NEDĚLNÍK aneb TRABANTŮV NEDĚLNÍ SLOVNÍK Dnes o: nejmenším z nejmenších


napsal Trabant

Úvodem opět krátce zmíním: Nedělník nemá za úkol dávat odpovědi, ale vyvolávat otázky. Ty otázky klade čtenáři, odpovědi je třeba najít v dialogu s vlastní situací.

V době, o níž píšeme, se v zemi, kterou Izrael před několika generacemi pod vedením Mojžíšova nástupce Jozueho úspěšně kolonizoval, nežije dobře. Kdysi Mojžíš a po něm Jozue vedli a sjednocovali národ – ten se ovšem nyní, v celé generace trvajícím bezvládí, ustavičně hledá, opouští identitu danou svou historií a náboženstvím, znovu se k ní vrací, a zase ji opouští. Jsme ve starozákonní Knize Soudců, plné turbulencí a dějových zvratů, plné zvláštních postav – a jednou z nich je Gedeon (Kniha Soudců, kapitola 6 a 7).

Sedm let už Izraelci žijí podobně, jako obyvatelé mexické vesnice ze slavného westernu Sedm statečných. Zasejí, sklidí – a z toho, co sklidí, jim desperát Calvera nechá jen tolik, aby přežili, zbytek jim sebere. Rok co rok – a stále více. Tím blízkovýchodním Calverou jsou hordy Midjánců, Amalekovců a jakýchsi blízkovýchodních Tuaregů – a tu vesnici obyvatelé neoplotí a neubrání jen s šesti drsňáky a jedním nadšencem, tak jako ve filmu – na to je příliš velká.

A tak sedm let čekají Izraelci a volají ke svému Bohu o svých sedm či kolik statečných, jenže Steve McQueen se ještě nenarodil a ti, co se narodili, se raději hrbí, než stojí v čele. A kdesi v té ždímané zemi, pod sluncem pálícím stejně jako v Mexiku, mlátí Gedeon pšenici v lisu, místo na sýpce ji mlátí v díře v zemi, jako potkan, aby s tím, co vymlátí a unese, utekl se schovat a přežít. A k tomu Gedeonovi s neodvahou hlodavce, Gedeonovi nejmenšímu z rodiny, nejmenší rodiny v celém kmeni, Gedeonovi nejnehrdinštějšímu nehrdinovi široko daleko, přichází Bůh a říká: „Posílám tě, udatný bohatýre, abys vysvobodil Izrael od Midjánců“. Nebude žádná sbírka domorodých pokladů pro zaplacení nájemných hrdlořezů z Texasu, za blízkovýchodní Mexičany se Calverovi nepostaví profíci s nízko zavěšenými Smith & Wessony – to ty, Gedeone, půjdeš a zjednáš pořádek, protože jsi bohatýr, jsi Ilja Muromec, je to v tobě, jen o tom nevíš – protože co já potřebuji je, abys mi důvěřoval, aby tvá důvěra přinesla odvahu a já, já se postarám o všechno ostatní, o vítězství a tak.

A Gedeon, nejmenší z nejmenších, vyleze z díry, nevěřícně kroutí hlavou, vychrlí spoustu otázek, pak udělá co je třeba, získá pozornost a shromáždí vojsko, protože Bůh je s ním a rovná mu záda. Něco přes třicet tisíc mužů táhne za svým malým šéfpistolníkem, aby sekali hlavy těm, před kterými včera ohýbali hřbet. A než dojde na sekání a na krev, Bůh oseká jejich počet, aby to byl správný western a ne jen davová masovka s obrovským komparsem. Posílá armádu domů, nechává jen třista (třista!) vybraných mužů, a Gedeona to neohne a nezlomí, nerozechvěje mu to kolena, protože už důvěřuje, existenciálně důvěřuje – krk nekrk, ozlomkrk, už teď jsi mrtvola, Calvero.

Střih: Těch třista statečných troubí na polnice a Midjánci se strachy povraždí mezi sebou. Bůh nepotřeboval třicet tisíc mečů, vystačil si s třemi stovkami trubačů – a jedním mrňavým Gedeonem. Slavík loupežník Calvera zahynul, i když ten Ilja Gedeon byl všechno, jen ne Muromec.

V době, ve které píšeme, se v zemi, kde žiješ, nežije dobře. Kdysi slavný národ velkých Janů, Karlů a Nešek v posledních generacích ustavičně hledá svou identitu. Jsme v době plné turbulencí a dějových zvratů, plné současných postav – a jednou z nich jsi ty. Mlátíš svou pšenici v lisu, v díře v zemi, jako potkan, tísněn a ždímán zástupem kalverů i kalveříků, lisován hypotékou, přepracovaností a nedostatkem času, lisován do předklonu, na ústa a časem do díry, nad níž pomníček. Čekáš na Chrise & his boys, na nízko zavěšené Smith & Wessony, kterým bys tak rád tleskal – ale i Steve McQueen už má svůj pomníček nad dírou, kam ho vlisovali. A jakýsi Trabant, směs lisované bavlny, nepříliš kvalitní oceli, hliníku a silonových čepů, ti vypráví příběh mrňouse Gedeona ne proto, aby ses postavil do čela třiceti tisíc, ale abys věděl, že ne dobře zastřílené drážkované hlavně, ale Bůh rovná záda a z mrňousů dělá muromce. Abys věděl, že Bůh ví i o mrňousech v dírách. Abys věděl, že důvěra dává odvahu. Jsi uprostřed lisu, doba utahuje písty, Had přidává atmosféry, Bůh volá k důvěře, důvěra k odvaze, odvaha k rozhodnutí. Jakému, to Trabant neví. To musíš zaslechnout sám. Já jsem klávesnice, Kosa monitor, Bůh je Bůh a ty nejsi potkan.

Poznámka na závěr: tou aktualizací k dnešku jsem původní zvěst přepjal až téměř k zneužití. Proto, aby dávala naději. Raději ovšem dopovím: nejde o můj a tvůj vztah k systému, ale k Bohu – a o smysluplné bytí navzdory lisu. Nejde o

to, měnit systém. Jde o to otevřít se Bohu, který mění nás – protože systém se, na rozdíl od nás, nemusí dívat na hodinky. Kontakt na autora: toulkyknihou@seznam.cz

Blog autora: toulkyknihou.wordpress.com

Příspěvek byl publikován v rubrice Trabantův nedělník se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na NEDĚLNÍK aneb TRABANTŮV NEDĚLNÍ SLOVNÍK Dnes o: nejmenším z nejmenších

  1. cobolik pacholik napsal:

    musim upozornit trabanta,ze uz slabe 100 rokov tam nevladnu nejaky zidia z potomkov mosheho ci bojovnikov masady,ale chazarici od donu,co si ucenie judaizmu prevratili na sion dream, jeden z najdemokratickejsich statov na celej planete,co drzi tu hadracku holotu za totalnu holotu

    • Trabant napsal:

      Hej, veru tak, nechcem adorovať súčasný izraelský štát – a nepovažujem ho za pokračovateľa príbehov, o ktorých píšem. Ten veľký príbeh pokračuje v konkrétnych ľuďoch, nie v štátoch a náboženských systémoch. Dnes sú Izraelci viacmenej Midjáncami a „hadrácka holota“ sa viacmenej približuje gedeónom – o tom nie je sporu. No nedeľník je o starom príbehu, nie o jeho dnešnom deja vu. Nedalo mi to, abysom neoprášil slovenčinu, ospravedlňujem sa za trúfalosť, lebo viacej v nej čítam, ako píšem. A stále mi bolo obchádzať slová s vokáňom, neviem ho spraviť na svojej klávesnici.

  2. cobolik pacholik napsal:

    ja sa drzim, aspon sa snazim jak kliste drzat toho,co povazujem za presvinsky dolezite,co sa ostatne desatrocia kdekolvek v tom bozom svete docista poprevracalo a prevraca dalej,bo konkretne,co sa pise o tych ludoch v ktorych to vsetko pokracuje je vzdialene na 1000 svetelnych rokov od najvzdialenejsej reality,lebo ked existuje moc, veriaci nazyvaju boh ja nazyvam moc(sila)tak ty co chytry a kazu o moci bakelitoveho zaradujem tiez k nim je ich svatou povinnostou byt na strane ucenia syna sily a hlavne nedovolit a hlasat jeho pravdu , taka jaka je a nie aspon ja,ked zo mna tesali roman katolika,dielo nikdy nedokncili,bo material tazky do opracovania.
    bakelitaka(nijak tym nazvom nechcem ponizit)bohovo pasuje jeho dristy maju vyvolavat otazky,co velmi fajne bo holota duma,ale automaticky holota hlada odpoved,co je u cloveka v jeho dusi zaklad,ze hlada odpoved,tak je odkedy nejaky human chodi po tej zasranej zemi,nie toboz v dnesnej dobe.
    ludia s darom vedomosti a slova vlastne veriaci maju nasiroko kricat ak vidia nepravdu,ktoru si niekto prevraca,bo ked tak buransky dumam,ten,co sedi po pravici bozej,uz nikdy nezopakuje chybu ktoru spravil a okolo tych dvoch tam bude sediet proklete malo holoty,ktora zije v tom a hlavne veri tomu,ze tam patri,bo ja ked sila spravodliva,co nepochybujem zazil som sam na sebe a videl okolo seba neraz,ze mlyn sily melie pomaly,ale isto mam presrane na celej ciare a ani sa nemienim stavat do nejakej rady spravnych,bo myslim,ze sila tiez nema rad,ked z neho niekto robi debila.
    PS.fajne pise bakelit po slovensky,len nech pise hlavne co ucil king a co sa prevdza,bo tu ked v kostoliku hraju bingo,to mi pripadalo,ako ked ziacikovia prvej triedy maju triedy v gogo bare.

    • Trabant napsal:

      Nuž s týmto výrokom: „ale isto mam presrane na celej čiare“ nesúhlasím. Ak som sa o Kingovi niečo dozvedel a s Ním niečo prežil, ak zoberiem všetku svoju skúsenosť aj to, čo z kníh aj Knihy vyčítané, musím (hoci ako bakelit) zreteľne povedať: Nie cobolik pacholik, tu nemajú pravdu. Život možno ganz und durch posrať, ale kým žijeme, nie je ešte presratý. Kým dýchame, kým sa rozhodujeme, kým máme sľobodu staviť sa s Hadom o všetko na jednu kingovskú kartu, nič nie je presraté. Tak to čítam v Biblii ja. To treba kričať zo všetkej sily. Nepravda sa zahubí sama, aj bez mojho bakelitového kriku, Had sa raz zožerie zlosťou, o neho sa tu nehrá, va banque ide o nás, mňa, teba, ich. A Boh navonok trpezlivo, no v skutočnosti otcovsky túžobne čaká na moje a tvoje tiché a predsa existencialne silné doverovanie, podpísané odhodením mojich a tvojich ľudských karát a stávkou na Kinga a jeho kartu, vo vzbure voci Hadu aj voči samym seba. O to tu beží, o to sa tu hrá, preto žijeme, preto stále žijeme.

  3. český maloměšťák napsal:

    „…Každé místo, na které vkročí noha vaše, dám vám, jak jsem slíbil Mojžíšovi. 4 Od Pouště
    a Libanu až k veliké řece Eufratu, všecka země Heťanů až po Veliké moře na západě slunce
    bude vaším územím.
    5 Nikdo nebude moci vám odolati po všecky dny života tvého; jako jsem byl s Mojžíšem,
    tak budu s tebou; nenechám tě, aniž tě opustím. 6 Buď silný a pevný, nebo ty losem rozdělíš
    tomuto lidu zemi, kterou že jim dám, přísahou jsem slíbil otcům jejich….“
    „…I pravil Hospodin Josuovi: Neboj se a nestrachuj! Vezmi s sebou všecko
    množství bojovníků, zdvihni se a táhni vzhůru proti městu Haj. Hle, dávám ti do rukou krále
    jeho, lid, město i zemi. 2 Učiň pak městu Haj a králi jeho, jako jsi učinil Jerichu a jeho králi;
    kořist však, i všecek dobytek smíte si rozebrati….“
    „…Když tedy všecek lid křičel, rohy zvučely, když v uších zástupů hlas a zvuk zazněl, zdi
    se hned sesuly a každý vnikl (do města) místem, které bylo proti němu. Tak se zmocnili
    města. I pobili všecko, co v něm bylo, od muže až do ženy, od dítěte až do starce. Také hovězí
    dobytek, ovce i osly pobili ostřím meče.
    22 Dvěma mužům však, kteří byli posláni na výzvědy, Josue řekl: Vejděte do domu ženy
    nevěstky a vyveďte ji se všemi jejími příslušníky, jak jste jí přísahou pevně slíbili. 23 (Ti)
    mladí mužové tedy šli, vyvedli Rahab i její rodiče, bratry s domácím vším zařízením, jakož i
    příbuzenstvo její a usadili je za táborem.
    24 Město však a všecko, co v něm bylo, spálili kromě zlata, stříbra a měděného i železného
    nářadí, což zasvětili pokladu Hospodinovu.
    25 Jen Rahabě, nevěstce, domu otce jejího a všem jejím příslušníkům daroval Josue život;
    a sídlí mezi Israelity podnes, za to, že skryla posly které byl poslal, by prozkoumali Jericho.
    Toho času vyslovil Josue kletbu řka:
    26 Zlořečený každý před Hospodinem, kdo by obnovil a vystavěl město Jericho. Za svého
    prvorozence ať základy jeho klade a za nejmladší své dítě ať staví jeho brány!…“
    ……………….“….Zmocnil se tedy Josue veškeré země, jak slíbil Hospodin Mojžíšovi, a dal ji v majetek synům Israelovým podle jejich oddílů, kmenů….“
    /kniha Josue, překlad Hejčl/

    Což je v podstatě krádež, je to příslib např. stejné kvality, jakou kdysi dával německému Volksgemeinschaft Hitler – ve směru východních teritorií, dokonce i provedení celé té akce je v lecčems podobné /masové vraždění , tedy vyhlazování a to včetně žen a dětí/.. takže žádná “ země, kterou Izrael před několika generacemi pod vedením Mojžíšova nástupce Jozueho úspěšně kolonizoval“…to je lež, respektive eufemismus pro označení dobyvatelského avanturismu toho nejbrutálnějšího kalibru.
    Když už tedy chcete vycházet v popisu historie z biblických textů a spřádat analogie s Calverou a strádajícími vesničany – tedy poskakovat v čase i v typech společenských formací, buďte upřímný, pohádkové verze jsou dobré jen pro děti, sem podle mě moc dětí nechodí.

    Pozor na to – lidé už dnes nejsou hloupí. Píšete hezky, je tedy škoda abyste se znevěrohodnil více než je zdrávo..
    —————————————————————————————————————

    “ Učiň pak městu Haj a králi jeho, jako jsi učinil Jerichu a jeho králi;
    kořist však, i všecek dobytek smíte si rozebrati“

    To není dobrý Bůh, který nařizuje takové věci, to je proti lidskosti…taková “ úspěšná kolonizace“.

    Hezký zbytek neděle.

    • Trabant napsal:

      Já zde nekomentuji biblické texty, mé komentáře či spíše průvodce najdete na toulkyknihou.wordpress.com – a za několik málo týdnů se tam dostaneme až ke knize Jozue. Takových textů, jaké uvádíte, byste mi jistě mohl snést celou hromadu – a já bych Vám stále odpovídal, že nedělník není komentář, ale specifický formát – a na komentář si máte počkat (a postupně se k němu pročíst od první stránky, což je důležité) na výše uvedeném webu. A jedna rada na závěr: nechtějte zbrkle hodnotit texty, jejichž pozadí je komplikované – budete za prosťáčka.

    • jezevec napsal:

      to jste ale pěkně odflákl, takhle nabrat historii z půlky, a hned nad ní dovozovat zlou podstatu křesťanského pánboha.
      a co kniha genezis, kde se píše, aby si člověk podmanil zemi?
      zlý a ošklivý bůh pět dní tvoří, aby šestý den stvořil nějakého člověka. a hned mu dá vládnout na celou zemí. vyhnat mírumilovné dinosaury, chlemtat vodu, srát v houští a kořistit nerosné bohatství. nějakej přivandrovalec, co se narodil předevčírem – no chápete to???. baja, to není dobrý bůh, to byla taková jen kolonizace…..

Komentáře nejsou povoleny.