Zemřel Oscar Niemeyer


Smutná zpráva, včera, 5. prosince 2012 zemřel ve věku nedožitých 105 let brazilský architekt Oscar Niemeyer. Poprvé jsem jeho práce viděl na výstavě v Bratislavě v roce 1960, dodnes si na ono fotografiemi zprostředkované setkání pamatuji jako na velké uhranutí, pocit, že jste se setkali s dílem geniální osobnosti.

napsal Laco  Groessling

Oscar Niemeyer už není, je zbytečné cokoliv dodávat, koho jeho život a dílo zajímá, spoustu odkazů si najde.

Zde uvedu jen ty hlavní :

Dílo : http://www.google.cz/search?q=oscar+niemeyer&hl=cs&tbo=d&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=R1vAUMPRHYfFtAbd0ID4Aw&sqi=2&ved=0CAQQ_AUoAA&biw=1536&bih=770

Život a dílo na wiki, i když na české wiki je článek uboze stručný :

http://cs.wikipedia.org/wiki/Oscar_Niemeyer

Odkaz na zajímavý poslední rozhovor vedený Fabianem Golgem :

http://denikreferendum.cz/clanek/12274-oscar-niemeyer-pro-dr-muj-komunismus-je-sartruv-nikoliv-stalinuv

Příspěvek byl publikován v rubrice Groessling podotýká se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Zemřel Oscar Niemeyer

  1. Leo K napsal:

    Byl to vzácný člověk s úžasným životním optimismem, který měl to štěstí, že život (s šestnáctiletou výjimkou) prožil v relativně bezkonfliktní (z mezinárodního hlediska) Brazílii. Z řady Tvůrců (velké T je záměrné) znám jenom jedinou osobu, která se s ním v novátorství a v pohledu na život mohla měřit. Co znamenala Leni Riefenstahl pro film, znamenal Oskar Niemeyer pro architekturu. Jeho proslulé věty: „Neláká mě pravý úhel, a ani přímá, tvrdá, nepružná linie vytvořená člověkem. Co mě láká je volná, smyslná křivka, kterou nacházím v horách mé vlasti, v meandrech řek, v oblacích na nebi, na těle milované ženy.“ mají jenom povrchní příbuznost s výrokem jiného současníka Friedensreicha Hundertwassera, který označil rovnou čáru za bezbožnou, jež se v přírodě nevyskytuje a proto nárokoval v jednom ze svých manifestů, aby byly rovné čáry zakázány. Hudertwasser byl vyjádřením secese, kdežto křivky Niemeyerových prací teprve doceníme. Jedinou stavbu, kde na radu Le Corbusiera svou zásadu opustil (budova OSN v New Yorku), považoval za svoje nejhorší dílo.

  2. Laco Grőssling napsal:

    Leo, dílo Reifenstahlové je určitě důležité, ale jak se říká velmi kontroverzní a geniality a velikosti Niemeyera v urbanismu a architektuře nedosáhla. Spíš obdivuji její poválečné fotografie z Afriky.
    To že běhala s pistolkou na dohodě v době Hitlerova přepadení Polska a účastnila se na vlastní oči místních zvěrstev degraduje její osobnost.

    • Leo K napsal:

      Laco nemáte pravdu, to je pomluva. V 39 , když začaly Hitlerovy výboje se vzdala veškeré činnosti a stáhla se na celo válku do ústraní. Proto byla také po válce obviněna jenom z propagace nacismu (Triumph des Willens 1934). Ani olympiádu ji nepřišili. Je mi líto, že ještě dnes, takové neopodstatněné pomluvy trvají. I když vím – ale nechme toho…

      • Laco Grőssling napsal:

        Ale kdepak, není to tak dávno co byla v Praze její výstava a tam byly zveřejněny i fotografie z polského tažení. Reifenstahlová tam byla na několika fotografiích ve společnosti essesáků, ozbrojená pistolí jak přihlíží k zacházení s židovským obyvatelstvem.
        V její malý prospěch je třeba napsat, že na těch fotografiích vypadala dost vyděšeně a byl tam uveden také text, že prý byla zděšena tím co viděla.
        Nicméně byla tam v září 1939 a neslyšel jsem, že by proti nacismu kdy veřejně vystoupila a to ani po válce.

        • Leo K napsal:

          No jo…Podívejte se do jejího životopisu – lhostejno jakého. Od roku 1938 neměla žádnou smlouvu. Ano. Byla osobně známá s nacistickými pohlaváry a byla VIP osobou a zvali ji leckam. Nešla. Na vlastní triko a za vlastní peníze začala natáčet film Tiefland a použila k tomu uvězněné cikány. Když viděla i tyhle hrůzy, film nedokončila a chtěla v tom pokračovat až po válce. Ale dlouhodobé útoky (poprvé byla denacifikována Američany, poté Francouzi). Na denacifikačním soudu během procesu s Riefenstahlovou 16. prosince 1949 zaznělo: Ve formálním ohledu je jisté, že paní Leni Riefenstahlová nebyla členkou NSDAP ani jiné její odnože, tedy nevzniká žádné podezření z viny podle direktívy 38. Je třeba však přezkoumat, jestli paní Riefenstahlová jiným způsobem než spoluprací se stranou nebo jejími odnožemi nepodporovala nacistickou vládu násilí, nebo jestli z toho vyšla jen jako jeho uživatelka. Z majetku, který jí tehdy zabavili, dostala po letech jen část i když výrok zněl bez viny. Proti nacismu opravdu veřejně nikdy nevystoupila naopak přiznala, že byla Hitlerem fascinována – nicméně mimo známé tři propagační filmy (Vítězství víry, Triumf vůle a Den svobody) a Olympiádu – což byly předválečná díla – nikdy pro nacisty už nic nenatočila.
          Jako geniální režisérka měla hodně závistivých konkurentů (i mezi známými jmény jako např. Orson Welles), kteří dovedli její potíže využít a bohužel – udržuje se to i dnes.

  3. Leo K napsal:

    Nedokončil jsem tam větu – nakonec film Tiefland po válce (1954) dokončila, ale společenská poptávka už byla trochu jiná a její jméno tak pošpiněné, že se fim jevil jako propadák.

Komentáře nejsou povoleny.