Kyperská kapka

napsal zajíc

dneska  máme  opět  na  Kose autorskou premieru. Která mi dělá  obzvláštní  radost.  Jak  by  ne.  když  autorem  je  zajíc,  který  přebývá na  vlčím  hrádku . Jen o  patro výše.Je to  sice jeho  premiera  autorsky  oficiální, nikoli však  faktická.  Byl  totiž  už  několikrát  neoficiálním,  řekněme  spoluautorem, neb  já  v některých  svých  článcích využil určitých  jeho argumentů  z  našich  vnitřních  domácích  diskusí.  Uchopil  žhavé  téma, které  jsem  chtěl pojednat  sám.  Byl  rychlejší.  takže  dnes  vstupuje  na Kosu. Nebudu  vás  vyzývat  k nasypání  hvězdiček.   To  v tomhle případě  nejde. Nechám  to na vás. Nicméně jsem si  jist,  že  nějaké  dostane.  Že ti   z vás, kteřým  se text  bude líbit a shledají  ho zajímavým  se nebudou osýchat.

Díky.

Zdálo by se, že ekonomická krize si v Evropě vybrala krátkou přestávku, alespoň co do jejího mediálního obrazu. Burzy v Evropě i Americe rostly a negativní zprávy se na chvilku vytratily. Ale opravdu jen na chvilku. O uplynulém víkendu se začaly rýsovat konkrétní obrysy plánu, který má za cíl udržet nad vodou kyperskou ekonomiku a kyperské banky.

To, že na tom Kypr není ekonomicky právě nejlépe je ve sdělovacích prostředcích zmiňováno již delší dobu. Delší dobu se již také hovoří o potřebě povzbuzující injekce, která by pomohla vylepšit hospodaření země a zachránit před kolapsem její bankovní systém. Vzhledem k tomu, že se v téže době řešila situace ve Španělsku a v Itálii, tedy v ekonomikách, které jsou pro fungování eurozóny klíčové, tyto zprávy poněkud zapadaly a možná byly i trošku přehlíženy. S ohledem na velikost a ekonomickou (ne)významnost této ostrovní země v celoevropském měřítku se prostě tak nějak předpokládalo, že jakási injekce přijde a problémy se jako obvykle (na nějaký čas) vyřeší, tak jako již např. v Řecku, Portugalsku, Španělsku a Itálii. Ano, zdá se, že „pomoc“ skutečně přijde (pokud její přijetí schválí kyperský parlament). Je však otázkou, zda obsahem výše zmíněné injekce bude udržení pacienta při životě (o uzdravení hovořit nelze), a zejména zda aplikací tohoto „séra“ nebudou ochromeny jiné, daleko důležitější části organismu, který se jmenuje Evropská unie.

O co tedy v plánu jde? Ministři financí zemí eurozóny se v sobotu nad ránem dohodli na finanční pomoci Kypru v hodnotě 10 miliard EUR, která je však podmíněna tím, že Kypr bude muset vybrat na daních další prostředky, přičemž tyto mají být získány jednak zvýšením tzv. „korporátní“ daně, jednak zvýšením daně z úroků a konečně jednorázovou daní z bankovních vkladů přičemž současná verze plánu finanční pomoci počítá se zdaněním bankovních vkladů v objemu do 100.000,– EUR sazbou 6,75% a bankovních vkladů nad 100.000,– EUR sazbou 9,9% (dle vyjádření kyperského prezidenta se prý uvažuje i o dalších sazbách pro obě skupiny vkladů – 3% resp. 12%).  Takto nastavené parametry finanční pomoci mají nepochybně za cíl snížit atraktivitu Kypru coby daňového ráje, a proto jsou podmínkou poskytnutí finanční pomoci. Na první pohled by se tato situace mohla jevit banálně – malá země a její bankovní systém mají problém, který bude z části sanován zeměmi eurozóny, takže buď pomoc s podmínkami přijme, nebo ji nepřijme a pak ať si pomůže jak umí. Nicméně se domnívám, že právě ona třetí podmínka – tedy jednorázové zdanění bankovních vkladů je velmi nedomyšlená a nebezpečná.

Až do této doby v celé Evropské unii standardem, že bankovní vklady jsou pojištěné (V ČR je např. vklad jednoho klienta v jedné bance, stavební spořitelně či družstevní záložně pojištěn ze 100% až do výše ekvivalentu 100.000,– EUR). Samosebou toto pojištění má mimo jiné motivovat klienty též k tomu, aby své, většinou poctivě vydělané, peníze neschovávali doma pod matrací, ale umožnili jejich další použití v ekonomice, zejména pak v době, kdy kondice evropského hospodářství zdaleka není, diplomaticky řečeno, ideální. Běžný evropský vkladatel mohl až do teď žít v domnění, že v případě, kdy jeho banka nebude schopná dostát svým závazkům prostě zafunguje pojistka a příslušná instituce (v ČR Fond pojištění vkladů) v nějaké rozumné lhůtě provede náhradní výplatu. Vzpomeňte si kolikrát evropští politici zejména na konci roku  2008 a v roce 2009 ujišťovali veřejnost o tom, že bankovní systém je zdravý, a že v žádném případě nehrozí jeho kolaps. Tehdy by se nikdo neodvážil přijít s nápadem nějakého jednorázového zdanění bankovních vkladů. Takový nápad zazněl až nyní. Reakce kyperského obyvatelstva byla bezprostřední, přestože o víkendu i v pondělí (díky státnímu svátku) byly bankovní ústavy na Kypru uzavřeny a banky již na účtech zajistily část vkladu odpovídající výši předpokládané daně, střadatelé začali prostřednictvím bankovních karet masivně vybírat své vklady. Velkou otázkou je, zda kyperské banky otevřou v dalších dnech.

Nyní je již v podstatě jedno, zda bude plán zdanění bankovních vkladů realizován, popřípadě zda budou jeho parametry upraveny. Podstatné je, že tuto myšlenku evropské autority vůbec veřejně připustily. Je totiž univerzálně aplikovatelná v kterémkoli státě a v jakékoli situaci. V ČR se dokonce něco podobného již stalo. – Jistě si čtenáři vzpomenou na skvělý nápad pana ministra Kalouska na zdanění státní podpory stavebního spoření v okamžiku, kdy se mu to hodilo do krámu, a to srážkovou daní ve výši 50%. (Vždyť ona srážková daň je v podstatě aplikovatelná na cokoli – v případě potřeby třeba i na výplatu důchodů… A její sazba může být velmi variabilní.)

Evropská unie, zde otevřela pomyslnou Pandořinu skříňku, čímž zcela zbytečně znejistila miliony evropských střadatelů, a to v situaci, která nebyla adekvátní k takovému kroku (ještě bych si dovedl představit zdanění vkladů v situaci, kdy na tom bude záviset přežití Eura jako krok poslední záchrany). Evropští politici si mohou být nyní zcela jisti tím, že v případě ekonomických problémů některé další země dojde k mnohem masivnějšímu odlivu vkladů z peněžních ústavů a dost možná i k runu na některé banky, což samozřejmě situaci jen zhorší. Investoři a domácnosti se budou zkrátka řídit heslem, že „kdo má hotovost je králem“ a budou si zatraceně dobře pamatovat uzavření kyperských bank a zablokování určité části vkladů na  bankovních kontech, a to zejména v případě, kdy dosud není stanovena ani nějaká výše vkladu (třeba do 10.000,– EUR), která by zdanění nepodléhala. Přístup eurozóny k pomoci Kypru je naprosto krátkozraký, nebezpečný a ve svém důsledku může vést k destabilizaci celého bankovního systému EU. Doufejme, že pomyslný kalich nepřeteče s touto kyperskou kapkou.

P.S. V této souvislosti mě napadá jedna otázka (a to aniž bych níže uvedený postup vzhledem k jeho rizikům schvaloval). Skutečně je jedinou motivací seniorů, kteří zažili krizi 30. let, k ukládání celoživotních úspor do šuplíku skutečnost, že neovládají moderní technologie, resp. to, že nejsou dostatečně finančně gramotní a nevyznají se v bankovních produktech?  Nebo jen jednají na základě zkušenosti, kterou si na vlastní kůži prožili?

P.P.S.

ještě než  článek  stihl  vyjít,  přišla  zpráva,  že  kyperský  parlament  takto  limitovanou pomoc  ze  strany  EU  odmítl  a  speciální  bankovní daň neschválil. Jde o velmi nebezpečnou  hru  z  obou  stran.  Kypru  hrozí  okamžitý kolaps. Hned  ze dvou  důvodů.

– není schopen  bez  venkovní pomoci  zasanovat  svoje  banky.   Potřebná záchrana  má  velikost  17 miliard  EUR což je  roční HDP  země.

-probíhá  run na banky. Jestliže  se rychle  nezastaví,  nebude už  co zachraňovat.

Každopádně  musí  přijít  rychlá reakce  jak  z Nikosie, tak  z Bruselu. V  řádu  hodin. Situace je vyhrocená.

Brusel  a  ECB svou  podmínkou  chtěly  jednak  kyperskou  kauzu  nějak  řešit,  ale  hlavně sledovali ještě  jeden  cíl  –  omezení  kyperského  daňového  dumpingu. Který poškozuje  státní  rozpočty  ostatních  členských zemí unie, včetně  ČR.  Nehledě k  tomu, že  by  vlády, které  financují  injekci  ve  výši cca  10-11 miliard  EUR,  doma  těžko  vysvětlovaly  daňovým poplatníkům, kteří  řádně  platí  daně,  že  jejich peníze  půjdou  na  záchranu  bank a  vkladů těch, co se  zdanění  v  mateřské zemi  umí  vyhnout.

Jisté  je  však,  že  zvolená metoda  léčby  byla mimořádně riskantní a nesmyslně  drsná!  Riskantní proto,  že  EU  porušila    kánon  finančních  trhů  – nedotknutelnost  bankovních  vkladů  a  drsný  proto,  že  když  už  k  tomu přikročila,  nezachovala  garanci vkladů ve  výši  100 000 eur. Kdyby  tak byla  učinila.  Nejspíš momentální kyperský  chaos  nenastal. Protože  by nebylo postiženo  obyvatelstvo  ostrova.  Ale  hlavně  mezinárodních  ulejvačů  daní  a  těch, co perou peníze.

P.P.P.S.

Situace  evidentně  graduje.  Kyperský ministr  financí  nabídl  obě největší  místní  banky  Rusku za 1 EURo. …..  Konečně, kdo by  měl  mít  větší  zájem  na  tamních  bankách  než právě  Rusové, kteří v nic  mají prý  30 miliard EUR?  Reakce Moskvy  zatím není  známa. K problematickým bankám  by  tak  Rusko  získalo  ještě  množství  velmi delikátních informací  o  mezinárodní  finanční komunitě…

 Vývoj  na  Kypru  bude mimořádně  zajímavý.  A poučný. Pro každého z nás.