SJEDNOCENÁ MÁ ŠANCI


napsal Xaver

Přesto,  že  žijeme  v hektických  dnech, což vyplývá  z  vládní  krize a máme tudíž  sklon  se pitvat  jen  v  domácí politice, soudím, že vůbec není  od  věci, minimálně  kvůli  odlehčení a upuštění  vnitřní páry, aby náš  interní kotel nepraskl,  se trochu věnovat  i jiným  věcem.

Myslím tím tu naši starou, dobrou Evropu, potažmo tu novější – dle mého taky v zásadě dobrou – Evropskou unii.

Ale začnu jinak, trochu pro pamětníky, ale hlavně pro „mládež“ s nabídkou historického dovzdělání: začnu totiž Radou vzájemné hospodářské pomoci (RVHP, RGW-německy, CEB- rusky). Toto společenství byvších „socialistických“ států přes svůj nádech velikášství, který je provázel, bylo trochu zvláštním až podivným útvarem. Rozuměj – viděno dnešníma, tak řečeno „západně“ integračníma očima. Důvod tohoto zahájení vysvětlím později.

Zakládajícími členy v lednu 1949 byly Sovětský svaz, Československo, Bulharsko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko. Později se postupně připojovaly Albánie, NDR, Mongolsko, severní Vietnam a Kuba. Pikantní dráhu prodělala Albánie, která se od roku 1961 – řečeno oficiální hantýrkou – přestala práce Rady zúčastňovat. Jinak vyjádřeno ani nevystoupila, ani nebyla vyloučena – to statut nepřipouštěl. Jeden můj známý výzkumník upozornil při jakési příležitosti, že pak ale neplatí řada aktů a dokumentů, které vyžadovaly jednomyslný souhlas všech členů. Se zlou se samozřejmě potázal…

Hlavními orgány RVHP byly:

-Zasedání Rady – zpravidla jednou ročně se scházeli nejvyšší představitelé členských zemí.

-Výkonný výbor – byl tvořen místopředsedy vlád všech zemí a byl rozhodujícím orgánem, určujícím směry činnosti celého společenství. Zasedal zpravidla jednou za dva měsíce.

-Sekretariát Rady – složený z úředníků-občanů všech členských zemí uváděl závěry Výkonného výboru do praxe.

-Výbory RVHP pro spolupráci v plánování, vědeckotechnickou spolupráci a materiálně technické zásobování.

-Stálé komise – dle jednotlivých odvětví ekonomiky, dále pro statistiku, zahraniční obchod, devizové a finanční otázky aj.

-Některé další méně významné.

Cílem RVHP v nejširším smyslu bylo rozvíjet a prohlubovat všestrannou hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci na základě mezinárodní

socialistické dělby práce. Toho mělo být dosahováno zejména následujícími (výběr!) cestami:

-Prostřednictvím vzájemných konzultací o hospodářské politice.

-Prohlubováním spolupráce v oblasti plánovací činnosti, se zvláštní orientací na koordinaci pětiletých i dlouhodobých plánů.

-Plánovitým rozšiřováním mezinárodní specializace a kooperace.

-Plánovitým rozšiřováním a zvyšováním efektivnosti zahraničního obchodu.

-Rozšiřováním přímých vztahů mezi ministerstvy a jinými státními orgány.

-Zdokonalováním právních základů hospodářské a vědeckotechnické spolupráce.

Závěrem této reminiscence ještě poznámka k tomu, jakými prostředky či nástroji RVHP tyto cíle prosazovala, resp. zajišťovala. K dispozici měla pouhé dva: doporučení nebo rozhodnutí (abstrahujme tu od politických zákulisních nátlaků, „neviditelných“ mechanismů, utajených návštěv a schůzek apod.). Doporučení se vztahovala k problémům hospodářské a vědeckotechnické spolupráce. O jejich realizaci rozhodovaly vlády nebo jiné kompetentní orgány každé země dle jejího právního řádu. Rozhodnutí se mohla přijímat pouze k organizačním a procedurálním otázkám provázejícím jednání orgánů RVHP. Málo se ví, že daný mechanismus doplňovala jakás takás pojistka suverenity: totiž každá země mohla vyjádřit nesouhlas s rozhodnutím či doporučením tak, že se prohlásila „za nezainteresovanou“ na jakékoli projednávané otázce.

Sečtělí čtenáři KOSY jistě tuší, proč jsem trochu nahlédl pod víko jedné rakve. Cílem bylo poukázat na to, jak málo toho ve srovnání se západoevropskou integrací RVHP chtěla, mohla a uměla. Žádná svoboda pohybu osob, kapitálu a zboží; žádná svoboda usazování, kde si kdo zamane; žádná společná měna (převoditelný rubl byla jen zúčtovací jednotka bez skutečné fyzické existence); žádná přehnaná, stále bobtnající a nenasytná „moskevská byrokracie“ (tam bylo sídlo Rady); žádné dotace z centrálních fondů, natož jejich zneužívání; žádné přebujelé a drahé centrální orgány; žádné přehnané příkazy a zákazy z centra; a tak bychom mohli pokračovat ještě několik odstavců. Těch skutečných regulací, které tak dráždí na Evropské unii současné euroskeptiky, bylo opravdu jen minimum.

Tak trochu pod čarou by se mělo ještě připomenout: vrcholným zákonem a „jednotícím tmelem“ nad vším děním a usilováním byl tzv. princip proletářského internacionalismu. Fungoval prachšpatně, jak potvrdí pamětníci. Trochu předběhnu – obdobou toho v Evropské unii je princip solidarity. Funguje prachšpatně, jak dokazuje např. náš spor o bezvízový styk s Kanadou…

A tak není divu, že RVHP nijak výrazně občany ve velké míře neoslovila, „nedráždila“, v podstatě bezprostředně neovlivňovala. Pro ni a s ní žili hlavně politici, tzv. kapitáni průmyslu, určitý počet ministerských úředníků a podobný počet výzkumníků z akademické obce.

Evropská unie je nesrovnatelně jiná: s obrovským nákladným aparátem, s nadřazeností práva v některých oblastech, se závratným množstvím předpisů a regulací, s „mastnými“ příspěvky do společné kasy, s citelným vlivem na život každého z nás. Další atributy není třeba vypočítávat, hlasovali jsme pro ně a žijeme „v nich“. Ale je to důvod k tomu, abychom ji neměli rádi, abychom ji nenáviděli a odsuzovali, abychom z ní vystupovali, jak to předvádějí více či méně silní a agilní euroskeptici od Pyrenejí k Tatrám a dále? Jsou to většinou mladé a mladší ročníky, které nezažily ani nepamatují 2. světovou válku. Které nevnímají, že prapůvodní integrační uskupení v západní Evropě vzniklo, aby zabránilo válkám. Které fakticky o 2. světové válce slyšeli jen při výuce dějepisu – často velmi nekvalitní, jak si můžeme ověřit na našich dětech a vnucích.

Nicméně těch jejich důvodů ke skepticismu je více, a musíme přiznat, že nikoli neoprávněných. Zvláštní averzi vyvolává třeba v poslední době bruselská „všemocná“ a drahá byrokracie, krize eura či způsob řešení řecké krize údajně ve prospěch bank a na úkor budoucnosti mladých, zvláště vzdělaných. Ti mnohdy nevidí solidní budoucnost a považují se za „zrazenou“ generaci. Starostlivě se vyslovují také k problémům životního prostředí, energetické politice a některým dalším. Ve V. Británii, kde je vztah k EU asi nejvlažnější, jeden konzervativní poslanec „spočítal“, že bruselská byrokracie a nezřízená regulace stojí zemi na 70 miliard euro ročně. Není divu, že pod tímto a všemi dalšími argumenty byl tamní parlament donucen zabývat se dokonce referendem o vystoupení V.Británie z Evropské unie.

V těchto souvislostech mnozí odpovědní správně varují, že idea jednotné Evropy a Evropské unie stojí před největší zatěžkávací zkouškou od roku 1945!

Paradoxně Evropská unie je stále přitažlivá pro země mimo svých hranic – Turecko, státy u Středozemního moře, a co by za členství dali třeba občané Ukrajiny či Běloruska?!

Před ní leží tedy úkol učinit ji atraktivní především pro vlastní nespokojené občany, o nichž byla řeč. Pro starší generaci, která zažila sebezničení a rozdělení Evropy a která proto nade vše klade význam jejího sjednocování jako závoru proti dalším válečným konfliktům, to není složitá otázka. Pro skeptickou mládež tento zakládající motiv ovšem tak důležitou roli nehraje, Evropu přijímá jako „samozřejmost“, nicméně úkol sjednocování Evropy je jí třeba neustále připomínat a vštěpovat. Jinak může být, jak napsal jeden německý publicista, brzy veta se svobodným cestováním, studiem či zaměstnáním kdekoli v Unii, jak je známe dnes. A co by bylo s roztříštěnou Evropou v rozvíjející se buldočí soutěži a rivalitě kontinentů a světových ekonomických bloků si lze jen těžko představit.

Takže přes všechny výhrady a problémy se na závěr nenabízí nic „objevnějšího“ než zopakování toho, co je řečeno už v titulku: jedině sjednocená bude dostatečně silná a bude mít snad naději v nastávajících těžkých časech obstát.

Příspěvek byl publikován v rubrice Xaverův nový dům se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

33 reakcí na SJEDNOCENÁ MÁ ŠANCI

  1. Hudec napsal:

    To je zajímavé. Zatímco o RVHP napsal autor fakta, o EU jsou to takové ve výsledku eurohujerské bláboly (pardon). Máme, soudruzi, nějaké potíže růstu, ale základní myšlenka proletářského internacionalismu je správná!
    Např. že se do EU tlačí Turecko a středomořské státy by pro nás mělo být spíše varováním, než důvodem pro klepání na vlastní ramena jak to děláme dobře.
    Že by zatím nějak EU přispěla v té „buldočí soutěži a rivalitě kontinetů“ k posílení evropské konkurenceschopnosti, o tom bych si např.vzhledem k té šílené větrníko/slunečníko/povolenkové strategii dovolil pochybovat.
    O jednotné měně bylo už napsáno dost a za velký úspěch pro EVROPU (nikoliv pro Německo) ji jistě považovat nelze.
    Opakovat slova o demokratickém deficitu orgánů EU? Proč, potisícíprvé?
    EU? Jistě ano! Ale v současné (a Bruselem plánované) podobě? Aní náhodou!
    Připadám si jako poručík Dub v Haškově Švejkovi, „už jsem o tom diskutoval dávno před válkou s okresním hejtmanem“. Tím chci říci, že jsem v referendu hlasoval proti našemu (předčasnému) vstupu do EU a vývoj mi ukázal, že jsem učinil dobře. Mé svědomí je čisté.

    • Občan napsal:

      Pane Hudče,
      jistě jste v době PŘED vnucením se ČR do EU sledoval cvrkot a proto se domnívám, že Vám nemohly uniknout snahy tehdejší EHS o to, aby RVHP zůstala zachována v liberalizované podobě. Státy EHS daly jasně najevo, že nás ve svém spolku nechtějí do té doby, dokud se nesrovnají platy a další ekonomické výkony v žadatelských zemích.
      Jenže čerstvě vzniklý „Visegrád“ tuto možnost striktně odmítl a trval na tom, že chceachceachce.
      No, tak nám to bylo dopřáno. Byli jsme předem důrazně upozorněni, že v umaštěných modrácích se do golfového klubu neleze, že v klubových prostorách se nesmí říkat „vole“, že kafe se pije ze šálku a ne z bandasky a že si musíme pořídit klubová saka a vázanky. Dostali jsme adresu na krejčího a bohatý příspěvek na pořízení kursu společenského chování i klubových propriet. Příspěvek jsme probendili a do klubu se dostavili v pomačkané kravatě po dědovi a v saku ze sekáče. Bohužel nás nevyrazili, protože mezitím se změnila ekonomická situace klubu a začal se hodit každý.

      V r. 2004, kdy ČR do EU lezla, ještě nebyla EU úplně tím, čím je dnes, a byla zde jistá šance, že si to předepsané sako a kravatu přece jen pořídíme. Bohužel nastoupily Topolánkova a Nečasova vláda a bohužel se EU mezitím změnila tak, že i pro „eurohujery“ začíná být problém zdůvodnit další setrvání v ní. Zejména po jejích angažmá ve válečných dobrodružstvích jdoucích jednoznačně proti jejím zájmům.

      Byl jsem tehdy pro vstup, i když s mnohými výhradami. Dnes bych možná hlasoval pro vystoupení z ní. Členství v EU nám nezajistilo ani prosperitu, ani bezpečnost.
      Xaverův rozbor mi mluví z duše. I pro mne zbyl jediný argument pro další zachování EU – absolutní katastrofa v podobě roztříštěné Evropy, obklíčené islamizovanými regiony (na jejichž islamizaci se přitom EU aktivně podílí) a ekonomicky rozdrcené Čínou a USA. Na rozdíl od Xavera už ale moc nedoufám, že nás před tím dokáže členství v EU ochránit. Protože nechápu sebevražedné konání Evropského parlamentu a Evropské komise; ale možná to je dáno tím, CO za síly má momentálně převahu v EP.
      Jo, to je asi ono – v Evropském parlamentu mají převahu antiunijní partaje, které jako mravenečci pracují na její likvidaci a na atomizaci Evropy. Cui bono, cui prodest???

      • Hudec napsal:

        Nejsem v moc velkém sporu, spíše naopak. Jen položím (řečnickou) otázku? Kde se ty antiunijní strany tak najednou vzaly? Z jakého podhoubí vznikly? Co zapříčinilo růst jejich popularity?
        Skoro bych řekl, že je to jako s tou RVHP. Za její potíže mohly jaro, léto, podzim, zima a imperialisté.

        • Občan napsal:

          Podhoubí bych věděl. Ale proč je lidé volí, to nechápu.
          Růst „popularity“? Co takhle cílená mediální masáž ve stylu „volimkarla“? Většina voličů, se, bohužel, neobtěžuje čtením volebních programů a zájmem o činnost partají a partajníků jako takových. Stačí jim heslíčka.

    • Rys Ostrovid napsal:

      Je tomu pár mesiacov, čo som v jednom zo slovenských denníkov čítal článok. Napísal ho (ako inak) „ekonomický expert“ (zamestnaný v jednej firme v Prahe) a veľmi jemnými slovami v nej popísal problém ekonomickej neflexibility Európy. Keďže mi oblasť ekonomiky nie je tak úplne cudzia, bol som schopný prečítať si nielen, čo obsahujú riadky, ale aj to, čo je medzi nimi. Stálo tam toto: Európa sa musí svojimi pracovnými a sociálnymi podmienkami prispôsobiť Ázii a iným krajinám tzv. tretieho sveta. Na Slovensku v jednej diskusnej relácii ďalší „ekonomický expert“ (pracujúci pre isté združenie v Bratislave) zase strašne zasvätene vysvetľoval, akým veľkým problémom pre Európu je, že zatiaľ čo z celosvetového obyvateľstva je podiel Európanov x%, tak z celosvetových výdavkov do sociálnej oblasti je to y% (y bolo pritom značne väčšie ako x). Toto, čo vám teraz opisujem, je základným hnacím motorom ideových „živiteľov“ euroskeptických prúdov. Presvedčenie o prebujnelosti a zbytočnosti európskeho sociálneho štátu a túžba po nastolení (v istom zmysle) podobných pomerov ako v Afrike, Ázii či latinskej Amerike. Sú to experti pracujúci pre veľké bankové domy (1. prípad) či zamestnávateľské asociácie (2. prípad), tvrdo presadzujúci ich záujmy a sú to politici/politické strany, ktoré sú za týmto účelom vytvárané (na Slovensku typickým prípadom je SAS s R. Sulíkom). Všetky ostatné argumenty (nedemokratickosť, veľká byrokracia) sú z sčasti zástupnými problémami pre týchto ľudí (čím nepopieram, že EÚ s nimi má problém). Len by ma napríklad zaujímalo, kto okrem EK by si v súčasnej situácii vedel rady napríklad s Microsoftom. Ktorá národná vláda???

      Prvý, kto na Slovensku prišiel s nápadom vstupu do eurozóny boli pravicové strany. Keď Fico počas svojej prvej vlády začal tento vstup reálne pripravovať a realizovať, zrazu sa objavili výhrady. Začalo sa spochybňovanie, pričom výhrady sa točili nie okolo možných budúcich problémov zóny (ktoré sa zrejme už vtedy dali predvídať), ale okolo jej budúcich snáh na harmonizáciu daní (ktoré by sa určite harmonizovali na úrovni vyššej než vtedy platná slovenská rovná daň). KDH malo aj isté ideologicko-kultúrne výhrady, ale harmonizácia daní sa vtedy spomínala najviac.

      Ako vnímam eurozónu (a teda hlbšiu európsku integráciu) ja? Ako šancu predĺžiť, resp. udržať trvale pri živote model európskeho sociálneho štátu. Ktorý je v mojom chápaní rovnako hodnotným výdobytkom európskeho kontinentu ako celá jeho kultúra dohromady. Samozrejme, dá sa očakávať, že príde k istej jeho redukcii, minimálne na prechodnú dobu. Ale nemienim samostatne, demokraticky a nezávisle čakať na časy, keď moje deti či vnuci budú musiť pracovať a žiť v podmienkach „konkurencieschopných“ s ostatnými kontinentmi. To radšej budem nesamostatne, nedemokraticky a závisle účastný integračného procesu eurozóny, ktorý má aspoň šancu vytvorením tesnejšieho zoskupenia:

      – udržať si svoje pozície vo svete a
      – udržať si svoj spôsob života a sociálny štandard.

      Konkrétne v podmienkach Slovenska chápem vstup do eurozóny a jej ďalšiu integráciu ako definitívny „utrum“ podobným pravicovým šialenostiam, aké na Slovensku realizovala vláda M. Dzurindu. Európa podľa môjho názoru nesmie mať ambíciu priblížiť sa parametrami svojho života Afrike a Ázii, ale prinútiť/motivovať Afriku a Áziu,aby sa parametrami svojho života približovali Európe.

      Že by pri tom najviac škodovali práve tí, ktorí sú v pozadí súčasného euroskepticizmu, je, myslím, celkom zrejmé.

      • Občan napsal:

        Ďakujem, Rys,
        vyjadrili ste to, čo pociťujem a čo sa mi honí hlavou čoraz častejšie.
        Áno, šancia a snaha aby Európa ostala Európou vrátane svojej historicky potvrdenej viacmenej sociálnej tradície. S tým nieje možné nesúhlasiť.
        Ale ako som už napísal pánu Hudcovi – ako to dosiahnuť, keď majoritu v EP majú strany, pre ktoré je práve zachovanie sociálneho štátu v Európe úplne neprijatelné?

        Práve tieto strany zapríčinili, že boli najme v poslednom čase prijaté také europredpisy, ktoré EU „liberalizujú“ tým najhorším smerom a ktoré ju do Afriky privedú skratkou. Do Ázie nie, lebo Ázia sa zo svojej chudoby a biedy tu rýchlejšie, tu pomalšie dvíha.

        • Rys Ostrovid napsal:

          Treba mať neustále na mysli, že napríklad pokiaľ ide o podmienky Nemecka, tak aj nemecká pravica je v porovnaní s pravicou napríklad slovenskou v podstate v pozícii ľavice. Včera akurát prebehlo slovenskými médiami, že A. Merkelová horuje v Nemecku za posilnenie sociálnej politiky, čo viedlo nemeckú ľavicu k vyhláseniu, že im „vykráda“ ich program.

          Aké bude Nemecko – taká bude Európa!!! Teda: áno, boj o samotnú existenciu sociálneho štátu sa zvádza aj v samotnej únii. To netreba zakrývať. Ale ťažko si viem predstaviť, že by sa to niekedy dostalo do polohy:“Treba úplne zrušiť minimálnu mzdu.“. S čím celkom vážne prišla pred rokom slovenská pravica. Proste mi to stále vychádza ako lepšia varianta z možných. Pretože „slovenskú“ pravicovú ideológiu sme už zažili a vieme ju hodnotiť. Tam platilo:“Na ľuďoch nezáleží…“.

      • Xaver napsal:

        Pane Ostrovide,
        velmi pěkná, přínosná úvaha. Díky!

    • Xaver napsal:

      Pane Hudec
      Na Váš blábol (bez pardonu) se mi nechce moc odpovídat, protože nerad diskutuji s těmi, co neumí číst. Tak znova a stručně:
      Ani slovem neadoruji RVHP ani EU! Vysvětlil jsem, zejména pro mladší (expresis verbis), co byla RVHP a proč mně – nám „dole“ v podstatě „nevadila“. Za tím si stojím a vím bezpečně proč. Na rozdíl od ní jsem kriticky uvedl, že mnohé „dráždí“, zvláště mladé a KUPŘÍKLADU (!) proč. Jakou analýzu EU byste si tu představoval? Sem chodí poučení čtenáři, k čemu by bylo mé „poučování“ o problémech EU, které znají. Jsou s nimi více či méně konfrontováni denně, stejně tak já i Vy.
      Závěrem: z článku jasně vyplývá, že nejsem ani eurohujer, ani euroskeptik. A nic nepíši o tom, že si v EU přeji Turky či Afričany! Říkám a tvrdím to, co je v titulku a závěru a za tím si vzhledem ke svým životním zkušenostem a objektivním danostem také stojím. Vy máte jiný názor, já si ponechám ten svůj.

      • Xaver napsal:

        Oprava na řádku: N rozdíl od ní jsem kriticky uvedl, že EVROPSKÁ UNIE mnohé „dráždí“…Omlouvám se.

    • Laco Grőssling napsal:

      Bez toho, aby členem EU bylo Rusko, bude členství ČR v EU stále větším bezpečnostním rizikem. A nepomůže ani transatlantické společenství volného obchodu.
      Bohužel, Rusko se už začíná zařizovat pro sebe, neboť podle jeho názoru se k němu EU chová necivilizovaně ( snahy EU o netržní diktáty ve věci produktovodů ). A zdá se, že pokud tento trend bude pokračovat, EU bude pro Rusko méně podstatnou záležitostí, než Asie. Jenže, aby se tento trend a tvrdím, že pro EU do budoucna nevýhodný změnil, muselo by dojít ze strany EU k demilitarizaci v rámci Cold War II., která nyní vesele probíhá, ale nelze ji vyhrát, tak jako tu první. Takže vyhlídky kvůli západní aroganci nic moc i pro nás.

      • Laco Grőssling napsal:

        Takže, sjednocená nemá šanci bez Ruska.

        • Rys Ostrovid napsal:

          Ja by som to nevidel tak jednosmerne, pán Grossling. Toto je vzájomný zápas o čo najlepšie geopolitické postavenie. Tak ako si Rusko hrá svoju hru jednak smerom k Číne a jednak smerom k Európe (pričom prvým vyvažuje toho druhého a naopak), rovnako si hrá svoju hru aj Európa a snaží sa vyvažovať rastúce ekonomické prepojenie s Ruskom zvýšenou podporou vzájomného obchodu s USA (pripravovaná dohoda o voľnom obchode). Ani Rusi ani Európa nemá záujem ocitnúť sa v pozícii jednostrannej závislosti na tom druhom.

          Zaujímavo v tejto súvislosti pôsobí pripravovaný projekt širokorozchodnej železnice, ktorý by ekonomicky prepojil Európu – Rusko – Čínu a značne oslabil ekonomické a aj geopolitické postavenie USA. Čo zrejme táto veľmoc „mierotvorcov“ vníma ako značný problém a preto sa snaží projektu prostredníctvom sebe naklonených politických figúrok (napríklad na Slovensku miestnej pravice) zabrániť.

          Bez ohľadu na toto všetko, súhlasím s vami v tom, že Európa nemá inú možnosť – reálnu – ako sa do budúcna viac integrovať s Ruskom. Nebude to Rusko v EÚ, to je podľa mňa nereálne. Rusko si buduje svoj vlastný „svet“, snaží sa pripútať si Bielorusko a asi aj Ukrajina začína definitívne gravitovať k svojmu veľkému susedovi. Takže to bude spolupráca 2 rovnocenných zoskupení, nie vstup jedného do štruktúr toho druhého. Dôležité je, že európsko – ruská integrácia už prebieha. Vlastne je to integrácia nemecko – ruská (ale Nemecko de facto rovná sa Európa, taká je holá pravda) ale na veci to nič nemení. Veď o čom je – koniec koncov – tzv. projekt Nordstream?

          Otázka bude, aké miesto si v tomto procese nájdu malé štáty strednej Európy.

      • Xaver napsal:

        Nevzpomínám si (poučte mě), že by Rusko kdy projevilo o členství v EU zájem. A divil bych se, kdyby tak učinilo. Svazek obra s „mrňousky“ je problematický (je o tom dosti v teorii ekonomické integrace). A navíc: co ta díra mezi? Ukrajina, Bělorusko, Moldávie…?

        • Rys Ostrovid napsal:

          Nedávno som zhliadol záznam prednášky jedného (nemenovaného) amerického profesora na konferencii v Poľsku. Okrem zaujímavého pohľadu na európske dejiny, bolo celkom zábavné sledovať, ako sa usiloval „vtlačiť“ počúvajúcim Poliakom víziu, podľa ktorej oni by sa mali stať akýmsi vedúcim elementom, lídrom postkomunistických krajín, a teraz počúvajte to poradie: Slovenska, Maďarska, Chorvátska…až smerom k Turecku.

          Toto nie je nič novodobé. USA sa dlhodobo snažia vytvoriť akýsi „kordón“ im naklonených krajín, orientovaných severo-južne tak, aby izolovali tzv. starú Európu (v skutočnosti najmä Nemecko) od Ruska do maximálnej možnej miery. Z pohľadu doterajších skúseností sa môžu oprieť o jasne proamerické Poľsko, o jasne proamerické Česko a o jasne proamerické Maďarsko. Problém je (nie po prvý krát) s „nespoľahlivým“ Slovenskom. Práve pre túto jeho „nespoľahlivosť“ ho preferujú ako chýbajúci tranzitný článok širokorozchodnej železnice Rusi. Preď Maďarskom a Poľskom. Rakúsko ako koncovka je jasné, keďže ako v neutrálnej krajine, by tovary v prekladisku nepodliehali kontrole štátov NATO.

          Toto sa zaujímavo premieta/-lo do slovenskej vnútropolitickej situácie. Keď parlamentné subjekty, pri ktorých je dlhodobo predmetom „ľudovej šepkandy“ americký pôvod/podpora v čase ich vzniku, konkrétne pravicové parlamentné subjekty dlhodobo širokorozchodnú trať odmietajú (s naprosto infantilnou argumentáciou) a ostatné politické strany (vlastne dnes len Smer) ju podporujú. Fico za rok svojej vlády sa stretol niekoľko krát aj s Merkelovou aj s francúzskym prezidentom, ale ak ma pamäť neklame za Obamom ešte nebol.

          No a v neposledom rade je vo svetle týchto otázok zaujímavá aj tá vec, že počas 20 rokov to boli vždy pravicové subjekty, ktoré výstavbu západo-východného diaľničného spojenia Slovenska brzdili a na druhej strane subjekty ako HZDS V. Mečiara či SMER R. Fica, ktoré výstavbu diaľnic zo západu na východ podporovali.

        • Pomněnka napsal:

          Xavere,
          Píšete o spojení Obra s trpaslíky – tím Obrem máte na mysli EU, a těmi trpaslíky jednotlivé republiky Ruské federace? Německá ekonomika je větší než ruská, ruská je o něco málo více než 10 procent větší, než ekonomika francouzská či britská. Skandinávie + Benelux – srovnatelná velikost ekonomiky jako ruská federace. A kupodivu, to USA v úpadku reprezentuje ekonomiku větší, než EU, a více než 6 x větší ekonomiku než Ruská.

        • vonrammstein napsal:

          No snad je zase sežerou, ne? Nic, co by si už obr nezkusil. Když to dal jednou, dá to i podruhé. Síly na to má dost.

  2. Jan Čermák napsal:

    Zcela se ztotožňuji s vyzněním článku.
    Doplnil bych tím, že bruselské byrokracie se zbytečně demonizuje. Nebo spíš cíleně.
    A mluvit o demokratickém deficitu v zemi kde se nedoržují elementární demokratické priincipy a u moci je mafiánská struktura je směšné.
    Právě této mafiánské struktuře dodržování pravidel v civilizaci obvyklé nevoní.
    Brusel ochraňuj Ištvána.

    • Dasha napsal:

      Souhlas. Ale neni se codivit nazorum a pristupu obcanu, kteri se o tom, co se v EU deje, dozvidaji povetsinou z ceskych medii, kde korektni informace aby jeden pohledal. To, ze nekdo rozporuje fakty vselijake famy o tom, co na nas zase ta dabelska EU chysta, je velmi vyjimecne. Mela by se toho chopit CSSD, ktera je jednoznacne proevropska a v ramci predvolebni kampane uvadet vsechny ty nesmysly na pravou miru

  3. tresen napsal:

    Jsem všemi deseti pro odstranění zmiňovaného demokratického deficitu EU.
    Je zajímavé, že právě tohle euroskeptici, kteří o nedemokratičnosti unijního rozhodování často hovoří, slyší velmi neradi.

  4. jvf napsal:

    No a to když teď z Evropské unie vystoupíme, tak budeme muset všechny ty dotace, co do nás nastrkala, zase vrátit?

    • Laco Grőssling napsal:

      To těžko, stará EU na našem vstupu vydělala mnohem víc, než kolik nám poslala na dotacích, nedávno o tom mluvil polský ministr zahraničí a vypočítal to na příkladu Německa docela exaktně.

  5. VáclavP napsal:

    Zajímavé, jinak já bych v souvislosti s EU souhlasil víceméně s Klausem, jednotný trh ano, ostatní šlo moc rychle a předběhlo dobu. Základem musí být aby se lidi cítili jako Evropani. Když budou povodně na Moravě, tak tam někdo pošle peníze, Když budou na Kypru, tak je to asi všem jedno. Takhle podle mě byla o trochu dřív jednotná měna a o hodně dřív současné pokusy o spolešný rozpočet atd. Jinak mladá generace je v celé Evropě korumpovaná studijním programem Erasmus,kdy snad každý VŠ student má možnost být půl roku po Evropě…chtělo by to víc studentů posílat do USA, Asie atd.

  6. vonrammstein napsal:

    Já jsem pro nic takového nehlasoval. Hlasoval jsem proti.

  7. Brejlovec napsal:

    Částečně mimo téma (ale ono to úzce souvisí): rozhovor s Václavem Bělohradským o tom, kam se poděla naše demokracie. Velmi doporučuji poslechnout. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/osobnosti-na-ct24/231937-zijeme-v-epose-dluhu-rika-vaclav-belohradsky/

  8. jihočech napsal:

    Pamatujeme si ještě, jak jsme sme se drali do Evropy ? Naši obrozenci volali do Evropy patříme od začátku světa.
    Lidi se selským rozumem se ptali, jak asi to bude fungovat, nesneseme se Slovenskem v jednom státě, tak jak se sneseme se 30 státy EU (kulturní, jazykové rozdíly atd.,)?

    Lidé se selským rozumem byli proti. Teď však, když už tam jsme, tak bychom se měli snažit, aby to fungovalo, a ne házet klacky pod nohy, už jsme měli mít dávno Euro, protože výhody převažují nevýhody. Není vám podezřelé, že lidé, kteří nejvíce horovali pro EU, jsou teď na jednou zase chytří a jsou proti ?

    Anglie (logicky – je přirozeným spojencem USA – „special relations“) je, a bude vždy trojským koněm USA v EU, bude neustále mít rozbíječské tendence.Potíže v EU jsou především v zájmu USA, resp. USD.

    No nic rozbili jsme Varšavskou smlouvu, RVHP, rozbijeme i EU. Opět hrajeme legrační roli „trojské blechy“.

    Vymlouvat se, že teď je situace EU jiná a horší, je směšné. Co dělali tisíce našich „odborníků“, ročně v Bruselu, kteří tam jezdili a dojednali to, co dojednali. A teď jsou zase chytří.

    Vlku dáte také tu mystifikaci o „prostitucích cirkve“ ? (Chápu musíte počkat – později, až zapomeneme na včerejší perfektní mystifikaci.)

    • Xaver napsal:

      Nikam jinam se mně to nevešlo, a škoda to zapomenout…Totiž ve Vídni prý koluje vtip:
      Malá privatizace v Česku byla, když Havlovi vrátili Lucernu; velká bude, až Schwarzenbergovi vrátí Čechy.
      Pěkný večer a díky za diskuzi všem!

    • Občan napsal:

      Jihočechu,
      na 99% souhlas 🙂
      Až na tu EU. Ona se opravdu velice výrazně změnila; k horšímu. Z projektu zaměřeného na mír doma i vně, jakož i na budování a prosperitu sebe sama a na slušné spolužití se zbytkem světa, se stává prachobyčejnou koloniální mocností se všemi myslitelnými negativy. Zejména co se ozbrojených výpadů a podpory terorismu týče.
      Tohle už pár není ta Evropa přívětivá pro Evropany, milosrdná k ostatním a krutá k lumpárnám. Současná EU se stává právě Evropanům nepřítelem. Je to absurdní, ale je to tak. Ti, co ji takto přetvořili, zneužívají faktu, že nic jiného nemáme k dispozici a že nemáme kam odejít.

  9. tata napsal:

    NO JAK TO VYPADÁ tak opět ve zpravách lhali kritika vubec nezazněla………… http://www.blisty.cz/art/69098.html

Komentáře nejsou povoleny.