SOCIÁLNÍ SLUŽBY V ČESKU – POHLEDY ZEVNITŘ


1. LEGISLATIVA A CO Z TOHO PLYNE

Od 1. ledna 2007 platí zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, který mimo jiné zavádí jasnou terminologii. Přidržíme se jí. Ten, kdo sociální služby poskytuje, je poskytovatel, ten, kdo je objednává, je zadavatel, ten, komu jsou určeny, je uživatel. Uživatele zákon nadal právy, poskytovatele a zadavatele povinnostmi. Vyhláška 505/2006 Sb. stanoví mimo jiné standardy kvality poskytovaných služeb a maximální výši úhrady, jakou smí poskytovatel chtít po uživateli.  Nové právní předpisy zavedly nové standardizované profesní skupiny „sociální pracovník“ a „pracovník v sociálních službách“, s povinnou kvalifikací a jejím průběžným doplňováním. To je hlavní přínos zákona o sociálních službách.

napsal Trabant

Proto ovšem zákon přijímán nebyl, je to jen sekundární dopad. Největším trumfem, o který se v přípravě zákona hrálo (a dlouho a vysoko hrálo) je institut příspěvku na péči. Stát (tedy úřad práce) posoudí míru, v jaké je uživatel závislý na péči poskytovatele a rozdělí uživatele do pěti skupin – bez nároku na příspěvek nebo s nárokem na příspěvek – v první až čtvrté kategorii, přičemž se směrem nahoru částka příspěvku zvyšuje. Příspěvek na péči se vyplácí – zde je kámen úrazu – přímo uživateli a ten jej použije, jak uzná za vhodné (dá jej rodině, rozpustí ve svém rozpočtu, nebo za něj nakoupí sociální službu). Stát tak na jedné straně ročně vyplácí desítky miliard peněz příspěvku na péči takřka bez kontroly, na druhé straně se odvolává na tuto výplatu při snižování objemu dotačních titulů na poskytování sociálních služeb. Je to Pyrrhovo vítězství lobbyistických manipulací ze strany Národní rady zdravotně postižených při přípravě tohoto zákona.

Chcete-li poskytovat sociální službu podle zákona 108/2006 Sb., musíte podstoupit registraci (doložit personální zajištění, způsob realizace a rozpočet) a poskytovat službu ve standardní kvalitě, ve shodě se zákonem upravenými standardy kvality sociálních služeb, přičemž kvalitu kontrolují důkladné inspekce. Jste povinni plnit kvalifikační požadavky na personál i na jeho další vzdělávání.

Nebo můžete poskytovat sociální službu jako fyzická či právnická osoba, na živnost či bez živnosti, neregistrovaně. Nebudete sice mít nárok na státní dotace, ale bude u vás mizet státem vyplácený příspěvek na péči, podobně jako mizí v rodinných rozpočtech jeho příjemců. Budete-li například provozovat nově zřízený neregistrovaný penzión pro seniory o čtyřiceti lůžcích, na který byste stejně nezískali státní dotaci, protože kraj si jeho kapacitu ve střednědobém plánu sociálních služeb neobjednal, z příspěvku na péči si při rozumně zvolené klientele (s ohledem na poměr cena/výkon) přijdete na 80 000 měsíčně, od uživatelů (z důchodu a od rodiny) vyberete klidně dalších 640 000 Kč měsíčně (protože žádná vyhláška vás svým stropem jako neregistrovaného poskytovatele neomezuje (a vybraných 16 000 na měsíc opravdu není až tak mnoho). Zdravotní péče vás nezajímá, protože tu je povinen zajistit a vyúčtovat praktický lékař, u kterého je konkrétní uživatel registrován. Váš příjem na jedno obsazené lůžko tak činí 18 000 Kč, což je bratru stejná částka, na jakou si přijde registrovaný poskytovatel i s dotací, ale zato také s mandatorními náklady na dodržování standardů kvality, kvalifikace personálu, dalšího vzdělávání. Pokud navíc podnikáte i v jiném oboru, snadno využijete vzájemnou synergii a při vhodně zvolené právní formě i daňovou optimalizaci zisků z jiného podnikání. V neposlední řadě odsajete z trhu sociálních služeb solventní uživatele, kteří by byli schopni hradit plnou úhradu v registrovaném zařízení (v těch je běžně třetina uživatelů s nižším důchodem, než činí úhrada a spoluúčast rodiny je nevymahatelná). A v poslední řadě, až se vám omrzí život bez dotací, město, ve kterém působíte, vám raději něco nasype, než abyste mu vystěhovali čtyřicet seniorů na chodník před městským úřadem. Město je totiž při poskytování grantů vázáno jen tím, co si samo schválí.

Shrněme: Stát vyplácí na příspěvku na péči přímo občanům něco přes dvacet miliard korun ročně. Proto nezvyšuje, naopak snižuje dotace na poskytování sociálních služeb. Sociální služby poskytují dvě skupiny poskytovatelů – registrovaní standardizovaní a neregistrovaní kdovíjací. Občan dostane peníze určené na nákup sociálních služeb a rozhodne se:

–         zda je spotřebuje na jiné účely nebo zda za ně nakoupí sociální službu

–         zda řekne – o mě pečuje rodina – a předá peníze rodině

–         zda nakoupí sociální službu u registrovaného či neregistrovaného poskytovatele

Vítejte v českých sociálních službách. Příště pokračujeme.

Příspěvek byl publikován v rubrice Trabantův nedělník se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

181 reakcí na SOCIÁLNÍ SLUŽBY V ČESKU – POHLEDY ZEVNITŘ

  1. Petrpavel napsal:

    Omlouvám se útlocitným. Dám dobrou radu jak na to, poradí sám prezidentský kandidát! :

  2. Petr napsal:

    A co je na uvedeném způsobu špatného? Snad to, že člověk musí sám rozhodovat o přidělném příspěvku? Že má větší výběr?
    To je v tomto socialistickém systému spíš světlá a následováníhodná výjimka.

    • kočka šklíba napsal:

      Umíte také tomu co přečtete rozumět? Nezdá se Petře, takže přečtěte prosím znovu a pak se znovu zeptejte, pokud stejně, jistě se tu najde dost lidí, co Vám to vysvětlí 😉

    • Trabant napsal:

      Špatné je to, že z peněz daňových poplatníků má příjemce příspěvku na péči možnost se uskromnit a sebezapřít ve svých oprávněných potřebách a přisypat třeba vnukovi na dovolenou – a takto vydané peníze jsou rozpočtově i statisticky vnímány jako vyplacené do sektoru sociálních služeb.

      • Petr napsal:

        Díky. Více méně jsem podobné vysvětlení očekával.
        Uskromnění se je přeci právo každého jedince. A nemusí jít jen o ono uskromění se. Uvedená „oprávněná“ potřeba je co? Není to nic. Pro každého totiž může znamenat něco jiného a rozhodně to nemůže být nadiktováno nějakou směrnicí.
        Souhlasím s námitkou že, cituji „… a takto vydané peníze jsou rozpočtově i statisticky vnímány jako vyplacené do sektoru sociálních služeb.“
        Otázkou pak ovšem může být, jak moc je tento sektor důležitý, jak moc je důležité evidovat skutečnost, že na tyto účely byly penze vynaloženy, ale to není předmětem této diskuze.

        Budu-li akceptovat to, že podle nějakých tabulek má uvedená osoba na nějakou částku nárok a budu trvat na tom, aby byla tato částka utracena v nějakém, řekněme „certifikovaném“ zařízení, nebo u „certifikovaného“ poskytovatele služby, tak jde o stejnou blbost, jako u S-karet v kombinaci s bankomatem, malou odlehlou vesnicí a penzistou.
        Osobně se domnívám, že uvolnění trhu sociálních služeb, protože o nic jiného než o trh nejde, je správné.

        • Trabant napsal:

          Cituji, Petře: „Uvedená “oprávněná” potřeba je co? Není to nic. Pro každého totiž může znamenat něco jiného a rozhodně to nemůže být nadiktováno nějakou směrnicí.“

          OK. Takže příspěvek na péči ve smyslu příspěvku na oprávněnou potřebu péče nadiktovaný směrnicí není potřeba. Na trhu sociálních služeb nechť rozhoduje peněženka uživatele. Přeji Vám příjemné stáří a laskavou ruku trhu.

          • Petr napsal:

            Zřejmě nebyl pochopen smysl a kontext citované věty.
            Míněna byla ve vztahu k Vašemu konstatování, že je špatné, pokud se někdo uskromní ve prospěch třetí osoby. Na takovém uskromnění se nevidím vůbec nic špatného a považuji ho na právo a svobodné rozhodnutí každého jednotlivce.

          • Trabant napsal:

            Petře: takže když se uskrovním, mohu třetí osobě dát na cokoliv to, mi dal daňový poplatník na nákup sociálních služeb? To vlastně tvrdíte. Proto chápu Vaši adoraci svobody a trhu. Vám bych nerad svěřoval své daně.

          • Petr napsal:

            Nevím, kam se odpověď vsune do vlákna, odpovídám tedy na Trabantovu reakci, která končí slovy: „Proto chápu Vaši adoraci svobody a trhu. Vám bych nerad svěřoval své daně.“

            Považujete-li adoraci svobody za špatnou, to my jaksi vyplývá z Vaší reakce, možná jsem to pochopil špatně, pak je mi Vás upřímně líto.
            Vaše daně bych nechtěl. Považuji je z valné většiny za loupež za bílého dne. Uznávám, že některé nezbytné daně je potřeba v minimální míře vybírat na základní chod státu a podobně, ale to není předmětem této debaty.

            Komentovaná situace je specifická tím, že v případě vynakládání poskytnutých peněz činí z jejich příjemce nesvéprávného člověka, který se prostě musí vejít do nějaké tabulky, kterou vypracoval nějaký úředník, který má zřejmě patent na rozum a ví nejlépe, co je pro lidi dobré, kde to je dobré a jak se to má udělat, aby to dobré bylo.
            To je ale mylná myšlenka. Právě tím, že je příjemci ponechána volnost rozhodování o tom, jak uvedené peníze využije je mu přiznána nejen svoboda, ale i určitá důstojnost, protože za ním nestojí úředník, který by ho apriorně považoval za nesvéprávného či za nehodného důvěry. A právě v tom musím zastávat tento postup, byť možná není nejideálnější.

          • Trabant napsal:

            Poslední reakce k Petrovi: Jsem-li schopen porozumět psanému textu, zastáváte možnost rozhodnout se, že účelovou, ale nekontrolovanou dávku použiji na cokoliv a říkáte tomu svoboda. Když Vám to zopakuji, opakujete totéž. Beru to tedy jako fakt, ne jako překlep. Pak ovšem – o čem chcete mluvit?

          • Petr napsal:

            Doplnění komentáře:
            1) omluva za opravdu hrubou pravopisnou chybu, která mi utekla (po nalezení dostanete bod do soutěže 😉 )

            2) pokud jsem v komentáři dále, věnovenému mě a Petrpavlovi považován za zastánce krajnější pravice, sice děkuji, ale jsem pouhým zastáncem normální pravice, libertarián, říznutý objektivistou, chcete-li.

          • Petr napsal:

            Trabantovi:
            Ano, rozumíte psanému textu správně. A správně píšete termín „nekontrolovanou dávku“.
            Její příjemce se může zcela svobodně rozhodnout jak peníze použije. S vědomím, že další nedostane. Prostě musí potřeby na které je dávka určena pomocí té dávky uspokojit. Nehovořím o výši dávky a zda je dostačující či není, to není při tomto úhlu pohledu podstatné. Hovořím o svobodě volby.
            Chápu, že byste možná rád dávku kontroloval, ale proč? Svoboda s sebou nese i zodpovědnost, takže pokud někdo dávku utratí, řekněme za dárky či něco podobného, činí tak s vědomím, že víc jednoduše nedostane.
            Chceme-li dávku kontrolovat, je zbytečné jí přeci vyplácet. Ať se převede přímo poskytovateli oné služby. Udělejme tabulky, předpisy a kontrolujme čím dál víc.
            A nebo dejme najevo, že příjemce je svéprávný člověk. Řekněme mu, zde jsou peníze. Můžete je utratit v drahém a předpisy, které vytvořil nějaký úředník v přesvědčení, že ví co je pro vás dobré, sešněrovaném zařízení a nebo si najděte, možná i lepší, zařízení, které vašim potřebám postačuje. Pokud ušetříte je to vaše věc. Pokud peníze vyhodíte oknem, je to také vaše věc.

          • Trabant napsal:

            Petře, píšete:

            „Chápu, že byste možná rád dávku kontroloval, ale proč?“

            Odpovídám přece v článku (ale uznávám, že nejste povinen jej číst a že já píšu složitě).
            Proto, že každá účelově vyplacená a neúčelově použitá bankovka představuje malý dílek velkého argumentu, který stát vmete do obličeje každému poskytovateli služeb, který se dostane do úzkých nebo přijde s návrhem na něco nového: Vyplácíme přes dvacet miliard na příspěvku na péči a přes šest miliard v dotačním řízení. Víc prostě nemáme. Co na tom, že ty peníze zčásti odtekly jinam? To je věc osobní svobody příjemců příspěvku na péči. Že jsme je vytáhli z kapes daňových poplatníků a nechali zahučet komínem? Jsme přece libertariáni říznutí objektivismem! (To nebylo na Vás, to bylo na tu skupinu, ke které se počítáte).

            Tak proto mi vadí malá svoboda, která je malou nespravedlností. Hodně malých nespravedlností tvoří jednu velkou. Jedna velká nespravedlnost znemožňuje spoustu malých svobod.

            Je to takto dostatečně „po lopatě“?

          • Petr napsal:

            Trabantovi:

            Děkuji za reakci. Nebojte, složitě nepíšete, spíše se bojím, že já, když jste nepochopil řečnickou otázku, ale nechme to být.

            V prvé řadě by tento stát nikdy nemohl říci to, co uvádíte. To není libertarián a objektivismem není říznut ani náhodou. Je to obyčejný socialista.
            Pokud by skutečně tím librtariánem stát byl, žádný poskytovatel by za ním nešel, pokud by se dostal do úzkých. A ani by za ním nešel, pokud by, jak uvádíte, přišel, onen poskytovatel, s návrhem něčeho nového.

            Pakliže by výše uvedený poskytovatel, který se dostal do úzkých potřeboval peníze, předpokládám, že takové úzké jsou počítány, uvolnil by místo na trhu novému hráči.
            A v takovém případě, že by chtěl poskytovatel zavést něco nového, tak by nepotřeboval stát. Nabídl by to svým klientům přímo a ti by sami zvážili, zda to chtějí či nechtějí.

          • Trabant napsal:

            Petře: Ok. Máte osm tisíc důchodu, stát Vám dává svobodu postarat se sám o sebe. Potřebujete systematickou, dlouhodobou pomoc profesionálů. Rodinu nemáte nebo jako byste neměl, protože je nevychovaná. Co uděláte?

          • Petrpavel napsal:

            Dobrá otázka, i když ne pro mě. Kdybych byl v té situaci, přál bych si vrátit se o cca 25 let zpátky a šel do Domova důchodců. Být to nyní, šel bych se pověsit na první strom. Ale to je nadsázka.

          • Trabant napsal:

            Petřepavle, za osmičku najdete solidní domov ještě i dnes, i když je to s odřenýma ušima. Stát totiž ještě dnes i domovům důchodců z těch šesti miliard dotací něco pošle. Pobytové služby sociální péče mají ovšem být v budoucnu první bezdotační sociální služby, hrazené výhradně z příspěvku na péči a úhrady uživatele. A to budoucno se blíží, stávající dotační systém MPSV zaniká s koncem roku 2013, další rok má spadnout na kraje, které se v tom budou pěkně plácat.

          • Petr napsal:

            Trabantovi:
            K té osmičce důchodu (opět netuším, kam to WP vrazí do vlákna).
            Záleží na tom, v jaké společnosti by se to stalo. Zda ve stávajícím socialistickém systému a nebo v mnou, jak hezky uvádíte, adorovaném systému postaveném na svobodě jednotlivce.

          • Trabant napsal:

            V systému svobody jednotlivce mají peníze jinou nominální hodnotu, než tu uvedenou na nich vyraženým či vytištěným číselným údajem?

          • Petr napsal:

            Trabantovi:
            Ne, nominální hodnotu mají stejnou, tedy tu, která je na nich napsána. Jen ceny jsou odlišné. A i systém jako takový.

          • Trabant napsal:

            Cena pobytové služby sestává z úhrady za stravu a ubytování. Péči máte hrazenu z příspěvku na péči, tedy v max. výši 12 000 Kč měsíc. Vaše náklady jsou mzdy, vodné, stočné, energie, nábytek a jeho obměna, rehabilitační a kompenzační pomůcky, školení, telefony, internet, účetnictví, audit, administrativa, praní prádla, suroviny pro vaření atd.
            Kde vidíte prostor pro Váš svobodný příběh s jinou cenou?

          • wiki napsal:

            Trabant napsal: Cena pobytové služby sestává z úhrady za stravu a ubytování. Péči máte hrazenu z příspěvku na péči, tedy v max. výši 12 000 Kč měsíc.

            Plus 8 litrů důchodu zmiňovaného v příspěvku

            Trabant napsal: Prosinec 29, 2012 v 21.04 „… Ok. Máte osm tisíc důchodu…“

            a jsme na (až) 20 kCZK, a z toho jde IMHO vše Vámi zmiňované uhradit.

          • Petrpavel napsal:

            Pomýlenému Petrovi : bílá je černá?
            Socialismus je teď? Tržní (potrhle, ale přece) kapitalismus (postavený na svobodě jednotlivce 🙂 ) byl snad jindy než teď?
            Máte ale pravdu v tom, že ceny byly různé za skutečného socialismu (podstatně nižší) a nyní za kapitalismu (podstatně vyšší).
            Hledání ideálního kapitalismu, ke by byla svoboda jednotlivce a (téměř) všichni spokojeni, je dnes stejnou iluzí jakou prožívá diktátorská KLDR, jenomže tomu mistři dezinforamcí říkají komunismus …

          • Petr napsal:

            Trabantovi:
            Pokud jsem uvedl, že nominální cena je stejná, ale ceny i podmínky jsou odlišné, pak jsem to myslel tak, že oněch osm tisíc je jiných v realitě současné a v realitě o které jsem psal jako o tom, co je podle mého názoru správné.
            Výčet nákladů, který uvádíte je sice hezký, ale s odpovědí nijak nesouvisí. Vy se jen snažíte vytvořit modelový příklad na kterém mi ukážete, že nemám pravdu.
            Jenže ve Vašem dotazu ohledné oné osmičky je skutečně nutno zohlednit, jaká je situace. A já se ptal, z jakých východisek mám vycházet. A zde skutečně nejde o to, že v tom i onom uspořádání je nominál osm. To je až druhořadé číslo, které slouží jen a pouze k uvedenému modelu.

            Petrapavlovi:
            Ano, stojím za tím, že současný stav, kterému říkáte kapitalismus má do kapitalismu hodně daleko. Respektive do kapitalismu, který by byl svobodný a nepokřivený státními zásahy.
            Nikdo ale nehledá, jak se domníváte, kapitalismus, ve kterém by byli všichni spokojeni, to není možné. Nicméně je možné jít cestou svobodného kapitalismu, kde stát je minimální. Přirozeně to se nebude nikdy líbit těm, kteří nejsou schopni vlastního rozhodování a chtějí, aby za ně rozhodovali jiní, stát, kteří vědí lépe, co je pro koho dobré. To je ta pravá pomýlenost.
            No a k Vaší poznámce o cenách. Jsou skutečně vyšší než za minulého režimu. Ale v příslušném konceptu mi to připadá, jako kdyby někdo řekl, že v Německu si koupí hrozně levné auto, protože stojí jen 20 tisíc a zapomíná, že 20 tisíc jejich peněz je něco jiného než stejné číslo na účtu v tuzemsku.

          • Trabant napsal:

            Pro wikiho:

            Vy ale nemáte jediné lůžko, abyste provoz uživil, potřebujete jich desítky, hodně desítek. ne každé lůžko Vám přinese 12 000 PnP, v průměru dosáhnete tak 5 000 na lůžko, protože uživatelů ve IV. stupni není na trhu nekonečně mnoho, jejich mortalita je vysoká a potřebují je ubytovávat všichni. Rázem máte jistý významný propad, který musí sanovat buď stát nebo doplňková činnost, pokud máte péči nadále poskytovat. Jinými slovy – při sto lůžcích potřebujete dostat na dotacích nebo si vydělat doplňkovou činností bratru 8,4 miliónu – ne obratu, ale zisku. Jsou to čísla hrubá, ale reálná.

      • Carlos V. napsal:

        Takže možnost volby je špatná ?

        • Trabant napsal:

          Ne, špatná je možnost peníze určené na nákup sociální služby použít na nákup třeba dovolené. Jako když vám stát třeba cash vyplatí šrotovné na nákup auta a vy si místo toho opravíte plot kolem baráku.

          • Petrpavel napsal:

            Zastávám se Petra. Vidím to stejně. Maminka dostávala také nějakou částku jako, ve svém vysokém věku, tělesně postižená osoba. Mimochodem částku postupně s inflací ne zvyšovanou, ale rapidně snižovanou (Topolánkova vláda)!
            A mohu všechny ujistit, že se jí vždy vyplatilo nevzít si jakoukoli placenou službu od jakéholi poskytovatele, která je zákonitě velmi velmi (vzhledem k výši oné částky) drahá a neosobní, ale někoho ze své blízkosti, který totéž vykonal rád a zadarmo,a jestliže dostal nějaké kapesné, byla to odměna více než zasloužená a pochopitelná.
            Stát by neměl prostřednictvím dávek postiženým, formou nuceného odběru „služeb“, řešit své problémy s nezaměstnaností…

          • Trabant napsal:

            Petřepavle i Petře, díky za otevření očí. Proč si otloukat klávesnici, když jeden o voze a druhý setrvale o koze? Už se ničemu nedivím, když se příslušník krajnější pravice ani krajnější levice nepozastavuje nad tím, když si za státní dávku příjemce nakoupí něco jiného, než na co je určena, ale hájí možnost to udělat. Zapomněl jsem, kde žiji. Díky za návrat do reality.

          • Hudec napsal:

            Zkuste to, pane Trabante, brát tak, že příjemce příslušné dávky je zpravidla i příjemcem starobního důchodu. Pokud ze svého důchodu přispěje svému vnukovi na dovolenou, je to jeho věc, a sociální dávku použíje na to k čemu je určena. Ve svém rozpočtu ovšem ty peníze rozlišit neumí, stejně jako rakouští zelení neumějí rozlišit elektřinu z Temelína od té netemelínské.

          • Trabant napsal:

            Pro pana Hudce: Ano, to samozřejmě chápu. Proto by mělo být zájmem státu poskytovat dávku vázaně, odděleně, kontrolovatelně – třeba formou poukazu. Ne proto, aby chránil uživatele před svobodou – ale aby zbytečně (myšleno stát) neokrajoval rozpočtovou položku na sociální služby o jistě zasloužené dovolené vnuků a nemyl si ruce poukazem na vyplacené prostředky, když se projeví poddimenzovanost skutečný finančních toků do sociálních služeb.

          • Hudec napsal:

            Pane Trabante, abychom si ale úplně rozuměli, já si myslím, že by starobní důchodce, pokud není nějak mimořádně finančně saturován finančními prostředky mimo starobní důchod, měl vnukůn poskytovat snad jen nějaké drobnosti při narozenách, svátcích, o vánocích, ale o další náklady na jejich živobytí by se z důchodu starat vůbec neměl. O nadstavbu v podobě dovolené už vůbec! Tolik jen na okraj.

          • Trabant napsal:

            Pro pana Hudce: V tom s Vámi souhlasím. Realita je jiná. I těch 15% z důchodu, které dostane obyvatel registrovaného Domova pro seniory ze zákona vyplaceno jako kapesné, končí nezřídka v úplně jiných kapsách, než do kterých bylo určeno, protože „mladí potřebují“. Jak to teprve vypadá leckde doma, kam pošťačka přinese celý důchod i s příspěvkem na péči?

  3. čtenář napsal:

    – zda je spotřebuje na jiné účely nebo zda za ně nakoupí sociální službu

    Neměl by mít možnost peníze spotřebovat na jiné účely než je sociální služba.

    – zda řekne – o mě pečuje rodina – a předá peníze rodině

    Neměl by mít možnost předat peníze rodině.Rodina je od toho aby se starala zdarma a nikoliv aby si za to nechala platit.

    – zda nakoupí sociální službu u registrovaného či neregistrovaného poskytovatele

    Toto mi připadá správné.

    • Majka napsal:

      Rodina je od toho, aby se starala zdarma, hm.
      Jenže co když péče o postiženého vyžaduje 24/7 a pečujícímu tedy nezbude čas na to, aby chodil do zaměstnání? A z něčeho žít musí.

      • čtenář napsal:

        Majko,souhlasím,nevyjádřil jsem se zcela přesně,vlastně jsem se vyjádřil úplně špatně,toto moje:

        „Neměl by mít možnost předat peníze rodině.Rodina je od toho aby se starala zdarma a nikoliv aby si za to nechala platit.“

        ……..bylo myšleno k těm příspěvkům na péči v nižších stupních,hlavně v tom I.stupni kde je ten příspěvek 800,-

        • Občan napsal:

          Čtenáři,

          příjemce 800korunového „příspěvku“ si při hodinové ceně socslužeb 90-120.- Kč/hod. pořídí MĚSÍČNĚ 8,9 – 6,7 hodiny socslužeb.
          Ostatní služby si MUSÍ zajistit ze svého, což znamená, že VĚTŠINU mu jich stejně poskytuje rodina nebo milosrdní sousedé ZDARMA. Pokud ren srandapříspěvek věnuje rodině nebo sousedům/přátelům, je to jen kapka v moři výdajů, které jeho blízcí s pomocí svému příbuznému/sousedovi/kamarádovi mají.

          I kdyby to osmikilo prasklo „jen“ na PHM, je to při průměrmé ceně PHM 35.- Kč/l 22,8 l PHM, což je cca 40% nádrže. Při průměrné spotřebě 6.5 l/100 km to dělá 351 km/měs; na venkově tedy pár návštěv doktora, lékárny, úřadů a možná nějaký ten nákup.
          Pokud má příjemce náhodou nějakou práci a někdo ho do ní vozí, jsou výdaje na dojíždění měsíčně několik TISÍC.

          Nechápu proto vůbec, proč Vás zaujal zrovna ten nejnižší „příspěvek“.

          Mně naopak připadá úplně nesmyslné to, že zde existuje možnost, aby státní DOTACE (protože příspěvek na péči nic jiného není) požírala neregistrovaní privátní zařízení, která nemají povinnost RUČIT za jakýkoli standard služeb. V CIVILIZOVANÝCH zemích totiž nepřichází v úvahu, aby SI jejich služby příjemce financoval jinak než ze SVÉHO.
          Jenže v civilizovaných zemích také nedošlo k tak rozsáhlé PRIVATIZACI socslužeb jako v ČR; většinu jich zajišťují obce, regiony a stát. Privátní zařízení vč. církevních jsou doplňkem VEŘEJNÝCH služeb a dotace takovým zařízením jsou velmi přísně kontrolovány; vč. dotací poskytovaných jednotlivcům v podobě sociálních dávek.

          • Trabant napsal:

            U nás, Občane, nešlo ani tak o privatizaci jako přechod státního do soukromých rukou, jako o zaplnění volného prostoru. Zákon o sociálních službách rozlišuje služby sociální péče a služby sociální prevence. Právě sociální prevence je převážně doménou privátních subjektů (včetně církevních právnických osob), protože před rokem 1989 dnešní služby sociální prevence téměř neexistovaly (azylové domy, nízkoprahová centra, noclehárny, odborné sociální poradenství, atd). úskalí (ale o tom budu psát příště) není ve vlastnické struktuře poskytovatelů, ale v tom, že kapacity vznikly neregulovaně a nekoncepčně a v tom, že vedle sebe působí registrovaní a neregistrovaní poskytovatelé.

          • Občan napsal:

            Protože
            a) nebyly potřeba
            b) byly zajištěny jinak

            a) Před plyšákem nebyli bezdomovci, protože i nejposlednější „Dežo“ s dokončenou 4. obecnou měl práci alespoň jako pomocný dlaždič nebo asfaltér, zajištěno přijatelné ubytování na podnikové ubytovně, pracovní oděv, obuv a pomcky dodávané zaměstnavatelem a teplé obědy, dovážené závodkou na pracoviště.
            Propuštění z krimu měli osobní kurátory a kromě toho na ně dohlížela policie, protože se MUSELI po nějakou dobu pravidelně hlásit na nejbližší služebně.
            Dědi z DD pokračovaly do Domovů mládeže, na internáty, případně na VŠ koleje/ubytovny pro zaměstnance. V podstatě neměly šanci skončit na ulici bez střechy nad hlavou a bez práce.

            b)
            Kurátoři trestní i civilní
            Sociální pracovníci
            Ubytovací zařízení pro mladistvé i pro dospělé
            Školní družiny
            Obrovská nabídka volnočasových aktivit všeho druhu; pro sociálně slabé ZDARMA
            (pozn.: Ano, stát do toho kecal moc a furt, ale na druhou stranu to všechno financoval; a té státní ingerenci se dalo docela spolehlivě uniknout, což je má osobní dlouholetá zkušenost)

          • Trabant napsal:

            Vše, co uvádíte:

            Kurátoři trestní i civilní
            Sociální pracovníci
            Ubytovací zařízení pro mladistvé i pro dospělé
            Školní družiny
            Obrovská nabídka volnočasových aktivit všeho druhu; pro sociálně slabé ZDARMA

            funguje (občas mírně pozměněno) i dnes. Doba je ovšem ekonomicky a společensky jinde a produkuje sociální vyloučení jako na běžícím pásu. Pokud to nedokážete změnit (já ne), potřebujeme (jako společnost) služby sociální prevence. Pokud je potřebujeme, je hlavním tématem efektivita vynakládání finančních prostředků, kapacita sítě a standardizovaná kvalita, ne znárodnění neziskového sektoru.

          • jonaspragis napsal:

            No hlavně potřebujete nějak vyjít s penězma v rozpočtu státu a obcí, a tam se ukazuje jak je takovej „outsourcing“ sociálních služeb neefektivní. Vemte si ty ubytovny, kde „ivestoři“ skoupěj starý baráky za babku, nacpou pět vyloučených do jedný cimry a účtujou desetitisíce, který proplácí erár .. to je lepší podnikání než riskovat někde v drogách a neni moc ani politická vůle to zastavit. Ve všech ostatních sociálních službách to při zdejšim liberálnim modelu může za chvíli fungovat stejně, jako efektivní generátor pro soukromý peníze, a lhostejno zda se subjekt poskytující prohlásí za podnikatele nebo za neziskovku a prožere to v platech.

          • Trabant napsal:

            jonaspragisi:

            „Vemte si ty ubytovny, kde “ivestoři” skoupěj starý baráky za babku, nacpou pět vyloučených do jedný cimry a účtujou desetitisíce, který proplácí erár .. “

            To ale nemluvíte o sociálních službách. To mluvíte o příspěvku na bydlení, ten se sociálními službami nesouvisí.

            Rozumná nezisková organizace se při stejné nebo vyšší kvalitě služby nákladově pohybuje na 70-80% nákladů příspěvkové organizace (to jsou ty organizace obcí a krajů) stejné kapacity a druhu služby, o rozpočtových organizacích (financovaných přímo ze státního rozpočtu) nemluvě.

          • Nezávislý napsal:

            Vzpomínám si, že na okresním úřadě ,asi tak do roku 1995 bylo v přízemí , kde byl sociální odbor, uvedeno na dveřích, co byly hodně vzadu, napsáno „CIKÁNI , NÁVRATY Z NVÚ “
            Vždycky jsem se tomu zasmál, takže tu byla asociace, že cikán = většinou též návraty z nápravně výchovného ústavu .

            Ale bylo o ně „postaráno“ .Sotva se navrátili , tak měli kam jít .
            Jinak, dříve se muklové, co se „navrátili“ z NVÚ alias lochu , musili hlásit na policajtovně, že pracují a mít papír, který to dokazoval (třeba brigádu) a ti policajti tam také telefonavali na to osobní oddělení .
            A dnes naopak se nezaměstnaní (ne muklové) , hlásí na novodobé fízlárně, (poště) kde naopak svou DOcházkou na poštu NEZaměstnaých dokazují , že naopak nepracují. Cosi jako masturbace na ruby . Čili pravý opak toho , co dokazovali muklové docházkou na policajtovnu a navíc dnešní nezaměstní TAM CHODÍ ČASTO i 3* více, než oni muklové výše jmenovaní .

  4. Řezníček z Brna napsal:

    Trabante, díky za blog, který mne zanesl do problémů, o kterých moc nevím. Jaký je Tvůj názor na fakt, že příjemce používá dávky dle vlastního uvážení a nemusí poskytovateli nijak dokladovat za co peníze utratil (v extrémním případě si za ně může nakoupit alkohol a cigarety)? Můj kamarád 78 roků pobírá příspěvek na bydlení a každé 3 měsíce musí dokladovat na úřadě listinné důkazy, aby mu mohl být příspěvek poskytnut na další 3 měsíce.

    • Trabant napsal:

      Jednu dobu byly ve hře i vouchery – příjemce příspěvku na péči by dostal od státu poukaz na péči, ne cash. Jenže na tom nebyla nalezena shoda, protože současný stav některým skupinám uživatelů vyhovuje. Nakonec došlo k nápravě alespoň v dlouhodobých pobytových sociálních službách – úřad práce posílá příspěvek přímo na jejich účet. Otázka je, co s tím udělá sKarta. Osobně jsem u sociálních dávek zastáncem přiměřené (důstojnost neponižující) kontroly, u příspěvku na péči je to složitější: rodině proč ne, pokud skutečně pečuje; poskytovateli samozřejmě, pokud je registrovaný; neregistrovanému samozřejmě, pokud se registruje – a pokud prokáže skutečnou potřebnost své kapacity na trhu sociálních služeb – ať po stránce kvantity, kvality nebo diferenciace. Zda na to systém má, posoudí zadavatel.

  5. čtenář napsal:

    no,za tohle dostanu po papuli,ale i tak.
    Neměla by nakonec ta sKarta přece jenom nějakou logiku?
    Jako kontrola kde mnohdy skončí příspěvky na péči by byla dobrá.

    • Trabant napsal:

      Odpovědí je jedno slovo: bankomat.

      • čtenář napsal:

        no to ano,příspěvky na péči mnohdy skončí v bankomatu,kde si je vyzvedne i ten který neudělá žádnou službu pro svého rodiče či prarodiče kromě toho vyzvednutí peněz.

    • Občan napsal:

      Neměla. Je to prachobyčejná platební/výběrová karta a nic víc.
      Maximálně ji může NĚKTERÝ držitel použít jako „slevový kupon“ při placení vstupného nebo jízdného – a rozhodně si nemyslím, že je státu cokoli do toho, kolikrát jde držtitel do kina, knihovny nebo se sveze busem či vlakem.

      Celý tenhle NEsystém je na hlavu postavený, což už pochopila NRZP – která je přitom jeho spolupachatelem. Jenže její počin byl reakcí na bezbřehou liberalizaci socslužeb a rezignaci státu a regionů na její ORGANIZACI. „Díky“ tomu dnes na NEsystému doslova parazitují tisíce všelijakých „neziskovek“, občanských sdružení a spolků, jejichž efektivita je často sporná, nulová nebo dokonce záporná; a zdravotně/sociálně postižený se v tom motá jak nudle v bedně, aniž by se domohl takové pomoci, jakou POTŘEBUJE. PROTO NRZP upřednostnila osobní příspěvky, které měli příjemci používat na JIMI vybrané KVALITNÍ služby. Velice rychle ovšem sami postižení (a je jedno zda tělesně nebo ekonomicky) zjistili, že to je mnohem HORŠÍ než když služby poskytovali převážně veřejnoprávní poskytovatelé.

      • Trabant napsal:

        Celé neštěstí je v tom, že NRZP mocně lobbuje jménem uživatelů sociálních služeb, a přitom v jejich portfoliu tvoří menšinu (navíc specifickou). Příspěvek na péči a jeho problematické řešení s NRZP velmi úzce souvisí.

      • Trabant napsal:

        Ještě k těm „parazitujícím neziskovkám“: není to tak černobílé. Jestli vydržíte, v příštích dílech se k tomu dostanu.

        • Občan napsal:

          Trabante,

          bohužel je. Já tuhle problematiku sleduji už dost dlouhou dobu a během ní jsem prošel stovky stránek poskytovatelů „služeb“ pro zdravotně i sociálně postižené. A proto konstatuji, že to je prostě katastrofa. Zvlášť v případech hlasitých „neziskovek“; ty „němé“ makají a nějaká „selfpromotion“ je moc nezajímá.
          Když se proberete činností mnoha „neziskovek“, zjistíte, že ta činnost spočívá příliš často hlavně v tvorbě míst pro „many-žery“ a „vedoucí proudžektů“, vydávání tun brožurek, pořádání nesmyslných „školení“ a „konzultací“ a shánění dobrovolníků (kteří pak odvádějí ZADARMO SKUTEČNOU PRÁCI).
          Ano, uznávám, jsem podjatý zejména proti velkým a hlasitým „neziskovkám“. Ale mám pro to mnoho dobrých důvodů…

          Trabante,
          já vím, jak se nynější NE systém rodil a je mi známo spolupachatelství NRZP. Ale z jejich strany to baly opravdu až děsivá naivita, s níž přijímali bezbřehou liberalizaci „socslužeb“. Ze strany hlavně zdravotně postižených prostě bylo očekávání, že SI budou moci vybírat služby, které zrovna potřebují, a to celorepublikově. Oni opravdu nečekali, že to dopadne tak, že v velkých městech budou stovky poskytovatelů a na venkově skoro nic; nečekali, že místo liberálnějších obdod METY, Drutěvy, Valašky a dalších výrobních subjektů vzniknou mnohdy obskurní podnikatelské projekty, z nichž některé fungují doslova na otrokářském systému.
          Pro řadu těch, kteří se na tom podíleli, to je HODNĚ hořká pilule, kterou tráví jen zvolna. Nejhorší je pro ně asi poznání, že momentálně se s tím nedá nic moc dělat.

          • Trabant napsal:

            Při vší úctě, Občane, k Vašim zjištěním a názorům – a opravdu oceňuji Vaši snahu proniknout do problému – já znám systém takříkajíc zevnitř, pohybuji se v něm dlouho, na různých úrovních, včetně těch docela vysokých, ze kterých lze terén vidět dostatečně plasticky. Neziskový sektor nelze paušálně odsuzovat – ani ti velcí a hlasití nepatří zdaleka všichni do jednoho pytle. Budu o tom psát, přinesu konkrétní argumenty, ale ne v diskuzi, v článcích, aby to mohli číst všichni. Mám pro to „mnoho dobrých důvodů“.

  6. čtenář napsal:

    Občan,
    nejnižší příspěvek mě zaujal z toho důvodu,ža na tento může dosáhnout co největší počet lidí,no a asi se i tak děje.

    příspěvek na péči nepožírají neregistrovaná privátní zařízení bez toho aniž by jim k tomu ten příjemce dal souhlas.
    A je zajímavé,že s příspěvkem na péči který skončí v rodině anebo u sousedů problém nemáte,tam by jste těch 800,- dokonce i zvýšil,jak jsem tak pochopil z toho co jste sepsal,ale s tím samým příspěvkem který skončí u neregistrovaného zařízení problém máte.
    Kde je jistota,že rodina poskytuje za těch 800,- alespoň to co jste sepsal?

    Jestli v neregistrovaných zařízeních není standard služeb,tak o tomto si rozhodne ten klient co tam pobývá,ale pochybuji,že bude platit tak vysoké měsíční náklady jak Trabant uvedl jen tak pro nic za nic.

    • Trabant napsal:

      „Jestli v neregistrovaných zařízeních není standard služeb,tak o tomto si rozhodne ten klient co tam pobývá,ale pochybuji,že bude platit tak vysoké měsíční náklady jak Trabant uvedl jen tak pro nic za nic.“

      Neplatí je pro nic za nic. Platí je třeba proto, že buď nemusí, nebo neumí rozklíčovávat skutečný poměr ceny a výkonu. Platí je třeba proto, že je to jednodušší, než hledat jinde a třeba i čekat. Platí je třeba proto, že považuje, když to ilustrativně převedu: nadstandardní pokoj v privátní nemocnici nezjištěné kvality za lepší, než hromadnou cimru ve fakultní nemocnici. Problém není v tom, že to financuje; každý podle svého vkusu. Problém je v tom, že jeden poskytovatel utrácí za zachování standardní kvality, platí kvalifikovaný personál, zřizuje jinak přebytečná tabulková místa, aby zvládl nakrmit úředního šimla a druhý nemusí – a ještě přitom může optimalizovat zisky odjinud. První tak směřuje k postupné transformaci na starobinec, druhý vesele prosperuje. Prvního stát reguluje, druhého ne. Běžný senior ovšem je a bude závislý na existenci prvního, protože na služby druhého finančně nedosáhne.

      • čtenář napsal:

        ale Trabante,
        když mu to tak vyhovuje,tak ten příspěvek na péči prostě dá neregistrovanému zařízení,když se mu tam líbit nebude,tak odejde jinam.
        O co vlastně jde?Jde více o to,že ta zařízení nejsou registrovaná anebo o to že vytvoří zisk?
        Ono mezi námi,nějaký domov pro seniory se nepostaví sám od sebe a tato neregistrovaná zařízení při jejich vzniku snad nemají nárok na jakékoliv dotace.Alespoň v toto doufám.

        Srovnával jste,že vlastně 18tisíc je na hlavu jak v registrovaném tak i v neregistrovaném zařízení.No a nyní napíšete,že registrované zařízení směřuje k transformaci na chudobinec ale neregistrované vesele prosperuje a ještě vytvoří zisk.Ale hospodaří se stejnou částkou na jedno lůžko.

        Samozřejmě že běžný senior je a bude závislý na existenci prvního protože na služby druhého finančně nedosáhne,je ale otázka,jestli mezi seniory v prvním zařízení nejsou i tací kteří tam nemají co pohledávat,tací,jejichž majetkové poměry by jim dovolovaly využít služeb druhého zařízení a místo uvolnit těm potřebnějším.

        • Trabant napsal:

          On je ten problém širší. V registrovaném zařízení musíte ponechat uživateli 15% důchodu jako kapesné. Má-li důchod 8 000, kolik z něj dostanete na úhradu? Ano, čerpá příspěvek na péči, ale za ten mu poskytujete služby, z důchodu Vám platí jen za stravu a lůžko. Když budete mít takových uživatelů polovinu nebo dvě třetiny – z čeho budete financovat provoz, když součet příspěvku na péči a dotace nepokryjí ani mzdy přímo pečujícího personálu? A bohatší klientelu Vám preventivně odsají jinam?
          Neregistrované zařízení je časovaná bomba – jednou si pro ty dotace přijde, bylo by špatný podnikatel, kdyby to neudělalo. Až to udělá, bude odmítnuto? I s těmi uživateli jako rukojmím? Nemluvě o tom, že daňově na to doplácíme všichni už teď – neregistrované zařízení, je-li neziskovou organizací, má daňové úlevy, často působí jako pračka na daňové příjmy svého zřizovatele. Kdybyste Vy patřil do skupiny motoristů, která musí s autem pravidelně na STK a na silnici by existovala skupina, která by sice nesměla na dálnici, ale zato by jezdila bez ohledu na technický stav, vadilo by Vám to, nebo byste řekl: nechte je žít, Trabante, je to jejich byznys?

          • čtenář napsal:

            tomu že neregistrované zařízení odčerpá bohatší klientelu rozumím,je ale otázka,šla by bohatší klientela bez existence soukromých domovů do těch registrovaných?hmm,nevím,i mezi těmi penzisty jsou rozdíly a chtějí být „něco extra a mezi svými,co mají na to aby si mohli zaplatit soukromé zařízení“.
            Pokud by si jednou přišlo pro dotace jako takové,tak by mělo být odmítnuto a v případě vyhrožování uzavřením převedeno pod město či kraj.
            S tím jak to chodí s těmi daňovými úlevami,pračka peněz a další budu věřit tomu co říkáte,takové případy určitě jsou také.

          • Trabant napsal:

            Nejsem proti soukromým zařízením. Jsem proti zařízením neregistrovaným, tedy neregulovaným, tedy nekontrolovaným – které přeneseně nemusí na STK, ale já ano, zase nesmějí používat dálnici, já ano, ale stejně z ní za chvíli bude okreska.

          • čtenář napsal:

            promiňte Trabante,
            omlouvám se,už mi to doklaplo.Trochu jsem si početl o soukromých domovech,registrovaných a těch neregistrovaných a už chápu.

          • wiki napsal:

            Trabant napsal: Prosinec 29, 2012 v 13.50 … Jsem proti zařízením neregistrovaným, tedy neregulovaným, tedy nekontrolovaným…nemusí na STK, ale já ano.

            Pokud je být neregistrovaným zařízením takový „med“, proč si rovněž nezměnit status svého zařízení z „registrovaný“ na „neregistrovaný“?

  7. Germanicus napsal:

    Po formálně (právní) stránce není článek špatně napsaný.
    Jen jedna otázka. Staráte se Trabante o nějakého příbuzného, který pobírá příspěvek na péči? Případně máte někoho takového v rodině?
    Já tedy ano. Staráme se s manželkou o její maminku (v lednu ji bude 89let, středně pokročilý Alzheimer, špatně chodí /před lety zlomenina krčku/). Manželka ještě pracuje, já pracuji na poloviční úvazek. Babičku dáváme v pracovní dny do denního stacionáře (http://www.domovrepy.cz/s01seniori/stacionar.php). To zařízení v Řepích je perfektní. Díky soustavné denní rehabilitaci babička žije celkem spokojený život.
    Co se týče příspěvku na péči a jejího důchodu – tyto peníze jdou v podstatě na úhradu pobytu ve stacionáři + na nákup inkontinenčních pomůcek (stačí se podívat na jejich ceny).
    Vzhledem k tomu, že na nás zůstává péče o babičku v noci a během víkendu a ve volných dnech začínáme být s manželkou již značně unavení. Zejména manželka je již dost vyčerpaná. Takže se začínáme poohlížet po nějakém celodennním zařízení (péči). Tato zařízení jsou kapitolou samu pro sebe. Fakt je, že řada podnikatelů k tomu přistupuje jako k dobrému byznysu. Prakticky během 2 posledních let se všechny bývalé tříhvězdičkové hotely v okrajových čtvrtích Prahy a v okolí Prahy změnily na Domovy seniorů. Řada z nich fünguje na principu, který Trabant popisuje. Ale najdou se i docela solidní zařízení, jen člověk musí hledat a zejména schánět reference. Obecné platí (aspoň v Praze), že nejlepší zařízení pro seniory jsou ta, která patří obcím, respektive v Praze městským částem. Jenže tato zařízení jsou beznadějně obsazená (i pro relativně cenovou dostupnost). Tak tolik asi krátce k dané problematice.
    Jinými slovy, zneužívání příspěvku na péči na úrovni rodiny je, podle mého názoru, minimální a v podstatě zanedbatelné. Soukromá zařízení, které popisuje Trabant a o nichž se i zmiňuji já, by měla podléhat soustavnější kontrole.

    • Trabant napsal:

      Já nekopu proti péči v rodině, Germaniku, rodina má být primárním poskytovatelem a má za to dostat zaplaceno. Na Vaši otázku: ne, nestarám. Ale dělal jsem před lety chvíli pečovatele, později mi zaměstnavatelé pár zařízení sociálních služeb svěřili, vím, o čem to je, nenahlížím jen přes zeď. Nejsem ani proti privátním poskytovatelům, ani proti cenové liberalizaci. Vadí mi jen ty peníze utopené v osobní spotřebě (použité jako přilepšení, ne jako příspěvek na službu) a pak ten dvojí metr na poskytovatele – a to, že stát se tváří, jako by dvojí metr neexistoval. Ono je těch metrů ve finále několik desítek – budu o tom psát v dalších dílech.

      • Germanicus napsal:

        OK, Trabante, nejsme ve sporu. Jen jsem chtěl říct, že zneužívání příspěvku na péči na úrovni rodiny je, podle mého názoru a zkušeností, prakticky minimální a tudíž zanedbatelné. Nejdůležitější je, opět podle mého názoru a zkušeností, kontrola těch zařízení, které poskytují celodenní (24 hod.) péči a které tudíž dostávají také přiznaný příspěvek na péči pro konkrétního seniora.
        Těším se na Vaše další příspěvky na toto téma.

  8. Šims. napsal:

    Tak se pokusím do toho vnést trochu jasno, protože o tomto zákonu něco vím a je to podle mne opět nedomyšlený zmetek (jak je v této zemi zvykem přijímat). Příspěvky na péči měly nahradit tzv. POB příspěvky – péče o osobu blízkou. Ty měly určitou výši a byly podmíněny péčí o osobu blízkou, byl tam rovněž stanoven vzájemný pobyt pečujícího a pečovaného, aby jej nebral někdo, kdo bydlí bůhvíkde, ale vždycky se toleroval pobyt v rámci jednoho města či vesnice, když tam nebylo společné bydliště. Tento příspěvek se mohl vyplácet i na dvojici – např. manželský pár a v tom případě byl dvojitý. Stát za takového pečujícího pak platil zdravotní pojištění a doba strávená péčí o osobu blízkou se hodnotila jako náhradní doba pro nárok na důchod. Oním zákonem se tedy POB příspěvek změnil a udělala se z něj dávka, která je vyplácena jakoby opečovavanému, který si za ty peníze může nakoupit péči podle svých potřeb. Takže dnes takový příspěvek pobírá např. dcera, protože je jaksi nezaměstnaná a nemůže sehnat vhodnou práci, nebo pracuje na nějaký krátký úvazek. Své matce pak jednou týdně např. nakoupí, uvaří na několik dní jídla do ledničky a jednou týdně jí vypere v její pračce a pověsí prádlo. Samozřejmě, že nákupy a potraviny si hradí matka. Takže dceruška se objeví jednou týdně a pobírá vesele příspěvek ve výši 6000,- Kč na matku, kterou ve finále našla sousedka po dvou dnech ležící se zlomeným krčkem doma na chodbě, kam se matka odplížila a volala o pomoc. Zkrátka matka neměla štěstí, že nespadla ve středu, kdy se hodná dceruška objevuje s nákupem a kastroly. Takže vážení, to je přesně příběh ze života, jak jsme jej z vyprávění od jedné spolupacientky slyšela. Přitom byt, který matka obývala již přepsala na vnučku, která jej „potom“ prodá, dcera bydlí v bytě 4+1, který obývají spolu s manželem a v létě resp. od jara do podzimu tráví čas převážně na chatě. Matka se jim do života jaksi nehodila, vzpomínám si na ty trapné návštěvy v nemocnici. Ale nyní to trochu zobecním – pečovaná osoba si má na státní útraty hradit velmi často služby, které by měly děti vykonávat jaksi z lásky k předkům, jako vděk na vychování a péči. nevím, proč by neměla dcera matce umýt okna, nakoupit a poklidit byt, když je matka či otec starý. Takovýmto způsobem se zcela potlačuje tzv. mezigenerační solidarita, která byla tak vlastní v rodinách, kde bylo málo finančních protředků, ale o své předky se postarali. U nás se zkrátka najelo na domovy důchodců resp. pro seniory, aby to tak neuráželo a protože je tam péče tak drahá, tak udržeme staroušky ve svých domovech a plaťme tu péči jejich dětem, ať je od toho pokoj. On to daňový poplatník unese a řešíme tím i často skrytou nezaměstnanost. Namísto toho, aby se vybudovala opravdu kvalitní síť širokospektrální péče – od různých domovinek (jeslí pro staré), poskytování jednoduchých služeb (nákup, jednoduchý úklid)a i těch složitějších (hygiena, medikace inzulínu apod). U případů ležáků invalidů, kde je poskytována péče ve výši 12 tisíc korun zavést poradenskou službu a tím defacto kontrolu nad touto péčí. V tom státě vystudovalo takové množství sociálních pracovníků, že by se jimi mohlo dláždit, ale skutečnou sociální práci není vidět. Sociální práce se má odehrávat v terénu, mezipotřebnými lidmi, provádět depistáže a ne dřepět na zadku a ťukat cosi do počítače. Drábek zaváděl cosi jako veřejnou službu a kontrolu nezaměstnaných na poštách. Ale do oblasti péče jde docela hodně prostředků a stát by měl jejich vynakládání kontrolovat, protože to nejsou peníze politiků, ale daňových poplatníků. A ještě nakonec – někdy by pro staré potřebné občany byla lepší péče organizovaná státními institucemi či neziskovým sektrem než péče vlastních potomků, která se scvrkne na vybírání peněz. A ten křikloun |Krása by si měl uvědomit, že péče o invalidní oibčany je jedna věc a zneužívání této péče (odčerpávání peněz bez kontroly, jak probíhá) je věcí druhou. Špatný dialog stran, mizerná kontrola vydávaných prostředků a nakonec i mrhání pracovními příležitostmi – protože zde by našlo uplatnění mnoho žen v problémových věkových skupinách a nakonec by zde našli své brigádnické uplatnění i studenti (což by mělo v důsledku i výchovný efekt, protože by se mladí naučili vnímat i stáří jinak). Omlouvám se za tu délku, ale stručněji jsem to říci neuměla.

    • Občan napsal:

      Díky!
      Přesně tohle jsem měl na mysli.

      A mohu nabídnou poměrně čerstvou osobní zkušenost. Ucházel jsem se o práci asistenta v jedné dotované privátní „službě“. Ačkoli mám zkušenosti s prací s mentálně a kombinovaně postiženými, hafo pychologických kurzů a slušnou fyzickou zdatnost, neuspěl jsem. Ne, že bych neprošel výběrovým řízením – odmítli mě e-mailem, aniž došlo k byť jen jediné schůzce. No, tak jsem si prošel web oné „státněprivátněneziskové“ organizace a zjistil jsem, že PRÁCI tam odvádějí zejména dobrovolníci z řad studentů a ŽÁDNÝ ze zaměstnanců nepřesahuje vekem 35 let.
      Na jednom blogu jsem se na to ptal jednoho velmi hlasitého „neziskováka“ a dostalo se mi mlhavé odpovědi, že velmi mladí a mladí zaměstnanci „lépe vyhovují“ potřebám „klientů“ a proto nezaměstnávají „staré“ asistenty. No, tak už to nezkouším…

      S pražskými pobytovými zařízeními máme dvě zkušenosti – v té době jsme ještě oba měli práci a tak nám nezbylo nic jiného než stařenky umístit do LDN (jinde nebylo místo).
      V jedné zemřela moje babička – jako spokojený „ležák“, který zemřel věkem (93 let). Do poslední chvíle se jí dostávalo přísné ale nesmírně laskavé péče a měli jsme k ní přístup denně skoro bez omezení (museli jsme respektovat jen „návštěvnickou večerku“ ve 21:00).
      Ve druhé zemřela tchyně a dodnes lituji toho, že jsme si ji nemohli nechat doma. Jenže jí v 85ti letech dosloužila kyčelní endoprotéza a úplně přestala chodit. Jediný příbuzný – manželka – zaměstnaný, já také; nešlo to jinak a na místa v DD a DPS jsou až 10tileté pořadníky (nebo se musí složit „dar“ ve výši až 150 000.- Kč). Mysleli jsme si, že privátní LDN bude v pohodě; nebyla ani omylem a svědomí nás oba bude trápit až do smrti 😦

      • Trabant napsal:

        Vaše zkušenost, Občane, souvisí s dobou a oborem. Když v naší organizaci přijímáme zaměstnance na pozici pracovníka v sociálních službách, zveme si také jen cca 10 lidí z několika desítek přihlášených, zbytek odmítneme mailem. Věk u nás není diskriminačním faktorem, ale ve službě, jakou popisujete (zřejmě práce osobního asistenta) je to pro pražského poskytovatele tak trochu Klondike, když sežene dost dobrovolníků – studentů nebo jim nasází dohody o provedení práce – proč by si kazil výtěžnost řádným pracovním poměrem? Tím nevyjadřuji svůj souhlas, jen komentuji z praxe.

    • Trabant napsal:

      „Namísto toho, aby se vybudovala opravdu kvalitní síť širokospektrální péče – od různých domovinek (jeslí pro staré), poskytování jednoduchých služeb (nákup, jednoduchý úklid)a i těch složitějších (hygiena, medikace inzulínu apod).“

      To vše funguje, existuje – jen nekoncepčně co do kapacit, regionality, spádovosti a efektivity. Ta síť tady je – jen potřebuje regulaci a transformaci, protože doba pokročila, potřeby se změnily a kapsy vysychají.

    • Řezníček z Brna napsal:

      Kamarád dělá sociálního pracovníka ve Švédsku (v roce 1988 tam emigroval). Jeho pracovní nápln je 100 % v terenu, nemá ani svůj stůl s počitačem, protože oni tam razí heslo, že sociální pracovník mám být pouze v terenu a ne za počitačem u stolu. Má „přidělený“ určitý počet senioru v jednom obvodu, příjde, nakoupí, provede menší úklid, dovede k doktorovi, případně zařídí vše co senior potřebuje. Někdy si potřebuje senior povykládat, tak si sedne a dělá hodinku společnost. Říkal mne, že mezi ním a klienty už je po delší době určité pouto a někteří ho berou jako člena rodiny.

      • Trabant napsal:

        Ano, tak funguje i u nás služba osobní asistence a pečovatelská služba (ta k tomu ale musí mít osvícené vedení). Stát si to uvědomuje, proto dokola opakuje mantru: je třeba podporovat terénní služby. Jenže stáří často nekončí rychlým infarktem v relativní síle, ale dlouhodobým bezmocným zhasínáním na lůžku. Bod zlomu ekonomické efektivity mezi terénní a pobytovou péčí je podle Trabantova výpočtu v českém prostředí ve chvíli, kdy potřeba terénní péče překročí 24 hodin týdně (v případě LDN je hranice výrazně výše, uvedené platí pro domovy pro seniory). Ale stát dále opakuje mantru o terénní péči, která je levnější – a podporuje ji paušálně, bez ohledu na bod zlomu.

    • anita napsal:

      Šims.
      netřeba se omlouvat za délku, alespoň zcela vystihuje jádro pudla. Kdyby, tady bylo hvězdičkové hodnocení nasypala bych vám jich vrchovatě.

    • anita napsal:

      Šims. ( už to píšu po třetí a netuším, kam to vždycky odlítne)

      Není se třeba omlouvat za délku, alestoň zcela vystihuje, kde je jádro pudla. Být tady hvězdičkové hodnocení, nasypala bych vám hvězdiček vrchovatě.

    • Petrpavel napsal:

      šims, píšete příspěvek 6.000,-Kč. Ta maminka musela být v hodně špatném stavu,aby takový dostala. Moje maminka se pohybovala na vozíku jen po bytě a dostávala 2.000,-Kč. Dovedete si přestavit nějakou OSVČ nebo firmu, která by za 1.500,- týdně obstarávala tu všechnu potřebnou péči? Já ne.Je to o úhlu pohledu. Samozřejmě neznám vztahy mezi popisovanými, ale jsem si jist že nikdo jiný kromě dcery by takovou péči nemohl poskytnout.
      Co tím chci říci? Že každý případ je individuální a že každá pomoc starým a postiženým je dobrá. I když za to zůstane nějaká korunka „za nehty“ rodině. Vezmu-li v úvahu, že každý takový člověk si starost a péči zaslouží, pak vždy šetří společné (státní) prostředky ten, kdo se stará jako jednotlivec, byť ne zadarmo. Víme všichni, že péče v „zařízení“ je vždy dražší. Nezastávám názor, že každý kdo vychoval děti (kdo ne, holt by mohl i mít právem smůlu, nic „neinvestoval“, nic nemůže žádat) se má starat o sebe jak je dnes především TOP proklamováno, proto vítejme a važme si každé pomoci.

      • Šims. napsal:

        nemohu s Vámi souhlasit v takovém vágním pohledu na celou záležitost. Nelze sem tahat nějaké OSVČ či podnikatelské aktivity. Jde o sociální služby a ty nelze měřit nebo by se neměly měřit čistou ekonomizací, ale tento charakter služeb má svůj humánní rozměr. Také nesouhlasím, že každá pomoc je pro staré a postižené dobrá. Za dobrou a přínosnou péči považuji systematickou starost a spolehlivost v poskytování péče. Na nic jiného starší a potřební občané nespoléhají více než na pravidelnost a spolehlivost. Tak nějak jste při hodnocení celé kauzy s dcerou a její matkou zapomněl, že poměřovat jednodenní péči – nákup, uvaření a menší úklid s vypráním za 1500 Kč na týden je jaksi rodinně „nemorální“. Dcera by měla určitý objem péče zaobstarávat již proto, že je dcerou a že matka se kromě důchodu vzdala vlastně i svého majetku, když byt převedla na vnučku. Právě v té absenci rodinných pout, ale poměřováním péče na to co se vyplatí a co ne, je podle mne ten problém v celé věci. Tahle společnost se kazí již od rodin, pořád se za vším vidí jen prachy a majetek. Děti nemají čas se starat o své rodiče a prarodiče, nemají čas se starat o zdárný vývoj svých vlastních dětí, ale pořád se shánějí věci, předměty a kariéra.

        • Petrpavel napsal:

          Jedna otázka : kdo tedy zajišťoval péči po zbývajících šest dnů v týdnu, když dcera chodila jen jednou? Dostává-li někdo za Drábka 6.000,-Kč, pak potřebuje péči denně. Ne vždy je zvenku vidět správně dovnitř.
          Možná máte i pravdu v tomto konkrétním případu. Ale víte, jak svým pohledem ubližujete té většině?

          • Trabant napsal:

            Připusťme, že chcete na péči o svého příbuzného vynaložit 1 500 Kč týdně a potřebujete denně uvařit, občas nákup, občas úklid, bratru cca 2 hodiny denně a jdnou týdně 1 hodinu navíc. To máte 15 hodin týdně. Při vyhláškou regulovaném stropu činí Váš náklad na službu osobní asistence 100 Kč/hod, tedy 1 500 Kč týdně. registrovaný poskytovatel k tomu od státu a samosprávy dostane cca 150 Kč/hod, tedy si týdně odnáší 3 750 Kč. Vy máte jistotu pravidelnosti a kvality služby, osobní asistent si vydělá 900 Kč hrubého, poskytovatel za něj odvede 306 Kč na pojistném, dalších 1126 Kč (vč. odvodů) mu zaplatí za prostoje v rámci logistiky (mzda je za celodenní směnu, ne za chvilku u Vašeho příbuzného), poskytne mu telefon, průběžné vzdělávání, jízdenku na MHD, zorganizuje mu služby, pojistí jej na odpovědnost za škodu, platí mu nemocenskou a dovolenou. Je těch 3 750 Kč málo, nebo mnoho? A když se uskrovníte a řeknete: tento týden si péči zajistím sám, potřebuji ty prachy ušetřit – poskytovateli vzniká ztráta, počítal s Vaší zakázkou, kde teď zajistí příjem na každou hodinu, kterou měl pracovník strávit v tom týdnu u Vás?

          • Petrpavel napsal:

            Je-li výchozí zadání chybné, je chybná úvaha celá. Na péči o tak nemocného člověka nestačí dvě hodiny denně..
            Ale není to jedno, jestli jde o 3.750,-Kč nebo třeba o 11.250,- nebo …? Nerozumím Vaší argumentaci.
            Starost o placeného poskytovatele služby přenechávám rád státu, který jej zavedl, a poskytovateli samotnému, „šel-li“ do toho.

          • Trabant napsal:

            Proto mu stát prostřednictvím uživatele předává peníze. A tak vzniká ten začarovaný kruh. Mám málo, nedostal jsem. Ale měl jsi dostat, já jsem poukázal dvacet miliard a šest jsem k tomu ještě přihodil na dotacích. Ale nedostal jsem z těch dvaceti miliard to, s čím jsem počítal, nechali si část pro sebe. Ale já jsem ty prachy poukázal, podívej, kapsa je prázdná, miliardy došly.

          • Šims. napsal:

            Paní bylo již tuším 94 let, tam se dá již schovat hodně problémů. Měla oteklé nohy, srdíčko nebylo také fit, i operaci neustále odkládali pro špatný zdravotní stav. Ale paní žila fakt sama a dcera tamn chodila jen jednou týdsně a to babičce vařila na celý týden a dala jí to do lednice. Opravdová hrůza, když si uvědomím, že jedla týden staré jídlo. Pečovatelská služba se zdála s donáškou jídla dceři drahá.

  9. cobolik pacholik napsal:

    ja dristam vatsinu z mojich prihod a postrehov z toho zasraneho zivota jasne je to uz davno v roku 1991 mi urad prace,lebo socialne urobili az potom,aby mohli niekde umiestnit sily byvaleho aparatu,zena pracovala a mal som jednu malu holotu tak nam vychodilo z mojej podpory a co zena zarobi 14Kcs na den(proste sme traja mali 42Kcs na den) po zaplateni najomneho,elektriny a pozicky,co mi vyhodne ta zasrana komuna dala.mlieko myslim stalo 8Kcs a maslo asi 20Kcs..
    ako arci pijak som mal este kus zodpovednosti bol som nasadeny v cesku v usti nad labem v chemicke,ktora mala zariadenie este,co dodal ten maliar z reichu.
    o dva roky na to moja manzelka odisla na muracky do riti a ked tam bola mesiac,mali sme uz socialne urady(jak ja som nenavidel tych pracovnikov),ked som mal podpisat papierik na dalsie davky,lebo som bol sam s dcerou doma,tak mi povedali,ze davky koncia bo moja baba v amerike v domu buileho otce sedi po jeho pravici a kontajnerova lod maersk sea-land so 4000kontajners vezie prachy co mesiac do toho zasraneho demokratickeho cobolova.
    malo veci nejak pamatam z tych mojich prepitych rokov,ale toto pamatam,ako dnes,ked mi Phdr,byvaly pracovnik OVKSS povedala,ze prachy nedostanem bo moja baba bije prachy v tej emerike a ona utierala rite dvom starym ludom za 200$ na tyzden 24 hodin na den v praci a 365 v roku bola v robote a raz za mesiac,ked som ja uz dorazil na muracky do tej riti ju pustiuli,ako jalovicku k bykovy,tak mi pripadalo vtedy,
    tak som zaregoval odrazu,ze kurva pani,ale ciganopvy toto nepoviete,tak teraz idem domov hovorim,hodim totu malu holotu zo stvrteho poschodia a pridem s tesarskou sekerkou,co mi zostala od nasadenia v usti zajebat kazdeho jedneho tu a s pani soc worker zacnem.
    predstavte si zamkla dvere a povedla,ze prachy dostanem,ale ked sa vrati moja baba od bileho otce tak potom vratime,len nech sa ukludnim.
    vtedy sme uz boli velmi bohaty samostatny skurveny slovensky stat a ked som opustal ten urad,uz som vtedy vedel,ze kdekolvek zit,len nie tam,pritom som tyzden mal vizum,kde sa este vtedy nepytali,kolko zarobim v cobolovea kto mi balil kufor,to az teraz v rozvinutej demokracii sa pytaju,beru odtlacky,stolicu,moc a skenuju oko plus DNA,ci som,alebo nie som terorista,co tymyto tahmy tymy kontrolamy a debilnymi otazkami,si casom pripadam,ze v tej komunistickej toalite,ked som napoly pijany spieval na vranovskej s mojhimi buranmi z burakova a pepici nam tlieskali viacej slobodny,ako teraz a preco,bo buran som cely cas a stejne ma uz zacina srat,toto teraz,ako ta zasrana komuna.
    PS.kto docita a porozumie,co som dristnul ma lehce smazatelny plus howgh.
    podotykam nic som z clanku neprecital,len som zazrel slovo socialny a hned som reagoval,takze ked do boka co mi vobec nevadi mozno napisat,cobole jses debil…

    • tata napsal:

      NO já se staral o maminku přibližně dva roky,přitom sem musel chodit do práce, mě vůbec nenapadlo žádat stát o příspěvek,ke konci už to bylo hodně těžké,matka prakticky nepohyblivá,to už nemluvím že sem byl naprosto psychicky opotřebován,nikdo kdo to nezažil si to neumí představit zvláště když je to v bytě v paneláku a máte 3 děti,navíc vztah mé manželky a mé matky byl kulantně řečeno na bodu mrazu,takže vše bylo na mě.pominu že sem na 2 roky přerušil velice dobře placenou práci a šel do mizerné a to na tři směny abych přece jen byl co nejvíc přes den ,což znamenalo zase po noční minimum spánku……………přesto bych to absolvoval znova………..ovšem chápu už dnes že to někdy nejde…………jen mi zaráží ty obavy že to někdo zneužívá,neumíte si představit co ta starost znamená,většina navíc v té nemoci začne byt dost nevrlá neboť i je psychicky ubíjí že sou nemohoucí…………….zde hledat úspory kvůli části lidí kteří to zneužívají což je pro mě naprosto nepochopitelné,je dost hloupé………..ale nemít úspory tak nevím co dělat ,takže i když já sem nic nebral chápu že bez toho to většinou nejde,a ty lidi co se starají by měli dostat metál a né hledat jestli to nezneužívají……….všichni kdo toto zažili ví o čem mluvím……………je to řehole kterou by každý pokud to jen trochu jde měl vrátit svým rodičům na jedné straně na druhé by to společnost měla ocenit tím fonačním příspěvkem nic nemůže nahradit aby důstojně dožil doma navíc i s tím příspěvkem je to mnohem levnější a důstojnější…………….BOHUŽEL PLNO LIDÍ to bez toho příspěvku nezvládne

      • Trabant napsal:

        Ale tato, já přece nepovažuji za zneužívání, když pečuje rodina, ale když máte nárok na péči, nechcete ji proto, že vnuk, co ho vidíte jednou za rok, chce letos zase k moři a nevyšlo mu to finančně, a ty prachy mu prostě vypláznete, protože je máte na účtu a neřešíte, proč tam jsou, no. Já přece nehledám úspory – já hledám, kde ty prachy ze systému zbytečně mizí, protože až potom budete potřebovat skutečně nonstop péči, stát pokrčí rameny, že na příspěvku vyplácí dvacet miliard a mimo příspěvek přisypává šest co byste po něm ještě chtěl.

        • tata napsal:

          Trabant
          nevím že bych cokoliv napsal že VY CHCETE,NEBO považujete………….byla to jen má úvaha na toto téma podpořená mojí zkušeností………..jen bych teď když jste se ozval adresně že jste vytáhl případ které jsou jak doufám jen spíše v menšině neumím si to představit,já sem sem své rodiče jak finančně podporoval,tak sem se o ně postaral….ale protože sem si dobře vydělával proto píšu že někteří to nemohou utáhnout bez příspěvku,nezlobte se já to co jste nadnesl považuji za méně časté než obraceně……..bohužel pravice a jak je vidno i vy se spíš zajímáte o ty negativní případy………já je nechápu a zároven proč to píšu že vždy ty kontroly postihnou ty poctivé

          • Trabant napsal:

            Mně jde o systémovou změnu, aby se příspěvek na péči používal skutečně na péči, a je mi jedno, jestli v rodině nebo u registrovaného poskytovatele, protože to jsou dvě strany jedné mince.

        • tata napsal:

          TRABANT

          Dovětek k miliardám………..bohužel šetřit by se mělo jinde

          • Petrpavel napsal:

            Tato, trefil jste hřebíček na hlavičku. Je to otřepané, málo intelektuální, ničemu to nepomůže (tato vláda si stejně bude dělat své do 2014), ale je to jediné pravdivé a z toho je nutno vyjít. Říká se tomu moderně : najít a prosadit priority. Ano sociálnímu státu, ne korupici, ne přebujelé státní správě.
            Je to stejně jako s jinými sociálními dávkami. Necháme-li se svést na cestu „hledání úspor“, i formou pochybného boje proti zneužívání lék. péče(poplatky), soc. dávek (s-karta), dávek v nezaměstnanosti(hlášení se na poště), studia (školné, zápisné)… placením ze svého, a státu budeme odvádět daně a pojištění pro potřebu jeho správy a korupici, a bohužel o to Trabant se, plně věřím že v dobré víře, snaží, nikam se nedostaneme. Vlastně ano : do stále většího srabu.

  10. čtenář napsal:

    Závěr
    Ve své práci jsem pomocí kvalitativního výzkumu hledala odpověď na otázku „Jak vnímají
    pracovníci obecních úřadů zařazených do obcí s rozšířenou působností stávající nástroje
    posuzování životní situace seniorů – žadatelů o příspěvek na péči?“.
    Abych mohla na otázku odpovědět, připravila jsem si nejprve teoretický podklad, kde
    jsou uvedeny informace vztahující se k danému tématu. Na základě teorie jsem si stanovila
    dílčí výzkumné otázky. Ty jsem v metodologické části převedla do měřitelné podoby a
    sestavila jsem scénář rozhovoru. Dále se zde zabývám zdůvodněním výběru kvalitativní
    strategie. Předmětem empirické části je rozbor provedených kvalitativních rozhovorů
    s pracovnicemi obcí s rozšířenou působností.
    Z výzkumu vyplývá že, prvotní záměr příspěvku na péči jako nástroje posuzování
    životní situace seniorů vnímají pracovnice obcí s rozšířenou působností kladně. Lidé dostali
    možnost výběru sociálních služeb. Bohužel v praxi toto příliš nefunguje a objevuje se řada
    problémů. V dotazovaných obcí zatím senioři nejsou připraveni na to, aby za příspěvek na
    péči služby nakupovali. Částečně k tomu přispívá i fakt, že dotazované obce jsou relativně
    malé. Senioři nemají příliš velký výběr mezi poskytovateli sociálních služeb. Chápou dávku
    spíše jako přilepšení k jejich důchodu. Do sociálních služeb se finanční prostředky vrací
    minimálně, ve větší míře se dostávají do rukou dětem nebo jiným rodinným příslušníkům.
    Podle zkušeností sociálních pracovnic ovlivňuje tato dávka i rodinné vztahy, bohužel
    spíše negativním způsobem. Řada příbuzných (většinou se jedná o děti) bojuje za zvýšení
    příspěvku na péči, ale na zlepšení péče toto zvýšení dávky ve většině případů vůbec nemá
    vliv. Jestli byla péče zajišťovaná do doby zvýšení, bude fungovat i nadále. S tímto souvisí i
    nedostatek v postupu kontroly využívání příspěvku na péči. Zatím neexistuje k této činnosti
    žádná metodika. Zneužívání příspěvku na péči je téměř nemožné dokázat.
    Hlavní funkcí tohoto nástroje je posouzení životní situace žadatele o příspěvek na péči
    (pro mé účely se jednalo o seniora) a stanovení stupně závislosti. I zde vidí sociální
    pracovnice řadu nedostatků. Je zřejmé, že pravdivé informace získají tak, když budou po
    seniorovi chtít předvést všechny hodnocené úkony. Tomu se ale pracovnice brání. Chtějí
    zachovat seniorovi určitou důstojnost a ani jim osobně to není příjemné. Pozitivně vnímám
    velmi podrobně stanovené úkony, jež se při sociálním šetření hodnotí. Pro objektivní
    posuzování životní situace by pracovnice přivítaly alespoň částečnou znalost zdravotního
    stavu žadatele o příspěvek na péči.
    V praxi se také ukazuje, že je při přiznávání příspěvku na péči znevýhodněn senior
    žijící sám a bez příbuzných. Tento senior se snaží být delší dobu soběstačný a zvládá více
    úkonů než člověk, o kterého se stará rodina. Z určitého hlediska je to pro seniora přínosné.
    Není tak brzy závislý na pomoci jiné osoby, což posiluje jeho psychiku.
    V současné době příspěvek na péči správně využívá pouze malé procento žadatelů
    z dotazovaných obcí. To je dáno nejen určitými nedostatky v konstrukci dávky, ale také tím,
    že zavedení příspěvku na péči znamenalo velkou změnu v oblasti sociálních služeb. Na tu
    řada seniorů ještě stále není připravena.

    http://is.muni.cz/th/102918/fss_b/Bakalarska_prace.pdf

    • tata napsal:

      Čtenář

      NEMOHU SOUHLASIT………….TO je bohužel princip pravice k socialní potřebnosti……….ve své podstatě předpokládat že se to většinou zneužije.

      Zajímavé že když se jedná o věci co se jich přímo dotýká………třeba majetková přiznání……..jejich princip je scela opačný………..že to je kriminalizace poctivých

      • čtenář napsal:

        tato,
        já to nepsal,ale souhlasím s tím,víte tato,vy jste moc hodný člověk,hodně důvěřivý,i když samozřejmě víte,že se nemálo příspěvků na péči dostává do rukou lidem kteří tu péči vůbec nepotřebují,ale těm,jimž to jejich děti či vnoučata poradily že je možné tu péči dostávat.
        Samozřejmě mluvím o tom I.stupni,možná i II.stupni,paní Šims by mohla asi poskytnout přesnější informace jak probíhá to zařazení do konkrétních stupňů.

        Proto Trabanta dostatečně chápu,příspěvek na péči má putovat do sociálních služeb a nikoliv do kapes vnoučatům na uhrazení jejich potřeb.

        Právě o té potřebnosti všechno tohle je,ti s těmi ostrými lokty a ti herci co v tom umí chodit vyčerpají dost peněz a na ty opravdu potřebné zůstane méně.

        • Petrpavel napsal:

          Napsal jste to čtenáři správně. Tata je hodný člověk. Proto zastává názory jaké zastává. Vidí pomoc bližnímu jako pomoc potřebnou, ať ji dává „zařízení“ nebo rodina.
          Věřím, že, stejně jako já, nechápe proč by příspěvek na péči měl putovat nutně do sociálních služeb. Pokud by měl putovat bezpodmínečně tam, měl by tam putovat přímo, beze ztrát na cestě! Ale to je socialistické řešení, pro dnešní vládní neoliberály nepřijatelné. Tak se kolem toho vede planá debata… ta nic nevyřeší.

  11. Jos napsal:

    Moje žena, jako kvalifikovaná zdravotní sestra a hlavně jako osoba mající silný pečovatelský instinkt, pracovala v 90.letech nějaký čas u soukromé firmy provozující domácí péči, jak se tehdy a možná ještě dnes vzletně říkalo homecaring. Když jsem se seznámil s tím za jakých podmínek pracuje a je honorována byl jsem zcela zděšen, protože takový příklad dickensovského kapitalismu se snad nenajde ani v klasicích. Firma, která vlastně jen zprostředkovala pacienty pobírala za hodinu péče poskytnuté mou ženou (včetně injekcí, rehabilitace atd.) od pojišťovny 210 Kč . Moje žena obdržela hodinový plat nejdříve 28Kč, později 33 Kč. Samozřejmě ona soukromá firma neposkytovala ani pracovní oděv, ani ochranné pomůcky natož třeba právní ochranu. Takže ona defacto zprostředkovatelna práce zabrala zhruba 90% veřejných peněz určených na péči o nemocné a bezmocné. A ty peníze se proměňovaly ve šperky, kterými bohatě ověšeny chřestily majitelky agentury. A péči, kterou pojišťovna zaplatila samozřejmě potřební plnohodnotně obdržet nemohli, protože každá ta sestra, pokud chtěla přežít, si musela vzít daleko více pacientů než by bylo únosné. A zajímavé bylo, že u všech takových „agentur“ v Praze byly v té době podmínky obdobné. Trh „jaksi“, jako obvykle, nefungoval. Oni se ti „podnikaví“ hokynáři dokážou vždy dohodnout a sjednotit. Jaká je situace v současnosti? Podle Trabantova příspěvku v 11 59 je to dovedené na daleko „sofistikovanější“ úroveň vykořisťování dobrovolníků a studentů. A co se změní zmiňovaným zákonem si netroufám posuzovat. Jenom nevím, jak si s těmi dravci a dravečky, „soukromými podnikateli“ v sociálních a zdravotních službách, mohou alespoň trochu, jestli vůbec, poradit ti, kteří ty jejich služby budou nuceni nakupovat. Soukromé podnikání v těchto oborech je jen odčerpávání veřejných peněz.

    • Trabant napsal:

      Domácí péče od těch dob zkulturněla. Mzdy musí být konkurenceschopné, jinak má nouzi o sestry a bez sester nemá výkony, bez výkonů peníze. I do terénních zdravotních služeb přišly standardy kvality, „sestry v autech“ získaly profesní prestiž. Domácí péče generuje zisk, ale není to už takové, jako dříve.

      • Jos napsal:

        Obávám se Trabante, že jste mne příliš nepřesvědčil. Pojem konkurenceschopná mzda mi zde v ČR implikuje nejvýše tak chudý život od výplaty k výplatě. Silně pochybuji, že se ten poměr zisků 10% a 90% úplně otočil.A protože dobře vím, jak fyzicky, ale hlavně duševně vyčerpávající a přitom vysoce kvalifikovaná práce to je, jiný poměr nepovažuji za únosný. Kromě toho považuji slovo zisk, generovaný z veřejných peněz v oblasti zdravotnictví a sociální péče za sprosté slovo.

        • Trabant napsal:

          Sestra v domácí péči má dnes mzdu zhruba na úrovni průměrné mzdy, tedy něco kolem 25 000 Kč.

    • Petrpavel napsal:

      Psali jsem ve stejnou dobu, v podstatě totéž, viz výše (19:06), potvrdil jste na reálném příkladu to, co si myslím : “ … proč by příspěvek na péči měl putovat nutně do (placených) sociálních služeb. Pokud by měl putovat bezpodmínečně tam, měl by tam putovat přímo, beze ztrát na cestě! Ale to je socialistické řešení, pro dnešní vládní neoliberály nepřijatelné. Tak se kolem toho vede planá debata… ta nic nevyřeší.“

  12. Petrpavel napsal:

    Nejlepší je osobní zkušenost. Sdělím svou.
    Staráme se se ženou (kromě o naše vlastní) v pěstounské péči od jeho jednoho roku o dítko nyní -náctileté. Nyní studuje střední školu. Dostávali jsme do konce tohoto roku jako dávku pěstounské péče kolem 9300,-Kč, nevím to přesně. Nepokryje to samozřejmě náklady,ale byla to milá pozornost za naši „práci“. Od Nového roku to bude 6.400,-. Ví o tomto snižování někdo jiný než zainteresovaní? Píší o tom média? Jistě bychom to dělali i zadarmo. Když jsme se rozhodovali nevěděli jsme o nějakém příspěvku, to nám poradila tenkrát sociální pracovnice kontrolující péči, nikdy nebylo naším motivem dostávat, ale dávat (lásku), peněz máme dost na to, co při naší skromnosti potřebujeme.
    Ve státnm zařízení prý stojí taková péče měsíčně okolo 30.000,-Kč. Státu tedy šetříme. Ne pokaždé vychází do života odtud děti takové jaké je to naše.
    Proboha, jsme i my těmi, kdo „zneužívají“?

    • Trabant napsal:

      Dovolte prostou zjišťovací otázku, jistě osobní, ale nezbytnou a předem se omlouvám za nezdvořilost:
      Jste schopen porozumět psanému textu?

    • Petrpavel napsal:

      Těch 6.400,- bude možná. Musíme si znovu požádat. Na Üřadu práce ještě teď nemají žádné tiskopisy ani žádné informace. Ptejte se po Novém roce, řekli mi (výplata stávající končí koncem tohoto roku) ….

      • wiki napsal:

        Petrpavel napsal: Prosinec 29, 2012 v 19.31 „…Těch 6.400,- bude možná. Musíme si znovu požádat.“

        S tou žádostí je to pravda.

        A koukněte se na můj odkaz z „Prosinec 30, 2012 v 0.10“ + link v něm.

    • Petrpavel napsal:

      Podle Vás ne, podle mne ano. Lépe odpovědět neumím … 🙂
      Ale jsem člověk chybující …. je možné, že se mýlím a máte pravdu.

      • Trabant napsal:

        Nechci se do Vás navážet. Jen už nevím, jak Vám vysvětlit, že já o voze a o koze – pak se nutně musíme míjet pochopením.

        • Trabant napsal:

          ..a Vy o koze, pro srozumitelnost předchozího komentáře doplňuji

        • Petrpavel napsal:

          Omlouvám se, jestli jsem správně nepochopil Váš záměr, a budu se dál snažit pouze sledovat diskusi.

    • tata napsal:

      PETR PAVEL
      JAK SE v některých věcech neshodneme zde rozhodně ano.

      Čtenář

      Mě je jasné že jste to nepsal je to bakalářské práce ženy,ale pochopil sem že stím souhlasíte,nejde oto jestli je někdo hodný nebo ne.Je to o tom že pravicově orientovaný člověk podle mě na škodu………proto asi nikdy nebudu volit pravici…..neboť ten pohled je podle mě čistě až sobecký v pohledu já umím,já mám ,já sem zdraví,já mám štěstí já se umím postarat sám.

      MŮJ POHLED JE naprosto jiný,vždy až dosud sem se uměl nadprůměrně o sebe postarat,přesto sem solidární i s těmi co to tak nedokážou,radši toleruji tu menšinu co zneužívá než postihovat tu poctivou většinu co jim osud nepřál……….zde je mezi námi rozdíl…………je zajímavé že třeba co se dotýká VÁS spíše vidíte jak se třeba kriminalizují podnikatelé ale u tohoto spíše předpokládáte že se spíš podvádí

      Trabant…………..
      TADY SE ROZCHÁZÍME V POHLEDU………….podle mě je daleko větší možnost podvádět u registrovaného poskytovatele než v rodině i je rozdíl když zůstane v rodném prostředí

      • Trabant napsal:

        Ale tato, já fakt nejsem proti péči v rodině. I rodina může a má poskytovat sociální službu. Jen mi vadí, když ji neposkytuje a jen za ni inkasuje, a je jedno, jestli rodina nebo právnická osoba, protože stát má ty peníze spočítané – a když pak poskytovatelům chybí, ukazuje, že je přece zaplatil. O tom to je.

        • Petrpavel napsal:

          Když peníze poskytovatelům chybí, je to proto že stát dává málo, nebo proto že potřebují víc než je nutno. Stát to takhle zavedl. Obojí řešit je v pravomoci státu! Nemohou za to příjemci, není možné jim cokoli vyčítat. Dříve platil rovnou (!) poskytovatelům, a bylo to tak dle mého správné. Pak to zavedl jinak (reformy všeho…i tady) a tím nastaly problémy.
          Že stát lže, t.j. „ukazuje, že je přece zaplatil“ přece nemůže vést k tomu, aby o „peníze ztracené na cestě k příjemci“ byl zkracován příjemce. Začarovaný kruh. Jako ve všem nyní. O tom to, bohužel, je.

          • Trabant napsal:

            Příjemce je ovšem poskytovatel, ať už registrovaná instituce nebo pečující rodina. Uživatel je v tomto směru jen platební nástroj. Pokud takto stejně vnímáme pojem příjemce, nejsme v rozporu. Vnímal jej tak i zákonodárce, bezesporu – jen se zapomnělo na prevenci zneužití a kontrolu, jako u nás obvykle.

          • Petrpavel napsal:

            Možná se mýlím, ale já „příjemcem“ nazývám příjemce, tedy toho, kdo dávku od státu na zaplacení si „služeb“ dostává, tedy ta konkrétní osoba na jejíž jméno a adresu peníze stát posílá. Pak se stává zákazníkem a platí si poskytovatele služby. Alespoň tak to vysvětlovali ti, kdo tuto „reformu“ zaváděli.
            Jak říkám, možná lhali a já jim uvěřil, tohle není můj obor 🙂 .

          • Trabant napsal:

            A ten guláš v pojmech je všemu na vině. Původní záměr zákonodárce (umožnit výběr, kam bude příjemce dávky jako mezistanice prostředky jejich konečným příjemcům distribuovat) se někam posunul.

        • jezevec napsal:

          hm. takže pokud tomu dobře rozumím – tak když CERTIFIKOVANÝ poskytovatel péče schlamstne příspěvek, a buď ho bezbožně prošustruje v neefektivním zařízení, nebo ho rozkulačí tak že majiteli poskytne dovolenou a sociální jistoty, je to OK – zatímco když NECERTIFIKOVANÝ poskytovatel udělá totéž, je to vlastně fuj, přestože výsledek pro recipienta je v praktickém aspektu stejný – a pokud totéž udělá rodina, je to dokonce zločin, protože co kdyby vnuk jel na dovolenou, na dovolenou smí jet pouze zaměstnanec certifikovaného zařízení – je tak?

    • wiki napsal:

      Petrpavel napsal: Prosinec 29, 2012 v 19.2 „… dávku pěstounské péče kolem 9300,-Kč, nevím to přesně… Od Nového roku to bude 6.400,-.“

      Nestudujte si novelu zákona 359/1999 Sb. zákonem 401/2012 Sb.(konkrétně jeho paragraf § 47e) ať víte, oč vše si můžete nově požádat

      㤠47e
      Okruh dávek pěstounské péče

      Dávkami pěstounské péče jsou
      a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
      b) odměna pěstouna,
      c) příspěvek při převzetí dítěte,
      d) příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla,
      e) příspěvek při ukončení pěstounské péče.“

      http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?O=6&T=564

  13. čtenář napsal:

    Penzisté v domovech pro seniory trpí hlady a dostávají tlumící léky, zjistil ombudsman

    Ačkoli je poskytování sociálních a zdravotních služeb bez oprávnění v rozporu se zákonem a hrozí za ně vysoké pokuty, kontrola takových zařízení je velmi obtížná. Oficiálně se jedná o nejrůznější ubytovny, hotely, sanatoria a jiná zařízení, která nepodléhají státní kontrole, protože formálně sociální služby neposkytují. Nejsou nikde registrovaná, neexistují jejich seznamy, takže je i pro ombudsmana obtížné provádět v nich systematické návštěvy zaměřené na prevenci špatného zacházení. Ke kontrolám, ať už ze strany příslušného krajského úřadu, či ombudsmana, může dojít fakticky pouze na základě upozornění na špatnou péči nebo na poskytování zdravotních a sociálních služeb bez oprávnění, v rozporu se zákonem.

    V souvislosti s úhradou péče jsou hosté těchto zařízení fakticky nuceni porušovat zákon, pokud na úhradu nelegálně poskytovaných služeb používají příspěvek na péči. Riskují, že jim bude jeho výplata zastavena.

    Příspěvek na péči je totiž možné použít pouze na péči poskytovanou fyzickou osobou (nejčastěji příbuzným) nebo registrovaným zařízením sociálních služeb.

    http://www.nasepenize.cz/penziste-v-domovech-pro-seniory-trpi-hlady-a-dostavaji-tlumici-leky-zjistil-ombudsman-10972

    PS: takže podnikají neoprávněně a využívají nevědomosti příjemců příspěvků na péči.
    K odhalení těchto by pomohl bezhotovostní převod příspěvku na péči.

  14. Šims. napsal:

    Vůbec se mi tak trochu zdá, že hodně diskutujících do celého problému vnáší svou osobní zkušenost ať žitou nebo z rodiny. Tady přeci nejde o to, zda peníze dostává dobře pečující člen rodiny či organizace, která péči supluje jako poskytovatel sociálních služeb – zde jde přeci o princip přínosu a určitého blaha pro hlavní osobu celé téhle hry a tím je osoba potřebná. Stát ovšem vyčleňuje nemalé prostředky a ty jsou potom často vynakládány mimo účel: ať si rodina vylepšuje svůj měsíční rozpočet či rovnou dojde k zneužití nějakým typem neziskovky. Všichni píšeme, jak je ta péče zatěžující a obtížná, jaké osobní oběti často musí členové rodiny přinášet. Ale v zásadě jde přeci o to, aby ona péče splnila svůj účel – aby starý a potřebný člověk měl vyhovující péči a neodcházel ze života nedůstojným způsobem někde odložen a zapomenut. Pro tento jeho pocit sounáležitosti s ostatními lidmi by se měly prostředky vynakládat a kde jinde by mělo platit zlaté pravidlo: pošli to dál………………………i my budeme jednou staří a potřební.

    • Trabant napsal:

      Tak. Moc pěkně napsáno.

    • Šims. napsal:

      A ještě dovětek – např. trestní zákoník má nejen popis trestného skutku, ale obsahuje i případnou sankci. V zákonech by měly být tyto sdaknce dány automaticky, aby si lidé nemohli myslet, že jsou beztrestní, když budou okrádat své vlastní předky. Jako kontrola by měl nastoupit stát, protože na poskytování péče poukazuje peníze daňových poplatníků a kontrola je potom zcvela namístě. Vždyť tak ochrání i samotné příjemce péče a zásahem pak může dojít k nápravě či ke změně a zlepšení.

    • tata napsal:

      ŠIMS
      souhlas jde především o toho staříka…………ale nemohu souhlasit že do-toho je špatné vnášet osobní zkušenosti………….neboť neumím si představit nic jiného než že sem to dělal pravě pro toho staříka,stařečku,já osobně sem nevzal od státu ani korunu neboť sem měl…………..a jak to mají udělat ty co nemají?OPĚT NEMOHU SOUHLASIT ŽE JE JEDNO KDO TO DOSTÁVÁ…………NEBOŤ cizí je vždy dražší a to o hodně a navíc sebelepší cizí nenahradí své prostředí.

      S principem co jste napsala souhlasím jde především o staříky………….stím dalším už souhlasit nemohu………..nikdo nenahradí rodinu a nevěřím že je větší nebezpečí podvodu v rodině než u cizího………….s toho důvodu vždy by se mělo udělat vše proto aby se starala rodina………………..a nevěřím že by se tolik synu a dcer chovali jak hyeny já tedy nechápu že se vůbec vyskytne třeba jen 1 případ, to nikdy nepochopím.

      • Šims. napsal:

        tato, tak to byste se divil čeho jsou rodiny schopny. Nesmíte to soudit tak subjektivně, když jste to dělal jako milující a vděčný syn. Vy do tohoto nevidíte v celém rozsahu, protože to posuzujete jen ze své osobní zkušenosti. A těch hyen je mezi námi bohužel dost, to byste se divil, kolik lidí resp. dětí své rodiče i týrá. Víte, často se jasně vyjadřujete k rozličným společenským a politickým tématům a tam je Vám ta podlost našeho systému „demokracie“ celkem jasná a komentujete to výstižně. Neděljte si iluze, že lidé ze kterých se tato společnost skládá jsou jen dobří ve vztazích ke svým předkům. Opak je pravdou.

  15. tata napsal:

    Trabant
    teď sem četl znova diskuzi a narazil u VÁS NA ROZPOR…………JEDNÁ SE jak diskutujete o těch ubytovnách jak říkáte že to je o něčem jiném…………ale to je omyl vtom staním balíku je to pravě co se počítá do sociálního systému a zde je pravě ukázka, současnou pravici nezajímá že na ukoj chudáků si někdo rejžuje kapsu ,zde se pravě neobyčejně plýtvá.ALE myslím že se dá dobrou práci sociálky ,dost dobře odhalit ty co se o svěřené staříky nestarají určitě u těch větších částek kdy se musíte starat 24 hodin to si myslím že zde se švindlovat nedá aby jste to nezjistil

    • Trabant napsal:

      Ubytovny kupčí s příspěvkem na bydlení, příspěvek na péči je předmětem zájmu neregistrovaných poskytovatelů sociálních služeb, a jen jako přilepšení k tomu, že oberou seniory o důchody. Přitom má krajský úřad jen symbolické nástroje, jak zamezit tomuto zneužívání, maximálně vyvolat řízení o odebrání příspěvku – v kolika případech ze sta na to dojde?

      • Hana napsal:

        Děje se to, i v zařízeních, poskytujících soc.služby. Když člověka rozpohybujete a udržíte v lepším stavu, může klesnout o 4000 měsíčně naprosto jednoduše. Přesto míra péče neklesá, lidé mají ve smlouvě právě tu práci na udržení stavu.
        Na ubytovny se běžně přispívá, dokonce i mladým feťákům (Praha, osobně jsem navštívila), příspěvkem na bydlení, to je pravda. Jinak by byli na ulici. S PnP je tendence kšeftovat, ale už začínají kontroly i tady. Konkrétně vím o ubytovně, kde je několik lidí s PnP, ale už nemůžou jen brát příspěvek, chodí tam pečovatelky, je tam kontrola… Kšeft přestává být tak výhodny, jak se zdál.

      • čtenář napsal:

        Trabante,jsou i takové ubytovny co to mají propracované do detailu.
        Její majitel je obětavý podnikatel.

        Návštěva v přerovském lazaretu aneb jak vypadá bída zblízka

        Přerov /REPORTÁŽ, FOTOGALERIE/ – Na první pohled má lazaret v ubytovně pro sociálně slabé přerovského podnikatele Pavla Mirgy vlídnou tvář. Ale to, co je pro jednoho pomoc bližnímu v nouzi, může být pro druhého slušně prosperující byznys. V tomto případě zcela v mezích zákona. Majitel ubytovny totiž pouze zacpal díru v už tak dost děravém sociálním systému, který neřeší, kdo se postará o těžce nemocné z léčeben dlouhodobě nemocných, o něž odmítají pečovat jejich vlastní příbuzní.

        http://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/navsteva-v-prerovskem-lazaretu-aneb-jak-vypada.html

        PS: alespoň díky vašemu článku už rozumím velmi přesně na co poukazujete.
        Překvapuje mne,že Přerovský deník to označil tak,že je to v mezích zákona,když
        je evidentní,že je zákon porušován.

        • čtenář napsal:

          „Myslím, že Přerov není až tak divoké město“

          Kontrola ubytoven, heren, barů, řidičů. Tak velkou a rozsáhlou policejní akci Přerov už dlouho nezažil.

          Bylo něco, co vás při razii udivilo?

          Ano, byl jsem šokován při pobytu v ubytovně v Dluhonské ulici. Žijí tam v bídě těžcí invalidé.
          Vím, že i otrlí policisté byli vyvedeni z míry pohledem na lidi, kteří se dostali na samotné dno.
          Osobně nejsem příznivcem tohoto typu podnikání – kdy podnikatel vlastní ubytovnu
          a do ní sváží invalidy z celé republiky,ale je to bohužel otázka státu a my
          to nemůžeme příliš ovlivnit.

          PS: na otázku odpověděl
          Mgr. Dušan Hluzín(TOP 09)
          náměstek přerovského primátora

    • Šims. napsal:

      Víte, on je problém v tom, že se ta péče moc nekontroluje. Proto jsem již někdě výše psala, že by se mělo více kontrolovat takové to běžné poskytování péče – vždyť přeci je jasné, zda má babička dostatek vypraného prádla, že má co jíst a že je v bytě uklizeno. On je problém, že babičky ze strachu před hněvem i vlastních dcer raději všechno chválí a zapřou nos mezi očima. Na poskytování péče by se měly dle mne sepsat orazítkované smlouvy a rozsahu péče, aby se garantoval určitý standard – to by bylo lehce kontrolovatelné. U ležáků a těch, kteří potřebují péči 24 hodin denně by měla fungovat poradenská služba, aby mohli poučení pracovníci pomáhat lidem takto zatíženým nepřetržitou péčí a mohla by existovat i taková služba, že v případě potřeby by někdo mohl zastoupit hlídání, aby pečující mohl dojít k lékaři či na úřad. Pečující jsou také jen lidé a mají také svůj život se svými potřebami. V oblasti sociální služby je pole neorané a je mnoho co zlepšovat. Vždycky si vzpomenu na toho malého Davídka se sestrou (Brno), kde sociální pracovnice navštívila rodinu dvakrát a nepoznala, že jsou děti podvyživené a zanedbávané a bohužel chlapec i týraný. Fundovaná sociální pracovnice takové věci musí poznat a nemusela by se pak u soudu vymlouvat, že má moc rodin na starost a nemá čas se o ně starat. Když mám podezření, tak si přeci objedu školu, dětského doktora a zeptám se v domě. Já jsme pracovala jako terenní sociální pracovnice pro staré a postižené občany. Vyjížděla jsem podle svého plánu po obecních úřadech, kde jsme se vyptala třeba starosty na problematické občany, ty jsem navšívila, domluvila často s ošetřujícm lékařem a sjednala další péči a výhody. Navštívila i rodinné příslušníky, domluvila různé služby, případně sepsala žádosti do domova důchodců, průkazky ZTP apod. Nikdy jsme nezapomněla si dát do plánu opakovanou návštěvu po dvou až třech měsících, abych viděla zda péče funguje, či je potřebné něco změnit. Viděla jseme hodně domácností starých lidí, viděla jsem v jakých žili často hrozných podmínkách, ale rohodně se nedaly zavírat oči a nechávat vše svému osoudu jen proto,
      že si nechci komoplikovat život a vzít se za někoho oslabeného a často bojácného.
      že jejitřewba jejich děti nestály za nic.

  16. Řezníček z Brna napsal:

    Závěr celé této zajimavé diskuze pro mne, který v oboru sociálních služeb nepracuje, je takový, že i zde v tomto oboru dochází k tomu, co již roky říkají levicoví intelektualové: Veřejné zdroje stále vice a více odtékají do soukromého sektoru. Plíživá privatizace tyto zdroje požírá jako houba dřevo.

    • Trabant napsal:

      A to jsme u příspěvku na péči. Což teprve, až začneme v příštích dílech hovořit o kapacitách, strategiích a budoucích scénářích, diferencovaně podle právní formy poskytovatelů.

    • Hana napsal:

      Asi takhle: Pokud soukromý poskytovatel dává skutečně slušnou péči, potom cena kolem 25.000/měsíčně odpovídá realitě. Pokud rodina pečuje za pouhých 8-12000, dobře ušetříme. Protože „státní“ pobytovky i s nejvyšším PnP stojí do 22.000, potřebují dotace. Moc soukromníků nevydrží, zvláště při rostoucích nárocích na kvalitu a při množících se kontrolách. Ombudsman je jako lítačka, stačí jedna stížnost, naběhne – a už máme v odborném tisku hned dvě likvidační záležitosti za prokáízané nedostatky. Jedna pobytovka státní, jedna soukromá. Pokud by nedošlo k Drábkovinám, bylo by toho víc. Jo a v Německu lůžko stojí zhruba o 60000 víc.

      • Trabant napsal:

        20 000 Kč na lůžko a měsíc je nákladová realita slušné pobytovky více než sto lůžky, přičemž pětinu této částky pokrývá dotace a průměrná hodnota PnP na lůžko je těsně nad 5 000 Kč. Takhle vypadají reálná čísla. 22 000 Kč na lůžko bez dotace je nereálné – to by poskytovatel musel být ze 100% obsazen čtyřkou závislostí a náklady na mzdy by mu raketově vzrostly.

        • Hana napsal:

          No, já tedy nevím, ale když spočítám, že platba v zařízení měsíčně může seniora vyjít kolem 9500 a má 12000 PnP, tak chca nechca díky němu zařízení dostane 21500 jen to hvízdne… A to je tak průměrný dvoulůžák.

          • Trabant napsal:

            Ne na každém lůžku máte čtyřku. Zdaleka ne na každém.

          • Trabant napsal:

            A proto si myslím, že nejste poskytovatel. Nebo aspoň ne z domova pro seniory. Kdybyste byla, tohle by Vám bylo jasné.

          • Hana napsal:

            No dobře, jenže tady jsme u určité přesnosti- Vy říkáte, že je mnou uváděná suma nereálná. Já zase, že se jí dosahuje – ale neříkám přece, že všude. Uvádím i náklady na lůžko, dvacet pět tisíc, jak to vychází u nás.

  17. Hana napsal:

    To, co se tady popisuje, skutečně nastalo ihned v roce 2007, protože pokud někdo (vzácně) pobíral příspěvek na „bezmocnost“, najednou místo 500 měl 2000 a místo 960 dokonce 4000. Ano, hned se to schovávalo pro děti a vnuky. Mám ale zprávy od různých poskytovatelů i odborů, že už v r. 2010 se to zvládlo. Byli i manželé, co se nahlásili vzájemně za pečovatele. Jenže už tehdy, v roce 2007, začaly kontroly, včetně ústavů. Fungují i takové věci, že na základě kontroly užití příspěvků na péči se omezuje nebezpečí týrání bezmocných lidí, hlavně seniorů.
    Uvědomme si, prosím, že pokud někdo potřebuje třetí stupeň, tedy pobírá 8000 korun, je velmi špatně mobilní. To znamená, že pokud není na vozíčku, potřebuje pomoc při vstávání, kompletní hygieně, nepřipraví si jídlo, nic nepřenese, nestojí, sám se těžko zvedne… Takový příspěvek mají i lidé s demencí, kteří právě proto, že ještě chodí, musejí mít dohled 24 hodin denně. Běhají i v noci, nevěří, že se ještě nevyspali – což vás vyřídí jako pečovatele do jednoho týdne, pokud nemáte střídání. Osobně bych radší fárala do dolů. Navíc, protože je málo peněz, je vše posuzováno velmi přísně, takže PnP jen tak někdo nedostane. Také se už kontroluje změna a PnP se snižují. Zneužívání příspěvků je tedy víc a víc mýtus.
    Pobytovky se mají uživit. Nejsou to hotely ani zdravotnická zařízení, kde by se platilo z pojišťoven. Takže péči je nutné hradit – právě z PnP. Tady jsou v kontrolách rezervy, protože se pokoušejí některé soukromé pobytovky rejžovat. To potom plní stránky. „Státní“ pobytovky jsou naopak docela honěné skrze kvalitu péče, ty nároky profese na etiku a vzdělávání jen tak někdo nezvládne. SŠ mají honičku. Porovnejte pobyt v nemocnici a pobyt v sociálním zařízení – v nemocnici na vaši důstojnost a práva zvysoka…
    Tenhle článek hezky burcuje, ale je malinko šejdrem. Ne pozadu, to ne, ale mluví o plošné záležitosti, která prostě plošná není.

    • Trabant napsal:

      Článek nemá burcovat, je pilotem do série článků o sociálních službách, má ilustrovat prostředí, do kterého se vstupuje – a příspěvek na péči do tohoto prostředí patří, s celým kontextem na sebe navázaným. To, co řeší článek, ne diskuze, není problém příspěvku na péči, ale problém registrovaných a neregistrovaných poskytovatelů.

      • Hana napsal:

        Jenže Vy to trošku manipulujete směrem k dojmu, že jde o plošnou rejžárnu v každém ohledu. Není to tak jednoduché, což dokazují případy krachujících takyposkytovatelů, co přestali být schopni hradit elektřinu a pod. V diskuzi jsem již uvedla, že se v odborném tisku probírá příklad pobytovky, na kterou podal ombudsman kraji návrh na likvidaci. U nás vím o dalším čekateli na podobný konec. Nic není tak jednoduché ani strašlivé, jak Vaše čísla vypadají.

        • Trabant napsal:

          O plošnou rejžárnu v každém pohledu nemůže jít už proto, že pobytovky si PnP snadno ošéfují, což někde v diskuzi uznávám. Nejde o číslo, jak je strašlivé, ale o princip. Ve 2007 něco začalo a ve 2010 se to zvládlo, jak píšete, i když se to musí zvládat ještě ve 2012, vždyť přece o nic nejde. Chyby se udělaly, ale napravují se. Vy asi nebudete poskytovatel?

    • Trabant napsal:

      Paní Hano, možná vidíte problém „státní“ x soukromé, ale tak to už docela dlouho nestojí. Současný problém je registrovaný x neregistrovaný poskytovatel. Ono „státní“ a soukromé se projevuje jinde než v kvalitě.

      • Hana napsal:

        Dobře, takže z těch soukromých je pouze část neregistrovaná. Což nebylo jasně řečeno. Ostatní služby registrované jsou.

        • Trabant napsal:

          Ne tak docela. Není rozdíl v požadavcích na poskytovatele sociálních služeb a na zdravotnické zařízení poskytující sociální služby?

          • Hana napsal:

            měly by mít (sociální lůžka v LDN) podobné záležitosti, tedy studovaného soc.pracovníka, aktivizace a podobně, ale co vidím, tak se to malinkato opožďuje – například ještě studují a budou studovat v r.2013, což už má mít sociální zařízení zmáknuté. Zajímavou vychytávkou jsou jednotlivá soc.lůžka přeměněná na „ubytovnu“, což lidem, zvyklým v LDN žít už několik let, umožňuje zůstat v rom novém „domově“. Ony tam vznikají vztahy i s personálem a změna je pro ně těžká. Došlo k závislosti na službě, není, kam odejít (lidem bylo slíbeno, že z LDN neodejdou a rodiny zlikvidovaly byty). Tyto nové kličky se už také dostaly do hledáčku krajů. Ony totiž existovaly i LDN, které papírově přehazovaly lidi ze zdr.lůžek na sociální a odmítaly pustit lidi dál, do domovů, dokonce i domů. Obložnost je svinstvo. To byly bouře posledních 2-3 let, už se to také sleduje.

          • vlk napsal:

            Vstoupím zcel a mimořádně mezi Vás paní Hano a Trabante. Jakkoli to normálně nečiním. Konstatuji , že jste oba dva z oboru , oba s velkou praxí. Mohu si tohle konsttaování dovolit – s oběma z Vás jsem v kontaktu. Nebo byl. Oba jste fundovaní a oběma Vám jde o věc. Tolik mlůj vstup. Je motivován jen tím, že by nemělo smysl, abyste jedne druhého začal přetlačovat. A ještě jedna poznámka – jestli jsem dobře porozuměl Trabantovi, je nejméně jedna z jeho nosných myšlenek ve smyslu – na opravdovou sociální práci je zatraceně málo peněz. Pokud zatím chcete kvalitu, najdete ji převážně ve státních a obecních zařízeních. Nicméěně tahle zařízení jsou nyní yvstavena silným finančním úbytím, protože příjemc e dávek má tzv. volbu. Takže prachy , které dříve šli těmto , většinov ě dobrým poskytovatelům dne s z určité, nemalé části zkasírují buď rodiny, aniž by pro seniora cokoli zásadního udělaly, či podivní takypodnikatelé v oboru.
            Toť vše, co jsem chtěl sdělit.

          • Trabant napsal:

            vlkovi a Haně:

            Ale jo, nebudu už reagovat. Jen mně strašlivě vytáčejí takové ty plky, jako že se od roku 2007 do 2012 udělal kus práce a že už je vlastně všechno přenastavené a v pořádku, Slyším to od úředníků často. Poskytovatel přitom má zodpovědnost za desítky zaměstnanců a často stovku či více uživatelů, strategicky buduje kvalitní službu a je permanentně poškozován neschopností, alibismem a nedostatečným výkonem státní správy. Pro úředníka je úspěch, že se systém za pět let civilizoval natolik, že už zanikají nekalí konkurenti. pro poskytovatele je to určité pensum ztrát, které musel za těch několik let kompenzovat, za úspěch to rozhodně nepovažuje. Nepovažuji za úspěch ani to, že LDN s nákladem na lůžko o 10 000 vyšší než domov pro seniory, v roce 2013 začne dosahovat naplněnosti kvalifikovaným personálem, což domov pro seniory musí již několik let. Považuiji za hrubou neznalost argumentaci, že příjem na lůžko představuje 12 000 + 9 500, což je dost. Takových lůžek má poskytovatel ve svém zařízení maximálně ke 30%. Takže můžeme tvrdit, že vše je v pořádku, ale situaci tím nezměníme. vaše dikce, paní Hano, mi připomíná úředníka., hájícího neschopnost státní správy a vydávající ji úspěch. Proto se čílím.

            Pobytovka si příspěvek na péči umí ošéfovat. Jestli vám ale postaví nebo zrekonstruují v blízkém sousedství neregistrované zařízení stejného typu, to vám odsaje movitější uživatele, časem získá registraci (jsme v Česku) a bude společně s vámi okusovat stejný krajíc, naprosto nekoncepčně, považuji to za známku nefunkčnosti státní správy.

            A terénní služby jsou zase úplně jiná a jinak bolavá kapitola.

          • Hana napsal:

            Asi to nevnímáte tak, jak jsem psala. Neříkám, že je to v pořádku, ale ten kus práce se udělal. Není to plk, lidé na sobě museli „máknout“ a to se ve kvalitě práce ukázalo – což ostatně i Vy o kus dál připouštíte. A nezlobte se, PnP si neošéfujete tak snadno, protože v terénu se zrovna u seniorů s odpovídajícím příspěvkem nesetkáte. To musí sociální pracovník odhadnout a pak se modlit, aby to přes posudkáře na zvýšení bylo. Věřím, že leccos v debatě vzniklo kvůli položení textu – osobně bychom si leccos jistě hravě upřesnili.

  18. Šims. napsal:

    Ještě pro Tabanta.
    Z Vašich polemik je mi jasné, že pracujete v sociální sféře a pravděpodobně bude prvoliniová. V jedné reakci jste polemizuoval s mými slovy o nedokonalosti existující péče s tím, že jde o regionální a místní nedostatky. Ano, ve velkých městech existují ony domovinky, ale někdy dostat svého stařečka do této péče naráží na nízkou kapacitu. Pak jsou určité sféry péče, které jsou obtížně dostupné z jiných důvodů – doprava, doprovod etc. Zkrátka každý člověk potřebuje trochu jiný charakter péče a obtížně se to pak s nedostatekm peněz a dalších prostředků realizuje. Ale co bych ještě ráda podotkla. Když jsem psala svoji diplomku, tak jsme se orientovala právě na péči o staré a dopady, které pak při zvládání nemocí a postižení nastávají. Např. v devadesátých letech existovala celá řada opuštěných vesnických škol. Šlo o budovy, které byl dobře postavené a pomocí celkem nízkých nákladů se mohly ptřebudovat na malé domovy pro důchodce kombinované s domovinkami. Staří občané by mohli zůstat v rodném kraji, rodiny by za nimi mohly docházet třeba každý den, mohli by si brát rodiče domů na víkendy, zkrátka by péče fungovala místně, bez přesazování. V těchto zařízeních by mohly fungovat i domovinky (denní pobyt). Jídlo by se mohlo řešit částečnou dovážkou a zaměstnání by našly i místní ženy, které by mohly pracovat jako personául a služby. Tajkový domov by mohl mít kapacitu třeba do 20 obyvatel a řešil by místní problématiku. Na nákladech by se pak mohly podílet i vesnice, které by byly v dosahu a měly tam také své obyvatele. Namísto toho se budovaly domovy kapictě i 200 obyvatel a to je pak fakticky továrna. Do sociální oblasti se vstupovalo velmi necitlivě a neuváženě a nedokázaly se využít i laciné a přitom prospěšné zdroje, které často nabízela daná lokalita. Nakonec se budovy pročachrovaly na různé dílny a podnikatelské provozy a dneska jsou často nevyužívány, protože se podnikatelé přestěhovali po zbohatnutí do lepších prostor. Takový osud často postihly i budovy jeslí a školek nejen na vesnici. Nyní chybí místa ve školkách, matky musí převážet děti přes celé město. Jeden takový příklad vidím u bytu mého syna, kdy areál školky obsadila firma na výrobu nevím čeho a přitom je zahrada plná vzrostlých stromů a pro děti by to bylo ideální prostředí. Ono je to také asi v tom, že dnes se na lidi jako takové myslí až v poslední řadě.

    • Trabant napsal:

      To máte pravdu. V Česku se prostě nepřemýšlí koncepčně. Ale to nezměníme.

    • Řezníček z Brna napsal:

      Šims: S těmi zrušenými školami v dedinách je to určitě zajimavý nápad. Nedávno jsem viděl v inzerci budovu školy 1-5 ročník po nedávné rekonstrukci na velkém pozemku za pouhých 1.3 milionu korun (vesnice na Jihlavsku). Kamarád dělá ředitele domova důchodců, mají kapacitu 120 míst a má pod sebou 79 zaměstnanců (a to mají ještě podstav, chybí jim jeden údržbář a zahradník). Vůbec tomuto oboru nerozumím, ale zdálo se mne, že na těch 120 klientů je těch 79 zaměstnanců hodně, ale vysvětloval mne to nepřetržitou směnností mají prádelnu, kuchyňi atd, asi to tak má být.

      • Občan napsal:

        Ani ne.
        Berte to takhle:
        Ředitel
        Zástupce
        Paní pro všechno (sekretářka, telefonistka, „tisková mluvka“, příležitostná pomocnice účetní)
        Účetní
        Hospodář/ka
        2 údržbáři
        2 pradleny
        pekař
        2 rehabilitační pracovníci/ce
        To je 12 lidí jednosměnných

        Dvousměnní:
        8 kuchařů/ek
        4 pomocníci/ce (výdej a rozvoz jídel po pokojích a mytí nádobí)
        8 uklizeček (za předpokladu, že slouží 12ctky)
        20 dvousměnných

        Třísměna (na tu zbývá pouhých 47 lidí):
        18 sester/bratrů
        15 ošetřovatelek/lů
        12 sociálních asistentů/ek
        2 poskoci

        Takže on to má spíš sakra personálně napjaté a všichni lidi makají jak šroubi.

        • jonáš napsal:

          Akorát nevim, jak dva poskoky zařadíte do 4 směnových turnusů (168 hodin do týdne, čili stav na obsazení směny je třeba dělit 4,2).

          • Občan napsal:

            Poskoci, pokud nemají alespoň ČID, starobní důchod nebo nedělají VPP, nemají jinou možnost než pracovat nejméně 12 hodin denně. I tak je jejich „plat“ sotva uživí.

            Zbytek zaměstnanců jsem uvažoval v normálních 8mihodinových směnách; s vyjímkou pomocného personálu, u něhož předpokládám 12tihodinové směny).

            A pak tam máme dva statutáry, kteří musejí být k dispozici de facto 24 hodin denně (úmrtí, havárky a jiné bezodkladné záležitosti; ale i oni si MUSÍ někdy odpočinout – proto tam uvažuji dva, aby se mohli nějak vzájemně zastoupit/vystřídat).

        • Trabant napsal:

          To byste měl, Občane, pořádně předimenzované vedení zařízení, když tam máte plnoúvazkového zástupce čistě jako zástupce.

        • Trabant napsal:

          A těch osmnáct sester byste platil z čeho? To jsou iluzorní představy. Na výkony osmnácti sester poberete z pojišťovny nějakých max 200 000 Kč, ale náklady na mzdy včetně odvodů Vám udělají cca 500 000 Kč měsíčně. Zdravotní péče je v ČR hrazena ze zdravotního pojištění. Platit sestry z dotace nebo PnP je porušení rozpočtové kázně a platit sestry z úhrady uživatele je protiústavní.

          • jonáš napsal:

            To máte jedno, tak by to nebyly sestry ve smyslu zdravotní péče. Šlo o představu spotřeby personálu, vedle uvádíte dvě hodiny péče o jednoho člověka denně a oponent namítá, že je to málo — tady to vychází cca 10 osobami obsazená směna pro 120 klientů, čili stejné 2 pracovní hodiny na jednoho denně (součet za všechny tři směny), přičemž praní a vaření je „ousourcováno“ do denních směn. Takže žádné personální předimenzování v tom nebude, aniž bych musel řešit jestli zástupce nebude zároveň závozník a pomocnej zahradník

        • Šims. napsal:

          Ano a je to právě o té fabrice, která se ze sociální péče činí. Myslí si snad někdo, že se tam lidem nějak významně líbí? Myslím obyvatelům? Řediteli možná ano, ale co mají dělat ti chudáci s tou přidělenou postelí a místem u stolu? Já nevím, zda cílem zde diskutujících je skončit v takovém zařízení a charakterem této péče. Ony jsou vlastně jen dvě cesty – jednou je dochování svých předků v rámci základní rodiny a to s pomocí rozličných služeb, které poskytují např. neziskovky či stát – např. ony domovinky, docházka sestry na medikace v době zaměsntnání rodinných příslušníků apod. A nebo vytvořit síť (i kombinované péče) formou malých domovů, které budou částečně průchodné do původního rodinného prostředí. Nemohu zde citovat pasáže z mé diplomky, kde jsem těmito věcmi zabývala, ale myslím si, že tudy by mohla vést cesta, jak udržet určitou důstojnost stáří hlavním aktérům a přitom umožnit rodinným příslušníkům realizovat i trochu vlastní péče a splnění mezigeneračních povinností. Jak mne nyní mrzí všechno co jsme nestihla nebo neudělala pro své blízké a dnes pro ně mohu udělat jedinou věc – rozsvítit jim na hrobech svíčku a přinést květiny. Je to málo.

  19. Jan Čermák napsal:

    Báječné, byť poněkud dlouhé.
    Nacházím zde /v diskusi/ střet zdravého rozumu s ideologií.
    Střet představ a dojmů s realitou a praxí.
    myslím, že to krásně ukazuje, jak je marná snaha řešit všechny problemy světa tržně konformě a zákonem. Všem stejným metrem. Jenže realita je vždy složitější.
    A vidím obavu z koncepce, zodpovědnosti jednotlivce, zodpovědnosti státu.
    Ideálem posledních let je chaos, zdá se mi. Nejsem od fochu, ale principy nerovnosti soukromého a státního, když ten soukromý vyzobe zisk a státnímu, krajskému zůstane ztráta mi připadá stejný i v zdravotnictví, školství. Zákonem ustavená nerovnost ve prospěch soukromých subjektů ideologicky zdůvodněno trhem. Na otázku zda je to hloupost či záměr nelze odpovědět jinak než, oboje. Taky se mi zdá, že vše co funguje je třeba reformovat, aby to pokud možno už nefungovalo, příkladů mnoho, že?

    • wiki napsal:

      Jan Čermák napsal: Zákonem ustavená nerovnost ve prospěch soukromých subjektů ideologicky zdůvodněno trhem.

      To je IMHO standardní taktika „rozděl a panuj“. Pokud na to skočili lékaři, proč by to nemohlo zabrat i ve službách sociálních?

      A v mezičase – zatímco se transformovaní budou bavit tím, kdo „zítra“ dostane větší kapustičku – se dají prosazovat „větší rány“ typu IT zakázek za gigapeníze…

  20. Občan napsal:

    Jak tak sleduji vývoj debaty kolem PODNIKATELSKÉHO sektoru, který je z pro mne neznámého důvodu nazýván „sociálními službami“, nabývám stále více dojmu, že pro NĚKTERÉ podnikatele v daném oboru je to prostě jen business jako každý jiný – stánek s buřty nebo invalidé či stařečci, všechno jedno. Vč. všeho negativního, co podnikání počesku provází.

    Nemyslím si totiž, že problémem jsou registrované či neregistrované podnikatelské subjekty, ale právě filosofie tohoto businessu. Tedy to, že SOCIÁLNÍ služby se v ČR staly prachsprostým kšeftem; ovšem státem a samosprávami bohatě dotovaným. Jako ostatně spousta dalších „podnikání“.
    Na západ od našich hranic jsou od sebe striktně odděleny VEŘEJNÉ sociální služby, jež slouží všem bez rozdílu – tedy i zcela chudým příjemcům – a proto si ZASLOUŽÍ dotace z veřejných prostředků. A služby SOUKROMÉ, které jsou PLNĚ financovány z prostředků těch, kteří si je kupují; BEZ dotací. V ČR to, bohužel, funguje úplně jinak – stát z daní, jež platí i ti nejchudší občané, bezbřeze dotuje PODNIKÁNÍ; což je naprosto absurdní. Kdo chce PODNIKAT (jedno v jakém oboru), MUSÍ si zajistit klientelu a finance sám. Teprve pokud PROKAZATELNĚ začne poskytovat služby veřejného charakteru a PROKÁŽE, že je bude poskytovat DLOUHODOBĚ a na základě řádného ZAMĚSTNÁVÁNÍ, má získat MOŽNOST obdržet dotace z veřejných prostředků.

    Trabantův pohled je kalvinisticky pragmatický. Podniká v sektoru, který je perspektivní a podniká v něm bez skrupulí. Inu, proč ne; protestantská morálka nikdy nezahrnovala morálnost/mravnost či nemorálnost/nemravnost ZPŮSOBŮ podnikání…
    Já takového pragmatismu až cynismu nejsem schopen. Pokud se něco nazývá SOCIÁLNÍMI službami, pak to nemůže být předmětem PODNIKÁNÍ, má-li to zůstat cenově dostupné pro CELOU populaci. V tomto resortu prostě nemá PRIVATIZACE co pohledávat; zvlášť ne v chudé zemi, která nemá dostatek SAMOPLÁTCOVSKÉ klientely.

    • Joda napsal:

      No jo Občane, ale co s tím. Když strany, které bezostyšně hlásají že „podnikání ve zdravotnictví a v sociálních službách je podnikání jako každé jiné“ dostávají při volbách stále dost hlasů. A to i od lidí, kteří na tato „podnikání“ doplácejí.

    • Trabant napsal:

      Občane, chápu správně, že jsem kalvinistický cynický pragmatik podnikající v sociálních službách? Pak o mně ovšem víte více, než já sám. Zkuste mi vymyslet ještě nějakou další identitu, ať vím, oč přicházím.

      • Občan napsal:

        Když si, Trabante, přečtete po sobě svoje příspěvky, těžko dojdete k jinému závěru.

        – Nejste katolík, ale uvádíte o sobě, že jste silně věřící křesťan. Nejste ale ani pravoslavný; takže zbývá nějaká z protestantských církví.
        – Vaše příspěvky k „sociálním službám“ osahují skoro výhradně chladné kalkulace, podnikatelské výrazivo, lhostejnost k nekalým praktikám jako je „zaměstnávání“ na dohodu a ke zneužívání práce dobrovolníků tam, kde by měli být pouze placení zaměstnanci a dost frekventovaně pojmy „zisk, ziskovost“.
        – Nemáte nejmenší morální problém s tím, že oblast SOCIÁLNÍCH služeb se stala prachsprostým podnikatelským oborem. Váš pohled na jejich poskytování je jasně podnikatelský/manažerský a zjevně se primárně orientujete na solventní klienty.
        – A v podstatě máte jediný problém – to, že že vám (registrovaným podnikatelům) „užírají“ z koláče dotací a zisku rodinní příslušníci příjemců a neregistrovaní podnikatelé.

        Hledal jsem ve Vašich textech nějaký lidský rozměr, ale našel jsem tam opravdu pouze chladně pragmatického podnikatele.

        • Trabant napsal:

          Občane, občane. Když jsem reagoval na vaše problémy se získáním zaměstnání v sociálních službách, napsal jsem, že s takovým jednáním nesouhlasím, ale že je realitou.

          Vytýkáte mi, že jsem pragmatický, ba cynický podnikatel v sociálních službách, orientuji se na solventní klienty. Vězte, že zařízení, kde působím, patří městu, ne Trabantovi. Ve své práci nemohu být naivou, protože na mě závisí desítky zaměstnanců a přes stovku uživatelů. Působíme ve venkovském regionu a snažíme se být zařízením s rozumným poměrem kvality a ceny, abychom byli dostupní i nízkopříjmovým seniorům. Naše ceny jsou v regionu nejnižší a dokud to půjde, budeme je držet. Vlečeme sebou dědictví minulosti, kdy v domovech pro seniory byli uživatelé, které bychom dnes nepřijali, protože
          nesplňují požadavek na potřebnost služby. Nevyhazujeme je na ulici, tiše neseme finanční ztrátu spojenou s těmito nevhodně obsazenými lůžky.

          Zkuste příště být méně Sibylou a více Občanem.

        • Trabant napsal:

          Že jsem silně věřící křesťan je možná pravda, ale to já neposoudím. Jen si nepamatuji, že bych to o sobě někdy tvrdil 🙂 Jestli můžete, osvěžte mi, prosím, paměť.

    • Řezníček z Brna napsal:

      Občane, Váš výpad proti autorovi článku je dost podpásovka. Vy znáte Trabanta osobně, že můžete tvrdit, že podniká bez skrupulí?

  21. Old Rebel napsal:

    Co se týká toho co Občan napsal o Trabantovi tak plný souhlas s Řezníčkem. Ovšem u vědomí toho, že jádrem KAŽDÉHO podnikání je PŘEDEVŠÍM ZISK a to před vším ostatním a v Čechách ( ale i jinde ) ZA KAĎOU CENU, pak s jakýmkoliv ziskovým podnikáním v oblasti sociálních a zdravotních služeb – neboť objektem jejich činnosti jsou výhradně lidé, jejich těla i duše – NEMOHU SOUHLASIT!!! Zde musí působit v maximální míře stát, regiony či obce, případně NEZISKOVÉ organizace. A to by mělo být základem pro směr vývoje této oblasti. A o to MUSÍME na VŠECH úrovních usilovat!!! Spoléhat na „lidskost a morálku“ v podnikání – a u nás zvláště – je, mírně řečeno, pošetilost.

  22. Old Rebel napsal:

    Koukám že to nespadlo pod Řezníčkovu odpověď.

    Jinak Trabante díky za zavedení tohoto tématu sem, budu se těšit na pokračování. Zde se aspoň čtenář něco nového, zajímavého a praktického dozví.
    O tom jaký „lidský materiál“ nám tu vládne už všichni moc dobře víme, nemá cenu to tu stále zleva či zprava přetřásat. Už to unavuje a jeden z toho ztrácí chuť k jídlu a naopak dostává chuť dát si pořádného panáka.
    Všem zde – bez rozdílu světonázotu – PF2013, hlavně co nejvíce zdraví a víry, že ten marast zde nemůže trvat věčně.

  23. Elév napsal:

    To se to podniká s „bílým“ masem. Ještě jsem neviděl v domově důchodců „snědého“ spoluobčana. Že by to bylo rodinou, která se o ně postará? Většina „bílých“ se o své rodiče starat nebude, raděj je dá do sociálních služeb … registrovaných nebo neregistrovaných.

    • Šims. napsal:

      Ano, máte pravdu. Starostlivost o staré členy rodin je u cikánů v popředí zájmu. Oni opravdu nedávají své předky do domovů apod. Oni mají ke svým starším úctu a dochovají je v rodině.

    • Hana napsal:

      To je mýtus. Možná někde mají lidé štěstí na romskou rodinu, ale v naší oblasti, když není obyvatel domova, tak má aspň žádost. I domácí násilí je jejím důvodem…

      • Šims. napsal:

        V jednom máte také pravdu – u dnešních Romů došlo také k určitému rozvratu tradičních hodnost. Jako se děje v celé spúolečnosti, tak to zasahuje i jednotlivé skupiny. Ale historicky – cikáni se o své předky starali dobře, také staří měli v cikánské rodině dost velké slovo.

    • Občan napsal:

      Za DD, LDN a DPS se totiž PLATÍ. Zatímco na stařečka v domácnosti JE PLACENO daňovými poplatníky.
      Navíc jsou stařečci v domácnosti bezva vedlejším zdrojem financí, protože jim lze svěřit vlastní vnoučata do „pestounské péče“ a dostat se tak snadno k dalšímu příjmu.

      Většina bílých, POKUD mají práci, dře i ve věku, kdy už by sami potřebovali spíš pomoc a odpočinek. Momentální věk odchodu do penze je totiž 63-65 let a stále se ZVYŠUJE. Takže ti, co ještě opráci nepřišli, hákují do úmoru a na nějakou péči o své staré rodiče nemají sílu ani čas. No, a pokud se dožijí odchodu do penze, jejich rodiče jsou většinou již po smrti (někdy i děti, protože dnes nejsou žádnou vyjímkou smrtelné infarkty a mrtvice u 35tiletých lidí).

  24. Miluše napsal:

    Poslední komentáře mi připomněly báseň Jana Nerudy z roku 1867:

    Dědova mísa

    V kamnech praská, dědek každou chvíli
    zvadlé ruce sobě zahřívá.
    Kolo vrčí, syn si s prací pílí,
    nádobu si z dřeva vyrývá.

    Kolečko si divnou píseň šumí,
    vnoučeti se očka kmitají –
    „Hele, co náš táta všecko umí,
    jak mu tříšťky z rukou lítají!

    Dřevo ukradl jsi v panském lese –
    komu děláš z něho koryto?“
    „Dědovi – již se mu ruka třese,
    nádobí už všechno rozbito.“

    „Nauč mne to!“ – „Vida toho kluka,
    nač by tvá to ruka uměla?“
    „Až se tobě třásti bude ruka,
    koryto ti synek udělá!“

    V kamnech praská, dědek shrben pláče,
    zvadlé ruce syn mu zulíbá,
    kolo mlčí, vnouče kolem skáče –
    „Táto, proč se kolo nehýbá?“

    Trochu smutné téma několik hodin před nejveselejším dni v roce, ale je staré jako lidstvo samo.

Komentáře nejsou povoleny.