Kyperská kapka


napsal zajíc

dneska  máme  opět  na  Kose autorskou premieru. Která mi dělá  obzvláštní  radost.  Jak  by  ne.  když  autorem  je  zajíc,  který  přebývá na  vlčím  hrádku . Jen o  patro výše.Je to  sice jeho  premiera  autorsky  oficiální, nikoli však  faktická.  Byl  totiž  už  několikrát  neoficiálním,  řekněme  spoluautorem, neb  já  v některých  svých  článcích využil určitých  jeho argumentů  z  našich  vnitřních  domácích  diskusí.  Uchopil  žhavé  téma, které  jsem  chtěl pojednat  sám.  Byl  rychlejší.  takže  dnes  vstupuje  na Kosu. Nebudu  vás  vyzývat  k nasypání  hvězdiček.   To  v tomhle případě  nejde. Nechám  to na vás. Nicméně jsem si  jist,  že  nějaké  dostane.  Že ti   z vás, kteřým  se text  bude líbit a shledají  ho zajímavým  se nebudou osýchat.

Díky.

Zdálo by se, že ekonomická krize si v Evropě vybrala krátkou přestávku, alespoň co do jejího mediálního obrazu. Burzy v Evropě i Americe rostly a negativní zprávy se na chvilku vytratily. Ale opravdu jen na chvilku. O uplynulém víkendu se začaly rýsovat konkrétní obrysy plánu, který má za cíl udržet nad vodou kyperskou ekonomiku a kyperské banky.

To, že na tom Kypr není ekonomicky právě nejlépe je ve sdělovacích prostředcích zmiňováno již delší dobu. Delší dobu se již také hovoří o potřebě povzbuzující injekce, která by pomohla vylepšit hospodaření země a zachránit před kolapsem její bankovní systém. Vzhledem k tomu, že se v téže době řešila situace ve Španělsku a v Itálii, tedy v ekonomikách, které jsou pro fungování eurozóny klíčové, tyto zprávy poněkud zapadaly a možná byly i trošku přehlíženy. S ohledem na velikost a ekonomickou (ne)významnost této ostrovní země v celoevropském měřítku se prostě tak nějak předpokládalo, že jakási injekce přijde a problémy se jako obvykle (na nějaký čas) vyřeší, tak jako již např. v Řecku, Portugalsku, Španělsku a Itálii. Ano, zdá se, že „pomoc“ skutečně přijde (pokud její přijetí schválí kyperský parlament). Je však otázkou, zda obsahem výše zmíněné injekce bude udržení pacienta při životě (o uzdravení hovořit nelze), a zejména zda aplikací tohoto „séra“ nebudou ochromeny jiné, daleko důležitější části organismu, který se jmenuje Evropská unie.

O co tedy v plánu jde? Ministři financí zemí eurozóny se v sobotu nad ránem dohodli na finanční pomoci Kypru v hodnotě 10 miliard EUR, která je však podmíněna tím, že Kypr bude muset vybrat na daních další prostředky, přičemž tyto mají být získány jednak zvýšením tzv. „korporátní“ daně, jednak zvýšením daně z úroků a konečně jednorázovou daní z bankovních vkladů přičemž současná verze plánu finanční pomoci počítá se zdaněním bankovních vkladů v objemu do 100.000,– EUR sazbou 6,75% a bankovních vkladů nad 100.000,– EUR sazbou 9,9% (dle vyjádření kyperského prezidenta se prý uvažuje i o dalších sazbách pro obě skupiny vkladů – 3% resp. 12%).  Takto nastavené parametry finanční pomoci mají nepochybně za cíl snížit atraktivitu Kypru coby daňového ráje, a proto jsou podmínkou poskytnutí finanční pomoci. Na první pohled by se tato situace mohla jevit banálně – malá země a její bankovní systém mají problém, který bude z části sanován zeměmi eurozóny, takže buď pomoc s podmínkami přijme, nebo ji nepřijme a pak ať si pomůže jak umí. Nicméně se domnívám, že právě ona třetí podmínka – tedy jednorázové zdanění bankovních vkladů je velmi nedomyšlená a nebezpečná.

Až do této doby v celé Evropské unii standardem, že bankovní vklady jsou pojištěné (V ČR je např. vklad jednoho klienta v jedné bance, stavební spořitelně či družstevní záložně pojištěn ze 100% až do výše ekvivalentu 100.000,– EUR). Samosebou toto pojištění má mimo jiné motivovat klienty též k tomu, aby své, většinou poctivě vydělané, peníze neschovávali doma pod matrací, ale umožnili jejich další použití v ekonomice, zejména pak v době, kdy kondice evropského hospodářství zdaleka není, diplomaticky řečeno, ideální. Běžný evropský vkladatel mohl až do teď žít v domnění, že v případě, kdy jeho banka nebude schopná dostát svým závazkům prostě zafunguje pojistka a příslušná instituce (v ČR Fond pojištění vkladů) v nějaké rozumné lhůtě provede náhradní výplatu. Vzpomeňte si kolikrát evropští politici zejména na konci roku  2008 a v roce 2009 ujišťovali veřejnost o tom, že bankovní systém je zdravý, a že v žádném případě nehrozí jeho kolaps. Tehdy by se nikdo neodvážil přijít s nápadem nějakého jednorázového zdanění bankovních vkladů. Takový nápad zazněl až nyní. Reakce kyperského obyvatelstva byla bezprostřední, přestože o víkendu i v pondělí (díky státnímu svátku) byly bankovní ústavy na Kypru uzavřeny a banky již na účtech zajistily část vkladu odpovídající výši předpokládané daně, střadatelé začali prostřednictvím bankovních karet masivně vybírat své vklady. Velkou otázkou je, zda kyperské banky otevřou v dalších dnech.

Nyní je již v podstatě jedno, zda bude plán zdanění bankovních vkladů realizován, popřípadě zda budou jeho parametry upraveny. Podstatné je, že tuto myšlenku evropské autority vůbec veřejně připustily. Je totiž univerzálně aplikovatelná v kterémkoli státě a v jakékoli situaci. V ČR se dokonce něco podobného již stalo. – Jistě si čtenáři vzpomenou na skvělý nápad pana ministra Kalouska na zdanění státní podpory stavebního spoření v okamžiku, kdy se mu to hodilo do krámu, a to srážkovou daní ve výši 50%. (Vždyť ona srážková daň je v podstatě aplikovatelná na cokoli – v případě potřeby třeba i na výplatu důchodů… A její sazba může být velmi variabilní.)

Evropská unie, zde otevřela pomyslnou Pandořinu skříňku, čímž zcela zbytečně znejistila miliony evropských střadatelů, a to v situaci, která nebyla adekvátní k takovému kroku (ještě bych si dovedl představit zdanění vkladů v situaci, kdy na tom bude záviset přežití Eura jako krok poslední záchrany). Evropští politici si mohou být nyní zcela jisti tím, že v případě ekonomických problémů některé další země dojde k mnohem masivnějšímu odlivu vkladů z peněžních ústavů a dost možná i k runu na některé banky, což samozřejmě situaci jen zhorší. Investoři a domácnosti se budou zkrátka řídit heslem, že „kdo má hotovost je králem“ a budou si zatraceně dobře pamatovat uzavření kyperských bank a zablokování určité části vkladů na  bankovních kontech, a to zejména v případě, kdy dosud není stanovena ani nějaká výše vkladu (třeba do 10.000,– EUR), která by zdanění nepodléhala. Přístup eurozóny k pomoci Kypru je naprosto krátkozraký, nebezpečný a ve svém důsledku může vést k destabilizaci celého bankovního systému EU. Doufejme, že pomyslný kalich nepřeteče s touto kyperskou kapkou.

P.S. V této souvislosti mě napadá jedna otázka (a to aniž bych níže uvedený postup vzhledem k jeho rizikům schvaloval). Skutečně je jedinou motivací seniorů, kteří zažili krizi 30. let, k ukládání celoživotních úspor do šuplíku skutečnost, že neovládají moderní technologie, resp. to, že nejsou dostatečně finančně gramotní a nevyznají se v bankovních produktech?  Nebo jen jednají na základě zkušenosti, kterou si na vlastní kůži prožili?

P.P.S.

ještě než  článek  stihl  vyjít,  přišla  zpráva,  že  kyperský  parlament  takto  limitovanou pomoc  ze  strany  EU  odmítl  a  speciální  bankovní daň neschválil. Jde o velmi nebezpečnou  hru  z  obou  stran.  Kypru  hrozí  okamžitý kolaps. Hned  ze dvou  důvodů.

– není schopen  bez  venkovní pomoci  zasanovat  svoje  banky.   Potřebná záchrana  má  velikost  17 miliard  EUR což je  roční HDP  země.

-probíhá  run na banky. Jestliže  se rychle  nezastaví,  nebude už  co zachraňovat.

Každopádně  musí  přijít  rychlá reakce  jak  z Nikosie, tak  z Bruselu. V  řádu  hodin. Situace je vyhrocená.

Brusel  a  ECB svou  podmínkou  chtěly  jednak  kyperskou  kauzu  nějak  řešit,  ale  hlavně sledovali ještě  jeden  cíl  –  omezení  kyperského  daňového  dumpingu. Který poškozuje  státní  rozpočty  ostatních  členských zemí unie, včetně  ČR.  Nehledě k  tomu, že  by  vlády, které  financují  injekci  ve  výši cca  10-11 miliard  EUR,  doma  těžko  vysvětlovaly  daňovým poplatníkům, kteří  řádně  platí  daně,  že  jejich peníze  půjdou  na  záchranu  bank a  vkladů těch, co se  zdanění  v  mateřské zemi  umí  vyhnout.

Jisté  je  však,  že  zvolená metoda  léčby  byla mimořádně riskantní a nesmyslně  drsná!  Riskantní proto,  že  EU  porušila    kánon  finančních  trhů  – nedotknutelnost  bankovních  vkladů  a  drsný  proto,  že  když  už  k  tomu přikročila,  nezachovala  garanci vkladů ve  výši  100 000 eur. Kdyby  tak byla  učinila.  Nejspíš momentální kyperský  chaos  nenastal. Protože  by nebylo postiženo  obyvatelstvo  ostrova.  Ale  hlavně  mezinárodních  ulejvačů  daní  a  těch, co perou peníze.

P.P.P.S.

Situace  evidentně  graduje.  Kyperský ministr  financí  nabídl  obě největší  místní  banky  Rusku za 1 EURo. …..  Konečně, kdo by  měl  mít  větší  zájem  na  tamních  bankách  než právě  Rusové, kteří v nic  mají prý  30 miliard EUR?  Reakce Moskvy  zatím není  známa. K problematickým bankám  by  tak  Rusko  získalo  ještě  množství  velmi delikátních informací  o  mezinárodní  finanční komunitě…

 Vývoj  na  Kypru  bude mimořádně  zajímavý.  A poučný. Pro každého z nás.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

47 reakcí na Kyperská kapka

  1. vonrammstein napsal:

    Taky zírám. Moc by mě zajímalo, co Sarisovi v Moskvě nabídli, že večer přiletěl s tímhle nápadem.

  2. Petr Pelikan napsal:

    Zajímavý článek, ale rád bych upozornil na malou, ale podstatnou nepřesnost. Podmínkou finanční pomoci EU Kypru ve výši zhruba 10.000.000 € nebylo jednorázové zdanění bankovních vkladů, ale poskytnutí vlastních prostředků ve výši 6.000.000 €. EU ale Kypru nestanovila, jakým způsobem je má získat a dát k dispozici.

    • Hudec napsal:

      Mám informace jen z médií a těm je ošidné věřit, nicméně podle nich vyšel nápad na zdanění vkladů z lůna ministrů financí eurozóny.
      Tak sám nevím…
      Kdyby tomu tak nebylo, předpokládám, že by pohlaváři EU už vše uváděli na pravou míru a označila autora toho skvělého nápadu, nemyslíte?

      • Petr Pelikán napsal:

        Pane Hudče, tak jednoduché a průhledné to právě není. Kypr požádal EU o finanční pomoc, což vedlo k jednáním mimo jiné i o podmínkách – 6.000.000 € vlastních prostředků Kypru byla podmínka EU. Jak jich Kypr dosáhne bylo poté základem jednání a výsledkem jednání a dohodou všech stran bylo mimo jiné snížení státních výdajů o 4,5%, zvýšení daní pro podnikatele a jednorázové zdanění bankovních vkladů. Do jednání by involvován také IMF, který se na finanční pomoci také podílí.

        Pohlavářům EU nejde o to, uvádět vše na pravou míru, ale o minimalizaci rizik, spojených s finančnímy problémy Kypru a v důsledku EU.

        • Hudec napsal:

          Já nevím, o co jde pohlavárům EU, ale pokud to mediálně padá na jejich hlavu, tak je to jen další hřebíček do případné rakve Eura atd. Ono je to celé složitější, dnes je o tom zajímavý komentář v Hospodářkách – o vztahu bank na Kypru a Rusů, Dost vysoká politika, aby na to našinec dohlédl. Že to poznamená důvěru lidí v banky, o tom není sporu.

  3. izipek napsal:

    – daňový ráj jednou jako veselka, podruhé jako metla
    – firmy se sídlem na Kypru mají nadále skvělou pověst
    – Kypr si žil nad poměry, neměl zdaněné úroky z vkladů, v tom to je..
    – čeští občané na Kypru jsou v pořádku (včas stihli všecko vybrat a uprchnout před zákonem)

  4. zajoch napsal:

    Nepomohla by tady islandská léčba? Ostrov jako ostrov.

  5. Občan napsal:

    Zajímavý vhled do stále stejného scénáře – privatizace zisků, socializace ztrát.
    Je to o to zajímavější, že tentokrát jde o velmi liberální ekonomiku, kterou rozhodně nelze vinit z přehnaného „sociálna“, a nadto daňový ráj. Přesto – nebo právě proto? – zbankrotovala.

    Opět se opakuje stejný postup, kdy sanovány mají být POUZE banky, a to především na úkor drobných MÍSTNÍCH vkladatelů; ti velcí už mají svoje peníze dávno v bezpečí jinde. Zmínky o ruském kapitálu jsou úsměvné, protože na Kypru „daňově uniká“ kdekdo; stačí se podívat do českého OR, kolik společností má „vlastníka“ na Kypru. Ale to samé platí i o mnoha „holandských“ společnostech (holandský OR je v bezplatné části sice méně obsáhlý, ale domicily firem uvedeny jsou).
    Spekulanti jsou na úprku a bude zajímavé sledovat, zda se je někdo pokusí vystopovat a zveřejnit; spíš v to nedoufám. A i kdyby ano, švýcarské a liechtensteinské banky jsou stále ještě dostatečně kalnou vodou, aby se v ní ztratili.

    Vypadá to, že EU stále ještě vůbec nic nepochopila a zkouší znovu a znovu chránit ty, kdo současný kolaps zavinili – totiž spekulanty. Zjištění, že mezi spekulanty jsou i všechny penzijní fondy, je jistě nepříjemné, protože jsou ohroženy miliony důchodců, kteří se nechali zlákat do „druhých pilířů“. Ale chtít právě po nich a po dalších drobných šetřilech, aby zachraňovali SVÝMI penězi fofrspekulanty, je šílenství.

    • pepan napsal:

      zrovna „ta“ holanská TPC u nás „zhodnocuje“ prostředky holanskejch penzistů. Kolem Brna prázdný průmyslový zóny, prázdný kancelářský budovy už několik let k pronajmutí….

      • jaa napsal:

        no jo, některé už 18 let postavené a obsazená je dvě patra. A furt se staví nové…. Propána vyplatí se to??? Vždyť jen údržba ,usí stát majlant…

    • pepan napsal:

      vono to v konečným efektu nakonec vyjde na stejno, jestli má penzista prachy na Kypru, nebo se zhodnocujou jako investiční příležitost firmou TPC na ladem ležícím českým poli.

  6. Analytik napsal:

    Celý světový bankovní systém je hra typu „letadlo“.
    Pravidla hry jsou nastavena tak, že bankéři vyhrávají a střadatelé hradí ztráty.
    A že se některé letadlo občas zřítí? Riziko pro cestující, kteří nastoupili s vidinou několika procent úroků za svůj vklad.
    Bankéři nikdy v letadle nejsou. Oni jenom prodávají letenky, někdy i celá letadla a připravují další lety.

    Škoda, že už nestihnu linku „druhý pilíř“!

  7. Občan napsal:

    Tak ono to je s tím ruským kapitálem v kyperských bankách ještě trošku jinak.
    Rusko totiž už půjčilo Kypru (resp. bankám na něm sídlícím) 2,5 MILIARDY euro (2011) a „tak nějak se stalo“, že banky nejsou schopné (nebo ochotné) splácet. PROTO ten ekonomický kolaps.

    Rusko totiž oznámilo, že je ochotné se splatností úvěru počkat, případně poskytnout další úvěr, ale pouze pokud eurozóna pomůže Kypru dostat se z bankovní šlamastyky.
    Zatím se na Kypru rodí další „Island“, ale s trošku jiným vyústěním. Jak již uvedl Zajíc, Kypr odmítl zdanění vkladů a nabídl průšvihové banky svému věřiteli – tedy Rusku. Vůbec se nedivím, že se mnozí apekulanti a „daňoví unikači“ pěkně orosili a hledají, kudy z toho ven 😉

  8. pepik napsal:

    Neví někdo, jak je to s připadnou účastí majitelů bank a věřitelů na jejích záchraně? O tom jsem nikde moc nečetl.

    Jinak souhlas, že nápad sáhnout na vklady drobných střadatelů je velmi špatný. Pokud chtěli získat peníze od občanů, měli prohlásit záchranu bank za národní zájem a nějakým způsobem zdanit všechny jednorázovou „povodňovou stokorunou“.

    • Analytik napsal:

      Vsadím se, že kyperští finančníci zagooglují v historii a opráší naši povedenou měnovou reformu. Na tu doplatí všichni občané (kteří se o ní nedozví s patřičným předstihem) stejně.

      Majitelů bank se tyto katastrofy netýkají,
      Oni jen přesednou do nové banky a pádí vstříc dalším krachům.
      Pokud ovšem v zemi nevypukne Island. To je teď noční můra všech bankéřů.

    • jaa napsal:

      Otázkou je ČÍ TY BANKY JSOU. Vždyť v tom dańovém ráji na Kajmanech vlastní většinu bank Anglie… tož kdo ví…

  9. Bob napsal:

    Mám tři otázky:
    Jak je možné, že EU, která má ráda všelijaká pravidla strpí ve „svých“ zemích daňové ráje?
    Jak dlouho vydrží Německo všechno sanovat? (ekonomika Itálie, Španělska, Prtugalska je taková , jaká je, Francie nic moc.., Velká Británie, skandinávské země jsou chladné, noví členové – to je další problém do budoucna)
    V souvislosti s druhou otázkou: Nemá V.K. náhodou , co se týče EU pravdu?

    • Hudec napsal:

      Klaus mi tou amnestií vypadl z oka navždy, ale s EU má pravdu až moc.

    • jaa napsal:

      já bych myslela, že dost bank patří právě němcům, zrovna tak jako v Řecku, Takže vlastně sanují sami sebe. VNěmecku by podpora bankovního sektoru neprošla/ události TAK PŘED 2-3 ROKY/ tak to německé bankovní velení zkouší jinak. Nebo si myslíte , že v „řídících “ orgánech EU je málo němců na odsouhlasení…. já ne….

  10. Hudec napsal:

    Jedna hnidopišská poznámka pro autora.
    Stařící, kteří pamatují krizi 30.let, už toho sami moc neřeší, už za ně věci (i finanční) zpravidla řeší jiní. A je jich už jako do mariáše. Vím to podle našeho dědy (ročník 1922) a babi (1923) – rodiče mojí Labutě.
    Jinak jste to ale napsal jasně a srozumitelně a myslím, že s přehledem. Takže díky.

  11. Jan Čermák napsal:

    Občan, analytik naprostý souhlas.
    Peníze jsou virtuální, a virtuální ekonomika dnes té reálné těžce škodí. Jsou určité náznaky, že si to uvědomují i mocní.
    Bob
    Nu protože právě ti bohatí, co těch rájů užívají nám vládnou. Krom toho oficiální neoliberální ideologie tvrdí, že je to tak dobře. Daně být nemají a pro bohaté už vůbec ne. 118 křesel tu dostali.
    Nu a Německo nic nesanuje, ta hra je mnohem složitější, odkázal bych na Švihlíkovou pro mne je to intelektuálně již moc. A konečně můžu nesouhlasit s panem Hudcem. EU je rozhodně nedokonalá, ale v souboji o přežití demokracie versus globální kapitál má určitě vetší šanci než jednotlivé národní státy.

    • Hudec napsal:

      Ale kdeže. EU, to je dneska Němec. Staré plány v novém plášti. Nepoučitelní.

      • Občan napsal:

        Je fakt, že EU pod de facto vedením Merkelové už nemá s původní EU vůbec nic společného. Když tak sleduji, jak se z ní stává prachsprostý „spolek pro zavádění bankovního komunismu“, asi bych jen velmi těžko hledal argumenty proti vystoupení z něčeho takového.
        Navíc když vnímám, že současná hospodářská EU politika pravděpodobně nemůže skončit ničím jiným než válkou.

  12. cede napsal:

    Možná taky,jestli turisté v poslední době raději jezdící do Turecka než Řecka taky někdy zavítají na Kypr.Spíše ten řecký.Ale Malta konkuruje,léta letoucí.I Tunis,Maroko.I Egypt.Ani Varna,Constanza,Azov,Krym,Oděsa nejsou k zahození.Albánci,Arméni žijí ukrutnou radostí,že byli v Říši římské,Arméni první křesťanský stát,Gruzíni Stalinem.

  13. jezevec napsal:

    V článku chybí ještě jedna dosti podstatná informace – a totiž že v týdnu před víkendovým rozhodnutím o jednorázovém zdanění vkladů v kyperských bankách si tamní politici poslali do zahraničí minimálně 4,5 miliardy eur (115 miliard korun). Peníze si schovali zejména ministři a lidé kolem vlády.

    • vlk napsal:

      představ si, že chybí. Protože zajíc mi to dal včera v poledne a tuhle informaci vysílali na ČRo1 ve zprávách až v poledne dnes. Takže opravdu, ale opravdu neměl šanci to do textu dostat..Přesto, ž e je 2x doplňovaný. Vždy o nové skutečnosti-

      • jezevec napsal:

        hele. určitě je ti znám rozdíl mezi slovním kmenem „chyba“ a „chybí“, takže jsi mezitím už pochopil, že to nebyla kritika a už vůbec ne kritika nějaké chyby, ale že jsem jen připodotkl zajímavost. myslím že tech informací které ke včerejšímu poledni chyběly, bylo a bude ještě více.
        například se proslýchá, že česká oligarchie, která má firmy a offshorky (a účty) na kypru, je taky vysmátá a nijak se jich to nedotklo (citace zúčastněných). neboli, že možná taky dostali echo včas. takže tech prachů uklizených kamarádů-kamarádů mohou být řádově i biliony, ne nějaké usoplené jednotky miliard. a bude zajímavé rozkrýt, kdo v tom jackpotu byl. a zdali to bude mít nějaké důsledky.
        jinými slovy, my asociálové věříme, že jakákoliv represe vždy dopadne pouze na ty nejslabší, kterých jednak je nejvíc takže se z nich nejvíc vybere, a jednak se nemohou bránit.

    • wiki napsal:

      jezevec napsal: … tamní politici poslali do zahraničí minimálně 4,5 miliardy eur …

      Ruku na srdce – vy to pramenu zmiňovanému v CZ tisku (= „italská tisk. agentura Ansamed a kyperská média“) doopravdy věříte?

      problematická místa
      a) Současná kyperská vláda má 11 členů. Uvažujme 4 lidi „kolem“ každého jejího člena, a máme cca 100 mil. rychle disponibilních euro na účtech jednoho každého .
      Je tato velikost „úspor“ reálná?

      b) Je reálné, že by současně všech těchto řekněme 50 lidí (+ pohyby na jejich účtech) bylo známých nějakému bankovnímu insiderovi, který to „práskl“ novinářům?

      • Hudec napsal:

        No, nevím jak na Kypru, ale ve Francii dnes podal demisi ministr, který měl na starosti boj proti korupci či co. Měl tajné konto ve Švýcarsku….
        Iluze nejsou na místě.

        • vlk napsal:

          Iluze na místě jsou. U nás by neodstoupil. Bylo by nám vysvětleno, že ho tam měl schválně kvůli tomu , aby odhalil gaunery.A tisk by ho ještě oslavoval jaký je to borec. Minimálně Lidovky a Fronta

  14. varadero napsal:

    Článek je napaný dobře je psaný z poznatků které jsou v tisku všem k dispozici jenže je třeba číst mezi řádky a dívat se na souvislosti o co jde na Kypru? jde o záchranu bank kdy bankovní sektor je přefinancován 8x vůči výší HDP Kypru co by se stalo kdyby Kypr zbankrotoval neboli lehnul? spustili by se pojistné deriváty CDS a to by teprve začla mela a proto bude Kypr zachráněn ať bude chtít nebo nebude chtít a jakou formou je uplně jedno ono totiž v dnešní době nikdo pořádně neví kdo a v jaké míře je kde zaangažovám v těchto derivátech a jejich spuštění bude rovno celosvětové stometrové vlně tcunami

  15. Občan zZz napsal:

    Včerejší komentář
    Lída Rakušanová: Kyperská krize se týká každého z nás
    http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/lida-rakusanova-kyperska-krize-se-tyka-kazdeho-z-nas–1189481

    Dnešní komentář
    Ondřej Houska: Eurozóna by Kypru neměla ustupovat
    http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/ondrej-houska-eurozona-by-kypru-nemela-ustupovat–1189980

  16. Puck napsal:

    Nerozumím tomu.
    Má Evropa jiný kapitalismus než USA ?
    Tady jsem vyštráchal některé údaje jak krachovaly americké banky v minulých létech už po hypotéční krizi. Článek je psán 22.7.2012.
    Od začátku roku 2012 americký regulátor uzavřel 37 bank.
    V roce 2011 musel regulátor uzavřít 92 bank. Největší padlou bankou byla Superior bank s aktivy ve výši 3 mld dolarů.
    V roce 2010 krachlo 157 bankovních ústavů.
    A dolar jede dál, jako by se nechumelilo.

    V Eurozóně má potíže mnoho bank, ale nekrachuje žádná. Tvrdí se, že když zkrachuje třeba Kypr, bude to znamenat konec eura i eurozóny.

    Zdá se, že americká očistná lázeň v podobě krachu nesolventních bank chrání celý americký systém před výbuchem. Možná bude zapotřebí změnit taktiku.
    Prosím, berte mě jako neználka, kecálka. 🙂

    • vlkp napsal:

      Pucku,
      ano americký kapitalismus je trochu jiný. To za prvé. Z a druhé – US nechaly zankrotovat jen malé banky, které nebyly důležité pro finanční systém a jejichž bankrot nemohl přinést řetězovou reakci pádu ostatních bank. Velké rozhodující banky byla zachráněny po zkušenosti s Lehmanny všechny. Lehmanni ohrozili svým pádem celý svět. A to nebyla nějaká extra velká banka. Ale nastala řetězová reakce hrozilo, že prostě padnou obři. Nejméně jedna z nich -Wachowia také skončila, ale federál stihnul dosáhnout fúze. Myslím, že s Wells Fargo. A to následně dostalo obrovskou finanční injekci na vykrytí problémů. Na Kypru kolabují všechny banky. Kvůli obrovské exposici v Řecku.

      • Puck napsal:

        Díky za vysvětlení.
        Dolar má tedy zpátky důvěru, o kterou málem přišel. I když si myslím, že nic jiného světu nezbývá, než věřit, aby nedošlo ke katastrofě. 16 biliónů dolarů dluhů USA (45000 dolarů/osoba) vypadá ale dost zoufale.

        • kočka šklíba napsal:

          Jsem také laik ale domnívám se, že dolar nemá důvěru, že je to prostě tak, že USA tisknou další dolary a pokud některé země chtějí obchodovat v eurech, tak tvrdě zasáhnou, nejen ekonomicky ale i vojensky .Jediné na které si nedovolí jsou Čína a Rusko , ale co jsem pochytila, není v zájmu Číny vyvolávat nedůvěru v dolar. Takže spíš než důvěra bych to nazvala nutnost a tvrdý diktát,. Nakonec Vy to i v poslední větě píšete. Njn to je ten svobodný a volný trh přece :D.

  17. Gerd napsal:

    Hm, možná je to vzkaz Němců do daňových rájů, že nejsou ochotni sanovat a podporovat úplně všechny členy EU. A hlavně zachraňovat peníze ruských oligarchů, jak je dnes neochota pomoci Kypru v Německu nazývána. Docela je chápu.
    Pro kyperské banky je už sama o sobě nebezpečná přítomnost oligarchů a všech lidí, kteří si tam jen ulili peníze před daněmi v rodné zemi. Jenže kyperské banky jsou nadměrně nadopovány penízky z celé EU, takže svůj díl pomoci od EU si už Kypr vybral formou daňového ráje a přílivu peněz z EU.
    Že kyperské banky zasáhlo angažmá v Řecku, je nasnadě. Není se co divit, provázanost ekonomik je obrovská. Tak proč bylo zachraňováno Řecko a ne Kypr? Odpověď zní „daňový ráj“.
    Kdosi tu zmínil v diskuzi, že němečtí penzisté by neměli prostřednictvím penzijních fondů sanovat ruské zbohatlíky a platit neúspěchy bankéřů. Jenže penzisté to už platí, jen o tom ještě neví.
    B. Sobotka vyhrožoval živnostníkům, že budou mít malé důchody. Budou, ale stejně na tom budou i další lidé. Důchodové systémy v současné podobě jsou prostě mrtvy a jen se čeká, kdy z naspořených peněz v penzijních fondech bude sanován bankovní socializmus a la EU. Úniku už není.

Komentáře nejsou povoleny.