Státní dluhy


O dluzích se v současnosti diskutuje prakticky neustále. Rozhodl jsem se tedy rovněž přispět svou troškou do mlýna a napsat na toto téma pár slov ;-)
Podle mého názoru je důležité sledovat 3 roviny:

napsal Marcus

1. rovina – celosvětový pohled
Tento pohled uvádím pro úplnost – dnes je totiž poměrně populární teze o žití na úkor budoucnosti. Přitom celosvětově nemůžeme spotřebovat a sníst více, než kolik jsme vyrobili a vypěstovali. Dokud se tedy neobjeví mimozemšťané, kteří by nám na dluh prodávali své výrobky, tak svět jako celek na dluh nežije.

2. rovina – bilance státu (jako celku) vůči zahraničí.
Tuto rovinu lze sledovat v tzv. platební bilanci. Optimální je udržovat tuto bilanci dlouhodobě vyrovnanou. Je zbytečné mít přebytek – pak totiž za papírky vyvážíte výrobky a služby nebo prodáváte domácí bohatství (suroviny, podniky, nemovitosti). V případě deficitu se pro změnu vystavujete riziku, že jednoho dne přijde věřitel a bude požadovat za své dluhy plnění, které se Vám nebude líbit – a pokud nejste USA, ale Česká republika, pak pravděpodobně budete nakonec tahat za kratší konec provazu. Mimochodem – dlouhodobá rovnováha by měl být cíl všech zemí – nemůžou mít všechny země přebytek (platí jednoduchý zákon „zachování energie“ – tzn. součet přebytků = součet deficitů).
To co jsem napsal, platí pro většinu zemí, avšak především USA (ale i jiné země) jsou v odlišné situaci. Díky tomu, že dolary, které USA tisknou svět uznává jako platidlo, mohou si dovolit vůči zahraničí deficit. Je to pro ně totiž velmi výhodné – za papírky (jejichž emisi mají ve svých rukou) dováží zboží, služby a suroviny.
A jak je na tom z tohoto hlediska ČR? Země se vůči zahraničí dlouhodobě zadlužuje. Obchodní bilance (bilance zboží a služeb) je v relativně vysokém přebytku – tzn. vyvážíme více zboží a služeb, než kolik dovážíme (v posledních letech se bilance pohybuje mezi 100-200 mld. Kč). O této bilanci jsme informováni poměrně často. Zato však téměř vůbec nejsme informováni o bilanci výnosů (bilance dividend a dalších plateb). V této bilanci jsme v hlubokém deficitu – mnohem hlubším než je přebytek z obchodní bilance. Ročně z ČR odtéká na dividendách a dalších platbách o stovky miliard více mld. Kč více, než kolik přiteče k nám. Především díky této bilanci se ČR vůči zahraničí zadlužuje. Přitom tato bilance se zásadně zhoršila od roku 2007 – za pouhých 5 let odtekla z ČR těžko uvěřitelná částka – 1,34 BILIONU Kč. Je jen náhoda, že tento masový odliv začal za vlád, které nechtějí trestat ty „ú
spěšné“?

rok    bilance výnosů
2005    -156 mld.
2006    -183 mld.
2007    -270 mld.
2008    -289 mld.
2009    -252 mld. (vrchol krize v ČR)
2010    -258 mld.
2011    -272 mld.

Dobrého hospodáře by rozhodně měly zajímat příčiny tohoto vývoje a měl by se snaži situaci nějak řešit – úpravou zdanění firemních zisků a dividend, potíráním daňových úniků a vyvádění zisků do daňových rájů atd. Kdybychom se zadlužovali na úkor obchodní bilance, tak „odměnou“ za deficit bychom dostali alespoň nějaký užitek (v podobě dovezeného zboží a služeb). My však vyvážíme více zboží, služeb a surovin než dovezeme a navrch ještě posíláme do zahraničí další peníze (které si přitom v zahraničí půjčujeme).

3. rovina – pohled na situaci uvnitř státu (zadlužení veřejného sektoru)
Pro státy, které se nezadlužují vůči zahraničí platí to, co jsem napsal v bodě 1 – tzn. tyto země si „nežijí na úkor budoucnosti“. Přesto i mezi těmito státy můžeme najít země se zadluženým veřejným sektorem. Komu tedy takový stát dluží? Vždyť kde je dlužník, musí být i věřitel. Je to jednoduché – takový stát dluží svým občanům a firmám. Posledních 20-30 let jsme svědky postupného snižování daní. Problém je, že málokdo má odvahu souběžně s tím snižovat i výdaje. Stát tedy na jedné straně nechá svým občanům a firmám více peněz a na druhé straně si stát ty samé peníze půjčí.
Tlak na snižování daní vytváří i tzv. daňové závody. ČR se do těchto závodů zapojila, takže v praxi můžeme vidět výsledek – státní dluh roste a pan Kalousek, místo aby srovnal přímé daně s okolními zeměmi, se snaží zálatat díry v rozpočtu zvyšováním nepřímých daní (DPH a spotřební daně) – takže kamiony pak tankují před hranicemi a lidé jezdí za levnějšími nákupy už i do Německa – nevědomky tím domácí ekonomice velmi škodí, ale jejich chování je pochopitelné. Kdybychom měli daně na zhruba stejné úrovni jako v okolních zemích, tyto negativní jevy by odpadly.
Je zde však i jedna nepříliš zjevná příčina obrovských dluhů. Tou jsou penzijní a další investiční fondy. V těchto fondech se hromadí obrovské množství peněz – v některých zemích objem majetku v penzijních fondech přesahuje 100% HDP (pro představu – v případě ČR by to znamenalo necelé 4 biliony Kč – tedy více než kolik je aktuální zadlužení státu, firem i občanů dohromady). A tyto peníze fondy potřebují někomu půjčit nebo někam investovat. Peníze, spořené na budoucí důchody, se tedy přelijí do spotřebních a hypotečních úvěrů, do úvěrů firmám, do nákupu vládních dluhopisů, akcií a dalších aktiv (což vede k růstu cen těchto aktiv).

Většinu z toho, co jsem napsal, už asi znáte, ale snad jste se dozvěděli i něco nového. O tématu by toho šlo napsat samozřejmě ještě mnohem více. O specifickém postavení USA a dolaru, zadlužení Japonska, důchodové reformě, způsobu emise peněz třeba někdy příště.

Příspěvek byl publikován v rubrice Marcus komentuje se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

97 reakcí na Státní dluhy

  1. Ajeno napsal:

    Ještě jste ale nepsal , že cena peněz je vymyšlená , jak napsal již před více než sto lety v románu Trosečníci lodi Jonathan Jules Verne :
    Kaw-djer se skutečně divil stálosti ceny peněz. Vždyť jejich cena je jen vymyšlená, nelze je jíst, nelze se jimi chránit proti zimě nebo vlhku a přece se cenou vyrovnávají těm předmětům, které je možné přímo užívat. Jaký je to div, dokonce zázrak! Celý svět se svorně sklání před hmotou vlastně úplně neužitečnou, jejíž cenu činí jen společenská úmluva! Nepodobají-li se i lidé v tomto ohledu dětem, které ve hře s vážnou tváří prodávají kamínky, obrazotvorností proměněné v předměty ohromné ceny? Aby se hra skončila by postačilo, kdyby jeden z hrajících si prohlásil, že tyto drahocennosti jsou pouhé kamínky.
    Ovšem, Kaw-djer nepopíral – při předpokladu schválení majetku – pohodlnosti, zakládající se na obrazné ceně předmětu, který ji má představit. Ale podle jeho názoru by špatná stránka toho zařízení vyvažovala dobrou.
    Zlato totiž dovoluje hromadění a množení bohatství, je-li majetkem jednotlivce. Bez něho by si lidé byli rovni, ovšem v menších poměrech. Jedna ruka drží pak moc, sílu a zábavu, zatímco nesčetné jiné bytosti, které zlato postrádají, touží aspoň částečky dosáhnout, dobrovolně se pokořují moci a síle, nebo působí zábavu, nemajíce sami na ní podíl.
    Kaw-djer se však v tom ohledu mýlil. Zlato je jen prostředkem k ukojení pudu „mít“, který vězí v každém člověku. Nebýt tohoto pudu, vyvinul by se jiný, s podobnými dobrými a špatnými stránkami, a v každém případě by člověk byl tím, čím je, totiž tvorem nelogickým, nestálým, v němž stejnou měrou tkví vlastnosti dobré i zlé.

    Jinak tím ,že amerikánci tisknou dolary , tedy nekryté ničím , vlastně okrádají věřitele . Asi jakoby si penězokaz natiskl zcela pravé bankovky nové série , dosud neužité , jakékoliv a za ně nakupoval , tak totéž dělá emisní banka FED. Důsledkem je, že třeba komodita ropa stojí více (nekrytých bankovek) a ten , kdo má tyto dosavadní bankovky , třebas ještě před výtiskem další série , jich musí vydat více a v jeho zemi je pak tato komodita či vše z ní vyrobné dražší v místním oběživu . Takže je to vlastně sofistikovaná světová loupež na dálku .

    Jinak jsemn názoru, že one dluh, dnes asi skore 1900 E9 kč , nebude splacen nikdy, zkuste si napsat třeba tempo umořování a vyjde Vám asi 240 let . O tom se vůbec nemluví a ani to není cílem . Kdyby si totiž nikdo nic nepůjčoval, banky by skončily .

    • Marcus napsal:

      Kdyby se mely splatit všechny dluhy světa, tak všechny peníze skončí v centrálních bankách a asi bychom se vratili ke směnnému ochodu 😉 Ale s krizí přišla změna – tzv. kvantitativní uvolňování – tedy nákup vládních dluhopisů přímo centrální bankou. Tento typ dluhu má tu výhodu, že když se nesplatí, tak se nic neděje (tedy kromě toho, že se nesníží množství peněz v oběhu).

      • ajeno napsal:

        Ano , vypadá to jako výhoda, ale každá závislost zotročuje a současná ČR přeci si nepůjčuje sama u sebe, ale u cizích , takže ,ikdyž ty cizí centrální banky dělají, jako že dluhy koupila ona banka sama „sobě“, tak na ČR zůstáva je neustále splácet a jak jsem naznačil na neurčitý čas, ze kterého se již nevymaní. Takže kdyby mělo dojít na Vaši „výhodu“ tak mám otázku, proč tedy Heléni neřeknou, že tedy dluhy nesplatí a dosavadní dluhy zůstanou „odkoupené“, u centrální nějaké banky. A budou „čistí“ . Asi to tak úplně nebude. To mi připadá jako řešení typu Kalousek.
        Daleko lepší je nikdy nikomu nedlužit než nezbytnou dobu a hned vracet.
        To „odkoupoení“ ale nejspíš nebude nic jiného , než odkoupení, jež není kryto ničím, možná tak leda jinými dluhy , nejspíš podobně nesplatitelnými . Takže těmto „obchodníkům“ s dluhy nevěřím ani slovo.
        Takže dle Vašeho vysvětlení vlastně se máme skvěle, co dluží ČR, nebude nikdy vraceno, tak se ptám , proč vůbec něco splácet, když je banka může kdykoliv“odkoupit“, ty dluhy .
        Takže by se takto dal vyrobit všeobecný komunismus .
        Stačí vyslyšet volání po větším množství oběživa, , když toto dojde, vzít dluh , ten nesplatit, ten odkoupí banka a tá dá nový úvěr alias nové oběživo . To je jako perpetuum mobile , to by se mohlo dát patentovat.

        • Marcus napsal:

          ČR netiskne Eura, takže těžko zaplatí svůj dluh vůči zahraničí natištěním peněz (ale třeba USA tuto možnost mají – dluží totiž v dolarech, které si sami tisknou). O zahraničním zadlužení ČR píšu jako o velmi NEGATIVNÍ věci. Optimální je mít bilanci se zahraničím vyrovnanou – bohužel naše bilance je záporná především kvůli bilanci výnosů (pana Kalouska to ale zřejmě vůbec nezajímá).
          Heléni mají smůlu v tom, že nemají svoji centrální banku, která by odkoupila jejich dluhy – takže toto řešení použít nemůžou. Niže v diskusi (10:13) pak píšu o tom, kolik by se mělo tisknout nových peněz (všeobecný komunismus touto cestou bohužel dosáhnout nejde).

  2. Řezníček z Brna napsal:

    Nedávno vysílali na ČR-2 zajímavý rozhovor s historikem ČNB. Mluvil o hospodaření I. republiky a vyvracel mýty o tom, jak I. republika byla vzorem. V roce 1938 jsme měli zadlužení 48% HDP (20 let po pádu monarchie). Když se tiskly nové peníze po pádu monarchie, stát lidem dal za jejich úspory nové peníze a na 50% jejich úspor jim vydal cenné státní papíry, které byly splatny za 20 let. K výplatě cenných papíru nedošlo, protože se blížily válečné události, ale hlavně stát ty peníze ani pro lidi neměl. Za 20 let stát pouze jeden rok hospodařil s vyrovnaným rozpočtem, 19 x byl deficitní.

    • Petrpavel napsal:

      Neuvěřitelná, leč pravdivá informace. Vzpomínám na dědu a na rodiče – jak já blbec se s nimi často hádal, když mi vysvětlovali, že to s tou první republikou nebylo tak, jak jsem si já, který ji nezažil, vysnil – jako mladickou reakci na její kritiku socialistickým tiskem. Dnes vím, že pravdu měl ten tisk i moji blízcí. Hlupákem jsem byl já, mladý nevěřící Tomáš …

  3. Jeff napsal:

    Tak to je výstižný blog a gratuluji autorovi. Vydá za týdenní blok pořadů, který se nazývá Ekonomika ČT24. Je hrozná škoda, že hloubavější lidé, pokud jdou dál než autor, dostávají se na mainstreamem vysmívanou šikmou plochu nazývanou konspirace. Přirovnal bych to k fotbalu, kdy po třech letech mlhavých výkonů a ničemných výsledků stejného týmu pod vedením stejného kouče najednou všichni zjistí, že kouč je nahý mimoň a je třeba jej vyměnit. K samotnému tématu: stačilo by tuto jednoduchou pravdu pustit do éteru a děly by se věci. Jde o tak evidentní záležitosti, že je mistrovstvím je udržovat v rovině spekulací, zadržovat fakta, nedat prostor oponentům a tak zbývá net:
    http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1187-zdrcujici-cteni-11-veci-ktere-se-stanou-pokud-dovolite-aby-vasi-zemi-zotrocili-bankeri

    • Petr Pelikán napsal:

      Ten článek na ac24 je zcela zcestný a jednostranný. Financování našeho současného hospodářského a politického systému (a i těch minulých) je založeno na bankovních úvěrech.
      Otázkou nejsou důsledky zplácení dluhů, ale důvody zadlužení. Když zvyšujete vlastní zadlužení pro udržení určitého sociálního standartu, bez investice do zlepšení sociálních a hospodářských podmínek, vede to samozřejmě k předlužení a k jeho důsledkům. To ale není primární zájem bank, protože předlužení pro banky není v důsledku výdělné – viz. například minulá krize na trhu s immobiliemi v USA.

      • hans napsal:

        …To ale není primární zájem bank,… Proč si myslíte, že úředníkovi v bance rozhodujícímu o úvěru záleží na důsledcích, které se mohou dostavit o řadu let později? Ovlivní snad budoucí krachy jeho letošní prémie?

        • Petr Pelikán napsal:

          Budoucí krachy jeho prémie neovlivní, ovlivní ale jistotu jeho zaměstnání. První, kterých se banky po krachu zbaví, jsou právě tyhle úředníci.

          • jonáš napsal:

            No i kdyby to bral takhle „zodpovědně“, tak si bude vědom že to ovlivní maximálně na úrovni jednotek promile. Čili klasický rozmělnění odpovědnost, jako když „z lenosti“ vyhodim flašku do směsnýho odpadu místo do recyklace .. jedna flaška přece nic neřeší 😉

        • jonáš napsal:

          A navíc když mu mezitim skončí „volební období“ 😉

          • Petr Pelikán napsal:

            A riskuje, že se od něj banka bude snažit získat finanční ztráty soudní cestou.

        • Petr Pelikán napsal:

          To, o čem mluvíte, není „politika banky“, ale rozhodnutí jednotlivce, které sice není správné, ale také nevede k destabilizaci celého systému. Jen kdyby bylo systémem, neslo by rozsáhlé konsekvence, i pro zaměstnance bank.

      • Jeff napsal:

        zcestný ? jasně, chyběla odpovědnost, jižní státy požraly minulých dvacet let..a to co jim je dnes ordinováno, je zcela ok.

    • ajeno napsal:

      To je tak, když lidé ztratí rozum a místo legitimního zisku chtějí mít co nejvíce, a přitom si tito blbi , jejichž čas je omezen, nevezmou do věčných lovišť nic. Tohle vše věděli dávno Indiáni a proto se pohrdlivě vyjadřují o „civilizaci“. Daleko lepší, mít jen co nezbytně potřebuji a ne nesmyslně hákovat, aby to jiný šmejd rozkrad a stejně chcípne , ale kvůli jeho nenažranosti chcípne geometrickou řadou o moho víc lidí . Proto také správný Indián nepracuje., ale dělá jen , aby přežil . Pak není co by bylo lze přerozdělovat a tudíž ani krást.
      Takže to chce nebýt pohodlný, netoužit za každou cenu mít „nové“ věci, které zestárnou za pár dní , nikdy si nepůjčovat , spokojit se s tím , co stačí k životu, umět spravovat věci a a dělat více oborů a obejít se tak bez služeb a firem ,vynechat ze hry banky a jejich „produkty = zlodějny“ a vyhodit platební karty. Měl jsem jich více, ze začátku to bylo opravdu výhodné ,ale nastal čas, kdy jednoduchým výpočtem bylo jasné, že je lépe se jich zbavit i pochybných „účtů“ prý výhodných a všech jsem se zbavil a již několik let se bez tohoto povlu obejdu .Do bank nedávám na poplatkách ani sous již rok užívám jen účty bez poplatků , sice proto musím něco udělat, ale nic mne to nestojí , jen chůzi a dříve dejme tomu tak kč 20,- od r. 2007 do 2011. A zjišťuji, že mi to stačí a věci se jaksi „dostavují samy“ .Nejvíce se musím smát, když vidím , jak ti , co chtějí být in , jsou ač mladší, díky debilní honbě za „penězi“ opotřebovaní a vzhledově o dvacet let starší a jejich countdown rychle běží a se nachyluje .Takže by se dalo říci, že jejich peníze je vlastně zabíjí .Připadá mi to jako trumfování v sebedestrukci .Vždycky , když mi nějaký šašek zavolá, zda si chci pořídit to či to , třeba levnější volání , tak mu řeknu, že neprovozuji plytké řeči a že se dorozumívám telepaticky a že mi stačí, když někdo zavolá mne , tak mu pravím ,že jsem spokojen s tím co mám a že naopak věci rozdávám ,abych neměl nic, až odtud odjedu navždy do Střední Ameriky a tam quisá algún día conoserámos .

  4. Laco Grőssling napsal:

    Nejsem makroekonom, ale mám takové tušení, že místo pojmu bilance výnosů se častěji používá pojem bilance běžného platebního účtu, který vyjadřuje rozdíl všeho co do státu ve finančním vyjádření přiteče i odteče za určité období. Média s oblibou uvádějí bilanci obchodní ( která je dlouhodobě v přebytku ), ale nikoliv bilanci běžného platebního účtu, která je dlouhodobě pasivní vinou, jak píše Marcus, například plateb dividend a jiných do zahraničí.
    Věc bude asi komplikovanější o fakt, že například zahraniční majitelé českých firem tvrdí, že jenom inkasují odměnu za své investice, které zde učinili dříve. Problém je, že „dříve“ ony investice neovlivnili asi natolik kladně účet běžné platební bilance, aby to dnešní jeho pád do pasivního zůstatku odůvodnilo ( neboli chytráci levně nakoupili aktiva a nyní si svoji investici v náš neprospěch draze splácejí ).
    A ještě jeden důležitý ukazatel se dříve ve světě sledoval, o němž se nyní všude cudně mlčí, a to i v Česku. Je to tzv. ukazatel M2, množství peněz v oběhu. Ony papírky se netisknou jenom v US, ale také v Bruselu a nepochybně i v Praze.

    • Marcus napsal:

      Bilance výnosů je jedna z částí celkové platební bilance. A jak píšete – o obchodní bilanci jsme médii informováni poměrně důkladně (protože je v plusu – což média chybně považují za plus), zato o tom, že ze země odtéká 7% HDP na dividendách a dalších platbách se neinformuje téměř vůbec – maximálně se někdy zmíní, že celková platební bilance je v mínusu zhruba 3% HDP, obvykle s komentářem, že konomové tento schodek nepovažují za rizikový – takže můžeme jásat 😉

  5. Jethro napsal:

    Zásadní problém, který patrně padá do Marcusovy druhé kategorie, je nikoliv obchodní transfer mezi státy, ale transfer pseudopeněz (navíc mnohdy záporných), existujících a množících se pouze v bankovních počítačích. Dokud byla verneovsáí idylka platby zlatem nebo ekvivalenty, bylo vše regulováno jeho množstvím, relativně omezeným. A je jedno, zda šlo o zlato, mince nebo vzácné mušličky používané jako platidlo někde v exotických krajích.
    Jak už jsme tady mnohokrát četli a psali, potíž je v možnosti namnožení reálné miliardy bankou na deset virtuálních miliard a úroků z nich. Stačí fakt, že pokud by všichni dlužníci vrátili své dluhy, finanční svět by se okamžitě zhroutil. Něco je špatně, vždyť dluhy se přece mají platit. Nebo ne?

    • Puck napsal:

      Jethro, ty kluku, byl jsi rychlejší ! Teď to vypadá, že opisuju. 🙂

    • Marcus napsal:

      Současný finanční svět je založený na tom, že ty dluhy se splatí dalšími dluhy 😉

      • ajeno napsal:

        Takhle , bankovní sféra by se zhroutila, ale život by šel dál , tohle bylo v historii vícekrát, třeba za francouzské revoluce se také vyslyšelo volání po „odpovídajícím množství“ oběživa, až to zapříčinilo zadlužení a zkázu v letech 1789 – 1799 , že 40 let trvalo Francii asi do roku 1840 , než se dostala na úroveň 1789 .Ti , co by tehdy zemřeli hladem, tak „náhradně“ zemřeli jako odvedenci , na chvíli ještě přijatelně vykrmeni, na úkor cizích zemí ,kterými procházeli, na bojištích , to bylo jako to „náhradní řešení“ a Napoleon se vyjádřil, že to spraví jedna noc v Paříži, čímž měl na mysli, že za jednu noc bude oplozeno přibližně tolik žen a počato nových životů , kolik bylo za předchozí den ztraceno v bitvě vojáků .
        Takže by se prostě přešlo na nouzovou náhradní měnu a život by šel dál , nic by se nezhroutilo, akorát by šli bankovní šašci k čertu i s jejich produkty a i oni by se chvíli musili živit jinak . Ale protože lidé potřebují vždy bezprostřední věci k životu, tak tyto by byly uspokojovány vždy , zpočátku třeba i bartrem .
        Život si vždycky najde nějaké řešení .
        To , co předvádí banky, je jen „jejich“ řešení , které však jen oddaluje nevyhnutelný konec , asi jako se opilec dožaduje dalšího panáka , ale skutečným řešením to není, nevyhnutelně to narazí na fyzikální zákony , které samy zařídí, že to samo zajde .Umělé triky s čísly nepomohou .

  6. Slim napsal:

    Dluh(/úvěr) je krví ekonomiky. Myslel jsem že to už tady bylo napsáno v září, v článku Mýtus dluhu.

    Nedávno jenom někteří lidé pro politické účely zveličili jeho význam a vytrhli ho ze soustavy ostatních základních pojmů makroekonomie. Což je opravdu, ale opravdu falešné. 🙂

    • nerust napsal:

      S tímto nemohu souhlasit, viz blog Debtwatch.

      • Slim napsal:

        No to jste ty některé lidi jenom pojmenoval.
        U nás je to známý Aleš Michl.
        O správnosti jejich úsudku svědčí, že už 2 roky čekají inflační explozi a inflace zatím klesá.
        Dokonce už i guvernér ČNB řekl minulý týden veřejně, že inflace nehrozí a je třeba se teď zaměřit na podporu růstu. A to ČNB vždy patřila k „inflačním jestřábům“, po vzoru bývalé německé centrální banky. To jsou ti skuteční strůjci současné recese. Blouznění o dluhu je třeba zanechat.

        • František M. napsal:

          To, že někdo vyloučí inflační explozi, ještě neznamená, že nenastane, respektive, že nenastane opačný extrém, tj. deflace. A ta je mnohem větším strašidlem.

          Vidím, že ignorace zcela jasných a zcela prokazatelných faktů umožňuje vynášet poněkud kategorické a neochvějné soudy.

          Dluhy rostly posledních 20-30-40 let a růst do nekonečna opravdu nemůžou. Představa, že učiním konec dluhům za pomocí dalšího zadlužování je akorát postavená na hlavu. Keynesiánský přístup funguje toliko v době, kdy se ekonomice daří.

          Takže k těm faktům, toto je jeden obrázek, vývoj kumulativního dluhu USA, podobné by se daly najít pro Japonsko, Irsko, VB, Řecko, Španělsko, Itálii, Belgii atp. A hlavně, tyto ukazují prozatimní historické pozorování, kdy na tom světové ekonomiky byly relativně dobře, s určitými výkyvy.

          4.bp.blogspot.com/_YA8qXkto0y0/SwVQtfEfkdI/AAAAAAAAABU/z3ogLMKuS5E/s320/CumulativeDebt80-Present.png

          Je to systémová záležitost. Ale to by bylo na dlouho. Chápu, že je těžké si to připustit, ale nemá cenu si nic nalhávat.

          • Slim napsal:

            S poslední větou souhlasím. Jinak ale skoro s ničím.

          • František M. napsal:

            Tak mi prosím pěkně dodejte nějaké argumenty. Dodejte mi grafy vývoje dluhů jednotlivých zemí. Rozporujte, že Keynes nenavrhoval svůj recept na „prorůstová“ opatření pro čas, kdy se ekonomice daří. Doložtě, že deflace nehrozí a že to není větší hrozba. Doložte, že když něco řekne Singer, vždy to platí. Respektive budu rád za věcné námitky.

          • Slim napsal:

            Proboha! Keynes přece „bojoval“ s Velkou krizí.

            Taky používáte graf (není moc čitelný) s absolutními čísly. Ten poroste opticky vždy, je to jeden ze známých triků, „jak lhát statistikou“. (Tím nemyslím Vás, FM!)

            Musíte vzít dluh jako % HDP! A pak vidíte odlišný obraz!!. (Vím že na Wikipedii jsou k tomu čísla, kreslil jsem z nich graf, asi před 3 roky, podívejte se tam.)

            Popíšu to jen zhruba. V r. 1946 činil státní dluh USA asi 123% HDP. V době největšího rozmachu am. ekonomiky! Pak postupně klesal až asi na 40% někdy kolem 1975.
            Za Reagana začal opět silně růst, ke konci Clintona se začal snižovat a W. Bush ho opět silně zvýšil (jak už byl vůl, tak vedle 2 války a zároveň SNÍŽIL DANĚ!!!).

            Není tedy pravda že dluh nelze snížit, lze. Nejlépe za růstu. Vy ho vlastně nesplácíte, vy ho ředíte. Takhle to asi taky myslel Paroubek, když říkal, že dluhy se nesplácí.

            Už jsem to tady psal, tak promiňte, že se opakuji. Ten hlavní trik, kterým jsou blbnuti občané (ale i vystudovaní ekonomové), je to, že jsou přesvědčováni, že STÁT JE JAKO DOMÁCNOST. Není!
            Učí se to v 1. ročníku ekonomie. Anglicky je to Fallacy of Composition, česky asi „z části nelze usuzovat na celek“. A většina studentů to pak zase klidně zapomene, je to silně protiintuitivní.
            (Proto se učí škola smyků na ledě. Aby člověk překonal „reflex“ dupnout na brzdu)

            A opakuji, nevěřte autorům, používajícím ABSOLUTNÍ ČÍSLA ! Michlům a jiným

          • jonáš napsal:

            Tohle je faul snad přímo na červenou kartu .. “ V r. 1946 činil státní dluh USA asi 123% HDP. V době největšího rozmachu am. ekonomiky!“ a shodou okolností těsně po vynaložení enormních prostředků na vítězství ve druhý světový válce. Británie tehdy měla z „lend and lease“ asi pětinásobek svýho HDP 😉
            Tak dál. Po šedesáti letech míru jsou slavný US u těch 100% HDP znovu, kde se nám to pokazilo?

        • vlkp napsal:

          Hm. Až na to , že ČR MÁ nejvyšší inflaci snad v celé EU. Nechc e se mi to hledat. Je to sic e z velké části inflace tzv. zavlečená, s kteoru ČNB nic neudělá, ale tu mají jinde také. Nicméně jednou s e ten tisk peněz z kvantitativních uvolňování a operací ECB projevit jako inflační sopka musí.
          Není možné přihazovat a přihazovat likviditu bez konce a bez sterilizace.
          ECB by s e z toho mohla dostat. Pokud by touhle novou likviditou pouze vykrývala dluhopisy marodných států které dobíhají a žádné nové. To by byla neutrální operace. Jenže tohle nikdo udržet nedokáže. Jednou to prostě rupne.
          Mám pár grafů, které to popisují přesně a už asi budu umět ty grafy dát do článku. Takže někdy v dohledné době o tom napíši. A myslím, že se neznalí, kteří to uvidí prvně, budou dost divit.
          Mimochodem – dluhy vyspělého světa jsou podle mne naprosto nesplatitelné. Včetně toho českého. My máme jistou šanci růst dluhu zastabilizovat a zamrazzt. Nikoli snížit. Ale k tomu bychom potřebovali roční růst HDP nejméně 3,5 %. Neumím si představit, jak svoje deficity zvládnou třeba Belgie nebo Itálie. Francie je také na šrot a Německo ? Nevím, nevím…

          • Marcus napsal:

            Jen poznámka ke kvantitativnímu uvolňování – to je významná změna, kterou přinesla krize. Do té doby byl jeden ze způsobů emise nových peněz ten, že centrální banka PŮJČILA peníze komerčním bankám. Z komerčních bank se nové peníze do ekonomiky dostaly opět přes DLUH (občanům, firmám, státům) – může se pak někdo divit, že jsou všude samé dluhy? Pokud by komerční banky měly všechny tyto dluhy centrální bance splatit, tak dojde ke stažení všech takto emitovaných peněz z ekonomiky (pokud tedy nechcete docílit tohoto stavu, pak musíte předchozí dluh splatit novým dluhem). Nedávno půjčila ECB bankám bilion Eur – zvýšila tím množství oběživa, ovšem splacením tohoto dluhu se oběživo opět z ekonomiky stáhne.
            V případě kvantitativního uvolňování (kdy centrální banka nakupuje přímo vládní dluhopisy) pak dluží stát centrální bance – v případě nesplacení tohoto dluhu se nic nestane (respektive stane – nedojde ke snížení množství peněz v oběhu).
            Jinak emise peněz probíhá i jinak – to by asi bylo na samostatný blog.

          • Slim napsal:

            Nejvyšší inflaci tedy nemá.

            Click to access 2-14092012-BP-EN.PDF


            Slov, Maď i Polsko má vyšší.
            Ovšem je nad průměrem EU

          • František M. napsal:

            Přesně tak. A hlavně se neuvažují situace a stavy jednotlivých států v rámci celku, ale toliko odděleně a samostatně.

  7. Puck napsal:

    V článku, a nejen v článku se mluví o tisku nových peněz,
    Myslím si, že tisk nových peněz je v dnešní době zbytečný. A tímto slovním spojením (tisk nových peněz) se jenom vysvětluje mechanismus, kterým se státy snaží zachovat systém při životě.
    Proč by se nové peníze tiskly ? Dnes většina transakcí probíhá jen v účetní formě, dokonce je platba v hotovosti nad určitý limit zakázána (15 000€). A stále více lidí využívá platební karty, to dále snižuje potřebu hotových peněz.
    Proto i zprávy, že FED provedl další emisi peněz, jsou zavádějící. Bankéři by měli nahlásit, že opět pozměnili čisílka ve svých počítačích.
    Nu, vypadalo by to blbě, a lidé by systému věřili ještě méně. A na důvěře celý systém stojí. 🙂

    • Řezníček z Brna napsal:

      Přidávám se k Puckovi ještě dotazem na autora článku, co – by nekontrolovatelné tištění nových bankovek přineslo? Nepřineslo by to nakonec hyper inflaci?

      • Jethro napsal:

        V normálním světě ano, jenže věřitelé se tomu usilovně brání. Jde o znehodnocování jejich kapitálu. Proto se (podle mého laického přesvědčení) amíkům toleruje tisk dolarů bez dopadu na inflaci. Vše pod pláštíkem dolaru jako rezervní měny nebo jak se to jmenuje. Kvantitativní uvolňování? Nejsem bankéř ani finančník 🙂
        Laicky řečeno, pro Amíky by zřejmě bylo momentálně výhodné znehodnotit dolar, Číňan se tomu bude bránit jak čert kříži.

      • Marcus napsal:

        Je třeba si uvědomit funkci peněz – ty slouží ke směně. Tím jak ekonomika roste (růstem počtu obyvatel, zvyšováním výrobních kapacit) tak potřebujete těch peněz v oběhu více. Takže „tištění“ nových peněz je potřeba – samozřejmě ale v objemu, který odpovídá potenciálu ekonomiky – pokud byste jich tisknul více, skončí to zmíněnou inflací, případně hyperinflací. Druhá věc je způsob emise (tištění) – jednak dochází k tištění fyzických peněz (to dělá centrální banka) a pak probíhá tzv. druhotná emise, která probíhá přes úvěry normálních bank – to je to zmíněné, že z jedné miliardy fyzických peněz můžete udělat třeba 10 miliard – ovšem 9 miliard z nich je dluh.
        Takže když banky pujčují o život, tak se množství peněz v oběhu zvyšuje – akorát ale občani splácí hypotéku, spotřební úvěr a firmy a stát splácí dluhopisy.
        Jenže když banky najednou úvěrování zarazí tak vlastně množství peněz v oběhu sníží. Proto třeba FED začal přímo nakupovat vládní dluhopisy – v podstatě tím nahrazuje výpadek peněz z úvěrů bank.
        Ono tato problematika by asi stála za samostatný blog.

    • jonáš napsal:

      No v realitě ovšem FED možná ještě tiskne nějaký bankovky, ale skutečný „emise peněz“ prováděj komerční banky prostřednictvim těch „nehmotných“ úvěrů. S „kapitálovou přiměřeností“ (tj. objemem kterym by to letadlo měli garantovat) na úrovni cca desítky procent vůči vygenerovanýmu virtuálnímu balíku hodnot 😉

  8. Puck napsal:

    Pokud autor článku očekává odbornou diskuzi, dávám mu volnou ruku. Vůbec se nebudu zlobit, když mě Vlk smázne.
    Celý úvěrový systém připomíná letadlo. Každý splacený úvěr přinese věřiteli nové peníze – úrok. Tyto peníze nejsou podloženy žádným výkonem, žádným zbožím. Jsou to peníze, které vznikly z ničeho.
    A tyto peníze, spolu s těmi penězi, které byly původně poskytnuty věřiteli, je nutné znovu rychle někomu půjčit, peníze musí pracovat. A tak dále dokola.
    Je zřejmé, že hodnota peněz musí klesat, právě proto, že je jich k dispozici víc, aniž by se něco hodnotného (vyjádřeno v penězích) vytvořilo.
    Vidíte, že k pochopení principu, ekonomického vzdělání netřeba. Ledaže by mě ekonomové vyvedli z omylu. 🙂

  9. Petr Pelikán napsal:

    Co se týká ekonomů, řekl jednou Kostolány velmi chytrou myšlenku:

    „Dnešní ekonomové jsou účetníci a statistikové. Oni jsou fascinováni čísly, ale nezkoumají, co za nimi vězí, kromě toho, že je většina statistik chybná a nebo přinejmenším přikrášlená. Analýzy ekonomů jsou plné čísel, čísel, čísel nebo jak řekl Hamlet: „Slova, slova, slova, nesmysl, ale s metodou.“ : 6,5 % plus, 3,4 % mínus, 5,8 % plus a tak dál. Ani desetinu za čárkou nevynechají, ale zapomenou, že nejdůležitější faktor vlivu na hospodářství je jen jedno: psychologie – důvěra nebo nedůvěra. Bez důvěry se všechno zničí, s důvěrou se nechá každý problém vyřešit.“

    Jistým způsobem můžete vidět i paralelu k současné politické situaci v Čechách.

    • Marcus napsal:

      Přesně tak – psychologie hraje v ekonomice jednu z hlavních rolí. Zářným příkladem jsou třeba hony na banky za Velké krize v minulém století – když se všichni rozhodli prakticky v jeden okamžik vybrat své úspory, skončilo to krachem bank.
      Mě osobně dnes fascinuje třeba to, jak se nám jako záchrana před špatným demografickým vývojem prezentuje spoření papírků – vždyť donedávna ty penzijní a investiční fondy krásně vydělávaly. Akorát se zapomíná, že při nepříznivém demografickém vývoje se ta výnosnost může změnit (zastaví příliv nových klientů těchto fondů a částka, s kterou si hrají na burzách nebo kterou pujčují už se nebude zvyšovat).

  10. Cech napsal:

    Nevím názorů je velké množství, já si to vysvětluji tak že:
    To že si můžu v soukromé společnosti beztrestně spustit rotačku na $, je dáno onou tolerancí okolního světa.
    Proto aby existovala možnost postihnout onu soukromou firmu, která používá rotačku na $, tak pouze proto předseda evropské komise José Barroso nastavil mantinel:
    Evropská unie by se měla více integrovat a vyvíjet směrem k federaci národních států.
    “ Nejsem pro superstát, ale pro demokratickou federaci národních států, které se mohou poprat s obvyklými problémy prostřednictvím sdílení suverenity.
    To je náš politický horizont“.

    No a potom najednou lze ocenit $ ne, že $ určuje cenu.

    Je zřejmé že nutnost změn vychází z :
    1.Aktér = národní stát
    2.Mezinárodní režim je volnější uskupení než neofunkcionalistická integrace
    3.Mezinárodní režim je jen nástroj pro sbližování národních zájmů států
    Použijeme-li Keohenovu teorii , že ES funguje jako síť
    1.Členové sítě vstupují nejraději do interakcí mezi sebou než s vnějškem
    2.Interakce se odehrávají na základě (něco za něco)
    3.Dochází k sbližování či sdílení suverenit, ale nejedná se o mezinárodní hierarchii, které by státy byly podřízeny
    4.Integrace není výsledkem přelévání, ale je výsledkem působením sítě na sbližování národních zájmů.

    Proto snad se nejedná o násilné opuštění konceptu naprosto suverénních států, tzv. neomedievalismus.

    „Opravdu nutná hluboká a reálná hospodářská a měnová unie, může začít fungovat i se současnými smlouvami, ale naprosto účinná bude pouze s novou smlouvou,“
    Dle mého mínění pouze pro omezení soukromého tisku $ do toho šel José Manuel Barroso až jakoby na doraz, tedy do návrhu federativního uspořádání.

    • Petr Pelikán napsal:

      Současná tendence EU je důsledkem toho, že (jak jsem už psal níže) jedním z důvodů evopské krize je rozdílný základ jednotné evropské měny, která zrcadlí kupní sílu celé EU. Rozdílný základ proto, že právě ta kupní síla je v jednotlivých zemích EU rozdílná. Důvodů je více: rozdílná sociální, daňová a hospodářská politika jako i různé vnitropolitické vývoje, které pak zase jsou ovlivňovány národním charakterem a standartem životní úrovně. Zjednodušeně se dá říci, že se ta krize dá pozitivně ovlivnit jen tehdy, když dojde k určitému vyrovnání rozdílů uvnitř EU, které je jen možné, když EU dlouhodobě sjednotí právě sociální, daňovou a hospodářskou politiku jednotlivých zemí EU.

  11. Petr Pelikán napsal:

    Velkým problémem Evropské unie je rozdílný základ, na kterém stojí jednotná měna €.

    • Puck napsal:

      Nečas dělá v Bruselu ramena, ale nějak mi není jasné, na čem. Česko spěje k debaklu rychleji, než EU. 🙂

      • Petr Pelikán napsal:

        To je typický fenomén EU politiky jednotlivých zemí EU. Jednotlivé země mají strach před ztrátou vlastní suverenity a identity, ale pro prosperitu, rozvoj hospodářství a vyrovnání životní úrovně uvnitř EU je to kontraproduktivní.
        Sjednocení EU je právě také z důvodů silných dějinných vlivů problematické. Na rozdíl od USA, které vznikly sice také sloučením různých národních, náboženských a sociálních etnik, ale na novém teritoriu bez integrace existující společnosti, došlo v EU ke sloučení různých národních, náboženských a sociálních etnik na základě již existujících teritorií, vlastnících rozdílnou osobní kulturu, identitu a dějiny. Uvnitř EU jsou do současnosti vidět velké rozkoly, které jsou důsledkem rozdílné identity a dějiných vývojů jednotlivých států. A jsou vidět i dějinami daná rivalita a nedůvěra mezi jednotlivými státy. To je jedna z příčin dnešní krize a také – myslím si, že v blízké době neřešitelná – brzda vývoje EU. Proto se zesiluje ve společenském vývoji evropských zemí nacionální extremismus.

  12. Jan Čermák napsal:

    Článek je nádherný.
    Na řadu otázek je odpověď tady:
    http://www.blisty.cz/art/65382.html

    • Petr Pelikán napsal:

      Článek je sice opravdu zajímavý a nádherný, ale stejným způsobem také jednostranný. Zapomíná totiž, že dluhy nejsou základním kamenem jen kapitalistického světa. Komunistické a socialistické země žily, žijí, praktikovaly a praktikují finanční politiku stejným způsobem, na stejném základě zadlužení. Svět není, i přes rozdílné náboženské, politické a osobní přesvědčení rozdělen, ale propojen a dané mezinárodní vztahy mají na fiskální úrovni jediného jmenovetele – a to je úvěr.

      Naopak je například v západní Evropě historicky viditelná tendence, že vlády sociálních stran řeší finanční politiku zvyšením státního zadlužení a naopak konservativní strany se snaží zadlužení snižovat. O sociálním dopadu, výhodě a nevýhodě rozdílného přístupu a řešení se dá diskutovat. To ale nezmění nic na faktu, že jak levice, tak pravice, jak socialismus tak kapitalismus, naše dnešní společnost má společný základní kamen – a to je dluh.

      • jonáš napsal:

        No nevim kde ji tam vidíte, tu tendenci. Na USA je třeba naopak vidět, že zadlužení snižoval akorát „levičák“ Clinton, aby se to za Reagana zas pěkně po republikánsku rozjelo. A když si vezmete česko a rozkryjete si ty různý „skrytý“ dluhy z Klausových vlád, tak ČSSD taky nebude přeborník. To že to furt tvrděj v novinách ještě neznamená, že to opravdu existuje.

      • Jos napsal:

        Pane Pelikáne, obě vaše předchozí tvrzení jsou typické ideologické mantry neoliberálních komsomolců. A obě jsou nepravdivé! S realitou nemají nic společného. Račte si prosím vyhledat data, protože to jste zjevně nikdy neudělal. Stačí o bývalém ČSSR a posledních 20 let Česka. U nás platí přesný opak vašich tvrzení. Ale jinde najdete totéž.

        • Petr Pelikán napsal:

          Josi, srovnávat bývalou ČSSR a posledních 20 let Česka jen na základě samotných čísel je neseriózní. Vy zapomínáte, že nižší zadlužení ČSSR bylo důvodem dezolátního stavu republiky (rozebrat jednotlivé důvody a dopady by zabralo na celý článek) a k většímu nedošlo, protože nebyli věřitelé, kteří byli ochotni státu kredity nabídnout. Proto také žil stát na úkor občanů a proto také došlo k listopadové revoluci.

          • Občan napsal:

            Dezolátního?
            A CO tedy potom rozprodávaly a rozkrádaly vlády ODS+ODA+KDU-ČSL? O CO se to u nás rvali „investoři“? CO to „musel“ Dlouhý drobit, tunelovat a ADMNISTRATIVNÉ likvidovat???

            S těmihle lžemi jděte do háje! ČSSR měla funkční a SOBĚSTAČNÉ hospodářství, které mělo deocela slušně našlápnuto k posílení spotřebního sektoru. PROTO bylo potřeba je zničit dřív, než spotřební sektor naskočí a začne saturovat POSLEDNÍ oblast hospodářství, kde byly problémy.

            Nízké zadlužení bylo zaručeno skormností, která byla POSTUPNĚ uvolňována. Nebýt toho, nikdy bychom se po WWII nevzpamatovali.
            Rakousko PŘESTO, že přijalo Marshallův plán, bylo do 70. let v horší ekonomické situaci než embargovaná ČSSR. Takže si asi umíte představit, jak by na tom Československo bylo – HŮŘ než za bolševika.

            Žádná „listopadová revoluce“ se nekonala. O tom, že ve východní Evropě dojde koncem podzimu k převratu, se ve Španělsku psalo již v červenci 1989. Důvodem k tomuto „rozpadu socialistického tábora“ byly obavy západu z rozvolnění RVHP, k němuž mělo dojít v lednu 1990 a z nástupu východoevropské konkurence. PROTO byly zorganizovány převraty v zemích RVHP; a, bohužel, lidé zblblí katalogy Neckermannů, Quelle a Schöner Wohnen na ten špek skočili…

          • jonáš napsal:

            Jo, jedinný zadlužení který stálo za řeč, byl tzv. vnitřní strukturální dluh, jinak řečeno podinvestovaná infrastruktuta. To se ovšem za posledních dvacet let nijak nezměnilo, furt se čeká na dálnice co měly bejt před dvacíti lety v provozu, nepatrně se zlepšuje železnice, ale to spíš je daný změnou orientace na rychlou osobní dopravu na úkor kapacity dopravy nákladní, bo neni co vozit. Zajímavý porovnání tempa výstavby je třeba zde .. http://www.ceskedalnice.cz/prilohy/data-dalnic.pdf a v km za rok se to sice houpe ale zásadně nemění už padesát let. Takže ten finanční dluh je prostě něco navíc .. dva za cenu jednoho 😉

          • Petrpavel napsal:

            Omlouvám se za citaci „Občanovi“, ale přesnější definici plyšáku v roce 1989 jsem ještě nečetl :
            “ …Důvodem k tomuto “rozpadu socialistického tábora” byly obavy západu z rozvolnění RVHP, k němuž mělo dojít v lednu 1990 a z nástupu východoevropské konkurence. PROTO byly zorganizovány převraty v zemích RVHP; a, bohužel, lidé zblblí katalogy Neckermannů, Quelle a Schöner Wohnen na ten špek skočili…“

          • Petr Pelikán napsal:

            Občane, Jonáši, tady jen malý příklad zacházení s hospodářstvím:

            Před druhou světovou válkou patřila Česká republika k předním průmyslovým státům v Evropě. Tatra vyrobila první sériově vyráběné aerodynamické auto na světě. Adolf Hitler jednou řekl, že automobil Tatra je jeho favoritem pro německou dálnici. Legendární VW Brouk byl z velké části kopie Tatry 87, za co po válce v šedesátých letech Volkswagen musel České republice (Tatra už byla zestátněna) zaplatit pokutu za porušení patentních práv na motoru a karoserii ve výši 3.000.000,- DM. My jsme vymýšleli a zlepšovali technologie. Do příchodu komunistů. Víte co se z Tatry po šedesátých letech stalo? A ze zbytku našeho strojírenství a průmyslu? Jak se komunisti snažili o vývoj našeho průmyslu? Jediné, co oni použili, bylo to, co našli. Proto také technologický stav České republiky odpovídal tomu z šedesátých let. Proto žil stát na úkor občanů. Samozřejmě bylo Rakousko dlouhou dobu za námi. Oni na začátku 20-tého století neměli ty technologie a ten průmysl, který jsme měli my. Neměli po válce z čeho čerpat. Ale důsledně se vyvíjeli dál, na rozdíl od Čech, které čerpali z minulosti.

          • Jethro napsal:

            Pane Pelikáne, i když ten příspěvek nenáleží mně, pěkně jste mne nas..l. Váš černobílý svět, který máte krásně sesumírovaný, je snad nějaká vaše vzpomínková chiméra. Hnusní komunisti, co pouze tyli z toho, co ukradli hodným kapitalistům…
            Takovou pitomost jsem od vás nečekal.
            Já v tom socialismu (asi na rozdíl od vás) léta žil. Vím, co se tady vyvíjelo, v naší oblasti se třeba stavěla automatizovaná obráběcí centra řízená počítačem, na které se jezdili dívat hoši ze západu. Proč asi. Tvrzení, že komunistický technický pokrok se zastavil na šedesátých letech je hovadina nejhrubšího zrna.
            Jo, jeden problém jsme měli, a to velký. Embargo na výpočetní techniku, řídící systémy apod.Totéž software. Ale určitě i za toho hnusného socialismu lidé nejen (mnozí) relativně důstojně žili, ale budete se divit, oni také vyvíjeli.
            A vaše teze o důvodech listopadové revoluce? Děsíte mne. Byl to jednoznačně dlouhodobě připravovaný převrat v režii části vládnoucích komunistů, já o něm věděl z několika zdrojů půl roku před tím, než si začali studenti nebo Havel hrát na revolucionáře.
            Jak jsem řekl, nas..l jste mne a to dost.

          • Petr Pelikan napsal:

            Jethro, ja jsem opustil republiku v roce1993. Ja ten system zazil velmi dobre. Do detailu se neda v diskuzi vsechno rozebrat. Ze jsou Vase zazitky a predstavy jine nez moje, je Vase dobre pravo. Az priste na ceske silnici uvidite jet skodovku 110, favorita a podobne, vzpomente si na ten technologicky rozvoj CSSR.

          • Jethro napsal:

            Aha, vy to berete podle aut, televizí a mixérů. Tak s tím opravdu nemohu polemizovat. Ale musím se zastat tisíců skvělých československých vývojářů, konstruktérů, výzkumníků, kteří podle vás ustrnuli na technologii 60. let protože na víc něměli. Já se mezi nimi pohyboval (s patřičnou úctou) a viděl jsem, jak naši lidé bez počítačů a programů dokázali v tužce na rýsovacím prkně vyvíjet věci, po kterých západ pokukoval s obdivem i obavami – byla studená válka…
            A jinak, váš příklad s Tatrou? No ano, dělal ji původně génius Porsche, pak to Němci použili na válečná lehká auta (KDF) aby po válce koncepce i řada dílů přežila v Tatrách novodobějších. No a co je na tom?

          • Petr Pelikan napsal:

            Jethro, Porsche Tatru nedelal, tu koncipoval Ledvinka. Ale pri konstrukci Brouka pouzil konceptu Tatry. Proto muselo VW Cecham zaplatit pokutu za poruseni patentnich prav.

            A ja jsem nechtel svym clankem urazit a nebo ponizit vyborne ceske konstruktery a vynalezce, kteri museli pracovat za hodne tezsich a slozitejsich podminek, nez na zapade. To jste me spatne pochopil. Na podrobne rozebirani situace je ale zde malo mista.

          • Jethro napsal:

            No přinejmenším Porsche se podepsal pod motorem, vzduchem chlazeným boxerem umístěným nad zadní nápravou. Viděl jsem výkresy z Tatry, podepsané Porschem a poznámkou „Platí pro výrobu“. Ostatně zaměnitelnost některých dílů motoru mezi německými válečnými KDF a naší Tatrou je dobře známá…

          • jonáš napsal:

            A navíc (Jethro už zaskočil) je to otázka priorit, prostě pro stát bylo tehdy důležitější vyrábět lokomotivy, turbiny a tatry nákladní, než vozejčky pro pánovu služku (což je tak zhruba level toho legendárního brouka ..) .. ty tatry nákladní, lokomotivy a spol jsme holt nějak vyrábět přestali, turbiny prej zas nějaký budou. A samozřejmě ten nedostatek komponent vzhledem k uzavřenym hranicim sehrál rovněž svoji roli, protože většim a hrubějc opracovanym kilem železa se to holt dá rovněž líp nahradit v tý lokomotivě nebo náklaďákku. MMch to embéčko bylo ve svý době zcela srovnatelný i koncepcí s Renaultem 8 a auta Škoda 135, odvozený postupnym vývojem z tý „mizerný“ stodesítky, ovládaly nejmíň celou dekádu svoji třídu v rallye závodech po celý evropě. Vono to zas nejni přesně podle toho vašeho Modrýho práva, stejně jako to nejni podle toho Rudýho 😉

      • Karamela napsal:

        Jonáš mě předběhl, ale s tím jak levice, tak pravice, jak socialismus tak kapitalismus má společný základní kámen dluh, teda moc nesouhlasím. Nevím jak stát, ten socialistický měl podle mě rozpočty vyrovnané (třeba i za cenu zastarávání a škrcení zbožní nabídky), ale moji prarodiče by si dluh nikdy v životě nevzali, radši by šli po žebrotě (ročníky cca 1890 – 1975), moji rodiče by si dluh též nikdy nevzali (ročníky cca 1920 – 2000), asi dobře věděli proč, já a můj muž jsme tak byli též vychováváni, ani tu blbou socialistickou novomanželskou půjčku – to jen dnešní doba je tak zparchantělá. Ten všeobecný posun v myšlení! Půjčky na telefon, na vánoce, na dovolenou?!?! A hned teď, okamžitě, nebo nejste in a cool. Vyjímám bydlení, tam to bez úvěru většinou nejde a chudáci mladí, milionové půjčky na byt v králíkárně, zajímalo by mě, jak by to komentoval Havel….

        • Jan Čermák napsal:

          Naprosto souhlasím s tezí, že socialismus a kapitalismus jsou jednou verzí téhož.
          Pohled do historie je jistě zásadní pro pochopení dneška.
          Ale co vidím jako podstatné, že dnešní verze kapitalismu – globální kasino- nemá v historii obdoby. Virtuální ekonomika se zcela odtrhla od té reálné má násobný objem a je schopna ji kdykoli zničit.
          Politici musí najít odvahu něco s tím dělat.
          Neoliberální cancy nám nepomohou.

          • Jethro napsal:

            Vaše první věta mi nesedí se zbytkem, nebo si sedím na drátech…

          • Jan Čermák napsal:

            Hm tak sorry.
            První věta reaguje na pana Pelikána, kterého nějak zásadně nerozporuji. Odvolávám se na Bělohradského, Šafaříka. Vždycky záleží odkud se na věc koukáte, perspektivě. Najdete na reálsocialismu a současném kapitalismu spoustu rozdílů a spoustu shod. Šafařík to obé hodnotí jako průmyslovou společnost a hází do jednoho pytle 20-2=18. Což je jistě diskutabilní. Nu a druhou část mám z Lietaera, ty grafy jsou přesvědčivé, nůžky mezi virtuální a reálnou ekonomikou se exponenciálně rozevírají, není už vlády, která by mohla runu odolat a vyvolat run lze kýchnutím či záměrem vydělat. Demokracie je fikcí. Když se na to dívám pohledem mimozemšťana, přijde mi celé naše ekonomické uspořádání, vydávané za jediné možné, jako zcela iracionální, na palici, divné. Kamarádi v hospodě mě mají často za mešuge, jsem zvyklý, od Vás by mne to mrzelo.

          • Petr Pelikán napsal:

            S Vaší definicí současného kapitalismu plně souhlasím. Je důsledkem ztráty morálního svědomí.

          • Občan napsal:

            Pane Pelikáne,

            a jaké morální svědomí měl prvorepublikový kapitalismus?
            Myslíte tím snad chudinské dělnické kolonky? Nebo vyhazování ženských z práce, pokud na nich začalo být vidět těhotenství (to se stalo mojí babičce, když byla v šestém měsíci, protože už nevypadala dostatečně reprezentativně)?
            Nebo poválečný západní kapitalismus, který byl ke zlidštění doslova dokopán až tím, jak se zlepšilo postavení námezdně pracujících v socialistických zemích?

          • Petr Pelikan napsal:

            Obcane, chcete priklady moralniho jednani socialistickeho statu a komunistu? Tech je dost.
            Vy se na to divate ze spatneho uhlu.
            Zkuste si polozit otazku, jakym smerem vyvoje by sli Cechy, kdyby po valce byly v americke zone a ne v ruske? Zkuste to srovnat s vyvojem Rakouska, ktere nebylo prumyslove a hospodarsky tak rozvinuto, jako Cechy.

          • Občan napsal:

            Už jsem to jednou řekl – byly by na tom výrazně hůř než Rakousko, které ještě v 70. letech 20. století eknomicky zaostávalo za embargovaným socialistickým Československem.

            Amíkům nešlo o nic jiného než o to, aby rychle postavili na nohy Německo tak, aby získalo pseudokolonie z řad svých sousedů a mohlo tak bez problémů živit americké základny. Což také zařídili.
            Francie i Itálie byly ekonomicky upozaděné a v podstatě jim nezbylo, než se nějak postavit na nohy svépomocí. A Pyrenejský poloostrov amíky strategicky nezajímal; kromě toho tam měli dva spolehlivé fašistické režimy, které udržovaly tlak na Francii a na zachování amerických základen na jejím území.

            Československo bylo před WWII a mělo zůstat i po ní nárazníkovým státem, zásobárnou levné pracovní síly pro Německo a odbytištěm pro západní přebytky. Prachobyčejný „cordon sanitaire“ – Polsko, ČSSR, Rakousko, Itálie. Chudé, spíše agrárně orientované, zbavené těžkého průmyslu a klepající se strachem z východu i západu. Dost dlouho to amíkům vycházelo – až na to Československo.

          • Anonymní napsal:

        • Petr Pelikán napsal:

          Bohužel Vám mohu odpovědět až nyní. Co se týče Vaší rodiny a jejího postoje vůči dluhům, vím co myslíte a musím Vám dát plně za pravdu. Teď přijde to velké „ALE“. Vy musíte rozlišit mezi soukromým a státním sektorem. A to je velký rozdíl. Především, když ten státní sektor ten soukromý v plné moci kontroluje – tak tomu bylo za komunistů, každá banka a pojišťovna byla státním podnikem a stát diktoval podmínky a vybavoval je bankovkami, místo aby jen stanovil „pravidla hry“ a nechal možnost volného trhu. Proto také vím, že nemůžete vědět, jestli socialistický stát měl rozpočty vyrovnané. Ba přímo naopak. On je vyrovnané neměl a prostý občan se to tehdy nedozvěděl, protože vláda neměla vůči občanům žádnou povinost, její rozpočet – příjmy, výdaje, výšku a druh zadlužení jako i věřitele- zveřejnit a nechat schválit. A neexistovala také žádná kontrola vlády, kromě interní, která měla úplně jiný účel.

          Zastarávání a škrcení zbožní nabídky nebyly důsledkem vyrovnaného rozpočtu, ale důsledkem chybějících deviz, surovin, technologií a drahého sociálního systému. To je jen stručně a zjednodušeně řečeno a neznamená, že komunistický stát měl jen negativní stránky, měl také pozitivní, ale žil de facto na úkor občanů.

          • Karamela napsal:

            To jsem ráda, že jsem sem ještě kukla. Já si laicky myslela, že technologické zastárávání, prázdné obchody, omezení cestovnání (v osmdesátých letech už byla ideologie naproto bezzubá, vyčpělá a formální) je právě způsobeno tím, že opravdu neměli ty devizy (nebo-li prašule), ale p ř e s t o si půjčky nebrali (teda stát). Raději všeobecný úpadek, než-li dluh.

          • Petrpavel napsal:

            Poslední věta se Vám, Petře Perlikáne, povedla!
            Komunistický stát? O jakém státu mluvíte? O Československé socialistické republice snad ne.
            „Stát … žil na de facto úkor občanů“? Kdo to je stát? Nejsou to především ti občané?
            „Drahý sociální systém“ – je výhodný pro občany nebo není?
            Státem máte asi na mysli tehdejší politické strany (KSČ+NF), vládu, parlament (neplacené funkce, jen náhrada ušlé mzdy), státní správu. Neplatí náhodou toto – stát (přehršle politických stran, korupční vlády celostátní, krajské, obecní, PS, Senát,státní správa – trojnásobná) žije na úkor občanů – právě teď?

          • Petr Pelikán napsal:

            Karamelo, Petřepavle, psal jsem to již víše Josovi, ale tady ještě jednou. Není to tak, že si stát půjčky brát nechtěl, on nenašel ochotné věřitele, kteří by půjčku dali. Čechy nejsou země plná surovin, energeticky, hospodářsky a technologicky nezávislá. Pro udržení určitého standartu, natož na jeho zvýšení, jsou nutné investice – rezervní měnou je dolar (ne rubel, nebo koruna) – takže když nemáte devizy a nedostanete od věřitelů půjčky (v devizách), musíte žít na úkor občanů.
            Petřepavle, stát jsou sice občané v něm žijící, ale jen tehdy, když mají možnost společnost spoluvytvářet a ovlivňovat a nejsou podřízeni přímému a nediskutabilnímu diktátu vedoucí strany. To, o čem dnes píšete, by jste před třiceti lety nepsal. Většina by si nedovolila veřejně o daném systému diskutovat, už ze strachu represí proti vlastní osobě a rodině. Proto stát žil na úkor občanů.

          • Petrpavel napsal:

            Petře Pelikáne, Vaše vysvětlení nesmyslu a protimluvu (stát za socialismu žil na úkor občanů) vysvětlujete způsobem „jedna a jedna jsou dvě, a proto mám pravdu, že stát žil na úkor občanů“ … 🙂
            Není snad největším strašákem novodobých vládnoucích „pravičáků“ právě to, že by občané měli mít ve státu jistotu pro své obyčejné lidské potřeby tak, jako za socialismu? Právě dnes ONI žijí na úkor občanů a říkají si „my jsme stát“, byli jsme přece zvoleni …

          • Petr Pelikán napsal:

            Petřepavle, položím Vám otázku, možná pochopíte co myslím.

            Myslíte, že ČSSR se postarala o základní životní potřeby člověka stejně tak nebo dokonce lépe, než třeba Německo? Co myslíte? O sociálním systému už vůbec nemluvím.

          • Petrpavel napsal:

            V šedesátých a sedmdesátých létech by jste měl pravdu, odpověď by byla „ne“, bylo to tu v tomto směru trochu horší. Pak v osmdesátých létech se to postupně vyrovnávalo, odpověď by byla „stejné“. Pro současnost je odpověď „ano“.
            Právě jsme ocitoval „Občana“ jinde, ocituji i zde jako čitelnou odpověď :
            ” …Důvodem k tomuto “rozpadu socialistického tábora” byly obavy západu z rozvolnění RVHP, k němuž mělo dojít v lednu 1990 a z nástupu východoevropské konkurence. PROTO byly zorganizovány převraty v zemích RVHP; a, bohužel, lidé zblblí katalogy Neckermannů, Quelle a Schöner Wohnen na ten špek skočili…”

          • Petrpavel napsal:

            Jetě na jednu věc bych chtěl upozornit : on ten ukazatel „počet ledniček či televizí na tisíc obyvatel“ není vždy tak důležitý.
            Vezmněte v potaz také to, jak třeba v šedesátých létech kultura a mladí na „západě“ revoltovali proti režimu a jak se tito projevovali na „východě“, u nás – nebývalý vzmach české mláteže a kultury nikdy nezopakovaný!

  13. el napsal:

    Je to sice mimo téma, ale pobaví. V článku http://finance.idnes.cz/sporinek-od-ceske-sporitelny-dj5-/viteze.aspx?c=A121015_135012_viteze_bab se píše toto:

    Klientelu Spořitelny tvořily i děti školou povinné a pokud z nich měli vyrůst řádní občané socialistické společnosti, bylo třeba je již od útlého věku vychovávat ke spořivosti, šetrnosti, odpovědnosti a hospodárnosti.

    Spořínek toho měl na svých bedrech poměrně hodně. Byť se stal maskotem finanční instituce, nebylo jeho úkolem jen učit děti spořit. Měl jim být vzorem i v mnoha jiných oblastech. Například měl děti naučit, že:
    -všechno má svou hodnotu a nic není zadarmo,
    -s penězi musí odpovědně hospodařit (je lepší si něco schovat na potom a ne hned všechno utratit naráz),
    -sběr druhotných surovin a léčivých rostlin je velmi důležitý,
    -je žádoucí a nutné šetřit energiemi (zejména tou elektrickou),
    -přírodu je třeba chránit a přistupovat k ní odpovědně (tedy nedělat z lesíků, hájů či luk smetiště),
    -zvířata a ptactvo jsou také živé bytosti a nikoli věci nebo terče praků či vzduchovek,
    potraviny je třeba konzumovat obezřetně, rozhodně nepatří do košů či popelnic.

    • jonáš napsal:

      Si z toho děláte prd, el 😉 ale já měl už někdy v pátý třídě spořitelní knížku se třicíti korunama, a každej měsíc jsem si další dvě uškudlil a uložil. Když jsem si odepřel ty štyři eskyma. To byly jiný doby, a i ten Spořínek byl ještě na houbách 😉

      • el napsal:

        Mně šlo spíš o to, že výchova ke spořivosti, šetrnosti, odpovědnosti a hospodárnosti (a ochraně přírody) je socialistický přežitek 🙂

        • jonáš napsal:

          No samozřejmě, proti tý záplavě reklam na výhodný hypotéky a spotřebitelský úvěry to nemá žádnou šanci. A pak to vypadá jak to vypadá .. proč by to na státnim levelu vlastně mělo bejt jinak? Pro banku je nejlepší klient, kterej si bere druhou hypotéku na refinancování tý minulý. Ne ten, kdo splatí, nedej bože předčasně .. na to je smluvní pokuta 😉 — fungující redistribuci si rozvracet nedáme.

          • Šims. napsal:

            A kolik jste naspořil po těch odepřených eskymech, jestli to tedy není tajemství a není z Vás český korunový milionář?

          • jonáš napsal:

            Dostatečně 😉 — ostatně „korunovej milionář“ je tady každej, kdo bydlí „ve vlastnim“, i kdyby to byla jen garsonka v paneláku.

  14. Halladin napsal:

    Jak kde, Jonáši , jak kde.

  15. Halladin napsal:

    Mno, nemyslím, że přebytek obchodní bilance je mínus.. Ty peníze někomu patří a ten je někde investuje – třeba jako Číňané do nákupu firem v zahraničí. A mají z toho zisk , ktrý si dovezou domů. Jinak by to asi nedělali.

    • Marcus napsal:

      Pokud ty peníze investují, tak se to do celkové bilance započítá – to je zase další část bilance, stejně jako výnosy z těchto investic. Pokud mají celkovou bilanci Číňani vyrovnanou, je to OK. Pokud ale hromadí papírky v devizových rezervách, tak jim hrozí, že se znehodnotí (a pokud je nikdy nepoužijou, tak z nich nic mít nebudou). Případ ČR je takový, že vyvažíme více zboží a služeb než kolik dovezeme a navíc se v zahraničí zadlužujeme a do zahraničí pak ještě posíláme další peníze (schodek naší celkové platební bilance byl loni asi 3% HDP ročně – tedy zhruba 110 miliard ročně).

  16. donal napsal:

    Krásný a pravdivý článek pročet jsem i celou diskuzi a je v ní spousta pravdy ale zapomína se na jednu věc je třeba rozlišit dluhy a to dluhy soukromé a dluhy státu dnešní dluhy západních státu jsou ve velké většině nesplatitelné normální cestou viz fiskální útes USA viz dluhy Řecka čili co se bude dík ano nastane inflační pec ve které se budou dluhy pálit v této souvislosti se často připomína výmarská republika a zimbabwe ale nejsou v povědomostí inflační události ostatních státu proto tady dám odkaz na velice zajímavé stránky

    http://translate.googleusercontent.com/translate_c?depth=1&hl=cs&rurl=translate.google.cz&sl=en&tl=cs&u=http://lewrockwell.com/orig13/hewitt-m1.1.1.html&usg=ALkJrhjtzpNho6aVIOtM7kOW3B5kQ_ceCw

    A kdy vlastně vše začalo? no plný rozjezd začal v roce 1971 kdy Nixon zrušil v podstatě Bret Woods systém(vznik 1944) ve kterém byl dolar navázaný částěčně na zlato a na dolar byly navázany ostatní světové měny vyjedte si grafy zadlužení zapadních státu a uvidíte co se začlo dít po roce 1971 vono v podstatě takto nekrytý dolar pomohl způsobit pád sovětského impéria amerika totiž mohla zbrojit v podstatě jen za cenu papíru na který tiskla dolar a centrální banky ostatních státu tyto dolary nakupovaly jako rezervu do svých rozvah protože za dolar se obchoduje ropa a ostatní komodity sověti takovou výhodu neměli jejich rubl nikdo dobrovolně nechtel.

  17. Občan napsal:

    S tím státním dluhem v souvislosti s Nečasovou panickou hrůzou z možného eurodohledu nad ČNB mě napadlo pár věcí, nad nimiž jsem tak trochu uvažoval.

    1) Kolem r. 1996 zašantročila ČNB většinu zbytku národního zlatého pokladu, a to za jakési blíže nespecifikované německé dluhopisy. Dodnes všichni, kdo v tom měli pracky, mlčí jak hrob a pokud jsou přímo dotázáni, mlží a lžou. Čili lze předpokládat, že to byly dluhopisy pofidérní hodnoty a že smlouva byla téže hodnoty. Kupříkladu v ní nebylo ošetřeno, v jaké podobě budou dluhopisy vyplaceny – tedy zda v tomtéž objemu zlata, nebo v nějaké měně, nebo v objemu zlata odpovídajícím současné ceně zlata.
    Je možné, že nastala splatnost těchto dluhopisů a buď jsou dnes bezcenné, nebo dlužník nemá prachy na splacení a zlato vrátit nechce, protože jeho cena stoupla mnohonásobně, nebo přestala existovat měna, v níž měl dluhopisy splatit (tedy DM) a v eurech je vracet odmítá. Kdoví – jen hypotetizuji, protože o té transakci nešly na veřejnost žádné informace a průser sám se dostal ven jen nedopatřením.
    Pokud by bankovní eurodohled provedl kontrolu v ČNB, na tuto transakci, v podstatě znehodnocující českou měnu a eventuálně zvyšující zadlužení ČR (paradoxně), by musel narazit a napadl by ji. Lidé, zodpovědní za transakci dosud většinou žijí a pohybují se ve vysoké politice, v bankovnictví a dokonce v mezinárodních institucích.

    2) Dalším důvodem Nečasovy hrůzy z bankovního eurodohledu je to, že by vyšlo najevo, že ČNB v podstatě žádný dohled nemůže nad bankami v ČR vykonávat. Protože žádné české banky neexistují a to, co zde působí, může být nahlíženo pouze jako pobočky CIZÍCH bank. Což by znamenalo, že podléhají dohledu cizích národních bank a jiných regulátorů, ČR na ně nemá žádný vliv a teoreticky by mohlo dojít ke zpochybnění finančních toků probíhajících v české ekonomice. Dále by mohla být nastolena otázka státní suverenity ČR jako takové a otázka daní, dvoustranných smluv o danění, pro ČR už tak nevýhodných.

    3) Posledním uvažovaným důvodem může být zadlužení ČR a struktura tohoto zadlužení. Kalousek chrlí stále větší množství sluhopisů, z nichž většinu prodává do zahraničí. KAM, to MF ČR nezveřejňuje – pouze nominální hodnotu, úrok a splatnost.
    Česká měna není ničím krytá. Dluhopisy také ne; jsou „kryté“ jen tím, že Kalousek doufá, že se mu na ně podaří sehnat prachy prodejem dalších dluhopisů (klasické vytloukání klínu klínem), a to při stále rostoucí dluhové službě (úhradě úroků). V rozpočtu nemá na splátku jistiny ani vorla, ČNB opakovaně vykazuje ztrátu a zlato jako „rezervu poslední záchrany“ už také nemá. Strukturu devizových rezerv neznám, ale jako za bolševika – tedy ve švýcarských francích, to asi nebude.

    Ve všech případech by každopádně eurodohled zjistil, že se ČR chová zcela nekompetentně a důvěrynehodně a mohl by nastolit otázku, zda za takových okolností má ČR vůbec setrvat v EU.
    Když dnes Nečas mluvil v TV, byla tatam jeho suverenita a hovořil jako člověk, který má velké obavy. Výše zmíněné problémy by jeho vyděšení a snahu eurodohled zablokovat docela racionálně vysvětlovaly. Ale může být samozřejmě všechno jinak a on se bojí něčeho úplně jiného, co ale nepochybně souvisí s finanční politikou ČR a ČNB; moje fantazie je velká, ale přece jen má své limity 😉

    • katalyzátor napsal:

      Tak to asi je. Navíc technická. ČT vytváří dojem, že Nečas vystupuje na fóru EU, ale ono je to točené někde na chodbě u záchodů, jen pro oblbnutí hloupého Čecháčka. Z toho až mrazí.Není to poprvé, kdy ČT vytváří Potěmkinovy vesnice. Viz Klaus ve Washingtonu, před léty a Topol za za našeho „předsednictví“, i když tam občas měl pravý výstup, bohužel.

      • Občan napsal:

        Jj…
        Jenže zapomněli odfiltrovat okolí 😀 Takže bystřejší divák postřehne volně přecházející jednotlivce i skupinky, kteří si Nečase vůbec nevšímají.

      • Slim napsal:

        To jste napsal přesně! Česká iluze o pupku světa dostane při každém výjezdu trhliny.
        A Topolánkovo vystoupení o „cestě do pekel“ byl opravdu úlet

  18. ajeno napsal:

    Dobrý den , de par le Jethro :
    Vzpomínám si, že ještě to bylo a socialismu, když se najednou začalo běžně používat slovo zisk, trh najednou jsem té viděl, že se objevily činnosti na tzv. povolení národního výboru . Bylo to zcela určitě aspoň rok před sametovým podvodem. —–také si vzpomínám na inzeráty typu předvedu pánský stripteas, zn. Povolení národního výboru mám , dost jsem se tomu smáli v práci . A pak jsem byl na nějakém chirurgickém ošetření v nemocnici a tam se dal se mnou do řeči člově, co se mne ptal, jestli jsem straík , já řekl, že ne , a on mi stále vysvětloval, počkej za půl roku, přijdou nové zákony a vše se změní . Pořád mi nebylo jasné, o čem to mluví , Aten půl rok nastal právě v tom sametově podvodném listopadu . Tak jsem si říkal, že asi věděl něo víc, n ostatní a že tot bylo zinscenováno dávno , ruku v ruce s těmi příznaz, jako činnposti na povolenínárodního výboru. Vím ,že brácha třebaa si jej opatřil a začal jezdit soukromě taxikem, takže ti vše byla asi předehra.

Komentáře nejsou povoleny.