DĚKUJU VÁM ZA TAKOVOU SVOBODU !


S náznakem despektu pronesl tato kacířská slova režisér Jan Svěrák ve včerejším pořadu ( úterý, 20.11.2012 ) Události – komentáře, ve kterém jej ve věci podpory české kinematografii zpovídala spolu s předsedou Svobodných  – Machem, redaktorka Drtinová (odkaz na video ZDE : http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/212411000371120/ ) .

napsal Laco Grőssling

Onen povzdech pronesl pan Svěrák v minutáži 48:00 odkazovaného videa v reakci na názor pana Macha, že stát by měl co nejvíce snížit občanům daně, aby tito měli dostatek prostředků, například formou vstupného a ze svého svobodného rozhodnutí mohli podporovat třeba český film. A také, že stát by neměl pokud možno dotovat nic, ani český film ne a do filmu se nemíchat, dopřát mu co největší svobodu.

A následovalo ono včerejší Svěrákovo slavné :

DĚKUJI VÁM ZA TAKOVOU SVOBODU !

Ještě jiné podvratné řeči pan Svěrák mladší pronesl. Například, že český film posledních 20 let skomírá . Ano milý čtenáři, přesně takto to pan Svěrák ( tentokrát ve stopáži 38:58 odkazovaného videa řekl ).

To se to 23 let po listopadové kontrarevoluci dozvídáme věci ! A zrovna od představitele umělecké elity, který nepochybně nikdy bolševika nevolil a nepochybně s nadšením vítal novou dobu po roce 1989.

Tak co vlastně chcete ? Snad návrat poměrů, které Váš otec tak pěkně zobrazil ve filmu Nejistá sezóna, ve kterém se bezmocní kumštýři zpovídají hloupým aparátčíkům a zkoušejí nejrůznější triky, aby přežili a nedělali přílišné kompromisy ? Vpálil kacíři Svěrákovi libertarián Mach trefně.

Tak s Machovým názorem, že Svěrák neví co chce lze jen souhlasit. Je to jen další z řady českých umělců a intelektuálů, kteří by rádi socialisticky podnikali a kapitalisticky žili. Jenže Machovy názory, ač teoriemi svobodného trhu podloženější, nejsou o nic méně zcestné ( stejně jako názory prezidenta Klause na dotace v kultuře ).

Proč máme dotovat kinematografii a ne výtvarné umění, nebo hudbu ? Ptá se Klaus. Jenže my tyto jiné uměny dotujeme prostřednictvím příspěvkových organizací ( ND, operu, filharmonie, galerie, muzea atd. atd. ).

Takže chcete státní film ? Ptá se pohoršeně Mach . A Drtinová, jak jinak, bez zaváhání také odpovídá, že ne.

Ale proč ne státní film, když existují státní divadla, státní filharmonie, nebo galerie ?

Jak správně odtušil ve svém přeřeknutí pan Svěrák, praxe ukázala, že současný organizační, finanční a obchodní model českého filmu selhal, respektive způsobil skomírání filmu v Česku.

Kudy tedy vede cesta ven z tohoto svrabu ?

Zatím veleúspěšným obdobím českého filmu bylo jeho období za bolševika. Svědčí o tom nezpochybnitelně statistiky. Nejvíce vyrobených filmů, nejvíce získaných mezinárodních ocenění.

Prostě, proč se nevrátit k modelu státního filmu ? Dobrá, tak bez bolševika. Ale dámy a pánové revolucionáři, on to dělal komunista v zásadě dobře, tak se alespoň zkuste poučit. Myslím, že Vaše pocity z žebrání sponzorských darů od zbohatlíků jsou

mnohem víc ponižující, než idylka z filmu Nejistá sezóna. Pamatujete si jak onen boss komise, vlastně ani neposlouchal a chrápal ? Zlatej bolšán , že ?

Příspěvek byl publikován v rubrice Groessling podotýká se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

39 reakcí na DĚKUJU VÁM ZA TAKOVOU SVOBODU !

  1. František M. napsal:

    I po revoluci vznikly dobré filmy, jmenovitě Je třeba zabít Sekala, Návrat Idiota, Knoflíkáři, Kouř, Divoké včely, Marian, Rychlé šípy, Pouta, výborné, hloubavé, citlivé, vnímavé a často velmi osobité jsou též české dokumenty, za všechny zmíním dva Kamenolom boží a Sochy a včely, ale je jich pohříchu málo. K československému filmu bych zmínil dvojí. Považuji za velkou národní ostudu, že jsme dostatečně nedocenili umění a přínos mistrů a mistryň československé animace, osobnosti jako Karel Zeman, Jan Švankmajer, Jiří Trnka, Břetislav Pojar, Miroslava Štěpánek, Jiří Bárta, Garik Seko, Hermína Tyrlová a jiné. Že umění těchto dokázali náležitě ocenit toliko Japonci. Opravdu smutné. Nepovažuji za náhodu, že patrně to nejcennější v československé kinematografii vzniklo v 60. letech (jakkoliv i poté vznikla mnohá mistrná díla), které byly do určité míry neseny celoevropským či interatlantickým duchem doby. Raná díla Miloša Formana jsou naprosto dokonalá. Stejně jako Pavla Juráčka, Jana Němce, Juraje Herze, Jána Kadára a Elmara Klose, Věry Chytilové, Jiřího Menzela, Ivana Passera, Františka Vláčila, Jindřicha Poláka, Jaromila Jireše, Karla Kachyni, Jana Schmidta, Ester Krumbachové… A na závěr bych rád vzpomněl dva polozapomenuté poklady slovenské větve československé kinematrografi, totiž Dušana Hanáka „Obrazy starého světa“ (1972) a film Eduarda Grecnera „Drak sa vracia“ (1968). Dalo by se pokračovat, i mimo oblast filmu, zejména v animaci, ale raději přestanu, aby to nebyla přílišná litanie…

  2. Petrpavel napsal:

    Nebudu se dívat na včerejší UK znova, ale viděl jsem je a ta Svěrákova slova jsem vnímal jinak než autor článku. Pronesl sice na adresu Macha „děkuji vám za takovou svobodu“, ale to nebylo vše, vysvětlil o jakou svobodu nestojí : svobodu natáčet jenom plytké kasovní trháky za účelem vydělání co nejvíce peněz na další tvorbu, bez uměleckého, společenského, lidského významu a dosahu. Necituji, nepamatuji si přesně, je to můj „překlad“ jeho slov tak jak jsem je pochopil.
    Ne nadarmo musím vzpomenout marného boje (v devadesátých létech) posledních velikánů českého filmu Jiřího Krejčíka, Věry Chytilové či Jiřího Menzela za státní kinematografii.
    Státní film zavádět nyní? Točily by se, za ředitelování Töpferem, jenom „Modré šance“, Modří bankéři“ a „Prohnilí socialisté“… Česká televize by byla vzorem (vím, říká se jí veřejnoprávní 🙂 )

    • anita napsal:

      Jsme psali zároveň ve stejném duchu, ale napadlo mě, jaké byly filmy za první republiky. Tehdy zřejmě objevit se v titulcích si tehdejší továrníci považovali, jako jedinečnou příležitost zviditelnit se a udělat si reklamu u určitého tapu smetánky. Jistě byla to příležitost, nebyla televize ani internet. Lidi nebyli přehlcení reklamou a tak zdá se, že už ani není důvod proč sponzorovat film. Proto je třeba podojit stát.

      • Petrpavel napsal:

        Ano, psali jsme ve stejném duchu, a jistě nebudeme sami. Přitom vlastně jsme napsali nesmysl: proč by film, byl-li by státní, měl podporovat jednu stranu, jeden směr politiky? Ta otázka je správná. Ovšem v demokratické společnosti. A oba cítíme, že stávající demokratická není. Proto máme taková očekávání. A máme je právem. Totalita si nevybírá směry. Pravicová jako levicová.
        Dvořákova ČT je stejně režimní jako Zelenkova ČST. Jenom je tam méně zábavy a víc politického školení než tenkrát …

        • anita napsal:

          No, taky jsem přemýšlela dál, jak by ty filmy po změně, volbách asi vypadaly. Šli by na nějakou dobu do trezoru a po dalším střídání po volbách, by se zase vytáhly, jako cenný drahokam a tento poklad by, jako stěžejní koloval co by grund televizních vysílání. Jak by to ustáli herci, tvrdili by v pravidelných periódách, že se musí flexibilně podřizovat době ?

  3. anita napsal:

    No, tak nevím, vypadal by ten státní film, tak jako veřejnoprávní televize? To by byly oblbováky místo v červeném, tak modrém. Naštěstí má každý svůj vlastní vkus a je pravdou, že v poslední letech jsem už mnohokrát litovala peněz za vstupenku do kina. Člověk si nevybere, za mlada jsem chodila po zhlédnutí údernických filmu rozlámana a upracovaná.

  4. Jeff napsal:

    Padesátýtřetí povzdech mj. nad úrovní ČT rád zhodnotím, ačkoliv jsem ony Události neviděl ani zadarmo. Mach? Děkuji za Lenina v sukních. Svěrák Jr. pomalu dospívá a státní film bych zavedl. Po volbách. Po sérii článků zdejšího drzého čela bych velice přál všem zastáncům tupého antikomunismu a modré hrůzy dva roky bolševika. Vyčistit, zavřít, zcenzurovat. Zdanit, zabavit a začít znova. Jinak budeme hloubat ještě sto let.

    • Jaroslav Hudec napsal:

      Vyčistit, zavřít, zcenzurovat. Zdanit, zabavit…
      Zastřelit.
      … a začít znova.

    • pepan napsal:

      náhodou sme na to přepnuli, moje žena, do té doby vůbec neznala „opravdovou“ pravici, zosobněnou Petrem Machem. Nemohla uvěřit tomu, že někdo tak demagogickej je pozvanej do televize, a to ještě proti Svěrákovi . Dokonalej kontrast.

  5. Germanicus napsal:

    Zrovna včera jsem na křižovatce dojel auto, které přes celé zadní okno mělo nalepenou agitku Strany svobodných občanů s fotografií Petra Macha a výrazným textem „Svobodu místo socialismu“. Můj komentář raději nebudu uvádět…
    Zde je odkaz na přepis citovaného rozhovoru Macha a Svěráka, který moderovala Drtinová:
    http://www.svobodni.cz/media/monitoring/1631-media-ct24-spory-o-financovani-ceskeho-filmu/

    • Laco Grőssling napsal:

      Děkuji Germanicu, přečetl jsem si právě opět o čem se v rozhovoru mluvilo a musím konstatovat, že pan Mach je demagog non plus ultra. Prý je ekonom !

      Pokud opravdu pobídky přivedou do Česka zahraniční produkce a stát jim ze zde utracených peněz zaplatí 20 %, mně to připadá jako geniální podnikatelský záměr. Věřil bych že za miliardu takto utracenou vznikne tady byznys za 1,18 miliardy v navazujících oborech. Nepochybně pak stát na daních získá víc než oněch 20 %.

      • Jana napsal:

        Mám pocit, že vysvětlení pana Mach ohledně utrácených peněz jste buď dobře neposlouchal a nebo nepochopil.

        • Laco Grőssling napsal:

          Jano, nejen, že jsem pana Macha pečlivě poslouchal, ale protože jsem nechtěl věřit vlastním uším, ještě jsem si přečetl textový přepis rozhovoru na webu Svobodných.

          Co je na tom co řekl pan Mach špatně ? No třeba toto :

          Petr MACH, předseda strany /Svobodní/, ekonom: No, ty argumenty jsou chybné v tom, že pokud vezmeme 400 milionů korun daňovým poplatníkům a dáme je filmařům, no tak filmaři je utratí a koupí si hotely a koupí si ubytování, koupí si jídlo, ale pak na druhé straně jsou ti ostatní lidi, kterým bylo těch 400 milionů sebráno, a ti si tím pádem koupí o to méně.

          Problém nepochopení pana Macha je v tom, že investice do pobídek zahraničním produkcím vygeneruje poptávku po českých službách zahraničním rezidentům, takže jde vlastně o český export a lze důvodně předpokládat, že tyto služby mají vyšší přidanou hodnotu a tím způsobí vyšší tvorbu HDP Česka, než když stejné peníze věnujeme ze státního rozpočtu na výdaje, které jsou jasnou černou dírou ( nákup nových hraček pro generály, investiční projekty již předem vymyšlené kvůli potřebě financovat politické strany, nebo výdaje na nesystémové dávky nepřizpůsobivým občanům ).

          I v případě státu lze investovat chytře a hloupě rentabilně i ztrátově. Pan Mach tyto rozdíly neregistruje. Prý je to ekonom.

  6. Anonymní napsal:

    Nepatří to sem úplně, ale Klaus nechal církevní restituce projít.

  7. Carlos V. napsal:

    Státní film ? A co ještě státní statky, pekárny či státní hokynáři ?

    Ano, otázka proč ne film ale ano divadla či galerie – je zcela na místě. Ovšem položena tak, proč vůbec exsituje jakákoliv nejen státního filmu, ale i divadel či galerií.

    Každému, co rád. Není úkolem státu jedny krmit a druhým odtrhovat od huby – pakliže ti krmení nejsou bezmocní … což umělci jistě nejsou.

    Není úkolem státu vychovávat ke komisí vybranému krásnu. Tak leda postavíme Stalina …

  8. Laco Grőssling napsal:

    Carlosi, protože dlouholetá praxe ukázala, že bez státu to nejde.

    – bez států by už dávno zkolabovaly hlavní banky v Evropě i USA a tím by klekla celá západní ekonomika mnohem hůř než ve 30tých letech,
    – bez státu by už dávno nefungoval General Motors, nebo Chrysler, ale také Opel,
    – bez státu by nefungoval třeba Boeing, General Electric, atd. atd.,
    Tolik jen namátkou v ekonomice.

    V soft části lidské společnosti ve školství, kultuře, umění, zdravotnictví, základním vědeckém výzkumu je to v bledě modrém totéž. Bez státních zásahů to nikde kloudně nefunguje a ani nemůže. Neexistuje tu ryzí trh.

    A konkrétně film a ostatní soft oblast ? Za kapitalismu ( I. Republika a po roce 1989 dosud ) úpadek. Za bolševika umělecký rozkvět a hlavně zpřístupnění soft oblastí i nemajetným lidem.

    Tož tak Carlosi,
    jak byste asi řešil financování třeba České filharmonie, nebo filharmonií v krajských městech ( založených bolševikem ), Národního divadla, Státní opery, divadel v krajích ( založených bolševikem ), Národní galerie a krajských a okresních galerií ( založených bolševikem ), než jako rozpočtové ( státní ) organizace, jak je to dnes ?
    Jen film byl zprivatizován ( Barrandov a Zlín ) zpackaně, chlapci si hladově mysleli, že rozjednou big business. Jenže velké voči se ukázaly jako chyba. A tak je to jak to je.
    Proč ne Český film jako rozpočtová organizace, zajišťující backoffice pro tvůrčí týmy ?

  9. Carlos V. napsal:

    Laco, ale proč by stát řešil financování ? Rozpočtové či příspěvkové organizace jsou zhusta černou dírou, kde mizí finance – a výsledek ? Peníze kamarádům, teplá místa pro přátele.

    Nechci míchat kulturu – a například školství. V kultuře ale nevidím žádnou roli státu, snad s výjimkou ochrany památek.

    A kvalita výstupu ? Kdo měří kvalitu ? Komise jmenovaná politiky ? Tzv „náročný“ konzument ? Ne. Kvalitu hodnotí spotřebitel.

    Pravda, spotřebitele máme takové, jací jsme. Proto máme televizní program složený se seriálů, wipů a estrád. Ale to je o výchově doma – a ne o financování kamarádů.

    • zdenekb napsal:

      Řekl bych, že „spotřebitelem“ se neměří kvalita, ale pouze oblíbenost (ano, ve vzácných případech se obojí může potkat). Pokud stát přestane kinematografii přispívat, zvykněte si na to, že v kině už nikdy neuvidíte filmy, ale pouze dlouhometrážní reklamy, předstírající filmový děj. Budete muset být pohotový, abyste mezi nekonečnými záběry na ‚product placement‘ a loga sponzorů zahlédl v prostřihu i tváře hlavních hrdinů. Nenechte se zmást ani tím, že před nejnapínavější zápletkou (např. vražda/útěk z vězení/milostná scéna) si ústřední dvojice v nápaditě ušitém dialogu jakoby mimochodem sdělí, kde nejlíp koupit nové auto, u koho jsou životně pojištění, že tahle čokotyčinka je bezva a jaké cool funkce má jejich nejnovější mobil.
      Přeju silné kulturní zážitky… 😉

      • jonáš napsal:

        Tak ono je třeba možný zrušit obě pražský opery, protože je tu ještě hudební divadlo v karlíně který se uživí samo. K čemu je občanu nějakej nesrozumitelnej Mozart nebo Smetana, když se může kochat Střihavkou v roli Džízuse už asi dvacátou sezonu, že .. 😉

    • Laco Grőssling napsal:

      Carlosi,

      Vydrží-li kultura, přežije národ, řekl Jan Mládek. Manžel paní Medy Mládkové, zakladatelky Muzea Kampa.

      Carlosi,
      v bohatých zemích, US například, financují zhusta soft oblasti soukromníci – pravda. Jenže…. takoví požívají daňových úlev ( takže to jsou jen jiným způsobem přerozdělené neodvedené daně ) a co hůř ( je to prokázáno ) své donorství realizují v kulturních projektech, které zase slouží okruhu jejich známých. Takže bohatí si nahrávají sobě navzájem a tak z celospolečenského pohledu je demokratičtější model evropských vládních dotací.
      Nic jiného nikdo v kapitalismu nevymyslel.

      Potom je tu ( nebo byl ) model reálného socialismu. Z dnešního pohledu zlatá doba. Třeba ve filmu František Vláčil překročil rozpočet Markéty Lazarové o 100 %. Zaplatil to bolševik. Nikdy už nic tak nádherného v českém filmu nevznikne. A už vůbec ne, pokud kritériem úspěchu by měla bý návštěvnost, poptávka. Toto hodnocení platí u vepřového ne u kulturního statku.
      Něco podobného zkusil nedávno Jakubisko s Bathory, rozpočet 500 milonů, vrátilo se mu 120 milionů a honí ho exekutoři. Navíc vznikl film jen průměrný, protože projektovaný pro ty vaše poptávající.

      Carlosi, vy pravičáci jste všichni stejní, kilo filmu, jako kilo bůčku. Trh to vyřeší, že ?

      • wiki napsal:

        V USA se platí VYSOKÁ daň z dědictví, a převést majetek ještě „za živa“ do nadace podporující vědu, vzdělávání či umění je tam standard. cesta, jak to uhradit předem.

      • Carlos V. napsal:

        Laco, mít ten stát peníze od pánaboha, pak budiž.

        Ale on je má od lidí – a tím, že platíte to, co upřednostňujete Vy, jim odepíráte možnost platit co, co upřednostňují oni – třeba nájem či jídlo.

        • Laco Grőssling napsal:

          Carlosi, existují jisté proporce výdajů státního rozpočtu celosvětově respektované u vyspělých zemí, které například říkají, že pokud si chce stát zachovat schopnost vytvářet podmínky pro to, aby jeho obyvatelé měli na chleba, musí vkládat alespoň 2 % z celkových výdajů do základního výzkumu, dtto na obranu a stejně tak do školství, nebo na kulturu atd..
          Říká se tomu proporční standard výdajů.

        • zdenekb napsal:

          Chtěl bych sdílet Váš optimismus v tom, že když se přestane podporovat český film, lidem zbude víc peněz na nájem a jídlo… Spíš bych pesimisticky odhadoval, že Kalousek to probendí jinde.

  10. Rošádek napsal:

    „Takže chcete státní film ? Ptá se pohoršeně Mach . A Drtinová, jak jinak, bez zaváhání také odpovídá, že ne.“

    Kdo byl v tom studiu vlastně hostem, který měl odpovídat na otázky?

  11. Jan Čermák napsal:

    Já vidím největší rozdíl předlistopadového a polistopadového filmu v kvalitě. Řemesle.
    I po něm se natočily dobré filmy. Jistě. Ale průměr jakoby zmizel. Točí se naprosto neskutečné kraviny, které by za bolšána přes dramaturga nikdy neprolezly. Úpadek řemesla nahrazený hypertrofickým egem. Rozvrat systemu nahrazený bordelem. Neb bordelu se tu říká svoboda.
    Proto lidi tak rádi čučí i na průměrné socialistické komedie. Jsou skvěle udělané. Mimochodem z těch povedených filmů na začátku jmenovaných, kolik je komedií?
    A za druhé. Kultura je to jediné co po nás zůstane. Kdo zná nejbohatší prvorepublikové celebrity?
    Nikdo. Vlastu Buriana zná každý. A každý ho cituje. Kultura je naše vizitka. Životu dává smysl, rozměr.
    Lze něco takového vysvětlit idiotovi jako je Mach , …… a ti ostatní?
    Jakeš má mnoho dvojníků v naší současné verchušce.
    A KK zpívá o blbství zívajícím

    • Old Rebel napsal:

      Úpadek řemesla je vidět nejenom ve filmu a kultůře vůbec, ale i u naprosté většiny řamesel – tedy schopnosti lidí odvést pořádnou poctivou a kvalitní práci. Ona se totiž dnes necení, ona je brzdou zisku ( tak mi to vysvětlil můj poslední zaměstavatel – soukromý podnikatel ).

      • Old Rebel napsal:

        „Vaše poctivost mě stojí peníze“ byla slova mého zaměstnavatele a na moji odpověď „Kdy byla na moji práci reklamace?“ zpravidla prásknul dveřmi. Po třech letech, když už jsem byl v penzi, mě požádal, abych pro něj udělal nějakou práci. A zdůvodnil to slovy: „na ty lidi, co tu mám, se nemohu spolehnout, že to udělají pořádně!“. Bohužel pro něj měl smůlu, neměl jsem zájem. A ti „nespolehliví“ lidé měli o 1/2 vyšší plat než jsem měl já!!!

  12. Aldo napsal:

    Když se tak dívám kolem tak vidím že kde kdo by uvítal kde co z bolševické doby, ale bez bolševika. Jsme vnitřně totálně rozložený národ a tragédie je v tom že se ta nejistota bytí netýká pouze starší generace ale i té co ještě nebyla na světě když tad y již bolševik nevládl. Kapitalisticky podnikat se socialistickými jistotami, toť heslo dnešní doby a nejenom v Česku.

    • Laco Grőssling napsal:

      Aldo, já bych spíš řekl, že zejména velká část lidí v kultuře by ráda kapitalisticky žila a socialisticky s dotacemi podnikala. Obojí je špatně.

  13. krajan napsal:

    V jistém smyslu bych státní film podporoval. A to proto, že dneska nejde o kvalitní tvorbu, ale o to, že kdokoliv sežene prachy, může točit.Kdokoliv!Neumětel,který nemá o pracovně uměleckém procesu tvorby filmu ani páru, který neví, co to je filmová řeč, co to je střih, přechody scén, velký celek (všechno se točí v americkém polodetailu) a tak podobně.Ale má ještě kámoše,který mu vzniknuvší paskvil protlačí do distribuce, která to dále pohnojí naprosto nekřesťanským vstupným a multikiny s popcornem.
    Ačkoliv (a zase je tu to ačkoliv) i u filmu státního by se asi vynořili kamarádi a kamarádi kamarádů…Takže výsledek by byl velmi podobný. Za první republiky se natočilo 95% hnoje s jediným plusem, že v tom balastu hráli špičkoví herci a občas ho režírovali i špičkoví režiséři. Pro roce 89 se natočilo taktéž 95% hnoje (k tomu 99% hnoje tv seriálového) s tím rozdílem, že nám v něm jaksi po většině chybí ti špičkoví herci a o kvalitních režisérech jde s úspěchem pochybovat. A v mnoha případech (stejně jako v padesátých létech) se do příběhů, především v tv tvorbě, vecpává ideologie.

    • wiki napsal:

      Laická (bez ironie) otázka: Jak se pozná „špičkový“ herec?

      • krajan napsal:

        Jednoduchá odpověď: podle jeho hereckého (naturalistického, expresionistického, civilního, divadelního, prožitkového, gestického a mimického, atd.,atp.) hereckého projevu. Šmíra to pouze odfušuje. Tady ale není vhodné místo na jména.

  14. Pepano napsal:

    Old rebel přesně tak jsem to také zažil, dělal jsem to tak jak jsem se to v mládí naučil a dopadlo to jako ty. A pro Laca oni USA a jiné vyspělé státy mají jeden obrovský problém nemají tam KALOUSKA.

  15. Laco Grőssling napsal:

    Diskuse pod tímto článkem už asi nebude pokračovat a tak se pokusím sepsat co navrhuji :
    – podpora kultury od státu je nezbytnost, bez ní to jednoduše nejde
    – konkrétně v případě filmu bych navrhl založit ministerstvem kultury příspěvkovou organizaci například Česká produkční, která by zajišťovala backoffice filmovým tvůrcům. Zaměstnávala by podobně jako Národní galerie třeba pracovníky v tvůrčích uměleckých skupinách ( vedoucí, ekonom, dramaturg, produkční ), které by pomáhaly vzniku filmů nezávislým režisérům a scénáristům. Financování filmových projektů by bylo tak 2/3 stát 1/3 ostatní ( ČT, soukromé osoby ).
    Francie prý má 66 milionů obyvatel a vzniká tam ročně 250 filmů, t.j. 3,8 filmu na milion obyvatel. Takže u nás by se mělo ročně produkovat 38 hraných filmů, realita dnes je myslím 25 za obrovských problémů a tudíž ve špatné kvalitě.
    Pokud by Česká produkční stála za vznikem 25 filmů, z nichž každý by stál kolem 30ti milionů, pak by stát dotoval jejich vznik částkou 25 x 30 = 750 z toho 2/3 = 500 milionů. Což není žádná hrůza pro státní rozpočet ( mzdy a režije České produkční by se promítly do nákladů na vznik filmu ).
    Co je ale velmi důležité, jistě by poskočila profesionální úroveň českého hraného filmu, dtto dokumentu a animací.

Komentáře nejsou povoleny.