NEDĚLNÍK aneb TRABANTŮV NEDĚLNÍ SLOVNÍK Dnes o: NADĚJI


Vlkův  úvod:

Původně jsem byl  z Trabantem  domluven,  že  tento jeho  Nedělník  vyjde výjimečně  v  sobotu. Protože  dnes, jak  víte  je  státní  svátek, vážící se k  české a československé státnosti.  Pro mne osobně  DEN  dnů  moderní  české  historie. A  já chtěl  svůj  včerejší  příspěvek  původně  pustit  dnes. Aby  datum  ladilo…  A  Trabantův  Nedělník  měl naopak  jít  včera. Výjimečně.  Pak  jsme  si  jej  ale  pro jistotu  přečetl  ještě  dvakrát. A pořadí  článků změnil.  Neb ten  můj, k  výročí, je  o BEZNADĚJI! Trabantův  naopak. Naděj  nám všem z něj  voní.  Bez ní  není nic. Všichni chceme  vidět  světýlko na konci  tunelu. Tak je  to správně – neděle , byť je  státní svátek  musí  patřit  Nedělníku  když  rozdává NADĚJI!  Jsem  si  zcela  jist,  že  to, co

napsal Trabant

se k dnešku  hodí  víc než moje  zamyšlení. A abych nezapomněl  – otvírám  zároveň  autorskou  rubriku  Trabantův  nedělník. To  aby  ti  z  vás, kteří se  k těmhle  nejednoduše  jednoduchým zamyšlením  chtějí  vracet, nemuseli  dlouho hledat.  Trabante, vítejte  mezi  kmnenovými  autory  Kosy

Naděje prý umírá poslední, znáte to úsloví? Inu, zemře-li naděje, co nám zbude? Čeho se nadít po naději, další naděje? A kolik na ni vsadit, když první skončila zahrabána? Skutečná naděje je nadějí právě proto, že se od ní lze nadít, že se bude dít až za konec děje.

Kde a kdy končí naděje? Tam, kde se dostane i naděje do bláta, se kterým nic nezmůže, které ji obklopí, utlumí, znehybní a nakonec udusí. V blátě malomyslnosti, rozčarování, strachu, v blátě, kterému stačí krůček, krašík, špatný došlap, zpráva, slůvko, diagnóza, aby se stalo močálem s definitivou, posledním a temným, neobstojí a nepřežije každá naděje. V těch nejmočálovitějších pasážích našich životů se můžeme opřít o nejrůznější naděje – a přesto se nám ruka může propadnout do bláta, poslední stéblo přetrhnout, poslední naděje jalově zbeznadějnět.

Vzpomínáte na „emúná“, na kůl z minula? Všichni v životě jen stanujeme, vždyť tu jde o pár desítek let. I ty tří či více pokojové hotely, ve kterých bydlíme a které si navzájem přepisujeme v katastrálním rejstříku, jsou ve skutečnosti pouhé kempy. Kudy jdeme, zatloukáme kůly, zavěšujeme na ně existenci, ony jsou naše naděje. Jaký kůl, taková naděje – buď ji cestou zahrabeš, křížek nad ní uděláš a poohlédneš se po jiné, nebo se tě zmocní, zpevní ti krok, narovná ti záda – a až tě zahrabou, křížek nad tebou udělají, poohlédne se po tobě, dojem přetaví v pojem, smrt v život.

Jaký kůl, taková naděje. Důvěra přivádí naději, naděje otevírá cestu pojmu, o kterém příště. Je důležité, zda to, nač v životě sázím, přináší naději, která se děje i po konci děje. Naději, která má moc rozsvítit oči spolupoutníků a neuhasit oči pozůstalých.

Před již téměř dvaceti lety jsem v Praze zabrousil do Naděje. V Bolzanově ulici, vedle hlaváku. Smrděl jsem nejen korunou, byl únor, z čekárny na Masarykově nádraží mě ve dvacetistupňových mrazech vyhazovali šestkrát, sedmkrát za noc, protože jsem neměl ani na lístek do Praha – Kyje (kdybych ty dvě koruny měl, stejně bych je projedl). Naděje přede mnou defilovaly každý večer, různě oblečené, hladem nasvícené – práce, úspěch, píle, návrat, náhoda, štěstí.

Nakonec mě přetrvávající absence reálné naděje donutila překonat ostych a vstoupit do suterénní místnosti Naděje. Dostal jsem najíst, dostal jsem lůžko, potkal jsem lidi, kteří žili nadějí, kterou jsem neznal. Vsadil jsem svůj život na jejich naději a postupně se z ní stala moje naděje. S ní jsem prožil návrat, píli, práci i úspěch, s ní jsem sbíral přejeté psy na silnicích, s ní jsem dojil krávy, s ní jsem řediteloval a znovu řediteluji. Nevím toho o ní moc, nemám ji změřenu a zváženu, nemám ji nasoukánu v krabičce poslední záchrany. Vím jen, jak se chová a kde bydlí. Rozpoznávám ji v životních příbězích lidí, které občas potkám, v textech, které čtu a které zalézají pod kůži, či ve vlastních prožitcích nouze a slávy. Ta naděje rovná záda a napřimuje hlavy. Nebydlí v kostelích, i když tam často zajde, nepatří církvi, i když ta si ji občas přivlastňuje. Souvisí s „emúná“, s kůlem, kůl s knihou, kniha s příběhem, příběh s Bohem a Bůh s člověkem. Ta naděje se rodí z víry, která je důvěrou. Důvěra znamená vsadit, co mám, odměnou je naděje, která se děje i po konci děje. Moc jsem toho tehdy před dvaceti lety neměl, snad jen tu igelitku. Stačilo to. Postupně se zvyšovaly sázky, přišly i prohry, ale nehledám alternativu.

V životě nezáleží na tom, co držíš v ruce a co leží v banku. Za každým dalším rohem na životní cestě může na mne i na tebe vycenit zuby přízrak močálu, přes který nevidět. Šťastně dostupným posledním stéblem se v močále zachraňuje jen budoucí provozovatel botanické atrakce, která „ještě nevečeřela“, v reálném životě ovšem tváří v tvář tomu poslednímu močálu nepotřebuješ dostupné stéblo, potřebuješ močáluvzdornou naději, kterou močál neudusí, i když tobě vezme dech – a která se pro tebe z té země za močálem jednou vrátí.

Životem kočujeme ve stanu, stan visí na důvěře, důvěra prostředkuje naději, naděje otevírá dveře pojmu, o kterém příště.

Příspěvek byl publikován v rubrice Trabantův nedělník se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

257 reakcí na NEDĚLNÍK aneb TRABANTŮV NEDĚLNÍ SLOVNÍK Dnes o: NADĚJI

  1. Petrpavel napsal:

    Vytratila se mi z příběhu o naději rodina, příbuzní, blízcí. Tak nějak já, já, já, jen já.
    Ten stan u kůlu obývaný jen mnou mě neláká. Zkuste se zmínit jak přijímají Vaši cestu blízcí? Já vím, je to osobní,ale vy přece svoji víru odhalujete dobrovolně. V naději, že ji přijmou i ostatní. Je snadné získávat pro víru v době, kdy jsme ztratili běžné jistoty. Jenom mám obavy, zda to není slepá ulička.
    Dobře ukotvený člověk v rodině a ve fungující společnosti (pospolitosti) nepotřebuje věřit v něco jiného. On věří sobě a společnosti kolem něho. Chybí-li tato víra z důvodu zklamání se v sobě nebo, což je nyní časté, ve společnosti, je víra v Boha náhražkou. Uznávám, použitelnou. Ale imaginární.
    P.S. Jestli někoho zase napadne, že přece víru (nyní v KSČM) užívám i já, pak předem oponuji, že toto není víra. To je jen splnění civilní občanské povinnosti zamyslet se nad tím, jak toto mi těžce vybojované dané právo (a povinnost, chce se mi napsat, ale říkejte to nevoličům) naplním. Není to o víře, je to o splnění občanské povinnosti. Víra v Boha mi říká, že tuto povinnost nemám. Jiný to za mě zařídil a zařídí.

    • vonrammstein napsal:

      Pak vítejte v pekle, které jste si sám vytvořil.

    • Trabant napsal:

      Ono toho dobře ukotveného člověka ve společnosti a v rodině také občas sevřou otázky, zda je to všechno a zda to není málo, jsou takové chvíle, ne že ne. Nemluvě o situaci, kdy se rodina hroutí, sociální síť vztahů se protrhne, co pak? Naděje, která neumírá, je spojena s tím, co je vně, ne s tím, co je uvnitř – a že je to náboženství, které jsme přece v posledním století překonali? Teď to neříkám útočně, je to otázka zjišťovací: Skutečně tomu věříte? Po zralé úvaze? Tváří v tvář všemu kolem sebe?

      • Petrpavel napsal:

        Rád bych Trabante odpověděl,ale přiznám se, že se ve Vašich slovech ztrácím a nepochopil jsem na co se tážete (Slutečně tomu věříte? Po zralé úvaze? Tváří v tvář všemu kolem sebe?). Děkuji za případné rozvedení.

        • Trabant napsal:

          Rozvedení: Skutečně věříte tomu, že být ukotven ve fungující rodině a společnosti Vám dá vše potřebné k tomu, abyste se vyrovnal se stavem společnosti, se vztahy v rodině, s vlastním omezením, s realitou ukončenosti existence a jejími doprovodnými jevy (nemoc, bolest, ztráta), s bezmocností cokoliv podstatného změnit, s frustrací z této bezmocnosti, s pocitem, že spravedlnost má nejen šátek na očích, ale i vatu v uších a váhy různovážné? Skutečně Vám sílu unést to všechno dává ukotvenost ve fungující (snad) rodině a (nikdy) společnosti?

          • Petrpavel napsal:

            Ano, třikrát ano!
            Právě pro to ukotevní v realitě.
            Budu zlý : a ne v bludu.
            Ostatně Béda to v 11:42 zde popsal nejpřesněji.

          • Trabant napsal:

            Pak jste ovšem, Petřepavle, věřící mnohem více, než já. Jen si pokorně myslím, a berte to jako názor, ne povyšování: více, jen naivněji.

    • Trabant napsal:

      Ještě k té otázce, co blízcí, co rodina? Ano, rodina je důležitá, jdeme stejnou cestou, vážím si toho. Ale naděje je věcí ryze individuální, i když má i kolektivní rozměr pro potřeby společenství. Až si nás život vyhmátne ze zástupu blízkých a ukáže nám, zač je toho loket (dříve či později to rozhodně nastane), kolektivní naděje nás může povzbuzovat, ale ta záchranná, ta, která se pro nás vrátí, až nebudeme, ta je individuální, osobní, jen naše.

    • Petr Pelikan napsal:

      Milý Petřepavle, víra v Boha a Bůh ti naopak říká:“ Člověče, ty máš zodpovědnost, já jsem tě stvořil se svobodným rozhodnutím a tak ho užívej. Já jsem na tvé straně a pomůžu ti, na to se můžeš spolehnout, ale nejspíš být nečinný. Musíš využívat darů, které jsem ti dal – tvých schopností!“

      Člověk věřící nemá povinnost, ale zodpovědnost. Správné zacházení se zodpovědností mu dává naději.

      • Petrpavel napsal:

        Na tuhle úvahu homo sapiens přece nepotřebuje Boha.
        A jste si Petře Pelikáne jistý, že tohle řekl Bůh? A člověk slyšel a jenom přepsal. Nebo ono citované vymyslel, řekl a pak napsal napsal člověk?

        • Petr Pelikan napsal:

          Víte Petřepavle, já si jsem osobně jistější, než Vy si jste jistý „komunistickým manifestem“.

          • Petrpavel napsal:

            ? 🙂

          • Petr Pelikan napsal:

            Víte Petřepavle, co by mě zajímalo? Proč každý příznivec socialismu nebo komunismu vidí naději budoucnosti ve finančním přerozdělení? Ne v jeho odstranění? Proč měří výšku lidské důstojnosti finančně? Je to znatelné z každé diskuze. Pro mě je to paradoxní!

          • Občan napsal:

            Patrně proto, že lidská civilizace je už nějakých 5000 let založena na peněžní směně a finanční hodnotou poměřuje vše ostatní. Vč. člověka, který se postupně stal pouhým kvantifikovatelným „lidským zdrojem“, majícím hodnotu pouze tehdy, vlastní-li majetek nebo/a odvádí-li správně vypsané daně a poplatky. Nemajetní, nezaměstnaní a jinak „vyřazení“ už dokonce přestávají být součástí statistik!

            Míra lidské důstojnosti je v takové civilizaci předurčena prostředky, které má k dispozici. Čím méně jich má, tím méně si jej zbytek společnosti váží a tím menší práva mu přiznává. Nekdo tomu odolá a než by se podvolil, stane se skutečným poustevníkem, který žije zcela osamoceně někde pod mostem a jí to, co jiní vyhodili. Ale těch je menšina – většina se podvolí (třeba proto, že mají rodinu a chtějí ji zachovat), stanou se milostivě „obdarovávanými“ prosebníky a obětují svou důstojnost přežití svému a svých blízkých. Dennodenně je jim potom SPOLEČNOSTÍ dáváno najevo, jaký jsou opovrženíhodný póvl, potože mají málo nebo nic.

            Nikoli komunisté, ale TAHLE společnost nerespektuje lidskou důstojnost.

          • tata napsal:

            Pelikán…………Opět omyl a trochu usměvné a i paradoxní…Petr Pelikan napsal:
            Říjen 28, 2012 v 12.29

            výte to dost často řikaj i lidé co si žijí jak bozi přitom to nakradli………proč omyl to je princip vidění pravoleveho…………pravé je založeno na co nejmenším zasahu statu zjednodušeně………vše viřešítrh……….to je podle nas blbost…………stačí společnost jako u nas které má poškozeny mantineli a trh je puštěn z řetězu.

            ONA totiž čast lidské dustojnosti je bezezbytku spojena stou finanční otazkou,jen ta finanční otazka nesmí převažovat pak to nemá s lidskou dustojností co dělat………povidejte toto o lidské dustojnosti………….60 letemu celí život poctivě pracujicímu že dřel jak soumar a ted už nedokaže pracovat takovým tempem,nebo není schopen lezt po víškách,a je propuštěn a musí si chodit v lepším připadě pro podporu,nebo rodiče kteří se rozmyšlej jestli dětem koupit boty nebo bundu………..tady jste si pěkně naběhl.

            BEZPOCHYBY je kapitalismus v te ide sobečtější,nemusí předstírat,nevyhodou socialismu je že ho zatím vždy provaděli pokritci,kteří to pojali hlavně pro sebe,přesto i vtom pokriteckém socialismu spadne víc drobku pro obyčejné než v kapitalismu 30 let co je ted u nas…………a naopak kapitalismus třeba Švedska se spíš už podobá tomu co chceme MY .

          • Petr Pelikán napsal:

            Táto a Občane, Vy to vždy vidíte jednostranně. A samozřejmě jen finančně. To ale není cílem komunismu.

            Komunismus jako cílový stav společnosti definuje Komunistický manifest takto: „Namísto staré buržoazní společnosti s jejími třídními protiklady nastoupí sdružení, ve kterém je svobodný vývoj každého jednotlivce podmínkou svobodného vývoje všech.“ Z hlediska ekonomického jde o společnost, kde každý člen přispívá podle svých možností a využívá společné zdroje podle svých potřeb (známé heslo „každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb“). Po dosažení a dovršení komunismu postupně odumře stát a lidstvo dosáhne svobody a rovnosti jako dialektického návratu výchozí beztřídní společnosti na kvalitativně vyšší úrovni.

            A teď už je jen otázkou, jaký smysl bude mít pracovní třída, když nebude zaměstnavatel?Když bude práce dobrovolná? Co je tedy pro Vás ideálem a nadějí, když výloha vaší představy neodpovídá komunistické teorii?

  2. Občan napsal:

    Omlouvám se za svůj cynismus – ale už mi k tomu chybí jen barvotiskový obrázek ze Strážní věže nebo jiné podobné tiskoviny (jedno jaké církve).
    Asi takový – vlevo odrbaný hladový bezdomovec s temnými mračny za zády, vprostřed skála s naznačeným směrem překonávání, vpravo nažehlený ředitel s vybělenými zuby, kráčející do zlatavého jasu se širokým úsměvem na tváři.

    Zázraky se čas od času dějí a nemohu samozřejmě vyloučit, že jeden takový se přihodil zrovna Trabantovi. Jenže ani zázraky se nedějí samy od sebe.
    Ale stejně jako PetrPavlovi mi v tom tak nějak chybí kdokoli jiný. Rodina, přátelé, kolegové, sociální pracovníci. Nic se totiž nestává samo od sebe a pokud je někdo opravdu na dně, je zcela vyloučeno, aby se z něho dostal úplně sám. Nežije totiž na pustém ostrově, má nějaké okolí a je tím okolím také nějak vnímán. Takže pokud mu někdo nehodí záchranný kruh, tak na tom dně také pěkně zůstane.

    Vytažení ze dna mívá také jeden docela nepříjemný efekt. Vytažený se oklepe a svoje zachránce si začne držet fest od těla; někdy se začne chovat vysloveně nepřátelsky. A to, že už je ze dna pryč, bere jako samozřejmost a jako něco, co „se“ stalo. Má to, samozřejmě, zcela racionální psychologické vysvětlení (tlustá čára, vnitřní odstínění toho zlého, co bylo a MOHLO by se vrátit), je to i lidsky pochopitelné, ale zachránce to mrzí až bolí i přesto, že to vysvětlení znají a k věci přistupují profesionálně.

    A co se naděje týče – umí umřít a s ní i víra. Stává se to ve velmi kritických situacích, ale stává. Ti, co takové krize z nějakého důvodu přežili, často už víru znovu nenaleznou a luxus naděje trvale odmítají po zbytek života. Krize, již přežili, byla tak hrozná, že bez toho vnitřního bloku by nemohli žít dál, aniž by zešíleli.

    • Trabant napsal:

      Čtenáři Strážné věže a obdobných misijních tiskovin vědí, že vedou za ruku pevným stiskem, že černobíle vykreslují a zjednodušují, že jsou to marketingové texty lovící duše.
      Opravdu nesbírám hrníčky a nekape mi ze šosu, po dušičkách nechňapu, nejsem emisar církve. Chápu, že občas argumentuji demagogicky a manipulativně, pracuji s emocemi – ale to k tématu jaksi patří, je to už takový obor, kde nelze vážit a měřit, ale jen ilustrovat a oprašovat, pracovat se slovy a příběhy.

      Ano, jsou vážné a životy otřásající krize, v nichž lidé ztrácejí víru a s vírou naději – a přesto jsou ti, kdo víru a naději neztratí, navzdory všemu, co na ně dolehlo, co je dusí a udusí. Víra a z ní plynoucí naděje není samozřejmě univerzální pilulka štěstí v barevném plastikovém obalu – ale není to ani placebo, opravdu ne.

  3. vonrammstein napsal:

    Díky, Trabante. Jako katolík chodím do kostela, pochopitelně. Rád bych tam slyšel vaše texty jako kázání. Víte-já těm kněžím věřím, že si ta kázání zodpovědně připravují. Ale přestože jim to věřím a zbožně naslouchám, jen zřídkakdy se setkám s tak živoucím slovem, jakkoliv na mě působí spíš evangelikálním dojmem. To není důležité. Jste pro mě na tomto konkrétním místě hlasem rozumu a Vaše perfektní práce s češtinou je jen milý bonus. Vytrvejte a Bůh Vám žehnej.

    • Trabant napsal:

      Nebude-li se vlk zlobit, vonrammsteine, na webu je místo, kde visí má skutečná kázání, psaná pro internetové čtenáře jako seriál – průvodce biblickým textem, je jich již cca 120. Najdete je při kliknutí na můj nick.

  4. Řezníček z Brna napsal:

    Trabante,
    Děkuji za skvostný text. Už při čtení se mi okamžitě vybavil verš z žalmu 23:
    I když půjdu roklí šeré smrti
    nebudu se bát ničeho zlého
    vždyť se mnou jsi ty.
    Tento verš je ve Starém zákoně. V Novém zákoně často od Ježíše slyšíme: Nebojte se. Je to tam v mnoha verších – Nebojte se. Kdo má naději, ztrácí strach. Strach svazuje a beznaděj uvhrne do temnoty

    • Trabant napsal:

      Díky, Řezníčku, ano, tak to je: Bible ve stovkách starých příběhů volá proti našim dnešním strachům – právě proto je kolem tolik hluku, abychom přeslechli.

    • Občan napsal:

      Existují svědectví přeživších, která to popírají.
      Můžete si vyhledat rozhovory s bývalými duchovními, kteří v koncentračních táborech prokleli a odvrhli boha, protože byli svědkem hrůz, jež, podle jejich slov, boha popřely. Podobně hovořili ti, kteří přežili nasazení v Sonderkomandech nebo stihli před vlastní smrtí předat svědectví svým následníkům.
      Podobně svědčí někteří bývalí duchovní, kteřé přežili rozsáhlé přírodní katastrofy, dlouhodobé obléhání nebo občanské a jiné „moderní“ války. A stejné svědectví podávají i někteří bývalí věřící, kteří přestáli např. pády letadel a další podbné havárie.

      Pro objektivitu však musím uvést, že někteří jiní z těch samých příčin naopak víru nalezli nebo jejich víra zesílila. A vysvětlují to, paradoxně, stejným způsobem/mechanismem jako ti, kzeří ji ztratili.
      Pud sebezáchovy prostě funguje nejednoznačně, protože stejně nešablonovitě reaguje chemie lidského organismu. U každého „nakopne“ v hluboké krizi něco jiného.

  5. tresen napsal:

    Já jako beznadějná ateistka vrátím příběhy o naději zpátky na zem – k Naději.
    Když se mne ptají, v čem spočívá práce galeristy, odpovídám, že v tahání těžkých krámů z místa na místo. Tak i v přípravě jedné výstavy běželo o přemístění několika tun materiálu po stovkách schodů historické budovy. Spolupořadatel najal pár pomocníků a šlo se na věc. Jenže jsme hned narazili na překážku: na těžká vysoká vrata, která odmítala naše pokusy o otevření obou křídel. Až přišel jeden z pomocníků, vysoký, zrzavý mládenec.
    Hvízdl a zpoza rohu se vynořil snědý mrňous.
    „To je brácha“, pravil ten dlouhán, nastavil ruce a černovlasý kluk mu jako veverka vyskočil na ramena. Ve chvilce se podařilo uvolnit zarezlou západku a otevřít dveře. A pak jsme pár hodin nosili, až se z nás kouřilo. Ta napohled nesourodá dvojka byla k neutahání.
    A proč to píšu?
    Ti dva byli z Naděje, z domova pro opuštěné. A vypadalo to, že nejsou bez naděje.
    To slovo má pro mě pochopitelně trochu jiný význam, ale snad si rozumíme.

  6. Béda napsal:

    Ve fungující společnosti plní roli NADĚJE sociální záchytný SYSTÉM. Tam jsou anebo mají být lidé, kteří nejenom dokážou lidskYa odborně pomoci v těžké chvíli ale také VYTVÁŘET PODMÍNKY pro to, aby člověk svou naději a vizi neztrácel ale naopak nacházel ve smyslupné práci. Špatné je, když je do čela takové sociální záchranné sítě postaven DRÁBek a když celá státní organizace potácející se sama bez naděje a vize lidi ztrácející naději produkuje jako zrychlujícíse automat. Naděje vyžaduje pochopení, PENÍZE (na jídlo, bydlení, teplo, léky…) a PRÁCI, která člověku zajistí prostředky k živobytí.

    • tresen napsal:

      Do fungující společnosti domovy typu Naděje patří.

      • Trabant napsal:

        Už jen proto, že vstupují na pozice, které stát vyklidil. Pana Hradeckého, ředitele Naděje o.s., byste jistě potěšila, díky i za něj.

      • Béda napsal:

        Fungující společnost tyto DOPLŇKY víceméně nepotřebuje. Dokáže všem svým „členům“ poskytnout práci, která jim zajistí existenční prostředky a něco navrch. Poskytuje jim kvalitní služby, mezijiným vzdělání, podporuje vytváření podmínek pro volnočasové (sportovní, kulturní,rekreační, poznávací…) aktivity a udržuje kvalitní „systém“, který dokáže pomoct lidem ze specifickými problémy. Náhražky a doplňky nastupují tehdy, když státem organizovaný systém selhává anebo je rozvracen (třeba neviditelnou rukou politických podnikatelů).

        • Trabant napsal:

          No, i když je to trochu off topic: Já si nemyslím, že nestátní sociální zařízení jsou doplněk – naopak, jsou součástí systému, resp. byla by bývala byla, kdyby stát rozděloval grantové prostředky do této oblasti koncepčně, přiměřeně co do objemu a důsledně kontroloval efektivitu jejich vynakládání. Že tomu tak není, je příčinou převisu poptávky na jedné na straně a zbytečně financovanou nepoptávanou nabídkou na straně jiné. Stát pozice v oblasti poskytování sociálních služeb nevyklízí tím, že je neposkytuje, ale tím, že systém úhrad nečiní efektivním, neplánuje a nesynergizuje.

          • Občan napsal:

            Vaše slova popírají smysl jejich existence. POKUD jsou nestátní zařízení závislá na veřejných prostředcích, PAK je nesmysl, aby byla soukromá.

          • Trabant napsal:

            Občanovi: srovnal jste si někdy výši úhrad státu za lůžko ve „státním“ a nestátním pobytovém zařízení sociálních služeb? Čím to, že v nestátním je výrazně nižší, stejně jako platy a další režie?

        • Béda napsal:

          Dovětek: pokud naroste nezaměstanost ve společnosti na nějakých 30 až 40% nepomůže žádná charitativní Naděje.

          • Trabant napsal:

            Pak ovšem nechápu, že: „Náhražky a doplňky nastupují tehdy, když státem organizovaný systém selhává anebo je rozvracen“. Pokud naroste nezaměstnanost ve společnosti na nějakých 30 až 40%, pomůže kdokoliv, kdo přijde s aletrnativní formou sdružování do produkčních a spotřebitelských komun – a bude to opravdový extrém zleva, nebo spíše zprava.

          • Béda napsal:

            Trabant,

            nepomůže. Nalezení „naděje“ tudíž východiska pomůže pouze systémové řešení. Žádná neděje- navíc sama žádající státní peněžnípodporu pro své aktivity nedokáže vyřešit tak rozsáhlý problém. Je to vidět i nyní – nevyřešíani problémy lidí „bez naděje“, kteříjsou v „beznadějí nyní“. Natožpak až jejich počet začne stoupat v o celé řády. Je tojenom náhražka. Řešení musí být komplexní = ekonomické, sociální, zdravotní, vzdělanostní, psychologické, osvětové (především nalézt na to všechno finanční prostředky, lidi, zorganizovatto a co je alfou a omegou vytvořit dostatek pracovních míst). Když najednou vzroste v krátkém období nezaměstnanost o půlku, lidi přestanou platit nájmy, energie, půjčky… a po exekuci zůstanou na dlažbě naroste tlak na všechny výše uvedené instituce, finance… S tím si žádná Naděje neporadí. Je to jenom doplněk – možnáubytuje nějaký mizivý počet bezdomovců, dokáže distribuovat polévku, poskytovat duchovní útěchu vcelku zanedbatelnému počtu postižených. Tyto situace jsou dobřeznámy ze30-ých let minulého století.

          • Trabant napsal:

            Bédovi – jasně, systémové řešení samozřejmě ano, jen s ním nepřijde stát – rychlejší a efektivnější budou jiní. Ve 30. letech neexistoval internet a sociální sítě, neposílaly se SMS. S tak vysokou nezaměstnaností by nastal čas lokálních, regionálních, národních i nadnárodních charismatických vůdců a jimi rychle založených alternativních struktur, produkčních a spotřebitelských komun s vlastním trhem a vlastním platidlem, pokud by stát neodpojil komunikační technologie. Jsem si jist, že stát nemá relevantní scénář pro takovou situaci, protože alespoň jakési strategické plánování skončilo se Zemanem, jak tvrdí prof. Potůček. Ale jsme off topic, off topic 🙂

          • Petrpavel napsal:

            Dialog Trabant versus Béda je hezkým příkladem toho, jak probíhají „diskuse“ v dnešní době.
            Je to stále o tomtéž a o jednom : tato (kapitalistická) společnost vytvoří svoji podstatou, svými dogmaty a zásadami, problém (v tomto případě beznaděj, nezaměstnanost, pracovní stress, placené školství, nezaslouženou chudobu jedněch a nezasloužené bohatství druhých, bezdomovectví, nepřístupné sportovní oddíly pro chudší děti, placené zdravotnictví, nepřístupnou kulturu pro chudší, neúnosně k platům drahé bydlení, půjčky bez záruk, exekuční řízení, drahou a ne i zdarma jako dřív advokacii…) a pak se snaží složitě a draho a zbytečně tento problém jakoby řešit.
            Neziskovky, Naděje, soukromé Domovy důchodců, soukromé vysoké školy, soukromé nemocnice, různá Konta naděje, sbírky na nemocné, chudé, postižené … jsou jen náhražkami toho, co má dělat a dělal ( v západní Evropě i u nás) stát do konce osmdesátých let minulého století. Pak všude nastoupili do útoku nenažranci, kteří nikdy nic nevytvořili, jen berou. Říkají tomu krize.
            Příkladem může být naprosto zbytečné a nic neřešící plkání u Moravce a u Jílkové v ČT. Nikdy se nejde ke kořenům problémů, vždy se jen naoko pokouší hasit požár ti, kdo jej založili. Podle toho pak vypadá výsledek. I výsledek všech možných církví u nás …

          • Petr Pelikan napsal:

            Petřepavle, ta diskuze svědčí o tom, že lidskou důstojnost nelze definovat finančně.

          • Petrpavel napsal:

            Ne? Tak proč tak horujete pro církevní „restituce“?
            A definuji ji snad já finančně? Ani náhodou.
            Ale zase chtít po žebrákovi či dítěti šikanovanému proto že nemá in oblečení, aby se chovali důstojně je opravdu nadlidský úkon. Tohle víra nespraví. Jen spravedlnost na zemi, ne později.

          • Petr Pelikan napsal:

            Petřepavle, církevní restituce nejsou otázkou lidské důstojnosti.

            Když byla v Praze doba hladu a moru, nechal Karel IV. stavět „Hladovou zeď“. Každý, kdo se na její stavbě podílel, dostal jídlo a pití. Potřeba jí nebyla. Jejím důvodem byla lidská důstojnost a smysl pro zodpovĕdnost. Každý potřebný věděl, že nedostává nic zadarmo, že není nicotný, že má ve společnosti své místo a není zapomenut.

          • ajeno napsal:

            To je již v podstatě teď ve Španělsku, Sice přiznávají 25 procent, ale to je jen oficiálně, a ti nezapočtení tvoří ten zbytek. Asi jako u nás, papírově je 450 000 bez práce, ale ikdyž jsou mimo úřad práce, tak to neznamenám že mají zaměstnání, takže spíš 890 000 je pravdou .

        • vlk napsal:

          Víte clo Béďo? Udeřila zima . S celou svojí krutostí. Je to velmi snadné. Jděte a těm,c o se stahují teď stahují kolem Naděje a podobných zařízení jděte a vykládejte, že ve s právné společnosti podobná zařízení nejsou potřeba. Třeba na ty lidí přestane padat sníh, přestane jim být zima a přestanou mít hlad.
          Kristus podle Bible několika chleby dokázal nasytit zástupy. Překonejte ho a nasyťte ty zástupy třídním uvědoměním. Tím zcela a nade vší pochybnost vyvrátíte bludy opia lidstva. A ukážete svoji převahu.

          A
          Občanovi, který píše o o prozření mnohých věřících a mnohých duchovních, při různých minulých katastrofách zase přetlumočím poznatek své tety, kdysi vrchni sestry na chirurgii ve Vojenské nemocnici.
          Byloto zaminulého režimu prominentní onkologické pracoviště. A její poznatek byl zcel a jednoznačný. Velké procento pacoušů, takto prominentních a kovaných soudruhů tak nastupovalo jako neotřesitelní komunisté., ale zpět se jich řada vracela jako aktivní věřící. Čím pak to asi bylo?

          • Slim napsal:

            Tím, že bůh je lidský výtvor.

          • Občan napsal:

            O tom jsem se, Vlku, zmínil ve svém prvním nebo druhém příspěvku.
            Lidská psýcha, jejíž součástí je i pud sebezáchovy, je nevyzpytatelná. Stejně jako lidská chemie, která v krizi nakopne u každého něco jiného.
            Já s tím nemám problém a mám pochopení pro obě skupiny. Přežily něco, čeho jsou jiní ušetřeni. Ale nevím, proč bych měl mlčet o tom, že existují obě; do tématu o víře to patří.

            Stejně jako sem patří Bédovy (a jiných) příspěvky o tom, že FUNGUJÍCÍ lidská společnost se obejde bez náhražek, „dobročinnosti“, charity a podobných záležitostí. Protože NEPŘIPUSTÍ, aby jich bylo potřeba. Postupný návrat do středověku, jehož jsme NYNÍ svědky, fakt NENÍ řešením.

          • Petrpavel napsal:

            a) hezounká demagogie v odpovědi Bédovi. Je-li realita špatná, je třeba ji změnit k lepšímu, ne ji látat Nadějemi a nadějemi a de facto obhajovat.
            (Zkuste touto teorií vysvětlit obětem padesátých let, že za jejich utrpení mohli ne ti komunisté co je vraždili, ale ti politici a nenažranci z první republiky (ne nepodobné naší současné realitě) kteří měli zásluhu na nástupu komunistů k moci. Nepochopí. Pochopitelně.)
            b) Slabý, oslabený člověk snadno podlehne vábění Boha či ďábla. To je přece známá věc, to platí pro komunistu stejně jako pro antikomunistu.

          • Béda napsal:

            vlk,

            proč, pane vlku? To všechno přece dokáže hravě tržníspolečnost, která vyprodukuje mnohonásobky jídla,které dokáže ty davy nasytit, tepla, které je dokáže zahřát, bydlení, které zabrání aby umrzly… Nebo ne? Snad to tato velice vyspělá společnost nedokáže hůř nežli ta nevyspělá před ní? A ty které nenasytí, nasytí přece chlebem Naděje. Já navrhuji něco jiného. Musel byste nejdřív aplikovat mé systémové řešení, nespoléhající na charitu jedince, abych je dokázal nasytit „já“. Systémové řešení to je sociální pojistný systém, funkční perspektivní ekonomika, pojistný zdravotní systém, průběžný důchodový systém. To je „moje“ řešení. Nikoli nošení skývy chleba pro narůstající armádu „beznadějných“. Ostatně, co se vyřešíjednorázovým nasycením,když nebudou mít obživu (práci)? To je nějaké řešení?

          • Trabant napsal:

            Bédovi – odvážím se vložit do vaší diskuze s vlkem: Obávám se, že jakkoliv se mi líbí, co píšete o těch jistotách, už to nemáme ve svých rukou, ani jako občané, ani jako národ. Valíme se spolu s ostatním světem bohatého severu směrem, kde to, co popisujete, nebude možné prostě proto, že všechno bude fungovat radikálně jinak, než před několika lety – a střední Evropa, natož Česko, s tím pramálo zmůže, i kdyby nás vedly nejosvícenější hlavy a nejrovnější charaktery.

          • pepan napsal:

            Čím to bylo Vlku?
            Strachem ze smrti. Že po životě nic není. Pro někoho je to berlička, aby dočista hrůzou z tohoto poznání nezcvoknul. A někteří tu berličku potřebují i bez vyhlídky blízkého konce vlastní existence.

          • pepan napsal:

            jo Bédo, dnešní „tržní“ společnost v Čechounsku „vyprodukuje mnohonásobky obilí“, které pak spaluje pro „ekologický“ kšeft v elektrárnách. To obilí je pěstované ne jako potravina, ale jako „cíleně pěstovaná biomasa“.
            Kdyby tyhle podnikatele s ekologickým náboženstvím viděli moji dědové, tak o ně přerazí první klacek, kterej by se jim dostal pod ruku.
            Oba dva ve svým dlouhým životě nepotřebovali nějakou nějakou podobu pánbíčka, aby byli slušnými lidmi. A i v pokročilým věku měli „jasno“.
            A k tomu obilí, co je ve „skutečnosti“ biomasou. Mouka je sice drahá, ale alespoň někteří lidi na vesnicích maj díky ekologistické legislativě práci.
            A jiní zase finance, které, samozřejmě můžou po zralé úvaze, použít třeba na charitu pro potřebné.

          • vlk napsal:

            Ach tak, systémové změn y a jiné pindy. Tak to opravdu těm,c o mrznou dneska, pomůže.
            Předpokládám že vám všem ted y Béďovi, Petrovipavvlovi , Občanovi a jiným, co chtějí předělávat s vět ve ve velkém, protože to malé předělávání jich není hodno, je teplo, mají co jíst, svítí si a tak podobně. Aby mohli spřádat s vé velké sny o velkých systémových změnách. Zkuste s eněkdy těch něšťatsníků před tou Nadějí zeptat, jestli jim momentálně není bližší talíř horké polévky. Od nějakého tohoto Trabanta či někoho podobného.

            A taky bud e dobře , když se pochlubíte, čím jste za minulých 20 let přispěli lidstvu , aby vše bylo lepší a rozumnější.

            A vůbec nejlepší je když zdejší lkrajní levice zcela vědomě kope hluboké příkopy mezi sebou a levicí občanskou a mezi sebou a těmi,c o mají víru.
            Jo , kádrování krajní levici vždycky náramně šlo.
            Třeba tak, že na servru, kd e vy Béďo působíte teď mateřsky jsou už diskuse jen pro prokádrované krajní levičáky. Takže nejsou skoro žádné.
            Takže nic z toho se na Kose neuplatní. Jak jsem napsal minule, pokud by zde tahle militantnost měla náhodou převládnout, tak prostě Kos a skončí.
            Zd e jsou vítáni všichni lidé dobré vůle.
            A je mi úplně jedno, jestli jsou věřící, nevěřící, zleva, zprava, ze středu. Protože jen lidé dobré vůle a to všichni, jsou schopni vymést lumpenpravici.
            Takže soudruzi sektáři, račte to vzít na vědomí.
            Joa až někd y vyhrajete, můžete mne poslat někam na převýchovu.
            Pokud to ale náhodou bud e tak, jak si představuji já, tak kupodivu si budete moci klidně dál snít své sny a to nahlas, jak to bylo krásné v době gulagů, čistek, posílání do výroby, vystěhovávání nespolehlivých nebo Husákova mrtvolného duševního temna.
            Tuhle někdo z vás napsal cosi, že s e hrozím výhry komunistů. Omyl. Z marketingové partičky prodavačů snů o včerejšku Vojty Filipa s e opravdu neosypu. Ale z těch kolem Miroslava Štěpána ano.
            NAštěstí , jejich doba minula. Game over. Nevratně.
            Prostě vezměte na vědomí, že v mém světě má místo Trabant. Stejně jako Rammstein. Hne d vedle něj tata nebo Laco Groessling.
            Každý nechť si věří tomu svému. Ale nechť neomezuje toho druhého.

            A Petřepavle a Béďo, cíz¨tím potřebu vám připomenout, že jste na návštěvě vy u vlka, nikoli vlk u vás.

          • Béda napsal:

            vlku,

            vy to celé stále otáčíte. Ty lidi jsou oběti tržní společnosti. ONA JE POVINNA SE O SVÉ OBĚTI POSTARAT. A zjevně to neumí. Je to o to zvláštnější, že je to společnost, která se chlubí VYSPĚLOSTÍ, CIVILIZOVANOSTÍ vysokou efektivností a produktivitou, násobně vyššínež byla ta před ní. Přesto se ta předešlá zaostalá dokázala o lidi postarat po všech stránkách a tato nedokáže a nechává stále větší díl společnosti propadat se až na samé existenční dno, do zcela nelidských podmínek, nechrání je, vystavuje je exekutorům, nejrůznějším podvodníkům, lichvářům a šarlatánům – obchodníkům s lidským neštěstím a nedokáže jim pomoci. Pročtomutak je, na to zajisté dokážete odpovědět.

            Jinak vaše opakované vyhrožování uraženého majitele stránek, kterému je nepříjemná oponentura beru na vědomí. Nemusím zde nic psát. A kritice OM se musím smát. Léta na nich působí zvláštní identity, které rozhodně nediskutují jenom v rukavičkách a v jejich argumentační výbavě mezi argumenty najdete urážky nejhrubšího zrna. Myslím, že ti co jste jmenoval nepoužívají takových argumentů. Vy jenom chcete „vyčistit“ stránky od všech oponentů – myslím že v tomto jdete ještě dál než OM.

          • Petr Pelikán napsal:

            Milý Béďo, ten minulý společenský systém, který tak chválíte, pošlapal lidskou důstojnost. Vaše výpovědi jsou výsměchem všem, kteří byli systémem diskriminováni. O ně se nepostaral. Naopak.

            Někdy je dobré nejdřív přemýšlet! Můj strýc mi kdysi dávno, bylo mi tak kolem 14-ti let a denní diskuze patřily typicky k věku, během jedné čiré diskuze řekl:“Myslivna, né hájovna!“ Zkuste to!

          • Béda napsal:

            Petr Pelikán,

            ale to víte, že postaral, pane. Všichni – i političtí odpůrci měli garantovanou práci (zákonem byla stanovena dokonce povinnost pracovat) a mzdu za práci, která je i s rodinou obživila. To je základ.Krom toho měli všichni garantován veřejnýma službama určitý životní standard (vzdělání, bydlení, důchod, zdravotní péče)…
            To jsou ty elementární věci, které tento systém nedokáže zajistit – postupně tyto civilizační výdobytky vykoupené v minulosti krví tisíců lidí vytěsňuje ze společenského života. A neříkejte, že to první republika uměla zajistit. Neuměla. Zřejmě proto po válce byli tolik populární komunisté aměli tak velkou podporu voličů. A taky proto stoupají v nynější době preference levice obecně a zvlášť komunistů. Pokud mohu soudit, za první republiky honosící se demokracií taky existovaly „blacklisty“(myslím, že byly dokonce povinné pracovní knížky, kde sezapisovaly důvody propuštění z práce) politicky nepřijatelných, kteří byli mezi prvními bez práce a bez obživy. A pokud jde opočet obětí. Minulý režimmělpolitické oběti,tržní společnostmá ekonomické a sociální oběti.

          • Petr Pelikán napsal:

            Jen tak, ze zvědavosti Béďo, víte jakou práci a mzdu měl po roce 1968 Milan Machovec? A nebyl sám, takových bylo víc!

          • Petr Pelikán napsal:

            A milý Béďo, už jste někdy také slyšel o milionových obětech hladu v komunistickém Rusku a Číně? O obětech v severní Koreji? Kromě obětí politických!

          • Béda napsal:

            Petr Pelikán,

            určitě jsem otěch obětech slyšel. Nechci zde ovšem donekonečna rozpitvávat a poměřovat oběti jedné a druhé strany počínaje otrokářstvím za kapitalismu vyvražďováním při osídlování, kolonizaci, první britské koncentráky, původ rasových teorií, obě světové války, počty obětí ze sociálních a ekonomických důvodů, oběti bezpočtu válek o zdroje surovin,trhy, otrockou pracovní sílu….) Nemá to cenu. Proto jsem se omezil pouze na české historické zkušenosti, rsp. české oběti. Oba ty systémy mají své nesporné klady a zápory, žádný není ani zdaleka ideální a ani jeden z nich se neprokázal jako VĚČNÝ. Možná dokážou existovat jedině v kombinaci, kde nadřazenou roli sehrává obecná společenská potřebnost a prospěšnost.

          • vlk napsal:

            Ale jděte Béďo. Kromě fanatiků nikdo normální na Outsideru nevydržel.
            Dá se to snadno dokázat.
            Zrovna tak se dá snadno dokázat, že Kosu nečistím od oponentů. Nikdo vám tady v psaní nebrání. žádná žlutá, natož červená.
            Ale zřejmě je pro vás k nesnesení, když jste tázán,. co jste vy sám někd y učinil pro ty o jejichž situaci a jejím řešení zd e vedete tak zasvěcené řeči. Konkrétního.
            Když už máte potřebu vysvětlovat Trabantovi, jak je dějinně sto let za opicemi.
            Jinak s bolševikem a jeho dobrodiním na mne nechoďte. Za pár týdnů to bud e 60 let, co k našemu tehdejšímu bydlišti přijel náklaďák se soudruhy v kožených kabátech a rudými páskami na rukávech. A tihle „hodní“ soudruzi náložili část výbavy domácnosti mých rodičů, mé rodiče a mne, tenkrát mi byly tři roky a odvezli do jakési polorozpadlé chýše ve vesnici nedaleko Podbořan.
            Další zkušenost jsem udělal s jinými soudruhy o 22 let. Kdy mne těsně před promocí, jiní soudruzi navrhovali na vyloučení z fakulty. Pododotýkám, že jsem NEBYL disident. Jen jsem si dovolil nahlas vyjádřit svůj názor na činnost a panáky fakultního výboru SSM. Za to, že jsem dostudoval vděčím několika rozumným komunistům z fakulty.
            Takže o dobrodiní toho bývalého systému zkuste vyprávět někomu bez paměti , ale nikoli vlkovi.

          • BaSta napsal:

            Vlk
            „Kristus podle Bible několika chleby dokázal nasytit zástupy. Překonejte ho a nasyťte ty zástupy třídním uvědoměním. “
            Nezlobte se na mně, ale to je demagogie non plus ultra. Jednak to s tím Kristem není zase až tak jasné, jednak třídním uvědoměním se jasně nikdo nenakrmí. To třídní uvědomění má být jeden z prostředků k tomu, aby se lidé nakrmili a nebyl k tomu potřeba Kristus.

          • vlkp napsal:

            BaSta
            zvážil jste i takovou drobnost, že ti lidé mají jaksi hlad teď a zimou budou trpět do hodiny? Zřejmě nikoli. Jinak byste nemohl napsat to, co jste napsal. A v takové Severní Korei nebo na Kubě můžete třídně uvědomělé počítat vmilionech. Fatální je, že nemají co jíst.

          • vonrammstein napsal:

            Aha. Takže je úplně jedno, jak se nakrmí. Hlavně když u toho nebude Kristus. Tesat do mramoru.

          • Béda napsal:

            vlk,

            po tisící vám říkám,že na OM jsem odešel díky vašemu pozvání. Předtím jsem ani netušil, že vůbec existuje. A děkuji vám za to, že jste mě tam zavedl. Tehdy jste na A.cz psal články z levicového pohledu, ze začátku i na OM a poté jste zdatně sekundoval Faganovi a nepletu li se i Parabellovi. Pak jste šel myslím ke Krůtovi, pak na Vaše Věc, do Britských listů až jste si založil vlastní blog. Vím to, protože vaše pozvánky průběžně visely na A.cz. Vaše články na těch blozích jsem nečetl. Ze zájmu jsem zašel na Vlkovo bloguje (tam to hned vedlo ke konfrontaci ohledně Haasova poradenství Kalouskovi – dlouho jsem tam nenakoukl.) Až s odstupem času na Kosu. Já nekádruji, vku. Já ne. Ani nevyhrožuji, co udělám, když to anebo ono. Můžete se mnou nesouhlasit. Můžete mé názory klidně vyvrátit. Můžetemně klidně zabanovat.Taky jsem vaše názory nijak nenálepkoval.

      • Občan napsal:

        Třešni,

        FUNGUJÍCÍ společnosti nikdy nedopustí, aby podobná „dobročinná“ (ty uvozovky jsou na delší povídání) zařízení vůbec MUSELA vznikat.
        FUngující společnost se o VŠECHNY slabé, bezmocné, nemocné, staré a chudé UMÍ postarat tak, aby nestrádali a mohli žít sice skormně, ale DŮSTOJNĚ. Společnost, která dopustí, aby se kterýkoli její člen dostal do lidsky nedůstojné situace, NEFUNGUJE.

        • tresen napsal:

          Fungující společnost zahrnuje všechny možné občanské aktivity, Občane s velkým O.
          Já pamatuju stát, který se postaral o to, aby podobná zařízení NEMOHLA vznikat, i když o jejich potřebnosti žádný soudný člověk nepochyboval.
          Osud hnutí, které se snažilo o zakládání dětských vesniček SOS, to ilustruje dost názorně.
          Více či méně fungující společnost přenáší na stát odpovědnost v těch oblastech, kde to sama nezvládá. Tudíž by dle mého názoru měl mít stát pouze tolik míst ve svých zařízeních pro opuštěné děti, kolik nepokryje náhradní rodinná péče a péče v zařízeních, která se té rodinné blíží.
          Tuším, že tím, že je nazýváte dobročinnými, dáváte najevo, že se vám jejich praxe příčí. Ale s tím nic nenadělám. Dětem, kterým pomohou, to nejspíš bude úplně jedno.

          • pepan napsal:

            třešni, tou „ilustrací“ a tím „osudem“ myslíte to, že se „obchodní značky“ SOS vesničky zmocnila tlupa všehoscopných kšeftařů s realitami? A že kvůli kritice uvedeného před několika lety odsunuli jednu matku z Doubí i s dětmi do přestavěné garáže?
            A jistě musíte ocenit dobročinnost rozpočtově odpovědnejch, kteří spolu se zničením těch zlejch státních ústavů cíleně a dlouhodobě likvidují Klokánky Marie Vodičkové.

  7. tata napsal:

    OPĚT se mi to nadherně četlo,ač je to jiný svět než muj.A hned se ukazal ten rozpor v podaní pana vonrammstein………kdy hrozí peklem……..proto já nemohu pane TRABANT přijmout VÁŠ svět,nebot za těmi krasnymi slovi stojí jiní lidé co těm co to vidí předpovidají peklo,nejhorší je že oni to peklo v přeneseném smyslu jsou i schopni vykonavat,,,,,,,,,,neznám VÁS takže nemohu říct jestli ty slova jdou ze srdce nebo sou to sireny……..u pana vonrammstein MĚ JE TO JASNÉ……Kvuli takovym lidem je promě tento svět nepřijatelný

    • Trabant napsal:

      tato, zdravím Vás a rozumím, přesto: zkuste nevidět Trabanta a vonrammsteina, já jsem stejná třtina jako kdokoliv jiný, mizerný materiál. Nikdo z nás nemá patent na svatost, všichni jsme jen póvl – a naděje je v tom, že Bůh stojí o naši důvěru, i když my nestojíme ani za mák.

      • Občan napsal:

        Ale?!
        Že jsme všichni póvl říká KDO?

        • Trabant napsal:

          Trabant. Ale nemá to ze své hlavy. Člověk je adam, „ha adama“ je hebrejsky hlína. Víte, jak neskutečně špinavý je to materiál?

          • zdenekb napsal:

            Nechci se přít, ale hlína je velmi ušlechtilý materiál… 😉

          • Trabant napsal:

            Ušlechtilý, to ano. Ale hygienicky problematický. Člověk také nepostrádá ušlechtilost – jen se od něj leccos ušpiní.

          • zdenekb napsal:

            Označit člověka opisem za ‚hygienicky problematického‘ je rozhodně… zajímavé. On je člověk vůbec problematický tvor.

          • Občan napsal:

            Špinavý?
            Ale kdež.
            Hlína je ŽIVOT! Nesmírně ušlechtilý materiál, bez něhož neuděláte cihlu, neuhňácáte misku, nevypěstujete obilí, strom, louku, nepostavíte dům. Hlína je ZÁKLAD všeho. A už vůbec není špinavá – z rukou ji umyjete a z oděvu vyperete i studenou vodou z potoka, případně suchou vytřepete, aniž by zanechala stopy. Prach z nekontaminované hlíny nevyvolává alergické reakce nebo astmatické záchvaty – proto se dnes „biodomy“ stavějí s hliněnými omítkami.

    • Hamilbar napsal:

      Táto, oni vždycky pracují v párech. Hodnej policajt a zlej policajt. Už tisíce let. Já si vždycky dávám většího majzla na toho hodnýho.

      • Petrpavel napsal:

        Trefený hřebíček na hlavičku … 🙂
        Už po staletí stejné a přesto mnohými stále nepochopené.

      • kočka šklíba napsal:

        Přesné, také mně to tak připadá, že, aniž by se znali osobně (nejspíš), je to taková zajímavá dvojice. Jeden všechny chápe, druhý hrozí. Jeden velmi slušný a vybízející k zamyšlení, i když z toho kouká jak sláma z bot chvála křestanské víry (katolických hodnostářů zatím ne) a tak nějak chvála těch, co věří v boha (záměrně malé b), druhý agresivní a arogantní. Jeden tu dělá PR katolické církvi, nebo jiné křestanské víry přes tzv. dobro, jako jsou charity, druhý naopak odsuzuje vše, co se jen trochu blíží levicovému pohledu na svět. Ano ten hodný je mnohem nebezpečnější. Ten druhý jen ukazuje, co jsou zač. Ne všichni, samozřejmě. Ale fanatici, jako ten druhý, všichni.
        Jinak docela mě překvapilo, že ten hodný se z bezdomovce vypracoval na tzv. manažera. Docela neuvěřitelné.

        • Trabant napsal:

          To „tzv. dobro, jako jsou charity“ sem vnesli (a upozorňoval jsem, že off topic) jiní, kočko šklíbo, a mám z přečteného pocit, že šlo o nestátní neziskové organizace obecně.

    • vonrammstein napsal:

      To jste to špatně pochopil, tato. Já nikomu peklem nehrozím (ačkoliv současně nepochybuju, že tam pp upaluje s razancí a cílevědomostí Ussajna Bolta). Pouze konstatuju, že si pp vytvořil svoje vlastní, soukromé peklo. Vy nevidíte v jeho příspěvcích tu zahořklost, nenávist, averzi vůči komukoliv, kdo není ze současnýho světa stejně nešťastnej, jako on? On se s ním nedokáže vyrovnat, raději si sní svoje krvavě rudé sny o lepším světě, který nikdy neexistoval a existovat nebude. Duše, která požírá sama sebe zevnitř. To JE peklo, a ne že ne.

      • pepan napsal:

        Ramštajne, vy mrťafo, jakápak zahořklost nebo nenávist či averze vůči někomu s jiným viděním světa? Pokud je člověk při smyslech, tak se rozhodně nemůže smířit s lumpárnama rozpočtově odpovědnejch. Obvzlášť, pokud má třeba starý rodiče anebo malý děti. Ti budou muset v tomdlenctom svinčíku žít. A to i ti, kteří Kalousky všech barev a jejich vládní a „patlamentí“ komplice nevolili.
        Spolíhat se na imaginárního Ježíška a důstojně nést svoji bídu je známkou jistého stupně slabomyslnosti. A dojímat se sám nad svou „ušlechtilostí“, když jednorázově někomu pomůžu, to raděj ani nebudu komentovat. Byl bych sprostej. A to prej křesťani v neděli nedělaj.

        • Trabant napsal:

          Nespoléhal na imaginárního Ježíška třeba takový Jan z Husince u Prachatic?

          • pepan napsal:

            A vona mu ta imaginární bytost k něčemu pomohla?
            Pomohla mu jeho neotřesitelná víra.
            Stejně jako uživatelům homeopatik, pacientům „léčitelů“ a podobnejm fanouškům nadreálna. Stejně jako „víra“ pomáhá pravověrnejm muslimům v jejich sebevražednejch misiích. Voni totiž, ti muslimové věřej, že při takovým vyznání víry přijdou rovnou do svýho nebe.
            Chraň Bůh, jestli jsem výše uvedeným příkladem chtěl kohokoliv a cokoliv srovnávat.

          • Trabant napsal:

            Takže neotřesitelné placebo.

        • vonrammstein napsal:

          Šmankote, pepane. Jste blbej, nebo jenom navedenej? Píšu já někde něco o politice, současný vládě nebo tak něco? Já píšu o světě a o jedný úplně zpitomělý duši. V obecný rovině. Já taky vlastním jednoho starýho rodiče a jedno odrostlejší dítě. A taky se mi nelíbí současná politika v týhle zemi. Jenže o tom můj příspěvek vůbec není. Není o Kalouscích, který existujou v každý zemi, není o Ježíškovi, jakkoliv jsem Mu svěřil svůj život. Dokonce ani nikde nepíšu o svý ušlechtilosti ani o tom, kde jsem někomu jednorázově pomohl. Patrně jedete podle nějaký příručky, jen jste zapomněl obrátit list. Nebo podle nějakých naučených myšlenkových schémat, jen jste v nesvatým rozhořčení vybral nějaký, určený pro jinou příležitost. Vy jste blázen.

          • pepan napsal:

            kurňa ramštajne, nepodsouvejte mi svoje vzorce chování.
            To je přeci pod Vaši úroveň.

          • vonrammstein napsal:

            Nic takovýho nedělám. To Vy serete uprostřed náměstí. Odpovídáte mi na věci, který jsem nenapsal, Vám vůbec neadresoval, žvaníte o tématech, který jsem ani nenaznačil. To není už ani vzorec chování, to je diagnoza.

  8. Germanicus napsal:

    Jo, dobrá nedělní úvaha, zejména týden před Dušičkami. Občas z ní jde mráz po zádech. Vzpomněl jsem si při čtení té úvahy na závěrečnou scénu z filmu Sedmá pečeť. Ta je taky o naději…

  9. myrta napsal:

    Pane Trabante
    zajímal by mě váš názor na knihu p.Hájka o Satanovi

  10. Puck napsal:

    Představte si člověka, který má všechno. Úplně všechno !

    K čemu by mu byla naděje ? K čemu by ji potřeboval ?

    A když se tvrdí, že naděje umírá poslední, není to vlastně mrtvý člověk ?

    🙂

    • Trabant napsal:

      A odkud víte, že to všechno, které víte, je skutečně všechno?

    • Puck napsal:

      Kecám ! I takový člověk je živ nadějí. Nadějí, že se na situaci nic nezmění.
      Ovšem, naděje marná, jelikož smrt nelze uplatit. 🙂

      • Trabant napsal:

        Jen porazit.

        • Puck napsal:

          Jak ?

          • Trabant napsal:

            Důvěrným vztahem (tedy vírou a nadějí) k tomu, kdo není ve svém vztahu k nám omezen naším hrobem, tedy Bohu. Nepochopitelně, neuvěřitelně, a přesto ne naivně. Navzdory všemu a všem. Navzdory vrstvám prachu na těch starých slovech. Navzdory iluzi, kterou vydáváme za realitu, navzdory tomu, že skutečnou realitu slyšíme nazývat iluzí.

          • Puck napsal:

            Dobře, mluvíte o duši. O nesmrtelné duši. Ale to nijak nemění fakt, žs smrt znamená fyzický konec naší existence. Po smrti si budeme těžko užívat radovánek neexistujícího těla.
            A jiné formy života po životě zatím nelze empiricky dokázat.

          • Trabant napsal:

            O nesmrtelné duši – ne, o té nemluvím. Mluvím o existenci. Pochybuji, že by Bohu, který má s někým vztah a je Bůh, stačila k pokračování vztahu pouhá esence bytosti, která mu důvěřovala. Empirii bych zde nevzýval – budu-li žít v kapce vody tak malý, že pro mne kapka vody bude nám známým vesmírem, jak empiricky potvrdím či vyvrátím realitu tramvaje křižující koleje pod oknem místnosti, v níž je sklenice s vodou a mou kapkou – vesmírem?

          • zdenekb napsal:

            To si ale velmi vypomáháte představivostí. Kapku vody jako malý vesmír si většina ve své fantazii umí vybavit. Myslím, že potíž se smrtí má člověk hlavně proto, že si ji neumí přesně představit… člověk si umí vyfantazírovat lecos (i posmrtný život), ale má velký (neřešitelný) problém představit si tak prostou věc, že „nic není“. Není to tma, chlad ani ticho (i to jsou konkrétní pojmy). Přitom to „nebytí“ zažívá denně při své „malé smrti“ – v hlubokém spánku, když se mu tedy zrovna nezdají divoké sny. Nevím jak kdo, ale já alespoň o pár hodinách své existence z dnešní noci nevím vůbec nic. A je krajně složité si to vynásobit nafurt…

          • Petrpavel napsal:

            Budu-li žít maličký v kapce vody a ta kapka bude mým celým životním prostorem, nebude mě logicky zajímat povrzení či vyvrácení reality oné zmíněné tramvaje.
            Ledaže bych ji potřebovat jako příklad pro omráčení a ovlivnění svých nejbližších maličkých. Ale já je nechci ovlivňovat k obrazu svému. V tom je, myslím si, rozdíl mezi námi dvěma.

          • Puck napsal:

            Správný příklad.
            To z principu nelze. Existenci Boha, nebo něčeho, co dalo vzniku vesmíru impuls, nemůžeme potvrdit, ale ani vyvrátit. Náš mozek není schopen pochopit nekonečno, není schopen pochopit, že může něco vzniknout z ničeho.
            Proto člověk používá naději, že existuje něco, co dává životu nějaký smysl. Neměli bychom ji člověku brát, ale neměli bychom ji také zneužívat. Jak se pořád děje.

          • Trabant napsal:

            Nejsem teoretický fyzik, musím si vypomoci sázkou na představivost a jednoduchou ilustraci. Nechci vás přesvědčit o své pravdě, jen nasvítit některé premisy a zaprášená místa. Věci jako třeba svinutý a rozvinutý řád v moderní fyzice nebo další mikrosvěty v nitru atomových částic mě udivují, ale nedorostl jsem jim – přesto je považuji za dostatečně zpokorňující, aby se nepřeceňovala omezená schopnost empirického ověření tady a teď.

  11. Antonie napsal:

    Moc Vám rozum, Trabante, nevím, kam nás dál povedete, zatím však cítím, že Vaše slova vycházejí z podstaty pravého smyslu slov. Víte, o čem mluvíte, vycházíte z osobní zkušenosti, bez níž je každá teorie prázdná a nenechte se ovlivnit nepochopením, všichni jsme na cestě, každého cesta je jiná, ale tu svoji si každý musí projít po svých, aby pochopil.

    • Petrpavel napsal:

      Já, jako nevěřící, zase rád vím, kam mě – kdo chce vést – povede.
      Zatím to jenom tuším.
      Činím dobře, špatně?

      • Trabant napsal:

        Trabant nevede, Trabant nasvěcuje. Jak s nasvíceným naložíte, je Vaše svrchovaně svobodná volba, do které já Vám samozřejmě nemám co plkat.

      • Antonie napsal:

        První kroky na cestě k Bohu vedou vždycky nejprve k sobě, jako i Ježíš sám odcházel do ticha, aby se plný Ducha sv. vrátil a sloužil všem. Nejprve ale na poušti odolával pokušení, nejprve musel uzdravit sebe, a teprve až ten zlý od něho odešel, přistoupili andělé a dostal moc uzdravit každou nemoc v lidu. A není možné představit si, že by tak činil, sám porušený zhoubnou nemocí.

  12. ,passant, napsal:

    Musím se přidat k nicku Béda. Všechno, co nahrazuje funkční socialní sítě, může být jenom náhražka.Nedostatečná náhražka.
    Bohužel, žijeme v době, kdy zástupci nás,představitelé státu, zcela záměrně destruují tyto sítě a delegují některé jejich funkce do soukromných společností ,které za to honorují,často samozřejmě víc než štědrě.
    I když nerad, do tohoto balíku zahrnuji i část charitativních společnosti.
    Všechny tyto společnosti, jenom dávají malé,nedostatečné záplaty, na i záměrné díry v socialní síti.
    Bohužel v článku kromě naděje, není zmíněn i druhý aspekt , který každý z nás potřebuje,
    a to je schopnostm vážit si sám sebe. Bez tohoto se nám osobnost bude rozpadat.
    Tady vidím problém.
    Převážná část socialně potřebných, celkem v pohodě snese plošnou socialní dávku,bez ohrození vlastní hrdosti,úcty k sobě.
    Bohužel, nějaký milodar,charita ,tuto část osobnosti nabourává.
    Už samo přijetí daru ,byť charitativního, nastavuje stav podřízenosti a tak se nedivím části této skupiny lidí, že se snaží i tu charitu odmítat. Prostě, pokud to jde, je pro ně vlastní sebeúcta důležitější.
    Takže ano Bédo. Postarat se o potřebné, má být povinnost socialního státu. Při jeho správném fungování,jsou různé charity zbytečné.

    • Antonie napsal:

      „Postarat se o potřebné, má být povinností socialního státu. Při jeho správném fungování BUDOU různé charity zbytečné.“ Ano, realita však zatím ještě je taková, že jsou nutností.

      • zdenekb napsal:

        Realita je spíš taková, že budou nutností čím dál víc.
        Naprosto cíleně, protože sociální stát je rozhodujícími hlavami vydáván za zlo a přežitek.

        • Antonie napsal:

          I o tom je naděje. A je psáno: „Jak jsi uvěřil, tak se staň“ a také „Pomoz si a Bůh Ti pomůže“. Když ale většina uvěří, že to změnit nejde, tak se nic nezmění, protože tím směrem nebudeme jednat.

        • Občan napsal:

          Jj. A kontinuita likvidace sociální sítě bude zachována. Kybersadista právě v OVM potvrdil, že bude „poradcem“ nové „ministryně“ Müllerové.

          • ajeno napsal:

            Dobrý den, pomoci by mohlo to , co kdysi, tak jako byla kdysi 14-16 hodinová doba a přešlo se na 8 hodinovou, tedy asi poloviční, tak kdyby se přešlo z 8 na 4 , bylo by zmaěstnání pro 2* tolik lidí a mohlo by se jet na 2 směny, aby se zachoval 8 hodinový rytmus. Dokonce by to mělo jeden úsměvný efekt, k jedné kybersadistce na MPSV by bylo nutno zaměstnat ještě druhou, to proto, aby bylo vytíženo 8 hodin nepřetržití práce na MPSV . Takhle bude vznikat jen uměle držená nezaměstnaost, čemuž se asi říkalo cosi jako rezervní armáda nezaměstnaných. Jistěže by to nešlo ze dne na den, ale ani ze 14-16 hodin se nepřešlo naráz na 8 hodin. A mzdy se přesto nějak srovnaly a neříká se, že ten kdo hákuje 8 hodin, má polovinu, než ten co hákoval 16 hodin v roce 1800 . Ale je mi jasné, že pokleslá honba za ziskem tomu bude bránit.

          • ajeno napsal:

            To znamená,že kybernacista Drábek, dokud jej nezašijí do vazební věznice či někdo či něco neodstraní , tak bude nicméně statovat na MPSV?

  13. Jan Čermák napsal:

    Strašně se mi příběh o naději líbil.
    Vůbec jsem si nevšiml, že je autor praktikující katolík.
    Myslel jsem, že mluví o Naději. Tu máme i my bezvěrci.
    Moje víra je tady : Richard Dawkins:Boží blud

    • Trabant napsal:

      Omlouvám se, ale praktikující katolík autor není.

    • Hairyfish napsal:

      Dawkins je sice moc chytrý pán, ale jse stejně militantní, jako spousta náboženských fanatiků. To mu mám dost za zlé… Ale jeho vědecké práce jsou velmi zajímavé.

  14. Béda napsal:

    Naděje: smiř se se svým osudem! Nes jej pokorně a útrpně! Pokud jsi otrokem, zůstaň otrokem, pokud jsi určen ke splynování smiř se s tím, pokud umíráš hlady,nes svůj osud statečně, pokud si určen jako kolaterální oběť, smiř se se svým údělem! Hlavně se nevzpouzej svému osudu – toto je omluvitelné pouze ve společnosti, která je prosta Světla, t.j. naší jediné správné cesty. Svěř všechny své hmotné statky nám, protože jenom my víme jak správně pomáhat bližnímu, jak jesprávně využít! Svěř nám svou duši a my tě povedem. Tvá budoucnost není na zemi ale v nebi.
    (Tak praví všechny správné naděje- křesťanská,judaistická, islámská…)

    • Trabant napsal:

      To je právě ten dojem – pojem. Proto oprašujeme.

    • Germanicus napsal:

      Ale tohle Béďo nikdy neplatí absolutně. Právě NADĚJE vedla Spartaka a jeho (sou)druhy, husity, pařížské komunardy atd.atd. Až do dneška, třeba právě Islanďani mohou představovat naději pro Evropu. Páni kolegové Vojta Filip a Míla Ransdorf asi ne.
      To samé platí i o Bohouši Sobotkovi a Michalu Haškovi…

      • Občan napsal:

        Germanicu,

        je vedlo ZOUFALSTVÍ, BEZVÝCHODNOST, vědomí, že už v podstavě nemají CO ztratit a tak alespoň zemřou V BOJI. Oni VĚDĚLI, že nemají naději; ale protože už neměli kam uhnout nebo couvnout, šli do BEZNADĚJNÉHO boje.
        Totéž věděli zoufalci ve Varšavě, Belzecu, Treblince; totéž věděli ti, co zemřeli v Mostě, DUchcově i jinde; a stejně tak to ví ti, co DNES schytávají ZATÍM „jen“ gumové projektily v Athénách, Madridu, New Yorku a jinde. Je vede NIKOLI naděje, ale právě BEZnaděj. VĚDÍ, že je jich příliš málo na to, aby svrhli zločinné systémy nebo je alespoň donutili ke kosmetickým změnám; ale už nemohou dál, tak o sobě alespoň podají zprávu tím, že povstanou.

        • Trabant napsal:

          Beznaděj vede k apatii a rezignaci, čin (i zoufalý) předpokládá naději. Nestačí, že se nemá co ztratit, musí se mít co získat.

          • Germanicus napsal:

            Souhlas.

          • ajeno napsal:

            V případě Spartaka to bylo nejprve dáno takto , že mohli zemřít jako zemřít. Bud hnusně v aréně a postupně , nebo v jednorázovém boji, při povstání, kde mohli sice přijít o život hned , ale přeci jen svým vlastním přičiněním ovlivnitelně , možná také s sebou vzít pár šmejdů a dokonce to při troše ne naděje, ale obyčejného štěstí v bitvě, i přežít . Skutečnou naději měli, když se dopracovali až k úžině mezi Itálií a Sicilií k Metaponte a jelikož jim pánbůh nepomohl, (ačkoliv se praví, že pomáhá tomu, kdo si pomáhá sám), tak peníze pirátům na převoz přes moře by jistě stačily, ale bohužel pánbůh dopustil, že Římani buď pirátům pohrozili či nějak jinak na ně zapůsobili , že piráti svůj slib převézt přes moře nedodrželi. Takže je zde právě prostě opustilo štěstí (ne v bitně,) a pánbůh je v tom nechal na karty a zde také skončili . Milý a vševědoucí a všudypřítomný Pánbůh pro ně nebyl doma, ačkoliv jistě viděl, co se děje . Na dějství na Via Apia jen tupě přihlížel.

          • kočka šklíba napsal:

            Nesouhlas, beznaděj může vést právě k těm zoufalým činům, které uvádí Občan, kdy je lidem jedno, jak jejich čin dopadne, dokud mají lidé naději, tak si myslím, že neriskují svůj život. Pořád doufají. Teprve beznaděj je vede k život riskujícím činům.

  15. Řezníček z Brna napsal:

    Zdenek KB 11:40
    Představit si nekonečnost – to je strašný pocit. Je to hrozný pocit, vybavit si, že něco nikdy nebude končit a potrvá věčně, stejně tak si představit černý mrazivý nekonečný vesmír. Člověk je zvyklý, že všechno má svůj začátek a konec – život, týden, pracovní doba, sportovní utkání.Je to tím, že my jsme zavřeni v časoprostoru, teologové ovšem tvrdí, že po smrti toto nebude existovat. Pro Boha 1000 let jako okamžik a okamžik jako 1000 let, z toho plyne, že tam vůbec čas v našem pojetí neexistuje.
    Hrůzostrašně popsal stav po smrti Karle Hynek Máchá. Jde z těch veršů doslova hrůza:
    Temnější noc – zde v noční klín
    ba luny zář ba hvězdný kmit
    se vloudí – tam jen pustý stín
    tam žádný – žádný svit
    pouhá jen tma přebývá
    tam všecko jedno, žádný díl
    vše bez konce
    tam není chvíl
    nemine noc, nevstane den,
    tam času neubývá
    tam žádný, žádný cíl
    bez konce dál bez konce jen
    se na mne věčnost dívá
    tam prázdno pouhé nade mnou
    a kolem mne i po mnou
    pouhé prázdno zívá
    bez konce ticho, žádný hlas
    bez konce místo – noc i čas
    bez konce je mysle sen
    toť co se nic nazývá

    Z těch veršů jde na mne doslova hrůza (možná jsem slabší povahy), ale je to jen verš, spekulace geniálního básníka v jeho největším díle Máj

    • zdenekb napsal:

      Neberte to, prosím, jako polemiku, ale takhle jsem to úplně nemyslel. Představit si nekonečný vesmír, toho je každý (po svém způsobu, třeba i naivně) schopen. Všimněte si, že sám k té představě dáváte vodítka (černý, mrazivý – naprosto konkrétní pojmy!). I v těch verších KHM je to vyjádřeno vcelku jasně (tma, ticho). Něco, co nemusíme mít třeba rádi, ale přitom víme, o co jde. Co je nám přístupné. Ale představit si „naprosté, totální nic“, nevědomí sebe, to zkrátka nelze. (Alespoň mně, ať někomu náhodou nekřivdím… 🙂 ) Asi proto je smrt tak dokonalé neznámo, které děsí.

      Ohledně časoprostoru, četl jsem (kdysi kdesi) zajímavou úvahu na téma, že vše, co bylo, stále JEŠTĚ existuje, jen po změně čtvrté dimenze – času, už to nejsme schopni vnímat. Ale je vás pořád plná ulice před vaším domem, jak jste chodil do práce a z práce nebo nakoupit nebo do hospody. A taky fůry jiných lidí. Vlastně máte před domem docela narváno. Míjíte sám sebe, jen už se nevidíte. Stejně tak, co bude, UŽ existuje… kolem Vás je fůra časově posunutých Řezníčků, respektive zatím nenaplněných forem, které na té ose posloupnosti, „časem“, naplníte. Jde o to, jestli jsou už ty mustry dané, nebo je umíme plnit a měnit ze „své vůle“.

      Ale už radši končím. Můj budoucí zdenek musí bohužel ještě pracovat… 🙂

  16. Občan napsal:

    vlk napsal:
    „Říjen 28, 2012 v 13.40
    Ach tak, systémové změn y a jiné pindy. Tak to opravdu těm,c o mrznou dneska, pomůže…“

    Vlku,
    všechny ty „charity“ jsou většinově nebo úplně DOTOVÁNY z VEŘEJNÝCH prostředků.
    A protože nepochybuji o tom, že jste realista a těžký pragmatik, pak VÍTE, že čím více bude beznadějných a vyřazených a čím méně bude daně platících, tím méně bude prostředků na DOTACE „charitám“.
    Nezaměstnaných a vyřazených dále přibývá, zatímco klesají reálné příjmy populace a výběr daní – takže objem potřebných roste a objem financí se zmenšuje. SYSTÉMOVÁ změna je nevyhnutelná. A je jen otázkou, zda k ní dojde řízeně – tedy na základě nějaké politické a společenské dohody, nebo neřízeně. A pak bude nám, kteří ZATÍM ještě máme o co přijít (byť je to jen 150 let stará střecha nad hlavou) JEDINOU nadějí jen dobře nabitý arzenál v pohotovosti a sakra rychlé reakce.

    ZATÍM máme ještě na výběr. Až bude vyřazených dost a půjde jim opravdu o holý život nebo už v zoufalství půjdou proti zdi BEZ ohledu na své životy, bude pozdě. Temhle průser žádné charity, navíc visící na státním cecíku, nikdy a nikde nevyřešily. Charita nikdy nebyla, není a nebude řešení. Je to jen okamžitá drobná pomoc „tady a teď“, ale nedává žádnou perspektivu (tedy naději).

    Například:
    Naděje o.s. obdržela od r. 1999 – 640 000 000.- Kč od státu (dle IS-CEDR – uvádím to proto, že v něm NEJSOU zahrnuty VŠECHNY dotace).
    Diecézní Charity od r. 1999 – 1 150 000 000.- Kč
    Arcidiecézních charity – 280 000 000.- Kč
    Oblastní, městské a další charity – 6 720 000 000.- Kč
    Na dotace na tohle všechno (a hafo dalšího) „SE“ musí odněkud vzít peníze ve státním rozpočtu. NIKDO jiný než daňoví poplatníci je tam nedají. Čím hůř bude fungovat SYSTÉM, tím méně daní na dotace bude; resp. UŽ JE. A protože se charity neobejdou bez dotací, NEJSOU řešením.

    • Občan napsal:

      No, a KDE vzít naději, když se „nejlepší finanční alchymista všehoMíra“ ZASE seknul?
      http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=761662

    • vlk napsal:

      Občane
      je to celkem jednoduché. Máme na výběr ze dvou řešení. To první je mlátit, jako BéĎa a pár dalších prázdnou slámu tím, že budu psát o systémových změnách, o tom, jak je to nedokonalé a špatné v současnosti a jak ty systémové změny by to krásně vyřešily nebo každý, v mezích svých skromných možností
      1- tlačit na lumpenpravici, aby těch postižených bylo co nejméně
      2- aby veřejných prostředků ve prospěch těch, co nemohou dál bylo co nejvíce.
      Když to zjednoduším.
      Kdybyste byl i vy náhodou na ulici dneska, velmi rychle byste zjistil, jaký je rozdíl mezi tím,c o pro vás není řešením a mezi slovy žádný nocleh, žádná polévka.
      Ale klidně se můžete přidat k Béďovi a řešit globálně zeměkouli. Ovšem ti bezďáci budou mrznout už za hodinu.
      Ale vy holt jednáte podle hesla – malý ten, kdo má jen malý cíl. Podle toho to tady jelo i v padesátých letech. Děkuji, nechci.

      • Béda napsal:

        Tak to prr, vlku.

        Nepodsouvejte druhým svá tvrzení. Řešení je v systému ,který pravice svýma „systémovýma úsporama“ = daňovýma a odvodovýma úlevama bohatým, a volným přeléváním nezdaněných zisků do jiných zemí, korupcí, předražováním „veřejných“ zakázek“, populismem vůči OSVČ – daňové vratky … nedokáže FINANČNĚ naplnit a pak „nutně“ všechno zdražuje, zvyšuje a sjednocuje DPH a současně „VYNUCENĚ ROZBÍJÍ VEŠKERÉ SOLIDÁRNÍ SYSTÉMY. Na jedné straně vyrábí cíleněa systematicky chudáky ana druhé ustřihává záchranné systémy = jejich naději. Vystavuje je v beznaději exekutorům, lichvářům, až nakonec skončí zcela bez prostředků,bydlení, s dluhy v „Naději“, která není žádným řešením.

        • Béda napsal:

          Jinak samozřejmě platí, že úplné vyřešení tohoto problému je v nalezení a zavedení takového systému, který zajistí těm lidem trvale práci. Po ukončení vzdělání a po celý produktivní život až do důchodu. O svém pohledu na tyto věci jsem psal pod Jeffovým článkem „proč ještě nejsem komunistou“.

        • vlk napsal:

          Béďo
          má odpověď se smrskává do jednoduché otázky – Umíte číst?
          Vlastně do dvou – pokud číst umíte, jste schopen pochopit, co píše ten druhý? protože jinak byste si ušetřil svůj, pro mne nesmyslný výlev, na který tímto reaguji.

          • Béda napsal:

            Číst umím, vlku.

            Naděje (a charita) není systémová změna. Je to nárazové neřešení systémových chyb. Systémová změna je znovuzavedení demontovaného sociálního, průběžného důchodového a všeobecně dostupného zdravotního SYSTÉMU (pro všechny bez rozdílu, kteří takovou pomoc potřebují v určitém stanoveném standardu), poté co jej systémoví likvidátoři roznesou na kopytech a posychruj to majetkovými převody. (Dnes chápu oběti,kterými bylo vykoupeno zavádění těch systémových změn. Naproti tomu při odcizování systému, žádné běti nejsou. Ty budou narůstat až po zcizení těch systémů lidem. A možná pak, až někdo bude chtít zpětně ty systémy zavést azpětně změnit soukromá vlastnická práva k těm původně solidárním systémům).A především – systémová změna vlku je zajištění rovnováhy, resp.převisu nabídky nad poptávkou práce.Neplánovité živelné hospodaření, kde se práce volně přelévá ze státu do státu toto zajistit nemůže. Přitom vyřešení otázky práce poskytující obživu, nikoliv spekulativní bohatnutí je alfou a omegou ekonomiky a lidské existence.

      • kočka šklíba napsal:

        Tuhle Vaši odpověď vlku naprosto nechápu, podle mého píšete to samé, co Béda a Občan. Ano máte pravdu, že dnešním bezdomovcům a dalším chudým nepomůže ted systémová změna, na druhou stranu nic jiného, než systémová změna, nedokáže pomoci budoucím bezdomovcům a chudým. Charita, jednak stejně závislá na státním rozpočtu, a i závislá na dobrovolných darech, přece nemůže pomoci všem, co to opravdu potřebují. Cílem všech slušných LIDÍ by mělo být to, aby VŠICHNI co potřebují pomoc, jí dostali. A to jakákoliv charita, ať církevní, tak jiných objektů a jednotlivců, nezajistí.
        A ptát se někoho, jak pomohl za těch 20 let potřebným, je tak na úrovni nea a spol. z aktuálně.cz.

  17. el napsal:

    Víra – důvěra, naděje… to další je láska?
    Kolík je nutný k přežití. Jenže kolíkem nemusí být zrovna Bůh nebo Velká matka. Člověk je tvor společenský, i poustevník závisí na tom, co mu lidé přinesou. Vyobcování z tlupy byl vlastně trest smrti (kolík přestal existovat).
    Naděje – tady se ni vybavila knížka Viktora E. Frankla A přesto říci životu ano. Autora jsem vždy obdivovala, že dokázal pokračovat v životě, který byl přerušen Osvětimí. Možná, že zásluhu na tom měla víra, naděje a láska – agapé.

    I pro mě – ateistu jsou slova jako důvěra a naděje naplněna obsahem.

  18. Překvapený pravidelný čtenář (po dnešku už nevím...) napsal:

    Vlku,

    nic, ani to, že jste majitelem tohoto blogu a že jsou u vás ostatní „na návštěvě“ (?), vám nedává právo chovat se „k návštěvě“ tak jak jste se zachoval ve svém příspěvku z 13.40.

    Váš ničím nevyprovokovaný, sprostý útok na Bédu a Petrapavla mě velmi překvapil a zklamal.

    Béda (a po něm Petrpavel)vám velmi slušně a vstřícně naznačil, že nemá smysl otázka „Kolik domů jste už uhasil?“, když někdo kritizuje rušení celého protipožárního systému vč. hasičských zbrojnic (= symbolická analogie k sociálnímu systému).

    Dočkal se jen sprostého trapného zdůrazňování podřízeného postavení „návštěvníka stránek“ a lamentování nad úrovní jiných stránek.

    Nechcete to zkusit ještě jednou, tentokrát s argumentací?

    A, aby bylo jasno, že dokážete hrát fér – udělil jste si žlutou kartu?

    • Slim napsal:

      To jsem nepsal já, ale souhlasím. Vlkovy hysterické útoky „na krajní levici“ se stávají pravidelnými a jsou jednak směšné a jednak nevyprovokované.
      Nevšiml jsem si, že by trpěl stejnou fobií vůči pravici, i když jednuo jsem tu kolizi s ramštajnem viděl.
      Nejpodivnější je, že jakoby nerozuměl tomu, co ti druzí říkají a spustí nějaký fantas o Auroře

      • zuzka napsal:

        Souhlas s oběma.

      • Puck napsal:

        Aby byl web přitažlivý pro návštěvníky, musí se na něm prezentovat názorová různost.
        Na první pohled se zdá, že levicoví diskutéři mají převahu. Ale skutečnost bude trochu složitější.
        Kdo obhajuje českou pravici je podivín. Co obhajuje ?
        Nezřízenou likvidaci funkcí, které má stát zajišťovat ; překotné a nepromyšlené reformy ;
        rychlé zadlužování – nenechejme se oblbnout, za čtyři roky je dvojnásobný ;
        K tomu připočítejme arogantní chování, krádeže a korupci, neodpovědnost, nezřídka také neschopnost ( Hanáková, Parkanová, Dobeš, ..)
        Zastánců takových „pravičáků“ valem ubývá. A není divu.
        Pravicová politika je naprosto něco jiného, než nám ODS a TOP předvádí. Je konzervativní. Reformy, pokud už jsou nutné, jsou prováděny s rozmyslem a s kvalitní zpětnou vazbou, chlubí se odpovědností a rozvážným hospodařením. Stejně tak solidním vystupováním a úctou ke svým voličům.
        Dalo by se toho vyjmenovat ještě hodně, abych vykreslil pravicovou politiku, jak by měla vypadat. Asi tak, jako kdybych popsal činnost naší garnitury a přidal k ní opačné znaménko.
        Proto by Vlk nemusel být moc smutný, že tu má víc levičáků. Může mít radost, že tu má slušné lidi. 🙂

    • vlk napsal:

      Překvapený čtenáři,
      ne , neudělil a neudělím. Nevidím k tomu důvod.
      Jinak, je vaším naprosto svobodným rozhodnutím chodit na Kosu či nikoli. Ale rozhodně zde nebudu trpět třídně bolševické útoky na Trabanta. Bylo to už minule, kdy jsem se držel zpět. Dneska už to dosáhlo hranice, kterou nejsem schopen a ochoten tolerovat.
      Nelamentuji nad úrovní jiných stránek. konstatuji objektivní a ověřitelnou skutečnost. Ty stránky mi jsou lhostejné.
      Totéž vzkazuji bez lítosti
      slimovi
      a s lítostí
      zuzce.

      Pucku,

      víte, slušní lidé jsou opravdu slušní až tehdy, když se láme chleba. Čímž netvrdím, že nemáte pravdu. Ale jen říkám, že zatím jsme neměli jak to ověřit.

      • Puck napsal:

        Jistě ! Web se mi líbí, a líbí se čím déle, tím více lidem. Jen jsem chtěl poukázat na příčinu, proč také může být víc levicově laděných příspěvků.

        • vlk napsal:

          Pucku,
          nemám žádný problém s většinou levicových příspěvků. S čím problém mám jsou levičácké pindy o napravování světa. Víc e méně ovšem to vždycky končí u řečí a kádrování ostatních.

          • Béda napsal:

            Kádrování ostatních. Ano.

          • vlk napsal:

            Jsme rád Béďo, že jste se poznal.Můžete klidně pokračovat i soudružskou sebekritikou.

          • Béda napsal:

            Kádrování ano, vlku. Prosím přečtěte si pozorně své vstupy odshora až dolů. Jistě naleznete to, o čem mluvíte. Mějte se.

          • vlk napsal:

            Béďo
            buďte si jist, že si všechny svoje vstupy pamatuji. Zatím mi paměť slouží. Ale zkuste se vy upamatovat, kd y jste udělal něco pro ty, kterých máte plná ústa.

          • Béda napsal:

            vlk,

            pominu vaše opakované kádrování vlku a odpovím vám. Když jsem dal nějaké věci do charitní sbírky, když jsem dal nějaké hračky a pod. do kojeneckého ústavu, který chtějí Drábci zrušit, když jsem dal opakovaně nějaké peníze staré paní, která chodí kolem a žebrá, když jsem poslal peníze obětem záplav, vždycky když odvádím poplatky státu.
            A podotýkám, že to bylo pouze přilepšení pro ty chudáky – řešení je v rukou státu a musí být SYSTÉMOVÉ.

          • Občan napsal:

            Vlku,

            NIKDO tady nemá v úmyslu napravovat celý svět.
            Ale těžko mlčet k představě/přesvědčení, že AD HOC CHARITA může nahradit sociální SYSTÉM.

            Charita totiž nastupuje AŽ tehdy, kdy lidé už klesli na dno. Ani v jednom případě nezasahuje tam, kde pád na dno „teprve“ hrozí. Jenže KDYŽ už jsou ti lidé na dně, je na všechno pozdě.
            Kromě toho žádná charita neposkytuje ŘEŠENÍ, ale POUZE ad hoc PRVNÍ POMOC. Ty lidi prostě čas od času tu umyje, tu nakrmí, tu a tam je nechá někde vyspat. Jenže MEZI TÍM jsou stejně pod mostem ve škatuli od televize a žerou odpadky z popelnice.

            Sociální SYSTÉM má zabránit tomu, aby lidé klesli až na dno. Má POVINNOST pomoci tak, aby to bylo včas a účinné – zejména tam, kde lidé i desítky let platili povinné pojištění. Jenže právě tento systém je součanou vládou cíleně destruován. Charita a „dobročinnost“ jej nikdy nemohou nahradit – NEUMĚJÍ to a nemají pro to žádná oprávnění.

            A co se těch osobních zásluh týče – mám na triku pár zachráněných sebevrahů, z nichž některé se i díky mému přičinění podařilo vrátit do normálního života. Pár lidem jsem včas podanými informacemi a tím, že jsem trval na doporučeném postupu, zachránil střechu nad hlavou nebo docela velké peníze. Mám na kontě několik zachráněných bytových družstev a společenství vlastníků bytů – převážně starších a starých lidí, které chtělo ožebračit pár mladých chytrýsků. Pád pozitivních zářezů mám i mezi bezďáky, kterým jsem pomohl (spíš je dokopal a doslova docedl za ruku), aby si vyřídili papíry a útulek. Do Řep (charita tam má nějaké sklady) jsme pronajatým náklaďákem dopravili vybavení celého bytu vč. ledničky a pračky. A jednomu klukovi, který si pomoc sakra zasloužil, jsem, dokud to šlo, platil alespoň nocležné a stravné v jednom holešovickém útulku.

            Teď, když jsme se jako úderem blesku ocitli sami nehezky blízko dna (už jsme bez práce oba), se snažíme si pomoci sami. ZATÍM žijeme z mého odstupného, nepobíráme žádnou podporu a bojujeme vlastními silami. Na důchod jsme příliš „mladí“, ale pro potenciální zaměstnavatele zase příliš „staří“. ZATÍM máme kde bydlet a ještě nám nevypnuli elektřinu. Ale to je náš problém a my se s tím nějak popasujeme.

            Tož tak…

      • tata napsal:

        VLKU……….nevím ale nezaznamenal sem ultra levičacký utok na Trabanta aby to bylo tak vyhroceno,samozřejmě respektuji i VÁŠ POHLED,i pravo majitele za sebe řikám že stím pohledem tentokrat nesouhlasím neviděl sem respektive nečetl sem nic co by byl ultralevičacky vypad na TRABANTA………..četl sem ostrou vyměnu nazoru což považuji za normalní…………VÍTE že si Vás važím,ale nemám potřebu někomu podlezat,a tady musím řict že sem plně nepochopil to tak hrotit

        • Elisa napsal:

          Tato, je život a z něho plynoucí postoje. A je ideologie a z ní plynoucí postoje. Ty první vedou k tomu, že například když začne padat sníh, tak se lidem bez domova pomůže hned bez ohledu na formu. Ty druhé vedou k tomu, že se hledá systémové řešení, mnohdy i za cenu toho, že není lepšího argumentu pro systémovou změnu než umrzlý člověk. Vlk má pravdu, když ty druhé postoje označuje za extrémní.

          • tata napsal:

            ELISA………..toje velice tenky led,a vždy bude na posouzení toho nebo onoho,a mohlo by se to snadno obratit…………takže vydavat ideologie za život a život za ideologie,
            stím co jste napsala bych zachazel velice opatrně………..asi bych vaše vysvětlení přece jako definici extremu nebral

          • Občan napsal:

            Eliso,

            lidem bez domova SE nepomůže a už vůbec ne hned. Pouze některým, příležitostně a AŽ když je nejhůř. Mnozí další zemřou zimou bez jakékoli pomoci, protože pro ně zrovna není dost místa a instatní hrachovky.

            Vůbec nejde o ideologii, ale o způsob vnímání.
            Říkáte, že pár stanů s kotlíky polívky pro pár bezďáků je fajn. Ale už nevidíte, že to stačí sotva pro 10% z nich a že i těch 10% MUSÍ z těch stanů vypadnout do mrazu v šest ráno a jsou v něm až do šesti do večera. Často o hladu a v nedostatečném oblečení.
            Ale HLAVNĚ nevidíte, že to je pomoc na pár dní nejhorších mrazů a pak zase NIC.
            PROTO není charita řešením. Je to jen a jen nejnutnější první pomoc pro NĚKTERÉ nuzné, ale neposkytuje nic dál. To, co HLAVNĚ u charity chybí, je to poskytnutí NADĚJE.

          • Elisa napsal:

            Občane já přece nestavím přímou pomoc a systémové řešení proti sobě. Ono buď a nebo vidím naopak u Bédy. To Béda postavil systém proti solidaritě.

          • kočka šklíba napsal:

            Eliso ale Občan ani Béda nikde nenapsali, že by bylo špatné pomáhat tady ted lidem, kteří pomoc potřebují, jen upozorňují, že ta pomoc je jednak stejně za finance státu, takže ta církev zas tak nepomáhá sama a jednak, že tohle chce systémovou pomoc státu. Nic víc, nic méně.

      • Překvapený pravidelný čtenář (po dnešku už nevím...) napsal:

        Jsem zděšen. Původně mě napadlo, že vám to, vlku, třeba jen tak ujelo, že jste to tak nemyslel.
        Nyní, po přečtení celé odpolední diskuse vidím, že jste to udělal zcela cíleně.

        Zaútočil jste bez sebemenší příčiny na Bédu, řádně jej prokádroval, snažil se ponížit, pokoušel se mu podsouvat myšlenky a výroky, které nevyslovil a z nějakého důvodu v tom všem v zesílené formě pokračujete.

        Bohužel jste při tom všem neuvedl žádný argument proti Bédově tezi, že RUŠIT systémová opatření proti chudobě je holý nesmysl a neprokázal NIC z údajného Bédova „třídního boje“.

        Pro mě z toho vyplývá, že skutečně nesnesete oponentní názor a nepokrytě se snažíte jednoho z nejslušnějších, nejvzdělanějších a nejvstřícnějších diskutérů vypudit ze „svého prostoru“.

        Vidím, že Petrpavel níže píše o fanatismu. Ano, toto je fanatismus, který jsem si dosud nedokázal představit. Také se jej bojím stejně jako fanatismu levicového či pravicového. Fanatik „středový“? Vypadá to, že existuje.

        Bédo, obdivuji, jaký při podobné palbě zachováváte klid. Klobouk dolů.

        • kočka šklíba napsal:

          Ano Béda je již „zocelen“ Stejskalem na aktuálně.cz. Také jsem nezaznamenala, že by Béda napsal to co se mu vlk snaží podsouvat. Naopak vlk vlastně stručně napsal to samé co Béda a Občan, podle mého. Nechápu jeho výpad, zvláště ve světle toho, co jinak psal a píše. Na druhou stranu vlk nereaguje na jiné příspěvky, které přímo přetékají, no nevím jak to napsat, za mě to napsal vlastně Lex pod blogem o 28. říjnu. Divné.

    • pepik napsal:

      Souhlas.

  19. Carlos V. napsal:

    Naděje ?
    Jistotu máme jedinou. Jistotu smrti. Kdo hýčká naději, že smrt přečká, budiž mu jeho naděje pomáhá. nevím ale, nakolik je ten člověk člověk svou budoucností jist – či zda se jedná jen o naději, že víra se naplní. Nevyvrátím mu to, jako on mi to nedokáže.

    Ošem smrt nastane. Nejisté je ovšem kdy, a co do té chvíle uděláte. Čím naplníte svůj kratičký úděl. Úděl s vědomím, že je jen drobným zrnkem v hitorii, kdy bude za pár desítek let zapomenut a kdy jeho jméno budou potomci-zdali vůbec někdo – čítat jen na starých rodných listech.

    Probíráte se starými fotografiemi a ptáte se – byl praděd ten či onen ? A jak se vlastně jmenoval ? A zeptá se někdo ?

    Skoro každý bude zapomenut. někdo za dvacet let, někdo za sto. I bohatci, sportovci, hvězdy. Kolik znáte českých osobností 19-tého století ? Sto ? A co víc, než jen čítankové heslo – co víte o jejich pocitech, bolestech. A o neznámých – nevíte, že existovali.

    A tak budeme zapomenuti i my. Bezvýznamní tvorečcci v toku dějin. Mužeme všřit, můžeme si cokoliv namlouvat. Ale zapomenuti budeme. A co po nás zbude ? Možná geny našich potomků, kteří ale nebdou mít ani ponětí o naší existenci. Nejste ničím a ničím nebudete. Vaše snažení nepostaví milníky.

    Je těžké se s tím smířit. Ale pak pochopíte, že se jedná o Vaši cestu. O vaše pocity, o vaši radost či váš zármutek. Je jen na Vás přinést si do života radost. Pro Vás a pro ty, které si k sdílení radosti vyberete.

    • Trabant napsal:

      Ano, život je úsečka, krátká úsečka na obrovské úsečce dějin – ano úsečce, ani dějiny nepředstavují přímku – ta je vyhrazena Bohu, A je to On, kdo může z té ztracené a směšně kratičké úsečky našeho života (ať už žijeme dvacet let nebo osmdesát) vytvořit polopřímku tím, že smaže zarážku hrobu – lhostejno kdy – protože On o nás stojí, On mezi miliardami životních úseček ví o té naší, na které svým lidským způsobem důvěřujeme. Život lze užít, použít, prožít a využít – smysluplně nebo bezsmyslně – a o míře smyslu, o tom, co má smysl, se nerozhoduje na úsečce, ale na přímce.

      • Carlos V. napsal:

        Dá se víra takto konzumovat ? Jako jistoty bez otázek, následování pevného bodu bez nejistot ? Pak ale lze žít bez víry a prostě jen konzumovat život. A s vírou by pak žil jen ten, komu jen konzum radostí života odpeřen.

        Nebo víra přináší otázky – s jistotou nejistoty, s otázkami bez odpovědí ? Pak co přináší ? Naději s pochybnostmi a novou nejistotou.

        Po odečtení nejistot a otázek zbývá jediná odpověď. Konec.

        • Trabant napsal:

          Víra, skutečná víra, je bombardována otázkami jako Drážďany, jednak zvenčí – protože dráždí, jednak zevnitř – protože má oči, uši, svědomí. Víra, skutečná víra, hledá odpovědi a často se jí jich nedostává, nebo nejsou dost instantní, aby ji ukonejšily. Víra, skutečná víra, je zápas o důvěru.

          • Carlos V. napsal:

            Pak jsou na tom ovšem věřící i materialista úplně stejně. Hledají odpovědi na otázky a vědí, že je nenajdou. Vědí, že ty otázky jsou neodpověditelné – a že si musí vystačit bez odpovědí. Možná sami, možná s Bohem, který ale nedávaje odpovědi nechává nás opět o samotě.

            A zběhnu do reality – tupý materiální požívač i stejně tupý náboženský fanatik jsou stejně nebezpeční. Našli pevný bod, pevný bod mimo pravdu.

          • Trabant napsal:

            Bůh, ale, Carlosi, dává odpovědi. Jen dá práci nepřeslechnout je v účelovém halasu okolo. Důvěra žije z odpovědí, občasných, tichých, vážných, snadno přeslechnutelných – ale přesto dávajících jistotu v turbulencích a naději v marasmu.

          • zdenekb napsal:

            Trabant: Jde o to, zda ty odpovědi skutečně dává Bůh, nebo si je netrpělivě čekající věřící nakonec dá sám, protože už je mu to marné čekání příliš zdlouhavé… a tak si je najde v lecjakém symbolu – jako odpověď, znamení od Boha, nebo přímo zázrak. V tomto (a nejen v tomto) je dokonalý film Život Briana…

          • Trabant napsal:

            Pane Zdeňku, soudím, že ty skutečné odpovědi dává Bůh, ano. Ty skutečné se poznají tak, že obstojí proti otázce, i když přitom člověk občas skřípe zuby, nehty se obracejí dozadu a raději by vzal otázku zpět. Ale je to jen Trabantův laický pohled, snadno zpochybnitelná individuální zkušenost.

          • Carlos V. napsal:

            Obávám se, že bez popisu koloběhu Otázka – hledání odpovědi – nalezení odpovědi – odpověď nemohu pochopit.

            A popis tohoto běhu po Vás žádat nemohu.

    • pepan napsal:

      Carlosi, dovolil bych si poopravit. Smrt néni naděje, je to jediná životní jistota.
      Společná jak pro ty co v nějaký „vyšší“ oučel života nevěří, tak i pro ty, co neomylně vědí, že veškerý vesmír je řízen „vyšší“ bytostí.
      Nakonec poopravím sám sebe, jistě, že i smrt je nadějí. Pro ty, kteří konec života žijí v bolestech.

      • pepan napsal:

        Carlosi sorry, asi se stávám dyslektikem. Tu společnou životní „jistotu“ ve vašem příspěvku sem přehlíd a spojil si to s „nadějí“. Samozřejmě, absolutní souhlas.

  20. Lex napsal:

    Trabante,
    jsou, podle mého názoru (nejsem vědec ani nepíši vědecké dílo, jen komentář), tři základní dimenze, které definují bytí člověka. Jsou to dimenze biologická (zrod, zdraví, smrt), dimenze materiální (zajištění životních potřeb a jeho míra) a dimenze duchovní/duševní, psychická, která představuje vědomí, znalosti, zkušenosti, racio i třeba intuici apod. /klidně mě negujte, doplňte nebo opravte…, nebo také ignorujte/. Ty dimenze se vzájemně prolínají, ovlivňují se nebo stojí vedle sebe.
    Píšete o naději. OK. Které z dimenzí lidské existence se týká fenomén „naděje“? Výhradně té duchovní. Fenomén „naděje“ je totiž spojen s vědomím, tj. s druhou signální soustavou, která je daná zatím jen člověku. Nebo je výsadou „mít naději“ i zvířat či rostlin? Také je to živá příroda a řídí ji, jak říkáte, Bůh.
    Jakou roli hraje naděje v těch dvou zbylých dimenzích, v materiální a v biologické?
    Jistě připustím, že v biologické má své nezastupitelné místo. „Věř a víra tvá tě uzdraví!“ – kdo by lépe měl zná to heslo než Vy. Ateisté ho modifikovali na „Lékař léčí a příroda uzdravuje.“ A ateisté Valaši dokonce předvedli svou vlastní verzi „Dochtor léčí a slivovica uzdravuje.“ – to jen abych to trošku odlehčil.
    A v materiální dimenzi? Budu lapidární – „prd“. Tedy – reálně. Jsou miliony těch, kdo žijí v naději, že jim výhra ve sportce, jiných loteriích či na automatech pomůže z materiálního srabu. Několika jedincům fakt pomohla. Načas, než je jiní o ty prostředky připravili. Ale absolutní většina má ty naděje marné. Stačí na to matematický model. Zato mnoho z těch hráčů skončilo tragicky.
    V materiálním světě se na naději nehraje. Bohužel. Protože materiální bytí, to je to elementární, které tu všichni žijeme. Naděje se nenajíš, neoblečeš se do ni sám ani své děti, naděje za tebe nezaplatí vydřidušské nájemné, vodné, stočné, elektriku a plyn, léky, děckám školku, školu, úplatky na úřadě, exekutorovi, naděje za tebe nezaplatí ani kopidolovi či jiné pohřební instituci.
    Tož tak při neděli a svátku státním Dne vzniku samostatného československého státu.

    L.

    PS
    Pomiňte, že využiju téhle příležitosti k anonci na svůj komentář pod minulým blogem vlka k 28. říjnu Říjen 28, 2012 v 13.32
    Snad i tam, v kronice Jana Satiny, na kterou jsem dal odkaz, si najdete něco o naději. Nebo také o beznaději.

    • Trabant napsal:

      Díky za komentář, Lexi, čekal jsem, jestli se ozvete, Váš názor si vždycky rád přečtu. Připusťme, že tři dimenze lidské existence, jak o nich píšete, se dějí na pozadí nejvlastnějšího smyslu (ne ve smyslu čivy), jakési metadimenze, která jim dává skutečný obsah – pokud by naděje pocházela z prostředí tohoto smyslu, týkala by se všech tří dimenzí, nejen té duchovní/duševní/zkušenostní. To, že taková naděje žije i v materiální nouzi a existenčním nedostatku, je jisté i přesto, že k rozvážnému uvažování je obvykle potřebná jídlem a teplem saturovaná přítomnost. Na odkaz se podívám, díky za tip. A nemějte mě, prosím, za vodníka bažícího po duších, mrzelo by mě to 🙂

      • Lex napsal:

        Trabante,
        píšete – „Připusťme, že tři dimenze ….. se dějí na pozadí nejvlastnějšího smyslu …. jakési metadimenze….“.
        Jako materialista si to já (a další materialissté) nepřipouštím, Vy, jako idealista (a další idealisté) si to připouštíte.
        Takže jsme u „základní filosofické otázky“, kterou také dosud nikdo nevyřešil, protože my, materialisté, existenci Boha, všobjímající ideje či metadimenze nepřipouštíme, na rozdíl od vás, idealistů.
        Dále bychom se točili v kruhu.
        Závěr?
        Nechť si každý věří čemu chce, důležité je, aby jiným neškodil, nemůže-li jim pomoci.
        Žel, realita svěa je postavená na exploataci druhých, těch slabších těmi silnějšími (mocnými). Že k tomu byly a jsou často používány (zneužívány) církve, je věc další.
        L.

        • Trabant napsal:

          K Janu Satinovi: můj pradědeček pocházel ze stejného kraje, vrstevník, rovněž havíř. Nepopírám, že svět, ve kterém žijeme, není krutý. Nepopírám, že všednodenní realita je plná malých i velkých tragédií, bídy a bezvýchodnosti. Jen cítím, že naděje volá právě proti tomu a navzdory tomu, nehledě, zda církev podporuje exploataci slabších silnějšími či nikoliv. Já z Vás nechci udělat idealistu, Lexi, (a vím, že ani Vy ze mne materialistu 🙂
          Oba sedíme v Platónově jeskyni a sledujeme stíny košů z hlav nosičů na stěne před námi. Oba nasloucháme vyprávění insiderů, kteří byli venku a viděli mnohem více, než jen selektované stíny na ohněm osvětlené stěně. Jeden z nás těm příběhům věří, druhý ne, důkazy pro své postoje nemáme. Není třeba se přít, pasovat, flekovat a přebíjet. Já si rád čtu vaše komentáře – a rád Vás vždycky uvidím v Nedělníku.

          • kočka šklíba napsal:

            Čekala jsem ,že Vaše odpověď Lexovi bude nějak konkrétní, bude vysvětlovat, obhajovat Vaše pojetí světa, jevů, jejich příčina také té naděje. Není a Vaše:“Jen cítím, že naděje volá právě proti tomu a navzdory tomu, nehledě, zda církev podporuje exploataci slabších silnějšími či nikoliv“ je tak strašně alibistické a současně nic neříkající. Mohu Vám říci, že naděje nevolá, je to stav mysli ;). A tahle vaše věta je opravdu jen hraní si slovíčky.

          • Trabant napsal:

            Kočko šklíbo, když čtu o naději ve starozákonních a novozákonních příbězích a ilustracích, není to stav mysli, je to volání k sázce na naději, k vyjití ze zajištěnosti do nezajištěnosti a přesto jistotě. Naděje skutečně „volá“, je-li skutečná.
            A k obhajování příčiny mé naděje – ta příčina je schopná obhájit se sama, kromě toho ji (často ne zcela šťastným způsobem) hájí církev, kdo jsem já, abych nosil dříví do lesa, který spravují uniformovaní lesníci?

  21. ,passant, napsal:

    No,vrátil bych se od geometrie sem do Vlkova.
    Nějak jsem to nepochopil.Kterýže bůh to o mne tak stojí?
    Bůh Abrahámův,který před Abrahama postavil“ Sofiinu volbu?“
    Nebo něco z přehršle jiných bohů? Třeba Zeus,Thor, Amaterasu nebo Kálí. Je jich mnoho.
    Nebo nějaký novější,třeba nějaký bůh z kargo kultu? Nebo snad bůh čerstvě zesnulého reverenda Moona?
    Nebo, že by na tom jménu až tolik nezáleželo a šlo by spíš o světlonoše, kteří nám nechápajícim boží počiny převyprávějí, aby jsme si nezatěžovali mozek snahou pochopit nepochopitelné? Děkuji,nepotřebuji misionáře, kteří chtějí myslet za mne.

    • Trabant napsal:

      Bůh Abrahamův a po něm dalších, ale volbu na hoře Morija bych s volbou na rampě eliminačního zařízení nesrovnával. Nejsem světlonoš, jsem Trabant, ne Lucifer 🙂

      • Občan napsal:

        Před monoteistickými bohy byli jiní bohové (někteří z nich stále ještě jsou – jsou tedy mnohem starší než ti monoteističtí), i dnes „existují“ vedle sebe bohové polyteističtí, animističtí, pseudomonoteističtí; aniž by s tím ti echt monoteističtí něco zmohli (vyjma vyvraždění většiny jinověrců a násilné konverze zbylých, v čemž jsou jsou monoteisté fakt „dobří“).
        Cca 2,7 mega let se lidé a jejich předkové dokonce bez bohů docela dobře obešli. A protože ti mladší po sobě zanechali i malůvky, sošky a rytiny v kostech, šutrech a keramice, je bez pochyby, že doufali, obávali se, měli naději. A báli se smrti stejně moc jako my. Že by žádnému z bohů nestáli za to, aby se s nimi bavil?
        Dokonce i někteří vyšší savci – hlavně lidoopové a sloni (ale do jisté míry i psovití), vědí, co to je naděje, obava, očekávání, strach ze smrti. Bohy však patrně žádné nemají – alespoň se zatím žádný z těch lidských neobtěžoval.

        • Trabant napsal:

          Nevím, zda a jak se obešli, nelze se jich zeptat. Ti „starší“ bohové (copak je Bůh tak starý jako „jeho“ náboženství?) jsou k potkání třeba v Indii – stačí zajet mimo turistická centra, hinduismus je v reálu velmi „přitažlivý“.

          • ,passant, napsal:

            Jinak ,díky Trabante za otevření tématu „naděje“, nutí člověka se svým způsobem nad sebou zamyslet a to je občas zapotřebí.
            A proč se dá o tom tak psát? Možná proto že nám ji Pandóra nechala zaklapnutou v krabičce a nám nezbývá,než doufat. 🙂

          • Občan napsal:

            No, zjevně je. Egyptští, mezopotámští, řečtí, římští, germánští, slovanští, jihoameričtí a jiní bohové se s ním nepotkali 🙂

            To rozhodně. Skoro stejně „přitažlivý“, jako křesťanství v brazilských favelách a jiných chudinských oblastech.

      • ,passant, napsal:

        Trabante,vím jak se také říká Luciferovi. Zmínkou o světlonoších jsem vycházel z Vaši věty:“Trabant nevede, Trabant nasvěcuje.“ To je drobnost.:)
        Nevím z jakého důvodu nedávat rovnítko mezi požadavkem boha, vůči Abrahámovi a mezi požadavkem u Styrona vůči Sofii.
        V obou případech jsou tyto požadavky hrůzné a nelidské.
        Je nedůležité, že bůh svůj požadavek oběti Izáka později odvolal.
        Pozdě, ta hrůznost je v tom, že byl vůbec vysloven.

        • Trabant napsal:

          Zkuste zde: http://sedesatka.cz/node/4898
          Je to sice vytrženo z širšího kontextu, ale stále bych to podepsal.

        • vonrammstein napsal:

          Důležité je to, že jste nepochopil podstatu toho příběhu. Ochotu k nepředstavitelné oběti a dokonalou poslušnost. Správně používáte slovo nelidský pro ten požadavek. Byl božský.

          • ,passant, napsal:

            Myslím ,že jste nepochopil Vy. Nežijeme na Olympu a nevztahují se na nás zákony bohů,nebo těch, co za bohy mluví. Jsme lidé. A tak trvám na tom, že takový požadavek byl,je a bude vždy hrůzný a nelidský.
            Nemám co vic k tomu dodat i po přečtení toho odkazu.

          • vonrammstein napsal:

            Jistě. Vztahují se na nás zákony jediného Boha. Perverzní požadavky démonů, jakkoliv se staví bohy, s tím nemají nic do činění. Tento konkrétní požadavek byl požadavkem Boha vůči člověku. Nic měřitelného lidskými emocemi. Odkaz jsem nečetl, nepotřebuji. Vím, o čem to je a věřte mi, že i já jsem měl s touhle pasáží velký problém. Už ho nemám. Je to na delší debatu, pokud o ni budete stát.

    • vlk napsal:

      Passante
      neřekl bych, že vám někdo něco vnucuje. Tenhle blog je primárně o naději. Můžete žít bezní?

      • ,passant, napsal:

        Vlku,určitě mi nic není vnucováno . Souhlasím, že bez naděje se těžko žije a asi už vůbec ne dlouhodobě,či setrvale. Jen bych nerad pletl naději s vírou. S vírou třeba v nějakou imaginární bytost. Víte,jsem nevěřící asi od svých patnácti let.
        Tehdy jsem to oznámil matce, která ač celoživotně velmi hluboce věříci to akceptovala.
        A tak jsem v průběhu let videl ,jak se ta víra začínala stávat až obsesí ,aby nezmeškala mši ,nebo kázání i když měla odjíždět vnoučata která znovu
        přijela třeba za půl roku. Jistě, byla to její volba, ale já mám od té doby nějakou averzi,pochybnost, vůči různým věrozvěstům kteří překládají nepřeložitelné a vysvětlují nevysvětlitelné a zcela jistě to není cílené na Trabanta.
        Chápete mou averzi, vůči šiřitelům krásných duhových bublin naděje……tam někde,někdy, potom. Rád bych věril že se mé matce za její víru dostala alespoň špetka naděje z těch krásných duhových bublin a že se dočkala svého nebe,ale to víte, jsem skeptik a pohan.

  22. Jan Čermák napsal:

    To je skoro jak u Sokrata vlku.
    Bez naděje si člověk může leda tak hodit mašli.
    Lex to hezky rozdělil na 3 dimenze.
    Napadá mne jiné dělení. Na dimenzi osobní a společenskou. O té osobní píše trabant a je podstatná. Dá se to ovlivnit, do jisté míry je každý strůjcem svého štěstí.
    Nu a o té společenské dimenzi tu neustále spoří „levičáci“. Úplně s nimi nesouhlasím, člověk může být šťastný a s nadějí i ve Stalingradu. Hledám li ale naději pro lidstvo či národ nebo jiný podobně efemerní spolek, dostávám poslední dobou dost na frak. Žádné dobré správy jako by nebyly. Perspektivy dříve tak jasné se zamlžují.
    Naděje umírá poslední, ale dá se žít trvale v nejistotě?
    Hloupá otázka , jinak se vlastně žít nedá, filosoficky. V reálu je to težké. Kolik lidí by vyměnilo jistotu za svobodu? Vsadil bych na 80% zde. V USA by to bylo míň 30%?
    Kolik lidí by vyměnilo nereálné naděje 48 za depresi dneška? To by mě zajímalo.

    • Trabant napsal:

      Jestli ona ta společenská dimenze není není součtem a synergickým násobkem těch malých osobních spíš, než jednou velkou, systémovou.
      U Sokrata by se ptalo, tady se víc odpovídá 🙂

      • Jan Čermák napsal:

        Nevím. Je docela dobře možné, že máte pravdu. Že je to součet. Ale úplně jistý, bych si nebyl, napadají mne při tom z Koukolíka vyčtené pokusy na lidech. Jak zavřeli v šedesátých letech průměrné studenty jakoby do vězení a přidělili jim role dozorců a vězňů. Z slušných , normálních lidí se stali překvapivě rychle stvůry a museli pokus ukončit. Není to vědecký důkaz, že zevní okolnosti , podmínky, system mají vliv i na osobní rovinu?

        • Trabant napsal:

          Rozhodně mají. Záleží na tom co vám rovná páteř, nač sázíte – pak vás zevní okolnosti buď ztvární, nebo do nich vytlačíte důlek. Ale nemám patent na rozum, jen si to myslím.
          Pokusem to nedokážete, protože nepoznáme zrno a plevy.

    • vlk napsal:

      Jene Čermáku,
      jd eo osobní náhled každého. Nedá s e žít ani bez naděje ani bez svobody. Nemáte li svobodu, můžete mít naději, že ji získáte. Na druhé straně, nemáte li naději, nemůžete být svobodný.

  23. Kanalnik napsal:

    Vim, ze nic nevim… ale tak nejak vnitrne (v tichu, ne v hluku socialnich siti ci webu, ne v polemikach o spolecenskem systemu, ci v kazdodenne utvarene realite medii, ale v tichu, ve kterem jsem jen ja sam se sebou) tusim, ze nekdo, kdo stoji u korenu existence tohoto sveta tady a ted, je. V tichu mne napadaji otazky, ktere tak nejak vyveraji z meho nitra. Jakoby to bylo volani. Vnitrni volani. Volani po smyslu, po nadeji, po plnem vnitrnim zivote, po zivote zitem v plnosti vnitrnicho ducha ci meho srdce, beze strachu, bez uzkosti.

    A v tichu se mi nekdy zda (je to opet spise moje tuseni, nez zdani ci vedeni), ze odpovedi na moje otazky lezi vsude kolem me. Jen je vetsinou nejsem schopen slyset ci videt ci rozpoznat. Nejsem naladeny na potrebnou frekvenci. … Ale prijde mi to jako kdyby ten, co stoji u korenu existence tohoto sveta tady a ted, nechal ty odpovedi lezet kolem mne… jakoby chtel, abych se ptal a alespon nektere z tech odpovedi nasel.

    Proto mam rad ticho. Jakoby se cosi ve mne snadneji naladilo na prijem. ..

    Vim, ze nic nevim…. ale tusim…..

    Jinak dekuji Trabantovi za clanek, jehoz casti ve mne ponekud zarezonovaly. Taky si vazim toho, ze vysel z kuzi na trh a vsem tady vyjevil neco ze sve minulosti. Ja si toho vazim, a pokladam to za velkou odvahu a take za znamku velke duvery k nam, ctenarum.

    • Trabant napsal:

      Většinou se lidé ticha bojí, protože tichem rezonují otázky. Přeji Vám nepřeslechnutí skutečných odpovědí, protože některé odpovědi jsou jen převlečené otázky.

      • vonrammstein napsal:

        Právě proto ticho miluju. Otázky, převlečené za odpovědi, jen vyvolávají další otázky. Máte-li k dispozici dostatek času a ticha, dostanete se k odpovědím krystalicky čistým, nedvojznačným. Nestává se to často. Ale když už se to stane, nikdy už potom nebudete stejný. Zažil jsem to. Hodně o tom věděla sv. Kateřina Siennská.

    • Jan Čermák napsal:

      “ za žádnou pravdu na světě, jen za vteřinu ticha,malý okamžik, kdy za nás někdo dýchá“
      Jan Skácel

  24. BaSta napsal:

    Vlk
    „Fatální je, že nemají co jíst.“
    To zajisté fatální je. A nejen to, že nemají co jíst, ale i to, že ve svých „příbytcích“ jich zase několik za zimu umrzne, nebo si natolik podlomí zdraví, že umrznou příští rok. A teď by mně zajímalo, jak to vyřešit, když se všichni do azylových domů nevejdou? Podle čeho vybírat kteří se vejdou a kteří už mají smůlu?
    Nechci zpochybňovat občanskou solidaritu a dobrovolnou pomoc, ale ta to nevyřeší. Hrozí nebezpečí, že lidé tu solidární pomoc poskytující, ji budou za chvilku potřebovat sami. Za současného stavu společnosti to lze považovat téměř za jisté. A co teď?
    Umožňuji svými daněmi existenci toho, co se nazývá státem. Předpokládám, že tento mnou živený stát pomůže zase mně „se zvednout“, když náhodou „upadnu“. To že to privátní iniciativivy tomu státu mohou pomoci usnadnit je jasné, ale nemohou to za něj řešit.

  25. BaSta napsal:

    Trabant
    „Beznaděj vede k apatii a rezignaci, čin (i zoufalý) předpokládá naději. Nestačí, že se nemá co ztratit, musí se mít co získat.“ …. a to máte odkud? To je přírodní zákon, nebo rovnou přírodní konstanta? Nebo je to jenom pár slov na odvrácení podezření, že nemám argumenty?

    • Trabant napsal:

      Ne, to je produkt přemýšlení, přírodní zákony na tuto oblast nepamatují. Argumentační nouzí trpíme oba, je to už holt taková oblast.

    • el napsal:

      Beznaděj bývá součástí deprese, člověk v depresi rezignuje na život, ale často je beznaděj natolik pohlcující, že člověk nevidí možnost ukončit utrpení, a to ani zoufalým činem. (Myslím, že tenhle fakt se dá zobecnit, a pak má Trabant pravdu.)

  26. Petrpavel napsal:

    Vážení, tak v tomhle já nejedu. Nemám rád fanatiky, a nejen to, já se jich bojím. Chci svůj klid.
    Bojím se Trabanta, ramštajna, vlka. Stahuji kalhoty před brodem, ale je to moje rozhodnutí. Jsem si jist, že do pekla, kam mě pasuje ramštajn, se nedostanu poněvadž to jeho peklo neexistuje, ale vím moc dobře, že člověk dokáže udělat druhému peklo na této zemi. Pokusím se vám uhnout, snad se mi to podaří. Držte mi alespoň v tomto směru palce.
    Vám třem přeji, aby vás poslouchalo co nejméně oveček, a vydrželi tu s vámi co nejdéle Občan, Béda, Lex, tresen, tata, BaSta, passant, Olin, Minorita, pepa, Slim, Hairfisch …

    • Petrpavel napsal:

      A Jaroslav Hudec … zvlášť srdečně zdravím!

      • Jaroslav Hudec napsal:

        Nazdar.
        Já se do těchto diskusí vonících nebem a smrdících peklem vůbec nehodlám zapojovat. Přijde mi to trochu jako v blázinci. A Trabant o sobě až příliš často píše ve třetí osobě a „nemá potřebu něco dokazovat“.
        Trochu mi připomíná toho kazatele, co jsem ho onehdy kousek cesty svezl autem nic zlého netuše a pak jsem se ho na e-mailu nemohl zbavit.
        Tady je to vlkův „auťák“ a je to tedy jeho věc, ale já mám trochu pocit, že si taky vzal do vozu stopaře.
        O nadějích a beznadějích se dá klábosit hodně dlouho, shodou okolností třeba te´d ve čtvrtek naše občasná pivní parta se tomu tématu věnovala, ale po pár pivech (nefiltrovaný prazdroj) jsme stejně skončili u konstatování, že ta holka vedle u stolu má pěkný kozy Pardon, milé dámy, za ten mužský pivní slovník, ale tak to chodívá. A to je nás všech sedm vysokoškolsky vzdělaných…..
        Chtělo by se mi si tady z toho trochu dělat srandu, ale nechi být destruktivním prvkem.
        Hezké sny přeju, ráno do rachoty.

    • Trabant napsal:

      A jste v tom s námi, vlku, třetí do mariáše – a to je Trabant většinou samotář 🙂
      Petřepavle, nerozumím.

    • Slim napsal:

      Adios, amigo

    • vonrammstein napsal:

      Peklo objektivně existuje, pp. A bude si vesele existovat dál, zcela bez ohledu na to, jestli v něj věříte nebo nevěříte. Já Vás do něj necpu, pro Boha. To bych byl hodně divnej katolík. Vy se do něj cpete sám.
      Nejsem fanatik, i když Vám jako komunistovi se tak jistě musím jevit. Věřte mi-je to vzájemné. Bát se mě nemusíte. Vám po krku nejdu, jste mi lhostejný. Vy se zničíte sám.

  27. BaSta napsal:

    Ano, i chorobný mozek má své „produkty přemýšlení“ Jak ale z nich poznat, že jsou plodem onoho chorobného mozku a nikoliv mozku génia?
    Přírodní zákony mají tu vlastnost, že s příslušným vybavením jdou verifikovat kdykoliv, na kterém koliv místě a to i v našem doposud známém vesmíru. Tím lze ověřit, že se nejedná o blud. Pokud ale „na tuto oblast přírodní zákony nepamatují“, pak to lze velice těžko ověřit. A tudíž není vyloučeno, že ona myšlenka je produktem chorobného mozku. Nebo se ve svých úvahách mýlím?

  28. tata napsal:

    t
    TRABANTE…………………VIDITE ty rozpory? ja bych předpokladal že každopadně Vaše krasná slova,jak sem předeslal chci věřit že od srdce,vyvolaj pokoru a smířlivost,opak je pravdou,proboha kam se řitíme,celkem nechapu jak je možné že se to zvrhlo v litý boj,nojo život je i paradoxech

  29. BaSta napsal:

    Ale já netvrdím, že máte mít potřebu něco dokazovat. Já jsem svoji psanou úvahou dospěl k názoru, že onen „produkt myšlení“ může být také produktem chorého mozku a to jsem sdělil. Nic více. Přemýšlel jsem naprosto stejně jako Vy 🙂

  30. tata napsal:

    TRABANTE…………….ANO tak sem to myslel,vidite i když sem to napsal dost nesrozumitelně,vzal jste to ste horší stranky jako že Vás kritizuji,ja sem spíš vyslovil podiv respektive to měl byt podiv,že i sebelepší myšlení muže myt paradoxně jiný vliv

    • Trabant napsal:

      Ale já jsem si nemyslel, že mě kritizujete, tato, mně bylo spíš smutno z toho, že nekonfliktní text vyvolává tak sveřepý konflikt – a že bych se možná měl v komentářích držet zpátky, abych nepřiléval olej do vatry.

  31. Anonymní napsal:

    Lidská práva: Prvním právem každého člověka je právo na obživu, právo najíst se, když má hlad. Toto právo je popíráno filosofy, ale potvrzeno Kristem, když mluvil k farizeům: Nikdy jste nečetli, co učinil David, když byl v nouzi a měl hlad? Vešel do domu Božího a jedl předkladné chleby, jež není dovoleno nikomu jíst, jedině kněžím, a jak je dal jísti i svým průvodcům? Ježíš posvěcuje každému, kdo má hlad, právo, aby si vzal kdekoliv to, co nezbytně potřebuje. Z toho vyplývá povinnost společnosti zajistit lidu minimální obživu, neboť společnost mu dluží odškodnění za to, že mu civilizace upírá čtyři základní práva – totiž právo lovu, rybolovu, sběru plodin a pasení stád. Jestliže toto není uznáváno, neexistuje žádná společenská smlouva. Existuje potom pouze společenství útlaku, liga vlastnické menšiny proti většině, které chybí i to nejnutnější. Potom je právo chudých vyvlastnit majetné správné. Strávili jsme hašteřením o lidských právech století, aniž bychom uznali to nejzákladnější – právo na práci, bez něhož jsou ostatní práva ničím.
    Zdroj : http://www.outsidermedia.cz/-Vyklepano-z-knih-Charles-Fourier–1.aspx

  32. Anonymní napsal:

    Sociální záruky: Krasoduchové uvedli na scénu konstituci (dnes demokracii), tu oprášenou veteš Řeků. Tyto chiméry nezaručují ani práci ani chléb, vedou jenom k nesvárům mezi stranami, k růstu daní a mrhání prostředky, lid platí zkorumpované představitele, kteří, jsou-li odhaleni, jsou záhy nahrazeni upíry ještě horšími.
    Zdroj :
    http://www.outsidermedia.cz/-Vyklepano-z-knih-Charles-Fourier–1.aspx

  33. Alex napsal:

    Už jsem to napsal v první diskusi k Trabantovi. Je opravdu nesmírně zajémavé, jak se jakékoli téma, tam, kde nevěřící jen cítí věřícího, doslova zvrhne na spor, zda bůh je či není.
    PetřePavle, Vy jste přece vše uvedl do těchto kolejí svým prvním diskusním příspěvkem a dalšími, kde se zabýváte nikoli tématem, ale tím, kdo o něm napsal. Tedy podle mého.
    Překvapený a další, je vskutku interesantní, jak použijete jako první své dojmy a bez milosti jdete jako první do osobní roviny. Bédo, Vás někdo opravdu kádroval? Nebo jen a jen ve věcné rovině odmítl Vaši představu systémových změn, jež má ležet výhradně na státu?
    Je mi záhadou, proč do Trabanta zajíždíte skrze jakékoli téma přes jeho víru, kterou se nijak netají a jak všechna témata převedete okamžitě jen a jen do politické roviny.
    Je úžasné číst, že s nadějí je spjata výhradně sociální situace. A co třeba jen nemoc dostatečně vážná nemoc či úraz. A to už přece s politikou vůbec nesouvisí.
    Jo a co se týká těch systémových změn – Bédo, Trabant Vám to někde v diskusi naznačil. Stát jsou i lidé, kteří ten pojem nějak naplňují. Aktivní lidé. Jde jen o to, aby jim stát v těch aktivitách nebránil a naopak byl schopen je zahrnout – i v sociální oblasti. Víte kdysi jsem někde četl, jak v Rakousku dostal jistý farář nápad, jak pomoci lidem s nízkými příjmy. Vytvořil síť prodejen potravin pro ty slabé, kam přecházely potravinové výrobky nějaký krátký čas před vypršením trvanlivosti. Odkoupeny od řetězců, jenž se jich rád zbavil alespoň za nějakou cenu. Vše na tržní bázi. Do oněch prodejen mají pístup skutečně jen ti s nízkými příjmy. Dle mého soudu je to systémové řešení v nějakém segmentu a autorem není Bédo Váš stát. Život může být ve společnosti daleko pestřejší než, aby vše leželo jen na státu. Je fakt, že ten stát by takovým aktivitám občanské společnosti neměl nejen bránit, on by je měl podpořit – a vůbec to nemusí být v té finanční rovině. Jo, že nakonec ten stát vše nějak jako celek zastřešuje a měl by zastřešovat – to už je věc přece jen trochu jiná.
    A co se týká Trabantova nedělníku, zkuste někteří diskutující disakutovat skutečně o těch Trabantem nastolených tématech. Ono nakonec zjistíte, že ať skrze víru nebo bez ní – nutně dojdete vpodstatě k témuž. Dosaďte si místo boha třeba pojem příroda a hned se Vám snad chuť po konfrontaci s věřícími za každou cenu zmenší. Nemá myslím valný smysl řešit jakoukoli věc apriori z hlediska toho, kdo o ní mluví či píše, zda věřící či bezvěrec. Snad pak ty diskuse budou smysluplnější. Spor o to, zda je to pravě ořechové věřit v boha či nikoli je dle mého soudu diskuse jalová, tudíž to nemá smysl jakékoli téma – převádět do této roviny, jakkoli se člověk víry nemusí té víry, jež ho vede k jeho závěrům nedotknout.

    • Občan napsal:

      Alexi,
      když je tou nadějí míněna „duchovní naděje“, stojící na víře, tak pak vcelku není o čem diskutovat. Resp. mohou mezi sebou diskutovat věřící o dorbných nuancích. Pokud do takové diskuse pustíte bezvěrce, logicky dojde ke střetu, protože se názory na chápání naděje různí; ale to je snad normální.
      Stejně se přirozeně různí názory na to, co je a není schopna zajistit a vyřešit charita, „dobročinnost“ a podobné aktivity.

      Nechápete názory Bédy.
      No, já kupříkladu pro změnu nechápu, proč se tu někteří navážejí zrovna do něho.
      Béda naprosto srozumitelně vysvětlil, a to několikrát, proč má názory jaké má. A podložil je srozumitelnými a pravdivými argumenty. Dost marně v jeho příspěvcích hledám něco, s čím by se dalo polemizovat – možná proto ty útoky na něho.

      Ad charita:
      VŠECHNY charitativní projekty řeší NÁSLEDKY selhání nebo/a neexistence sociálního SYSTÉMU, VŽDY jen dílčím způsobem nebo nahodile a NIKDY s trvalejšími účinky.
      I tu Vámi příkladmo uvedenou rakouskou síť charitativních prodejen totiž mohou využívat jen ti, kdo mají alespoň nějaký příjem. Naznačuje to, že v Rakousku nejsou žádní lidé BEZ příjmu. V ČR ale jsou a není jich málo; a NEJSOU to zdaleka jen bezdomovci.
      Z EVIDOVANÝCH nezaměstnaných v ČR pobírá podporu POUZE 18% a počet příjemců podpory stále klesá. 82% nezaměstnaných NEMÁ žádný příjem a jsou přežitím odkázáni na příbuzné; takže by nemohli využívat ani služeb charitativních prodejen, protože nemají ani na ty prošlé potraviny. A tak se dostávají do BEZnadějné situace.

      Ono to s nadějí začíná být v ČR vůbec dost nalevačku. Rozrůstá se nám tu GENERACE lidí (45-65 let), kteří ztrácejí nebo již ztratili NADĚJI na to, že ještě někdy seženou práci. Lidí vzdělaných, protože minimálně vyučených, ale stále častěji i SŠ a VŠ, kteří jsou sociálně vyřazováni, protože jsou pro pracovní trh „staří“. A vedle nich přibývá absolventů všech stupňů škol, kteří jsou ve stejné situaci (byť z jiného důvodu) – nemají práci, protože nemají praxi a praxi nemají proto, že nemají práci. Bludný kruh, který vezme člověku NADĚJI setsakra rychle.
      KDO těmhle vyřazeným dodá naději? Na tu duchovní se Vám vykašlou, protože potřebují jíst, bydlet, chtěli by založit rodinu (ti „staří“ zase třeba umožnit dětem studium nebo našetřit na vlastní pohřeb). Charita jim také nepomůže, protože jejich problém spočívá ve zvráceném SYSTÉMU, který takové sociální vyřazování toleruje. Mají se snad utěšovat tím, že se u nás ZATÍM neumírá hromadně hladem?

      • Alex napsal:

        Myslím, že jste mi jen neporozuměl. Dle mého je osobní rovina v diskusi zbytečná – a tu do této diskusč nezvlekl ani vlk ani Trabant, ale někdo jiný včetně Bédy. Stejně tak bylo nadhozeno téma – naděje bez jakýchkolvěk konotací. PetrPavel okamžitě zaútočil na náboženskou víru. Takto se mi to, možná mylně jeví. Nemohu reagovat jinak, než jak se mi věci jeví. Osobní rovina je naprosto zbytečná a bývá povýtce absolutně vedle – je jen vyjádřením spíše osobní nedostatečnosti či pocitu ublíženosti úplně odjinud.
        A co se týká toho sociálna, s nímž sám článek zase až talik společného nemá, je dle mého psán v obecné rovině ve vztahu k diskutovanému pojmu, víte, Béda všude vidí stát a vše má řešit stát. Dle mého skutečně zapomíná, že stát dělá takový nebo makový společenství lidí – tedy společnost. A na jedné straně tu do sebe buší ti, co defakto tvrdí, že systémově to může obstarat jen ten stát a na druhé straně zase druhý extrém, že to není vůbec věcí státu. Nemyslím si ani jedno ani druhé a jsem tak trochu přesvědčen, že takto to nemyslí ani hodně lidí na jedné či druhé straně – tedy do těch důsledků. Nevím, jak Vám mám odpověděr na Vaši námitku ohledně toho alespoň nízkého příjmu. Netýkal se toho vůbec nijak. Byl to jen příklad aktivní společnosti. Netýkal se vůbec příjmů. Zatím i ti, kteří jsou v nějaké nouzi mají alespoň nějaký sociální příspěvek – tedy příjem. Jinou věcí je, že ty příjmy nemohou stačit – mj. právě pro onu absenci třeba takovýchto prodejen, pro absenci sociálního bydlení atd. To už jsme u té destrukce státu současnou lumpenpravicí, která pouze boří, ale nic absolutně nic nestaví a zemi spravuje naprosto chaoticky. Jediným jejím zájmem je vlastní kapsa. Už si rozumíme lépe?

        • Občan napsal:

          Článek má se sociálnem naopak společné všechno 🙂
          Fungující sociální systém je totiž tou nejlepší nadějí, jakou lze lidem poskytnout. Nenechat je padnout na dno, ale podržet je VČAS tak, aby na to dno nemohli spadnout (pokud se pro ně nerozhodli zcela dobrovolně)!

          Jinou NADĚJI nemá ve společnosti, která stojí a padá s peněžní směnou, smysl poskytovat. Hladovému promrzlému člověku nepomůže, když mu někdo udělá přednášku o tom, že na něho někdo abstraktní myslí. A už vůbec mu nepomůže, když jako návdavek dostane přednášku o tom, že je jen hliněný póvl a že má být za tu přednášku vděčný.
          Zato mu setsakra pomůže, když dostane alespoň koště, smlouvu s vyčísleným platem, číslo pryčny na ubytovně a stravenky do doby, než si vydělá na garsonku a nákupy. To a jenom to mu dává NADĚJI, že se v jeho životě může něco posunout k lepšímu, že nemusí jen poníženě přežívat z milosti jiných, ale že se může o sebe postarat sám. To je ta naděje a lidská důstojnost – ne dávat nuzným zbytky ryb, ale pomoci jim, aby SI je mohli nachytat a prodat (nebo sníst) sami.

          • Alex napsal:

            Ale ano. Můžete téma naděje zavést i na tu oblast sociálna. Na tom samotném není nic špatného. Ano není tu funkční sociální systém, ano pravice rozbíjí v Čechách i to, co nějak fungovalo, ano peníze místo na tento účel mizí v soukromých kapsách, ano pravice tu nic jiného než to bourání za přílišné přítomnosti té korupce nenabízí a nic v kterémkoli segmentu tím spíše v tomto nestaví. I tak si myslím, že tu jen v diskusi dochází ke zcela zbytečným sporům. Nezaznamenal jsem nikde a u nikoho např., že by sociální problémy chtěl stavět jen a jen na té charitě, to spíše někteří toto vnímání vnucují druhým a ti se brání jen podceňování té charity. Nic více nic méně. Ono je docela cítit, kdo s tím nefunkčním systémem má co do činění a kdo třeba zatím ne. Ono to někdy vede k přespříliš ostrému vidění. Sociálních věcí se stát nikdu nezbaví a normální moderní stát to ani nemůže učinit. Nicméně to neznamená, že vše zůstane a zůstává v tom moderním státě na tom státu. Tohle pan Pelikan někde charakterizoval hezky – stát – to jsou pravidla a úřad ne spousta věcí odtatních vpodstatě akčních, jež je nutno řešit hned. Nevím proč se jak PetrPavel, Béda či Vy vlámáváte do otevřených dveří. Nezaznamenal jsem, že by tu někdo tvrdil, že sociální problematika má ležet jen a jen na charitě. To kdysi tvrdil Tomský. Vše co věci pomůže je prostě dobré a stíát se řekněme té harmonizace zbavit nemůže. Bylo by to pošetilé a hloupé.

    • Karamela napsal:

      Chtěla bych vám Alexi upřímně poděkovat za tento váš příspěvek. Včera jsem tu vlezla aspoň 10x a dokola jsem přežvykovala text včetně diskuse a pořád jsem se nemohla vymáčknout se svými pocity. Až jste to krásně vyjádřil za mně! Do víry nikoho nenanutíš, ale zároveň nikoho nenanutíš do nevíry. Moudrý se dokáže tolerovat. Jinak jakkoliv rozumím argumentům o tom, že kdyby společnost (stát) byla lepší, spravedlivější, nebylo by beznaděje, ale ono všechno není jen o materiálnu, člověk od věků hledá odpověď na to, co bude po smrti a marná sláva tady je víra řešením.

  34. Petr Pelikán napsal:

    Chtěl bych se připojit k Alexovi. Velmi dobře to popsal.

    A rád bych vyslovil nepochopení jak „Překvapenému pravidelnému čtenáři“, tak i „Béďovi“, „Petrupavlovi“ a ostatním, kteří „Vlkovo“ reakci odsuzují.

    To, na co Vlk svým vstupem upozornil, a proč diskuzi na jeho stránce z mého hlediska správně odsoudil, je v diskuzi chybějící soucit a porozumění pro lidi potřebné. Politizování, které jde mimo téma, právě těm potřebným nepomůže. Jejich osobní existenční otázka nemá čas, není otázkou paragrafů, ale otázkou soucitu, porozumění a milosti.

    Stát se ústavně zavázal, starat se o své občany na základě listiny základních práv, jejíž 1. článek říká: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.“ Organizace, jako je „Naděje“, „Charita“ a další vyplňují bezvýdělně povinnosti státu a my bychom měli být rádi, že tomu tak je. Protože oni se starají s důstojností a soucitem o lidi v nouzi, dávají jim naději pro každý další den. Pomoc potřebným není záležitostí úředníků, ty mají úřední hodiny a zákonem danný postup, to je záležitost akutní a aktivní pomoci.

    V minulém Nedělníku jsem s Bavorem diskutoval a popsal jsem mu vztah státu, náboženství a církví v Německu. Zde jsou náboženství ,církve a různé všeobecně prospěšné organizace, už z jejich morální zodpovědnosti, kterou hlásají, přirozeným partnerem státu při plnění jeho sociálních povinností.

    Odsouzení těchto organizací v kontextu kritiky sociální politiky státu je z mého hlediska výsměchem všem, kteří se bez otázek a s plným osobním nasazením o potřebné starají, jako i výsměchem potřebných.

    Proto byla Vlkova kritika víc než potřebná.

    • Červ napsal:

      PP:
      Žvásty, žvásty. Lidé „potřební“ nečekají na soucit, ale ve velké většině chtějí práci a pochopitelně odměnu za ni. Takovou, která je alespoˇdůstojně uživí.

      • Petr Pelikán napsal:

        Červe, možná by Vám při posouzení pomohlo, kdyby jste v některé z těch organizací absolvoval několik dobrovolných sociálních hodin a ty akutní problémy viděl. Aby jste s těmi potřebnými měl možnost hovořit. Možná by jste měl trochu jiný pohled.

        Problém nedostatku spravedlivě placené práce není problém krátkodobý a určitě nebude vyřešen jednostranně, pracujícími. A především i pozitivní kroky k jeho řešení nevyřeší a neodstraní akutní problémy.

        • Červ napsal:

          PP: Z čeho soudíte, že tak nečiním – jen se tím nevytahuji.
          Charitu využívají především ti, kteří již ztratili tu poslední kapičku naděje. Já ale mluvím otěch, kteří si ještě drží poslední zbytek vlastní důstojnosti a bojí se sklouznout až na úplné dno: Od charity zpět mez „úspěšné“ cesta nevede – je to konečná!

        • Jethro napsal:

          Nějaký čas jsem navštěvoval pracák, což není náměstí práce v nejmenovaném městě. Snažil jsem se poctivě, protože jsem věřil, očekával. Trvalo to akorát tak dlouho, než jsem zjistil, že to k ničemu nevede.
          Získal jsem ovšem docela nový pohled na lidi v beznaději, lidi v depresi, lidi bez sebedůvěry a s posledními zbytky víry. Stačilo se dívat na desítky zájemců o práci.
          Od té doby si o nikom nedovolím říct, že je socka, nemakačenko a že se mu nechce dělat.
          A opravdu, základní a scházející kus do mozaiky záchytné sítě pro padajícího člověka je jakákoliv slušná práce odpovídající alespoň vzdáleně jeho kvalifikaci.
          Bohužel, místo toho jsou tito lidé dále deptáni přidělováním oranžové vesty a koštěte a povinností hlásit se u vrchnosti (na poště).
          Lidé na ulici, závislí na nejrůznějších charitách, to už je jen nejspodnější patro. Skoro konečná. Je třeba jim pomáhat, ale to je tím víc potřeba v těch patrech nad nimi. Obávám se, že v okamžiku, kdy nastupuje charita a dobročinnost, je už pozdě.

    • Občan napsal:

      Jak „bezvýdělně“??? 😮
      Včechny ty organizace jsou DOTOVÁNY z daní těch, co ještě daně platí, a to v řádech MILIARD Kč! Tak jakápak dobročinnost a soucit?

      Soucit je, když OSOBNĚ někomu pomáhám a dělám to JEN proto, že mu chci pomoci a respektuji jeho POTŘEBY (vyjma alkoholu a drog). Bez jakéhokoli vedlejšího důvodu nebo záměru! Institucionalizovaný „soucit“ s tím nemá nic společného – obvykle proto, že je jen prostředkem k dosažení jiného cíle.

      A důstojnost? Dokonce bez otázek? Polévka a židle v ohřívárně za POVINNOU modlitbu; odmítneš, letíš na mráz.

      • Petr Pelikán napsal:

        Občane, Vy asi máte problém s pochopením významu slov a nebo ho úmyslně mít chcete. Výdělek, nebo zisk má organizace tehdy, když jí z obdržených finančních příspěvků zůstane část a ona ji použije pro své osobní potřeby, když je de facto zpronevěří. Dotace organizací je finanční podpora státu, která slouží krytí finančních nákladů, spojených s vykonáváním čiností, které jsou povinností státu a je pro organizaci nezisková.

        • Červ napsal:

          PP: cituji Vaše slova:“Zde jsou náboženství ,církve a různé všeobecně prospěšné organizace, už z jejich morální zodpovědnosti, kterou hlásají, přirozeným partnerem státu při plnění jeho sociálních povinností.
          Odsouzení těchto organizací v kontextu kritiky sociální politiky státu je z mého hlediska výsměchem všem, kteří se bez otázek a s plným osobním nasazením o potřebné starají, jako i výsměchem potřebných.“
          Ne, my se nevysmíváme filantropům pracujícím v těchto organizacích, my kritizujeme sociální politiku vládnoucí koalice, která neplní sociální povinosti státu.

  35. Béda napsal:

    Petr Pelikán,

    točíme se v kruhu. Charita (jakákoliv) jak plyne z výše uvedeného NENÍ ŘEŠENÍ. Je pouze doplňkem tam, kde systémově selhává stát. V současné době,jak je vidět stát systémově selhává zcela cíleně. Jak v sociální a pracovní oblasti vinou DRÁBků, kteří jakž takž funkční systémy zcela rozvracejí, prodražují, případně jejich funkce outsourcují privátu a vzdalují občanům, pro které byly koncipovány.

    Druhou stranou téže mince je naprostá neschopnost ministra financí, který nejenom,že nedokáže vypustit do světa rozpočet odpovídající ekonomické realitě, ale navíc provádí takové změny, které způsobují trvalé a zvyšující se výpadky ve státním rozpočtu, tudíž i na straně sociálních, zdravotních fondů a daní obecně. Ty pak zaplácává vydáváním a prodejem státních dluhopisů.Následkem je zmražení ekonomiky, pokles spotřebitelské poptávky zejména u méně majetných a následné zvedání daní, zdůvodňované potřebou naplnit rozpočet (odborně tunelovaný cílenýma výpadkama způsobenýma pokusy ministra financí, korupcí, rozhazováním peněz na zbytné věci a výdaje pro elity).

    V sociální oblasti se to pak projeví tím, že narůstá počet lidí v sociální nouzi, kteří si léta předpláceli sociální pojistku (že se oně stát postará v případě nouze – podá jim pomocnou ruku), kteří se propadají zcela bez pomoci na sociální dno. Aby se charita o všechny takové lidi dokázala postarat (nic proti charitě jako takové,ti lidi si určitě zaslouží obdiv – ale církev to zdaleka není jenom charita ale i za charitou ukryté ekonomické, politické a ideologické zájmy) alespoň poskytnutím ubytování, jídla, tepla – musela by se rozrůst geometrickou řadou. A geometrickou řadou by stouply její náklady a finanční požadavky, které žádní dobrovolníci, obzvlášť v době objektivně i subjektivně (Kalouskem který i v době kdy to kolem ekonomicky roste, dokáže zajistit ekonomický útlum) se prohlubující krize nedokáží zajistit.

    Řešení tudíž musí být systémové a komplexní. Musí eliminovat opakujícíse cyklus hospodářské krize a vytvořit podmínky pro to, aby každý jedinec nalezl na trhu práci a tím zdroj obživy. V samotném základu jde o řešení protikladu vlastníka výrobních prostředků, který má zájem minimalizovat náklady a tím i podíl živé práce obsažené ve zboží a pracovní síly (mladépoškole,starépřed důchodem…) , která pro svůj život bytostně potřebuje zdroj obživy=práci. Systém umožňující volné přelévání práce mezi státy, spekulaci, která znehodnocuje výsledky práce a podvody takové řešení těžko nalezne.

    Takže závěrem: systémové řešení obsahuje nejenom návrat k sociálnímu státu ale nalezení takového modu společenské organizace,která každému jednotlivci ve společnosti umožní zajistit si prací = výrobou zboží a společensky potřebných hodnot obživu.

    • Občan napsal:

      Bédo,

      je to marný, je to marný, je to marný…
      I kdybyste zavařil klábosnici, hluchým a slepým to nevysvětlíte. Nechtějí chápat.

      • Petr Pelikán napsal:

        Jak jsem již psal Béďovi, Občane, teorií existuje mnoho a různých. Hovořit o nich můžeme do nekonečna. Ale stačí, když vyjdete na ulici a jsem si jistý, že nejpozději tam Vás realita dohoní. Naše teoretické vývody jsou sice zajímavé a často určitě správného směru. Ale jsou a zůstanou teorie. Oni totiž počítají s tím, že k jejich vyplnění je potřeba stejného myšlení druhých. A myslíte, že ho najdete? Ve světové celistvosti? Realitu nesmíme také zapomínat!

        • Občan napsal:

          Realita mě potkávala posledních 20 let, kdy jsem pracoval a setkával se s lidmi v různých situací vč. naprosto šílených a HODNĚ dramatických. Někdy jsem dokázal pomoci přímo, někdy zprostředkovaně, někdy vůbec.

          Proto VÍM, že dobročinnost, jakkoli dobře míněná, problémy těch lidí neřeší.

    • Petr Pelikán napsal:

      Milý Béďo, to je sice hezká teorie, ale praxe, i v době socialismu, byla, je a bude jiná. Při vší politizaci bychom neměli zapomenout realitu!

      • Občan napsal:

        Realita je taková, že potřebných přibývá a pomoci (i té akutní) se proto dostává stále menšímu procentu z nich. Proto je charitní pomoc stále nahodilejší a krátkodobější, zatímco ti lidé AKUTNĚ potřebují něco trvalejšího.

        K čemu je, že nějaká parta dotovaných nadšenců nakrmí každý den třeba 50 lidí, když to jsou každý den JINÍ lidé? Zpravidla ti, kteří přijdou dřív. Na další nezbude a zůstanou o hladu. Spoléhat na to, že je nakrmí jinde, je nesmysl.

        Už mě fakt nenapadá, jak to ještě vysvětlit polopatičtěji.

        • Hairyfish napsal:

          Občane, Bédo a ostatní, chápu váš názor a souhlasím s ním. Jen si myslím, že co není z vašich příspěvků jasné je to, že neshazujete práci těch lidí v charitě, jen považujete existenci charit za selhání společnosti, která dopustí, aby někteří na takové dno dopadli. Alespoň tak vás chápu já.

          O bezdomovcích psal Ivan David taky celkem dost. Řada z nich trpí duševními poruchami, řada z nich jsou lidé závislí, kteří pro své opojení, nebo jeho nedostatek už v kategoriích, jako je naděje, už myslet dávno přestali. Řada z nich skončí v nemocnicích, ani tam často základní problém není identifikován a řešen. U spousty z nich jde o situaci neřešitelnou bez vlastní motivace, ale motivace musí někam mířit a kdo nemá naději, že mu bude lépe, ten už nikam nemíří. Řadě z nich společnost ukřivdila (u nás v parku žije pán, který přišel o byt zatímco byl hospitalizovaný pro mrtvici, která ho následně připravila i o práci) a charitu považují za něco ve stylu „jasně, to jsou ti, co potřebují chudáky, aby měli sami ze sebe lepší pocit“. Takže řeknu vám, mezi nimi naděje už ani nedoutná, jsou smířeni se svým osudem, nemají co ztratit ani získat – alespoň ti, které jsem měla tu čest ošetřovat na pohotovosti (většinou šlo o konzilium, zda může jiný lékař pacienta propustit „domů“).

          Tech lidí přibývá, dnes jsou už na ulicích i lidi s příjmem – invalidní a starobní důchodci. Nemají na bydlení, vybírají popelnice. Tady jde opravdu o systémovou vadu. Každá snaha dobrá, ale jsem s Občanem a ostatními zajedno, že charita nepostačí.

          Mimochodem bylo by dobré, kdybi si křesťané (neb zde máme jen křesťany) v debatách přestali namlouvat, že charita je něco ryze křesťanského. Neupírejme lidem, kteří nevěří v boha morální cítění, schopnost nezištně pracovat pro druhé a běžné a velmi SKUTEČNÉ city. Blahosklonná nadřazenost víře opravdu nesluší…

          • Občan napsal:

            Jo, Rybko, to chápete zcela správně. Alespoň někdo 🙂

          • Jethro napsal:

            Padá se z vyšších pater. Viděl jsem to u kamaráda, který se za dva roky dostal z pozice podnikatele ve vlastním domě do pozice (pokud se to tak dá nazvat) bezdomovce zemřelého na Bulovce a pohřbeného na náklady státu.
            Ta charita už je opravdu poslední síťka nad tou betonovou podlahou. A pokud letíte šusem, proletíte jak šutr sklem.
            Začíná to nenápadně. Nejsou prachy, nezaplatím sociálku, potom zdravotní…

        • ,passant, napsal:

          Občane,je to marný,je to marný,je to marný. Budu parafrázovat rčení.

          “ Chceš-li jednoho nakrmit na den, dej mu rybu. Chceš-li jej nakrmit na celý život, dej mu síť. “

          Můžete si skutečně omlátit prsty o klávesnici a vysvětlovat že charitu,milosrdenství schvalujete, ba i víc, občas sporadicky pomůžete potřebným . Těm lidem prostě nevysvětlíte, že charita pomůže jednotkám,desítkám ,stovkám, jedinců, ale síť (socialní) která se postará o všechny potřebné i když ne dostatečně, ani náhodou nenahradí.

        • Hairyfish napsal:

          Jéžišmarjájozefe já na to koukám, a mám tam „kdybi“. Mě snad trefí šlak! Ale to je z toho, že mě dneska ten můj koblížek vzbudil už v půl čtvrté ráno a od té doby jsem nespala…

          • Občan napsal:

            Pšššt, nikdo si toho nevšim 😀

            Nám už koblížkové odrostli a rozprchli se, ale sirky v očích a mátožné potácení se mezi bděním a spánkem, to se nedá zapomenout. Vy ženy to máte o to horší, že slyšíte dětský pláč „přes sedmeru zeď“ a spolehlivě na to zareagujete, i kdybyste byly v narkóze,
            Asi Vás moc neuklidním, když Vám prozradím, že to bývá celoživotní. Ale třeba budete mít kliku a přejde to 🙂

          • Hairyfish napsal:

            Občane, já mám kromě koblížka ještě jiný problém, co kdyby si takovou hrubku v mém příspěvku přečetla moje maminka? 😀

      • Bavor V. napsal:

        Petr Pelikán
        Ač s vámi často nesouhlasím, jsem rád, že tu jste, protože buď dokážete ostatní vyprovokovat k tomu, aby se více zamýšleli nad tématem (pokud vás rovnou neodsoudí jako jsem to v prvním setkání udělal já) nebo vás ostatní dokáží vyprovokovat k hledání dalších souvislostí, které se občas mohou i obrátit proti vám. Náš „restituční“ souboj je toho důkazem a ještě bude.
        Protože „Cokoliv řeknete (napíšete) může být a bude použito proti vám.“

      • jihočech napsal:

        vlku,
        promiňte ale myslím si, že se zde jedná o nešťastné nedorozumění mezi vámi a Beďou + ostatní, kteří se ho zastávají. K takovým nedorozuměním mezi lidmi dochází denně a nelze s tím nic dělat (Vím, že víte, že „nůž a slovo je třeba podávat druhému vždy správným koncem“.) Mezi přemýšlejícími lidmi však by mělo dojít vždy ke smíru, v což doufám. Protože by to bylo jinak velká škoda. Vy jste pane Vlku udělal pro tyto stránky velmi moc, Na druhé straně Béďa, Petr Pavel a další „bolševici“, dnes však „menševici“ se až tak „neprovinili“,- pokud vůbec- Ale také oni jsou přínosem pro Vaše, – a promiňte „i naše“ stránky. Proto na tyto Vaše (naše) stránky chodíme (já bohužel jenom občas).

        Lépe to napsat neumím. Doufám, že moje slova uchopíte za správný konec, protože se je snažím podávat tak, jak bych je chtěl uchopit i já, tj bez toho, aby mne nebo i někoho jiného zbytečně ranili.
        ( však Vy víte co jsem chtěl říci).
        jihočech

  36. tresen napsal:

    Trabante, sypu si popel na hlavu, protože si uvědomuju, že off topic o charitě a jiných zločinech nepoučitelné občanské společnosti jsem sem vnesla já svou zmínkou o snědém klukovi z Naděje a jeho naději v podobě velkého zrzavého bráchy.
    Měla jsem si uvědomit, že taková hodnota jako velký zrzavý brácha je pro velkou část zdejších diskutérů naprosto nulová, protože to nezařídil stát v rámci nárokového přídělu.

    • Jethro napsal:

      Třešni, vy zase hvězdíte. Někdo vám hned po ránu ublížil?

      • tresen napsal:

        Tak si přečtěte, z čeho se tahle hvězdná debata vyvinula.

        • Karamela napsal:

          Tahle debata je vynikající! Kdy se vám přihodí, že můžete v přímém přenosu sledovat názorový souboj tak slušných, inteligentních, zapálených účastníků? A že to zajiskří? Stokrát lepší než korektní nuda! Děkuji všem a Vlkovi za podnětnou příležitost setkání.

Komentáře nejsou povoleny.