Zvláštní škola


Moje dcera vystudovala speciální pedagogiku a učí na praktické – dříve zvláštní škole. Když jsem se jí ptal, zda jejich škole nehrozí zrušení, odpověděla mi „Bezprostředně ne, my máme na škole jen asi dvě nebo tři cikánské děti a tak nám zatím po krku nejdou“. To je myslím výstižné. Multikulturalistům a pravdoláskařům až tak nevadí, zvláštní školy pro děti, který panbu nenadělil na rozumu, ale vadí jim, když do těchto škol chodí cikánské děti.

napsal Joda

Nedávno jsem četl o výzkumu, který se prováděl po celé Evropě, a který zjišťoval úroveň vzdělanosti romského etnika. Výsledky byly katastrofální, ale relativně ještě nejlépe z toho vyšli Romové v České republice a na Slovensku. Protože nikdo z odpovědných si to nespojil s tím, že je to možná zásluha těch proklínaných zvláštních škol, tlak na jejich rušení pokračuje. Protože lidé, kteří s problematikou nejsou seznámeni, v tom nevidí problém, pokusím se nastínit, jaké by mohlo rušení praktických – zvláštních škol důsledky.

Moje dcera má ve třídě 6 dětí (a sedmého autistu, který má po celou dobu vyučování k dispozici vlastní asistentku). Učitelka na normální škole má těch dětí ve třídě 25. Jedna ze žákyň mojí dcery trpí syndromem týraného dítěte. Soudně byla odebrána rodičům a teď jí vychovává babička. Ta holčička je nadprůměrně inteligentní, ale občas jí to v mozku cvakne a půl dne, nebo i dva dny vykazuje intelekt dvouletého dítěte. Dovedete si představit, jak by mohla chodit do normální školy? Další chlapec sice vše nakonec pochopí, ale musí se mu to zopakovat pětkrát až šestkrát. Jak by mohl figurovat v normální třídě? Já si to představit dovedu. Učitelka by ho posadila do poslední lavice, nevšímala by si ho a na konci roku by mu napsala jakés-takés známky, aby se ho zbavila a on postoupil do další třídy. Ne proto, že je ta učitelka neschopná megera, ale proto, že nic jiného nezbývá, pokud chce něco naučit těch ostatních 24 dětí ve třídě.

Do praktické školy nechodí jen děti s problémy s intelektem, ale i děti, které mají nějaké specifické tělesné postižení. Moje dcera má ve třídě chlapce, který má poškozenou páteř a nevydrží dlouho sedět. Vždy po hodině si musí lehnout. Vzadu ve třídě mají lehátko, kde si vždy o přestávce natáhne záda. Umíte si to představit v normální třídě? To lehátko by tam sice mohlo být, ale jak by na něj reagovaly ostatní děti. V té praktické škole je každé z dětí nějak postižené, a tak nemají důvod navzájem se posmívat.

Hlavním úkolem praktické školy je připravit děti do života. Český jazyk berou jen do takové hloubky, aby uměly napsat dopis, aby si mohly přečíst knihu a základní informace v novinách a na etiketách různých výrobků. Tyto děti asi nebudou rozumět úřední vyhlášce, ale ruku na srdce, kdo z nás vysokoškoláků, všem těm úředním fermanům rozumí. V matematice se učí spočítat si výplatu a to, zda jim vrátili správně v obchodě. Dosti podstatný důraz je kladen na praktickou stránku. Praktická škole má své vlastní pozemky a rozsáhlé dílny, kde se děti učí pracovat s různými materiály. Mimochodem, existují ještě na normálních školách dílny a pozemky? Škola má také dobře vybavenou cvičnou kuchyni, kde se děti učí vařit a péct. Součástí praktické výuky je např. i to, že děti jdou s učitelkou do města a tam se učí nakupovat. Těm z vás, kteří chtějí namítnout, že tyto věci mají děti naučit rodiče, odpovídám, že máte naivní představy o schopnostech některých rodičů.

Po absolvování praktické školy jsou děcka připravena na to, aby mohla nastoupit do učebních oborů kuchař, zedník, kominík apod. Když jsem to někde líčil, setkal jsem se po vyslovení zedník, kominík s úsměšky. Ale doba, kdy nekvalifikovaný kopáč měl více, než vyučený zedník již minula. A kominík, zvláště při plynofikaci, kdy se hromadně vložkují komíny (což dělají kominíci) – to je opravdu řemeslo se zlatým dnem.

Bohužel předpovídám, že dřív nebo později budou všechny praktické školy zrušeny, aby se pak, zhruba po deseti letech, začaly znova zřizovat. Ostatně něco podobného tu již bylo. Ti z vás, jejichž děti začaly chodit do školy koncem sedmdesátých let, si určitě pamatují na množiny. Ministerští úředníci nás přesvědčovali, že to je ten správný přístup k výuce matematiky. Za deset let po množinách neštěkl ani pes. Ovšem rušení praktických škol bude mít mnohem fatálnější důsledky.

Příspěvek byl publikován v rubrice Joda glosuje se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

46 reakcí na Zvláštní škola

  1. kočka šklíba napsal:

    Vůbec nejsem odborník na školství, ale pamatuji se, když jsem byla na ZDŠ, měli jsme společnou družinua jídelnu se žáky tehdy zvláštní školy. Pravda je, že tam zas tak mnoho romských dětí nebylo, spíše dětí s Downovým syndromem. Romští spolužáci chodili na normální základku, většinou 2x propadli a pak možná přecházeli do zvláštní školy anebo vycházeli, myslím, třeba ze 7. třídy. Ale vím určitě, že snad téměř všichni začínali na ZDŠ. Ale také je pravda, že byla jiná doba, jejich rodiče pracovali, a nevšimla jsem si tenkrát, že by jim třeba scházeli základní hygienické návyky, jako to prý je mnohdy nyní. Ani s nimi nebyli zase nějaké problémy co se týká chování, ale čím byli starší, tím víc do školy spíše nechodili než chodili. Takže spíš to byla docházka a z toho vyplývající čím dál horší výsledky. Ale jak píši, neznám současnou situaci.
    Nicméně tyto školy, přesně jak píšete Jodo, jsou určitě nutné. Nevím, zda je nějaký plán (spíše o tom pochybuji), kde by bylo možné takovéhle děti vzdělávat nebo jak si to tedy MŠ představuje.

  2. Karamela napsal:

    Maličká historka: kolegův syneček Lukášek právě zahájil první třídu. Jedním ze spolužáků je chlapeček s autismem (sedí v lavici za). Celé, celičké vyučování klepe nohou do židličky kolegova chlapce před sebou – takový ten bezděký nervózní tik. Dovede si představit, jak je to příjemné. Po dvou dnech nadšení, začal Lukáš kňourat, že do školy nechce jít, další týden trvalo, než vypátrali příčinu. Asistenční doprovod autisty na upozornění sdělil, že si „toho“ nemá všímat! Podotýkám, že Lukášek sám není úplně stoprocentní prvňáček – je slabé tělesné konstrukce a tudíž velmi často nemocný, plačtivý, citlivý, zakřiknutý, no ale měl odklad, rodiče se moc hezky starají, proč by školu nezvládl? Nevěřili byste, jaký problém z této banality vznikl. Prostě stylem – ty „zdravý“ kluku drž pysk, my se tady integrujem! Není to nějaké divné? Kolega vážně uvažuje, že chlapce přehlásí jinam i se všemi negativy takové změny, autista zůstane. Je to normální?

  3. Bavor V. napsal:

    Já myslím, že nejde jen o multikulti diskriminaci. Protože podobná situace je i u kojeneckých ústavů. Prostě někdo si nechce přiznat, že existují děti, které potřebují speciální péči a nemohou se „normálně integrovat“. A pomoci jim mohou pouze speciální ústavy. Pozor, nejsem proti pěstounům, nejsem proti integraci tam, kde je možná. Jsem pouze proti současnému bezhlavému a hlavně paušálnímu rušení všeho, co chce nějaké peníze navíc.

  4. Anonymní napsal:

    Proc se vsechny deti boji Fferka Lakatose?
    Protoze ma v 8.tride tatinka.

  5. bohousek napsal:

    Myslím, že se tady misí několik faktorů a to dělá celou věc nepřehlednou:
    1. pokud máme na našich zvláštních školách (v průměru) 30 % romů je něco určitě špatně. Tyto školy jsou určeny dětem s mentálním handicapem a tolik jich v romské populaci určitě není. Nabízí se tedy myšlenka, že mnoho dětí chodí do školy kam nepatří.
    2. pokud jde o praktické školy obecně tak ty tu vždycky budou a nikdo je nezruší. Jde o to aby bylo pro každé dítě zvoleno to co mu prospívá a na co lze zajistit podmínky. Pokud nemůže kvůli mentálnímu handilkpu na klasickou školu tak je pro něj praktická dobré řešení. Pokud pro klasickou školu má mentální předpoklady tak ať tam je a pokud má nějaký jiný handikap společnost by se měla snažit mu docházku na klasické škole zajistit.

    • tresen napsal:

      Taky si to myslím.

    • Anonymní napsal:

      Hm. A není náhodou ještě jiný typ handicapu než jen mentální nebo zdravotní? Neexistuje takhle náhodou i handicap sociální? Například v základních hygienických dovednostech nebo v dovednostech společensko sociálních?

      Všichni chápou, ž e duševně retardovaný jedinec prostě v normální třídě být nemůže. Protože jednak nestačí tempu, ale zároveň, kdyby se mu kantor věnoval individuálně, bylo by to na úkor ostaních dětí a kvality jejich výuky.

      S tím nikdo nemá problém. Ale ten nastane v případě , že je do speciální školy přemístěn žák, který prostě svým působením v běžné třídě bourá vyučovací proces.
      Nemá disciplinu, škola ho nezajímá, ostentativně ničí snahu kantora ostatní žáky naučit. Jak je za to placen.

      Nevím jak vy Bohoušku, ale já dával dítě do školy nikoli proto, aby někde bylo, když jsem byl s manželkou v práci, ale aby získal pokud možno dobré základní vědomostní a kulturní vybavení pro život. A pokud bych byl zjistil, že zkrátka je toto oslabovano a to jen proto že někdo pokládá nějaké procento nějakého etnika ve speciálních školách za nepřijatelné, okamžitě bych zařídil změnu minimálně třídy. Do takové, kde budou nastaveny základní parametry vzdělávacího procesu, který k něčemu povede.
      Proto bez jakýchkoli problémů přispívám ze svých daní na školské výdaje. Nikoli kvůli tomu, aby někdo vykazoval nějaké módní trendy.
      Procento tzv. začleněných je sic e zajímavá hodnota, ale faktická použitelná vzdělanost v populaci je ta hodnota, která bude zemi v budoucnu živit.
      Mimochodem – v jednom z článků na s taré Kose jsem uváděl čísla z rozsáhlého průzkumu, tuším Eu ohledně vzdělanosti cikánské populace v jednotlivých členských zemí.A světe div, čeští Romové na tom byly s odstupem nejlépe! Přes ty zvláštní školy. Nebo spíše – právě díky nim.
      Divné ne?

      • vlk napsal:

        Koukám, že jsem byl za anonyma..

        • zdenekb napsal:

          vlku, na jednu stranu Váš postoj chápu, na druhou stranu… pokud oni „bourači vyučovacího procesu bez disciplíny“ budou soustředěni někde bokem a nepoznají nějaké běžné normy mezilidského chování, pak téměř ztratí šanci je vzít za své i do budoucna. Šance (pravda – nevelká, záleží hlavně na kantorovi), že alespoň něco málo potřebného se v nedisciplinovaných grázlících zaseje a uchytí, takto je. Souhlasím, že na úkor disciplinovaných, a je to těžká věc…

      • Melin napsal:

        K sociálnímu hendikepu. Měli jsme teď několikaměsíční zkušenost s „nepřizpůsobivými“ v sousedství a souhlasím s tím, co napsal tuším Gerd u Fausta – jediný závěr: dítě od tří let povinně do školky, nástup v 6.30 a matka dýchne – dvakrát nesplní a žádné dávky. Pak by matka v jedenáct hodin nespala ožralá pod keřem a neodháněla děti, ať jdou domů. O nočních kraválech s asistencí policie ani nemluvím.

        • Jethro napsal:

          Nechtěl bych, abych musel dítě odevzdávat do školky v 6:30 a dýchat. Nejsem cikán, ale ten problém není tak jednoduchý… Anebo by to platilo jen pro „barevné“? To snad už vůbec ne. Nebo jen pro příjemce dávek? Dáme jim na hruď hvězdu, aby se učitelka nemusela vyptávat? A co zavedeme příště pro Ugrotatary?
          Nene. Nesouhlasím.

          • Hairyfish napsal:

            Jethro, vzal jste mi to z úst.

          • Melin napsal:

            Hodně jsem o tom přemýšlel, já nesoudím plošně, máme výborné zkušenosti s jinými sousedy – ta přímá konfrontace dělá svoje – já si myslím, že máme sociální pracovníky (pokud je kybersadista neautsórsoval) – mluvíme o sociálním hendikepu – aby to posoudili. Když vidíte dítě školou povinné, jak se před polednem poflakuje kolem baráku a dědeček si pošle čtyřletého vnuka pro pivo …

          • Jethro napsal:

            Já nemám problém s povinnou docházkou do školky, ale pro všechny. Nemám problém při odebrání dávek nebo dítěte pro zanedbání péče. Ale pro všechny. Omezit ten problém pouze na „nepřízpůsobivé“, což je jen hnusný rasistický termín, jak neříct „Cikáni“, je cesta nikam. Jen to zhorší. Mám problém například s myšlenkou odebrání dávek, že někdo dvakrát nadýchal. A co když dítě povede dědeček? A nadýchá? Dávky pryč?
            Nene.

          • Hairyfish napsal:

            Nehledě na to, že co pak? Tak se jim dávky seberou a co dál? Problém tady není v nedostatku restrikcí, ale v tom, že pro romské děti neznamená vzdělání budoucnost. Můžou být vyučení, nebo i vysokoškoláci, ale vždycky budou muset přesvědčovat okolí, že jsou výjimkou ze zažitého stereotypu. Vždycky se po nich bude chtít mnohem větší výkon za standartní odměnu. Tady chybí pozitivní motivace, nějaká záruka, že na tom budou líp, když se budou učit…

      • Anonymní napsal:

        Handikep sociální smazřejmě existuje ale nevím jestli je uveden v kritériích pro rozhodování do které školy dítě zařadit:-) . Myslím, že ne. Takže jsou myslím dvě možnosti:

        1) Změnit pravidla pro zařazování dětí do praktických škol aby i tento sociální handikap byl indikací.

        2) Trvat na tom, že důvodem k zařazení do praktické školy je mentální handikap (nízké IQ, těžší mozkové disfunkce a pod.) a zařídit takové podmínky na klasických školách aby žákům se „sociálním“ handikapem studium umožňovaly a to ne na úkor ostatních.

        3) Zřídit speciální romské školy

        Já jsem pro druhou možnost.

        A když se bavíme o procentech nejde přece o procenta začleněných a o módní trendy. Jde o to, že pokud někdo navštěvuje praktickou školu je to zpravidla jeho škola poslední a následuje maximálně vyučení. Pokud ho na takovou trajektorii nasměrujeme i když má navíc je to špatně. 30 % romských dětí metálně retardovaných není a navíc má. Samozřejmě mnohdy potřebují pomoc s kompenzací sociálního handikapu. Stát si ale zjednodušuje práci a řeši to přes praktické školy. Problém romské menšiny je velmi závažný a řešit se dá pouze dlouhodobě a to především přes vzdělání dětí. Starého psa novým kousků nanaučíš:-)

        • Anonymní napsal:

          Omlouvám se ale taky jsem byl za anonyma

          Bohoušek

        • vlk napsal:

          Ne starého vlka také ne. Jsem ovšem anonyme zvědav, jestli jste pokusům o začleňování a všemu tomu, co píšete, ochoten vystavit svoje děti.

          • Anonymní napsal:

            Omylem mě to odhlásilo….Jsem stále Bohoušek:-)

            Tady přece nejde o nějaké pokusy. Jde o to, že velká část romských dětí je v praktických školách a neměla by tam být. Jestli mají na klasickou školu mentálně ale jejich účast na výuce komplikuje jejich řekněmě sociální handikap ( např. nepodnětná výchova) je třeba jim pomoci tento hendikap kompenzovat. To neznamená je prostě přesunout na klasické školy ale vytvořit k tomu podmínky. A to by určitě šlo. Kdyby se ovšem chtělo.

            Česká republika má tzv. otevřenou školu. Jde o to, že od stejné základní školy chodí syn metaře, primáře i podnikatele. Vzniklo to historicky a je to myslím velká výhoda pro společnost.

          • vlk napsal:

            Bohoušku,

            ctím váš názor. Nicméně otázka zněla , zdali jste ochoten vsadit na to, co hlásáte i vzdělání svých dětí. Já říkám za sebe, že NE:. Já bych to, kdyby se mne to týkalo, řešil tak, jak jsem popsal.

          • Anonymní napsal:

            jsem tu dnes prvně a nějak divně mi to funguje a tak dofám, že už to nebude anonym. Navíc mi nejde odpovědět na váš poslední příspěvek…

            Odpovědi jsem se vyhnul záměrně protože si myslím, že můj osobní postoj na věci nic nemění a nejde to takto stavět. Ale když na tom trváte rád vám odpovím.
            Můj syn chodí do šesté třídy. Jsem rád, že se tam setkává s dětmi s různých společenských vrstev. A neměl bych vůbec nic proti tomu kdyby fungoval program integrace romů nyní chodících do praktických škol i na jeho škole. Samozřejmě by muselo jít o program odborně připravený a se zajištěnými zdroji. Nemyslím si, že by to muselo vést k snížení kvality výuky. Navíc úkolem školy není jen naučit děti znalosti ale i výchova společenská. Jak jsem již psal v minulé poznámce o otevřené škole myslím, že by to mohlo mít i pozitivní přínos.

            Bohoušek

          • vlk napsal:

            Bohoušku,

            víte, mne vždycky dostane rozpor skvělých ideí a fatální praxe. Já s e ptal na velmi jednoduchou věc – byl byste ochoten jít se svými dětmi do rizika špatného vzdělání? Vy mi odpovídáte ano, ale jen když… Tohle neberu. Víte Karkule i švagrovka jsou Amosky. Takže info o reálném školním životě mám denně z první ruky.A věřte, že Karkule je zatraceně dobrá a obětavá kantorka. Žádná nerudná bába, která chodí k „harantům, protože zkrátka musí“ .
            A souhlasím, škola nemá jen vzdělávat, ale také naučit chovat. Jaké máte praktické zkušenosti s vychováváním drzého spratka, který vás záměrně a cíleně provokuje?
            Jaké zkušenosti s někým, kdo šikanuje druhé zcela plánovitě? Jaké s někým kdo od deseti let kouří na veřejnosti a sem tam přijde na vyučování „příjemně nalitý“. A tak podobně.
            Velmi se bojím, že když to bud e po vašem, tak za pár let bude české veřejné školství v totálních rozvalinách. a když budete chtít pro dítě už slušné základní vzdělání, bude cálovat jako mourovatý ve všelijakých odnožích PORG Klause mladšího.

          • Anonymní napsal:

            Vlku,

            nezlobte se ale tohle neberu. Vyčítáte mi, že říkám ano ale když budou podmínky. Ale ono to přece bez nich nejde! Ve svých příspěvcích píšu, že mi nejde o to, vzít všechny ty děti a zítra prostě je poslat do klasické školy. Musí na to být připravený systém a podmínky. Ty tu nejsou. Za to problém tu máme a ten se bude zhoršovat! A já tvrdím, že nedělat nic a čekat jak to dopadne je hloupý postoj.
            Problém je třeba řešit a začít od dětí. Dospělé už nejde změnit. U dětí změna možná je.

  6. tata napsal:

    JE to podle mě hrozně složity,to co napsala KARAMELA.jak to řešit bych opravdu nedokazal řešit.Je to opravdu na uhlu pohledu.Je hloupost takové lidi vyřazovat na okraj společnosti ale nadruhou stranu popsany připad taky není řešení.CO stím opravdu nevím,a ted je to opravdu na kterém polu jste .

  7. Melin napsal:

    Nevím, kde tato zařízení mají svůj historický původ, ale ti, kteří o tom dnes rozhodují jsou jistě svatosvatě přesvědčeni, že to jsou socialistické výmysly a přežitky. Proto je potřeba to autsórsovat, zřídit profesionální pěstouny, kteří na tom budou rejžovat. Vycházím z amerických filmů, jak ty děti z těch gangů říkají: napřed jsem byl u těch, pak u těch a pak zase u jiných a teď zase půjdu k jiným – to je ta správná rodinná výchova. Když slyším, že ty sestry v kojeňácím mají na starosti třeba šest dětí, ale nemusí nakupovat, vařit, uklízet a mohou si po pracovní době odpočnout a na druhé straně vidím profesionální pěstounku s osmi dětmi, jak vaří, nakupuje, běhá po doktorech, žehlí, v noci dítě řve atd. a stará se láskyplně o kojence … To speciálně o těch kojeňácích.

    • tresen napsal:

      Osm dětí bude spíš výjimka. Je to hodně, ale určitě nejsou stejně staré. O to taky jde – aby se náhradní péče pokud možno podobala normální rodině, kde starší děti pomáhají mámě v domácnosti i s mladšími dětmi.

      Napadlo mě, jestli nechcete maminkám naznačit, že by si to taky mohly zařídit tak, aby měly v patnáct třicet padla a vystřídala je odpolední směna. 🙂

      • Melin napsal:

        Já si pěstounů a adoptivních rodičů nesmírně vážím, ale tady to vypadá, že se z toho chce udělat byznys, a aby se to vyplatilo, tak těch dětí musí být co nejvíc.

      • Bavor V. napsal:

        U těch pěstounů je pak ještě problém v odlišnosti těch dětí. V normální rodině jsou děti plus mínus podobné, mají stejné rodiče a tedy stejné geny. Takže i chování těch dětí se dá předem nějak odhadnout (vím výjimky existují). Ale v pěstounských rodinách při větším počtu dětí může i zde kvůli různorodosti povah vznikat snáze konflikt, který může skončit i rozpadem této rodiny. Příklad je obecně známý, nechce se mi jen hledat detaily. Takže i pro pěstounskou péči by měly existovat limity. A tam skutečně může nastat prblém, jak donutit ty starší aby s těmi mladšími pomáhali.

        • tresen napsal:

          Pokud budou u pěstounů od kojeneckého věku, pak to bude stejný problém jako v normální rodině.
          Limity jsou určitě dobré, ale nemusely by být striktní. Když rodina celá léta dobře funguje, není důvod, proč by tam nemohlo přibýt ještě jedno děcko.

          • Bavor V. napsal:

            Vy ten případ těch odsouzených pěstounů neznáte? Prý týrali svěřené děti, protože jim občas vytřihli jeden výchovný a nechtěli je před 15tým rokem pouštět na disko.

  8. Jan Čermák napsal:

    Každá věc má rub a líc.
    Potřebujeme nutně z udělat z Romů normální lidi, třeba i v počtu VŠ v populaci. A tady nám zvláštní školy vadí, protože z zvláštní se na střední nedostane. Takže souhlas s Bohouškem. Jenže zvláštní česká povaha – ode zdi ke zdi- zřejmě opět vylije s vaničkou i dítě, a to co nám můžou na západě závidět, zlividujeme úplně, takže zároveń souhlas s autorem.
    Už tu byly zmíněny kojeňáky. perfektní paralela.
    Není normální, že máme 10 000 dětí v ústavech, to je hrůza, necivilizace. Jako mladého mě z toho mohl šlak trefit. Jenže teď mám kamarádku ředitelku v takovém ústavu. Jestli pak víš, chlapče, co je na západě s našimi klienty? Ptala se mě, a odpověď byla – jsou na ulici.
    A aktuelní hurá akce na jejich zrušení by přesně tam vedla a za pěstouny se hlásili prý hlavně „výdělkáři“, jako by nám nešel zdravý rozum a kontinuální poctivá práce, nahrazujeme to hesly a kampaněmi. Příklady každý týden, metanol za všechny. Kontrolovat jako normální lidi výrobu a distribuci nejsme 20 let schopni, o elektronických kasách ani slyšet. A pak zavedeme prohibici.
    Na palici.
    Dej bůh ať zvláštní školy přežijí.

    • Bavor V. napsal:

      A divíte se kampaním? Když stát řídí alkoholik spolu s předsedou SSM?

      • Jan Čermák napsal:

        No já mám pocit, že to je horší. Hlubší problem. Národní vlastnost. Problem se neřeší, neřeší a když se vyvalí jde se na něj s kladivem.

  9. Rošádek napsal:

    Chápu to správně, Jodo, že souhlasíte i s umisťováním tělesně postižených do „praktických škol“? To určitě ne, viďte.

    • Joda napsal:

      Tam, kde v textu píši o tom tělesně postiženém, tak on je samozřejmě postižený i mentálně.Proto je v praktické škole.

  10. anita napsal:

    joda
    určitě jste mně potěšil nadnesením problému a vyprovokováním diskuze. Nepotěším vás však já, tedy ne zcela. Úplná separace, tedy ne zaintegrováním všech dětí, ať postižených, tak zdravých má za následek, že se v dospělosti neumí lidé k sobě navzájem chovat. Pokud, jako dítě nevezme fakt do svého vědomí, že jsou lidé s určitými hendikepy a že potřebují pomáhat, nesžije se s nimi, nenaučí se je vnímat, jako zcela přirozeně, pak se stávají odtažitými. Pravděpodobně ne pro nějakou „ošklivost“, ale protože se neumí vžít do takového člověka, neví jak s nim komunikovat, jednoduše má i strach, aby se ho nějak nedotknul, neublížil mu. Pravdou tedy bude, že odizolovávat mentálně méně schopné, od schopnějších z celku kolektivu, je také napováženou. Mnoho zaostalých dětí nijakým způsobem neaktivuje k jejich ambicióznosti být lepším, tedy lehce ustrne na určitém stupni, tam kde by zařazen, do kolektivu stejně průměrných či podprůměrných. Pokud ztratí, možnost dokázat, že je schopnější, je těžko ho později zařadit tedy zaintegrovat mezi děti, které se učily už v „normální“ škole.
    Tento problém se nikdy ve školství nevyřeší, pokud se nezmění, dle mého přesvědčení systém, kdy děti jsou zařazeny do tříd a jsou hodnoceny nekompromisní stupnicí známek od 1-5. Psala jsem už mnohokrát, že děti by nikdy neměly být školou omezovány v touze a rychlosti za vzděláním a také naopak jiné deklasovány zpětně. Není zcela náhodou, že bylo podle nějakého průzkumu zjištěno, že žáci více propadají u nás než v jiných státech EU. Především je to zbytečným přetěžováním žáků a náročnosti zvládnout hodně informací, rozumnějme zbytečně obsažného učiva pro základní vzdělání, špatným ohodnocením učitelů, nezajištěním dostatkem kvalitních učitelu a téměř minimum asistentů. Každý starší učitel by měl mít ve skupině alespoň 1-2 asistenty, z abselventů po ukončení PF, vzájemná propojenost starší předává praxi a mladí vnáší nové trendy a svěžest do vyúky. Učitel by neměl chodit do třídy, ale žáci v rozdělených skupinkách podle zvládání a zájmu o daný předmět. Nikdy by neměl být postup po třídách, ale po ukončení závěrečné zkoušky k postupu k vyššímu vzdělávání. Nekončit základní povinnou školní docházku v 15 letech, ale v 18. Tedy nikdo nepropadá a nemusí kvůli nezvládnutí dějepisu nebo fyziky, několikrát sedět stále dokola v jedné třídě, klidně se muže vzdělávat dál dle svých schopností, pouze předměty, které mu dělají problémy hold bude mít jen pomaleji ládovány, podle jeho možností a schopností, ono propadání nic neřeší, pokud proleze reparát na čtyřku, jeho základy schází a v dalších ročnících se znovu ukazuje a pravděpodobně opět propadne. Byl by to velký vzrat pro školství a hlavně by to stálo hodně peněz. No, ale nebyli bychom, alespoň v něčem prvnív Evrpopě, tedy v propadávání žáků, nemuseli by se vymýšlet vyučování o sobotách a o prázdninách. Povinností, každé školy by měli být dva psychologové (žena, muž) placeni státem, nikoliv školou, tedy nezávislý na škole, jejich úkol by byl jasný pomáhat dětem, rodičům i pedagogům. Naše školství by toho potřebovala daleko víc, ale to by bylo na opravdu velmi dlouhé zamyšlení.

    • Joda napsal:

      Kdybu měl učitel na normální škole k dispozici jednoho až dva asistenty, tak by asi opravdu nemusely být zvláštní školy. Jistě sledujete poslední vývoj, který je ale úplně opačný – navyšují se počty žáků ve třídách!

      • anita napsal:

        Ano, škoda, že si můžeme jen o některých věcech nechat zdát. Škoda, že se nejdříve zruší praktické školy, kde jsou vystudovaní učitelé se speciální pedagogikou a nenastaví a nezajistí výchovně-vzdělávací soustava, tak, aby se skutečně mohly všechny děti vzdělávat podle svých skutečných možností a individuálních zvláštností. Zásada individuálního přístupu, tedy vytvářet podmínky pro učitele, aby mohli tuto zásadu dodržovat, což logicky s navyšujícími počty žáků ve třídě je velmi obtížné.

  11. Akela Vlková napsal:

    Pracuji v MŠ, kde je jedna třída pro postižené děti – např. tam máme autisty, děti s Downovým syndromem, děti tělesně postižené, vloni jsme tam měli dva ležáčky a jedna třída integrovaná. Mezi oddělením postižených dětí a vedlejší třídou předškoláčků jsou stále otevřené velké dveři, děti mohou chodit ze třídy do třídy, nikdo ze třídy nevyhazuje chlapečka s Downovým syndromem, a naopak, nikdo nebrání holčičkám od předškoláčků, že příjdou a češou holčičky – ležáčky. Když máme besídku, či předtančení na ples, tak do této činnosti jsou zapojeny i děti postižené (to vždycky obrečím) a že se umí zapojit a dobře, tak o tom žádná. Tyto děti u nás bývají do 7 let a potom přejdou přes zahradu do speciální a praktické školy. Je to přesně tak, jak popisuje Joda. Nedovedu si představit, že by se tato škola zrušila. Speciální pedagožky u nás ve školce mají obrovskou trpělivost a s těmito dětmi dělají zázraky, totéž i učitelky a asistentky ve speciálce. Pokud se tyto školy budou rušit, za 10 let se budou zakládat. Totéž bylo i se zrušením jeslí. Dnes máme ve školce 2,5 leté děti ( pravda, pokud je maminka na mateřské, tak mohou chodit pouze 5 dní v měsíci), a když je ve třídě 25 dětí, z toho např. 5 „mrňousků“, i když chodí na 5 dní v měsíci, tak kolikrát se sejdou všichni v jeden den a to se mají učitelky co otáčet.

  12. Leo K napsal:

    Článek pěkný a určitě na zamyšlení. Škoda, že autor v závěru semlel i to, o čem neměl dostatek informací. Školní dílny a práce na pozemku a samozřejmě pohaněné „množiny.“
    Nejprve však ke zvláštním školám. Píšu zvláštní a nepoužívám slovo praktické, protože o praktických školách nic nevím. Je mi 73 a tak mi ten poslední vývoj trochu uniká. Především do zvláštních škol patří děti mentálně retardované nikoliv z trestu, ale proto, že jedině speciálními postupy lze tyto děti vzdělávat tak, aby byly samostatné. Do zvláštních škol nepatří děti sociálně deprivované (pokud nejsou také mentálně retardované). Sociální deprivace není problémem těch dětí ale jejich rodičů. Také není omezena na Romské etnikum ale vzhledem k vizuální odlišnosti je na nich více vidět. Změna poměrů – kultivací rodičů – není v systému jehož nejvyšší prioritou je privatizace veřejných statků (= korupce), v tomto systému není uskutečnitelná a ani teoreticky není možná. Obecně se nadává na Romy, na jejich způsob života (…do 11 ožralá pod keřem…) a přitom každý z nás ví, že chceme-li, aby děti nezlobily, musíme je zaměstnat. Pro dospělé platí totéž. Aby „do 11 neleželi ožralí pod keřem“ musíte je zaměstnat. A má stát takové páky aby toto mohl zajistit? Ale my všichni, místo abychom se pokoušeli změnit a zkultivovat stát – nadáváme a demonstrujeme proti Romům. Takováto taktika – odvést pozornost jinam – není nová. Fungovala ve starověkém Římě a funguje ke spokojenosti hlav našeho státu i u nás.
    K okrajové poznámce o dílenské a pozemkové praxi. Záleží na vedení školy. Protože se kapitalistické uvažování dostalo i na základní školy (peníze jdou za žákem – šikovná formulace hyenistické praxe), jsou školy motivované k co největšímu podbízení. Existuje řada výjimek (např. v Praze Londýnská nebo Lupačova), které se ale takto etablovaly už za minulého režimu a vedení mělo dostatek rozumu, aby na tom nic neměnilo. Tedy podbízení vede k určité specializaci, která se projevuje navýšením počtu hodin na předměty takto zvýhodněné. Protože penzum hodin je omezené, musí se zkrátit na jiných předmětech a opravdu na to nezřídka dopláci výchovné předměty jako např. dílny.
    Naříkání Anity na přetěžováním žáků je módní projev neznalosti a ničím novým. Naříkalo se vždy a mohu Anitu ujistit, že to neodpovídá skutečnosti. Já jsem ještě chodil „na měšťanku“ – ta odpovídá dnešnímu druhému stupni – a museli jsme v matematice řešit kvadratické rovnice a v češtině psát eseje. O tom se dnešním školákům na ZŠ ani nezdá a kdyby, tak z toho onemocní.
    Množiny. V první řadě název „množiny“ je sám o sobě zavádějící, protože šlo o zavádění matematiky množinovým způsobem, který však žádným způsobem nesouvisel se stejnojmenným předmětem, který se vyučuje na 3. stupni. Je pravdou, že přechod k tomuto způsobu byl zbytečně (a hloupě) urychlen a nebyly vytvořeny adekvátní podmínky k tomuto jinak správnému a dobrému způsobu vyučování. Proto se bouřilo hlavně učitelstvo, které je vždy značně konzervativní – což vidíme i teď – v digitálním věku. Ostatně – vyučování matematiky množinovým způsobem zarazil revmatolog MUDr. Milan Adam, který se zcela nepochopitelně stal ministrem školství.
    Uf – to bylo dlouhé. Promiňte učiteli v důchodu jeho emoce.

  13. Majka napsal:

    Mně zarazil ten začátek.
    „Multikulturalistům a pravdoláskařům až tak nevadí, zvláštní školy pro děti, který panbu nenadělil na rozumu, ale vadí jim, když do těchto škol chodí cikánské děti.“
    To je snad pochopitelné. Na to nemusí být člověk „multikulturalista“ a/nebo „pravdoláskař“, aby mu nevadilo, že do školy pro mentálně retardované chodí mentálně retardované děti, ale aby mu naopak vadilo, že tam chodí děti, které mentálně retardované nejsou.

    Ostatně nevím, co o je „pravdoláskař“, neměla sem to slovo ráda nikdy a od té doby, co A.B. Bartoš publikoval svůj „geniální“ „seznam pravdoláskařů“, pokládám to slovo za zprofanované úplně.

  14. pepano napsal:

    Myslím, že problém je u nás v tom, že se vše přepočítává na koruny. Proč platit učitelku, která má ve třídě 6 dětí, když mohu platit stejnou s 30 dětmi. Bohužel v našem kapitalizmu je koruna na prvním místě a člověk, až někde daleko vzadu.

  15. jiří svoboda napsal:

    Mám dceru která ma jít do specielní školy,ale problém je v tom že je tam 80% romů a dcera je nemá ráda a má s nima velké problémy.Co mám dělat.

Komentáře nejsou povoleny.