Spotřební koš II


napsala  Anita

Na začátek, velmi stručné, leč nutné trochu nezáživné teorie, pokud vás nudí, tak ji přeskočte 😉 Počet cenových reprezentantů ve spotřebním koši pro výpočet indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) je v roce 2013 úhrnem 691, rozdělen na 12 základních kategorii.  V oddílu 1. Potraviny a nealkoholické nápoje obsahují 161 vybraných reprezentantů. Zaměřila jsem na potraviny, které mají udanou váhu 149,82 (váha je určena podílem výdajů na daný statek na celkových výdajích domácnosti). Rovněž se chci jednotlivě zaměřit na potraviny, o nichž si myslím, že jsou diskutabilní v zařazení, jako reprezentant ve smyslu, že skutečně tvoří preferovanou část nákupu spotřebitelů. Vědoma si toho, po nakouknutí do metodiky Českého statistického ústavu, že při výběru prezentantů ve spotřebním koši je přihlédnuto zejména k jejich váhovému podílu, ve struktuře spotřeby (nejméně 0,5 promile; méně v těch případech, kdy je nutné zachovat třídu COICOP). Dále pak k jejich stálosti na trhu a jejich snadné zaměnitelnosti v budoucnu. Každoročně se provádí aktualizace spotřebního koše, čímž se jejich počet mírně mění. Výběr se provádí metodou záměrného výběru, který umožňuje vyhodnotit účelnost, popřípadě neúčelnost zařazení dosavadních cenových reprezentantů s cílem ponechat všechny reprezentanty, jejichž podíl na spotřebě zůstává dominantní. Index spotřebitelských cen (CPI) je využíván pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů.

 graf

 

 

 

Porovnat váhy u hlavních skupin zboží a služeb v HICP můžete zde:

musíte však klepnout, po rozevření na inflace v eurozóně

 http://www.ecb.int/ecb/educational/hicp/html/index.cs.html

Pro lepší názornost jsem sestavila graf (hodnoty v ‰), kde pouhým okem můžeme pozorovat, že nejvíce zaplatíme za bydlení, energie a paliva, jejž tvoří více, jak čtvrtinu spotřebního koše (28%), naših nákladů. Potraviny včetně nealkoholických nápojů (15%), alkoholické nápoje, tabák (necelých 10%). Vezmu-li v potaz, že naši spotřebitelé, v míře než nadprůměrné, s porovnáním grafu HICP v eurozóně, je u nás, asi dvaapůlkrát vyšší spotřeba, těchto „šidítek štěstí“. Společně s potravinami a nealkem, doplňují rovněž čtvrtinu (25%) spotřebního koše. Nebudu u toho spekulovat, jestli všechny země, mají také, takové čiperné kouzelníky na nezdaněný, nelegální trh s kořalkou a žvárem nebo jsou ještě lepší, a tudíž se jim to ve spotřebním koši, promítne ještě více, tak neobjektivně, jako u nás, nebo možná, mají nižší daň, čert ví.  Vždycky tomu, tak v minulosti nebylo, že by i tyto dva oddíly, co sem sloučila dohromady, převýšily placení oddílu bydlení, energie a palivo. Necháme se překvapit, přeci jen, je to prognóza roku 2013 a jaká bude skutečnost, se uvidí, až budou přesně zpracovaná data, příští rok. K porovnání jsem vytvořila tabulku, záměrně vybraných období. K tomu mi samozřejmě posloužili Indexy spotřebitelských cen životních nákladů v příslušném roce.  Musím však upozornit, že v průběhu let od roku 1921 prošel index spotřebitelských cen vývojovými etapami. Poslední standardní revize spotřebního koše pro výpočet indexů spotřebitelských cen proběhla v letech 2010 a 2011. Od ledna 2012 se provádí výpočet indexů spotřebitelských cen na novém spotřebním koši založeném na váhách roku 2010.

Současně došlo u cenových indexů ke změně ceny základního období z prosince 2009 na prosinec 2011. K navázání na stávající časovou řadu průměr roku 2005=100 byla použita metoda řetězení indexů (stejně jako v roce 2009).

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/indexy_spotrebitelskych_cen_revize_2010/$File/revize_spotr_cen_2010.pdf

tabulkaI

 

 Z tabulky, vybraných roků je zřejmá inflace na potravinách, alkoholu i tabáku a samozřejmě bydlení, voda, energie, paliva (hodnoty nad 100), což znamená, že si nekoupíme více statků a služeb, ale více nám krvácí peněženka. Kdo by mi nevěřil, může se přesvědčit zde http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0304.pdf  Je jasné, že v průběhu let byly, také zvýšené mzdy, valorizované důchody a zvýšené sociální dávky, došlo i ke zvýšení minimální mzdy, jeden by sice zaplakal, ale budiž. Je i takový názor, že nízká inflace je zdravá. Dlouho trvající opak, tj. deflace (přebytek zboží a služeb, levný zahraniční dovoz), má za následek nezaměstnanost, nízké mzdy, pak snižují poptávku domácnosti po zboží a službách, tlačí ceny dolů. Chcete-li vidět, jak a komu se zvyšovaly a narůstaly mzdy, tak vám tu dám jeden graf, srovnání mzdové úrovně ve vybraných odvětvích a možná i trochu přehlednou tabulku pro další období. Dnes, ale ne, můžete zatím přemýšlet, kdo v průměrné hrubé mzdě, měl v roce 2002 sedmapůlkrát vyšší plat než učitel (osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj. se nepočítají do průměrné mzdy) 😉

Nyní se však chci, konečně pohrabat ve spotřebním koši, oddílem představující potraviny a nealkoholické nápoje, především na nejoblíbenější skupinu, za kterou si nejvíce platíme a některé, jejich často fujtajblové reprezentanty, co je možná nepřeplácíme, ale za to, zaplatíme účet později u jiného „hostinského“ v lékárně nebo nemocnici, ale o tom už jsem psala. O tabáku, mzdách, speciálním nakouknutí do nedávné minulosti spotřebního koše důchodců si nechám na příště. Jojo, žádný elaborát, už je to na seriál.  Níže uvedou tabulku, sem rozdělila a seřadila podle toho, co je nejvíce oblíbeno, vlastně zaplaceno, pro nákup v našich domácnostech.

 

POTRAVINY A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE

149,822762

Potraviny

134,909238

Maso

35,078755

Mléko, sýry a vejce

26,556177

Pekárenské výrobky; obiloviny

23,584533

Zelenina

12,980108

Ovoce

11,419078

Cukr, marmeláda, med, čokoláda, cukrovinky a cukrářské výrobky

10,174862

Oleje a tuky

6,226535

Potravinářské výrobky a přípravky jinde neuvedené

5,213591

Ryby

3,675599

Nealkoholické nápoje

14,913524

Káva, čaj a kakao

5,414578

Minerální vody, nealkoholické nápoje, ovocné a zeleninové šťávy

9,498946

 

Z jednotlivého složení, zdá se, že jsme národ, který preferuje stravu bohatou na živočišné bílkoviny. Každý z národů, bude mít, jinak sestavený spotřební koš. Tipuji, že jižní státy budou mít v koši co do potravin, více ryb a zeleniny, a z tuků olivového oleje. Zrovna tak, každý z nás upřednostňuje a nakupuje, dle svých hledisek, pro uspokojování vlastních potřeb, zvyklostí a možností, každý můžeme vnímat jinak inflaci. Pravděpodobně se nenajde, nikdy úplně stejný košík, co do jeho obsahu, ale nějaký základ bude mít.

Z dalších tříd jsem seřadila, podle poměru nejkupovanějších, jednotlivý sortiment, nikoli, zatím přímo jednotlivé výrobky.

UZENÁŘSKÉ ZBOŽÍ

13,742463

SÝRY

8,691032

DRŮBEŽ

7,613467

MASO VEPŘOVÉ

7,410301

PEČIVO BĚŽNÉ

5,736651

CHLÉB

5,646941

OSTATNÍ MLÉČNÉ VÝROBKY

5,311966

MLÉKO ČERSTVÉ, TRVANLIVÉ

4,708502

JOGURTY

4,387002

PEČIVO TRVANLIVÉ

4,241655

OSTATNÍ ZELENINA (ČERSTVÁ I MRAŽENÁ)

3,794060

PLODOVÁ ZELENINA (ČERSTVÁ I MRAŽENÁ)

3,779301

ČOKOLÁDA A ČOKOLÁDOVÉ VÝROBKY

3,775643

PECKOVINY A BOBULOVINY

3,384583

PEČIVO JEMNÉ

3,112946

MASO HOVĚZÍ

2,806721

VEJCE A VAJEČNÉ VÝROBKY

2,771299

BRAMBORY

2,652967

MÁSLO

2,612668

OSTATNÍ VÝROBKY Z OBILOVIN

2,239897

OSTATNÍ RYBY A RYBÍ VÝROBKY

1,998228

 

Tak, se nám mohlo zdát, že nekupujeme nejvíce masa, jako čistého produktu, ze kterého bychom si mohli docela dobře upravit něco chutného, co by nám dodalo čisté bílkoviny do našeho těla. Zdání však klame, protože přejitím do další třídy vidíme, že spotřebujeme úplně ze všeho nejvíce, uzenářské výrobky. To snad ne, to je potřeba, abychom měli největší spotřebu masa, nejdříve zpracovat a přidat vodu, zahušťovadlo, většinou tedy obilnou složku (v míře větší než menší), semlet kůži, tuk. Popřípadě, když to legislativa dovolí přidat drůbeží separát a pěkně vyudit. No, to je pošušňáníčko, ale máme, pak velkou spotřebu masa, tedy alespoň tabulkově. Někde jsem četla, že národ, který má zajištěn dostatek potravin, především masa se považuje, že žije na lepší úrovni. No, asi to bude tlach, ale pokud by nebyl, tak zase je důležité, jaká část čisté svaloviny masa, jde opravdu do žaludku, anebo její ve skutečnosti, pouze zlomek v nějakém výrobku, který před zpracováním, chvilku ležel vedle masa a snad nedopatřením, přebral jen tuk a pomletou kůži i spojil se s vodou a želatinou. Nic méně, spotřeba pekárenského pečiva, je menší než masa, pravda proč jíst pečivo s uzeninou, když nám připraví dva v jednom L , kdyby tam nebyla tak slaná voda, tak ani zapíjet nemusíme a máme zázrak, tři vjednom. Tady mám výhradu, že uzenářské výrobky jsou zařazeny do skupiny maso, jistě je to sjednoceno s eurozónou a rozčleněno stejně podle předepsaného systému COICOP. Také, je fakt, že jedním z úkolů je srovnat, také kvalitu zboží ve spotřebním koši, aby byly přibližně vyrovnané všechny státy, jejž přijaly euro a jsou srovnávány s „eurokošíkem“  HICP, kde reprezentanti musí být se stálou a měřitelnou kvalitou. Jestli jsem pochopila, kdybychom měli přijaté euro měnu, tak bychom nesměli být na štíru, pro nás s kvalitou na hraně únosnosti.

     Podívejme se tedy přesně, na ty nejlepší reprezentanty, které jsou vybrané pro svůj úspěch v našem spotřebním koši. Když jsou, tak oblíbené a běžné pro zkoumání spotřebitelského koše. Neodolala jsem a hodila vám je do tabulky i přidala průměrnou cenu za mnou vybrané roky i s indexem inflace k porovnání.

 tabulka II

 

Jak tak na to koukám, tak si vyberu jen dva, tři kousky. O mase, salámech nemám co dodat. Snad jen si malinko šťouchnout, že nevím, kde se poděly náklady při výrobě, provozu, dopravě a platy zaměstnanců, když kouknu na šunku vepřovou. V roce ´89 byla 2x dražší od masa. Tak nevím, jak ti kouzelníci docílili, že je s porovnáním k loňsku asi o čtvrtinu levnější. Vlastně to vím, buď je podhodnocená kvalita, spíše bude obsahovat méně svaloviny, ale je to pak ještě šunka? Pak se tu ještě nabízí možnost, že při tzv. Kvalitativní očišťování cenového indexu, provádí se při záměně výrobku, který byl dosud zařazen do šetření cen, za jiný. Důvodem záměny je absence původního výrobku na trhu nebo pokles jeho nákupů obyvatelstvem. Pak dochází k záměně reprezentanta ve spotřebním koši za podobný nebo více žádaný výrobek. Tak se stane, že se mění a mění a dopadne to jako, když dědeček na trhu měnil, až vyměnil koně za jehlu. Tyto výměny, se dělají podle subjektivních zkoušek, laboratorní jen výjimečně, jak jinak, bylo by to drahé. Vy starší, co víte, jak dušená šunka chutnala a nebyla na povrchu lesklá, jak zrcadlo a vzpomínáte, že hlavně nebyla na talíři, každý den, tudíž by se ani nemohla dostat, jako reprezentant do spotřebního koše, byl by tam prostě salám, (ale ať nekecám, v polovině osmdesátých let, kdy došlo ke zdražení masa, neb si ho lidé více dopřávali a nedostávalo se na ně, ani ve frontách, byla i kvalita uzenin už horší, se srovnáním o 10 let na zpět). To samé je se sýrem taveným, který vlastně sýrem ani není a přesto je ve spotřebním koši, jako jeden s vyšším indexem spotřeby. Může mi někdo říct, proč se ty a la sýry vyrábí a kdo je kupuje, když se nám do toho slavného košíku, jako reprezentanti nedostaly? Proč, když při osobním nákupu se tajně zašmíruju, co ti, vedle mě ve frontě mají ve svých košíkách, téměř všichni, jenom taveňáky, nikoli sýry. Nebudu víc o tom psát, přečtěte si to tady: Hrají si na mléko, přitom jsou z vody  http://www.vitalia.cz/clanky/hraji-si-na-mleko-a-pritom-jsou-z-vody-poznate-to/#ic=gallery-header&icc=backlink   (mimochodem, taky dobrý veb.)

A ještě jednu, takovou čuňačinku, voda kuřecí prsa.

http://www.ctpp.cz/cze/article/1021-inspekce-zjistila-kuec-maso-falovan-pidnm-a-15-vody.html

Rybí filé to je samostatná story. Všichni máme zkušenost, že ono deklarované filé před rokem ´89 , za 25 korun za kg, byly slisované kousky z tresky obecné, tedy z kusu velké ryby dvou až pětikilové, kde se používala břišní část, ze hřbetní části bylo toto filé výjimečně, podstatně dražší a dostupné většinou ve specializovaných prodejnách Frionor. Nešlo tedy o tresku tmavou, podstatně menší s poloviční cenou. V těch zamražených kostkách byly lisované kousky masa. Dnes je to rozemletina, zase dobře spojená s nějakým „lepidlem“, raději nezkoumám jakým. Toto filé, je pravděpodobně zařazeno do toho našeho spotřebního košíku. Jak je možné postřehnout v tabulce, patří s hodnotou 0,800600 promile sice s vyšším zájmem než kapr 0,440856 a za ním je hned losos 0,435915, ale jeho spotřeba je asi nevalná. My co chodíme běžně nakupovat, víme co na nás v mrazícím pultu čeká za nabídky. Většinou tam najdeme mražený pangasius nebo jinou mzaženou rybičku s vodou. Podle nové vyhlášky musí být označen, původ, pokud je ze vzájemného chovu, zda jde o rybu mořskou, či sladkovodní a uveden poměr vody. Vlastní zkušenost, kterou jsem absolvovala úmyslně, jak se tento předpis dodržuje, minulý týden, byl, že jsem si mohla koupit pangasius s 20% vody, nějakou rybu z 10% glazury vody (350g i s tou vodou 89 korun) a dalším, třetím výběru sice „levnějším“ bylo v deklarovaném složeni uvedeno, pouze rybí mase + voda.  Nepřekvapuje mně, že na našem trhu je rybí filet od značky Frionor, který obsahoval v přepočtu na kilogram za sto korun masa a dvě stě korun vody. Nevidím, že by snad, tento tradiční zpracovat, jejž je na trhu od roku 1933 chtěl škodit našim spotřebitelům a on sám měl z toho nějak nesmírné zisky. Taková zavedená firma se jen snaží vyhovět požadavkům obchodníků, tedy z pohledu zpracovatele, jejím trvalým odběratelům-zákazníkům. Ti tvrdí, že je to požadavek jejich spotřebitelů. Proto čím dál častěji slyšíme, že jsme to my, co si takové šmejd předražené potravina přejeme a libujeme. Nakupují tedy zboží od producentů levně, prodávají mnohem dráž, než je skutečná kvalita. Takové filé, pak zákazníka přijde na 300 korun za kilogram, tím, že je tam skytá voda, platí daleko víc za tu vodu. Dobře, mohu počítat, že se mi ryba smrskne na rybí jednohubku. Co mi vadí nejvíce, je to, že ta rybička v kostce ledu, prodražuje balení a s tím i náklady při přepravě, spotřebu paliva kamionů, ničení dálnic a tedy i ekologii. Přímo mě irituje, když si domů náhodou takovou rybku s kluzištěm koupím, že za to kluziště, které jsem nechtěla neb ho nevyužiju, abych si vbruslila, tak za něj platím i nehoráznou 21% daň s přidané hodnoty. DPH, jež je jedna z nejdůležitějších daní do příjmu státního rozpočtu. V nepřímé dani platíme pravděpodobně nejdražší vodu snad na světě. Kdyby se dala, alespoň dále zužitkovat, nebylo by od věci, ji sbírat a posílat na Saharu, jako projev empatičnosti. Nejhorší na tom však je, že ty peníze v našem státním rozpočtu, vybraných na DPH z té vody, co je více než nutná v potravinách, vytečou a vypaří stejně tak, jako při vaření vody. Peníze z mojí  peněženky vzala voda a přesunula do státní kasy, jednoduše peníze vybrány byly a kde jsou? Není to absurdum, že se poskytují dávky v nouzi, kde nuzný si koupí zdánlivě nejlevnější potravinu napěchovanou vody, vrátí v DPH prachy, nespokojen, nezasycen a pravděpodobně, brzo aspirant na léčbu, kterou mu samozřejmě rádi zaplatíme ze svého. Není to nic, proti lidem v nouzi, jen se mi ten systém jeví jako divně pokroucený kolečko, vyhovující, těm finančně zodpovědným nahoře, nikoliv mně, tedy zatím, než se staneme potřebnými všichni. Nebudu více psát. Jen ti co nechodí nakupovat běžně, nevaří a hlavně si ještě myslí, že vše naprosto srovnatelné v našem spotřebním koši a anita je kecálek, tak ať se podívá tady :

http://www.stream.cz/adost/771706-a-dost-pangasius-zmrazeny

Mohla bych rozebrat všechny ty reprezentanty v našem spotřebním koši, ale nemám už sílu a hlavně nejsem masochista, který by se chtěl trápit, víc než je nutné. Nepřijde vám zvláštní, že nejsou v dokumentu statistického úřadu, zahrnuty ty nejfrekventovanější reprezentanti v tabulkách „Míra inflace, vývoj spotřebitelských cen vybraných výrobků v České republice“, jsou to ty, které jsou označeny u názvu * dole s poznámkou „Ať hledám, jak hledám není v tabulce uvedeno“. No, to si skutečně nedal s tím nikdo tu práci, jako já, aby roztřídil a seřadil reprezentanty a zařadil do seznamu? Je to pohodlnost nebo druhá možnost, že jsou to potraviny s velmi „variabilním“ obsahem složení, různým rozpětím cenových relací, jejž jsou velmi často prodávané v akci, a ty v akci se do spotřebního koše, jako reprezentanti nedostanou. Ne, že by tam nevlezly pro svůj rozměr, ale podle metodiky ČSÚ, tam nepatří. Bóžínku, není to směšné v té naši zemi České. Kde by se našinec, pro slevu přerazil a vymetá Second-handy, do nedávna ještě vietnamská tržiště, autobazary, prošmejdí všechny nabízené akce, jen aby ušetřil. Ale to není, běžný spotřební koš, našeho českého spotřebitele J, tohle všechno se nezohledňuje, ty megatuny cetků, textilu, obuvi navezené k nám z tramtárie, se asi na tržnicích neprodávali, asi je to nenormální, takto nakupovat asi, za to žádné peníze nedáváme.. No, jestli je nebo není, to nechám na každém z vás. Podle toho, zda-li  dosahujete, alespoň k průměru mzdy, či hluboko pod ním, na minimální mzdu. Máte jen sám sebe, nebo živíte celou rodinu i se školáky, máte alespoň, o čem přemýšlet. Napovím vám, normální je pracovat a dostat zaplaceno tak, aby člověk mohl, nakupovat kvalitní zboží a služby. Ano to je normální a vycházejme z toho.

Přestože jsem zase rozvláčná, jak širý lán, ještě tu přidám, kdo jsou respondenti a komentovat to nebudu, protože to si jistě, každý dá sám dohromady, ve své vlastní hlavě. Zpravodajskou síť (respondenti), tvoří prodejny (včetně hypermarketů, supermarketů, obchodních řetězců), provozovny služeb a ostatní instituce poskytující služby (cca 8500)  Spotřebitelské ceny se zjišťují ve 35 vybraných okresech ČR a v hl. m. Praze. Respondenti představují významná centra prodeje, či poskytování služeb pro obyvatele v okrese, tzn., že ve zpravodajské síti jsou zařazeny i hypermarkety a supermarkety a též asijští prodejci v kamenných obchodech, nikoliv však na volných tržištích.

Závěrem bych chtěla ještě požádat všechny případné diskutující, aby opravdu, ale opravdu moje psaní brali, jen a pouze z náhledu pozorovatele. Konkrétně babky, která si bohužel, ještě pamatuje, pravděpodobně, to co by neměla, tedy kvalitu před a po semiši. Nemá, ikdyž může evokovat, a znovu to zdůrazňuji vychvalovat a nostalgicky vzpomínat na husákovu a jakešovu dobu. Tu předtím jsem zažila v euforii dětského a pubertálního opojení v neznalosti. Tak nějak politika do ´86 mě výrazně neutkvěla v paměti.  Jen si pamatuji, že mě tehdy, jako dítě fascinovaly bakelitové pohárky na pití, které jsem obdivovala i užívala, ukázalo se daleko později, že polykondenzát fenolformaldehydu (pryskyřice), tedy onen bakelit, je možné využívat, jen na výrobky, které nepřichází do styku s potravinou, tak třeba, jako je elektroinstalační materiál nebo podkvětníky.  Ano i soudruzi dělali své chyby a my třeba, teď přesně nevíme, proč jsme nemocní. Možná jsme měli kvalitnější potraviny, ale jen možná. Kdo by si nevzpomněl na zapráškovaná pole DDT, později jinými hnojivy, až tak, že si myslím, že ten distanc našeho zemědělství z EU je právě a kvůli tomu, že rozbory naši půdy, ukazují ještě dnes, téměř na zamoření průmyslovými hnojivy v porovnání z jinými státy. To si jenom zase myslím, tím svým babským rozumem. Mohla bych toho napsat na stránku, ale není to účelem, jen chci tímsdělit, pokud bude někdo v diskuzi sklouzávat na „volte komunisty“ a nebylo, jak za komunistů a podobná nepříčetná hesla. Tak se na něj budu zlobit, že moje psaní, mou práci chtějí deklasovat. Nehodlám na něj ani reagovat a poprosila bych ostatní, aby se také zdrželi. Anita je člověk, který nemá rád výkyvy, má ráda, když se vzájemně lidé dovedou v klidu s rozvahou dohodnout a mají v sobě umění, ustoupit k prospěchu dané věci. Proto mně nevyhovuje program, ani jedné strany. Anita bude vždycky, stát uprostřed a poslouchat objektivní názor, z každé strany a snažit se ho pochopit a jednat ku prospěchu nejlepšího kompromisu a tohle ji schází v politice. Slušnost, objektivita a vzájemná dohoda.

Děkuji všem, co jste měli trpělivost a dočetli do konce.

Ač dlouhé, nestačila jsem napsat vše. Třeba proč anita, při nákupu počítá za konstantu krabičku cigaret a hned má jasno, co je a není drahé. Pokud to budete chtít vědět, snažte se mi dát hvězdičky, ať vím, jestli jsem vás neumořila a byl dost už anity.

Příspěvek byl publikován v rubrice Anitin krámek se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

16 reakcí na Spotřební koš II

  1. wiki napsal:

    Mražené filé (resp. jakékoliv mražené ryby) v ceně 160 CZK/kg NEBRAT 😉 . Když už ryby, tak čerstvé, resp. chlazené.

    Namátkou jeden lokální rybí „miniřetězec“: http://www.ocean48.cz/aktualni-nabidka/minska.html

  2. Občan napsal:

    Anito,
    klobouk dolů!

    Co se potravin týče, dovoluji si pouze podotknout, že jde o typický „chudinský spotřební koš“. Mouka, cukr, tuk, mléko, trocha masa zejména v podobě uzenin, něco vajec a minimum kvalitních mas, ryb, ovoce a zeleniny.
    Vesměs věci, z nichž se dá navařit a napéci HODNĚ při minimálních nákladech. Následkem je obezita při současné podvýživě. A cukrovka, kardiovaskulární choroby, choroby pohybového aparátu…
    Paradox? Ale vůbec ne. Chudší a chudí lidé pracují (pokud ovšem mají vůbec nějakou práci) zejména manuálně a potřebují spoustu energie. A protože si nemohou dovolit kupovat kvalitní potraviny, nahrazují energetický a VITAMINOVÝ deficit cenově dostupnými náhražkami – cukry a tuky. Objemový deficit pak moukou (což jsou opět škroby a tedy cukry). Maso, sýry a mléko jsou jen doplněk, čerstvé ovoce a zelenina, jakož i ryby, jen příležitostnou ZBYTNOU delikatesou.

    Zminila jste Jihoevropany. Ti jsou úplně typickou ukázkou sociální pyramidy. Čím chudší, tím oplácanější až obézní. Protože dlabou těstoviny, těstoviny a těstoviny, proložené pečivem a cukrovinkami. A čím bohatší, tím štíhlejší, protože v jejich jídelníčku převažují kvalitní masa, mléčné výrobky, především čerstvé ovoce a zelenina a málo cukrů a tuků.

    Se stoupajícími životními náklady a stagnujícími až klesajícími mzdami se bude výživová situace chudší a chudé části populace dál a rychleji zhoršovat. Čímž DOČASNĚ vzrostou náklady na léčení následků a bude klesat pracovní výkon populace, ale DLOUHODOBĚ bude klesat hlavně věk dožití. Pro sociální inženýry v podstatě ideální situace; čím kratší život „postradatelného lidu“, tím nižší náklady na penze a socdávky…

    • Pomněnka napsal:

      Občane,

      máte stoprocentní pravdu v jedné věci: Ten spotřební koš je zřejmě plně reprezentativní pro příslušníka české nižší pracující třídy. Pro tyto je velmi symptomatické, že výdaje za alkohol a tabákové výrobky činí skoro 10 procent všech výdajů, a aby byla tato potřeba uspokojena, tak tito šetří na jídle. Doporučuji k pozornosti, že výdaje na výše uvedené činí dvanáctinásobek výdajů na vzdělání.

  3. Pomněnka napsal:

    Anita,

    dotaz paní Anito. V grafu je uveden segment okrové barvy o hodnotě 69.03 promile, a není k němu v legendě přiřazena žádná položka. Mohla byste to prosím dopřesnit?

  4. anita napsal:

    Ostatní drobné zboží a služby ( drobnosti do domácnosti na šití, čištění zubů, šatů…. upomínkových předmětů, co asi rodina utratí na maličkostech, ale úplně z hlavy to nevím, zaměřovala jsem se na potraviny. Omlouvám se všem, že jsem nezareagovala dřív. Přestože už mám otevřený počítač od včera a dnes Kosu od šesti rána, tak jsem stejně nestíhala. Pracovala jsem na počítači, tak už mám 30 hodin za sebou, možná budu dnes spát konečně jako dudek 🙂

    Občan, to je to, co mně nejvíc štve, že na jednu stranu se, ze zdravotního pojištění, rozfrckají peníze, ještě se k tomu vyberou poplatky, popřípadě udělají poplatky pro prominenty. Přijde mi to jako úmysl, dáme jim s odpuštěním „nažrat“, kdyby byly kvalitní potraviny a nejen ony, tak by musely, být k tomu platy. Jako minimální mzdu, budou zdvíhat o pětistovku a ještě se hádají, jak u mariáše. Jsme téměř poslední po Rumunech s minimální mzdu, teď možná trhnem Estoncko. Ve vyspělých státech mají 50% z průměrné měsíční mzdy a 40% je nepsaná norma u slušnějších nikoli oceněných financkalousků. Myslíte si, že by na kvalitní potraviny mohla být 21% DPH, no to by byla suma do kasy 😦 Že se u nás chlastá a hulí, nevím pro. Závislost na nikotin není, ale na stovky jiných látek obsažených v tabáku, tak si tu zas mastí kapsy na nikotinových náplastích, žvýkách a takové ty poradny ??? No a s alkoholem to bude asi horší.

    • Občan napsal:

      Ona to je s tím alkoholem a cigaretami celkem jednoduché – SD a DPH. Protože spotřeba alkoholu v litrech je spíš směšná.
      http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/2139-12
      Drtivou většinu tvoří pivo a jeho spotřeba vychází na JEDNO pivo OBDEN na obyvatele; po odeštení dětí do 18ti let pak na JEDNO DENNĚ.
      Další položkou je asi 17 litrů vína ročně. To je VELMI MÁLO a naopak by bylo pro zdraví obyvatelstva lepší, kdyby se vína vypilo víc.

      Ale přenechám to statisticky Vám, protože spotřeba alkoholu v ČR docela strmě KLESÁ (to bude ta Poměnka nade mnou smutná) a procentuální zastoupení ve Vašem koši se „díky“ SDa DPH stává hausnumerem (to NENÍ kritika, ale konstatování). V tomhle je právě děsně vošajstlich statistické vážení cen převedené na procenta.
      Mohu vypít za rok dvě sedmičky kvalitní whiskey á 4500.- Kč a jinak lemtat vodu, ale pro Poměnku jsem statisticky imrvére vožralá socka, protože PROCENTUÁLNĚ jsem za alkohol vydal třeba 15% svého spotřebního koše 😉

      • Pomněnka napsal:

        Česko je ve spotřebě alkoholu snad druhé za Lucemburskem v rámci EU. To Vám připadá jako nedostatečná spotřeba? A to se bavíme o spotřebě toho alkoholu, který je registrovatelný statistikami. Ve spotřebě alkoholu, ze kterého není zaplacena spotřební dan patříme zřejmě k evropské špičce.

      • anita napsal:

        Abych se přiznala, tak jsem se přímo na alkohol, tabák , jejich reprezentanty nedívala, máte pravdu, že ceny šly díky zvyšované DPH nahoru, proto je tu, ten divoký černý trh. Za naší rodinu, to taky vypijí jiní, ale doma ho máme hodně, každý k nám přijde na narozeniny s flaškou, přestože každý ví, že nepijeme a těch narozenin už bylo 😉 . Docela se podívám, jestli není, jako reprezentant krabičák, ty se taky prodávali, jako voda 🙂

  5. VáclavP napsal:

    Dodal bych jedno, spoustu zdravého je zadarmo. A to ovoce a zelenina ze zahrádky, houby a ovoce z lesa, ryby na rybářský lístek atd :). Což mě vede k tomu, jak mi nedávno vyprávěl jeden čínský kamarád, že nejhůř je na tom v Číně vrstva lidí, kteří prodali pole a odstěhovali se do měst, za prací v továrnách

    • anita napsal:

      Bohužel, zelenina ze zahrádky, houby a ovoce z lesa, ryby, nemají úplně tu nejsprávnější rovnováhu důležitých živin. Tak, aby tělo pokrylo všechny živiny, třeba takový taurin je nejlépe v červeném mase, tedy pro nás, dostupné hovězí maso. Taurin ovlivňuje chování neurotransmiterů, optimalizuje činnost CNS (centrální nervové soustavy) a prokrvení mozku, někdy zastává funkci něco, jako „druhý inzulin“. Někdo si ho raději koupí v tobolkách, ale přírodní látky, jsou vždycky pro tělo lépe přijatelné.

    • Občan napsal:

      Kamarád má pravdu a v ČR je to stejné. Uvědomte si, že jenom v Praze žije 12% veškeré populace ČR. V Brně dalších 6% a celkově žije ve městech 80% populace ČR. A na sídlištích těch zahrad moc nepotkáte.
      Ryby na rybářský lístek vyjdou příležitostné rybáře dráž než ty kupované.

      • AlenaK napsal:

        Dočetla jsem se o zakládání městských „komunitních“ zahrádek
        http://www.cuketka.cz/?p=10321
        U škol ve městě (alespoň mimo centrum) bývala „políčka – pozemky“, kam jsme chodívali kdysi na „pracovní vyučování“. Začínají se využívat na městské zahrádky, zájemci se organizují přes facebook.

      • anita napsal:

        Taky máme doma rybáře, náčiníčko, rybářský lístek, speciální futro. candáta už jsme dlouho neměli, štiku jednu za rok. Tak zeť, aspoň vyvětrá hlavu a nakrmí rybičky, ty jsou spokojený 🙂 ne, že by nechytl víc, ale z rybek sladkovodních, krom těch zmiňovaných opravdu nic nemusím. Mořská ryba, nejen na deficit jodu v lidském těla, by měla být minimálně jednou v týdnu porce.

Komentáře nejsou povoleny.