Jak si stojí česká ekonomika?


Volby máme úspěšně za sebou, česká vláda žádnou sebereflexi neudělá a bolestínsky říká, že je vše jen daní za bolestivé, ač nutné reformy. Kdyby opravdu chtěla vláda nějakou reformu udělat, ucpala by ty největší díry, kterými rozpočet ČR krvácí. A to je korupce ve veřejných zakázkách. Že to současná vláda neudělá je jasné dnes už i voličům ODS a TOP 09 (voliči VV měli možnost prohlédnout už dříve). Pro další hodnocení situace vyjdu z nejpravděpodobnějšího scénáře dalšího vývoje, že česká vláda neodstoupí, povládne do konce volebního období a bude pokračovat ve své dosavadní (ne)činnosti. Tedy v jejím pojetí podřezávání domácí poptávky.

napsal Gerd


Jak jen to ten rádoby ministr financí dělá? Jakékoliv jeho opatření má za následek hospodářský pokles. To už chce hodně umu, když neviditelná ruka trhu má mít tendenci si pomoci sama. Brzdí ji snad ministr financí?
Co zde v ČR reálně máme? Zaříznutou domácí poptávku. Lidé dílem nemají peníze, a dílem je česká vláda přípravnou palbou důchodové reformy natolik vyděsila, že si půjčí jen čistý optimista. Krásně se to projevuje ve stavebnictví, které dost zřetelně kopíruje výhledy domácí poptávky, a díky jisté dlouhodobosti je více rezistentní vůči krátkodobým negativním vlivům. Není ovšem odolné vůči vlivům dlouhodobým:

Rok
Year
Měsíc
Months
Index stavební produkce
Construction production index
Pozemní stavitelství
Buildings
Inženýrské stavitelství
Civil engineering works
meziroční index
y-o-y
průměr roku 2005=100
average of 2005=100
meziroční index
y-o-y
průměr roku 2005=100
average of 2005=100
meziroční index
y-o-y
průměr roku 2005=100
average of 2005=100
2000 70,3 74,2 60,0
2001 110,4 77,6 110,5 82,0 110,0 66,0
2002 103,0 79,9 102,7 84,2 104,3 68,8
2003 109,3 87,4 105,5 88,7 121,6 83,7
2004 108,8 95,1 107,4 95,3 112,9 94,5
2005 105,2 100,0 104,9 100,0 105,8 100,0
2006 106,0 106,0 105,0 105,0 108,8 108,8
2007 107,1 113,5 110,7 116,2 97,9 106,5
2008 100,0 113,5 96,5 112,1 109,9 117,1
2009 99,1 112,4 93,1 104,4 114,1 133,6
2010 92,9 104,4 92,9 97,0 92,8 124,0
2011 96,5 100,8 99,6 96,6 90,3 111,9
2012 1 93,1 43,2 95,0 47,5 86,3 31,9
2 84,1 46,5 88,9 50,8 69,9 35,4
3 93,9 69,5 99,3 72,7 80,1 61,0
4 98,9 80,9 101,1 80,3 93,7 82,7
5 96,7 98,0 102,6 95,5 84,8 104,5
6 90,8 99,2 96,9 96,6 78,7 105,9
7 99,5 100,7 103,9 98,1 90,4 107,5
8 95,3 108,6 95,2 102,6 95,7 124,3

Data jsou čerpána z ČSÚ. Pozemní stavitelství jsou zjednodušeně domečky pro obyvatele, inženýrské stavitelství dálnice, mosty, tunely, apod. Krásně je na nich vidět, že české stavitelství zachraňují stavby státní, lidé si staví obydlí daleko méně. Proč? Nejsou prachy mezi lidmi a půjčit si bojí po vyděšení důchodovou reformou.

Podívejme se na domácí poptávku po zboží a službách:

Ukazatel Období Meziroční růst (pokles)
v %
Datum zveřejnění
Hrubý domácí produkt 2. čtvrtletí 2012 -1,0 07.09.2012
Index spotřebitelských cen září 2012 3,4 09.10.2012
Míra inflace září 2012 3,2 09.10.2012
Průmyslová výroba srpen 2012 -3,1 08.10.2012
Stavební výroba srpen 2012 -4,7 08.10.2012
Tržby v maloobchodě
(CZ-NACE 45, 47)
srpen 2012 -0,8 05.10.2012
Průměrná mzda:nominálníreálná 2. čtvrtletí 2012 2,3 03.09.2012
-1,1
Indexy cen výrobců:
zemědělských
průmyslových
stavebních prací
tržních služeb
září 2012 10,3
1,7
-0,4
-0,5
15.10.2012
Zahraniční obchod:dovozvývoz srpen 2012 0,8 08.10.2012
7,9
Indexy cen vývozu a dovozu:dovozvývoz srpen 2012 15.10.2012
5,8
3,7
Míra nezaměstnanosti * k 30.09.2012 8,4* 08.10.2012

*) hodnota ukazatele v % (nejde o růst či pokles) – podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle
Stručně si shrňme tabulku, odkaz je zde http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/aktualniinformace#11. Potraviny zdražily zhruba o 10 % (a nedívejme se na spotřební koš a inflaci – když zdražily potraviny, zato zlevnila letadla a lokomotivy), HDP poklesl o 1 %, tržby v maloobchodě poklesly o 0,8%, reálná mzda obyvatel poklesla o 1,1%. Co z toho vyplývá? Domácnosti jedou na doraz a jakýkoliv výkyv cen se už na nich projeví. Pokles reálných mezd o 1,1%, pokles tržeb v obchodech o 1%. Udržení výběru DPH se daří jen díky růstu základní sazby, ale projevuje se zase v jiných oblastech spotřeby a úsporách. Výběr DPH bude nadále konstantní pro státní rozpočet, co vláda zvedne na základní sazbě, lidé ušetří ve spotřebě jinde.

Shrnuto, domácí poptávka je konstantní, nelze ji nijak dramaticky zvýšit nebo snížit, pokud se dramaticky nezmění daně. Hodně zajímavý je údaj, že 8,4 % lidí nemá práci. Inflace předstihuje reálný růst mezd o 2%. Zjednodušeně, ještě 35 let takové vlády máme současný stav HDP totálně prožraný (nebo drasticky naroste státní dluh). Výsledky by se projevily daleko dříve, protože v uvedené rovnici uvažuji celé HDP, které ale vláda rozdat nemůže.

Tabulka makroekonomických údajů od 1993 je k nalezení v Makroekonomických údajích v průřezových statistikách na odkazu http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/aktualniinformace#11

U k a z a t e l 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
HDP 3 116,1 3 352,6 3 662,6 3 848,4 3 759,0 3 799,5 3 841,4
HDP na 1 obyvatele 304 478 326 553 354 808 368 986 358 288 361 268 365 961
HDP na 1 obyvatele v PPS 17 803 18 946 20 660 20 227 19 408 19 561 20 249
HDP 6,8 7,0 5,7 3,1 -4,5 2,5 1,9
Výdaje na konečnou spotřebu 2,7 2,9 3,1 2,3 1,3 0,9 -0,3
z toho: 2,9 4,3 4,1 3,0 0,2 1,0 0,7
Domácí realizovaná poptávka 3,5 3,7 5,8 2,8 -2,2 0,9 -0,4
Deflátor HDP -0,3 0,5 3,3 1,9 2,3 -1,4 -0,8
Hrubý disponibilní důchod 2 969,0 3 163,8 3 377,5 3 643,9 3 484,6 3 483,8 3537,5
Hrubé národní úspory 763,94 840,599 903,9 1001,2 773,6 750,0 794,4
Míra hrubých národních úspor 25,7 26,6 26,8 27,5 22,2 21,5 22,5
Míra hrubých úspor domácností 9,7 10,7 10,4 9,5 11,4 11,5 9,8
Souhrnná produktivita práce 5,0 6,6 3,7 0,6 -2,2 2,6 0,7
Jednotkové pracovní náklady -1,1 -0,4 2,2 2,3 2,9 -0,7 -0,2
Počet zaměstnaných s jediným nebo hl.zam. 1,2 1,3 1,9 1,6 -1,4 -1,0 0,4
Obecná míra nezaměstnanosti 7,9 7,1 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7
Průměrná hrubá nominální mzda 1) 5,0 6,6 7,2 7,8 3,3 2,2 2,4
Průměrné reálné mzdy 1) 3,0 4,0 4,3 1,4 2,3 0,7 0,5
Průměrný starob.důchod/průměrná mzda 41,1 40,8 40,6 40,2 41,6 41,2 42,0
Míra inflace 1,9 2,5 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9
Míra inflace 2,2 1,7 5,4 3,6 1,0 2,3 2,4
Ceny průmyslových výrobců 3,1 1,5 4,1 4,5 -3,1 1,2 5,6
Ceny stavebních prací 3,0 2,9 4,1 4,5 1,2 -0,2 -0,5
Ceny tržních služeb -0,4 3,4 1,6 3,8 1,5 -1,2 0,9
Ceny zemědělských výrobců -9,4 1,1 16,5 8,8 -24,8 5,4 19,1
Ceny vývozu zboží -1,5 -1,2 1,3 -4,6 0,2 -1,0 1,7
Ceny dovozu zboží -0,5 0,3 -1,0 -3,3 -3,5 2,0 4,3
Směnné relace -1,0 -1,5 2,3 -1,3 3,8 -2,9 -2,5
 
Vládní deficit (přebytek) -101,3 -79,7 -26,9 -85,9 -218,3 -182,2 -117,9
Vládní deficit (přebytek)/HDP -3,2 -2,4 -0,7 -2,2 -5,8 -4,8 -3,1
Saldo státního rozpočtu (SR) -56,4 -97,3 -66,4 -19,4 -192,4 -156,4 -142,8
Saldo SR/HDP -1,8 -2,9 -1,8 -0,5 -5,1 -4,1 -3,7
Vládní dluh 885,401 948,1 1 023,4 1 104,3 1 285,4 1 436,4 1 567,8
Dluh sektoru vlády v procentech HDP 28,4 28,27988077 27,9 28,7 34,2 37,8 40,8
Státní dluh 691,2 802,5 892,3 999,8 1 178,2 1 344,1 1 499,4
Státní dluh/HDP 22,2 23,9 24,4 26,0 31,3 35,4 39,0

Kvůli zobrazení jsem uvedl jen poslední roky, všechny roky od 1993 je možné vidět na uvedeném odkazu v Makroekonomických datech. Destruktivní hospodaření českých vlád, zejména v posledních letech je zřejmé.

Dnes se však chci věnovat spíše Achillově patě české ekonomiky, která je zároveň posledním sloupem českého hospodářství. Je tím export. Přeskočme mnohokrát zmińovaný fakt, že při započtení kapitálových toků (výplata dividend zahraničním vlastníkům) z toho ČR nevychází nejlépe. Peníze z ní tečou, kudy mohou. Společně s mizejícím tokem peněz z EU, které jsme ani nebyli schopni rozumně využít a značná část jich byla rozkradena, dvojnásob dramatická situace.
Ale k exportu. Málokdo si uvědomuje, že jde z velké části o produkci dceřiných firem pro zahraniční mateřské společnosti. Jak to dopadá v případě globální krize ukazuje situace z r. 2009, kdy mateřské společnosti v zájmu své záchrany brutálně sebraly zakázky dceřiným společnostem v ČR. Taková situace se může opakovat. Bohužel k tomu neexistují žádné statistické údaje (pokud je někdo dohledá, dejte prosím odkaz v diskuzi), takže musím vycházet z údajů jiných, viz zde http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-56475570-cesko-uz-tolik-nelaka-priliv-zahranicnich-investic-se-propadl-o-vic-nez-ctvrtinu
Příliv zahraničních investic poklesl o 26% na 95,6 mld. Kč proti 130 mld. Kč v loňském roce. Co z toho plyne? Lepší investiční příležitosti jsou mimo ČR i jinde ve světě. Zahraniční investoři o ČR nestojí. Dosavadní struktura zahraničních investic (z těch 95,6 mld. Kč) je cca.:

Německo 44,8 mld. Kč
Slovensko 20,8 mld. Kč
Rakousko 16,5 mld. Kč

Celkem 82,1 mld. Kč jen ze 3 zemí! To je 85 % všech investic do ČR, a zakládá možnost ovlivnění české vlády sousedními. ČR zatím v loňském roce realizovala investice ve výši 20,4 mld. Kč, nejvíce do Nizozemí. Příčina? Prostá, daňová optimalizace budoucích zisků firem.
Investice do základního kapitálu klesly o 128 %. Jak vyhodnotit? Zahraniční investoři se připravují na odchod z ČR, a jen udržují dosavadní vybavení továren na úrovni udržující podniky v chodu, ale žádný rozvoj. Také investorům končí daňové prázdniny a investiční pobídky poskytnuté za vlád ČSSD. Jak je vidět, bez nich by v ČR investoři ze zahraničí neinvestovali vůbec.
Až doběhnou daňové prázdniny pro tyto investice, začnou mizet i investoři a subdodavatelé. Počítejme od r. 2010. M. Kalousek se možná ještě ve své funkci shledá s důsledky svých činů.
Německá lokomotiva zatím stále táhne vagon českého hospodářství kupředu přes protesty české vlády, která mocně tahá za brzdu. Ale nebude tomu tak pořád, připojení se už uvolňuje. A co zde máme místo toho? Nic, zato naši politici umí výborně tunelovat veřejné rozpočty. Jen už nějak v těch dříve plných korytech ubývá potravy.
V roce 2010 se dostaneme zhruba na strukturální úroveň roku 2000. Budoucí vláda bude muset obnovit důvěru zahraničních investorů a přilákat je do ČR. Domácí průmysl z vlastních zdrojů nejsme schopni vytvořit, zahraniční investice mizí. ČR se stává periferií Evropy.
Jakmile uhodí kruté časy, mladí nezaměstnaní začnou hledat práci mimo ČR a jen málo se jich vrátí zpět.
Česká ekonomika už opět po vládě ODS (nově s vydatnou pomocí TOP 09) směřuje do … Řecka. Bylo tomu tak v roce 1997, v roce 2009, nejnověji nyní. Jen proč je u toho vždy ODS? Pokud má tak skvělé odborníky, jak tvrdí, asi nám všem ODS jako strana nosí smůlu. Jiné vysvětlení pro její (ne)činnost u mizejících zahraničních investic nemám.
Tímto bych rád poděkoval všem voličům ODS, TOP 09, VV a Strany Zelených v posledních dvou parlamentních volbách, že ostatním obyvatelům ČR připravili tak neblahý stav českého hospodářství a tak neblahé výhledy do budoucnosti. Mé díky se slovy ani nedají vyjádřit, snad v příštích volbách vyberou lépe.

Vlkova omluva:

Omlouvám se P.T.Kosířům za nedokonalé  stažení  Gerdova  materiálu.  Nejsem schopen tabulky  dostat  do  WP  editoru ,aby nezasahovaly pře  okraje normálního textu.. Omluvte prosím moji technickou nedostatečnost. Děkuji.

Příspěvek byl publikován v rubrice Gerdoviny se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

305 reakcí na Jak si stojí česká ekonomika?

  1. Slim napsal:

    Jeffrey Sachs dnes v Ekonomu pouští uzdu fantazii

    Vzorová ekonomika? Německý trh práce, švédské penze, francouzská nízkouhlíková energetika, kanadské zdravotnictví, švýcarská energetika, americká věda, brazilské potírání chudoby a kostarické tropické štěstí.

    http://ekonom.ihned.cz/c1-58102740-hledani-klicu-k-narodni-prosperite

  2. Občan napsal:

    Rusnok odpískal (resp. ING) Drábkův experiment!
    Teď zrovn o tom mluví na ČT24. Říkal, že na to dlabou, protože zájem projevilo jen sotva 10% lidí a že zůstanou u klasického penzijního připojištění a životního pojištění.

    • Slim napsal:

      Když jim chvíli tlučete hlavou o zeď, oni změknou! 🙂 Toho teď patrně uvidíme víc, počínaje víkendem. A to nemyslím Fed Cup

      Četl jsem dnes v HN, že „Ficova daň“ možná připravila slov. banky AŽ o 30% zisku. O tolik totiž vykázaly jeho pokles za první 3 kvartály. Takže, JEN DÁL !

  3. oldwomen napsal:

    Projíždím si v blogu komentáře a praštilo mne do očí, jakou jsem sem napsala pitomost. Budiž mi omluvou, že jsem se po celý profesní život zabývala elektromotory, které v případě trojfázových byly napájeny 3x36V/400Hz a v případě jednofázových měly napájecí napětí 115V/400Hz a stejnosměrné byly napájeny 27 volty 🙂 (na rozdíl od krásných dvaceti čtyř volt v autobateriích).
    Tak se pane Marčíku tuze omlouvám za nepřesnost a opravuji se. Když máte (nebo kdokoli jiný) stroj, který je nutno napájet tři sta osmdesáti volty, tak se jedná o motor třífázový a to tak, že vždy. A je jedno, zda je synchronní, asynchronní, autosynchronní a nebo hysterezní. Pokud máte stroj napájený dvě stě třiceti (+/- 10%) volty, tak se vždy jedná o stroj jednofázový. Frekvence je v Evropě jednotná – padesát herzů, v případě importu z USA mohou nastat drobné problémy s provozem, jsou stavěny na šedesáti herzovou frekvenci a jestli si dobře pamatuji, tak jednofázová zařízení jsou stavěna na sto deset voltů. Zmiňuji to jen pro upřesnění.
    Hájenku Vašeho známého bych ráda viděla. Z vašeho líčení jsem nabyla dojmu, že je prodejcem environmentálních iluzí.

  4. Občan napsal:

    Zajímavá srovnávací studie, vydaná ČNB – klade si otázku, zda mají „vládní balíčky“ skutečně stabilizační charakter:

    Click to access rpn_1_2012.pdf

    • Slim napsal:

      Taky myslím, ale zatím jsem přečetl jen netechnické shrnutí. Jedna věc se mi tam nezdá, možná přičiním později poznámku, pokud si tu nevyjasním.

      Po stránce politické – to je ovšem jen dohad – by se možná dalo říct, že Klaus (jehož je Singer víceméně člověk) takto nepřímo nechává vybublat nesouhlas s chemikem. Viz také nedávný S. intervjúk.

      Po stránce jazkové – zdrobnělina „balíček“ namísto package-balík bude asi trvalou památkou na Klause. Nobelovka to není, ale taky dobrý. 99% pisatelů to použije zcela bez přemýšlení, ač před 16 lety by to nikoho nenapadlo.

  5. Pingback: Kosa má první narozeniny. | KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra!

Komentáře nejsou povoleny.