Pár slov k důchodové reformě.


Vládní koalice definitivně schválila důchodovou reformu (v rámci divadla kolem zvýšené DPH to trochu zapadlo). Její potřebnost zdůvodňuje tím, že v budoucnu nebude stát schopen ufinancovat průběžný systém. Přijatý návrh však není ničím jiným, než hašením ohně benzínem. Z potencionálního problému v budoucnosti hodlá koalice vytvořit problém současný. Z makroekonomického hlediska je tedy přijaté řešení nesmysl – pokusím se stručně popsat proč:

Princip reformy je poměrně jednoduchý – vytáhnou se peníze ze státní kapsy (snížené odvody) a strčí se do kapsy penzijním fondům. Stát tedy bude od příštího roku řešit výpadek peněz v průběžném systému. Nejlepším řešením bude půjčit si – od penzijních fondů. Tím se peníze vrátí do původní kapsy, ovšem už v podobě dluhu. Nejhorší je, že se vláda nepoučila (a NECHTĚLA poučit) z vývoje v zahraničí. Maďarsko bylo nuceno celý experiment odpískat. Polsko a Slovensko omezilo množství peněz převáděných do fondů a zatím v experimentu pokračují. Perličkou je „pouhých“ 21 úprav systému na Slovensku od roku 2008:

napsal Marcus

http://sichtarova.blog.idnes.cz/c/284509/Vstoupit-do-penzijniho-fondu-ci-nevstoupit.html.

Pro hodnocení nákladů na důchodovou reformu ale nemusíme chodit za hranice – stačí použít zdravý selský rozum. Oproti současnému stavu vzniknou nové instituce, jejichž založení a provoz nebude zadarmo. Navíc zaměstnanci těchto institucí, místo aby dělali něco užitečného, budou zajišťovat to, co zajišťuje současný systém. A koalice schválila pro penzijní fondy velkorysé odměny. Náklady na průběžný systém jsou zhruba 2% z vynakládaných prostředků. Naše fondy budou mít limit poplatků z obejmu aktiv mezi 0,3% (konzervativní strategie) a 0,6% (dynamická strategie) + podíl z případných výnosů. Když člověk porovná 2% s 0,3% či 0,6%, tak se zdá být levnější fondový systém – ovšem zdání klame. Ve fondech se totiž platí poplatek z objemu našetřeného majetku. Pokud šetříte krátce, pak poplatek je nízký. Ovšem poplatek z celoživotních úspor už je „mastný“. Pro srovnání nákladů jsem připravil tabulku – kalkulace odvodu 100 Kč na důchod po dobu 40 let, 20 let vyplácení důchodu:

https://docs.google.com/spreadsheet/ccc?key=0AlM5e2xKRqf1dGpoZUE2UFRXbTNUM3psbWY2aHZXTnc

O tom, že fondový systém je drahý jsem již popsal dost. Nyní k další „výhodě“ – rizikovosti. V průběžném systému se vybrané peníze prakticky okamžitě používají na výplatu důchodů – tím je systém chráněn proti inflaci (jak rostou mzdy, rostou i odvody a lze tedy zvyšovat důchody). Oproti tomu fondový systém by měl dosahovat výnosnost alespoň na úrovni inflace. Pokud se podíváme na výnosnost současného penzijního připojištění, tak se ukáže, že tento úkol je často nesplněný (a to ani nemusí přijít krize jako v letech 2008-9).

Chtěl bych zmínit ještě jeden důležitý aspekt, který si mnozí ekonomové neuvědomují. A sice to, že fondový systém je na demografickém vývoji závislý úplně stejně, jako průběžný systém. Občané vkládají peníze do penzijního fondu a penzijní fondy tyto prostředky dále půjčují nebo investují – nakupují státní dluhopisy, půjčují občanům a firmám či nakupují jiná aktiva. Výnosy fondů si tedy občané zaplatí v daních, ve splátkách úvěrů, v cenách výrobků (splátky úvěrů firem) a ve zvýšených cenách aktiv do kterých fondy investují. Pokud tu ale v budoucnu nebude dostatek občanů, kteří by platili daně, spláceli úvěry, nakupovali zboží nebo jiná aktiva, pak penzijní fondy žádné výnosy mít nebudou – perpetuum mobile neexistuje ani v důchodovém systému.

Příspěvek byl publikován v rubrice Marcus komentuje se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

91 reakcí na Pár slov k důchodové reformě.

  1. Hladis napsal:

    Jenze druheho pilire by jste se dockal od kohokoliv z politickeho spektra. Takze neslo o to zda druhy pilir ano/ne ,ale jak. Spidlova vlada na skutecnou reformu rezignovala. Diky demografii ,diky silnym populacnim rocnikum a zvednuti prumerne delky doziti je to proste problem ,ktery prubezny system nemuze vyresit. Takze pokud nechteji jit mladsi rocniky do duchodu v 70 letech ,tak jim nic moc jineho nezbude. Problem je ,ze v CZ opet prosel paskvil.

    Jinak trochu pripomenuti historie z roku 2003:

    Penzijní reforma, ohlášená kabinetem Vladimíra Špidly, se nekoná. Navrhované fiktivní účty by se změnily v reformu jen tehdy, kdyby byly skutečné.

    Penze i nadále mají být financovány průběžně, jen do penze se bude odcházet později. Tak zněl vzkaz Špidlova kabinetu, pronesený ve čtvrtek na pražském Žofíně. Problém financování důchodů se tak neřeší, ale odsouvá na příští generaci.

    Podle zákona, který byl již schválen a čeká na vstup do platnosti, se do penze bude odcházet v 63 letech. Ve čtvrtek ovšem vláda přiznala, že ani to k řešení katastrofálního deficitu důchodového systému nebude stačit a že se hranice důchodového věku bude muset posunout až k 65 rokům.

    Jen o týden dříve odborníci z Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze upozornili poslaneckou sněmovnu na skutečnost, že česká populace stárne rychleji a že počet osob v poproduktivním věku bude vyšší, než se původně odhadovalo. Z jejich výpočtů rovněž vyplynulo, že ke stabilizaci důchodového systému v současné podobě průběžného vyplácení penzí ze státního rozpočtu k roku 2068 by bylo zapotřebí posunout odchod do penze za věkovou hranici 70 roků, ale ani tehdy se problém deficitu důchodového zabezpečení neřeší, pouze přesouvá na další generaci důchodců. „Posunem věkové hranice však můžeme získat časový prostor pro uskutečnění důchodové reformy,“ řekl Tomáš Kučera, jeden z autorů studie.

    Špidlova vláda ovšem rezignovala i na tuto možnost. Pod názvem penzijní reforma představila zavedení systému zdánlivě definovaných příspěvků (NDC), který občanům zobrazí, kolik už si na důchod ve státním systému přispěli. To povede k větší diversifikaci penzí podle zásluhovosti, ale více peněz do systému to nepřivede. Reformou by bylo, kdyby tyto účty nebyly fiktivní, ale skutečné. Tak by se státem vedené účty změnily ve druhý pilíř důchodového systému, který by z jedné strany podpíral pilíř minimálních státních penzí vyplácených průběžně a z druhé strany pilíř dobrovolného spoření na důchod, např. formou připojištění v penzijních fondech.

    A tak jediné pozitivní, čím vláda do diskuse o penzijním systému ve čtvrtek přispěla, bylo otevřené přiznání, že na výplatu důchodů stávajícím systémem peníze nebudou, důchodci budou chudnout a státní důchodový účet se bude propadat do mínusu. Ani to však není nová zpráva – ekonomové před tím varují už několik let.

    • Jeff napsal:

      … vy jste postižený člověk. Celé to je o fungování finančního systému, který jak známo zkolaboval a Špidla se Standou Grossem u toho tentokrát fakt nebyli. Vhozená teze o tom, že 2.pilíř by byl „stejně zaveden“ platí ve vaší hlavě a to je tak všechno. Důvěra v penzijní letadla je v Česku ta tam, léčba systému tím, že snížíme odvody je z kategorie hlupáka Bushe Jr. a zavádět ji pomocí čarodějů Drábka s Kalouskem je jako reklama zkažený ocet.

      • Hladis napsal:

        Prominte, ale s hulvaty vaseho typu a dogmatickymi levicaky se nema cenu bavit. Mel by jste se seznamit s plany a nazory odboru a CSSD. Napriklad odbory preferuji druhy pilir nemeckeho typu, ale to vam asi nejak unika ze. Nutnost duchodove reformy si uvedomuje kazdy. Ale s nekterymi se bavit je jak s oslem ,kteremu marne clovek vysvetluje ,ze opravdu ,ale opravdu neni kun.

        • Jeff napsal:

          „Nejsou to vnitřní problémy, které průběžné důchodové pojištění ohrožují a způsobí výrazný pokles výše vyplácených důchodů v budoucnosti, ale reformy prováděné současnou koaliční vládou.
          Soukromý finanční sektor není sám dlouhodobě schopen v České republice
          přesvědčit občany o své prospěšnosti, a to z důvodu nízkých výnosů, vysokých poplatků a neblahých zkušeností s tunelováním
          ČMKOS proto navrhuje plně soustředit dostupné finanční, ekonomické a organizační kapacity na vytvoření jediného dobrovolného doplňkového důchodového
          systému založeného na individuálním spoření u penzijních společností se státní
          podporou, a to transformací současného penzijního připojištění se státním příspěvkem atd..“ Tolik odbory v 6/2011, například, v http://www.cmkos.cz/data/articles/down_3085.pdf
          ČSSD ve svých programových prioritách uvádí jako jeden z principů rozvoje sociálního státu: * Jistota důchodů na bázi státem garantovaného průběžného pilíře důchodového pojištění a dobrovolného důchodového připojištění se státním příspěvkem.
          http://www.cssd.cz/program/hodnoty-cile-a-principy-cssd/
          čili na bláboly nelze reagovat jinak než přiměřeně, soudruhu.

        • Anonymní napsal:

          koukám Hladiši, že ste se rozhodl zaplnit „niku“, co tady měl vyhrazenu Ramštajn.
          Docela škoda,. ne?

        • Petrpavel napsal:

          Hladisi, odbory preferují druhý pilíř je ve Vaší chorobné hlavě. Stejně tak ČSSD.
          O jaké vládě to mluvíte, když píšete „…A tak jediné pozitivní, čím vláda do diskuse o penzijním systému ve čtvrtek přispěla, bylo otevřené přiznání, že na výplatu důchodů stávajícím systémem peníze nebudou, důchodci budou chudnout a státní důchodový účet se bude propadat do mínusu…“ ? Vy si snad opravdu myslíte, že teď vládne Špidla a ČSSD? Vaše myšlení zastydlo na „argumentech“ Bezděkovy komise (složené ze zástupců soukromých fondů) z let Topolánkova vládnuití : populace stárne (a nestárne ona už po staletí?), snížili jsme přísun od bohatých do pojištění díky stropům, krademe (IZIP apod.) a tak řešme tento námi způsobený požár benzínem.
          Přečtěte si znova o čem hovoří úvodní článek, ve střízlivém stavu, a neopakujte stokrát vyvrácené nemysly o tom, že hasit nedostatek peněz v průběžném systému je třeba snížením odvodů do průběžného penzijního systému a převedením do II.pilíře. Zvýšení o ona 2 procenta je jenom to pravičáky kritizované, levici přisuzované a rádo používané, i v tomto případě, zvýšení zátěže pojištěnců. V tomto případě přinese jenom podporu zbytečného nárůstu agendy a nákladů v soukromých fondech a nic navíc, III. pilíř už tuto fumkci „důchodově pojišťovacího nadstandartu“ plní už léta.
          Zajímavé a poučné je, že ti Vaši „ekonomové“ varují před fiktivními problémy důchodového průběžného systému (qui bono?), ale jaksi si nevšimli vleklé a skutečné krize přicházející a vznikající v jejich lůně.
          Nechci, aby mě vlk „vystřihl“, a tak budu slušný : pane, jste … !

    • Marcus napsal:

      Osobně nemám proti 2. pilíři nic – kdo chce, ať si ve fondech spoří. Ovšem co mi vadí na přijatém řešení je oslabení průběžného pilíře – takže kvůli potenciálnímu problému za 30 let už dnes budem řešit výpadek peněz v průběžném systému. Přitom za 30 let může být společnost technologicky úplně jinde a na „uživení“ jednoho důchodce bude jeden pracující bohatě stačit. Navíc co se týče demografického vývoje – nikdo neví, jak se v budoucnu bude vyvíjet. Podle mě totiž výrazně souvisí s dostupností bydlení – vzhledem k tomu, že v budoucnu bude přibývat volných bytů, tak očekávám i zlepšení demografického vývoje.

      • better napsal:

        mám obavu, že se fondem, resp. II. pilířem, buduje ekonomický jev „Ponziho schema“ – to padá, je-li fond vyprázdněn. Bublina nám splaskává. Výrazně profitují jen individua, nikoliv kolektiv v širším slova smyslu.

    • Hladis napsal:

      Koukam ,tady se zase sesel vykvet „rudeho bratrstva“. Ponekud hodne spatne informovan ,hulvatsky a argresivni. Meli by jste cinnosti CSSD a odborum venovat vice pozornosti. Oni totiz mluvi o nynejsi krizove situaci ,jinak v jejich planech a predstavach druhy pilir je ,ale postaven jinak ,nez zhovadilost co byla protlacena. Doporucuju lepe hledat a poslouchat a ne blbe kecat 😉

      • Petrpavel napsal:

        Modrá ubohost má jméno Hladis. Nadávky, neznalost, arogance, … blbe kecani.
        A vlk mlčí …

        • Hladis napsal:

          Ano jsem nejmodrejsi ODS dogmatik 😀 Dejte si obklad. Uz to ani neni vtipne. Doporucuju vam prejit na diskuze na strankach KSM. Tam si budezte rozumet. Bud mate neco k relevantniho diskuzi ,nebo mlcte. Na dogmaticke reci a invektiva nejsem opravdu zvedav.

      • Hladis napsal:

        Ale dam sem malou napovedu pro zdejsi „rude soudruhy“.

        „Ano ten druhy pilir tak jak ho pripravila vlada je velice spatny. My spis vyznavame nemecky model ,kdy se druhy pilir dohodne v ramci kolektivniho vyjednavani ve firmach. Tz. cast da firma ,cast da zamestnanec s tim, ze se zachova prvni pilir.“

        Kdopak ze to prosazuje ? Ale asi to podle „soudruhu“ neni druhy pilir ,ikdyz se to jmenuje druhy pilir 😀 Takze bud ma nekdo bordel v definici ,nebo je jen zaslepenym dogmatikem.

  2. daňový soumar napsal:

    Osobně nejsem příznivcem druhého pilíře, zejména kvůli nemožnosti s penězi volně disponovat. V článku mi ale chybí, jak extrémně je současný systém nespravedlivý – velkým odvodům odpovídají relativně malé důchody a naopak člověk, odvádějící na sociální pojištění minimum, si i v případě průměrného dožití „vybere“ svůj důchod několikrát.
    Druhý pilíř to měl alespoň částečně řešit, nicméně rizika jsou zřejmá – zhodnocení v dosud existujících penzijních fondech je nevelké, nedá se vyloučit pozdější pozastavení až zaříznutí systému ze strany státu (Maďarsko) a není možnost předčasného výběru zaplacených peněz, „odbytného“. Sám, přestože teoreticky bych z druhého pilíře profitoval, se jej účastnit nebudu.
    Mnohem spravedlivější systém by byl státní „rovný“ důchod ve výši životního minima, na nějž by platili adekvátní sociální pojištění všichni úměrně svým příjmům (jako daně) a zbytek zabezpečení na stáří ponechat v rukou občanů samotných; a neplést do toho ani zlodějský (ověřeno) stát, ani potenciálně zlodějské (uvidíme) penzijní fondy.

    • Petrpavel napsal:

      Soumare, Vaše představa o řešení uvedená v posledním odstavci se na první pohled jeví jako realizovatelná.
      Jenom jsem se pro jistotu podíval kolik v roce 2012 činí životní minimum – pro jednotlivce 3140,-Kč. Nechci být jízlivý, ale přál bych takový měsíční příjem všem navrhovatelům takovýchto „zlepšení“ důchodového systému.
      Průběžný systém zde běžel úspšně desetiletí, stále roste délka dožití, a přesto byl stabilní. Byl přebytek příjmů nad výdaji, „samozřejmě“ ve stylu seber co můžeš rozpuštěn všemi vládami do státního rozpočtu. Ale až do nástupu pravé vlády Topolánka nebyl v minusu. Všichni víme proč od té doby se dostal (byl dostán „reformami“) do minusu a proč začala nechutná (bere si důchodce jako rukojmí boje o peníze) diskuse o jeho oslabení a poté zrušení. Není to diskuse věcná, ale goebelsovsky vedená agitace fondů a jejich zástupců v politice.
      Nechme průběžný systém, zajistěme jeho naplnění (nesnižovat odvody, nezvyšovat náklady soukromou sférou tam kde nemá co nabídnout, zajistit řádné vybírání daní) a máme vyhráno. Tedy my, občané. Fondy a jistí politici by prohráli. Což ale v mafiokapitalismu nejde 😦

      • daňový soumar napsal:

        Vyhráno rozhodně nemáme. Jak jsem psal výše, současný systém je krajně nespravedlivý. Příklad:

        Občan s hrubým příjmem 8000 Kč platí (včetně částky placené zaměstnavatelem) měsíčně na sociální pojištění 2520Kč. Jeho pozdější důchod bude hrubě orientačně 7541 Kč, tedy velmi zhruba si každé tři měsíce v práci odpracuje měsíc v důchodu (ve skutečnosti je to o něco déle, neboť ne celé sociální pojištění jde na důchody).

        Občan s hrubým příjmem 50000 Kč platí (včetně částky placené zaměstnavatelem) měsíčně na sociální pojištění 15750 Kč. Jeho pozdější důchod bude 16243 Kč, tedy velmi zhruba si každých 5 týdnů odpracuje jeden měsíc důchodu.

        Občan s hrubým příjmem 100000 Kč platí (včetně částky placené zaměstnavatelem) měsíčně na sociální pojištění 31.500 Kč. Jeho pozdější důchod bude 24.823Kč, tedy velmi zhruba si každé tři týdny odpracuje jeden měsíc důchodu.

        Divíte se, že se takovému nespravedlivému systému (jeden pracuje na relativně stejný důchod 4x déle, než druhý) lidé chtějí vyhnout? Já ne.

        zdroje:
        http://www.penize.cz/duchody/84091-nova-kalkulacka-spocitejte-si-jaky-duchod-na-vas-ceka#budouci-duchod
        http://kalkulacky.idnes.cz/cr_kalkulator-ciste-mzdy-2013.php

        • daňový soumar napsal:

          Odkazy systém „nebere“, tak ještě jednou bez zdrojů, které si račte v případě potřeby dohledat.
          _____________________________________________________________

          Vyhráno rozhodně nemáme. Jak jsem psal výše, současný systém je krajně nespravedlivý. Příklad:

          Občan s hrubým příjmem 8000 Kč platí (včetně částky placené zaměstnavatelem) měsíčně na sociální pojištění 2520Kč. Jeho pozdější důchod bude hrubě orientačně 7541 Kč, tedy velmi zhruba si každé tři měsíce v práci odpracuje měsíc v důchodu (ve skutečnosti je to o něco déle, neboť ne celé sociální pojištění jde na důchody).

          Občan s hrubým příjmem 50000 Kč platí (včetně částky placené zaměstnavatelem) měsíčně na sociální pojištění 15750 Kč. Jeho pozdější důchod bude 16243 Kč, tedy velmi zhruba si každých 5 týdnů odpracuje jeden měsíc důchodu.

          Občan s hrubým příjmem 100000 Kč platí (včetně částky placené zaměstnavatelem) měsíčně na sociální pojištění 31.500 Kč. Jeho pozdější důchod bude 24.823Kč, tedy velmi zhruba si každé tři týdny odpracuje jeden měsíc důchodu.

          Divíte se, že se takovému nespravedlivému systému (jeden pracuje na relativně stejný důchod 4x déle, než druhý) lidé chtějí vyhnout? Já ne.

          • šva napsal:

            otázkou je, jak dlouho budou důchod pobírat…

          • Petrpavel napsal:

            Rozumný člověk pochopí ( a nemusí to být člověk sociálně cítící, stačí když má rozum a přirozený pud sebezáchovy), že když vydělává 100 tisíc a jeho důchod nebude odpovídat jeho vloženému pojištění, stejně tak jako že platí více (v absolutní hodnotě) na daních než málo vydělávající, vyplatí se mu tato „investice“.
            Jeho země je stabilní, soudržná, komunikativní, vstřícná, bezpečná, spokojená.
            Nerozumný a ještě k tomu cynik chce to co požadujete Vy : nespravdlnost v odměňování (vykoná manažer 20 x více užitečné práce než technik?) a fiktivní spravedlnost v důchodové a daňové oblasti. To vede jenom k nepokojům a válkám. Kdo chce kam, pomozme mu tam.
            Srovnejte, máte-li ještě zbytek rozumu, spravedlnost švédskou a českou ….

          • strejda napsal:

            To, co píšete, je úplná legrace. Můj kamarád zemřel v 62 letech. Z důchodu nedostal ani korunu. Jiný můj kamarád se ještě letos dožije 96 let a je v důchodu již neuvěřitelných 38 let. Vybral si jistě dvakrát tolik co do systému vložil. C´est la vie.
            Vybalancování vztahu mezi výší plateb do systému a výší výplat je relativně jednoduché a funkční. Proto k němu nikdy nemůže dojít. Nikdo na tom nic nevydělá.
            A to hlavní je fakt, že hodnota příštích důchodů závisí mnohem více na budoucích pracujících než na výši dnešních plateb. A je úplně jedno z jakého pilíře ty peníze přijdou. A tak je nejlepším řečením zajistit si ve společnosti pravidelný demografický vývoj bez velkých výkyvů, zajistit kvalitní vzdělání a práci pro všechny.

          • Quién sabé napsal:

            To znamená, že kdyby to jen trochu tušil, tak by se šetřil (své zdraví) a nehákoval na nějaký pofiderní důchod a možná mohl žít o několik let déle , i bez důchodu , nak který tak jako tak nedošlo . Podobně, jako neužiteční státní zástupci, mající za skoro nic 100 000 měsíčně, tak „přemýšlí“ jaký budou mít důchod. Stačí trochu asi tak podobně, jako MV při výpočtu podpisů ve volbě, spočítat, kolik mají , kolik let si mohou dovolit žít a zjistili by si, že při slušném živobytí ani důchod nebude potřebovat., cosi jaako účetní rozvaha .

            Jsem názoru, že kdyby ten kamarád věděl, že od jisté chvíle bude žít jen 5 let, tak že by i bez důchodu a chození do práce slušně přežil a možná si „našetřil“ trochu zdraví alias let .

            Ale dnešní nenažraní šmejdi se chovají, jakoby měli žít ještě 600 let , ačkoliv neví, jestli nebudou peníze zrušeny , to nezaručí nikdo .
            Stejně je jejich cena jen vymyšlená .
            A není jich málo a někteří jsou dokonce i „dobří“ počtáři, akorát že neuměli „spočítat “ sami sebe a odešli , domnívaje se že budou mít důchod, předčasně do věčných lovišť a jejich peníze tek rozfofrovává někdo jiný, kdo k nim nemá žádný vztah asi jako lehce nabyl lehce pozbyl.

    • Marcus napsal:

      Podle mě se vytváří takové povědomí, že průběžný systém je „nespravedlivý“ – a že ve fondech dostanete to, co jste si našetřil. Jenže i v průběžném systému můžete libovolně nastavit „spravedlnost“ – tedy zásluhovost – stačí upravit vzoreček pro výpočet penze. Obrovskou výhodou průběžného systému je, že je výrazně levnější (místo x fondů máte jednu instituci, která „pouze rozděluje“ vybrané peníze na důchody) a bezpečnější.

  3. AlenaK napsal:

    Díky za článek, Marcusi. Dávám odkaz na dnešní Britské listy – „Kam s druhým pilířem důchodové reformy.
    http://www.blisty.cz/art/66305.html

  4. Jaroslav Hudec napsal:

    Rád bych upozornil na dva aspekty:
    1. Demografický vývoj. Ačkoliv ten je nepříznivý, což už ví každé malé dítě, řekl bych, že problémem na řadu dalších let není nedostatek plátců do průběžného důchodového systému z demografických důvodů, ale nedostatek práce pro tyto plátce – tedy nezaměstnanost. Kdyby byla nezaměstnanost poloviční, byl by jednak poloviční požadavek na podporu v nezaměstnanosti, ale především dostatek plátců do průběžného systému. Problém tedy není (jen) v demografickém vývoji, ale především ve stavu ekonomiky, případně v neochotě/neschopnosti nezaměstnaných vykonávat určité druhy prací
    2. Souhlasím s „daňovým soumarem“. Aniž bych měl k dispozici nějaká přesná data (stejně to často bývá přesný souhrn zcela nepřesných údajů – viz volba prezidenta a sčítání hlasů) řekl bych, že i zde je určitá hranice nespravedlnosti, při jejímž překročení (podobně jako u daňové zátěže) začne tvůrčí Čech tyto své v podstatě neefiktivní náklady optimalizovat, tj. hledá všechny legální cesty, jak platby do průběžného systému snížit. Jednoduchý výpočet mu totiž říká, že z nich dostane zpět jen zlomek. U zaměstnanců obtížné, u OSVČ myslím obvyklé.

    Netřeba mi v souvislosti s bodem 2. vysvětlovat, že současný průběžný systém není „spoření“ na stáří, že jeho funkce je jiná.Nicméně intuitivně to jedinec tak trochu míjí a stejně intuitivně předpokládá, že by se mu jeho vysoké platby do průběžného systému měli nějak v budoucnu vracet. Je-li tato naděje zpochybněna, hledá cesty, jak se zajisitit jinak. Že k takovému zajištění tzv. II.pilíř nejspíš vést nemůže (zejména pro jedince cca nad 50 let věku) je zřejmé.

    Tedy výsledek: Lidé slušně vydělávající v této věkové skupině se snaží omezovat svoje platby do průběžného systému (je politicky zpochybňován a tudíž nedůvěryhodný) a zajišťovat se nějak jinak, mimo jakýkoliv penzijní systém (s výjimkou tzv. důchodového připojištění, které se naopak jeví jako vysoce efektivní – zatím, ale jako skutečný penzijní systém fungovat nemůže, to je zřejmé).

    Je to nesolidární, ale pochopitelné.
    P.S. : Možná jsem tu věkovou skupinu neodhadl dobře, možná je to spíše u lidí už nad 40 let. Nevím, co myslíte vy?

    • wiki napsal:

      Slova „… vysoce efektivní – zatím, ale jako skutečný penzijní systém fungovat nemůže, to je zřejmé…“ jsou obvyklým synonymem pro větu „myslím si to, ale neumím to dokázat“ 😉

      Jak jste na tom s číselným průkazem neefektivnosti 3. pilíře = důchodového připojištění Vy?

      • daňový soumar napsal:

        Tady to máte – http://www.investujeme.cz/vynosy-penzijnich-fondu-za-poslednich-pet-let-v-minusu/

        Neefektivita důchodového připojištění jasně demonstrována.

      • Jaroslav Hudec napsal:

        Mně zatím moje důchodové připojištění u Allianz vychází (díky státnímu příspěvku především) jako vysoce efektivní. Ale spoléhat na ně skutečně nelze, třeba už jen proto, že trvá relativně krátkou dobu (pro mne tuším od roku 1994).
        Máte pravdu, myslím si to, ale nemohu to dokázat. Předložil jsem tu svůj názor na základě své zkušenosti. To snad není zločin, či ano?

        • wiki napsal:

          Nic ve zlém, to bylo jen takové malé ironické (viz změkčující smajlík) popíchnutí s využitím standard. hodnotitelského obratu.
          ————

          reakce na Jaroslav Hudec + daňový soumar (Listopad 27, 2012 v 8.51)

          Argumenty pro 3. pilíř:

          1) masovost přijetí (je v tom už +/- půl CZ populace, 2. pilíř o takovýchto číslech může jen „snít“)

          2) relativně velká naakumulovaná částka (včera v TV se mluvilo snad -?- o pár set giga CZK ve fondech 3. pilíře)

          3) relativně malými parametrickými změnami se dá docílit přechod k vyšším průměr. úložkám
          —-
          Argumenty proti 3. pilíři:

          1) Malá průměrná úložka ( vs. změny plánované pro rok 2013 = bod 3 nahoře)

          2) Relativně nízká efektivnost, ziskovým to dělá jen státní příspěvek (to stejné ale přece platí i pro 2. pilíř, ne?)

          3) Státní příspěvek „je drahý“ (vs. řečnická otázka – nemám to propočítané: není odvod 2% příjmu poplatníka pro stát „drahý“ stejně, ne-li víc?)

          • daňový soumar napsal:

            Argumenty ve stylu „kolik lidí a jak moc se na to nechalo utáhnout“ mi nepřijdou signifikantní. 🙂
            Rozumné je ponechat občanům rozhodovací pravomoc nad jejich penězi (a event. poskytnout ve stáří rovný sociální důchod na úrovni životního minima financovaný jako daň)

          • wiki napsal:

            Tj. ani povinný 1, ani 2., ani 3. pilíř?

          • daňový soumar napsal:

            V podstatě povinný (malý) první pilíř, aby nedošlo k situaci, kdy nezodpovědný člověk zůstane bez prostředků a zodpovědní se museli rozhodovat, zda jej nechat zemřít hlady nebo živit ze svých peněz.
            Ale toto by mělo končit životním minimem.

      • paja napsal:

        Jen taková poznámka,efektivita důchcodového připojištění z hlediska střadatele je vázána na příspěvek od staátu,pokud by tohle bylo zrušeno,je jakejkoliv spořící účet efektivnější ,už jenom tím že střadatel s ním může manipulovat v rámci pravidel a dále že je pojištěn jako klasický bankovní vklad.Jakýkoliv důchodový pilíř ať stávající nebo budoucí je nesmysl krom průběžného,neboť jenom průběžný okamžitě reaguje na výkyvy ekonomiky a splňuje základní ekonomickou poučku,peníze vybrané se hned následně rozpustí do ekonomiky ,neboť důchodci nejsou skupina která by si mohla dovolit nějaké velké úspory.Dle mého stačí upravit parametricky tento průběžný ,např.individuelními účta a tím v určité míře promítnout zásluhovost a nemusí se vymýšlet nějaké nesmysly.

  5. Řezníček z Brna napsal:

    Otázkou je, co budou penzijní fondy s penězi svých klientů dělat? Pravděpodobně masívně nakupovat státní dluhopisy. Aby to nedopadlo jak v Řecku, kde penzijní fondy nakupovaly řecké státní dluhopisy a teď museli 70% odepsat a nemají peníze na průběžné výplaty pro svoje klienty. A to nemluvím o Maďarsku, kde stát penzijní fondy znárodnil. Upnout se k něčemu, co je v soukromých rukách s horizontem 30-40 let?

  6. zdenek napsal:

    Nechápu,proč se tady několikrát zmínilo ,že stávající systém je nespravedlivý.Nikdo o něm netvrdí,že spravedlivý je.On je především solidární,stejně jako byl a zaplať pámbu ještě je i systém zdravotnictví.Jen na okraj.Velmi úspěšní podnikatelé si nikdy nedávají vysoké platy,ale i z těch k obratu či zisku směšných je jim těch odvodů líto.Zcela jistě mají svůj pilíř někde v Irsku.Vysoké platy mají (tedy ve srovnání s průměrem)soudci,vysocí státní úředníci,politici a i lékaři(ty privátní řadím k té první kategorii).Jim také nikdo nebrání spořit si na zadní kolečka.Potom je zde kategorie managerů nadnárodních firem a ti se také jistě starají o své přebytky.Ty výše příjmové kategorie však chtějí udržet propastný rozdíl v příjmech i při skončení jejich pracovní aktivity.A to je celý problém.Prostě nyní beru 6x tolik co průměrná socka,mám nasušíno a mým hlavním problémem co se týče důchodu je udržet tento rozdíl i když pracovat nebudu.To ,jestli jsem skutečně odvedl o tolik víc neřeším.Čili když Baťa nechal napsat na desku ve Zlínském špitále,že těžko se žije zdravému mezi nemocnými a bohatému mezi chudými zcela jistě neměl na mysli lidi typu některých diskutérů na tomto fóru.Ti naopak představují skupinu lidí,kteří jsou už dávno za vodou,ale strašně jim vadí,že ty solviny ještě pořád jezdí autem a mají na pivo.Anebo mezi tuto skupinu nepatří,ale chtějí se mezi ně zařadit alespoň rétorikou.Tato skupina je panem Kellerem velmi trefně nazývána pravicovou lůzou.

    • daňový soumar napsal:

      Spravedlnost je důležitým atributem lidského života a nespravedlivá společnost je špatná společnost.

      • Petrpavel napsal:

        Je spravedlivé, aby nevyučený Dalík vydělávajívcí miliony podvody a“poradenstvím“ pro premiéra si zval na opravu svého auta středoškoláka- odborníka-specialistu za tři stovky na hodinu? Je spravdlivé, aby Dalík měl důchod přes 100.000,- a ten mechanik 3.140,-, jak navrhujete?
        Máte ale pravdu v jednom : naše spoečnost je nespravdlivá. Jenže jinak, než si myslíte.

        • daňový soumar napsal:

          Cena jakékoli práce (stejně jako cena jakéhokoli zboží) je řízena nabídkou a poptávkou. Tudíž otázka obecně pozbývá smyslu – spravedlivý plat je takový, jaký je výsledkem dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. A proto, že mezi lidskými schopnostmi jsou dramatické rozdíly, jsou i rozdíly v platech dramatické. Na tom není nic špatného.

          Konkrétně v případě Dalíka je situace složitější – pracuje (pracoval?) pro stát, a stát peníze rozděluje rozmařile a nemoudře, protože nejsou „ničí“. Obecně je těžké posuzovat „oprávněnost“ platů státních úředníků a politiků, nejlépe asi srovnáním s řídícími pracovníky obdobných soukromých firem. Posoudit „spravedlnost“ či úměrnost platu Dalíka si netroufnu, nevím, co přesně dělal, to, co vím z médií by si zasluhovalo spíše výplatu holí, než finanční prebendy.

          Ale to není důvodem odmítnout tržní alokaci peněz, ba právě naopak, politici a korupčníci se líhnou tam, kde důvodem k odměně není přínos pro zaměstnavatele, ale kamarádíčkování s politikem a snad i možnost získání korupčních výhod. Důchodový systém přece nemůže být nespravedlivý k vlastním přičiněním bohatým jen proto, aby „vyrovnával“ zbohatnutí zločinců.

          Berte to jako odpověď i na Váš příspěvek výše.

        • Quién sabé napsal:

          Mám zkušenost, že tito exoti, co nevědí co s penězi, jsou největší škrti, spíš budou rozvažovat tak 100 – 120 čistá ruka .

          Jinak, je to obyčejný hochštapler, asi jak o „judr“ janoušek a jiný ksindl. Když jsem chodil kdysi do základní školy, tak zeměpisářka ráda užívala rčení :“nahnat do dolů.“ Asi věděla o kom mluví .

  7. zdenekb napsal:

    V této souvislosti mě zaujalo, že pan premier při slavnostním ohlášení druhého pilíře několikrát zdůraznil, že bude výhodný „zhruba pro polovinu občanů“. (Médii to pak bylo do zblbnutí opakováno). Přitom z předkládaných čísel v tabulkách, jak jsem je stíhal sledovat, na mě ta výhodnost dýchla až při nadprůměrných platech. A protože našeho čaroděje se síťovkou dobře známe, dost by mě zajímalo, co pro něj ta „hrubá polovina“ opravdu znamená. 35%? 28%? Navíc mi není úplně zřejmé, proč má ta druhá, „hrubá polovina“ doplácet na tu první, šťastnější.

    http://www.mediafax.cz/domaci/4115132-Necas-lakal-na-duchodovou-reformu-sam-vstoupi-do-druheho-pilire

    • daňový soumar napsal:

      Proč by měl vůbec někdo na někoho doplácet? Solidarita v důchodovém systému se týká solidarity dlouhožijících s krátce žijícími, neboť nikdo neví, jak dlouho bude na světě. Neudržitelnost důchodového POJIŠTĚNÍ, které nerespektuje zásluhovost, potvrdil mj. i ústavní soud.
      Ale ten zřejmě hledá spravedlnost, kterou vy nechcete. Pak ale, prosím, nehovořte o lůze.

      • zdenekb napsal:

        Opravdu nevím, z čeho dovozujete můj vztah ke spravedlnosti… že by důchody měly o něco více odrážet objem peněz odvedených do systému v produktivním věku, si myslím také. Na druhou stranu je fakt, že nadprůměrně vydělávající si obvykle dokáží na důchod uspořit, na rozdíl od většiny běžných smrtelníků žijících od výplaty k výplatě – takže bych tu zásluhovost nepřeháněl. Nespravedlivé mi připadá, když vláda odůvodňuje zvýšení DPH rozjezdem důchodové reformy (alespoň zpočátku, pak už při zdůvodňování plácala kdeco), aby tuto operaci (výhodnou pro „zhruba polovinu občanů“ a především fondy) zaplatili na dražších lécích a potravinách úplně všichni, včetně důchodců stávajících.

        Slovo lůza se mi protiví, takže jej nepoužívám. Svého jmenovce bych poopravil, myslím, že jej takto nepoužívá ani Keller, tuším, že mluví o „pravicové městské chudině“.

        • daňový soumar napsal:

          Spletl jsem si Vás s jmenovcem výše 🙂

          „Trošku více“ spravedlnosti je jistě lepší, než málo spravedlnosti, ale horší, než spravedlnost úplná.
          DPH výmluva ano, souhlasím.

    • hans napsal:

      To bych chtěl vidět to srovnání výhodnosti. Při účasti v druhém pílíři všichni platí o 2% procenta platu více, a jenom polovina jich dostane více zpět? Korektní srovnání by bylo:
      1. Zůstanu v prvním pilíři a navíc si ukládám 2% z platu na nějaké dlouhodobé spoření.
      2. Přejdu do druhého pílíře.

      Pak ovšem nebude druhý pilíř výhodný pro nikoho. Ani pro Hladise.

      • paja napsal:

        Druhej důchodovej pilíř může být výhodný jen pro malé promile lidí..Já jen nechápu proč tihle osvícení co nám to vnucují ,pracují jen se statickými ůdaji,kdo mi dnes zaručí že budu pracovat celý produktivní věk a budu po celou dobu brát průměrný plat?Nikde jsem v tom zákoně nenašeol co se stane ,když se ze mě najednou stane bezdmáč,to na mě potom pošlou exekutora když nebudu mít příjem a nebudu moct platit?A co mi potom budou vyplácet ,když se náhodou dožiju důchodu?
        Jinak Pro soumara-6adnej sistém není spravedlivý,takový neexistuje ale může být solidární,bohužel v tomhel případě je to solidarita naruby a ke spravedlivosti se ani nepřibližuje.

  8. Anonymní napsal:

    Popsal jste princip jednoduše, srozumitelně a přesně. V několika větách, které nelze zpochybnit. Jaký je to rozdíl proti tomu, jakými složitými konstrukcemi zdůvodňuje reformu Drábek a přidružení ekonomové !
    Děkuji za sebe i přidružené anonymy. 🙂

  9. Šims. napsal:

    Dnes mi přišel mail od jednoho z aktérů penzijní reformy a najednou z toho vycouvává, proč asi?

    rád bych vás informoval o důležitém rozhodnutí, které jsme učinili v rámci představenstva ING Penzijního fondu, a.s. Po velmi důkladné analýze jsme se rozhodli, že se nezapojíme do 2. pilíře reformovaného penzijního systému.

    Důvodem je především fakt, že se pro 2. pilíř nepodařilo získat dostatečný politický konsensus, který je v případě změny takového rozsahu naprostou nutností. Naopak je velmi pravděpodobné, že po volbách a změně politického vedení naší země dojde ke zrušení nebo výraznému omezení tohoto pilíře penzijního systému.

    Naše obavy o budoucnost 2. pilíře rovněž souvisí s neustále se zhoršujícím stavem veřejných financí a nepříznivými prognózami jejich dalšího vývoje. Obojí výrazně zvyšuje riziko nestability tohoto pilíře jak pro ING coby investora, tak pro vás, naše klienty.

    K rozhodnutí nevstoupit do 2. pilíře v neposlední řadě přispěl i velmi nízký zájem ze strany veřejnosti. Dle posledního průzkumu společnosti STEM/MARK z 1. listopadu 2012 uvažuje o vstupu do 2. pilíře pouze každý desátý Čech v produktivním věku.

    Reformě jednoduše chybí dostatečná společenská a politická podpora, což umocňuje nestabilitu takto nastaveného systému. Proto ING jako zodpovědná společnost nechce nést tak velké riziko, které v současné chvíli vstup do 2. pilíře představuje.

    Přes výše uvedené bych rád zdůraznil, že trh penzí neopouštíme. ING Penzijní fond je významným hráčem na českém trhu a chce jím zůstat i do budoucna. Svým klientům budeme i nadále nabízet penzijní připojištění v tzv. transformovaném fondu a nově také doplňkové penzijní spoření (nástupce dnešního penzijního připojištění, tzv. 3. pilíř). Postaráme se o to, abychom zajistili co nejvyšší zhodnocení vašich úspor a nejlepší servis.

    ING Penzijní fond působí na trhu penzijního připojištění již od roku 1995, spravuje prostředky zhruba 390 000 klientů a za rok 2011 jim připsal nadprůměrné zhodnocení vkladů ve výši 2,14 %. To ho zařadilo mezi tři nejlepší fondy na trhu. Od roku 1995 jsme zhodnotili finanční prostředky téměř milionu klientů v průměru 5,21 % p. a., což znamená, že jsme historicky druhým nejúspěšnějším penzijním fondem.

    Pevně věřím, že vám ING i díky tomuto rozhodnutí zajistí perspektivní a stabilní prostředí pro vaše dlouhodobé úspory na stáří.

    Děkujeme za Vaši důvěru.
    S pozdravem

    Jiří Rusnok
    předseda představenstva ING Penzijní fondu, a. s.

    • Marcus napsal:

      Ani se nedivím, že ING od tohoto experimentu odstoupilo. V původním lobbystickém návrhu byla povinná účast – to bylo zlaté vejce pro fondy. Ovšem kvůli odporu veřejnosti toto neprošlo a tím pádem vzniká i pro fondy riziko, že nezískají dostatečný počet oveček – zřízení a provoz fondu samozřejmě není zadarmo. Podle mě bude záležet na reklamní kampani a prodejcích – obávám se, že to nakonec plno lidem „narvou“. Čím více lidí se do toho zapojí, tím větší výpadek bude řešit průběžný systém.

  10. Germanicus napsal:

    Poděkování Marcusovi za článek. Hlavně za připomenutí této mega boudy na střední a mladší generaci.
    Dík AleněK. za odkaz na článek doc. Kroha v Blistech. Přidám další odkaz – na rozhovor s prof. Vostatkem v Parlamentních listech.
    http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Profesor-o-penzijni-reforme-Skryli-vam-proc-to-delaji-Dejte-pozor-254952

    • Marcus napsal:

      Pan Vostatek to řekl velmi výstižně. Prostě vláda prosadila mrtvý projekt, který nikdo nedoporučuje. Vláda toto řešení prosadila podle mě jen ze setrvačnosti – prostě neměli odvahu říct – „To co jsme Vám posledních x-let vykládali, byly blbosti.“ – a to samé platí pro většinu ekonomů a novinářů.

      • Petrpavel napsal:

        Prof. Vostatek to říká už drahnou dob, od začátku úvah o zřízení Bezděkovy komise. Bohužel ho za poslední léta nepustil do žádného více rozšířeného media, o ČT ani nemluvě. Pravda se nehodí.

  11. Petr Pelikán napsal:

    Gnenerální problémy státního důchodového systému jsou demografický vývoj, zaměstnanost, solidárnost.

    1. Demografický vývoj je problémem, poněvadž dnešní příjemci důchodů jsou placeni z ze státních příjmů důchodového pojištění dnešních plátců – němci tomu říkají generační smlouva. To znamená, že my si svým příspěvkem neplatíme na náš důchod, ale platíme důchod současných důchodců. Stát v okamžiku, kdy peníze dostane ihned vydá. Negativní vliv má stagnující porodnost a zvyšující se průměrný věk života jednotlivce (je nutno vzít v potaz nejen regulérní důchod, ale i důchod vdovský). Fatální je, že státní důchod na základě tohoto systému osobám platícím důchodové pojištění nedává a nemůže dávat záruku a garanci. Už z toho důvodu, že nezná realitu budoucnosti – nezná demografický vývoj, jen odhaduje, dělá statistiky.

    2. Zaměstnanost, jak ví asi každý, ovlivňuje finanční stránku důchodového systému také enormě – je li zaměstnanost nízká, je také nižší příjem důchodového pojištění a stát pro nezaměstnané doplácí důchodové pojištění – dochází k dvojnásobnému zatížení systému. A stát nemůže za stabilnízaměstnanost dát garanci, dnes ani do budoucnosti.

    3. Solidárnost je největším problémem státního důchodového systému. Je solidární, když každý dostane důchod na základě výšky jeho příspěvků? A je solidární, že existuje horní hranice pro výšku důchodového pojištění? Z mého hlediska to solidární není. Ale právě na základě solidárního aspektu by stát měl možnost regulace a do určité míry, za pevně stanovených pravidel proti zneužití, i možnost stabilizace a garance.

    Já si myslím, že důchodový systém Švýcarska je dobrým příkladem solidárnosti a zodpovědnosti. Funguje na principu 3 pilířů (popis je zjednodušený, detailní popis by byl příliš rozsáhlý):

    1. Státní důchodové pojištění – není horní hranice výšky povinného pojistného, výška státního důchodu odpovídá minimálnímu životnímu zabezpečení a je jednotná, výpočet její výšky závisí od průměrného platu daného ročníku (rok narození) a počtu let platby důchodového pojištění (de facto platí každý podle svých možností a dostává každý stejně)

    2. Zaměstnanecké penzijní pojištění – každý zaměstnanec s ročním platem mezi CHF 25.320 a CHF 75.960 si ho musí platit. Výška příspěvku je mezi 7% a 18%. Penzijní fond si může zaměstnanec vybrat.

    3. Individuální opatření do budoucna – privátní penzijní pojištění, je podpořované daňově.

    • Hladis napsal:

      Jen tak mimochodem. Druhy pilir neni zadne zlo ,ale zalezi na tom ,jak se nastavi. Prubezny pilir je neufinancovatelny a to si uvedomuje kazdy ,kdo umi i zakladni pocty. Pokud tedy nechce nekdo prodluzovani veku do nekonecna ,az vsichni umrou ,ci vetsi zadluzeni statu nebo vysoke odvody. Ono se staci podivat okolo ,jak kdo to ma nastavene.

      Švédsko
      Švédský model bývá často ukazován jako příklad výborné koexistence PAYG a státem kontrolovaných fondů v rámci druhého pilíře. V rámci prvního pilíře se vyplácí tři složky. Za prvé je to garantovaná penze (základní dávka) pro každého, kdo žil ve Švédsku 40 let a je starší než 65 let. Tato složka je financována plně ze státního rozpočtu. Za druhé je to příspěvkově definovaná penze financovaná z hrubých mezd. Odvod z hrubých mezd je celkově ve výši 18,5 % (zaměstnavatel a zaměstnanec odvádí 9,25 %), přičemž k financování druhé složky prvního pilíře se používá 16 %. Zbývající 2,5 % hodnoty odvodů z hrubých mezd jsou převedeny do třetí složky prvního pilíře, kterou jsou soukromé virtuální účty. (Virtuální proto, že fakticky žádné úspory neexistují, je to pouze jakýsi přehled o tom, kolik by měl zaměstnanec už naspořeno, kdyby se opravdu spořilo. Ve skutečnosti je stejně financován průběžně jako každý jiný PAYG.) Druhý pilíř využívá 90 % zaměstnanců a úhrady do něj činí 2 – 5 % hrubé mzdy (úhrady provádí na základě kolektivní smlouvy zaměstnavatel). Jedná se většinou o zaměstnavatelské fondy. Třetí pilíř je podporován daňovými
      úlevami a je plně soukromý. Hodnota aktiv uložených v rámci druhého a třetího pilíře je dnes 65 % HDP. Důchodový věk je flexibilní od 61 let do 70 let (v rámci garantované penze je 65 let). Předčasné důchody neexistují, pozdější odchod do důchodu je umožněn. Veřejné finance jsou dnes zatíženy 9 % HDP a do budoucna se zatížení nijak výrazně nezvýší, když v roce 2030 dosáhne 11,4 % HDP a v roce 2050 10,7 % HDP. Čistý náhradový poměr se bude snižovat. Dnes je 74,6 %, v roce 2030 bude 68,9 % a v roce 2050 63,5 %. Zapojení do třetího pilíře je proto pro Švédy důležité. Švédský model je ve skutečnosti běžnou kombinací vícepilířového systému. Má jednu neopakovatelnou výhodu: extrémně příznivé demografické podmínky.

      Německo
      Naši západní sousedé zavedli svůj systém v roce 1957 a od té doby ho postupně parametricky upravují. K větším změnám došlo mezi lety 1989 – 2001. Základ penzijního systému činí samozřejmě první pilíř, ale podporovány a rozvinuty jsou i druhý a třetí pilíř. Už v roce 1999 představovaly příjmy z druhého pilíře 6 % hodnoty důchodů a toto číslo postupně poroste až na 12,8 % v roce 2050. Třetí pilíř využívá jen menšina Němců. Standardní důchodový věk je 65 let s možností odchodu do předčasného důchodu (63 let za podmínky placení pojištění 35 let, resp. 60 let za podmínky placení pojištění 15 let a dlouhodobé nezaměstnanosti). Pozdější odchod do důchodu je umožněn a je běžný. Plán německé vlády počítá s postupným zvyšováním důchodového věku na 67 let. Výše odvodů z hrubých příjmů byla dříve poměrně nízká, ale od roku 2001 se průběžně zvyšuje. V roce 2001 byla 19,1 % (zaměstnavatel i zaměstnanec platili 9,55 %), v roce 2030 ale bude už 26 % (11 % zaměstnavatel, 11 % zaměstnanec, 4 % příspěvek zaměstnance do druhého pilíře). Dále se příspěvky zvyšovat nebudou. Přesto se zvýší výdaje z veřejných rozpočtů z dnešních 11,8 % na 14,9 % v roce 2050. Čistý náhradový poměr bude Němcům postupně narůstat ze 76,1 % v roce 2001 na 83,6 % v roce 2050.

      Dánsko
      Dánský systém je zajímavý hned z několika důvodů. Jejich první pilíř je financován z daní, takže není napojen na hrubé mzdy. Důchod z prvního pilíře je rovná dávka vypočítaná jako poměr z průměrné čisté mzdy v podnikatelské sféře. Druhý a třetí pilíř nyní využívá 80 % zaměstnanců a jejich význam
      prudce narůstá. V současnosti mají aktiva v důchodových fondech hodnotu téměř 100 % HDP. Příspěvky z mezd se platí, jak už bylo řečeno, pouze do druhého pilíře a představují 12 % hrubé mzdy u zaměstnanců ve veřejné sféře a 15 % hrubé mzdy u zaměstnanců v soukromé sféře (2/3 přispívá zaměstnavatel a 1/3 zaměstnanec). Důchodový věk je 65 let (další zvláštností dánské reformy je snížení důchodového věku, před rokem 2004 činil 67 let) s možností dřívějšího i pozdějšího odchodu do důchodu (za cenu snížení nebo zvýšení příspěvku). Veřejné výdaje představují dnes 10,5 % HDP, v roce 2030 budou 14,5 % HDP, v roce 2050 se sníží na 13,3 % HDP. Čistý náhradový poměr se zvýší z dnešních 68,4 % na 82,6 % v roce 2050. Přitom prudce naroste význam soukromých úspor. Dnes je hodnota penzí vyplácených z prvního pilíře 92 % hodnoty celkových penzí, ale už v roce 2030 bude hodnota penzí z prvního pilíře pouze 56 % a v roce 2050 už jen 48 %.

      Finsko
      Finové měli od roku 1937 plně fondový systém, který byl později (v letech 1956 a 1962) zcela modifikován na první pilíř. V rámci prvního pilíře je vyplácena dávkově a současně i příspěvkově definovaná penze. Všechny parametry jsou odlišné podle toho, který ze dvou základních
      plánů si zaměstnanec vybere. Pokud je penze dávkově vyplácená, je důchodový věk univerzálně 65 let a penze je vyplácena ze státního rozpočtu. Pokud je penze příspěvkově definovaná, důchodový věk je v rozmezí 62 – 68 let (zaměstnanec je průběžně informován o výši případného důchodu a podle toho se může rozhodnout) a je vyplácen z odvodů z hrubých mezd. Drtivá většina Finů (95 %) využívá druhou možnost. První možnost nabízí obecně nižší důchod a je určena těm, kteří odvedli velmi malé nebo žádné příspěvky. V obou plánech je možný předčasný odchod do důchodu i pozdější odchod do důchodu. Odvod z hrubých mezd je ve veřejném sektoru 23,5 % (zaměstnavatel 19,1 %, zaměstnanec 4,4 %), v soukromém sektoru 21,1 % (zaměstnavatel 16,7 %, zaměstnanec 4,4 %). Druhý i třetí pilíř prakticky neexistují. Veřejné finance jsou dnes zatíženy výdaji ve výši 11,3 % HDP, v roce 2030 to bude 14,9 % a v roce 2050 15,9%. Čistý náhradový poměr je dnes 66,2 %, v roce 2030 bude 71,8 %, ale v roce 2050 se opět vrátí na 66,6 %. Finové budou donuceni k reformě, protože zavedení vícepilířového financování patří k závazkům zemí EU.

      Francie
      Francouzský systém je ve své podstatě bismarkovský. V rámci prvního pilíře funguje jak dávkově definovaná penze pro nízkopříjmové skupiny, tak příspěvkově definovaná penze. První část je financována ze státního rozpočtu, na druhou se přispívá formou odvodů z hrubých mezd ve výši 14,75 % (zaměstnavatel odvádí 8,2 %, zaměstnanec 6,55 %). Druhý a třetí pilíř mají ve Francii poměrně dlouhou historii. První fondy vznikly už v šedesátých letech minulého století. Reformy na přelomu tisíciletí vedly k tomu, že dnes si Francouzi mohou v rámci druhého pilíře vybrat ze dvou základních fondových plánů. Buďto investují do zaměstnavatelských fondů s tím, že větší část příspěvku vkládá zaměstnavatel, anebo investují do fondů pod veřejnou správou a kontrolou za cenu daňových odpočtů. Třetí pilíř je zcela soukromý. Dnes využívá fondů kolem 46 % Francouzů, což není příliš mnoho při tak dlouhé historii. Odvody do fondů jsou poměrně nízké a předpokládané výnosy rovněž. Důchodový věk je 60 let (dělníci pracující od svých 14 let mohou odejít do důchodu už v 56 letech) a pozdější odchod do důchodu je umožněn (ale omezen hranicí 65 let). Zatížení veřejných rozpočtů je dnes 12,1 % HDP, v roce 2030 bude 15,0 HDP a na této hranici by se mělo udržet. Francouzský systém se bude reformovat, takže výše čistého náhradového poměru je orientační. Dnes dosahuje 78,8 % a bez reforem by v roce 2030 klesl na 71,6 % a v roce 2050 až na 66,2 %. Jak již bylo řečeno, očekává se postupná důchodová reforma, ovšem vzhledem k relativně příznivé demografické situaci nebude nijak radikální. Pravděpodobně dojde k výraznějšímu oživení druhého a třetího pilíře.

      Muj oblibeny paskvil
      Řecko
      Řecký systém je ukázkou nefungujícího a špatně nastaveného důchodového systému. Je nepřehledný s velkým počtem různých výjimek, které se průběžně do systému vkládaly posledních padesát let. Zejména čelí velkým finančním problémům. První pilíř je tvořen mnoha různými schématy. Uvádí se až 170 fondů s různou úrovní státní participace. Výsledná penze může být dávkově definovaná, příspěvkově definovaná, ale většinou jde o různě nastavenou kombinaci obou možností. Základem všech schémat je státem garantovaná dávka. Ta je neobvykle vysoká a největší fondy udávají, že až 70 % jejich pojištěnců dostává státem garantovaný minimální důchod financovaný skrze státní rozpočet. Druhá část prvního pilíře byla zavedena v roce 2000 a má virtuálně fondový charakter. Třetí část prvního pilíře je určena vesměs zaměstnancům ve veřejném sektoru a má charakter výsluhové dávky. Druhý a třetí pilíř není prakticky rozvinut, aktiva se počítají maximálně v několika procentech HDP. Důchodový věk je 65 let u mužů a 60 let u žen. Obecně se do systému přispívá odvodem z hrubých mezd ve výši 30 % (6,67 % zaměstnavatelé, 13,33 % zaměstnanci, 10,0 % stát). Zatížení veřejných rozpočtů je extrémní zejména s ohledem na budoucnost. Dnešních ufinancovatelných 12,6 % HDP se má zvýšit do roku 2050 až na 24,8 % HDP. Čistý náhradový poměr je nejvyšší v celé EU a dosahuje 118 %. Důchodový systém v Řecku není udržitelný.

      Nizozemí
      Holandský systém je stejně jako například belgický smíšený. První pilíř je dávkově definovaný a přístupný každému ve věku 65 let. Je financován ze státního rozpočtu. Výše penze z prvního pilíře představuje přibližně polovinu budoucího důchodu (46 %). Pro srovnání to znamená asi 70 % minimální mzdy. Hodnota daní určených na financování prvního pilíře je 17,9 % hrubých mezd (projektuje se postupné zvyšování na 18,25 %). Druhý pilíř je financován odvodem z hrubých mezd ve výši 17,95 % (zaměstnavatel 14,0 %, zaměstnanec 3,95 %). Celkově je výše odvodů 35,85 % hrubých mezd. Do druhého pilíře přispívá 91 % Holanďanů. Ve třetím pilíři je nejrozšířenější formou spoření penzijní připojištění. Celková hodnota aktiv uložených v rámci druhého a třetího pilíře je nejméně 140 % HDP. Důchodový věk je 65 let bez možnosti předčasných nebo pozdějších odchodů do důchodu. Zajímavé je, že v rámci druhého a třetího pilíře začínají Holanďané pobírat penzi v průměru už v 62 letech. Celkové zatížení veřejných rozpočtů je dnes 7,9 %, do roku 2030 ale bude již 13,1 %. Na této úrovni se zastaví. Čistý náhradový poměr se nezmění a zůstane na dnešních 89 %.

      Lucembursko
      Jedná se o jednoduchý bismarkovský penzijní systém. V rámci prvního pilíře odvádí z hrubých příjmů 8 % zaměstnavatelé, 8 % zaměstnanci a 8 % stát. Celkové příspěvky tedy dosahují 24 % hrubých příjmů. Vyplácené důchody se skládají z dávkově definované části, na kterou má nárok každý po odpracování 20 let, a příspěvkově definovaná část založená důsledně na skutečné výši odvedených příspěvků. Lucembursko má založen rezervní státní penzijní fond v hodnotě 150 % ročně vyplácených penzí. Ostatní pilíře mají zanedbatelný význam (hodnota penzí z prvního pilíře představuje 97 % příjmů penzistů). Existuje možnost zapojení se do druhého i třetího pilíře, ale občané Lucemburska ji nevyužívají. Celková hodnota aktiv uložených ve druhém a třetím pilíři dosahuje pouze jednotek HDP (v rámci třetího pilíře pouhých 0,6 % HDP). Důchodový věk je univerzálně 65 let, přičemž je umožněn předčasný důchod každému, kdo odpracoval 40 let (nejdříve ovšem v 57 letech). Důchodcům je umožněno pracovat na zkrácený úvazek s tím, že je jim přiměřeně krácen i důchod. Veřejné rozpočty přispívají na důchody 7,4 % HDP, v roce 2030 to bude 9,2 % HDP a v roce 2050 9,3 % HDP. Čistý náhradový poměr je a zůstane na úrovni 97,2 %.

      Spojené království
      Britský systém je ukázkou fungujícího vícepilířového systému. V posledních třiceti letech prošel řadou změn. V rámci prvního pilíře mají Britové zaručen minimální příjem (je vyšší než státem garantovaný rovný důchod). V rámci druhého pilíře si zaměstnanci mohou vybrat z jednoho ze čtyř modelů spoření. Třetí pilíř je zcela dobrovolný. Do fondů ani do průběžného systému nepřispívají zaměstnanci s platem pod 394 liber (LEL). Naopak zaměstnanci s příjmem nad 2643 liber měsíčně (UEL) přispívají zvýšenou částkou. Je možné částečně se „odhlásit“ ze systému, což s sebou nese nižší odvodovou povinnost a nižší budoucí důchod. Předpokládá se, že ušetřené finanční prostředky budou investovány v rámci třetího pilíře nebo jiným způsobem. Celková aktiva uložená v rámci druhého a třetího pilíře přesahují 110 % HDP. Od roku 2020 bude důchodový věk pro obě pohlaví 65 let, dnes je 62 let pro muže a 60 let pro ženy. Pozdější odchod do důchodu je dnes limitován věkem 70 let, ale od roku 2010 bude zcela uvolněn. Předčasný důchod neexistuje. Odvod z hrubých mezd se liší podle typu poplatníka a podle toho, zda se odhlásil či nikoli. Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 13,6 – 22,7 % hrubé mzdy, zaměstnanec odvádí 12,1 – 15,2 %. Přibližně jedna třetina odvodů směřuje do druhého případně třetího pilíře. Britský model je extrémně šetrný k veřejným rozpočtům. V roce 2000 činily nároky 5,5 % HDP, ale v roce 2050 budou činit pouze 4,4 % HDP. Čistý náhradový poměr se pohybuje kolem 80 % a bude se postupně snižovat k 75 %.

      Irsko
      Irský systém nabízí z pohledu kontinentální Evropy poněkud méně sociálních jistot (stejně jako například britský). Je založen na individuální odpovědnosti, zaručená penze je nízká. Hlavním zdrojem příjmů jsou pro důchodce výnosy z druhého a třetího pilíře. Převážná většina fondů je zřizována zaměstnavateli. Do druhého a třetího pilíře je zapojeno pouze málo přes polovinu Irů. Existují tedy obrovské rozdíly mezi skutečnou výší penzí. Důchodový věk je v Irsku 65 let a pozdější odchod do důchodu není umožněn. Dřívější odchod do důchodu je možný za cenu snížené penze. Odvod z hrubých mezd se liší podle toho, zda a jak je zaměstnanec zapojen do druhého pilíře. Pohybuje se mezi 12,5 % – 16 % (zaměstnavatel přispívá 8,5 – 12 %, zaměstnanec 4 %). Do třetího pilíře přispívají formou spoření pouze zaměstnanci. Výdaje z veřejných rozpočtů jsou velice nízké, v roce 2000 činily pouze 4,6 % HDP a v roce 2050 budou činit 9 % HDP. Průměrný čistý náhradový poměr činí 81,4 % a bude se pozvolna snižovat (v roce 2050 má být 79,4 %). Irský systém je z hlediska veřejných rozpočtů velmi levný, ale skrývá v sobě velká rizika v podobě chudoby některých důchodců. Především ženy s několika dětmi patří mezi ohrožené skupiny. Zaručený důchod se má v roce 2030 zvýšit na 34 % průměrné čisté mzdy, dnes je asi o dvě procenta nižší.

      Portugalsko
      Systém je podobný jako ve Španělsku, tedy založen na PAYG. Druhý pilíř se poměrně dobře rozvíjí. Už v roce 2000 bylo v aktivech druhého pilíře uloženo bezmála 12 % HDP a toto číslo solidním tempem narůstá. Třetí pilíř je využíván pouze sporadicky. Důchodový věk v Portugalsku je stanoven na 65 let, ale s možností velkorysých odchodů do předčasného důchodu. Nezaměstnaní mohou odejít už v 60 letech, v 55 letech mohou odejít všichni, kteří mají odpracováno alespoň 30 let (za jistých okolností lze odejít do důchodu dokonce už v 50 letech). Na druhou stranu je v Portugalsku umožněn i pozdější odchod do důchodu. Za tuto benevolentní důchodovou politiku Portugalci hodně platí, ale jsou na to zvyklí. Odvod z hrubých mezd činí 34,75 % (11 % platí zaměstnavatelé, 23,75 % zaměstnanci). Výdaje z veřejných rozpočtů jsou relativně nízké, pokud vezmeme v úvahu, že se jedná o klasický PAYG. V současnosti činí 9,8 % HDP a v roce 2050 se počítá s úhradami ve výši 13,2 % HDP. Čistý náhradový poměr je 88,7 %, v roce 2030 má být 90,1 % a v roce 2050 87,5 %.

      Španělsko
      Španělský systém je založen převážně na PAYG, což představuje vysoké riziko. Dříve totiž byla v této zemi vysoká porodnost, která zajišťovala ufinancovatelnost systému. V 80. letech došlo k výraznému poklesu porodnosti. Druhý pilíř byl zaveden teprve nedávno (v roce 2003) a dosud není příliš rozvinut. Třetí pilíř má poněkud delší historii, ale ani on není dostatečně silný. Ve druhém a třetím pilíři je zapojeno pouze kolem 6 milionů Španělů. Aktiva druhého a třetího pilíře jsou v současnosti kolem 15 % HDP. Španělé jsou zvyklí na vysoký náhradový poměr. Důchodový věk bude 65 let s možností odchodu do předčasného důchodu od 61 let (ovšem za podmínky předchozího placení příspěvků po dobu nejméně 30 let). Pozdější odchod do důchodu bude umožněn a dokonce podporován. Výše odvodů z hrubého příjmu představuje 28,3 % (zaměstnavatel 23,6 %, zaměstnanec 4,7 %). Do budoucna čeká Španělsko obrovský tlak na veřejné finance. Z dnešních 9,4 % HDP se úhrady bez reforem vyšplhají až na 17,3 % HDP v roce 2050 (v roce 2030 12,6 %). Čistý náhradový poměr se z dnešních 95,4 % sníží na 89,3 %. Pravděpodobně dojde v budoucnu k zásadní penzijní reformě.

      Rakousko
      Penzijní systém u našich jižních sousedů je snad nejžárnějším příkladem tzv. bismarkovského modelu: je založen na veřejných výdajích a ostatní pilíře jsou velmi nevyvinuté (do druhého pilíře je zapojeno pouze 300.000 lidí, třetí pilíř je teprve ve fázi zrodu). Pro Rakousko to představuje velké riziko. V roce 2030 bude důchodový věk pro muže i ženy 65 let s možností odchodu v pozdějším věku. Současná možnost odchodu do předčasného důchodu bude postupně zrušena. Výše odvodů z hrubého příjmu je 22,8 % (zaměstnavatel 12,55 %, zaměstnanec
      10,25 %). Výdaje z veřejných rozpočtů jsou v současnosti na úrovni 14,5 % HDP, v roce 2030 mají být 17,2 % HDP, v roce 2050 se sníží na 16,5 % HDP. Čistý náhradový poměr se do roku 2030 sníží ze stávajících 88,3 % na 79,4 %. Na úrovni lehce pod 80 % by měl čistý náhradový poměr setrvat až do roku 2050. Rakušané jsou zvyklí na vysoké zatížení veřejných rozpočtů, takže ani v budoucnu zřejmě nějaké velké změny nenastanou.

      Itálie
      V letech 1995 a 2004 proběhla v Itálii penzijní reforma. Došlo především k podstatné změně v prvním pilíři, kdy se původní dávkově definované důchody změnily na příspěvkově definované. Italové přikročili k poměrně razantnímu zvýšení důchodového věku a otevřeli možnost druhého a třetího pilíře (nutno dodat, že dosud nepředstavují oba pilíře zásadní oporu pro budoucí výdaje – společně nepřesahují aktiva fondů hodnotu 4 % HDP). Především druhý pilíř bude mít v systému výrazně rostoucí váhu. Předčasný důchod bude zachován pro náročná povolání (např. u horníků). Důchodový věk bude u mužů 65 let a u žen 60 let. Odchod v pozdějším věku bude umožněn. Výše odvodů z hrubého příjmu je 32,07 % (zaměstnavatel 23,18 %, zaměstnanec 8,89 %). Výdaje z veřejných rozpočtů se z dnešních 13,8 % HPD zvýší v roce 2030 na 15,7 %, ale v roce 2050 se vrátí téměř k dnešní úrovni (na 14,1 % HDP). Čistý náhradový poměr se oproti dnešnímu stavu 88,9 % postupně zvýší až na 94,2 % (z toho 19,5 % bude činit příspěvek druhého pilíře).

      Belgie
      Penzijní systém je charakteristický soustavou různých schémat. Ovšem první pilíř představuje základ. Belgičané mají zaručen minimální důchod po odpracování 30 let a plný důchod po odpracování 45 let. Druhý pilíř je poměrně dobře rozvinut (hodnota aktiv v něm uložených je téměř 20 % HDP) a využívá ho 35 % Belgičanů. Velmi dobře si vede třetí pilíř, který využívá 70 % Belgičanů (hodnota aktiv v něm uložených je bezmála 25 % HDP). Důchodový věk bude 65 let pro ženy i muže. Pozdější odchod do důchodu nebude podporován. Výše odvodů z hrubého příjmu je 37,94 % (zaměstnavatel 24,87 %, zaměstnanec 13,07 %). Výdaje z veřejných rozpočtů v budoucnu nepřekročí 13,3 % HDP (dnes činí 10 % HDP). Čistý náhradový poměr plného důchodu se z dnešních 66,1 % zvýší na 77,2 % v roce 2030 (později se předpokládá mírné snížení na 76,3 % v roce 2050).

      • AlenaK napsal:

        Zabezpečení občanů ve stáří
        http://www.blisty.cz/art/64920.html
        Aneb jak to funguje v Kanadě.

        • Hladis napsal:

          Kanadsky model neznam. Obecne vychazim z modelu evropskych. Zkusim precist ,jak to maji v Kanade.

          Jinak nejde aplikovat na CZ jakykoliv model ,neb vse zalezi na mistnich podminkach. Odbory navrhuji druhy pilir dle nemeckeho modelu a nevypada to spatne. Na druhou stranu ,nekteri odpurci tvrdi ,ze nemecky system je casovana bomba. No kazdopadne pri porovnavani udaju z jednotlivych zemi si kazdy muze udelat obrazek ,jak uspesne modely kdo ma. Ale stejne jakykoliv pilir nezachrani to ,kdyz bude klesat porodnost. Nase generace „Husakovych deti“ za 30 let bude odchazet do duchodu a jsem zvedav ,kdo teto silne generaci zaplati duchod. Zvlaste ,kdyz prumerna delka doziti se zvetsila za 20 let o 6 let.

          • Hladis napsal:

            Muzu doporucit i tuto analyzu o delce zivota a zlepseni zdravotnicke pece v zamich vychodniho bloku. Ale je v anglictine.

            http://ije.oxfordjournals.org/content/early/2011/03/16/ije.dyr061.full

          • Marcus napsal:

            Nevím co kdo píše o německých penzijních fondech, ale podle mě budou mít penzijní fondy problém celosvětově – prostě demografický vývoj neobalamutíte 😉
            Jinak ale délka dožití neporoste donekonečna – v zemích s nejvyšší délkou se to projevuje už dnes (v podstatě se střední délka života ustálila na hodnotě něco přes 80 let).

      • Petr Pelikán napsal:

        Podmínkou stabilních důchodových systémů je spoluzodpovědnost a solidarita celé společnosti. Proto se všechny fungující důchodové systémy staví na více pilířích. Už jen z toho důvodu, že první pilíř je nestabilní (demografii, zaměstnanost nelze předpovědět, nelze se spolehnout na finanční stabilitu) a nemá finanční rezervy (co stát vybere, to hned vydá). Z mého hlediska by první pilíř měl plnit funkci solidární – to znamená, že by výška státního důchodu měla být jednotná, pro výšku povinného pojistného by měla být stanovena pevná procentuální sazba bez horního omezení (finančně silnější pomáhají finančně slabším).

        Proto jsou doplňující pilíře nutné. Jako možnost svobodného rozhodnutí pro zvýšení a zajištění osobní životního standartu.

        Je fatální brát za samozřejmost, že ať se stane co se stane, stát se o člověka postarat musí.

        Dodám ještě na zamyšlení, že v zemích jako je Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko a Česká republika je tomu tak, že na sociální systém větším podílem přispívají zaměstnavatelé, než zaměstnanci.

        • Marcus napsal:

          To jestli přispívá zaměstnanec nebo zaměstnavatel je podle mě pouze technikálie – pro zaměstnavatele jsou důležité celkové náklady na zaměstnance a je mu podle mě jedno, jakou část z nich posílá na důchodový účet přímo on a jakou část zaměstnanec.
          Jiná věc je to, že u nás důchodové pojištění pokrývá většinu nákladů na důchody (dříve byl systém dokonce v přebytku) – v řadě zemí „dotují“ průběžný systém z ostatních daňových příjmů.

          • Petr Pelikán napsal:

            Markusi, do určité míry to je sice technikálie, ale také otázka zodpovědnosti a otázka finančního zatížení zaměstnavatelů. Vyšší náklady na zaměstnance mají dopad na výšku pracovní nabídky. Současný důchodový systém je jak pro zaměstnance tak i pro zaměstnavatele špatný – nejen z hlediska výše a stability důchodu, má dopad i na pracovní trh. A bohužel sugeruje politika svým jednáním lidu, že ho považuje za hloupého. Politici občanům velmi často buď nevysvětlují a nebo jen nedostatečně vysvětlují důvody a dopady jejich jednání. Nedělají politiku porozumitelnou – z mého hlediska je to dokonce jejich záměr.

      • Quién sabé napsal:

        Nejlepší důchodový systém je v Paraguayi. Kdo chce , může vstoupit do tzv. sociálního klubu , ale také nemusí .
        Ale obecně, co si Indián na altiplanu vydělá, je to co mu zůstane. Takže sice nic neplatí (státu),ale nic nedostane, ale také mu nikdo tu kamenno hliněnou chatu na altiplanu nevezme a má kde bydlet a nikdo po něm nechce nic a co vypěstuje, huicuňi a brambory je jeho a má důchod , sice naturální, ale lze jej i směnit a může si i přivydělat, pokud zatouží po tom, čemu „bílí“ říkají peníze .
        Sejde z altiplana do města a dělá nějakou jednoduchou činnost, zaplatí akorát pouliční mafii tribut za prostranství a ostatní mu zůstane a zase se vrátí na altiplano , ale nemusí bydlet , jako bezdomovec v bohatém městě Praze pod mostem Barikádníků , tam je to oarqvdu skvělé, v sociálním státě.
        Takže radši Praguay ve své chatě a mít z čeho žít a nepotřebovat peníze, než chcípat v sociální Praze pod mostem .
        A takový systém tam měli tisíce let před Evropany a budou jej mít snad i tisíce let po nich .
        Viva sea Paraguay para siempre .

  12. Jan Čermák napsal:

    Váš přehled je obdivuhodný, ještě jsem nic tak podrobného neviděl .
    Chybí mi tam Česko. Neb pokud vím náš výdaj na důchody je nyní 9% HDP a pokud nebudeme nic dělat bude 2050 hrůza 12%. Tedy tolik co dnes Němci. Jsou moje data relevantní?
    A pokud ano, proč ten humbuk?
    A není náš 3tí pilíř de fakto to samé co jinde druhý?

    V diskusi k Marcusově článku mi chybí vhled do toho k čemu spoření v fondech vede. Neb oni ty prachy musí investovat, a je jich čím dál víc, a má jich být ještě mnohem víc. Nesouvisí ty investiční bubliny posledních let s bujením penzijních fondů? A je to dlouhodobě udržitelné?
    Mluvíme o desítkách let a miliardách lidí.

    • Hladis napsal:

      Ono jde o to ,co vlastne druhy pilir je. Zde plno zdejsich dogmatiku nechape ,ze druhy pilir ma mnoho podob a neznamena to jen verzi ,kterou prosadila vlada. Rekneme si na rovinu ,za tato prosazena vladni verze je spatna a o tom snad nikdo nema pochybnosti. Kazdopadne tech variant je tuna. Jde o to, celospolecensky dojit ke koncenzu a to i napric politickym spektrem ,jakou variantu duchodove reformy zvolit. Prikladu ,jak to kde funguje a kde doslo k revidovani ci nezdarum je dost na to ,aby byla zvolena nejaka varianta. Tohle melo probehnout uz v letech 2003……….bohuzel neprobehlo. Bohuzel cesky odezdikezdismus tomu ucinne brani a ted tu je zaveden naprosty paskvil ,ktery bude problem revidovat.

      • Marcus napsal:

        Jak už jsem napsal v diskuzi – nemám nic proti 2. pilíři (tedy soukromé spoření v penzijních fondech) – pokud se tím neoslabí průběžný systém jak provedla naše vláda a co také vyzkoušely třeba Maďarsko, Polsko a Slovensko (a ve všech zemích s tím měly větší nebo menší problémy). Obecně jsem ale přesvědčen, že fondové řešení pro celou společnost je nesmysl (měly by být jen doplňkem) – ročně na důchody jde u nás zhruba 10% HDP – představte si, že by se to hromadilo ve fondech 40 let (doba spoření) a dalších 20 let se z toho vyplácely důchody – nominálně by tak fondy spravovaly prostředky v hodnotě několikanásobku ročního HDP – a všechny tyhle prachy by museli mít rozpujčované nebo mít za ně nakoupené akcie apod. – přitom průběžný systém toto zvládne bez dluhu a navýšené ceny za aktiva, do kterých fondy investují.
        Další věc je, že u nás i v zagraničí fondům přibývaly klienti a množství peněz, které do nich „tekly“ – jenže zatěžkávací zkouška teprve přichází – až fondy vyschne příliv peněz (který byl způsoben příznivým demografickým vývojem).

        • Hladis napsal:

          Takhle. Nejsem dostatecne fundovat ,abych vytvoril duchodovou reformu.

          V ramci CZ by ale melo byt provedeno nekolik kroku. Urcite oddeleni duchodoveho fondu od statniho rozpoctu a jeho transparentnost. Dale vraceni predchoziho stavu v odvodech OSVC/zamestnanec (mimochodem na tomhle nesmyslu kleci ODS). To by byl fond statni ,financovany ciste z odvodu. Ten by garantoval nejakou minimalni castku ,kterou clovek dostane. Dale druhy pilir by byl ciste v zamestnaneckych fondech ,kdy tam jista procenta odvazi zamestnanec se zamestnavatelem ,dle kolektivni dohody. Tyto fondy by opet meli byt samostatne a mohli by byt statni ci soukrome ,nebo i firemni. Treti pilir by mel byt ryze soukromy a volny jak je ted. To je ciste muj laicky pohled.

          Problem je ,ze fondy at uz ve statnich rukou ci soukromych ,budou vzdy tlaceny k nakupu statnich dluhopisu. Dale prubezny system jako takovy proste bude vykazovat bez reformy vypadky a cilem je statni vydaje dostat k rovnovaze. Posilovat ho lze jen zvysovanim odvodu ,vetsi natalitou, pristehovalectvim (uz ted zije v Cesku 400k pristehovalcu), zamestnanosti ci zvysenou umrtnosti (to asi nechceme). Pokud se narod neregeneruje ,vek doziti se zvysuje (a myslim ze diky objevum v medicine jeste o chlup bude, hlavne u rakoviny to dela hodne), odvody jeste nekteri blbci (ODS) posekli a nezamestnanost stoupa………no to je pak tezky ufinancovat a dostat vydaje pod kontrolu. Pak se zvysuje vek odchodu do duchodu a snizuje se duchod samotny. Samozrejme lide nemuzou zvysovat doziti donekonecna a za 10 let tu klidne bude treti svetova valka, ale to neznamena ,ze se neudela nic a bude se jen mudrovat.

          • Marcus napsal:

            Střední délka života u nás je zhruba 77 let. Do důchodu by se mělo odcházet zhruba v 65 – takže máte 12 ročníků (77-65) starobních důchodců proti 40 ročníkům lidí v produktivním věku (65-25) – jak je možné, že je systém v deficitu? Jedna věc je, že v důchodu jsou silné poválečné ročníky, které byly ještě početnější než ty pověstné husákovy děti (to jsou děti této generace) – takže průběžný systém zažívá takovou lehčí zatěžkávací zkoužku už dnes. Také mladší ročníky jsou méně početnější než ty starší (špatný demografický vývoj – ale zase ten poměr není takový, že by to nešlo ufinancovat). Další věc je, že z důchodového pojištění se platí nejen starobní, ale i invalidní a vdovecké důchody – pokud byste z důchodového pojištění měl platit jen starobní důchody, ušetříte možná desítky miliard. A samozřejmě je zde také rozdíl mezi odvody OSVČ a za zaměstnance – ten poměr je zhruba 2000 x 6500 měsíčně – prosím neberte to jako útok na OSVČ – já si vážím každého, kdo se živí svou prací a chápu, že podnikat není jednoduché.
            Pokud by někdo chtěl tedy opravdu řešit důchodový systém – pak stačí jediné – zvýšit zásluhovost v průběžném systému (tzv. švédský model fiktivních účtů) a zlepšit podmínky pro rodiny s dětmi (zajistit školky atd.) – to by byla nejlevnější a jediná účinná důchodová reforma. A kdo chce ať si samozřejmě spoří – bude moci pak jít dříve do důchodu nebo si přilepší ke státnímu důchodu.

          • Hladis napsal:

            No prave prumerny vek doziti se zvysil za 20 let o 6 let, coz je dost velka darda. Dale je tu faktor nezamestnanosti a hospodareni statu. Proste celkove je mene a mene vydelavajicich nez kolik je pobirajicich. Odvody OSVC preci oznacuji za jeden z problemu a neberu to jako utok ,ale naopak je to nesmyslny nepomer, ktery drzi hlavne ODS. Ten schodek je zapricenen mnoha vlivy, ale ted uz je pozde resit kdo ,kde ,co ,kdysi….. Ted co s tim zvysujicim se schodkem ? Kde vzit a nekrast ?

            Jinak svedsky model mam popsan vyse. Je to podobne co si myslim ja ,ale Svedsko je v jine ekonomicke a demograficke pozici nez CZ. Prvni pilir je upraveny dle zasluhovosti. Druhy pilir je tvoren zamestnaneckymi fondy a treti je ryze soukromy. Ted jde o to ,zda je to na CZ aplikovatelne a jak to maji svedove osetrene. Na to by to chtelo nejakeho odbornika ,aby se vyjadril. Kazdopadne i ja nechci cpat soukromym fondum bez statnich garanci jakekoliv snadny business. To by mohlo skoncit blbe.

    • Marcus napsal:

      Vede to akorát k dluhům (viz. Japonsko s jejich dluhem 230% ročního HDP). Prostě lide spoří ve fondech – a ty nakupují státní dluhopisy. A důchody si tedy lidé zaplatí v daních, ze kterých jsou dluhopisy splácené.

  13. wiki napsal:

    Hladis napsal: Listopad 27, 2012 v 13.12 Jen tak mimochodem. Druhy pilir neni zadne zlo

    A co říkáte na tento výpočet (zdroj neo , 08. 11. 2012 | 09:52 , http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-rusnok.php?itemid=18064 )

    Vy přeci musíte umět spočítat kolik to člověku hodí při průměrném věku dožití 74 let, když do důchodu půjde v 68-70ti letech.

    tady je ministerská kalkulačka: (odkaz vypuštěn)

    Dal jsem dnešního 30níka muže s platem 50 000 a výnosem ve vyváženém fondu 4.5% (což je obojí hodně nadstandardní. Jak plat, tak ten výnos)

    když se zůčastní jen prvního pilíře, dostane státní důchod 17 269Kč.
    Když se zůčastní optoutu, dostane 21 165kč
    Doba spoření je 38 let. A důchod by měl díky optoutu vyšší o 3896 kč.

    Předpokládejme, že se dožije nadprůměrného věku a stráví v důchodu 10 let, tedy zemře v 78 letech (což je nadprůměr) Dohromady tedy získá 467,520.00

    Když se nezúčastní a bude si peníze ukládat pod polštář, tedy jen ta svá 2% :
    Spoříme 38 let 2% z 50 000 kč. Tj 1000 korun měsíčně. Celkově za 38 let naspoříte 456,000.00 Kč. Žádné zhodnocení, žádné riziko… jen polštář nebo trezor, to je fuk. Rozdíl vám činí pouhopouhých 11,520kč za 38 let spoření. Pokud byste si uspořené peníze rozpočítal stejně na ty měsíce, tak budete mít díky optoutu vyšší důchod měsíčně o celých 96korun českých.

    Když do toho započítáte i možná zhodnocení, tedy nebudeme ukládat pod polštář, ale investujeme nebo spoříme třeba na termíňáku či to vrazíme do 3 pilíře, tak není pochyb o tom, že je na tom takový člověk mnohem líp než účastník pilíře druhého. Ze kterého navíc nemůže vystoupit. Nemůže tak svobodně reagovat na okolní podmínky. Což je další velmi silná překážka. Co když bude chtít spořit víc? Co když míň? Co když mu klesne plat? Co když mu plat poroste? Co když bude peníze najednou potřebovat?

    To všechno 2 pilíř neřeší.

    A upozorňuji znovu, jedná se o muže s velmi nadprůměrným platem. A stejná situace platí pro všechny kdo mají méně ale i pro hodně těch co mají více a to až někam k platům nad 100 možná 150 000.

    • Jaroslav Hudec napsal:

      wiki, pokud vaše počty sedí, pak jen potvrzují to, co já vnímám jen intuitivně, bez počtů. Ale nemohu to dokázat.
      🙂

    • Hladis napsal:

      Ja nevim proc to pisete me ? Ja nemam s timhle ceskym paskvilem vubec nic spolecneho a absolutne ho odmitam. Bud si pletete co vubec druhy pilir je ,nebo nevim. Druhy pilir se nerovna automaticky duchodova reforma ala CZ. Ja doufam ,ze uz to kazdy pochopil. Pokud to stale nekdo nechape ,tak bohuzel nemuzu slouzit.

      • wiki napsal:

        Hladis napsal: Bud si pletete co vubec druhy pilir je ,nebo nevim. Druhy pilir se nerovna automaticky duchodova reforma ala CZ.

        Po dnešním rozhodnutí ÚS v ČR hned tak jiný 2. pilíř (než ten právě neodmítnutý) nebude. „Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá dělat.“

        • Hladis napsal:

          No ale to nesmerujte na me 🙂 Ja jsem vedl s Marcusem debatu na tema duchodove systemy a co by ,kdyby a co by bylo obecne lepsi a jaka forma duchodove reformy by byla prijatelna. Stejne tak jsem upozornil, ze druhy pilir by byl v nejake forme zaveden a pocitali s tim odbory i CSSD. Samozrejme se sletla „ruda garda“ a zacala nesmyslne mlatit prazdnou slamu 🙂 Ale to je zde normalni a beru to jako mistni folklor.

          Ja vim ze duchodova reforma v CZ prosla a je uz definitivni. Ale to bohuzel lidi musite jit nadavat k jinemu baraku. Ja to v teto forme nechtel a kritizoval hned od zacatku jako spatnou a hajenou za pomoci demagogie.

          • Petrpavel napsal:

            Je mlácením prázdné slámy snaha zachovat původní dobrý, fuknční a fungující model pro důchody, nebo obhajovat zavádění nefungujících, scestných a dražších (pro pojištěnce) modelů jenom proto, že z toho bude profitovat jistá úzká skupinka zaninteresovaných? Ten spor je zásadní, v detailech to není!
            Demagogií je něco hájit, byť v trochu modifikované podobě, a přitom tvrdit : já to nechtěl, já to kritizoval ….
            Nesuďte Vy Hladisi, nechte to posoudit čtenáři.

  14. varadero napsal:

    Pěkně napsaný článek ,dobré čtení

    Současně schválený druhý pilíř vznikl za lobingu důchodových fondů problém je že se jim to vymklo z rukou a tento druhý pilíř byl schválen jako dobrovolný což těmto fondům absolutně nevyhovuje následkem je například odstoupení ING od tohoto pilíře,důchodové fondy potřebují systém povinný druhý problém je že tyto fondy nejsou schopny ve výnosech překonat inflaci což reálně vede k znehodnocení vložených úspor tato neschopnost překonat inflaci je zákodováná v jejích podmínkach vzniku neboli povinnosti investovat do státních dluhopisů země kde vybírají peníze a posledními hřebíčky do rakve těchto fondů jsou jejich financování a rizikovost.

  15. Hladis napsal:

    Jinak, abych doplnil ten seznam duchodovych systemu v Evrope.

    Bulharsko
    V Bulharsku se moderní na soukromých fondech založený penzijní systém zavedl takříkajíc sám od sebe. Teprve mezi lety 1999 – 2003 se mu podřídil i stát. Nejdříve došlo v letech 1994 – 1995 k rozvoji fondů, z nichž 24 dnes tvoří páteř druhého (9) a třetího (15) pilíře bulharského důchodového systému. Již před reformou bylo téměř 60 % pracujících Bulharů zapojeno do spoření formou fondů. V rámci prvního pilíře mají nárok na dávkově definovanou penzi všichni Bulhaři. Druhý pilíř poskytuje příspěvkově definovanou penzi těm, kteří spoří na individuální účet. Povinně tak musí dělat všichni narození po roce 1959, starší se mohou přihlásit dobrovolně. Příspěvek do důchodových fondů je 23 % hrubých mezd (zaměstnavatel 14,95 %, zaměstnanec 8,05 %), z toho do fondů směřuje zhruba 1/5 (u dříve narozených je to méně). Důchodový věk je definován jinak, než je obvyklé. Základní věk je u mužů 63 let a u žen 58,5 let. Aby člověk ale reálně dosáhl na svůj důchodový věk, musí získat ještě 100 bodů, které zohledňují délku pojištění. Pokud člověk nedosáhne na stanovený počet bodů, je mu penze poměrně krácena. Pozdější odchod do důchodu je umožněn. Muži tak dosáhnou na plnou penzi ve věku v 65 letech, ženy v 60 letech (těm stačí 94 bodů, protože automaticky dostávají 6 bodů za mateřství). Celkové zatížení veřejných rozpočtů v současné době dosahuje 9,0 % HDP, v roce 2030 to bude 10,5 % HDP a v roce 2050 11,5 % HDP. Čistý náhradový poměr nepřesáhne 75 % a nebude nižší než 47,5 %. Vyšší důchod si člověk může naspořit v rámci třetího pilíře.

    Rumunsko
    Rumunský penzijní systém se reformoval dvakrát. Nejdříve mezi lety 1997 a 2001 došlo k podstatným parametrickým změnám, následně v roce 2001 ke skutečné penzijní reformě, která měla za cíl zavést klasický vícepilířový systém podobný holandskému nebo belgickému smíšenému sytému. Kvůli politickým průtahům k celkovému naplnění reformy nedošlo, takže dnes funguje pouze příspěvkově definovaný první pilíř, který tvoří příspěvkově definovaný PAYG. Druhý pilíř existuje teprve od ledna 2007. Zaměstnanci ve věku 35 – 45 let mají právo vybrat si mezi stávajícím příspěvkově definovaným PAYG a fondovým dvoupilířovým systémem. Mladší mají povinnost přestoupit do dvoupilířového systému. Státem je formou daňových úlev podporováno investování do třetího pilíře, čehož pravidelně využívá asi 1 milion Rumunů. Odvody jsou ve výši 31,5 % z hrubých mezd (22,0 % zaměstnavatel, 9,5 % zaměstnanec). Cílový stav (v roce 2015) počítá s tím, že z 9,5 % placených zaměstnancem bude 6,0 % převedeno do fondů v rámci druhého pilíře. Standardní důchodový věk je 65 let (muži), resp. 60 let (ženy) s možností odchodu do předčasného důchodu, pokud poplatník přispíval do systému alespoň 35 let, resp. 30 let. Důchodový věk u žen bude zvýšen do roku 2014 na 65 let. Současné zatížení veřejných rozpočtů představuje 6,2 % HDP a předpokládá se postupný nárůst až na úroveň přes 10,0 % HDP v roce 2050.

    Slovensko
    Slovenský důchodový systém byl v roce 2005 výrazně reformován. První pilíř tvoří příspěvkově definovaný PAYG, druhý pilíř fondy spravované soukromými institucemi. Zaměstnanci nastupující do zaměstnání nově od roku 2006 automaticky využívají oba pilíře. Starší zaměstnanci se mohli do roku 2006 rozhodnout, který systém budou využívat (měli na výběr starší systém nebo dvoupilířový systém). Do systému se přispívá odvodem z hrubých mezd ve výši 18 % (do PAYG 9 %, do fondů 9 %), a to tak, že zaměstnavatel odvádí 14 % a zaměstnanec 4 %. Vedle toho platí zaměstnanec i zaměstnavatel každý 3 % z vyměřovacího základu pro potřeby invalidních důchodů. Celková výše odvodů k důchodovým účelů je tedy 24 %. Předčasný důchod je možný za cenu trvalého krácení důchodu ve výši 0,5 % za každý i započatý měsíc, který by pojištěnci zbýval k dovršení důchodového věku. Pozdější odchod do důchodu je umožněn. Důchodový věk je nyní stanoven na 62 let univerzálně, ale v budoucnu se bude zvyšovat. Třetí pilíř formou penzijního připojištění využívá hodně Slováků, i když jejich pravidelné příspěvky nejsou vysoké. Celkové zatížení je nyní 7,3 % HDP a do roku 2050 stoupne na 9,0 % HDP. Čistý náhradový poměr je dnes 63 %, v roce 2030 má být 62 %, v roce 2050 má být 64 %.

    Litva
    Litevský systém byl reformován v roce 1995. V prvním pilíři je část důchodu dávkově definován (státem garantovaná dávka) a část definována příspěvkově. Zemědělci a část OSVČ nejsou ze zákona důchodově pojištěni, ale mohou tak učinit. Do systému se přispívá odvodem z hrubých mezd ve výši 26 % (23,5 % zaměstnavatel, 2,5 % zaměstnanec). Nárok na důchod má každý, kdo odpracuje alespoň 30 let a dosáhne 62,5 let (muži), resp. 60 let (ženy). Důchodový věk bude postupně stoupat. Předčasný důchod byl zrušen (výjimku mohou dostat dlouhodobě nezaměstnaní lidé v předdůchodovém věku), pozdější odchod do důchodu je umožněn. Druhý pilíř byl zaveden až v roce 2004 formou částečného trvalého odhlášení se z prvního pilíře (možnosti využilo 54 % Litevců). Do fondů je pak směřováno 5,5 % odvodu a do PAYG 20,5 % odvodu. Třetí pilíř je využíván sporadicky, ale existuje. Zatížení veřejných rozpočtů je v současnosti 6,8 % HDP, v roce 2030 bude 8,3 % HDP a v roce 2050 10,4 % HDP. Čistý náhradový poměr je dnes 55 % a bude zachován i do budoucna. Litva má společně s Bulharskem a Rumunskem nejhorší demografické vyhlídky.

    Lotyšsko
    Lotyši zavedli svůj nový důchodový systém už v roce 1995. Převzali švédský systém. V prvním pilíři je důchod příspěvkově definován s garantovaným minimem. Zvláštností je, že lotyšský systém nedává jistotu důchodu všem Lotyšům (v současnosti cca 85 %). Důchody budou vypláceny pouze těm, kteří do systému přispívali. Švédský model je nastaven obdobně, ale ve Švédsku nakonec zvolili výrazně sociálnější přístup. Lotyši budou mít možnost výnosy z virtuálního účtu při odchodu do důchodu získat jednorázově. V systému jsou nyní tři typy plátců. Všichni přispívají odvodem z hrubých příjmů ve výši 27,1 %. Ti, kteří vstoupili jako plátci do systému před rokem 2003, přispívají pouze do PAYG. Noví zaměstnanci od roku 2003 přispívají 25,1 % do PAYG a na virtuální účet a 2,0 % do fondů v rámci druhého pilíře. Zaměstnanci, kteří začnou pracovat v roce 2010, budou přispívat 17,1 % do PAYG a na virtuální účty a 10,0 % do fondů v rámci druhého pilíře. Fondový systém je tedy zaměřen na Lotyše narozené až po roku 1985, starší budou čerpat své důchody z parametricky upraveného nereformovaného PAYG. Důchodový věk je nyní univerzálně 62 let a bude průběžně narůstat. Předčasné důchody jsou umožněny za cenu vysokého krácení. Pozdější odchody do důchodu jsou umožněny. Zatížení veřejných rozpočtů je v současnosti 9,8 % HDP a projekce do budoucna nejsou jednotné. Většina propočtů předpokládá nárůst na 11,5 % HDP v roce 2050 s tím, že kolem roku 2030 může být zatížení až 13 % HDP. Čistý náhradový poměr je v novém systému propočítán na 68 % (z toho 52 % PAYG, 16 % fondy).

    Estonsko
    Estonský systém byl zaveden v roce 1997. První pilíř se skládá ze dvou částí. První část tvoří státem zaručená minimální dávka a je financována skrze státní rozpočet. V současnosti představuje právě tato dávka největší část příjmů estonských důchodců (až 80 %). Druhá část prvního pilíře se začala uplatňovat až po roce 2002. Pro nově vstupující na pracovní trh je povinná, stávající zaměstnanci si ji mohou vybrat. Jedná se o čistě soukromé fondy. Pokud zaměstnanec zůstane v čistě PAYG systému, je odvod z hrubé mzdy ve výši 20 % hrazen zaměstnavatelem. Pokud přestoupí na fondový systém, bude činit celkový odvod z hrubé mzdy 22 % (16 % zaměstnavatel do PAYG, 2 % zaměstnanec do fondu, 4 % stát do fondu). Pro případ krachu fondů vytváří stát průběžně rezervní fond (nelze z něj ale kompenzovat investiční ztráty). Aktiva fondů činí v současnosti 5 % HDP, ale do roku 2050 se mají zvýšit na 63 % HDP. Druhý a třetí pilíř jsou sice využívány, ale příspěvky do nich zůstávají malé, takže celkově jejich aktiva nepřesahují 2 %. Důchodový věk je stanoven na 63 let univerzálně s možností odchodu do předčasného důchodu už v 60 letech. Pozdější odchody do důchodu nejsou limitovány. Zatížení veřejných rozpočtů je v současnosti 6,9 % a mělo by takové zůstat i nadále, respektive porostou v závislosti s nárůstem počtu důchodců. Estonci budou v budoucnu parametricky systém měnit (bude průběžně narůstat důchodový věk). Garantovaný čistý náhradový poměr je pouze 40 %. Zvýšení náhradového poměru je možné dosáhnout výhradně skrze výnosy z fondů a předpokládá se, že v roce 2030 bude příspěvek fondů činit dalších 40 %, takže skutečný čistý náhradový poměr by měl být 80 %.

    Polsko
    Stávající systém Poláci aplikovali reformou v roce 1999. Všichni stávající penzisté ale budou dožívat v systému platném před reformou. Reformovaný systém se navíc nevztahuje na zemědělce, kteří budou také využívat předreformní systém. Pro všechny byla zrušena možnost předčasného důchodu. V rámci prvního pilíře je zaveden příspěvkově definovaný PAYG jako základ budoucích penzí. Druhou částí prvního pilíře je nově možnost část mzdy investovat do soukromých fondů, nad kterými bude státní dozor. Odvody z hrubých mezd jsou 19,52 % (zaměstnavatel 9,76 %, zaměstnanec 9,76 %). I v případě, že zaměstnanec využije možnosti přechodu k fondům, zůstává odvod ve stejné výši (pouze se přesměruje 7,3 % z 9,76 % hrazených zaměstnancem do fondu). Reforma počítala s tím, že budoucí penze budou složeny ze 60 % z příspěvku z první části (PAYG) a ze 40 % z výnosů fondů. Druhý a třetí pilíř Poláci nezačali příliš využívat. Hodnota druhé části prvního pilíře nyní roste tempem pouze 1,1 % HDP ročně, takže dnes nedosahuje ani 10 % HDP. V roce 2004 proto Poláci svoji reformu doplnili o další opatření. Zjednodušili přechod mezi fondy a zvýhodnili nepovinné investice do zcela soukromých fondů. Současná hodnota aktiv v rámci druhého a třetího pilíře není zcela jistá, ale odhaduje se na 6 – 7 % HDP. Zatížení veřejných rozpočtů je dnes v Polsku 10,8 % HDP, v roce 2030 by mělo být 9,6 % HDP a v roce 2050 9,7 % HDP. Čistý náhradový poměr by se měl pohybovat na úrovni 60 %.

    Maďarsko
    Stávající systém je výsledkem reformy z roku 1998. První pilíř nabízí dvě možnosti. První možnost je dávkově definovaný průběžný systém financovaný 31 % odvodem z hrubých mezd (zaměstnavatel 22,0 %, zaměstnanec 9,0 %). Od roku 2013 se bude dávka postupně mírně snižovat. Druhá možnost je fondový systém, nad kterým je ustanoven zákonný státní dozor. V tomto případě se odvádí 26,5 % hrubé mzdy (zaměstnavatel 19,5 %, zaměstnanec 7,0 %). Souběžně se zavedením druhé možnosti v rámci prvního pilíře byla otevřena i možnost vstoupit do druhého a třetího pilíře. Do druhého pilíře vstoupí zaměstnanci automaticky zvolením druhé možnosti prvního pilíře a na jejich účet bude každý měsíc připisováno 7,0 % hrubé mzdy. Třetí pilíř je otevřen všem bez ohledu na to, zda spoří v rámci druhého pilíře. Celkově je v Maďarsku zapojeno do druhého a třetího pilíře více než 80 % práceschopného obyvatelstva (asi 55 % Maďarů využilo možnosti přihlásit se do fondů v rámci prvního a druhé pilíře). Důchodový věk je 62 let univerzálně s možností pozdějších odchodů do důchodu. Předčasné důchody jsou umožněny obecně u fyzicky náročných zaměstnání, ale na základě vyjednávání Tripartity je možné stanovit i další profese, u kterých to bude umožněno. Jedná se většinou o 5leté zkrácení. Zatížení veřejných rozpočtů je 6,0 % HDP a v roce 2050 dosáhne 7,2 % HDP. V letech 2020 – 2035 však může dosáhnout až na 9,0 % HDP. Čistý náhradový poměr by neměl klesnout pod současných 60 %.

    Slovinsko
    Slovinský systém prošel řadou dílčích reforem. Má společné rysy s hlavními představiteli bismrakovských systému (například s Rakouskem). První pilíř je založen na příspěvkově definované penzi financované příspěvkem z hrubých mezd ve výši 24,35 % (zaměstnavatel 8,85 %, zaměstnanec 15,5 %). Důchodový věk je v současnosti zvyšován u mužů na 65 let a u žen na 63 let (toho bude dosaženo v roce 2022). Nárok na důchod z prvního pilíře má každý po odpracování 40 let u mužů, resp. 38 let u žen a dosažení potřebného věku. Pokud člověk nesplní podmínky, nebo je jeho penze příliš nízká, je mu přiznána minimální penze financovaná skrze státní rozpočet. Druhý pilíř podléhá přísné státní kontrole a není proto pro soukromé investory příliš lákavý. Dosud se do něj zapojilo méně než 15 % Slovinců a celková aktiva nedosahují ani 2 % HDP. Třetí pilíř je na tom prakticky stejně. Zatížení veřejných rozpočtů je v současnosti 13,2 % HDP, v roce 2030 má být 19,7 % HDP a v roce 2050 18,1 % HDP. Čistý náhradový poměr je v současnosti 73,2 % a má se lehce snižovat. Pokud nedojde ke zlepšení druhého a třetího pilíře, mohl by čistý náhradový poměr v roce 2050 klesnout na 66 %.

    Malta
    Maltský systém představuje velice zastaralý PAYG, který je ale nyní postupně modernizován. Důchody jsou vypláceny všem po dosažení 61 let (60 let u žen). Odpracováno přitom člověk musí mít nejméně 30 let. Malta patří mezi země s velkou propastí mezi výší důchodů u mužů a žen. Národní plán počítá s postupným zvyšováním odchodu do důchodu v 65 letech pro obě pohlaví a s přechodem k přísnějším parametrickým změnám (40 let placení odvodů). Do systému se přispívá odvodem z hrubých mezd ve výši 20 % (10 % zaměstnavatelé, 10 % zaměstnanci). Zatížení veřejných rozpočtů je nyní 7,4 % HDP a v roce 2050 bude činit 7,0 % HDP. Maltská reforma ovšem počítá s poměrně vysokými náklady, takže až do roku 2020 se bude zatížení veřejných rozpočtů zvyšovat (na 10,2 %), teprve poté začne klesat. Čistý náhradový poměr by se měl i do budoucna pohybovat na současných 88 % (na Maltě existují důchody s čistým náhradovým poměrem až 130 %, ale velmi mnoho důchodců, především důchodkyň, se musí spokojit s 50 %).

    Kypr
    Původní „britský“ důchodový systém byl na Kypru v roce 1980 změněn na příspěvkově definovaný PAYG. Z pohledu většiny evropských systémů je značně zastaralý, ale potřebám Kypru zatím vyhovuje. Důchody jsou vypláceny všem ve věku nad 65 let (ženy narozené před rokem 1935 vstupují do důchodu v 63 letech). Systém garantuje minimální důchod financovaný ze státního rozpočtu (ten je dávkově definovaný). V současnosti existuje poměrně hodně důchodců, kteří dostávají pouze státem garantovanou dávku. Do systému se přispívá odvodem 16,6 % z hrubých mezd (zaměstnavatelé 6,3 %, zaměstnanci 6,3 %, stát 4,0 %). Ačkoliv se často uvádí, že druhý a třetí pilíř se na Kypru využívá málo, není tomu zcela tak. 43 % Kypřanů pravidelně spoří, i když z našeho pohledu se nejedná o příspěvek do druhého nebo třetího pilíře. Skutečně penzijně připojištění jsou většinou pouze zaměstnanci pracující ve veřejném sektoru. Veřejné rozpočty jsou dnes zatíženy 8,5 % HDP a do roku 2050 náklady postupně stoupnou na 12,9 % HDP. Čistý náhradový poměr představuje průměrně 60 %.

    • Petrpavel napsal:

      Tapetovat umím sám. Netřeba od Vás Hladisi.
      Ale když Vám dělá dobře zamořovat diskusi, a pan domácí dělá, že spí … co nadělám?

      • Petr Pelikán napsal:

        Při vší úctě, Petřepavle, ale nějak mi unikají důvody Vašich komentářů. Jediné, co se z nich dá vyčíst, je provokace. Konkrétní nabídku Vašeho osobního názoru, věcný příspěvek z Vaší strany, zde najít nelze (předpokládám, že Vám je rozdíl mezi „názorem“ a „provokací“ známý).

        Podobný způsob diskuze lze očekávat u dětí, i když Vám mohu říci, že moje 11-ti letá dcera má víc rozumu, úcty k druhým a tolerance, než Vy ve Vašem věku, s Vaší životní zkušeností.

        Co očekáváte od politiků a u nich kritizujete, když se držíte stejného kréda, jako oni – absolutní intolerance a pohrdání lidí jiných myšlenek? Od člověka s dlouhou životní zkušeností bych očekával životní moudrost a ne samolibou provokaci.

        • Petrpavel napsal:

          Stejně tak jako o tapetování nestojím o poučování. Zvlášťě od nepoučených a nepoučitelných.
          Význam či hloubka či dokonce pravdivost diskusního příspěvku neodvisí od jeho délky. Příklad Hladise je typický – dlouhatánské příspěvky protlačující mermomocí to, co většina, i zde, odmítá a co nechce.
          Vím, že Vám mé názory vadí. Mě vadí zase Vaše. Já za provokaci mohu považovat Vaše příspěvky, je to záležitost osobního pohledu, měl by jste to chápat. Každý špatný člověk, stejně tak jako špatný režim, považuje vyslovení jiného názoru za provokaci. Co jiného než provokací jsou stávky, demonstrace, manifestace, petice, stížnosti, kritiky …?
          Posouzení inteligence Vaší dcery dcery v porovnání s mou je příznačné i pro všechna Vaše hodnocení politických skutečností. Víte málo o své dceři a o mě nevíte zhola nic.Přesto si troufáte hodnotit. Pokus o primitivní urážku, nic víc. Kdybych se o to pokusil
          já, už by vyletěl pan domácí. Vy jste chráněncem a zneužíváte toho.
          Já opravdu nemám čas ani chuť psát rozvláčné stati o problémech, které stejně já ani Vy nevyřešíme, snažím se především na ně poukázat a vyslovit řešení . Ne o nich nekonečně plkat a pak jít volit tu stranu, která ty problémy zavinila.
          Nepíši své názory jinam, líbí se mi tento blog právě proto, že se zde setkávám s pohledy ze všech stran. Budu-li s Vaší pomocí odstřihnut, svět se nezhroutí.Bédu jste už vyštvali. Miluji demokraty Vašeho typu.

          • Jaroslav Hudec napsal:

            Já myslím, že Hladis tu má právo vyjádřit se jako každý jiný a navíc myslím, že jeho informace o důchdových systémech tu či onde jsou zajímavé a nevnímám je jako nějaké zamořování diskuse. Koho nezajímají, ať je prostě nečte.
            To tvrdím i přes to, že s Hladisem obvykle spíše nesouhlasím.

          • Petr Pelikán napsal:

            Petřepavle, osobně se sice neznáme, ale stejně tak, jako Vy si dovolíte posoudit na základě diskuzních příspěvků jednotlivých autorů jejich kompetenci či úmysl – a dokonce jdete dál – vy jejich výroky a úmysly překrucujete a diframujete vlastní interpretací jejich myšlenky, stejně tak jsem si dovolil pochybovat o upřímnosti a seriozitě Vašich komentářů . Existuje velký rozdíl mezi provokací a názorem.

            Necítím, že bych byl Vlkem protegován, nevím také, kde jsem Vás primitivně urazil?Existuje také velký rozdíl mezi primitivní urážkou a věcnou kritikou. V Německu je staré přísloví: „Wer austeilt, sollte auch einstecken können“ (kdo rozdává, musí také umět strpět). Je paradoxní, že při rozdávání jste mistrem světa, ale věcná kritika Vás vyvede z rovnováhy.

            Není mým úmyslem ani mým nárokem, Vás zde odstřihnout, mou intencí je prosba o diskuzi v rámci normálních mezilidských vztahů. O věcnou kritiku, které je většina komentátorů schopná, místo bezdůvodného osočování.

            Z mého hlediska není Vaše napadání Hladise vůbec na místě. Především kritika jeho stručného a přehledného popisu různých evropských důchodových systémů, který není výrazem jeho názoru, nýbrž skutečným popisem. Zabýváte se bohužel více osobním napadáním autora, než výměnou názorů o příspěvcích. To je podstata toho, na co jsem Vás chtěl upozornit, ne poučit. Ale každý chápe jen v rámci svého vlastního myšlení. Tady jsme v našem očekávání určitě rozdílní.

          • Petrpavel napsal:

            Vážně nemíním pokračovat v této zbytečné polemice.
            Na vysvětlenou : jestliže máte zimník desetiletí používaný a vhodný pro naše zimní poměry (náš průběžný systém důchodů fungující s přebytkem až do nástupu Vašich oblíbenců – a to Paroubek nechal Topolánkovi rezervu 160 miliard, kterou ten hned rozfofroval) asi Vás nebude zajímat dlouhosáhlé opisování a popisování oděvů afričanů či eskymáků, notabene vnucování Vám používat jejich „zimní“ oblečení.
            Asi tak k Hladisovu tapetování. Když bych si to chtěl prostudovat, tak si to přece najdu sám …
            Stačí stručně, nebo to musím rozepsat na sto řádků, aby to „vypadalo“?

  16. Gerd napsal:

    Rád bych také přispěl troškou do diskuze. Současní důchodci, na jejichž penze dnes už není, přeci jen nějaký majetek vytvořili. Byl to přebytek na důchodovém účtu, rozpouštěný ve státním rozpočtu, a státní majetek, zmizelý v privatizacích 90. let, a také peníze z nemalého nárůstu státního dluhu.
    To vše je dnes pryč.

    • Petrpavel napsal:

      Bingo, Gerde!
      Bohužel je mnoho těch, kdo tohle nechtějí slyšet, vymazat z paměti aneb ta pravá politická ideologie vítězí nad rozumem. To vše je dnes.

      • Gerd napsal:

        No, já ještě v důchodovém věku nejsem, ale přijde mně ze strany českých vlád hodně sprosté říci lidem, kteří celý život platili sociální pojištění, že na jejich penze není, prootže si žili nad poměry. Ti lidé rozhodně ne, nad poměry hospodařily české vlády. Chce to umění, rozdat majetek za cca. 1-4 bil. Kč (na tolik se odhadoval státní majetek zmizelý v privatizacích), miliardy byly přebytky na důchodovém účtu (naposledy si půjčovali 27 mld. Kč Topolánek s Kalouskem s tím, že není problém prachy kdykoliv vrátit, a přesto je důchodový účet v deficitu?) a státní dluh min. 1,6 bil. Kč také něco znamená. I kdyby se z těch peněz vrátilo jen 10 %, tak je na celou důchodovou reformu na roky dopředu.
        Ale to ne, raději zvýšit DPH.

    • Marcus napsal:

      Přesně tak – to neustálé zdůrazňování nedostatku peněz na důchody vytváří dojem, že důchodci jsou nějakou zátěží pro společnost – přitom odváděli nebo odvádějí peníze na důchodové pojištění, z kterých se platily a platí důchody jejich prarodičů a rodičů.

      • Gerd napsal:

        Jsme svědky manipulace vpravdě Goebbelsovské. Já se snažím nepodlehnout, v důchodovém věku ještě dlouho nebudu, ale nechce se mně věřit, že generace lidí, které vyrůstaly za Gottwaldova režimu, prožily si 1968, Husákova normalizační léta a předdůchodový věk trávily v demokraturním kapitalismu, si nějak žily nad poměry. Už 23 let slyším o nutnosti utahování opasků.
        Důchodci nemohou zato, že české vlády se státním majetkem špatně hospodařily. To není o trestání úspěšných, ale o trestání zlodějů.

        • Petrpavel napsal:

          Já Gerde patřím přesně do té kategorie lidí, které popisujete (*1941), a konstatuji, že nad poměry si žiji až teď v důchodu. Nebudu rozebírat proč, nechci nahrávat slídičům. Ale lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem byl někdy v životě nespokojený, že se mi žilo špatně. Jestli se mi něco v životě nepodařilo, bylo to mojí vinou, ne vinou komunistů. Byl jsem a jsem skromný. Měl jsem všechno co jsem potřeboval. Teď to nemám, a nejde o peníze. Jde o desítky pro mě podstatnějších záležitostí. Je to vina současných vládců. Proto teď volím tak, jak volím (nebude jmenovat abych nerozběsnil …..).

  17. Petrpavel napsal:

    Antikomunisté, po….e se!
    Dnešní ohlasy na Zuzku Berbarovou v Hyde Parku v diskusi k pořadu ( + je vážený, ne absolutní, počet hlasů kladných k příspěvku a – záporných) tak, jak šly za sebou :
    „Q 27. 11. 2012 21:07 Reagovat 35+ 1-.
    Čím to asi je, že zástupci levice v HP
    se vždy vyjadřují jasně, srozumitelně a nepoužívají lži a útoky na politické oponenty. A to dokonce i přes neustálé pokusy moderátora levicového hosta tlačit do kouta hloupými, nesmyslnými a provokativními otázkami. (Které navíc ani nejsou v seznamu otázek, zasílaných diváky do studia.)
    Na nejvíce palcované otázky opět jaksi nedošlo.
    divák 27. 11. 2012 21:07 Reagovat 91+ 0-.
    Dnešní HP
    Výborný výkon hosta.
    Milan Malý 27. 11. 2012 21:05 Reagovat 86+ 0-.
    DALŠÍ MODERÁTOR a la DRTINOVÁ
    Jakmile se objeví člen KSČM, někteří moderátoři vidí modře… to je nestranná veřejnoprávní televize? Totálně neprofesionální! A tohle si musíme platit.
    Neovčan 27. 11. 2012 21:05 Reagovat 56 + 0-.
    Děkuji za pozvání (po dlouhé době)
    normálního, slušného, neprolhaného, planě neslibujícího, nezkorumpovaného, poctivého, lidsky přijatelného politika, no, političky.
    Oáza na nervy po těch všech …. nechci být smazán.“

    • Anonymní napsal:

      Co to má společného s důchodovým systémem?

      • Petrpavel napsal:

        Málo i mnoho. Jak se to vezme. Vítězství KSČM ve volbách vrátí průběžný důchodový systém do přebytku, tak jak trval po čtyřicet let socialismu a tak jak vydržel díky své stabilitě do roku 2006. Už nebudou možné žádné další dary finančním institucím. Málo? Pro mě mnoho!

Komentáře nejsou povoleny.