kolego sysle, vážené kolegyně veverky, kolegové syslové, hlasovat o tom …“

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

72 reakcí na Ona slovíčka tenkrát a dnes

  1. cobolik pacholik napsal:

    kantor,dedukujem sa zhrozuje.
    v tej riti,kde zijem sa fuckuje, cosi podobne,ako pepici vole,ci madari bazmek,ci poliaci kurva,vychodniarska holota z ktoerj som pouziva vsetko bo svetova holota ,proste kazda nacia ma svoje.
    pan naraza na skolu,tu v tej riti,kde zijem to pocujem od takych,co prestali nosit plienky,oni tu nosia do pat rokov,bo pampers lacny a volny kraj,tak nech seru hovniari do pampersov,bo ucit od dvoch rokov,ako nas na serblik(nocnik) nie je cool a inn.
    porovnavam tu rit,kde zijem a tam kde som vyrastol.neexistovalo pred ucitelom zabohovat,hoci sme vedeli vsetci bohovat,proste vsade kazdy,pouzival ten slovnik,ako pepici,tak aj cobolici.teraz je to tam normalne a nezmenilo nic,ani rozdelenie,ale v tej riti ked pred ucitelom zaklaje,nedaj boze na ucitela,daju ho suspended(vylucia na den,zo skoly),alebo viac a potom mu chyba,nieco,ako na vojne nasluhovanie a potom musi po vyucovani dohanat zameskane.ze v tej riti volny kraj,a;le porusit stanovy skoly,horsie,ako u nas za komuny.ked som prvykrat videl,ked som isiel okolo high school,stalo asi 50 studentov na chodniku blzise k skole a cez cestu chodnik na druhej strane cesty dalej od skoly,proste delila len cesta dva pruhy stalo asi 500 studentov a fajcilo,nemohol som pochopit,preco?
    starsie pasty vysvetlily,chodnik pred skolou cast skoly a policia tam stala,kontoluje situaciu,nemozno fajcit,bo suspended a 8 metrov dalej mozno,bo uz ine uzemie,trochu na palici,ale v priestore skoly bohovat,ci fajcit v normalnych aglomeraciach,kde nie je cierna ci kolorova holota,si student nedovoli,ako u nas v tej demokracii,ma presrane horsie,ako ja za komuny,pritom dalsi ptradox,ako svina,alkohol je od 21 v state,kde zijem a cigarety od 18 ,ale M-16 mu daju do ruky 18 rocnemu a beha niekde po afgane a striela do holoty od strachu,ci presvecenia,alebo musi,tam obmedzenie nie je bo demokraticky kraj,ako okolo tej skoly a teraz kantore dumaj.
    PS> toto ked som povedal presvedcenym republikonom tu,mali otovrene len klapacky a cumeli,ako telata na malovane vrata,bo su tak durny,ze myslia,co im nadristaju , tak ma byt,myslim o rokoch na cigaretku a alkohol ci na M-16 a ist sirit demokraciu a strielat do holoty.
    plati patriot act,taky zakon,lepsi,ako za komuny u nas o vlade jednej strany,mozu sledovat moj pocitac,co tu dristam,proste kohokolvek,keby sa prisli pytat bo nemozno vylucit,poziadam v rusku o politicky azyl bo v china predsa nie som sikmooky a kosela blizisa kabatu.
    nakoniec som mozno viac vybocil,co ma vobec neserie,vsetko do seba zapada,ako naboje do komory.

  2. severočech napsal:

    Byl jeden sběratel, který ty přisprostlé výrazy nekorigoval. Znáte třídílná Kryptadia od Obrátila?
    Vyšly v posledním vydání někdy v devadesátých letech.

    • Melin napsal:

      Obrátil je přímo sbíral – ale jde mi o to, že jsou prostředí, kde vulgarity mohu tolerovat, ba je přímo očekávám (klasika je dlaždič), ale například ve škole? A naši politici – kam jsme se dostali, když mezi sebou hovoří jako parta puberťáků? Kde jsou ty morální autority? Kde jsou ti, kteří když si stoupnou za řečnický pultík a začnou větu, tak mají jasno o podmětu a přísudku (zejména v množném čísle středního rodu – zastupitelstva většinou jednaly)? Nejsem češtinář, ale myslím si, že mluvená řeč, která se k nám dostává ze sdělovadel, by měla kultivovat a ne vulgarizovat.

      • XY napsal:

        Meline, ne že bych vaší touze nerozuměl, ale ta sdělovadla jsou toliko prostředníky řečí a proslovů oněch pánů a paní, na jejichž vyjadřovací úroveň si stěžujete. Mluví-li pan politik jako čuně, sdělovadla prostě jeho čuněcí řeč přenesou, jak je řečena. Mluví-li jako čuně konzumenty sdělovadel vyžadované celebrity, zní jejich čuněcí řeč tak, jak je celebritami vyslovena. To je daň demokracii či čemu. V tiskových médiích lze příslušnou řeč poněkud uspořádat, doplnit ve větách příslušného mluvčího případně ony podměty a přísudky tak, aby byl zafixován aspoň smysl toho, co se příslušný mluvčí pokouší sdělit. V médiích elektronických je to potíž, zejména tam, kde se šíří promluva „naživo“ – jistě znáte řečnické výkony výkvětu národa v parlamentu… 🙂

        • XY napsal:

          A když se spěchá, pak i psaná řeč vypadá, jako by ji psalo negramotné čuně, jak vidím ze své předchozí glosy…:-)

        • zdenekb napsal:

          Hloupé je, když sdělovadla přenesou čuněcí řeč politikovu, a pak to ve studiu okomentuje moderátor mluvící jako čuně, a navrch se na názor zeptá nějaké „selebrity“… 🙂 Novináře mluvící i píšící bych z toho prznění řeči nevyjímal.

          • XY napsal:

            Moderátor by jako čuně rozhodně mluvit neměl, to je spíše bolestí mnoha komentátorů, u nichž se předpokládá, že síla vyjádřeného názoru omluví řečové nedostatky. Mimochodem, víte, že je docela těžké na místě srozumitelně vyjádřit kompaktní a promyšlené stanovisko k čerstvé události? Probíhá živý šot z nějaké tiskovky. Konec. Moderátor se ve studiu obrací ke komentátorovi – Co si o tom myslíte? 🙂

          • zdenekb napsal:

            Vím, vím… zvláště mně dělá problémy se vymáčknout v mluveném projevu (i po přípravě, bez ní už je to úplné peklo), a i ten psaný sumíruju vždycky dost bolestně… 🙂 Jako profesionální žvanil bych se tedy živit nemohl, ale když už člověk má sebevědomí na to, hovořit k národu, jistá výřečnost a láska k mateřštině se tak trochu očekává…

          • Zdena napsal:

            Moc, moc se omlouvám, ale nemělo být „sere-blity“ 🙂 ?

          • zdenekb napsal:

            Výkladů je víc. Když nějaký vzdělanec praví „selebrita“, já si představím vepřové mládě v anglickém vlastnictví… 😉

  3. palosino123 napsal:

    Já občas vedu sám se sebou nesmyslný dialog na téma: Co to vlastně znamená, když třeba trochu zaspím nebo se věci nevyvíjejí, jak by měly, a v duchu říkám: Pane Bože! Je to hřích? Jindy právě použiji zmiňované vulgarismy. Neber slova božího nadarmo, káže se. Nebo: Pane Bože za co?…trestáš tento prostý lid…zpívá T. Klus, že jo. Od člověka, který kdysi reprezentoval křesťanskou stranu, je to ostudné. Já jim nejsem, ale pozitivních vzorů je třeba! Složil jsem básničku a nepoužil ani jedno sprosté slůvko!

    Bez básně s Hanou

    Přilož ruku na mé čelo
    Přidružená vrstevnice
    Celé tvé je moje tělo
    Límeček i nohavice

    A nejlépe ihned z rána
    Nebíčko! Obětavé nebe?
    Po dvou deci uchechtaná
    Předsevzetí krátkolebé

    Jen ne rakev s něhou
    Kdo umřel, ten tu není
    Na matraci chci si lehnout
    A kulturně se vysemenit.

    Kurde, sluňák ze mě!

  4. Petr napsal:

    Doporucuji knihu Strakaty Maslo od Josefa Stefana Kubina

  5. XY napsal:

    A helemese, tohle je zajímavé. Přisprostlý buditel Jan Jeník z Bratřic uvádí onu „syslí“ pěsničku,zde uvedenou v horňáckém dialektu, z Plzeňska. Pokud mne tedy nemýlí vzpomínka. Jeník z Bratřic uvádí ještě jednu sloku, jež zněla přibližně následovně:

    Ach, co je to za zvíře
    ten tvůj divný syslík.
    Když on leze do díry,
    nechá venku pytlík…

    Inu, vážení folkloristé a sběratelé perel lidové slovesnosti, zkuste vybádat cesty, kudy ona píseň dospěla z Horňácka na Plzeňsko či naopak. Osobně bych tipoval pojítko zvané vojna, kdež se mohli setkat „šuhajé“ z různých regionů a vzájemně si předávat kulturní poklady svých rodišť. Jeník z Bratřic tu západočeskou variantu zachytil někdy v první třetině 19. století a připusťme, že co původně profesionální voják ji získal také od svého mužstva… Mám důvod se domnívat, že původ oné písně je český, nikoli moravský – a to vzhledem k použité doslovné metaforice textu – moravská (slovácké) písně tohoto druhu jsou poněkud lyričtější… 🙂
    Pěkný den!

  6. Istar napsal:

    Texty tohoto zaměření sahají do dávné minulosti a na jejich tvorbě se okrajově podílelo i mnoho autorů známých z podstatně vážnější literatury.
    Doporučuji Galantní poezie. Uspořádal a přebásnil Radovan Krátký

  7. vlk napsal:

    Istare

    Radovan Krátký – zná h málo kdo. Al e podle mne byl naprosto geniální. Myslím, že přeložil i Villona a to úchvatně…

    • Zdena napsal:

      Máte pravdu, já ho také neznám. Příští týden jdu ale do knihovny a v katalogu jsem si našla : Radovan Krátký – Ze starých lejster a kronik, tak jsem zvědavá. Při té příležitosti budu vracet knížku Zdeňka Šmída – O pokroku od boku aneb Jak se zdokonalujeme. Pan Šmíd toho dozajista mnoho znal. Styl jeho psaní mně sedí a ta jeho čeština je taky krásná. Čtení zábavné i moudré. Třeba o pokroku, že je tak rychlý, až mu přestáváme stačit . “ Jistěže: zahřál nás, nasytil, napojil, uchránil před bacily, dravci a dočasně i před jinými, méně pokrokovými lidmi, ale co je na tom tak triumfálního? Vždyť pokrok nás taky oslabil , rozmazlil, zchoulostivěl, proměnil nás v obézní, věčně nedožranou bandu bez víry, která je zeměkouli nebezpečnější než všechny bacily a tygři lidožrouti.“
      No, možná jsem odbočila od tématu, ale všechno souvisí se vším…

  8. Karamela napsal:

    Od chvíle, kdy národ v pohodě sežere, že zdvižený prostředníček není fakáč, ale jednička, nekomentuji nic…. 🙂

  9. Melin napsal:

    Děkuji, Karamelo. Vlk píše – nepolitický článek. Já si myslím, že je politické, řekněme kulturně-politické, jestli před pár desítiletími bylo nepřípustné napsat „ani sem s ňú nespal“ a dnes slečna Kočí hovoří jak hovoří – nebo včerejší divadlo na ČT2 – o vypípávaném mistru kuchaři ani nehovoře – vždyť je to záměr, kdyby mluvil spisovně, tak by nebyl frikulín a lid obecný by byl pohoršen, že je to snad intelektuál.

  10. Lex napsal:

    V umění, ale častěji v lidové kultuře se „lechtivé“ vyjadřování vyskytovalo odjakživa. Samostatnou kapitolou pak jsou „sprostonárodní písničky“. Ale kromě toho se tu a tam vylouply i vyložené vulgarity – vzpomeňme na sedmdesátá léta „Kokotik jarabý..“ – a na You Tube jich najdeme plnou nůši. Jenže tehdy toto kolovalo jen mezi adresáty, tu a tam byl „únik“, načerno se to přehrávalo a pak jako rarita pouštělo. Dnešní kyberprostor je jiná „kvalita“. Ten prostor je tímhle zaplněn. Pusťte si třeba jen tuhle – http://www.youtube.com/watch?v=7Rb8OX3fA2g
    No nic, výhodou elektronický přístrojů je, že mají vypínač. Na rozdíl od mluvidel těch dětí ve školách a těch politiků v telefonátech.
    Nejsem puritán. Můj slovník je také pestrý, tvrdý v nadávkách – ale ne vůči lidem v konverzaci, ale jako konstatování stavu, když se dílo nedaří, když například jednoduchý manuální úkon se nedaří, věci se tvrdě stavějí proti sobě a jejich překonání si vyžaduje násobně většího úsilí, než by bylo normálně zapotřebí. Což je skoro furt. K.,d.P.!

    Meline,
    schází mi Váš názor na jednání Voiny a PR, na obcování s kuřetem v marketu, na grupáč v biologickém muzeu a na vystoupení v pravoslavném chrámu, pro které někteří ze zdejších diskutérů mají pochopení a jsou mu vstřícně nakloněni. Co Vy na to?

    Čobolíku,
    zase excelentní. A myslím, že pokud jsi četl dnešní článek vlka o tom knížeti a bordelu, jak to tu charakterizoval, a čehož je on sám velmi aktivním hybatelem, tak to, co jsi popsal a postavil proti té „emerické realitě“, je věrným obrazem toho bordelu (a vlastně teď nevím co je větší bordel, jestli ta naše nebo ta „emerická“ realita. Pokud jde o formální stupiditu, tipl bych si tu americkou. Pokud jde o „hnilobný proces“, tipl bych si tu naš)i.
    L.

    • Jethro napsal:

      Ukazoval jsem to kuře v marketu manželce, mírné zastánkyni pronásledovaných disidentek Pussy. Komentář byl řízný, a pak ještě něco o infekci. Nevím jestli se bála o to kuře nebo o tu pusinu. Ale zdá se, že prozřela 🙂
      Je třeba činit osvětu.

    • Melin napsal:

      Vážený virtuální příteli Lexi, pronásleduji Vlka i Vás od Aktuálně, vaše názory šířím dál a děkuji Vám za ně. Do diskusí jsem zatím nevstupoval, protože jsem se vždy s někým ztotožnil a popravdě – často bych to lépe nenapsal. Myslím, že jsme byli vychováni jinak. Naše hodnoty jsou jinde než u obcování s kuřetem. U Pussy Riot vedu paralelu s řidičem Smetanou a s představou, jak by dopadl ten, který by takto dováděl v chrámu sv. Víta.
      Písně ščeglivé mám rád, pokud jsou poetické nebo jinotajné – nebo i optimistické: Nevyzúvaj nohavic, není z teho dneska nic ..

      • Lex napsal:

        Meline,
        divný způsob optimismu – „Nevyzúvaj nohavic, není z teho dneska nic ..“. Znám podobný textík – „Marně gatě rozpinatě, ja vam nědam, bo vas něznam.“
        L.

    • Alex napsal:

      Lexi, pozlobím Vás ještě naposledy takovým píchnutím špendlíčkem malým. Co říkáte, není to s čím se obracíte na Melina návodná otázka? Ale chápu, že jsem neprávník a mohu být odbyt asi jako oldwomen na Brejlích, že bych měl o právu držet ústa. Neb právo patří do rukou výhradně právníkům, že – i v případě právních termínů.
      No nic – musím se smířit s tím, že jsem holt ve Vašich očích příznivcem masturbace s kuřetem. -smějící se smajlík – no myslím, že to přežiju – usmívající se smajlík

      • oldwomen napsal:

        OW není odbyta, OW je peskována mentorem, který tak nějak neví, kam jí zaškatulkovat a rád by vyprovokoval… aby měl už konečně uklizenej stůl.

  11. Jos napsal:

    Půvabné je, když takový slavný,ovšen velmi pruderní sběratel jako byl páter Sušil, velmi pečlivě vytečkovával a vynechával všechny dvojsmysly a nemravnosti. Jelikož však měl co se týká dvojsmyslů a nemravností, vzhledem ke svému způsobu života, přeci jen málo zkušeností, unikly mu na příklad v jedné koledě tyto verše:
    A má ta děvucha
    taků veverečku
    ona poskakuje
    večer po lužečku
    Hej nám hej
    vzpomeň na má slova
    koledů

  12. Miluše napsal:

    Hrabal píše své přítelkyni Dubence (americká studentka bohemistiky)“
    Cituji klasika, tedy bez vytečkování:
    „…. nevinně jste se zeptala, že Hana Mandlíková, když jste se byla na ni podívat v San Francisku na turnaji tenistů, tak když zkazila míček, dupla si a nadávala si… To jsem to posrala…. A vy jste se, Dubenko, tenkrát optala…. Tohle říká každý, když něco zkazí? A pan Marysko řekl, že je to v týhle zemi běžný… A vy jste se optala … A to říká i pan prezident? A já jsem vám řekl… Ano, to si říká i prezident, a každý den, to jsme to posrali,,,,, 🙂

    • XY napsal:

      🙂

    • Lex napsal:

      Miluše,
      nezasazujete ten dopis pana Hrabala Dubence do časových souvislostí, nicméně vezmu-li v úvahu, že od roku 1988 již Hana Mandlíková byla AUSTRALSKOU profesionální tenistkou, je jasné, že šlo o dobu a o prezidenta Gustáva Husáka.
      Plně se ztotožňuji s jeho (Husákovým) konstatováním „To jsme to posrali!“.
      Žel, s Husákem to bylo (a nemohlo to být jinak) jako s Leninem. Říkali a psali moudra, ale nemohli reálně dohlédnout dál, než jejich vzdělání a zkušenosti umožňovaly.
      Protože kdyby byl Husák vědma, tak už tehdy mohl komentovat tuhle naši současnost – „To jste to zase posrali!“
      A byla by to větší pravda, než ta „Pravda vítězí“:
      L.

      • XY napsal:

        Lexi, ale nechcete naznačit, že Mandlíková začala sprosťačit AŽ v souvislosti s tou autralskou profesionalizací… 😉

      • Miluše napsal:

        Díky, Lexi. Dopis je určitě z období před listopadem. Současný prezident by opravdu, ale opravdu použil jiný slovník. 🙂

  13. Halladin napsal:

    Když Vás tu tak čtu , napadá mě prů povídka jednoho slovenského kolegy ze studií ( ne nadarmo se o m3é mateřské fakultě žertovně mluvilo jako o třetí největší slovenské falultě v pboru)

    Hovoria o mne, źe niesom dáma !
    Kokoti!:-)

  14. anita napsal:

    Agresívní doba, hrubián vyhrává. Když nemůže nabídnout dostatečnou zásobu slov, neboť nečetl a nečte, maximálně bulvár nebo brak, musí použít jen těch pár slov co slyšel dennodenně doma. Jinak, ve škole je školní řád, žák chodí upraven a včas do školy, nepoužívá vulgarismy,…. pokud učitele budu v důchodu rádi, že hlavně neuslyší sprostoty ve škole, myslím si o tom své. Škola je ta, která má vést děti k tomu, aby věděly, kde se mluví spisovně, kde se chová slušně. Pokud toleruje hrubiánství a nevytváří citové prostředí pro své žáky, tak je to špatně.
    V některých kulturách jsou takováto slova tabuizována tak, že jejich použití na veřejnosti může být trestné. V některých zemích jsou filmová, televizní a rozhlasová díla za určitých okolností cenzurována tak, aby tato slova neobsahovala.

    Je však docela možné, že až budou mít lidé omezený sestavený slovník jen na vulgarismus, že se najdou lidé, kteří budou mít dar krásné retoriky a zaujmou tak, že budou chtít být následováni. Proč nezačít ve škole, K mluvnici, čtení přidat ještě alespoň hodinu v týdnu mluvnické cvičení. Ještě poznámka, pokud učitel neumí zřetelně, pěkně mluvit, tak aby zaujal, ale odhuhňá učivo, je těžké se divit, že schází pravé vzory.

    Nejsem puritán, když se o něco majznu do brňavky, tak ze mně vyjede ledascos, ale jsou veřejné prostory, kde se člověk musí ovládnout. To bychom se mohli dočkat, že v parlamentu vedle vulgarit bude přímí přenost v krkání a prdění.

    • zdenekb napsal:

      Řekl bych, že zákazy, tresty a cenzura nejsou nejšťastnější řešení… Dá se doložit, že lidé z těch „některých zemí“ jsou potom slušnější (doopravdy, nejen formálně)?!? Raději bych ty pozitivní vzory…

      K Vaší poslední větě… vedle některých politických projevů mi to připadá jako vcelku snesitelná alternativa… 😉 .

      • Lex napsal:

        Zdenku,
        ne ani tak ty samotné projevy jsou tím, co tuhle zem posunuje do oblastí Bananistánu. Až ty skutky.
        Ale souhlasím, že politikové by měli mít úroveň, a to i co do používání slovníku a co do kvalit rétoriky. Všiml jste si projevů senátorů? Jak to, že v Senátu panuje úplně jiná atmosféra? Je to tím, že tam jsou zralí lidé, že je tam absence „frikulínů“ a tlučhubů z povolání, co nikdy nic jiného nedělali?
        Jo, a pokud jde o ty zákazy, tresty a cenzuru, co říkáte prvorepublikovým středním školám – alespoň jak je většina z nás zná už jen z literatury a z filmů (a není pochyb, že to bylo tak)?
        Myslím, že kombinace obého je zapotřebí.
        L.

  15. Alex napsal:

    Tak snad trochu vzruchu do toho notování si, ne? smějící se smajlík
    Já si tedy dovedu živě představit naprosto stejnou besedu našich dědů a baiček nad slovníkem používaným jenom na tomto webu a třeba na Brejlích. Stejné rozhorlení nad tou mládeží tady, která vesele zavedla volování za každým druhým slovem až tak, že už z přirozenosti takého hovoru tak můj brácha našeho tatíka i oslovil. Nu a měli jsme štěstí – táta se rozesmál.
    Živě si dovedu představit svoji babičku, kterak na Lexovým slovníkem užitým tu i jinde spráskne ruce a dí, kamže to ten svět spěje. Zejména při takovém šoustání na Brejlích by asi padla do mdlob – smějící se smajlík
    Je to taková akademická moudrá diskuse právě jedné společné generace, která si tu tak hezky notuje a pohoršuje se nad jazykem nejen u tý dnešní mládeži ale vůbec v éteru, jak jinak z hlediska, tedy Lexi, mravnosti své generace nebo bude možná přesnější toho pravého citu pro vulgaritu právě této generace?.
    Ano Lexi čobolik poskytl ten správný rámec s tou školou a postihl tu krásnou absurdní stupiditu neb totéž je i u nás – usmívající se smajlík – Nějak nám všem uchází, že my jsme byli pod kuratelou vyhození ze škol a pod kuratelou dalších postihů. A ona je ta absurdita jen dokladem toho, jak zvládáme tu krásnou svobodu – tu i v tej Amerike.
    Je docela půvabné číst ten pláč nad jazykem dnešní mládeže, jež jen rozvinula bohatost našeho někdejšího mládežnického slovníku a má tu svobodu, která nehrozí těmi někdejšími „pestrými“ sankcemí, takže se s ním nemusí neskrývat a zcela v duchu každé mladé generace tak veřejně doslova provokuje – třebas za hranicemi dané školou jak pro jasxyk tak pro to hulení.
    Mně to připomíná Petrem Novotným popisovanou příhodu za volantem, kdy hodil nějako myšku za ním jedoucímu řidiči, jenž u nejbližší červené vystoupil a rozčileně děl k Novotnému, cože to vole děláš?. Omlouvám se špitl Novotný, udělal jsem chybu. Rozčilený protivník ještě přidal na grádech v levitách, což zase rozohnilo Novotného, jenž do protivníka napálil Vy jste nikdy žádnou chybu neudělal? Nu a ze zkoprnělého protivníka vypadlo – JO, ALE NE TAKOVOU.
    Dle mého to souvisí s tou demokraturou a tou neskonalou tržní svobodou bez hranic. Nuž kterépak generaci se média s ohledem na reklamu podřizují nejvíce ba výhradně? Nu a ejhle včetně jazyka. Mladá generace je i nějaký ten voličský potenciál – komupak asi ten fuck prostředníček imponuje. Komupak vyhovuje termín korektní vyjadřován jako přežitek byť by to myšleno tisíckrát jinak. Dle mého to jde ruku v ruce se stupněm vyspělosti demokracie – skutečné kvalty demokracie.
    Včera jsme se ženou zaslechli známou znělku večerníčka z rádia a doslova nábožně poslouchali tu nádhernou češtinu Jana Pivce s kroužkem volumé na plný céres.
    To jen abych nebyl považovám za příznivce mluvy té dnešní mládeže a toho jazyka v éteru – smějící se smajlík

  16. Karamela napsal:

    Mě na té vulgarizaci zaráží hlavně kam až – kam až chceme jít? Naše nádherná čeština dovoluje používat tzv. stupňování, takže když mě neuspokojuje televizní program, brblám mírně, když poslouchám parlamentní debatu, zvyšuju grády a když mě vletí děcko na kole do cesty, taky letí lidské pohlavní orgány. Jenže teď už se první stupně vynechávají a nejsprostší nadávky se stávají běžnou součástí řeči. Co tedy hodlají používat, když se teda vážně naštvou, jako že jich řeknou deset za sebou?!? nebo jak? Podobně se sexem, dřív byl chlap celý pryč z kotníku, teď se na nás valí prsa všude, kde se podíváš, prosím vás chlapi, ještě nejste zmrzení?

    • Melin napsal:

      I toto stupňování mi přišlo na mysl – jestli už je to konečná, když si tedy na to zvykneme. Kdo dnes na někoho vyjede „vy larvo jedna skopová, vy kopyto z pakoně“, jako jeden známý chirurg v Alarichovi či v čem.

    • Alex napsal:

      Karamelo, myslím, že je to součást člověčiny. Člověk má nějak v genech překonvat své vlastní výkony. Není to jen sport a třeba horolezectví, ale asi všechny oblasti života. V dobrém ve zlém. Za našich časů bylo hrdinstvím u mladé generace skákat s co nejvyšší výšky do vody, další generace mladých vynalezli naskakování na spoj dvou tramvají či metra nebo tu akrobacii na ulici jak s prknem či s kolečovými bruslemi i bez nich, lezení na komíny. Také dál a výše. Viděl jsem mladé v televizi dělata stojky na konci vykonzolované traverzy ve výši snad sto metrů. Opravdu se to neděje i s jazykem těch mladších generací, že stejným způsobem a se svou provokativností totéž posunují také dále? xy popsal samozřejmě i jiné způsoby vývoje jazyka. A nenahrává tomu zjednodušování i ta technika palcem ši prsty na klávesnici ať už mobilu či PC.
      Něco v té mladé generaci zůstane stejně jako v nás oproti té starší, zestárne-li. Nu asi tu s tím uspět v tomto okruhu nelze. Přitom je to přímo v textu autora zdokumentováno. Jak se některé ty výrazy opisovaly, že byla doba kdy i lékařsky pojmenovat některé věci bylo společensky nepřípustné. Nu a dnes si stěžujeme na některá slova, jež nám znějí sprostě. Přitom jsou to jen a jen slova. Já to zase nevím, ale stejně jako bylo kdysi nepřípustné i to slovo z latininy, medicínské, dovedu si představit, že ty následující generace se budou smát nám, nad čím jsme se pohoršovali. Je to opravdu tak nemožné si to představit? Při zřejmém vývoji jazyka? Za dvě generace prostě bude přirozený jazyk takový, jaký přijmou ony generace, nikoli my. Fakt je to tak těžké přijmout alespoň jako možnost? Dle mého je to podsatě v tuto chvíli trend a už hodně dlouhodobý. Jazyk se přece vyvíjí at chceme či ne a nejsme dost dobře to ovlivnit – viz ony příklady u xy z jiné oblasti změn. Opravdu jsme, naše generace, až tak konzervativní? Nu, já si opravdu myslím, že je to věc těch následujících geberací a na nás se ohlížet nebudou. Stejně jako tomu bylo i u nás. Krásu jazyka budou mít prostě tu svou.

  17. Halladin napsal:

    Re. dřív byl chlap celý pryč z kotníku,

    Karamelo, jsme tu sice někteří pěkná sbírka starožitností , zas tak staŕí abychom byli fascinováni kotníkem asi nejsme. 😉
    A pjekný kozy jsou pjekný kozy, jsme rádi, že je aspoň vidíme, pokuod nám to dioptrie dovolí….
    ;-D

    • Karamela napsal:

      Tak jo, je vám přáno. Já bych řekla, že už nemůže ani bavit, ale jsem jenom ženská 🙂

  18. Lex napsal:

    Karamelo,
    „prosím vás chlapi, ještě nejste zmrzení?“.
    Milá Karamelo, už vás někdy zmrzelo sledovat umění – mám na mysli „krásné umění“, ne zrovna Knížáka (i když u něj tu a tam asi taky), Davida Honse alias Romana Týce, Davida Černého, Ondřeje Brodyho a mnoha dalších, sledování krásných věcí? Mne ne. To snad nemůže zmrzet. Nehledejte v tom sexismus. Pokud byste tvrdila, že se na Michelangelova Davida díváte proto, že je to „pěkný chlap“ nebo nedej bože proto, že má vyvedeno in natura „pindíka“ i se šourkem, nebudu Vám věřit ani slovo.
    Hnusu, který nás všude obklopuje, ohavností, které se na nás valí z televizí, rádií, novin, časopisů, výkladů, bilboardů, z chodníků, z mezilidských vztahů etc. etc. je tolik, že onoho krásna je čím dál jakoby méně. Tak, jako umělecký akt nikdy nemůže být pornografií, tak pohled na krásné dívčí tělo i s těmi vnadami nemá prvoplánově nic společného se sexem.
    Kdysi v hluboké „totalitě“ jsem sledoval v ČsTV (v Československé televizi, ne v Himlově tělovýchové organizaci) povídání s tehdy populárním (pro mě je populární stále, protože je stále stejný) Rajko Dolečkem. Všichni víme, že je to národností Srb. A on při podobném tématu řekl, že Srbové mají pro takové to „stařecké“ koukání po krásných mladých holkách a pro to, co se děje v jejich hlavách, speciální slovo – bohužel jsem si ho nezapamatoval. To slovo mělo odrážet právě ty příjemné pocity z krásna, ale také určitou nostalgii, že zřejmě je „tahle země“ pro ně už jednou pro vždy zapovězena (samozřejmě, zaplatit si mladou prostitutku může kdykoliv, ale tady jde o tu citovou vazbu), a také určitou lítost za tou spoustou promarněných příležitostí, když byli mladí.
    Tož tak nějak, Karamelo. Není to nic proti našim manželkám a jejich vrstevnicím.
    Nezmrzeni. A nebudem.
    L.

    • Alex napsal:

      Ale Lexi, proč jen krásu mladého těla? Vy jste nikdy neviděl uměleckou fotografii starého člověka třeba ruky nebo obličeje, kde tu krásu zase tvoří ten vepsaný život?

    • tata napsal:

      LEXI kurna dobra odpověd,ale ktomu holt člověk muže dospět jen v našich letech,a nevím jestli to samé mužou proživat ženy,podle mého oni spíš maj jiné krasy,podle mě to mateřství vnich se přemění na babičku……..nemyslím věk ale to že vše proživaj skrz vnoučata a to přece u chlapu není až tak silné

  19. XY napsal:

    Ale drazí přátelé, vždyť je to osvědčená běžná smyčka – jakýkoli výraz či spojení, případně gramatická novinka (v jazyce) či jakékoli zobrazení nebo forma společenského jednání se objeví v běžném životní praxi, odtud v médiích, čímž se její rozšíření zrychlí – a zpětně je přijata jako norma. Co se mnozí nazuřili nad takovou nevinností, jako je tvar „zbyde“, místo správného „zbude“, protože býti, čas minulý bylo, budoucí BUDE. Dnes je „zbyde“ normativně přípustný tvar. Když Havel začal mluvit o filozofii čehokoli – myslel tím slovo „koncepce“ – měl záhy „filozofii péče o vlasy“ i reklamní šot na jakýsi šampon. Není Havla, zmizela filozofie vlasové kosmetiky (zaplaťpánbu), ale zato je plno čtenářů anglických textů, takže nám pomalu vstupuje do normy vazba „je to o tom“… Ostatně za tu „filoZofii“ bych byl před takovými 40 lety ještě ukamenován…
    Pěkný víkend vespolek!

  20. vera napsal:

    🙂

  21. Istar napsal:

    Mistr z nejpovolanějších:

    Na tento chrám se kdysi nadávalo velmi urputně, neboť jej stavěl hýsek, který měl dosti drzosti, aby pozměnil půdorys proti pravidlu. Znali jsme toho stavitele a můžeme říct, že se nám líbil, jakkoliv byl poněkud prostopášný.
    🙂

    • XY napsal:

      Jak jsem jen mohl zapomenout, to sem patří se vším všudy! Však dovolte mi, bych zaklel téměř bezprostředně…:-)

  22. palosino123 napsal:

    Myslím, že je dobré oddělovat slova a činy. Babička říkávala, mluv slušně, kdo mluví sprostě i sprostě myslí. Dětský svět, dá se říci. Něco na tom je, ale život dospělých je složitější a povětšinou to bývá naopak, bo lidi jsou chytrá zvířata. Podle roupa poznáš hloupa, a těch přísloví, mouder, aforismů je hromada. Ono stejně, tyhle domnělé vulgarismy jsou pouhá expresiva, která ztratila původní obhroublý význam (ty chuju, cype, Baňyk pyčo, ne? – Říše krále Miroslava, ševče!…co?…když já tak rád kleju) a jsou spíše znakem psychosociální příslušnosti s často verbálně somatickou kanalizací, v rámci společenské hierarchie, agrese, vývojově animálních reziduí, archetypů, apod…(vojenské povely, povzbuzování na fotbale, manifestační výkřiky) a to už odhlížím od Ecovy sémiotiky a sémantiky.

    Třeba vrchní Karas tvrdí, že má raději psy než lidi. Jo! Pes nemluví, člověk chápe, že má své potřeby, které zvíře samotné i tak projeví a jinak je to ideálně perceptivní kus živého tvora a často ztělesnění lepšího člověčího já, zašitého v srsti. A jak si rozumějí, že? Fajny a moudrý ten Karas je. Mě stačí srnčí paroží po babbičce a preparovaný vokoun.

  23. Lex napsal:

    tato,
    nevím, co prožívají stárnoucí a staré ženy jako protipól toho, co prožívají stárnoucí a staří muži, jak jsem to popsal u toho Rajko Dolečka. Ale já to vnímám úplně stejně jako to popsal on. Co cítí žena, to by nám měly popsat ony, je jich tu jistě dost, kterých se to týká.
    A je tu jistě ještě jeden moment – jsme příslušníci živočišné říše, která se zpravidla dělí na samce a samice (hermafroditi jsou jistě taky, i u lidí najdeme ledajaké normálnosti, které se pak prezentují na různých Prid-ech v Praze a kdekoliv, na rozdíl od obyčejných „heteráků“, které by sotva napadlo tuhle svou „nenormálnost“ prezentovat v pochodech). Ti samci jsou „rozsévači“ a jejich schopnost je jim dána většinou až do smrti. Samice jako „dárkyně života“ mají úlohu jinou. A i ta jejich úloha je omezena cyklem. Vemte si pětačtyřicetiletého muže – chlap v nejlepší etapě svého života. Nejedna pětačtyřicetiletá žena má klimakterium za sebou anebo na něho s obavami čeká. Po padesátce již téměř absolutně utrum, a to bez ohledu, že to, na co v živočišné říši samičky lákají ty nejlepší „jeleny“, aby jejich potomstvo bylo taky silné a zdravé, už je také za zenitem. A už to nikdy nebude lepší.
    Nejsem psychiatr, psycholog a tím spíše sexuolog. Ale jsem chlap, co si své prožil, možná něco trochu ví a co má zkušenosti z toho, jak se život na něm podepisoval.
    Takže tohle jsou mé názory. Ale nikomu je nenutím. Třeba se i mýlím. Ale ani si je nenechám brát.
    L.

    • palosino123 napsal:

      Neumím přesně zopakovat dotaz dokumentaristy, vznesený k americkému režisérovi, animátorovi (Terry Gilliam)…přibližně: Doba byla bouřlivá, hodně jste toho prožil. Cítíte se být moudřejší?
      Ne, jen věci se stávají předvídatelnějšími.

      • Lex napsal:

        palosino,
        dodal bych k tomu Gilliamovi: „Jo, a také vím, jak to tenkrát bylo, na rozdíl od těch mladých, kteří to nezažili, ale poučují mě o tom.“
        Říkám jim „třicetiletí historikové“.
        L.

        • palosino123 napsal:

          Jo, v krčmě s úsměvem kvitují, mé upíjení se k cíli. Ubude konkurence. Ne, žertuji. Nemají to mladí lehké, už po škole jsou ohýbání pracovně existenční determinací = konexe, známosti, přizpůsobivost-možná se pletu, ale podivnosti a nefektivnosti tam jsou. Jsem rozvedený průměrný montér přes zuby, ale je nás málo (víc už neřeknu), tak se mi to kecá, ale už to taky drhne a to piju max do 20 hodiny, no… Občas blahořečený, většinou opovrhovaný solitér…Koupil jsem nové repráky k PC…ty basy!

          • Lex napsal:

            Hele, palosino,
            projel jsem „tam“ všechny „obráběče ozubení“, ale nic, co by nasvědčovalo tomu nicku. No, nevadí, moje inkognito pod „Lexem“ je to nejvzácnější, co na netu mám (samozřejmě ta „marka“ Lex taky, ale to je jedno a to samé). Nebudu hledat. Důležité je, CO kdo říká, vedlejší je KDO to říká.
            L.

          • palosino123 napsal:

            Barkere, nemydli mě po uších, nic takového neexistuje

    • anna napsal:

      Lexi, nemohu psát, jak stárnutí a mládí vidí jiné ženy, mohu psát jen za sebe. Abych se vyhnula pojmu životní filosofie (či filozofie) začnu tím, že mám velmi ráda rčení proti věku není léku. Naučila jsem se žít se svými vráskami, kilogramy navíc, ubývající touhou po sexuálním styku jako jediném vyjádření lásky… Jsem spokojená babička těšící se z vnoučat, nejstarší vnučka by mne mohla klidně udělat prababičkou (kdyby chtěla) a vůbec si nepřipadám jako „vykopávka“, což je ovšem můj subjektivní názor. Ráda se podívám na pěkné mladé lidi a přeju jim jejich mládí, možnosti které mají i tu volnost a informovanost v osobních a sexuálních vztazích, kterou mají, i když se někdy neubráním lehké nostalgii nad tím, co už se nevrátí. A pohled na pěkného, upraveného mužského také potěší. Krása antických soch je pro život příliš dokonalá, ale pěkný mužský skoro líp oko poopraví…
      Uvědomuji si, že je to všechno dáno především tím, že jsem relativně zdravá, stejně jako rodina kolem mne, máme se navzájem rádi (i když vím, že by mne můj muž také někdy nejradši „zakous“)… A občasný dvojsmysl v textu, pěkný vtip, nahé tělo, proč ne…
      A ten „ruch“ kolem Pussynek? „Činnost“ jako taková mi přijde téměř infantilní a hloupá. Kdyby to nebylo zrovna v tom „strašném“ Rusku, ani u nás by po nich mnoho psů neštěklo.A.☺

  24. Zdena napsal:

    Podepisuji se pod to, co napsala Anna. My(rozumné) ženy to máme trošku lehčí. To jen jeden starší chlap, po tom co zahlédl hezkou mladou šťabajznu k nakousnutí, stěžoval si kamarádovi: Pane bože, když jsi mi už vzal sílu, proč jsi mi taky nevzal chuť? 🙂

    • Jethro napsal:

      No, síla je pryč, ale víte, jak mistrně to dokážeme okecávat? 🙂

      • Gerd napsal:

        Jethro,
        kdo má dobrou erekci, ten má všude protekci, jak říkával jeden můj kamarád. Teď už ale říká, že z čeho se nedokáže vykecat, to si musí vylízat.

  25. František Marčík napsal:

    Moc díky za článek. Toho bych se býval nenadál, že si tu jednoho dne přečtu text sedlácké a ještě k tomu ščeglivé. 🙂 Tak přidám ze pět horňáckých ščeglivých k dobru, co mne zrovna napadly:

    1.
    Zaspala, nečula, pustila simezi nohy kocúra
    Ten kocúr jak to čul div si nohy nedolámal jak skočul.

    2.
    Mamko moja to byl gauán /:
    celú noc sa po mňe váual /:

    Byl to gauán od Sednice /:
    Měl ho plné nohavice

    3.
    Má miu rozmiuá
    máš pěkné kolena
    pusti ňa mezi ně
    budeme rodina

    4.
    Má miuá má velikú
    … ale co
    velkú lásku ke mně

    A vytáhla holú ven
    … ale co
    holbu vína oknem

    5.

    Išel kmotr
    s kmotričkú na huby
    On náš kmotr
    suché huby lúbí

    A jak došli
    navrch vinohradu
    Už sa kmotr
    na kmotričku kladú

    Jak sa vám
    tá robotěnka lúbí
    Ej kmotričko,
    lepší jak ty huby

    Ja, kmotričko,
    tusťuličká, tustá
    Je to ale
    robotěnka hustá

  26. Gerd napsal:

    A vůbec, na dnešní vulgarity kálí Bílý Tesák. Ve středověku bylo slovo šelma těžce urážlivou nadávkou, a dnes? I slovo hňup má jiný význam, nad volem se skoro nikdo nepozastavuje, prasat u koryt máme požehnaně. Také nadávka z doby před 20 lety: „Ty stará strukturo!“ nebo ještě starší : „Zajeď do nory, ty stará vydro!“ dnes působí idylicky nevinně. Něco jako když slušní hoši z Rychlých šípů dokázali jako výraz nejvyšší ho rozhořčení použít slovo „plantážníku“ coby ekvivalent nadávky.

    • AlenaK napsal:

      A co takhle „šibal“. To také nezní moc jako nadávka. 🙂

    • oldwomen napsal:

      Chachá, a co takový FEŠÁK ( hňup v psím provedení). Ono ani CHLAP nebývalo zrovna lichotivé označení….

      • palosino123 napsal:

        Ahoj OW…se tu zúčastňuji diskuzí a občasným nesmyslem přispěji, ale po půlnoci je vše tak jasné. Občas i noc bývá mým dnem (když je co pít). Co úroda…furt něco sklízíte? Kouknu na web-vlastně.

        • oldwomen napsal:

          Zdravím palosino. Je sucho. Seno, seno, seno, otavu. Letos byl rychlejší mráz a špačci. Slivovičníky jsou holé 😦 Zato zvířátkům se daří 🙂 minulý týden jsem se koukla k Vám. Zastesklo se mi po Jiřině. Kdoví kde se fláká vesmírem. Skládám poklonu sonetům a básním. Nějaké hvězdičky jsem pohodila. Asi se biorytmem míjíme, zase mizím do reality. Hurá, konečně to vypadá na vytrvalý déšť.

          • palosino123 napsal:

            Většinou slovní vata…některé ujdou, posílám je na básnický server. Jste asi jediná, kdo to čte…odtud jakási ztráta motivace. Ale stejně pro budu pokračovat a dílko dokončím…pokud nezhebnu…to spíš. Sranda ne? Tohle pošlu i na váš web, ať nemusíte zbytečně lítat.

          • oldwomen napsal:

            Jediná snad ne? Hodím si Vás do blogrollu. Třeba se to pohne. Ono obecně je větší čtenost za mizerného počasí a v době dlouhých večerů. V kozím čase za žhavých nocí – kdo by ztrácel čas čtením veršů…

    • jonáš napsal:

      Asi že tehdy „šelma“ neznamenalo jen savce predátora, živícího se kořistí 😉

  27. Mirka napsal:

    http://www.ceskapozice.cz/magazin/o-svete-bez-padouchu/blahove-sneni-28-pestovat-tolik-dobra-aby-nam-nezbylo-misto-na-zadne-zl

    Přemýšlím o mládí a stáří, fotbalista by měl být mladý, glosátor mladý být nemusí.

Komentáře nejsou povoleny.