NAD DAŇOVÝM RÁJEM PONĚKUD ZATAŽENO


napsal Xaver

Naši hlasatelé boje proti korupci, proti zadlužování, proti zvyšování daní a hlavně a vůbec boje proti „řecké cestě“ ho vedli tak důkladně, až nás málem navedli na „cestu kyperskou“. Což je poslední odstrašující příklad krachující ekonomiky, bez něhož se v předvolebním klání ovšem obešli – měli jiný. Ten výraz málem vyjadřuje skutečnost, že ekonomika České republiky je v nejdelší recesi ve své historii, že hrubý domácí produkt v příštím roce zaznamená podle OECD pokles o jedno procento, že státní dluh míří strmě vzhůru, že máme nejvyšší nezaměstnanost od 30. let minulého století, že koruna a konkurenceschopnost slábnou, že společensko-politické klima je „pod psa“ atd. Jen bankovní systém je údajně zdravý, proto mluvme zatím jen o „kyperském chodníčku“, nikoli přímo cestě…

Nicméně zmíněnou cestou se už několik našich spoluobčanů vydalo, ovšem jen v omezeném měřítku a v jiné podobě, než naznačuje úvodní odstavec. Dle oficiálních údajů je totiž více než 1900 českých firem uváděno se sídlem na Kypru. K těm největším patří například KKCG (K.Komárek), Škoda Transportation, BXR (Zd. Bakala), Penta Investment, Tesla, Slovácké strojírny, Žatecký pivovar a další.

Co tak lákalo naše a další zahraniční subjekty k usazování na Kypru? Nebylo toho málo: především snadné založení firmy, nižší daně z příjmů právnických osob a nižší DPH, nezdaňování zisku z prodeje cenných papírů, nezdaňování dividend a další. Ostrov platil prostě za daňového „optimalizátora“, a to nejen poctivých, ale i těch „ostatních“ (tj. víceméně k proprání určených) peněžních prostředků. Nad těmito lákadly se však, jak známo, před nedávnem mocně zablýskalo, když Kypr kromě jiného – jako podmínku půjčky od Evropské unie – zdanil například vklady nad 100 tisíc eur 10 procenty. Nutno ovšem přiznat, že i přes tuto nemilou újmu zůstává i nadále oázou nízkého zdaňování.

Otázka zní, jak moc to „chytré české hlavičky“ zabolelo? Oficiálně se to nedovíme, protože finanční objemy českých investorů na Kypru se neuvádějí. Pouze Evropská centrální banka odhaduje, že české firmy a čeští občané mají na Kypru méně než 100 miliónů eur, tj. ca 2,6 miliardy korun. To je vskutku zanedbatelné oproti tomu, co se dočteme dále. A potvrzuje se tím mimo jiné konstatování některých zúčastněných, že tam udržují jen provozní účty na

nejnutnější nízké úrovni. Navíc „čeští inženýři“ malér údajně správně předvídali a se svými financemi prý včas vycouvali…

Češi nebyli ani první, ani jediní, kteří tento daňový ráj objevili a využívají. Říká se, že jsou tam „usazeni“ všichni ruští oligarchové, kteří sem přišli po převratech už v devadesátých letech, a to asi v počtu 80. Tím získali svobodu pohybu a usazování v celé Evropské unii. Spolu s nimi dorazili zbohatlíci ze zemí bývalé Jugoslávie, vedle zámožných Britů, Američanů, Řeků a dalších. Odhaduje se, že vklady ruských občanů v kyperských bankách dosahují výše 26 miliard dolarů, což je víc než celá roční ekonomická výkonnost Afroditina ostrova. Některá jména se občas objevují v zahraničním tisku, takže si je připomeňme (omlouvám se, pokud jsou k nalezení i v našich německých novinách, které až na pár výjimek nečtu).

K těm nejbohatším a nejznámějším patří Roman Abramovič, majitel fotbalového klubu Chelsea spolu s nejbohatším mužem Ruska jménem Ališer Usmanov – jehož měšec obnáší 18 miliard dolarů. Sídlí tu i ocelář Vladimír Lisin obtížený 16 miliardami dolarů, následovaný Alexejem Mordašovem, jehož jmění činí 15 miliard dolarů. Niklový magnát Vladimír Potanin už shromáždil 14,5 miliardy dolarů a jen o jednu miliardu za ním je Vagit Alekparov, který zbohatl v naftovém byznysu. Následují ještě taková jména, jako Dimitrij Rybolovlev (vypracoval se na hnojivech) nebo „žena mezi vlky“ Jelena Baturina.Ti znalejší už vědí: ano, je to manželka kvůli korupci zlikvidovaného moskevského starosty Jurije Lužkova, mimochodem bývalá tovární dělnice. A „nesedí“ jen na Kypru, má lukrativní akvizice (vilu, hotel či golfový areál) ještě třeba v Rakousku.

V souvislosti se záchranou Kypru před bankrotem se vynořilo plno zpráv o protékání podezřelých peněz jeho bankami, halených do formy různých honorářů, provizí, obchodů s nemovitostmi apod. Kupodivu nedává se to příliš do kontextu s ruskými oligarchy. V hledáčku Evropské unie, která nařídila nezávislé šetření, se objevili jiní jednotlivci (např. bývalý rakouský ministr financí Karl-Heinz Grasser nebo nejbohatší řecký rejdař George Economou), ale i různé firmy, holdingy či banky. O tom se ovšem bez zásadních informací nedá blíže vyprávět, přestože by to bylo čtenářsky jistě zajímavé.

Příspěvek byl publikován v rubrice Xaverův nový dům se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na NAD DAŇOVÝM RÁJEM PONĚKUD ZATAŽENO

  1. Hladis napsal:

    Jen takova drobnost. Cesko nemůže jit cestou kyperskou a to ani po chodnicku. To je porovnani hrusek s jabky a nejde to. Kypr položil krach Recka a jeho struktura ekonomiky je jina, Cesku takovy bankrot nehrozi a to ani v dohledne budoucnosti.

    Recka cesta se da interpretovat ruzne. Uz jsem o ni i podrobne psal. „Recka lez“ vychazela z toho, ze nynejsi vladni strany mluvili ciste o rozpoctove odpovednosti, aby Cesko neskončilo jako Recko. Byl to nesmysl, neb Cesko nebylo v takove situaci ani vzdalene. Přitom vláda utahla srouby, jako by Cesko krachovalo a cela ekonomika se dostala do stejne spiraly, jako ta recka. Navic dluh moc nesnizuje. Dluh se totiz da snížit jen pokud dluznik je v dobre kondici (ze CSSD…). Takova jednoducha predvolebni predikce a vyplnila se do puntiku. Recka cesta je cesta rozkladu spolecnosti, a státu formou klientelismu a korupce na všech urovnich a tim i nasledujici krach. Je tudíž pokrytectvi mavat cestou do Recka ,když tu cestu ještě mydlim mydlem a najednou bych to mydlo mel vytrit. Místo kbeliku s hadrem se ale rozhodnu pouzit pozarni hydrant……….

    • Rys Ostrovid napsal:

      V prípade Cypru platí:“Bolo vybabrané so štátom, ktorý chcel vybabrať s ostatnými.“. A tak v prípade Cypru, ako v prípade Grécka je hlavný problém v mentalite spoločnosti. Štruktúra ekonomiky je už len dôsledok.

      • Qiedo napsal:

        V případu Řecka je, myslím, situace poněkud složitější, švestky,ani z nich lisovaný olej asi nestačí k pokrytí výdajů na zbrojení. Když ale ten potenciální nepřítel je za mořem, tak proč nevyjít přátelům na Západě vstříc, obzvlášť, když ti nám na to půjčí.Ale půjčky se přece musí platit, ne? Tak Řekům půjčíme, aby nám mohli vrátit to ,co si půjčili.
        Obecněji- kdo má prospěch z toho, že státní rozpočty jsou permanentně schodkové a např. ten náš si rok co rok půjčuje cca 100 mld? Já bych to na mentalitu společnosti nesváděl!

      • Hladis napsal:

        Da se rici mate pravdu.

    • Xaver napsal:

      Pro Hladis:
      Nepracuji ani s hruškami, ani s jablky (ve Vaší zcela nepřesné dikci), tj. nezabývám se PŘÍČINAMI pádu kyperské, natož řecké ekonomiky. To už popsala tisíckrát média celého světa. Kypr jsem využil jako PODOBENSTVÍ (hrozbu?) toho, že i naše hospodářství se může zhroutit, ovšem ze svých VLASTNÍCH příčin, a nikoli z kyperských!!! Proto je výraz „kyperský chodníček“ v uvozovkách, což by pozornému čtenáři nemělo uniknout. Stejně jako to, že to vůbec NENÍ MERITEM článku.

Komentáře nejsou povoleny.