NEDĚLNÍK aneb TRABANTŮV NEDĚLNÍ SLOVNÍK Dnes o pokoře


Úvodem opět krátce zmíním: Nedělník nemá za úkol dávat odpovědi, ale vyvolávat otázky.

Než začnu – Trabant vyznává, že pokora je těžký pojem, i pro něj. Bude jej vzpírat, bude jej sisyfovsky valit po problematicky nakloněné rovině světa, který pokoru považuje za slabost a iluzi, protože člověkův svět se zhlédl ve výkonu a zahodil zrcadla odrážející pýchu.

napsal Trabant

Pokora je, přes všechny možné výhrady, přístavem rozumu. Jak jinak, než s pokorou přistupovat k vesmíru, k dějům nespoutaným časem, k událostem neomezovaným tím rozměrem, který je člověk s to odečíst ze svých pravítek a pásem. Veškerá naše věda, veškerá science je stejně fiction, popisuje-li jevy a nezná-li příčiny, musí-li každý její uplatňovatel nejprve nasát, aby mohl reflektovat, a na svou reflexi má v plné síle s bídou dvacet let. Ve světě, který poznáváme zevnitř, aniž nahlížíme jeho vnější stranu, je pokora přístavem rozumu. Jenže – jaká pokora? Třeba pokora jako vyznání. Pokora jako vyznání, přiznání a uznání toho, že jako člověk měřím ke dvěma metrům, vážím k metráku, trvám desítky let, šlapu po prachu těch přede mnou a stanu se hnojivem pro stravu těch za mnou, než i oni budou stráveni. Pokora jako vyznání, přiznání a uznání toho, že mám horizont, nejsem těkavý, rozpínavý plyn, ale k zemi gravitovaná hmota, hlína, prach, z milosti dýchající odtud potud.

Pokora není nerozum, pokora není iluze, pokora není slabost. Pokora znamená uznat status quo, sklonit se před realitou, nesázet na sebe, na svůj rod, neříkat slabosti síla a křehkosti jistota. Pokora znamená rezignovat na vlastnictví pravdy, na držbu směru, na úsilí po „mít“.

Protikladem pokory je pýcha. Pýcha, hybris, nás dělá svým způsobem hybridními – nechali jsme si ji implantovat z Hadových rajských vitamínů, je to Had v nás, genová manipulace ve smyslu „budete jako bohové“. Pýcha vyžaduje víru stejně jako pokora, ne méně.  Být pyšný znamená být nad – věcí i vztahem, Bohem i člověkem; každý pyšný je tak trochu übermensch. Pýcha přitom není jen tu a tam přítomná vlastnost, kterou rozpoznáme a pranýřujeme u některých druhých. Pýcha je postoj skrytě přítomný a skrytě působící v mém i tvém životě. Pýcha je protiklad a překážka pokory, přístav nerozumu. Pýcha je iluze nezávislosti uprostřed rezervace obehnané nepřekročitelnou zdí smrtelného lidství.

Pokora je odvaha přiznat si absenci důvodů k pýše. Pokora je odvaha přijmout své smrtelné lidství ne jako vzdor, ale jako příležitost. Pokora je odvaha pohlédnout k hranicím a nezavřít před nimi oči.

Pokora je dvojí – před Bohem a před lidmi. Trabant vyznává, že ta před Bohem je snazší, alespoň pro něj. Je schopen šťastně uznat, že jeho metr osmdesát, jeho sto kilo živé váhy, jeho pár desítek let nevisí ve vzduchoprázdnu na iluzorní konstrukci z pýchy, ale chvějí se na Boží dlani. Pokora vůči lidem, ó, to je jiná káva, silná, přesilná. Netrvat na svých právech, udělat první krok, ba druhý a desátý, je-li potřeba, přiznat vlastní barvu a nepřikládat barevnou škálu ke skutkům druhých, neměřit okolí hnidopišským pravítečkem, když sám stojím v rozponu mikrometru, to vyžaduje odvahu, ó, jak tohle vyžaduje odvahu!

Když se tak chvěješ, lapajíc po času a přitom přece na Boží dlani, rozhlédni se kolem, chvěje se nás tu víc, každý jinak a všichni stejně kách a stejně chucpe. V mrazivém prostoru metr nad dlaní si s vážnou tváří budujeme závěsné konstrukce, které Bůh s úsměvem drží ve štipci prstů, dlaň podstrčena jako žíněnka, jako záchranná síť. Když shromáždíš dost trubek a spojek, když budování věnuješ dostatečné úsilí, dostaneš se se svou konstrukcí mimo, staneš se mimoněm. Pyšný na to, kam až jsi se dostal a jak ses zajistil, pojistil a ujistil, s prázdnem dole, kolem i nahoře. Pýcha je přístav nerozumu, rozum je tam, kde je pokora – i když nás to prudí, máme to za iluzi a realitu konstruujeme na konstrukci.

Předpokladem pokory je nebrat se vážně. Přiměřit své centimetry, kilogramy a léta k parsekům, terratunám a bezčasí vesmíru, do kterého přes Hubbleova skla mžouráme zevnitř, a kterým zvenčí do našich dějinných milisekund natahuje záchrannou dlaň a jistící štipec Bůh, který zná mne, zná tebe a dává odvahu.

Odvahu k pokoře.

Příspěvek byl publikován v rubrice Trabantův nedělník se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

28 reakcí na NEDĚLNÍK aneb TRABANTŮV NEDĚLNÍ SLOVNÍK Dnes o pokoře

  1. vonrammstein napsal:

    Skvělý text, Trabante. A je to prvně, kdy bych chtěl některým sekvencím oponovat. Ale tady to neudělám. Mám své trolly a stalkery a jiné démony. Snad jindy a jinde. O polemiku s Vámi a nad tímhle textem bych opravdu stál. Ale tady nemůžu. Bůh nabíjej Vaše reflektory.

  2. Alieno napsal:

    Tak to máte ještě dobré , jelikož Škromach nabyl při podobné výšce (178 cm) prý 150 kg čisté hmotnosti a 137 cm obvodu v pase . Asi se neřídí skromností a pokorou , přesněji řečeno podlehl pokušení , co se konzumace týče . Tak staří Čechové pravili , že kdo blíže mísy sedí, více jídla si hledí .

  3. Leo K napsal:

    Nedávno jsem při diskusi našel jednu téměř definici pokory. Na webu http://vratka.g6.cz/2011/01/pokora/ Moc se li líbila a snad se Trabant nebude zlobit, když ji sem vlepím: Pokora je skromný a nesobecký postoj. Projevuje se u člověka, který respektuje druhé. Vyrůstá z pocitu vlastní slabosti a nedokonalosti vzhledem k vyšším mravním požadavkům. Pokorný člověk nemá potřebu neúměrně prosazovat sebe a své vlastní postoje a zájmy. Lidem opravdu výjimečných kvalit pokora nikdy nechyběla. Kdo je pokorný nemůže prohrát, neboť o výhru neusiluje.
    Nepatrně jsem to proti originálu upravil a dodávám: Největšího nepřítele má pokora ve svém opaku, v pýše každého, kdo se domnívá, že pokora je pocit pokořeného. Ještě mi prosím dovolte, abych tu pýchu ilustroval konkrétním příkladem, kdy v Roudnici nad Labem střílejí rybáři kormorány veliké, aby ji neolovili ryby. Neřekl bych nic, kdyby to bylo na rybníku, kde si ti rybáři ty ryby v sádkách vypěstují od plůdků, ale na Labi? Autorem snímku pořízeného na vzdálenost téměř 300 m je Antonie. Zde: http://www.kyslinger.info/rarach.jpg

  4. Carlos V. napsal:

    Jen noticka : Deklamovaná pokora k Bohu dává některým věřícím odůvodnění k aroganci vůči lidem s jiným názorem. Netvrdím, že je to Váš příklad, ale i Vy občas utečete k „terminální“ argumentaci stylu „Vše je jinak, ale to ty nemůžeš pochopit“
    😉

    • Trabant napsal:

      Ano, pokora vůči lidem je pro mne těžší, to nepopírám. Terminální argumentaci někdy neuniknete, když víte, že ten problém je na tříhodinový rozhovor a ne na internetovou diskuzi – a chápání Vašeho protějšku, ač mu rozumíte, nemůžete odsouhlasit – a nemáte čas a sílu argumentovat. Některé věci prostě potřebují čas, oční kontakt, pozornost.

      • Carlos V. napsal:

        Chapu, ale jeji naduzivani vede k nechuti protistrany k dalsi debate. Vzdyt vi, jak to skonci 🙂

  5. vfischer napsal:

    POKORA ? ANO, POKORA,

    pokora – je blíže neurčitelná a neuchopitelná psychologicko – filozofická distinkce, lidské osobnosti, jako jeden z milionů dalších rozměrů lidského individua. Jestli je dnes na planetě sedum miliard osob, pak je také sedum miliard rozměrů pokory. Podstatná otázka je, kam až má být člověk pokorný, jak moc a před kým, aby neztrácel poslední zbytky své důstojnosti, sebedůvěry a sebevědomí. Je pokora astronautů před dalekým vesmírem, je pokora mořeplavců před bouří oceánu a je pokora otroků před bičem otrokářů a je pokora takzvané mlčící většiny před agresivní vládou zlodějské zločinné oligarchie ! Některá pokora vypočítavě čeká, že boží samy mlýny přimelou tresty pro vládnoucí zločince. A je poznaná pozdní pokora vozíčkáře paraplegika se zlomenou páteří, který se před tím, dmoucí se pýchou a nepokorou, posadil za řidítka superbiku. Pokora je složitá a velmi problematická filozofická kategorie.

  6. tata napsal:

    tak já teda nejsem pokorný..ze svími 178cm a 132kg……no člověk nemůže myt vše…..jo jídla si umím hledět

    • Trabant napsal:

      S váhou to nesouvisí, tato, nebojte. Pokora je způsob vztahu, ne obvod pasu.

      • aztli napsal:

        S hmotností člověka sice nikoliv , ale s pokušením , jehož vedlejším efektem při podlehnutí , se kromě jiného , nabývá na hmotnosti .

        • Anonymní napsal:

          To už ovšem není nepokora, ale nestřídmost 🙂

          • Anonymní napsal:

            ne anonym, Trabant

          • tata napsal:

            já nák radši ty chyby lidské než tu střídmost,nak sem to řešil celí život váha 40 dolu 40 nahoru teď mi bude za 3 měsíce 60 tak holte ten bílí sex je ta poslední radost,já vím že to je přízemní…………holte nemám tu duchovní sílu…………ale už si ze sebe tropím jen švandu…….jednu výhodu to má na vánoce vidím od začátku zlaté prasátko

  7. Řezníček z Brna napsal:

    Výborný text, můj kolega v práci by řekl: To sedí jak zadek na hrnci. K tak skvělému textu je nejlepší už nic nedodávat, pokorně omezit dristy na minimum,jak by napsal náš milý cobolík pacholík a jenom poděkovat autorovi.

  8. vrk napsal:

    Když někdo nechce diskutovat, ať nediskutuje. (Psát, číst) .
    Jde asi o nějakou formu společenské hry, ne?

  9. juvel napsal:

    K oživení si dovolím položit otázky, které jsem kdysi dostal k řešení. Může být Bůh pokorný? A může být Bůh skromný? Zamyšlení nad tím může pomoci hlouběji porozumět těmto vlastnostem a k poznávání Boha.

    • Anonymní napsal:

      juveli, nemám sice patent na rozum, ale tak naivně po svém odpovědět zkusím, i když to je tak trochu scholastická otázka:

      Visí-li Ježíš na kříži, ač je Kristus, je-li urážlivě vyzýván k sestoupení a podání důkazu a přesto dojde tu cestu až do konce, do posledního dechu, kvůli nám, za nás a pro nás, je to nebo není pokora? Boží pokora je jiná, než lidská, ale je to pokora. My máme pokoru před tím, co nás přesahuje, pokoru bez alternativy, Bůh se projevuje pokorně vůči nám, vůči svobodě, kterou pro nás preferuje, pokorně rezignuje na uplatnění síly – to je pokora ze svobodného rozhodnutí, pokora navzdory miliónům jednodušších alternativ.

      Je Bůh skromný? Soudím, že ano, když po nás nechce výkon, jen důvěru – je to skromnost ze svobodného rozhodnutí, skromnost toho, kdo může požadovat vše – a spokojí se s tím nejnutnějším, protože všechno ostatní nám může a chce dát ze svého.

      • Anonymní napsal:

        Ne anonymní, Trabant.

      • juvel napsal:

        Také nemám patent na rozum. Co se týká pokory, jsem rovněž názoru, že tuto vlastnost Bůh projevuje. Ačkoliv je absolutně dokonalý a suverénní, jeho láska k jeho stvoření ho vede k tomu, aby umožnil cestu k záchraně pro ty, kteří ho budou milovat (jeho vlastnosti, jeho moudrost, jeho spravedlnost a.j), aniž by při tom přestoupil svoji spravedlnost.
        Co se týká skromnosti, domnívám se, že Bible ukazuje, že pro Boha, jako absolutně dokonalého suveréna, nemůže být přijatelné nic, co by nebylo rovněž dokonalé, čisté, svaté. Bohu nemůže ze skromnosti stačit něco méně hodnotnějšího než je dokonalost. Proto musel Boží Syn, J.Kristus, dát svůj dokonalý život jako výkupní oběť za nedokonalé lidstvo, aby mohl Bůh na jejím základě odpustit lidem jejich hříchy a vrátit jim opět dokonalost a tak i přístup k sobě. V tomto smyslu se domnívám, že skromnost nemůže být Boží vlastností. Nedokonalý, hříšný člověk má k Bohu přístup jen skrze prostředníka, kterým je J.Kristus.
        To je ale téma, které přesahuje námět daný autorem. Uvedl jsem to jako zajímavost, že v křesťanství je o čem přemýšlet, že křesťanství není slepá víra. Má svoji logiku, zákonitosti a přemýšlivý člověk dříve či později pochopí, že je to křesťanství, které nejvěrněji odráží a vysvětluje realitu světa.

        • t3jd napsal:

          Tak tak drahokame.
          Snad každý zná Se7en.
          Tam to fšechno je…
          Obžerství, lakota, lenost, závist, hněv, pýcha a smilstvo.
          Ano takoví jsme a eště asi dlouho budem.
          Už aby byl duben.
          I když je tu už 14 dní přes den přes 14 °.

    • Řezníček z Brna napsal:

      Člověk ví Bohu asi tolik, kolik housenka o Britském národním muzeu (C. Jung).

  10. Tacit napsal:

    Pokora, milý pane Trabante, vždy začíná a vždy končí ve vyrovnání se sama se sebou.

Komentáře nejsou povoleny.