NEDĚLNÍK aneb TRABANTŮV NEDĚLNÍ SLOVNÍK Dnes o: o tom, oč tu jde


napsal Trabant

Úvodem opět krátce zmíním: Nedělník nemá za úkol dávat odpovědi, ale vyvolávat otázky. Ty otázky klade čtenáři, odpovědi je třeba najít v dialogu s vlastní situací.

Život je plný krátkých kulatých otázek: oč. Například oč jde, oč tu jde, vo co go. Na některé se odpovídá snadno. Oč jde v politice? O moc. Ne ve smyslu číslovky „mnoho“, leč ve smyslu slovesa „moci“. Můžeme se stokrát zaklínat velkými slovy o obecném blahu, o touze měnit svět, o práci pro druhé – buď jsme naivní a nechápeme „oč tu jde“, nebo lžeme.

Oč jde v životě? Sarkasticky a pravdivě lze říci „o život“ ve smyslu „vo kejhák“, to ale není odpovídající odpověď. Blíže skutečnosti budeme s odpovědí „o výkon“. Můžeme se stokrát zaklínat velkými slovy o obecném blahu, o touze měnit svět, o práci pro druhé – vždy půjde o výkon, o „já udělám“.

Oč jde ve víře? Záleží čemu, komu věříš. Podle toho buď „o moc“ nebo „o výkon“, nebo „o obojí“, ať jsi bez vyznání, pohan, karmik, muslim, žid, či křesťan, ať jsi podžádnou, podjednou či podobojí. Můžeme se stokrát zaklínat velkými slovy o obecném blahu, o touze měnit svět, o práci pro druhé, o lásce – vždy půjde tak trochu o moc, o „já smím“, nebo (a) docela mnoho o výkon, o „já vykazuji“.

Jako člověk však mnoho nemůžeš a mnoho nevykonáš. Jde-li o „moc“ a „výkon“, jsi bezmocný, nedokonavý a záhy dokonáš. Jako křehký institut svého konkrétního lidství jsi vystaven prostředí, genetice, bakteriím, virům, mocím a mocným, příkonům, výkonům, zákonům, skonům, nakonec skonu. Ruce máš prázdné. Můžeš se stokrát zaklínat, že ne. Na konci sebevětší moci a sebeintenzívnějšího výkonu je bezmoc a bezvýkon v dřevěném penálu, kde není místo pro zavazadla. Tvou moc a výkon (a všechny kdo je znali) sežere historie, v nejlepším případě z nich za pár staletí zbudou důstojná písmena o včerejší moci a včerejším výkonu, z nichž rostl dnešek (coby potrava pro zítřek a hnojivo pro pozítří).

Není jiné cesty? Záleží komu, čemu věříš. Trabant může psát jen jednostranně, protože podle něj má vše jen dvě strany, byť jedna převládá, vybavena tisíci

různě vyvedených a nastíněných/nasvětlených plošek – a Trabant stojí o tu druhou, o tu méně atraktivní, o tu jednu, o tu jedinou. Oč tu tedy jde podle Trabanta?

De fidem. O víru. O víru jako důvěru, víru jako vztah, víru jako dobrodružství. O důvěru, že já bezmocný a nedokonavý, vystavený dokonavosti, tady v té chvíli po narození a před skonem se rozhodnu zkusit důvěřovat Tomu, o němž čtu v té zvláštní knize z té předsudky obehnané rezervace za sklem knihovny – a vsadím na něj první pětník; čím více jej poznávám, sázím na Něj víc a více, objevuji svět viděný z Jeho úhlu, kde nejde o výkon, ale o důvěru a tak vsadím va banque, vabank, navzdory ubíhajícím létům, tikajícímu času, tísni z nepodávání výkonu, obavám z vydávání se z moci, devalvaci všeho, co mohu zmoci; navzdory hrůzostrašnému řevu prostředí, hrozícího přeburácet mé tiché věty k Němu a Jeho tiché věty ke mně, navzdory ječivému sykotu Hada a svírajícímu, dechberoucímu tlaku jeho smyček. Každodenní bitva důvěry je bojem o rezignaci na vykazování výkonu, bojem o rezignaci na spoléhání na sebe a na všechno jiné, bojem o udržení pohledu ve směru, kde je On, bojem o oční kontakt, který staví železobetonové mosty tam, kde hloubka buší do bránice a šířka tlačí oči v sloup.

To je, oč jde, oč běží. Můžeme se stokrát zaklínat velkými slovy o obecném blahu, o touze měnit svět, o práci pro druhé, o lásce. Bez této existenciální (protože vabank) důvěry a existenciálního (protože vabank) spoléhání na Jeho (ne svou) moc a Jeho (ne svůj) výkon vždy půjde tak trochu o moc, o „já smím“, nebo (a) docela mnoho o výkon, o „já vykazuji“ – o neskutečně draze zaplacenou bezcennou cetku vytavenou nabubřelými slovy nedohlédajícími špičky vlastního nosu.

Závěrem opět krátce zmíním: Nedělník nemá za úkol dávat odpovědi, ale vyvolávat otázky. Proto jsou ta slova pečlivě poskládána do alegorického vozu několika vyslovených a mnoha nevyslovených prvoplánových i druhoplánových otázek, taženého komplikovanými větami, tu a tam s důrazem na písmenko. Ty otázky klade čtenáři, odpovědi je třeba najít v dialogu s vlastní situací. Kontakt na autora: toulkyknihou@seznam.cz

Blog autora: toulkyknihou.wordpress.com

Příspěvek byl publikován v rubrice Trabantův nedělník se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

41 reakcí na NEDĚLNÍK aneb TRABANTŮV NEDĚLNÍ SLOVNÍK Dnes o: o tom, oč tu jde

  1. palosino123 napsal:

    „Každodenní bitva důvěry je bojem o rezignaci na vykazování výkonu, bojem o rezignaci na spoléhání na sebe a na všechno jiné, bojem o udržení pohledu ve směru, kde je On, bojem o oční kontakt, který staví železobetonové mosty tam, kde hloubka buší do bránice a šířka tlačí oči v sloup.“

    Pane Trabante, no že i vy…jste překvapil. Téhle trávě pěstované pod lampami, bez kontaktu s oblohou, sluncem chybí jakási složka kompenzující schizoidní působení dominantního toxika (THC). Vedlejší fyziologické příznaky dokážou pokazit celý Trip. Citovaná věta by se hodila do reklamního letáku (direkt marketing) sourozenců Jehovových. Soráč, raději si pokecám sám se sebou. 🙂

    • Antonie napsal:

      „Každodenní bitva důvěry jako boj o rezignaci na vykazování výkonu“ není totiž konečnou stanicí nýbrž přestupní. A kdyby to byla konečná, byla by to jen bezmocná rezignace na schopnosti, které nám Bůh dal, byla by to marná snaha o cokoliv, byla by to, jak Trabant přesně vystihnul, kapitulace, a ovocem z kapitulací vzešlé důvěry, by byla jen bezmocně beznadějná závislost, nejistota a strach, hluboká nedůvěra sobě i bližním a tím i nedůvěra Bohu.

      Bůh ale je láska, je všemohoucí a člověka učinil podle svého obrazu. Dal nám bez výhrad zadarmo úplně všechno z toho, co má a nic nám neodepřel, nic si neponechal jenom sám pro sebe.

      „Eliáš si nehledá cestu a směr sám, je orientován. Ale dříve, než bude hlas Pána slyšitelný, musí potok vyschnout. … potom viděl, jak se potok stává den ode dne skromnějším, nakonec docela vyschnul a snad mu bylo i úzko, zda Boží slovo zazní včas. Nesmí ale použít vlastní rozum tak, aby se sám od sebe vydal na cestu, protože zítra tady nebude nic k pití. Poslušnému vždy Bůh míru odnímá. Jakmile kdo žije z jeho milosti, padnou míry i váhy i veškeré lidské uvažování. Rozum je nahrazen láskou. Ale láska musí být v poslušnosti tak silná, že skutečně nad rozumem vítězí. A rozum, pokud byl jen lidský, se ztrácí, aby udělal místo rozumu novému, který bude atributem nebo funkcí lásky. Poslušnost, která se nyní vyžaduje, má dvě roviny: Nejdříve všechno odevzdat a potom žít uprostřed toho odevzdání. Ale již nejsou dovoleny žádné otázky, žádný údiv, žádné pochybnosti, žádné váhání, žádná starost o zítřek.“

      „Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda. Jako ty jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa. Sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli vpravdě posvěceni. Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří; aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno – já v nich a ty ve mně; aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět aby poznal, že ty jsi mě poslal a zamiloval sis je tak jako mne.“

  2. est napsal:

    Asi o tom víte, zvolna směřujete ke gnózi, což je dobře.

    • Anonymní napsal:

      Ó ne, nedělníky jsou stále stejné, říkají stále totéž – a gnose je pořádný kus daleko, navíc za příkopem. Není to směřování odněkud někam, je to opisování kružnice – vidíte-li v tom cestu ke gnosi, může být přání otcem myšlenky.

  3. zemedelec napsal:

    Pane Trabant.
    Dosti složité téma.
    Opravdu záleží v jaké situaci se nachází člověk a podle toho si klade otázku,pokud nenachází odpověď ani tam kde ji očekává,uzavírá se do sebe,ztrácí zájem,chřadne.

    • Trabant napsal:

      Ano, jde o konkrétní situaci – proto jde o otázky k přemýšlení, ne o sypání odpovědí z rukávu.

  4. tresen napsal:

    Já se s dovolení chytím stejných slov jako palosino. Opravdu je ten každodenní boj tak dramatický? A dá se zevšeobecnit?
    Moje představa o mysli věřícího byla jiná, ale to samozřejmě nic neznamená. Měla jsem za to, že odevzdat se důvěře v Boha je něco jako klesnout s úlevou do peřin. S úlevou, že už to není na mně.

    • Trabant napsal:

      Odevzdat jistě. Odevzdávat se, to je ale cesta. Odevzdat a nechat odevzdáno může být úleva i dramatický boj zároveń.

    • palosino123 napsal:

      Já plně chápu, že to člověk číst může a nemusí. Může si něco odnést nebo pustit jedním uchem tam, druhým ven. A taky chápu, že racionálně vyvracet vs. obhajovat dogma nemá smysl. Přesto si nemohu pomoci, některé pasáže mi zavání nehezkým Brainwashingem, ale to je asi jen můj pocit. Třeba podobná paralela zní lépe v podání Lennona: „Zapuď své myšlenky a oddej se prázdnu.“ Což je teda myslím z buddhismu. Oni také cestovali za osvícením do Indie, až přistihli svého guru, jak na nějakou mladou herečku vystrkuje pindíka. Aspoň z toho vznikla hezká písnička: „Sexy Sadie.“

      • Trabant napsal:

        palosino, na Vašem blogu píšete rozumně. Expresívně, ano, ale rozumně. Proč tedy stavíte moje otázky do pozice odpovědí? Chápete-li otázku jako odpověď, jaký div, že se s ní míjíte?

        • palosino123 napsal:

          Odpovídat si otázkou je poněkud frustrující kolečko. I když, i takhle můžete vytvořit mantru, kruh povýšit na Möbiovu pásku a postoupit do jiné dimenze. Já na některé věci nereaguji rozumově, ale spíš emocionálně, až cholericky. Asi to souvisí se stále ještě větší polovinou života prožitou za totáče, kdy člověk opatrně hodnotil předkládaná slova a samozřejmě povahou (praděd byl rezavý Rusín a to byl prej hrozný rapl). Jednou jsem musel vypracovat elaborát z Marxova Kapitálu, hodinu četl 2 stránky stále dokola a pak jím doslova mrštil pod postel a šel se opít, referát od někoho opsal. Jinak co píšu je spíše „Jekyllovská“ stránka a v diskuzích nabývá vrchu ta druhá.

  5. avespasseri napsal:

    Já to vnímám naprosto stejně. V posledních dnech čím dál výrazněji. Odevzdat sám sebe v důvěře (protože ostatní snažení je fakt marnost nad marnost, k žádné hlubší spokojenosti nevede, jen k tomu, že chceme víc a víc, a po jaké moci to vlastně toužíme, když v zásadě nemáme nad ničím kontrolu, nebo zkuste změnit to, co se stalo, zkuste přestat dýchat, zkuste vůlí zastavit srdce, to jsou všechno věci, které jedou bez nás), to je sakra výkon 🙂 A to nejsem křesťanka. Ale stejné věci naleznete i v jiných směrech…. islám je o odevzdanosti, Buddha učil o neexistenci Já (vlastně o pochopení, že představa o něčem, co něco dělá, je iluze) atd. Ale my holt stále prosazujeme myšlenku, ateistickou, i spirituální, že život máme ve svých rukou a chápeme to tak, že když CHCEME, tak můžeme… no, můžeme, ale co vlastně a fakt to chceme???? 🙂

  6. Carlos V. napsal:

    Nepovažuju článek za nesmysl. Trabant odhaluje svoje nitro a narušuje tak představy mnohých nevěřících – i mě – o (některých) křesťanech, potažmo o Trabantovi.

    Ony základní otázky vstuktu existují. A opravdu na ně není odpověď, pakliže je člověk nenajde ve Víře. Odpovědi, které jsou založeny na důkazech ze světa víry. Odpovědi, které dávají smysl, pouze když se člověk dívá z onoho jednoho směru, směru víry.

    Ovšem otevřeně myslící člověk si je vědom faktu, že z jiných pohledů odpovědi neexistují. Že víra odpovědi dává, nedává ale odpovědi sama na sebe. Otevřeně myslící věřící člověk je tak vystaven mukám. Musí věřit, nesmí pochybovat, ale je si dobře vědom existence jiných pohledů. Pravdu si dokáže obhájovat opět jen vírou, nepochybuje, ale prostě si je vědom něčeho hrozného.

    Vědom možnosti hrozné a mučivé. Toho, že vše je jinak. Toho, že celý život žil v bludu. Toho, že svět je úplně jiný, než jej viděl – a navíc je mnohem horší, neuchopitenější a nepopsatelnější.

    Tato hrůza jej vrací zpět do lůna víry. Ovšem noční můra existuje dále a občas vytryskne i do blogu.

    • Trabant napsal:

      Píšete, Carlosi V.:

      „Že víra odpovědi dává, nedává ale odpovědi sama na sebe. Otevřeně myslící věřící člověk je tak vystaven mukám.“

      Postulujete s neochvějnou jistotou, k tématu, o němž mnoho nevíte. Já se snažím o otázky, vy si dáváte odpovědi, aniž jste si ty otázky nechal dojít. To není výtka, jen obava, že se zbytečně zacyklujete.

      • Carlos V. napsal:

        Já jen popisuji. Cyklím proto, že popisuji zacyklené. Proto odpovídáte a neodpovídáte.

        Neochvějná jistota ? Já ne. Já jen křepce popisuji a vyvozuji, nedělaje si žádný nárok na Absolutní Pravdu. A co vy ? Absolutní Pravda ? Neochvějná jistota ?

    • juvel napsal:

      „Otevřeně myslící věřící člověk je tak vystaven mukám. Musí věřit, nesmí pochybovat…ale prostě si je vědom něčeho hrozného…Toho, že vše je jinak. Toho, že celý život žil v bludu…Tato hrůza jej vrací zpět do lůna víry.“

      To je opravdu děsivé. Ale autor duchovního systému zv. křesťanství řekl: „Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými“ a sám celým svým životem byl toho důkazem. Ti, kteří mu skutečně uvěřili získali osobní zkušenost s tímto osvobozením, A nejen to, poznali s tím spojený stav radosti a štěstí, To nemá s hrůzou či strachem nic společného. Naopak, pravda od hrůzy a strachu, že je vše jinak, osvobozuje. To je logické, poctivé a spravedlivé. Člověk musí být poctivý sám k sobě. Křesťanství je mimo jiné také disciplína poctivosti.

      • Carlos V. napsal:

        Jsem-li svobodě spoután v okovech, jmut v kobce, pak opravdu můžu široce konzumovat svobodu si danou.

        Připomíná mi to socík. Tam sice nebyla „svoboda“ dobrovolná, ale stejně jsem se mohl svobodně rozhodnout, jestli pojedu k moři do Bulharska či do Rumunska.

        • juvel napsal:

          Pane Carlos, kdo je svobodnější, kuřák, který musí kouřit, nebo nekuřák, který tuto závislost nemá? Člověk hnaný svým neovladatelným egem do neustálých konfliktů, nebo vyrovnaný, soudný člověk. Člověk ovládaný sobectvím, chamtivostí, nenávistí a pod. nebo člověk obětavý, který miluje svého bližního a moudře rozlišuje v hierarchii hodnot. Není vše ostatní jen iluzí svobody? Je to pravda, která nás osvobozuje od otročení falešným iluzím.

  7. český maloměšťák napsal:

    „…Oč jde v politice? O moc….“
    Primárně jde o moc v konkurenčním boji subjektů usilujících o politický vliv v rámci prosazení toho kterého politického programu v etapě získávání moci..
    V politice jde pak spíše již o samotnou správu země /politike techne/.
    Ta je různé podstaty, kvality a stavu, přičemž podmíněností je mnoho nejen vnitřních.
    Viz např. Karel IV vs Mao Ce Tung, oba usilující o moc, oba toho dosáhli, oba chtěli pozvednout “ svůj lid“ /Mao Cetung to myslel DOBŘE via tkzv. kulturní revoluce – bohužel ale vycházel z chybné premisy implementace výrobní základny na kulturní nadstavbu, naakumuluvoal tyk místo přebytků ztráty/…oba chtěli moc udržet /rpo koho ??? – člověk je smrtelný….diskutovat se zde dá donekonečna, klást otázky také – např. “ vládnou dnes v Číně stále komunisté ?“….
    Získanou moc je pak nutno legitimizovat, opět zde existuje nepřeberné množství příkladů podstat, kvalit a stavů oněch legitimizačních plorocesů plus inreakcí takoých snah o legitimizaci s okolím /jen podotýkám , že legitimizace při použití pouhého násilí je dlouhodobě neudržitelná, moc to velmi vyčerpává….historicky pak nejpoužívanější byla a je metoda exhaustace okolí, blízkého či vzdálenějšího – daná civilizace získává energetické injekce z časoprostoru zdánlivě nevyčerpatelného…ale opět to není již primárně o získávání moci uvnitř polis, tedy v politice té moci, jejíž mantinely snad vymezil Trabant /ono totiž téměř vše co je o životě lidském, je politické – například i v rodině někdo nakonec rozhodne etc etc ( a přesto zde ale nemusí bých ona pachuť…že se vše událo v rámci pouhého usilování moci o moc samu, že….)/

    Endo a exogenní procesy korigování a kalibrování popř. úplné změny politické moci – jejich podstata , kvalita a stav pak by měly být v moci každého relevantního subjektu i objektu oné “ politiky“, o takovou MOC by měla zdravá občanská společnost /především v konkrétním a individuálním, ale dialektika skutečbosti je samozřejmě pestřejší než teorie/usilovat, teprvá pak není odsouzena k tomu, co de facto implikuje Trabant coby fatalitu – odsouzení k pasivitě “ politiky diváka“, k četbě románku žalostného obsahu….
    To není ani tak o víře, dokonce už vůbec ne primárně o přísaze (Ústava s velkým “ U „) ,ale o jednotlivých smlouvách, kontraktech…smlouvách mezi lidmi, částěčně snad i mezi lidmi a Bohem ale definovat onoho “ Boha“ zde je pak záležitostí individuální, opět zde selhává formální přísaha a jak vidno z deeclesiace víry v posledních generacích…tak i nějaký generální kontrakt svou formou přísahu implikující,
    Máme zde tedy jakousi obdobu(od slova “ doba“ ) nové formy luteránství, tedy kdysi to křesťanství bez papeže, nyní náboženství bez dogmaty definovaného, nabízeného a tak i prodávaného Boha, přičemž argumentovat zde “ zástupy“ sešlými se na různých masových akcích/ sešlostech/ je spíše nechutné, než argumentačně významné, na to dojeli i komunisti. na takové “ přijetí víry“. Bůh tedy neustrnul v samém sobě ale je reflektován svědomím , vědomím a jistě i nevědomím / viz Jung etc etc/ tak, že i zde nelze mluvit o pouhém usilování Boží moci o moc samu, ale o obnově a aktualizací kontraktů , především mezi lidmi, vždyť jsou to nakonec oni lidé sami, kdo vykládají dokonce i tu Boží moc, byť by se při tom tvářili záhadně, moudře a jako by jim to snad diktoval, radil čiu přinejmenším alespoň našeptával samotný Bůh /Allah, Manitou, Jahve, Buddha…../. Což pobaví zejména u křesťanských vykladačů, kdy v jejich dialektice poznaného nepoznaného působí spíše jako kejklíři, než pouzí vykladači, ale to je na jinou diskuzi…snad jen ta komičnost křečovitých pokusů o aktualizaci archaických , etnocentrických /a tak i rasově podbarvených, xenofobních/ v podstatě kmenovými náboženstvími/často polyteismem/ pomíněných výroků např.ze Starého Zákona tak, že by měly být chápány nadčasově /proč ne, ale pak co s ostatními , spíše nepohodlnými výroky, to se tehdy Hospodin spletl, nebo co ?!???/. tedy tu komičnost tohoto bych zde uved coby příklad ukoptěné žvanivosti, její snahy penetrovat vědomí, svědomí a nevědomí člověka.
    /uveďme citát, ale i souvislosti jeho (často domnělých či dokonce vylhaných) podmíněností dobou, kulturou, náboženstvím ponechme otevřeny individuálním výkladům, vždyť přeci nejde o to dokázat skutečnosti, že má existovat tak a tak, jde o to pouze NAZNAČOVAT, i když je citát trefný, nikdy netrefí víc jak mentální výkon (i když je to dost, i to je dost, i to je dost…)./

    • Trabant napsal:

      Řekněme, že celý Trabantův text je prostě substrátem pro do něj zakomponované nevyslovené otázky.

      Proč se pořád pokoušíte vidět v tom textu odpovědi?

      „Odpovědi je třeba najít v dialogu s vlastní situací.“

  8. český maloměšťák napsal:

    „…Jako člověk však mnoho nemůžeš a mnoho nevykonáš. Jde-li o „moc“ a „výkon“, jsi bezmocný, nedokonavý a záhy dokonáš. Jako křehký institut svého konkrétního lidství jsi vystaven prostředí, genetice, bakteriím, virům, mocím a mocným, příkonům, výkonům, zákonům, skonům, nakonec skonu. Ruce máš prázdné. Můžeš se stokrát zaklínat, že ne. Na konci sebevětší moci a sebeintenzívnějšího výkonu je bezmoc a bezvýkon v dřevěném penálu, kde není místo pro zavazadla. Tvou moc a výkon (a všechny kdo je znali) sežere historie, v nejlepším případě z nich za pár staletí zbudou důstojná písmena o včerejší moci a včerejším výkonu, z nichž rostl dnešek (coby potrava pro zítřek a hnojivo pro pozítří)….“

    To je ovšem spíše vyjádření nihilisty, nikolivěk člověka VĚŘÍCÍHO / neplést prosím s postavičkou onoho žvatlavého POUZE nábožensky věřícího, přičemž etalonem je mu přítomnost víry tu v Hospodina, jindy v Trojjediného Boha, onde v totem etc etc…/.
    Věřícím je totiž i člověk, např. formální atheista, který věří v humanistickou proměnu vnějšího prostředí, v genetickou vědu která může napomoci takové proměně, stejně tak jako medicína, ale i zdravá občanská společnost /má-li tedy Trabant znovu potřebu zmiňovat zde své banální pojetí moci/….člověk nemá prázdné ruce, zde již nejde o básnickou licenci , ale o LEŽ.

    Na konci může být hrdost, o to větší, pokud je výkon zdravým ve své humanitě, ve svém kulturním významu..a to tak, že je reflektován i zevně, nejde zde o pochybnou slávu, ale o docela obyčejný vděk , možná i pokoru vyjádřenou tak, že ti mrtví znovu promlouvají a učí – proto také jsme schopni i po dvou a půl tisíci letech naslouchat Solonovi, Kleisthenovi, Lao C, Sokratovi ,…a tisícům jiných, kteří porazili smrt, coby dřevomorku, červotoče a jiný fujtajbl.
    /ostatně sám Trabant jistě nebude tvrdit, že např. Ježíš Nazaretský po svém“ intenzivním“ výkonu pouze odešel bez zavazadel někam, kde ho sežrala historie a učinila z něj jen hromadu písmenek , leda by zde šlo o výjimku, ale to by odporovalio Trabantovu tvrzení, téměř dogmatu, že tedy nedělník má otázky vyvolávat a ne odpovídat na ně.
    Jje pak nepřípustné, aby on již MĚL /tedy vlastnil, ještě před položením otázky / k dispozici OdPOVĚDI a to odpovědi nezpochybnitelné, protože založené na víře v jejich pravdivost /zde výjimka nepotvrzuje, ale potvrzuje/, nikolivěk na víře v to, že lidé k nim mohou dospět na základě demokraticky, však jistého stupně relevantnosti a “ odbornosti“, vedené diskuze /ono vyvolávání otázek/, pomocí střetů více popisů, kdy pak mohou hrdě říci “ ano, nalezli jsme zde shodu aspoň v něčem , ta metoda jak dospět k pravdě zdá se být dobrá, mnohem lepší než jen poslouchat kázání..už to nás naplňuje hrdostí, že jsme se dokázali domluvit…“

    Trabant zde chce vrtat v nitru druhých, proč nezavrtat v nitru Trabantově ? Bez toho, abychom odpovídali na případné Trabantovy otázky /jde přeci jen o to vyvolávat otázky, nikolivěk na ně odpovídat, že…./
    Je to ale přípustné, nevyvolá to nechuť u majitele těchto stránek ?
    Nebude on považovat takové hnutí mysli a jeho písemné vyjádření – za pokus o vyštvání Trabanta , za pokus o jeho napadání ?
    Doufejme že ne /každopádně buďme klidní, nemusíme na nic odpovídat, jde přeci jen o to
    “ vyvolávat otázky“./
    🙂

    P.S. Jsem ale rád , že sem Trabant píše, jemu se skutečně /bez ironie !!!!!/ daří to, co zamýšlí, co chce – umí vyvolávat otázky. To je dobře. To je moc dobře !

    • Trabant napsal:

      1)

      „ostatně sám Trabant jistě nebude tvrdit, že např. Ježíš Nazaretský po svém” intenzivním” výkonu pouze odešel bez zavazadel někam, kde ho sežrala historie a učinila z něj jen hromadu písmenek , leda by zde šlo o výjimku“

      Proč by mělo jít o výjimku? Ježíš je Kristus, ne „byl Kristus“. Nelze na něj instalovat tuzemská měřítka, jde-li o bytí/nebytí.

      2)

      „Solonovi, Kleisthenovi, Lao C, Sokratovi ,…a tisícům jiných, kteří porazili smrt“

      Porazili? Smrt? Víme o nich dodnes, jsou inspirací, to ano. Ale porazili – smrt?

      3)

      „formální atheista, který věří v humanistickou proměnu vnějšího prostředí, v genetickou vědu která může napomoci takové proměně, stejně tak jako medicína, ale i zdravá občanská společnost“

      A teď, prosím, neurazte se – ještě tu o Červené Karkulce… Uvědomuji si vážnost a oprávněnost Vaší touhy po platnosti toho, co píšete. Mám jen zato, že oprávněnost touhy ještě nevylučuje její naivitu.

      • český maloměšťák napsal:

        To s tou Červenou Karkulkou…to je sice zábavné, ale jen zábavné.
        Naivita možná, proč ne, každý hledač musí být naivní z podstaty, jen vlastníci jistot netrpí naivitou, pouze nabubřelostí, mnohdy bohorovností..

        S tím “ poražením smrti“ – jde samozřejmě o básnický příměr, nadsázku.
        Ve Vašem textiu se to podobným jen hemží, nevím , proč Vás to tak zaujalo, měl byste do brát jako naladění se na stejnou notu, nebo-li Pavel začal mluvit řečí Petra, ale Petra to zlobí ?

        K tomu Kristovi… to se moc nepovedlo. Proč jej také nezahrnout do přírody / Vesmíru/ a tedy na něj neuplatnit stejná kritéria, jako uplatňujete na ostatní ?
        Není snad součástí přírody ? I Vaše mysl je součástí přírody.

        /všimněte si, opět otázky – opět se vám podařilo vyvolat otázky…to kvituji a o to přeci jde, ne ?/

        P.S. Já se pokusil citovat vždy ucelený větný a logický celek, na ten jsem pak reagoval a to formou otázek.
        Vy vytrhnete pár slov a nad těmi spřádáte své odpovědi, to je dost nefér, nemyslíte ?

        Apropo – co se Vám nelíbí na mém tvrzení o medicíně…Vy si myslíte, že medicína nepomáhá lidem v odstraňování utrpení, nejen fyzickém ?
        Anebo že zdravá občanská společnost nemůže napomoci odpovědět na otázky tak, že v důsledku je přijato opět rozhodnutí takové, že se opět odstraní či omezí utrpení ?
        Nechápu – mně zas takto může připadat, že ta Vaše víra je jednou velkou naivitou…pomněte ty miliony , co se modlili a nakonec skončili v dýmu osvětimských komínů…a srovnejte je s těmi tisíci, co vzali do ruky kvér a šli vraždit, ano šli vraždit jiné vojáky…ale v důsledku to byly jejich činy , co zabránily vykonat ten ortel dýmu možná i nad dalšími Židy a nejen Židy, ne ty modlitby.
        A tak i vojákmůže vykonat humanistický skutek, i ten, kdo jde vraždit přispívá.
        Divné, co ? Víte – já ale miluji paradoxy, proto i ty mé reakce zde….no a že Vy mi vyčítate naivitu – tak takový paradox jsem si ujít nemohl nechat, trošku jej pošťouchnout z té Vaší bohorovné rovnováhy směrem jinam.

        Hezký den.

        • Trabant napsal:

          OK. Tedy postupně:

          „To s tou Červenou Karkulkou…to je sice zábavné, ale jen zábavné.
          Naivita možná, proč ne, každý hledač musí být naivní z podstaty, jen vlastníci jistot netrpí naivitou, pouze nabubřelostí, mnohdy bohorovností..“

          Vy opravdu po všech těch staletích spoléháte na člověka jako druh?

          S tím ” poražením smrti” – jde samozřejmě o básnický příměr, nadsázku.
          Ve Vašem textiu se to podobným jen hemží, nevím , proč Vás to tak zaujalo, měl byste do brát jako naladění se na stejnou notu, nebo-li Pavel začal mluvit řečí Petra, ale Petra to zlobí ?

          Petra to nezlobí. Petra to udivuje – tedy ten eklekticismus.

          K tomu Kristovi… to se moc nepovedlo. Proč jej také nezahrnout do přírody / Vesmíru/ a tedy na něj neuplatnit stejná kritéria, jako uplatňujete na ostatní ?
          Není snad součástí přírody ? I Vaše mysl je součástí přírody.

          Co je příroda, co je vesmír? Jaké místo v nich má Bůh? Hledač, s kterým se ztotožňujete tam, kde Vám to vyhovuje, by řekl – no jo, japa to je? Ten, kdo své nalezla brání, ohrne nos se slovy – to se moc nepovedlo.

          /všimněte si, opět otázky – opět se vám podařilo vyvolat otázky…to kvituji a o to přeci jde, ne ?/

          Otázky českého maloměšťáka vůči jeho konkrétní situaci, ne otázky českého maloměšťáka na Trabanta – to bych nemusel dělat nic jiného, než vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat, navíc bez znalosti Vašeho konkrétního kontextu, vaší – nepohoršete se – anamnézy.

          P.S. Já se pokusil citovat vždy ucelený větný a logický celek, na ten jsem pak reagoval a to formou otázek.
          Vy vytrhnete pár slov a nad těmi spřádáte své odpovědi, to je dost nefér, nemyslíte ?

          Odpovídám? Nebo se spíše ptám?

          Apropo – co se Vám nelíbí na mém tvrzení o medicíně…Vy si myslíte, že medicína nepomáhá lidem v odstraňování utrpení, nejen fyzickém ?
          Anebo že zdravá občanská společnost nemůže napomoci odpovědět na otázky tak, že v důsledku je přijato opět rozhodnutí takové, že se opět odstraní či omezí utrpení ?
          Nechápu – mně zas takto může připadat, že ta Vaše víra je jednou velkou naivitou…pomněte ty miliony , co se modlili a nakonec skončili v dýmu osvětimských komínů…a srovnejte je s těmi tisíci, co vzali do ruky kvér a šli vraždit, ano šli vraždit jiné vojáky…ale v důsledku to byly jejich činy , co zabránily vykonat ten ortel dýmu možná i nad dalšími Židy a nejen Židy, ne ty modlitby.
          A tak i vojákmůže vykonat humanistický skutek, i ten, kdo jde vraždit přispívá.
          Divné, co ? Víte – já ale miluji paradoxy, proto i ty mé reakce zde….no a že Vy mi vyčítate naivitu – tak takový paradox jsem si ujít nemohl nechat, trošku jej pošťouchnout z té Vaší bohorovné rovnováhy směrem jinam.

          Paradox? Čtete se? Co je naivnější – věřit na pokrok, (po všech těch letech a zkušenostech) nebo Pánu Bohu?

          • juvel napsal:

            Pane, Vy věříte ve schopnost člověka vlastním úsilím a vlastní moudrostí odstranit zlo, které provází existenci člověka. Myslím, že historie i současnost Vaší víru nepodporují. Podívejme se na některé aspekty.
            Mír a bezpečí: tisíciletá historie člověka je historie bojů, násilí, válek, zločinů. Dodnes tomu není jinak a vyhlídka na změnu není.
            Zdraví: Lidstvo provází nemoci vždy. I když se lidé časem mnohému naučili, vymysleli spoustu důmyslných protéz, léků a postupů, nemoce a strach z nich je zde stále a nějaký obrat není na obzoru.
            Životní prostředí: Člověk je poškozoval vždy, ať už z nevědomosti, či z chamtivosti. Na tom se nic nezměnilo dodnes a nějaký obrat není na obzoru.
            Chudoba a bída: Provázely lidskou společnosti vždy. Tento stav ve světě stále trvá, a to dokonce i v těch bohatých státech. Za cenu poškozování životního prostředí se situace jeví příznivěji než v minulosti, ale o to horší důsledky se dají očekávat v nedaleké budoucnosti.
            Tyto pohromy (i jiné) člověk není schopný vlastní silou a moudrostí odstranit. Ano, čím více člověk uplatňuje ve svém životě požadavky a ducha Vyšší spravedlnosti a moudrosti, tím větší užitek to přináší jeho životu i společnosti. Bez víry ve Vyšší spravedlnost a moudrost a hledání této pomoci a bez víry, že Bůh na toto hledání vstřícně reaguje, není pro lidstvo žádná budoucnost.

          • český maloměšťák napsal:

            Jste plný zlosti (/anamnéza, Červená Karkulka,…. atd/). Ale to jsem předpokládal – i pod bohorovnou maskou zdánlivě naivně milujícího křesťana lze mnohdy dohledat vypočítavou zlotřilost ducha divocha, pohana.

            Nepsal jsem , že věřím v pokrok /tedy opět lžete/, ostatně zajímala by mě Vaše definice prokroku, myslím si, že by byla velmi žalostná a plná zmatků….byla by v rozporu s mou, téměř biblickou definicí.
            Takže nemohu odpovědět na tu otázku v závěru Vašeho komentáře , otázku, kterou kterou jste si vyvolal /pokrok vs víra v Boha/ – nejde odpovědět z podstaty – ptáte se tedy nejspíše sám sebe ? 🙂

            Nechme ale toho, už ani zdaleka nejde o vyvolávání otázek, ale o hada, požírajícího svůj ocas.
            Kronos se tak zlobí na nás oba / na mě více, bojí se totiž Vašeho Trojjediného Boha, já mám jen Jednoduchého, moc obyčejného na to, aby to s Kronovou zlobou nějak výrazněji zamávalo /, zaslechl jsem jeho hřmot v oblacích – zatím v dálce, ale už se na nás chystá…

            Jen pro pořádek – plně uznávám, že to Vy jste měl poslední slovo, tento kometář berte jen jako malou poznámku, tečku, na anamnézy jste tady stejně Vy, už tak mě mrzí, že jsem v úvodu tohoto komentáře opáčil tak, jak jsme opáčil.

            Hezký zbytek dne a berte to tak, že i rozporuplné přijetí „slova“ je lepší než žádné….nebo-li řečí prirodovedce – buďte vděčný za oponenty, nikolivěk za pochlebníky.
            Pochlebníci otázek nemají, snad jen typu “ A příště, Pane – opět přijdeš ?“ atd.

            Ostatně , co by to byl za svět, kdyby všickni vyvolávali si otázky a odpovídali si tak jako Vy sám, což by pak vůbec bylo zapotřebí psát takové blogy ?

  9. prirodovedec napsal:

    Nebylo by mozne mit ještě subotnik :), treba otázky trabantovi ci o trabantovi? 🙂

    Diskusni vstupy se mi jevi jako naplňující: „Nedělník nemá za úkol dávat odpovědi, ale vyvolávat otázky. Ty otázky klade čtenáři, odpovědi je třeba najít v dialogu s vlastní situací.“

    Nedelnik zrejme u Carlose, c.m. a i mne vyvolava otázky občas o Trabantovi. Odpovedi na tyto otazky vcetne tech o Trabantovi tito ctenari nalezaji zretelne v dialogu s vlastní situaci a pisi je sem. To je dle diskuse chyba. Doporucuji:

    – zrusit diskuse (opakovana rada, autorovi se ulevi, c.m. Carlos a další nebudou cist a rovněž se jim ulevi)

    – upřesnit tim, ze odpovedi na otázky ctenari sem nemaji psat

    – zuzeneji upřesnit, ze odpovedi na otázky o Trabantovi, které text (jiste nechtene) vyvola, se sem nemaji psat, jiné odpovedi na otázky se mohou psat.

    Další reseni je zluta, cervena, zakaz vstupu, ocistec, peklo. Z pohledu temat a historicke perspektivy to bezesporu zapusobi.

    Omlouvam se za vstup. Ale hratky ze slovicky, které umoznuji pohledy c.m. a Carlose mne inspirovaly.

  10. juvel napsal:

    Můj předchozí příspěvek je reakcí na vstup českého maloměšťáka, neumím si vysvětlit, jak se dostal pod vstup Trabanta. Když jsem jej psal, tento vstup Trabanta tam ještě nebyl.

    • český maloměšťák napsal:

      To Boží ruka. Zasahuje vždy tam , kde je třeba, bez předchozího ohlášení, nečekaně, překvapivě.

      Tak popořádku.
      Neumím samozřejmě oponovat v obecném /jen argumantace ohledně nemoci, utrpení z nemoci atd by zabrala tak několik desítek stránek/, zkusím trochu konkrétněji.
      1. Války a historie /tedy podstata člověka ????/ – viz např. E, fromm “ Anatomie lidské destruktivity“. Nejde tedy o něco, co je dáno člověku do jeho genetické výbavy, rozumem lze konfliktům předejít, jistě se prezident USA či politbyro SSSR nespoléhalo ve svých úvahách o možném nasazení jaderné zbraně na modlitby nebo na návštěvu synagogy – ale na racio, tedy co by to znamenalo pro svět , pro ně samotné atd.
      Ale to píše už Sun Tzu, nic nového,.že….
      A maličkost – kolik z těch válečných konfliktů a jaké množství obětí mají na svědomí právě že konflikty založené na víře v Boha /Allaha, náboženství krve…/ ? Respektive na víře v to, že jen zrovna ten Bůh je ten správný, neboli validní, verifikovaný – máme-li tedy použít nenáboženských pojmů.
      Docela dost., řekl bych….možná že zdrcující většinu a to pomineme mírová leta – ta mučení a upalování, ve jménu Boha.
      2. Nu pokud nevnímáte žádný obrat k lepšímu, tak to je mi líto, ale například na horečku omladnic se již neumírá tolik jako kdysi, některé nemoci pak byly vymýceny zcela /oproti dřívějšku/, ale pokud jste jeden z těch bláznů, co odmítne podat transfuzi svému dítěti, které jinak zemře – tak je mi líto…..tady nemá cenu argumentovat, doufám že ultraortodoxním jehovistou nejste.
      Zbožnost ano – ale ne prosím šířit nesmysly, modlení neodstranilo ani setinu tolika lidského utrpení jako medicína, zdravověda, hygienické návyky spojené s lékařským pokrokem. Pokud mi dokážete opak – budu velmi dojat.
      Podle mě si můžete možná vymodlit pomocí apelů na lékařovu útlocitnost nějaký nadstandard, ale i tak bych byl překvapen kdyby to bylo zadarmo a nadstandard vznikl díky modlitbě, ne díky vědě.
      3. Životní prostředí, toť choulostivá věc, ale opět ve zkratce a konkrétně.
      Myslíte si, že všechny ty větrníky, solární panely, hydroelektrárny….že to nemá význam ?
      Že nemá význam snížení emisí z automobilů – opět jde o technologii:
      Že je to málo…ano je to málo…a co chcete Vy – máte nějakou rychlou alternativu ?
      Povězte mi něco o sobě, jak Vy se vypořádaváte s tím, že žijeme ve společnosti, kdy prostě nemáte svůj rybník, svou krávu, svou chaloupku, svou vodu, …jezdíte čím ? NIkdy jste neměl automobil ? Měl ? A máte benzíňák nafťák…anebo elektromobil ?
      Co na Vás je v tuto dobu díky lidskému umu a například chemii – a co je čistě jen díky víře v Boha ? Totéž jídlo, pití atd.
      4. Chudoba cti netratí…ale také platí, že i pojem chudoba je relativní.
      Co Vy na to, že dnes žije v mnoha ohledech daleko komfortněji obyčejný důchodce než kdysi král, žije dokonce déle než král…co by mnohý král dal za to, kdyby mohl žít tak dlouho jako ten obyčejný důchodce – například důchodce z Vysočiny.:)
      Jistě – nemá takových majetků, to ne /rozuměj král, of course/. Ale i to je relativní – co myslíte, že by byl ochoten dát např. Rudolf II. Habsburský…no dejme tomu za tablet značky Apple ? Jehož cena je tak ve zlomku ceny jedné krávy. Dal by Karlštejn ?
      Nebo co by dal za to, kdyby se mohl dostat do Španěl za cenu cca tří ovcí a to ne za několik týdnů, sedíc celou tu dobu v rozkodrcaném kočáře…ale za dvě tři hodiny, vyvalujíc se na pohodlném lehátku ? Přihodil by snad deset obrazů Mona Lisa – všecko originály ?
      Majlant, milý pane….majlant, milá paní…by dal – za takovou blbost. A kdoví , co by dal za nějaké ty pastilky na hubnutí, vypadávání vlasů a dlouhověkost. Půl království ?

      Na „Vyšší “ spravedlnost kašlu, úplně mi stačila ta Nejvyšší – rozhodnutí Nejvyššího soudu v otázce dělení lidí na poslance a obyčejné a míst na budovu českého parlamentu a zbytek světa.
      A vězte, že to člověk stvořil Boha k obrazu svému, ne naopak, podle mě v důsledku požívání drog, ale to je na jinou diskuzi.
      Nicméně jej to k něčemu zavazuje, Bůh je z obliga, nebo chcete-li tak zvysoka kašle na tu naši Nejvyšší (ale i Vyšší) spravedlnost, to máte nějakou špatnou smlouvu, pokud se to v ní píše tak, že je Bůh jakýsi ručitel nebo snad i regulátor – zkuste vyměnit právníka…a vyvarujte se pro příště podepisovat smlouvy v kterých se to hemží malými, nečitelnými písmenky , navíc v jazyku, kterému nerozumíte…
      To pak totiž většinou přijde od soudu befél a platíte nejen Vy, ale ještě i Vaše děti.
      Solidní a rozumný právník je mnohdy daleko lepším řešením než víra v Boží Prozřetelnost , věřte mi – moc dobře vím o čem mluvím.

      Mějte se fajn.

      • juvel napsal:

        Tak tedy rekapitulace:
        1) Války, násilí, zločinnost je trvalý stav lidstva, což uznáváte a což odporuje Vaší víře v pokrok a ve schopnost člověka vlastní silou a moudrostí se těchto neblahých jevů zbavit. Období neválčeníl, ze strachu ze vzájemného zničení, snad ani Vy nepovažujete za pokrok.
        2) V otázce zdraví člověka a lidstva je situace stále stejná. Člověk musí neustále čelit nemoci a smrti a to přes to, že se v průběhu času mnohému naučil. Je pravdou, že žijeme v čase a v území, kde zvládnutím hygieny, zlepšením výživy, objevem antibiotik, očkování a dalšími objevy učinila lékařská věda podivuhodný pokrok. Ovšem rozšiřují se nové choroby, nové hrozby, které stále vážně ohrožují lidské tělesné a duševní zdraví. Člověk stále nemá v této oblasti vyhráno a není ani na dohled nějaká změna.
        3) Životní prostředí je opravdu choulostivá věc, to uznáváte sám. To také nijak nepodporuje Vaši víru v člověka.
        4) Bída, hlad, nouze vždy souvisely s mírou spravedlnosti při rozdělování produktů lidské práce. Na tom se nezměnilo nic dodnes.
        Jasně že Vás nepřesvědčím, ale mohl byste se zamyslet, že Vaše argumenty nejsou o nic pádnější než argumenty těch, kteří vnímají svět jako výtvor vyšší moci a moudrosti.

        • wiki napsal:

          juvel napsal: …v otázce zdraví člověka a lidstva je situace stále stejná..

          Z hlediska těch, co se dožijí věku 70+ jistě. 😉

          Zkuste ale kouknout na střední dobu věku třeba v lékařsky nepochybně perfektně zajištěné rodině císařovny Marie Terezie. Doopravdy Vám připadne situace stále stejná ?

          http://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Terezie#S.C5.88atkov.C3.A1_politika_Marie_Terezie

        • český maloměšťák napsal:

          Jistě, ideálu / svět bez nemocí, vražd, kupčení, válčení…/dosaženo nebylo, ale co to má co dělat se stvořením světa, to fakt nevím, Jde o to, že skutečnost mění člověk, to on se rozhoduje, on volí, to nijak nerozporuje ani svatý Augustin, kdy tvrdí, že prostě člověk zatím jen neobjevil vše z Boží Dokonalosti /BD/, ale to je jen název, rozumíte – to je jen pokus o vysvětlení věci pomocí ideologické poučky, přičemž se pouze tvrdí, nic se nevysvětluje, pohodlně se vleze do ulity „nepopíratelného“ a z ní se pak ozývá stále ta stejná odpověď , na jakékoliv zaťukání s ozve stále jen“ Boží úmysl, Boží záměr, Božská dokonalost“ – to ,. jistě uznáte, k ničemu nevede, to prostě jednoho dne unudí k smrti a do té ulity se kopne řádným kopancem….
          Jen na okraj – proč tedy společnost lidí nezavedla místo světských zákonů jako výchozí zdroj práva biblické právo, obdobu talmudických zákoníků , něco na způsob šárije – jak to, že nevznikla taková poptávka ? Proč ta kontinuita práva římského /pohanského/?
          Vždyť soudruzi preláti a mniši tehdy vládli, copa, copa, proč nezavedli ten ideál ?

          Vaše argumentace mně připomíná toho chlápka, co mu po ztroskotání lodě vytáhli ženu, děcka i zavazadla – ale on místo slov díků jen vztekle zabručí, že teda co má jako být – a že ve člunu je stejné mokro a nevlídno jak předtím.

          Konec vysílání, dobrou noc.

  11. VáclavP napsal:

    dnešní Trabant mi připominá Jana Pelce „…a bude hůř“

  12. be napsal:

    Já se snažím klást si otázky s přihlédnutím k vlastní situaci a zjišťuji, že mě nic nenapadá a trápí mě naprosto jiné věci. Co jsem si odnesl ze všech Nedělníků? Opakovaný motiv knihy pasteveckých pověstí za sklem knihovny volá do světa: Lidé, čtěte!

Komentáře nejsou povoleny.