Vidlákovy otázky Otázka tržní


napsal Vidlák

Vysvětlete mi konečně někdo, jak to vlastně je. Pořád poslouchám o tom, jak je důležitý trh a tržní ekonomika, pravice se předhání s jeho liberalizací, levice zase s jeho hlídáním, pořád jen trh a trh, který jaksi i u lidí nalevo akcentuje přístup k podnikání i financím. Trh nám reguluje, trh nám umožňuje ekonomiku dostatku i nadbytku, trh je kýmsi deformovaný, trh je takový a nebo makový, každý blbec se jím ohání a přitom první co se stane, když dojde na opravdu závažné ohrožení státu i lidí, tak se trh zruší.
Ano, jakmile dojde na válku, okamžitě se trhu a ekonomiky chopí podivná parta plukovníků a z volného trhu je najednou naprosto řízená plánovaná ekonomika, přídělový systém a potravinové lístky. Dokonce i taková země jako USA okamžitě po Pearl Harboru najela na zcela plánované válečné hospodářství.
Vysvětlete mi to někdo… trh by přece měl nejlépe řešit potřeby spotřebitelů, takže v případě války by se měl trh absolutně liberalizovat, aby bylo dost tanků, munice i potravin  a teoreticky by měly být nejlevnější, protože jde o volnou soutěž a místo toho se příležitosti chopí nějací vojenští organizátoři a ještě jim to zpravidla jde velmi dobře. Nikdy v dějinách nerostla průmyslová a zemědělská výroba rychleji než za druhé světové, kdy nikde na světě nebylo ani zdání trhu. Sice pořád ještě existovaly firmy a jejich majitelé, existovaly peníze, ale byly to válečné peníze a všude tomu velel chlap v mundůru a velký byrokratický moloch generálního štábu.
Jo existoval jeden, který se rozhodl válčit a sehnat si na to peníze rozpumpováním liberální ekonomiky. Jmenoval se George Bush, zahájil dvě války, ekonomiku neznárodnil, ale liberalizoval a možná měl dostatek munice i potravin, ale zadlužil zemi tak, že se z toho asi nikdy nevzpamatuje. Po druhé světové válce měla ta stejná země takové nadbytky, že si mohla dovolit Marshallův plán a půjčit Británii bezúročně padesát miliard liber.
Otázka spojenecká
Když jsme si tedy řekli, že v případě útoku cizí armádou, okamžitě dojde na plánované válečné hospodářství, kde se nekouká ani na trh, ani na zisk, dokonce ani na inflaci, náklady na vedení války jsou v podstatě neomezené a nesou je především ti, kteří na to mají, dojde k semknutí všech vrstev i tříd obyvatelstva proti nepříteli… proč v případě, že útočí bakterie a viry toto neděláme? Proč je útok bakterií a virů předmětem byznysu a trhu a útok tanků předmětem plánovaného hospodářství? Nebylo by logické, když už se tak osvědčilo plánovat válečnou výrobu, udělat totéž v případě nemocnic?
V případě války to každý chápe- ohrožení jsme všichni, bomby padají, máme vojáky v rodině, máme své oběti války, proč totéž nechápeme v případě obětí bacilů a špatné životosprávy, nemocí z chudoby a sociálního vyloučení? Nebo to bez skutečné války nejde?
Proč umíme být solidární, když jde o matičku vlast a neumíme totéž, když jde o bratříčky sousedy? Možná bychom zjistili, že válka proti bakteriím nejenže není ztrátová, ale bude vyhrána a na konci dokonce budeme mít takové přebytky, které nám umožní pomáhat půlce světa okolo.
Otázka ekonomická
Jestliže za druhé světové dokázal Sovětský svaz povolat do zbraně 14 milionů mužů, každému vyplatit služné a k tomu postupně rozjet ten největší ekonomický skok, zároveň z druhé strany ustupovat, nakládat továrny na vlaky a odvážet je na východ, zařídit aby v zázemí měli všichni co do huby a přitom byly všechny firmy státní,  tak mám pocit (nic proti tržní ekonomice) že trh není ten univerzální recept na levný chleba. Ve stejné době zvyšovali Němci výrobu všeho včetně potravin a na hlavu jim Britové házeli desetitisíce tun bomb a ani jedna firma nebyla státní.  V Británii vládl konzervativní ministerský předseda, který zavedl všeobecné pojištění domů proti náletům – ano v Británii byl v té době každý dům pojištěn proti dopadu bomby a rozhodně to nedělaly komerční pojišťovny. V USA zatím prezident zavedl devadesátiprocentní daň ze zisku, pokud byl ten zisk někde v řádech milionů dolarů. Z této daně se poučili ve Švédsku, kde byla zrušena až někdy v devadesátých letech. V letech největší slávy platila skupina ABBA do švédského rozpočtu víc peněz než koncern Volvo.
Jo a po válce prakticky po celém světě znárodnili banky, doly a železnice. V USA je pak řídili líp, v SSSR hůř.
Neudělali jsme někde chybu? Nemělo to být spíš takhle? Vysoké daně na vysoké zisky, organizování se a vyřazení trhu při každém větším ohrožení, ale ponechání ho pro výrobu hot-dogů?  Výroba oceli ve státních rukou, ropa ve státních rukou, banky ve státních rukou, železnice ve státních rukou? Neměl svět jít spíš tímhle směrem?
Příspěvek byl publikován v rubrice Vidlákovy podávky se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

82 reakcí na Vidlákovy otázky Otázka tržní

  1. Aldo napsal:

    Vidláku, u mne 5* , moc zajímavá úvaha

  2. vonrammstein napsal:

    Ne. Dostanete se k opačnému extrému, kdy všechno patří teoreticky všem, ale fakticky nemá nikdo nic. Dá se vcelku úspěšně lavírovat někde přibližně uprostřed obou extrémů.

  3. Hladis napsal:

    Tak tato úvaha je postavena hodne chatrne. Ne ze by v tom nebyla i pravda, ale je to cele pomotane. Uz jenom to, ze nejde srovnávat stav mirovy se stavem valecnym a se stavem smrtelneho ohrozeni. Urcite ani nejde srovnávat sarvatka v Iraku s valkou rozmeru druhé svetove. Nelze ani porovnavat system demokracie s autokracii. Taky ta povalecna socializace a vysoke valecne dane velice zahy skoncili, protože v době miru, kdy nebojujete o svou existenci proste dusi ekonomiku a lidi to odmitnou. Je rozdil třeba v USA, které měli armadu tak na prehlidky a lodstvo zrale do srotu. USA ma vysoke vydaje na armadu prave diky zkušenostem po dvou valkach a někdo tu velmocenskou roli hrat musí a uprime bud me radi, ze to je USA a ze to plati. Dále cela valka nebyla zadarmo. Vsechno se platilo do poslední penny. Citim obdiv k planovanemu a organizovanemu hospodářští. To dokaze pouze autokracie a pouze s drastickym omezenim svobody lidi. Demokracie uz od antickych dob jen v pripade valky. Mozna někdo da prednost kusu zvance a nalajnovanemu zivotu nejakym vudcem, ale vždy to skonci stejne v krvave lazni. Marshalluv plan byl naprosto ziskovy tah a USA vedeli dobře co delaji. Vzdyt se otevrely trhy pro výrobky z USA pro zdevastovanou Evropu a zajistil, aby se neopakovala situace po první svetove. Proto vznikla i EU. USA na tom vydělalo neuveritelny peníze. To ani nemluvim o valecnem preneseni zlatych rezerv z Britanie, SSSR atd….Vidlaku, tohle je trochu zmatek a vse je tak nejak smichano dohromady jak dort od pejska a kocicky. Co vlastne chcete rici ? Znarodneni určitých odvetvi prumyslu ? To uz tu bylo a nefungovalo to. Vysoke dane ? K tomu potrebujete koncenzus a vysoke dane obhajite při bezprostrednim smrtelnem ohrozeni jinak vysoke dane byli naopak často pricinou padu risi a státu. To nacisticke Nemecko cely svůj rust dělalo na dluh a bez války by brzy zkrachovalo. SSSR bralo silu doslova z otrocke práce. Tomu clanku chybi konkretnost a nejaky navrh co vlastne tedy chcete ? Ja jen ctu zda by nebylo lepsi prejit na organizovany valecny rezim, ale to se neda, protože k tomu lidi v miru bez ohrozeni nedonutíte.

    Trh si vždy najde cestu. Muzete se ho pokusit svázat, ale nevyjde vam to dlouhodobe. Vždy to lide nejakym zpusobem obejdou pokud je to pro ne vyhodne a nemaji z nejakeho duvodu potrebu cítít sounalezitost se statem. Zvyste dane, znarodnete prumysl a rychle zkrachujete. Nehlede na to, ze lidi nastvete. Nejsme v době autokracie, kdy je cela společnost svazana represivni a autoritativni slozkou kontrolujici veskery vas život a ekonomiku. Nehlede na to, ze takovy rezim ma vysoke naklady prave na represivni slozky. V době miru jen tak nekoho nepresvedcite, aby zacal platit 90% dan ci vam vydal majetek pro hezky oci. Na to zapomente. Muzeme o tom zacit premyslet po padu Pax Americana, ale to budou všichni mit jiny starosti.

    • Rys Ostrovid napsal:

      „USA ma vysoke vydaje na armadu prave diky zkušenostem po dvou valkach a někdo tu velmocenskou roli hrat musí a uprime bud me radi, ze to je USA a ze to plati.“

      Že to USA platí? Veď USA z toho veľmi dobre profituje.

      • Hladis napsal:

        Opravdu ? Tak z ceho mají tak velky dluh při takových obrich zbrojnich výdajích. On jim to plati někdo jiny ? Toho jsem si nevsim. Mozna z toho profituje par zbrojařských koncernu, ale to je tak všechno.

        • Rys Ostrovid napsal:

          Inak sa treba spýtať. Prečo majú USA tak veľké zbrojné výdaje? Tvrdia, že je to z jediného dôvodu: kvôli svojej národnej bezpečnosti. Nie vašej, pán Hladis, nie mojej, nie bezpečnosti ČR, nie bezpečnosti SR.

          A potom sa treba spýtať, čo USA chápu pod „národnou bezpečnosťou“? A nájdete tak široké spektrum aktivít (od kontroly nad medzinárodným námorným obchodom, cez kontrolu nad náleziskami surovín, hlavne ropy, až po rôzne „containment“ politiky, v poslednej dobe hlavne voči Číne), že keď si ich dáte dokopy, tak dostávate obraz štátu, ktorý nieže sa snaží o ochranu svojej národnej bezpečnosti, ale skôr o dominanciu a vládu nad zvyškom sveta. A to je ten profit, pán Hladis.

          Ale podľa vás sa možno USA zadlžujú z celkom altruistických dôvodov: aby zachránili svet pred krajinami ríše zla (Irán, Kórea Čína, atp.) , všakže?

          • Hladis napsal:

            Hezka uvarena omacka. Ja se znovu ptam. Kde je ten profit jako státu USA, když je zadluzen az po usi a ekonomicky na tom není dobre ? USA se klidne muzou na všechny vykaslat a prijmout znovu politiku Izolacionismu (o cemz se v USA seriozne mluvi), protože hra na cetnika dnes neprinasi profit, ale naopak zvysene vydaje. To by se vam asi libilo……….tak par let, nez by jste je zase volal zpet, aby pomohli. Jakekoliv zminky o Izolacionismu USA okamzite vyvolavaji po svete paniku. Proc asi. Urcite by se vam libilo orezani sociálního státu na kost a nove zbrojeni v Evrope, které by odchodem USA do izolace a rozpadem NATO automaticky nastalo.

            Pokud jste jen klasicky USA hater, tak tu ztracime cas a toto není ani předmět clanku. K hojne zde uvadenym zdrojum patri Britske listy. Copak o tom psali http://blisty.cz/art/27642.html

          • Rys Ostrovid napsal:

            A teraz trocha reality do tých vašich blábolov, pán Hladis. Každý, kto sa aspoň raz v živote pozrel na glóbus (alebo inú mapu sveta) videl (ak nebol slepý) jednu vec. Skutočným jadrom sveta, epicentrom, ťažiskom nie je americký kontinent. Je to Eurázia, v bezprostrednej blízkosti ktorej sa nachádza Afrika. To, čo je Spojeným štátom jasné, je to, že nesmú pripustiť spojenie Európy a Ruska (ak to chcete konkrétne, tak európskych technologických kapacít a ruských prírodných zdrojov). Toto je jedna z direktív zahraničnej politiky, ktorou sa Američania dokonca ani netaja a ak by ste mali aspoň nejakú predstavu o tom, čo je to svetová geopolitika, tak by ste to vedeli.

            Takže odpoveď na vašu otázku, prečo sa Američania nestiahnu do izolacionizmu, je jednoduchá. V skutočnosti až detinsky prostá. Akonáhle by to spravili, bolo by len otázkou času kedy by prestali byť jedinou svetovou veľmocou a stali by sa „iba“ jednou z mnohých regionálnych mocností. Epocha vlády Európy nad svetom totiž nie je tak ďaleko v prepadlisku dejín, ako sa to niektorým zdá. Preto to nikdy neurobia (dobrovoľne).

            Zahraničná doktrína USA je kryštáľovo jasná. Udržiavať oslabené a pokiaľ možno rozdelené tie oblasti, ktorých kooperáciou by vznikol subjekt schopný konkurovať USA politicky, ekonomicky, vojensky. Robia to napríklad tak, že vo vytypovaných regiónoch si zvolia jednu krajinu ako svojho proteženta, ktorú zahrnú „privilégiami“. Od nadštandardných vojenských vzťahov až po ekonomickú spoluprácu a transfer technológií. No a taká politika niečo stojí, pán Hladis. Takáto politika stála za zrodením jadrovej „mocnosti“ Izraela (čo je v podstate americký pelendrek umiestnený v centre arabského sveta), takáto politika stála za ekonomickým úspechom Južnej Kórey – a kto vie, je celkom reálne, že o pár desiatok rokov, budeme mať takúto Američanmi stvorenú regionálnu mocnosť tesne za rohom – Poľsko.

            Ďalšou prioritou zahraničnej politiky USA je (keďže sú v skutočnosti perifériou sveta) udržiavať si kontrolu na rozhodujúcimi tokmi tovarov v rámci medzinárodného obchodu. Preto je napríklad dnes už verejne konštatovanou skutočnosťou, že práve USA kontrolujú svetové oceány (cez svoje vojenské flotily lodné a ponorkové) a za tým istým účelom si budujú sieť tzv. servisných staníc, čo sú štáty, do ktorých sú umiestňované americké vojenské posádky, v ktorých sú modernizované prístavy či iná infraštruktúra z amerických peňazí. Aby vaše proamericky zapálené srdce (osobne sa z vášho emocionálneho zápalu k USA akurát smejem) bolo pokojné, tak dodám pre objektivitu, že to isté robili, robia a vždy budú robiť aj ostatné veľmoci. To je totiž geopolitika.

            Tretím typom politiky USA je vytváranie rôznych regionálnych zoskupení, združených buď okolo seba, alebo okolo ich miestneho, regionálneho lokaja a účel týchto zoskupení je jediný: izolovať potencionálnych veľmocenských konkurentov od svojho bezprostredného okolia a zabrániť im tak v expanzii.

            Ak ste niekde hore našli odpoveď na otázku, prečo práve u vás mal byť umiestnený americký radar (a v Poľsku aj rakety) nie je to náhoda.

            Inak tým ohrozením sociálneho štátu v dôsledku stiahnutia sa USA na svoj kontinent ste ma fakt pobavili. Keďže je to práve americká forma kapitalizmu, ktorá je najväčším ohrozením európskeho sociálneho modelu.

          • Rys Ostrovid napsal:

            Takže, ak sa pýtate, kde je ten benefit štátu, tak je v tom, že z krajiny, ktorá by sa za normálnej situácie nikdy neprešvihla za hranicu síce dôležitej ale predsa len regionálnej mocnosti, je dnes krajina, ktorá je jedinou svetovou superveľmocou. Stačí vám to napísané takto, pán Hladis?

    • Hladis napsal:

      Nevim. Clanek by zasluhoval prepracovani. Operuje s extrémy a porovnava neporovnatelne. Pokud by clanke stal na bezne realne situaci, dalo by se o tom diskutovat. Například zda vodarny v rukou města/státu ano ci ne. Planovani dlouhodobych koncepci a strategii ano ci ne. Regulace segmentu trhu ano ci ne. Nikoliv ale vyhrotit to cele v prikladech valka/mir, autokracie/demokracie. Z toho pak jde proste citit obdiv k svazane spolecnosti ve valecnem rezimu pod autokrativni vladou.

  4. xpow napsal:

    V podstatě si na tu otázku odpovídáte:
    Válka+ohrožení+nesvoboda = znárodňování, plánování
    Mír+bezpečí+svoboda = trh
    Samozřejmě to není nikdy tak uplně křištˇálově čisté, ale v zásadě je to zkušenost lidské historie.

    • Jan Čermák napsal:

      Ani náhodou to neplatí. Vlna znárodňování a plánování se dostavila až po válce. Trh je přímo semeništěm válek. Mezi trhem a svobodou není žádná kauzální souvislost. Důkazů habakuk. Historická zkušenost je spíš taká, že jednoduché heslo obvykle neříká pravdu.

      • xpow napsal:

        Zahoďte komunistické učebnice, Zamyslete se nad tím, jak vypadala evropa po válce. Velmi jednoduchá historická zkušenost, tam kde se utužovala nesvoboda a plánovala se výroba toaletních papírů vzrůstal i útlak, tam, kde se vybudovalo sociálně tržní hospodářství a došlo k demokratizaci ekonomického života, rostla svoboda. Semeništěm válek je lidská chamtivost, nenávist, nespravedlnost, ne trh.

        • Jan Čermák napsal:

          Mno alespoň nějaké učebnice. Takže kdy se znárodňovalo, masově jak v místech nesvobody tak v místech svobody? 45-55 tedy po válce. Jak v VB tak u nás. Souvislost mezi znárodňováním a mírou svobody není kauzální. A že je trh příčinou mnoha válek nemám z komunistických učebnic. Můžete tomu říkat chamtivost. Vylučuje se nějak chamtivost s trhem, není jeho podstatou? Vaše teze jsou špatně, protože jsou moc jednoduché. A proto prudím. Hezký den.

          • xpow napsal:

            Ono to v podstatě jednoduché je, aspoň v základu. Znárodňování ve VB trh nezrušilo, znárodňování v ČSR ano, to je velký rozdíl. A vy si myslíte, že se chamtivost vylučuje plánovaným hospodářstvím a totalitou, podle mě lidé v ČSSR nebyli lepší než lidé v UK.

          • Kanalnik napsal:

            Chamtivost podle meho nazoru neni podstatou trhu, ale muze byt vyznavana nekterymi jeho ucastniky (jak zivnostniky, tak zamestnanci ci zamestnavateli) a tim se pak trh urcitym zpusobem ohyba. Trh je smena zbozi a sluzeb, motivovana v kazdem jednotlivem pripade individualne. To, ze nekdo chce mit strechu nad hlavou, co jist atd. neni preci chamtivost.

  5. Anonymní napsal:

    Tak co se týče CCCP, tak na služné obvykle nedošlo,u Stalingradu : 2 muži = 1 puška plus 5 nábojů, a pokud někdo to přežil a chtěl se vrátit pro další,byl odprásknut komunistickými politruky, nesměl se vrátit a měl se nechat zabít, takže úspory na služném značné, rovnou z vlaku, přivážejícího odvedence, šli na smrt.Co se týče zásobování obyvatelstva, tak nebylo nic odpudivějšího, než potkat nakrmeného člověka, jelikož se vědělo, že se živili kanibalstvím, proto miliony pomřely hladem ve městech, takže houby s octem, plánované příděly se příliš nekonaly.Co se týče reserv zlata v Rusku, tak ty vznikaly za pochodu na Kolymě či Magadanu, kde to zlato,přetavené do zlatých cihel s puncem, Vámi řečené reservy, vykopali nevolníci v gulazích, co se nikdy nevrátili.

  6. Řezníček z Brna napsal:

    Mimořádná doba zasluhuje mimořádných prostředků. Stalin nahnal statisíce lidí na základě vykonstruovaných obvinění do Gulagů a postavil tak v mimořádných klimatických podmínkách s nízkými náklady obrovské stavby (BAM a další), které měli určitě rozhodující vliv na vítězství CCCP ve II. světové válce. Obětoval osudy mnoha lidí pro budování velmoci a vítězství ve světové válce. Dnes na něj pohlížíme jako na zloducha, budoucnost ho možná ohodnotí jako geniálního vojevůdce a stratéga a statisíce zemřelých v táborech budou zapomenuty.

    • severočech napsal:

      Bajkalsko – amurská magistrála se stavěla tak v šedesátých letech, asi si to pletete s Bělomořským kanálem.

      • Řezníček z Brna napsal:

        BAM se začala stavět v roce 1932, stavbu přerušila válka a po válce se pokračovalo i s přispěním německých válečných zajatců. V 60 letech po Stalinově smrti se už dělala pouze elektrizace trati. O stavbě BAMu před II. sv. válkou jsem nedávno četl velice zajímavou knížku.

        • severočech napsal:

          A zase jen půl pravdy. Podle vás to bylo v šedesátých letech tedy hotové. Jenže:
          V době, kdy vyhrocené vztahy mezi SSSR a ČLR přecházely až v pohraniční přestřelky a zvláště poté, co došlo k normalizaci vztahů mezi ČLR a USA, vyvstala potřeba alternativního železničního spojení s Dálným východem, které by neprocházelo v těsné blízkosti čínských hranic, jako stávající Transsibiřská magistrála. Proto se v 70. letech opět rozeběhly stavební práce. V březnu 1974 vyhlásil generální tajemník KSSS Leonid Brežněv BAM „nejdůležitější stavbou IX. pětiletky“. V následujících letech doprovázela stavbu BAM velká propagandistická kampaň. Po deseti letech intenzivních prací se na podzim 1984 obě větve trati setkaly.
          Magistrála však měla k dokončení ještě daleko a do řádného provozu byla předána teprve na přelomu 80. a 90. let. Mnohé úseky v náročném terénu byly položeny jako provizorní obchvaty a výstavba definitivní trati, stejně jako elektrizace probíhala dodatečně. Severomujský tunel v Burjatsku, s 15,3 km nejdelší v celém Rusku, tak byl zprovozněn teprve v prosinci 2003.

          • Řezníček z Brna napsal:

            Vůbec nic nenamítám proti tomu, že se stavělo i za Brežněva. Začalo se ale stavět za Stalina a to tak, že se stavělo 12 měsíců v roce (vzhledem k přírodním podmínkám tam panujícím naprosto extrémní), bez mzdových nákladů (vězni stavěli pouze za příděly jídla a to velikostně podle množsví práce, která jednotlivá brigáda odvedla), bez řádného ubytování vězňů a zázemí staveniště. Pokud by Stalin na provedení těchto staveb (př. uvádím BAM) použil standartní metody nikdy by nemohl dosáhnout takových výsledků. Jako dozorci byly verbování civilisté, členové strany, převážně z velkých měst, formou stranických příkazů.

    • Majka napsal:

      …stejně jako byli zapomenuti i nevolníci, na jejichž kostech je postaven Petrohrad.

      • Anonymní napsal:

        Tak dle jehovistů a „toulek knihou“ prý nebude zapomenut ani jediný vrabec,stačí jen věřit.

  7. Skogen napsal:

    Váš návrh je ale nerealizovatelný, přestože logiku sám o sobě má. Státy ztrácejí svou působnost a jejich místo nastupuju korporátní moc. Prozatím skrytě pomocí ovládnutí a přizpůsobení nástrojů státu. Od lobbyingu přes zástupce státu z podnikatelských kruhů po uskupení, která mají přímo za cíl rekoncipovat chod státu po vzoru chodu firmy. Tedy vše podřídit efektivitě. Nejprve mírně, později houšť.

    Aby bylo možno váš návrh realizovat, musel by se najít způsob, jak v současném systému volný pohyb globálního kapitálu opět podřídit vlivu států, protože slabý, ne-mocný, stát nemůže ovládat silné mocné korporace a tedy ani zabránit přelévání své moci směrem k nim.

    I u nás jde o téma aktuální, nejen třeba kvůli pánům Bakalovi a Bártovi, ale velmi výrazně v Babišovi, který spojil strategie obou jmenovaných předchůdců.

    • Jan Čermák napsal:

      Přesné.

    • Rys Ostrovid napsal:

      „Prozatím skrytě pomocí ovládnutí a přizpůsobení nástrojů státu.“

      Pripojím k tomuto myšlienku, ktorú pred nejakým časom vyslovil, myslím, ekonóm Stiglitz. Korporátna sféra (v širšom zmysle tá najbohatšia časť spoločnosti) sa snažia v súčasnosti čo najviac oslabiť štát, čo najviac ho zredukovať z jasného dôvodu: strach. Miera nerovnováhy medzi najbohatšou časťou sveta a zvyškom obyvateľstva dosiahla už totiž takú mieru, že sa „elity“ obávajú toho, že štát im na ich majetok/blahobyt siahne a prerozdelí ho. Takto zrejme treba čítať súčasné výkriky liberálnej pravice po redukovaní štátu aj v oboch našich krajinách.

      „Aby bylo možno váš návrh realizovat, musel by se najít způsob, jak v současném systému volný pohyb globálního kapitálu opět podřídit vlivu států“

      Zrejme nie je inej cesty ako integrácia národných štátov.

      • est napsal:

        Ani to. Co se stane, když EU podepíše TTP?

        • est napsal:

          Sorry, TPP.

        • Rys Ostrovid napsal:

          To bude záležať na tom, aké podmienky sa dojednajú (a tie rokovania budú zrejme trvať roky). Ale napíšem to kategorickejšie: buď Európa nájde spôsob ako postupovať jednotne (a to v takej kvalite jednotnosti ako jeden štát), alebo sa stane najprv len objektom veľmocenských hier ostatných mocností (tým je v skutočnosti už teraz) a neskôr totálnou perifériou sveta.

          • est napsal:

            To zajisté. Když se ale podívám na způsob řešení řeckých, kyperských, španělských potíží, na reakci Bruselu na TTIP, jímá mě pochybnost o jejich kompetentnosti.

          • Rys Ostrovid napsal:

            Pán Est, pri všetkej úcte, to video som si ani nepozrel. Videl som dosť vystúpení toho pána a môžem vás ubezpečiť o jednom. Nesnažte vyvodzovať pre Európu/eurozónu čokoľvek z názorov kohokoľvek na Britských ostrovoch. To je úplne iný geopolitický svet. Úplne iné záujmy, iné videnie sveta (ja som len veľmi zvedavý, čo bude ten pán hovoriť, až za rok – v 2014 – sa nejakou „náhodou“ stane, že Škóti zamávajú zvyšku Británie bye – bye a na rozdiel od nej sa vyberú smerom „do Európy“. On totiž ten „anglický“ euroskepticizmus voči EÚ zďaleka nezdieľajú všetci na ostrovoch.

            K eurokríze: myslím si, že jej podstatou je to, že pasca nachystaná pre Nemcov, v skutočnosti zaklapla tých, čo tú pascu chystali. Druhou dôležitou vecou je to, že k súčasnému stavu Eurozóny jej dosť pomohol veľký americký brat za morom (kde má súčasná kríza pôvod). Pokiaľ ide o hodnotenie ECB a jej postupu od vypuknutia krízy, asi mainstreamový názor je, že postupovala naprosto kompetentne a profesionálne. V rámci existujúcich inštitucionálnych možností. Pokiaľ ide o riešenie španielskych, gréckych a iných ťažkostí, treba si uvedomiť, že nástroje na riešenie týchto problémov sa budovali a budujú vlastne za pochodu.

            Pretože predtým neexistovali (čo je ale tiež vizitkou kompetentnosti zodpovedných, na druhej strane nemôžete predbehnúť politický vývoj).

          • est napsal:

            To, co N.F. ve videu říká, se myslím netýká UK více ani méně než zbytku Evropy. Nejsem jeho příznivcem, nesdílím jeho vztah k Izraeli, ale kyperské řešení podle ECB Vám přijde humánnější než islandské? O ESM ani nemluvě.Pomalu rostoucí podpora německé AfD taky nevypovídá o spokojenosti němců. Na zacházení do detailů je ale téma příliš rozsáhlé. A řešení krize? Jaké nástroje myslíte? Přerozdělit co nejvíc vybraných a natištěných peněz?

            http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2013/5/21/farageova-euroskepticka-strana-ukip-ma-v-rekordni-podporu-pro-odchod-z-eu-je-polovina-britu/

            http://protiproud.parlamentnilisty.cz/svet/stat/evropska-unie/217-pruzkumy-potvrzuji-ze-podpora-eu-je-na-bodu-mrazu-clenstvi-v-unii-odmita-vetsina-ceskych-obcanu.htm

            Aby nedošlo k mýlce, neinklinuju k žádné straně. Mravnost nespojuju s politickou orientací, ani odborné schopnosti.

          • Rys Ostrovid napsal:

            Vynasnažím sa byť stručný, keďže sme mimo témy. Panuje všeobecný konsenzus, že problém dnešnej krízy v eurozóne spočíva v absencii inštitucionálneho rámca, ktorý si vyžaduje menová únia (keď máte menovú úniu, nemôžete nemať jednotný bankový dozor a ďalšie náležitosti tzv. bankovej únie + koordináciu rozpočtových politík, atp.). Z tohoto pohľadu je kríza eurozóny logickým následkom deformácií, ktoré menová únia v sebe zahrňovala už pri jej zrode. K tomu sa pridali tzv. vnútorné nerovnováhy vyplývajúce z napríklad z toho, že Nemci dokázali dlhodobo udržiavať svoje mzdy v korelácii s produktivitou práce, čím si udržali konkurencieschopnosť a exportnú výkonnosť nielen v rámci menovej únie ale mimo nej, a z toho, že ostatné krajiny (Tal., Špan.,…) podobnú koreláciu udržať nedokázali. K tomu sa pridalo obchádzanie dohodnutých pravidiel (napr. tzv. Mastrichtský pakt) či dokonca vedomé falšovanie údajov o ekonomike poskytovaných Bruselu (napr. Grécko). Pokiaľ ide o Cyprus, myslím, že nikto nespochybňuje nasledovné veci: bankový sektor mal nezdravo vysoké pomer k veľkosti ekonomiky, veľká časť vkladov (tuším dokonca väčšina) neboli vklady domáceho obyvateľstva a po dosť dlhú dobu boli navyše úročené úrokovými mierami vyššími než porovnateľné vklady inde v eurozóne. Cyprus sa jednoducho rozhodol pre istý typ ekonomiky (tax heaven) a doplatil naň. Nehovoriac o tom, že eurozóna a Cyprus sa rozchádzajú v interpretácii toho, na čom sa to vlastne dohodli na onom bájnom rokovaní, kde sa rozhodlo o „škrte“ určitého percenta z vkladov do/nad určitú hodnotu. A vychádzajúc z toho, že cyperské obyvateľstvo sú vlastne Gréci – a o ich prístupe k riešeniu krízy v Grécku existujú doslova „legendy“ – ja osobne v tomto dôverujem skôr druhej strane, nie Cypru. Takže vydávať ich za obeť kohokoľvek – pardon, ale bezo mňa. No a že ESM, ESFS nie je ideálna záležitosť? Veď to všetci v eurozóne vedia, nikomu sa to nepáčilo. Pri existenčných problémoch sa proste ťažko robia riešenia, ktoré by boli „tak akurát“.

          • est napsal:

            Ano, to všechno vím, vyjádřil jsem jen pochybnost (zkraje naší debaty), zda je EU v současné podobě schopna/ochotna čelit korporativismu.
            Pro jistotu link na Vašeho krajana, ozřejmující definici, i s neveselým příkladem
            http://www.slobodavockovani.sk/news/gsk-ziada-ospravedlnenie-za-clanok-povinne-ockovanie-fasizmus-v-zdravotnictve-/

  8. Jan Čermák napsal:

    Milý Vidláku Vaše úvaha je zajímavá, ale materie je to velmi rozsáhlá. V podstatě bych tak souhlasil s hladišovým trh si najde vždycky cestu. Enormní válečné úsilí dokázalo vyprodukovat spousty tanků, naše 50tá byla prodloužením téhož, a už v 60tých přišla krize, vrcholící jarem 68, totiž válečné hospodářství dobře produkovalo tanky, ale nebylo sto zajistit radia a nylonky a všechen ten šmuk co potřebujeme „nutně“ k životu. I za války notně vzkvétal takzvaný černý trh. Ono to jde zavést deklaratorně cokoli, 90% daň třeba, ale tím vznikne prostor pro podvod, obrovská motivace. A musí se to represivním aparátem nějak vymoci, a ten něco stojí …. Řekl bych, že klíčem k tomu je něco tak křehkého jako společenská atmosféra, duch doby. Bohužel žijeme v době, kdy se krádeži a podvodu říká daňová optimalizace a solidarita je něco mládeži nepochopitelného …. Nicméně chyby se dají napravovat, většinou.

    • český maloměšťák napsal:

      Trh tanků lze ale také v mnoha případech vnímat coby pouhou materializaci trhu statků přeci jen trvalejší a užitečnější hodnoty – rozumíte, důležitý je zde zisk z býčího trhu tanků, ne tanky samotné /ale platí to např. i o vojácích/..
      Ty jsou důležité jen zdánlivě a druhotně, podobně jako například tomu bylo v nedávné době s trhem s CDS nebo s CDO a jak tomu bude s trhem důvěry v peníze, ve střednědobém horizontu. To vše jsou jen instrumenty, mozek je umí využít v různých stavech a kvalitách jejich podstat, Váš, můj, jeho mozek….mozek lidí, kteří pak mají tu moc, že umí materializovat v zisk jak velké úspěchy, tak i velké katastrofy, je ale na tom o poznání lépe,než ty naše mozky – jeho frustrační náboj je náhle vybit, nemusí vynakládat tak velkou práci na jeho zvládnutí – mrtví se zahrnou do statistik a jede se dál, nyní směrem k optimalizaci růstu.

      Tak a teď už fakt upaluji, kdo totiž nenaskočí na trampolinu včas, musí k soustruhu.

      P.S. Jung píše v jednom svém článku o tom, že již před rokem 1933 byl cítit ve vzduchu
      “ neurčitý pach spáleniny“ /masa, měst, ideálů…??/, dnes jakoby byl cítit ve vzduchu pach spálených peněz. Také neurčitý – to už tak bývá, že až ex post je ten pach určitým.
      Ve směru mnoha lidí pak docela konkrétně určitým.

  9. palosino123 napsal:

    Úvaha se možná bude zdát někomu zmatečnou, ale možná ne plně vědomě autor reflektuje kardinální otázku: Trh vs. Regulace. Příměr s válečným stavem je poněkud drastická nadsázka dovedená ad absurdum, pro zdůraznění hloubky problému, který je dnes celosvětově aktuální a ještě bude. Jinak trh, pokud si dobře pamatuju, je místem, kde se střetává nabídka s poptávkou a patří k lidskému rodu podobně jako války (ty se vedly asi ještě dříve). Ne nadarmo se říká: Boj o zdroje. Mnozí dnes vidí řešení opravdu v solidaritě, i tu lze považovat za dobrovolnou seberegulaci větších lidských celků (proč demontáž národních států a Německo s rekordním přebytkem rezerv? – takhle se to dělá, na ja). Důležité je myslím si, uvědomit, že systémová korupce v naší zemi trh deformovala už nad únosnou mez a způsobuje jeho poruchy a neefektivity. Jestli se i to dá nazvat regulací, nevím, spíše odkláněním nebo tunelem. Naši pravici se dokonce podařilo zdiskreditovat pojem tržní ekonomika, protože to vzali tak nějak po svém a pro sebe. Z oligarchie se nestaly elity, bodejť, když k růstu jim nedopomohl trh, schopnosti, práce, štěstěna, ale machinace a podvody ve stylu vekslu. Marx tvrdil cosi ve smyslu, že vedoucí třídy jsou tvůrci a nositeli idejí. Jiní zase, že ideje jsou cosi většího a vládnoucí nomenklaturu přesahují. Tak je to myslím i s tržní ekonomikou. Idea opírající se bohatý teoretický základ a její reprezentanti, kteří tvrdě praktikovali ideje vlastní (namátkou plzeňská práva, uhlobaroni, solárníci), ale o tom se tady píše stále. Jen teď nevím, kdo by měl s téhle drobné poznámky větší radost, jestli dědek Klaus nebo velký Che?

  10. Skogen napsal:

    Pro přežití kolektivu jsou uplatňovány dvě základní strategie. První zní „buď přežijí všichni, anebo nikdo“, druhá „slabí jsou obětováni, aby přežili silní“. V čisté formě se dilema vyskytuje u malých skupin v mimořádných situacích.

    Ve velkých skupinách půjde vlivem nemožnosti konsensu o nějaký kompilát, ovšem možná s větší či menší inklinací. První řešení odpovídá regulaci, druhé tržním pravidlům. První je kolektivistické, druhé individualistické. První humanistické, druhé efektivní.

  11. český maloměšťák napsal:

    Zkusím malou úvahu nad článkem , jak jej chápu já.
    Kdy se nabízí otázka : “ Jak to, že jakoby trh byl v určité chvíli obětován válce – a co kdyby jsme se na to podívali i tak, že válka je v určitých chvílích podřízena zájmům trhu ?“
    V prvé řadě – co je to trh ? Je jím jen soubor výrobků a služeb objevující se v nějakém realně pozorovatelném časovém úseku ? Anebo jím jsou i spekulace o MOŽNÉM dodání, respektive i nedodání výrobků /je trhem spekulace na nedostatek ???/, služeb, potažmo jsou trhem i kontrakty na taková plnění ? Je trhem i trh finanční, trh měn, trh dluhů ….?
    Pokud ano – tak co to znamená z hlediska jednotlivých fází války – fáze příčinné, kdy se kumulují antagonismy prvotně , fáze přípravné, kdy se prohlubují a vyostřují, fáze skutečného válečného konfliktu a fáze poválečné obnovy. Jaké prameny je třeba hledat a studovat , aby bylo možno nalézat aspoň částečnou odpověď na otázky , které klade Vidlák a v které jsem je přetransformoval já?
    Stačí snad jen podrobné / a nedohledatelné !!!/výsledovky bank, zbrojařských firem, firem s nima provázaných jak co do tvorby produktu, tak co do financování…stačí nalézat peněžní a zbožní toky mezi těmito objekty a pak sledovat, jak na ně reagují, či jaký vliv na ně mají tkzv. političtí vůdci ? Stačí znát jejich vlastníky ?
    Obávám se, že tady nezaregistrujeme příliš moc relevantních faktů a spíše tedy bude otázka snadněji zodpověditelná v rovině Cui bono ? – tedy co následovalo a kdo bral profit a na čí vrub.
    Zkusme se pak jen zamyslet nad tím obrovským trumanovským budovatelským nadšením, kdy váleční veteráni ruku v ruce s ostatním lidem a armádně-vládními rozpočty provádějí výstavbu moderního kapitalistického světa korporátně-standardizovaných výrob, svatě moderní infrastruktury …ale na troskách britského impéria, na troskách Německa, na troskách emancipačních snah středo- a jihoevropských států, na troskách iluzí, že takový intelektuálně bohatý stát jako je Německo je jistým garantem pokroku nejen technického, ale i pokroku daného snahami o humanistickým způsobem prováděnou mezinárodní politiku….
    Ty otázky jsou v podstatě nezodpověditelné, pokud chceme chápat celou strukturu válečných /od fáze vzniku antagonismů až po poválečnou obnovu – nezapomeňme např. na to, že na trhu můžeme úspěšně spekulovat i na pokles valuací !!!/ událostí tak, že budeme chtít propojit porozumění epizodním a cyklickým změnám byť jen v kategorii logických pojmů snažících se vysvětlit ono Cui bono ?….nevyhneme se ani zde spekulacím, dohadům, odhadům, konspiračním teoriím…..ve vztahu k tomu, jestli bylo možné už tehdy spekulovat na válku nejen pohledem německým, ale i britským americkým, ruským, přičemž i tyto názvy /britský, americký/ jsou zavádějící, to centrum corpus delicti je nedohledatelné, protože většinou neexistuje nijak než coby ZÁJEM, spojujícím není nějaká formální platforma klubového typu, spojuje zde zájem, často dlouhodobý a snažící se být i dlouhodobě udržitelným za JAKÝKOCHKOLIV vnějších podmínek..
    Už jen otázka německého dluhu v celém obdobé Výmaru a později – co tedy se s ním dělo a proč …už i to je složitou otázkou, CO zde utvářelo trh a co připravovalo válku ???
    Takže sorry, lze odkázat na četné studie historiků, ekonomů …ale propojit to v nějaký celek, tak aby bylo možné odpovědět na tu otázku, kterou jsem položil v úvodu tak, aby nešlo o banální zjištění na jedné straně, či o zajímavou, ale stále jen spekulaci, na straně druhé – to kdyby někdo byť jen CHTĚL umět, tak ať se ozve /pokud tedy nemá, podobně jako např. Hladis již dopředu hotové odpovědi/ – ale až po švestkách. :).

    Takže na závěr opětovné konstatování, že druh Homo sapiens sapiens je z podstaty odsouzen k tomu, aby i takový Boží dar, takové nadělení pána našeho Hospodina, Velkého Designéra Všehomíra (a tím i trhu.)…řídil, dirigoval a reguloval především tak, aby se krků bližních jeho /toho Homo sapiens sapiens, Boží krk mě moc nezajímá, ostatně viděl ho kdy vůbec kdo ??/ podřezávalo co nejméně, aby pak nemusily krky hladovět či jinak strádat tolik, že po takovém podřezávání budou volat a pokud už by mělo se začít znovu podřezávat ve velkém…tak aby na tom v konečném důsledku vydělali či prodělali všichni stejným dílem.
    Neboť i velký prodělek může být za jistých okolností náramným ziskem.

  12. Alex napsal:

    Vidláku, já mám s Vašimi články setrvale velký problém. Podobný jako s Trabantovými nedělníky – respektive – čím se zabývají a kam i proto nutně směřují. Jak napsal Jan Čermák, zabýváte se strašně širokou materií, kterou máte navíc zjednodušenu jak úrovní osobních znalostí a zkušeností, tak i zjednodušenými kladenými otázkami, tak jako každý z nás.
    Co se týká toho trhu – dle mého je odpověď v podstatě známa. V současnosti by mělo jít vždy o mix odpovídající stavu ekonomiky a charakteru té či oné země v závislosti na okolí. Dle mého je naprostým nesmyslem, aby třeba zdravotnictví či elektřina, vodovod, kanalizace, spoje apod. byly „údajně“ v tržním režimu. Stejně tak je v současnosti nesmyslem, aby se stát zabýval provozováním a vývojem třeba praček či televizí. Jedno prostě podnikáním – skutečným podnikáním není (je to parazitování ve veřejném prostoru), a druhé – tam je stát příliš těžkopádný a defakto brání rychlosti rozvoje ve vlastní zemi.
    Nesouhlasím, že až tak velkým problémem jsou nadnárodní globální firmy, jakože to problém je. život každé země a její ekonomiky je natolik složitý, že si myslím lze najít vždy tu svou cestu a to i v případě EU, jakkoli se její politika jeví mnohým jako příliš svazující. Nikde a v ničem v těchto věcech nejsou jen výhody či nevýhody.
    Náš problém není v nemožnosti nalezení vlastní cesty – a vskutku k tomu netřeba hledat nějakou 3. cestu ve smyslu někdejší rétoriky Václava Klause. Ono paradoxem právě jeho a jeho ODS je, že tu třetí cestu nakonec zvolil či zvolili. Parazitální podnikání politiků právě ve věřejném prostoru za absence jakékoliv rozumné míry politického konzervartivismu a podpora tomuto segmentu „podnikání“. Výsledkem je to, co tu máme spíše v tom oligarchickém pojetí demokracie v Rusku – putinovského ražení, včetně té míry potřeby „osobností“.
    Není tedy dle mého složitost v oné Vaší otázce trhu, ale v těch souvislostech, kdy v rámci „podnikání“ politiků na těle veřejného prostoru došlo k rozbití prakticky veškeré funkční – jakési „infrastruktury“, jež je tím polem, kde se kuje úroveň i té ekonomiky – kvalita toho prostředí daná funkčními předpisy, smysluplnou stálou strukturou daní, atd, atd. Osobnosti, po nichž je tu taková velká poptávka mají nahradit ten smysluplný složitý a funkční systém, což se dařit prostě klausovsky nemůže, neb žádný klaus nemůže rozumět všemu a dokonce ani ve svém domovském oboru, nicméně z logiky věci pak chce mluvit z pozic „císaře“, „autokrata“ či „Ježíše“ do všeho – nota bene prostřednictvím svých „účelně“ se chovajících vlastních lokajů, jejichž jedinou kvalifikací je pak míra loajality k té či oné „osobnosti“, ať je jí Klaus, Zeman nebo Kalousek či Schwarzenberg. A u nás je pořád poptávka po té „osobnosti“, jež má naši zemi spasit jako u věřících 2. příchod Kristův.
    Mně jsou prostě takovéto pohledy naprosto cizí.

    • Občan zZz napsal:

      Omlouvám se majiteli prostoru, že se mu pletu do řemesla, ale nechtěl byste Alexi své dnešní diskusní příspěvky spojit do jednoho článku zde ke zveřejnění. Myslím tím, jak jste popsal naši společnost, jak to u nás funguje, i přesahy k EU apod. Pokud máte čas samozřejmě.
      (Kromě názoru na náboženství, to je už mimo téma.)

    • Zdeněk napsal:

      Zarazil mě obrat, že zde máme oligarchické pojetí demokracie jako v Rusku – Putinovského ražení. Putin donutil oligarchy v Rusku platit daně a konat skutky, které by je za Jelcina ani nenapadly. Zásluhou růstu cen nerostných komodit se mu podařilo zaplatit dluhy nasekané Jelcinem a vytvořit rezervy, a to navzdory neustávajícím snahám korporací o jeho likvidaci. To vše USA navzdory.

      • Alex napsal:

        Víte Zdeňku, píšu-li o oligarchickém pojetí demokracie v Rusku, pak tím mám na mysli určitý způsob, jak se tu chovají lidé vstupující do politiky. A za tím si stojím. Víte, Zeman je nepochybně lepším prezidentem soudě dle jeho mnohých kroků, přesto politika nemůže a dnes už vůbec ne – fungovat na principu jediné autoritativně určující osobnosti, co kde a jak se má dělat. Vaše pochvala Putina je stejná jako pochvala Kalouska, že zvedl daně. Jistě – to se ví od samotného vzniku existence státu, že stát je ten nejlepší dlužník. Vskutku lze v případě průšvihu prostě jen zvednout daně. Tu podstatu toho použitého termínu jste prostě jen nepochopil.

        • Zdeněk napsal:

          Alexi, politici jsou lidé zvláštního ražení.. Nevylučuji míru putinizace M. Zemana a jeho možnou ideu, spočívající v neodůvodněné nadějí, že své souputníky si ohlídá a v rozkrádání rozpočtu jim zabrání. Ovšem žádný další z představitelů stávajících politických stran v naší zemi tuto ideu nechová, tedy není jak vy tvrdíte dostatečně autoritativně určující osobností. Srovnání Putina s Kalouskem je vrchol demagogie. Putin daně snížil a začal důsledně jejich odvod vyžadovat.

  13. juvel napsal:

    Dík Vidlákovi za skvělou demonstraci zdravého rozumu. Dovolím si k tomu připojit svou poznámku. Trh je produktem lidské povahy, lidských vlastností. Čím je „svobodnější“, tím více je produktem lídského sobectví a chamtivosti. Tím je již v samé podstatě zdeformován. Na základě těchto negativních vlastností nemůže nic dobrého a trvalého vzejít. Zkušenosti ukazují, že je-li společnost ponechána na pospas trhu, končí to nějaký druhem kolapsu, katastrofy. Mál-li společnost alespoň nějakou dobu trvat, musí být trh regulován, mít důsledný dohled, musí být řízen. Rozhodující je zkušenost, obratnost, moudrost a morální úroveň těch, kteří společnost řídí. Trh je jen jedním z nástrojů, který se při správě společnosti používá. Jednoduše a výstižně to někdo řekl takto: Trh je dobrý sluha, ale zlý pán.

    • Alex napsal:

      Juvele, v tomhle to přece a zejména u nás není. Mně je naprosto nepochopitelné, jak tu někdo tu pravici, kterou porodil Václav Klaus, mohl volit nejpozději poté, co přivedl ke krachu banky. Jistěže je důležitý ten systém daný pravidly – jak dalece obsazuje posty kompetentními osobami. Ale tyto osobnosti většina – i tady na tomto blogu dodnes hledá při své volbě. Klaus nikdy nebyl nic více než dokonce i podprůměrný ekonom – našprtaný minulou teorií. Přesto ho tu většina volila a s ním jeho směčku lokajů. Obdobné je i u Zemana. V těch spasitelech to prostě není, a u nás je po nich pořád poptávka. Naprosto stejná jako při čekání na 2. příchod Krista – s jistotou, že v tom spočívá záchrana lidstva. Jistě Zemana lze možno vidět ve světle lepším než Klause či Kalouska, ale ta podstata se vleče dál. Nikdy nepochopím, jak je možné, že tu většina volí pravici – právě po těch zkušenostech, jak dosud vždy vládla – právě tady a právě v posledních 20-ti letech. Když přitom ta většina není v pozici těch politiků – podnikatelů visících na cecících veřejných statků. Levice, ať už je jakákoli by tu takovou paseku nemohla nikdy dosáhnout. V tom je jádro pudla. Lidé tu mají, co chtěli. A dodnes tu tenhle putinovský systém vpodstatě chtějí. Je to jen o předsudcích a nízké míře čtení reality. Lidé tu chtějí pravicovou nota bene blbou rétoriku o nízkých daních, malém státě atd. Jakkoli je to nemožné či v naprostém rozporu, co tu kdy česká „pravice“ činila. A je opravdu zábavné číst takovou Janu Kolářovou po ta léta na serveru MFD, kterak vzývá Margaret Thatecherovou a domnívá se, že někdo z pravice se jí jen blíží v poctivosti pravicové politiky, ne toho, co se tu za ni vydává a ty mantry, na nichž tu vulgárně a navíc jen rétoricky stojí.
      Sobotkova a Zaorálkova ČSSD je dnes dle mého tou nadějí, jakkoli samozřejmě nedokonalou, nikoli Zeman.

      • juvel napsal:

        P.Alex, myslím si totéž, je to otázka jak kompetentní a jaké kvallity jsou osoby, které společnost řídí, či které společnost následuje. Tento problém se táhne celými lidskými dějinami. Za sebe mám tento problém vyřešený. Takováto osobnost, osobnost, která má kompetenci svým jmenováním a která má potřebné kvality, byla lidstvu představena již před 2000 lety. Je to Ježíš Kristus.
        Asi jako Vy jsem toho názoru, že nejpříznivější správa lidské společnosti pro většinu je v tomto současném bezbožném světě sociální stát, o který u nás usiluje sociálně demokratická strana. Dovedu si představit spolupráci této strany s prezidentem Zemanem, aniž by se mu musela podřizovat. Zase to spočívá především na lidech..

        • Alex napsal:

          Nu, když vynecháme Ježíše Krista, pak si přece jen trochu nerozumíme. Dnes to nemůže být jen o jednotlivých osobnostech ale o týmech. My nemáme politické strany jako komplexní týmy, mu máme spolky povětšině lidí „žijících“ z politických postů a z nich vyplývajících dalších postů, přičemž jde o spolek lidí povětšinou nabalených na nějaké takové osobnosti. To je Klausova ODS, to byla i Zemanova ČSSD, to je Kalouskova a Schwarzenbergova TOP, na něž jsou jen přilepeni nijak kompetentní starostové z Dolní Horní. Osobnost, která to může v politice tmelit, může být jen osobnost se schopností komplexního vnímání. Bohužel – ekonomové zrovna tím komplexním pohledem neoplývají. Bývají to ve sportovní hantýrce lidé, kteří na hřišti naprosto postrádají periférní vidění. Vlk, je-li profesí ekonomické podstaty je jen výjimkou potvrzující pravidlo. Ta hloubka marasmu je dnes zakovaná činností oné české pravice, která rozvrátila mnohé profesní zvyklosti. Vím, že většina architektonickou profesi strašně podceňuje a jenom v tom, co a jak se za to poslední čvrtstoletí postavilo, je zakopán dluh spolehlivě mnohonásobně překonávající komunisty. Tam to spočívalo jinde. A tato profese a její vliv je politiky doslova rozvrácen právně tak, jak nikdy v minulosti – ani za komunistů. Ten dluh ponesou na bedrech další generace – celé generace.

          • juvel napsal:

            Když vynecháme J.Krista tak si docela rozumíme. S tím co píšete a jak hodnotíte situaci v podstatě souhlasím. Možná jednou uvidíte i podivuhodnou komplexnost křesťanství.

          • Alex napsal:

            juvele, o komplexně propracovaném křesťanství vůbec nepochybuji. Tím spíše proto, jak dlouho se jím příslušná sekce Vatikánu a nejen jeho vědecky zabývá. To, co mi vadí, jsem tu už uvedl – je to především vztah k ostatním náboženstvím či bezvěrcům – defakto netolerance a spíše trpnost těch ostatních, vyplývající z jakési neomylnosti. Lex tu uvedl postoj materialisty s plným vědomím toho, že jde o ideologii – v jednom i druhém případě, ačkoli dle mého spíše ona dialektika čerpá ze skutečně poznaného. Nelze prokázat ani jedno ani druhé. Výchozí je nějaká premisa, která s ohledem na stupeň poznání končí vždy těmi otázkami za horizontem. Nevadí mi přesvědčení, vadí mi ta trpnost s ostatními jako nějak pomýlenými či nedosáhnuvšími stupně vývoje křesťana.

      • Řezníček z Brna napsal:

        Masy jsou trvale masírovány médii, které jsou v pravicových rukách. Minule se strašilo Řeckem, teď se bude strašit Zemanem a lidi se zase nechají zblbnout. Lze se tomu ale divit, když většina národa čte denně Blesk a středem jeho zájmu jsou story Bartošovic familie.

    • Alex napsal:

      Přece jen jasněji. To není otázkou toho kde a jak trh. Je to otázkou nepřipuštění Klausů či Machů vůbec do politiky. Všespasitelnost trhu snad už dávno na pořadu dne – tedy dle mého soudu – není.

    • xpow napsal:

      Když je trh produktem lidských vlastností, čím produktem jsou pak vlády a státy? Asi nějakého nadzemského? Nebo věříte, že nás ovládají mimozemšťané, někdy to tak vypadá, bohužel.

  14. český maloměšťák napsal:

    Ostatně je trhem i „trh myšlenek“ ?
    Je, díte všici velmi správněi.
    Hm…hlavně docela medvědím, řekl bych. Medvědím a velmi neefektivním.

    Zatím konec vysílání. Jdu si zaskákat na trampolině :

    http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2414161/do-roka-a-do-dne-55-na-rozvijejicich-se-trzich.html

  15. Carlos V. napsal:

    Dnešní Vidlákova úvaha jde podle mého názoru zcela mimo. Připománá mi výpočet, za jak dlouho uběhne člověk z Prahy do Brna, je-li schopen běžet 100m za 10 sekund (necelých šest hodin).

    Rovnovážný organismus – člověk či společnost – prostě jinak funguje dlohoudobě a jinak při krátkodobém vypětí. Za přijetí mimořádných opatření může výkon stoupnout na x-násobek, ovšem za cenu optřebení, únavy až téměř zničení.

    Vidlák se dále ptá proč válka vypětí vyvolá a nemoc nikoliv. Mýlí se. Až přijde nová morová rána, srovnatelná s dopadem morových ran ve středověku, dají se očekávat stejně drastická opatření – i výsledky – jako za války. Ovšem těžko toto považovat za žádoucí stav.

  16. Germanicus napsal:

    Do značné míry souhlasím s Hladisem, zejména s tézí, že trh si vždy cestu najde (zejména v oblasti trhu s potravinami, spotřebním zbožím a v oblasti služeb). Viz např. černá a šedá ekonomika v minulém režimu.
    Taky vonrammstein má pravdu v tom, že je zřejmě optimální lavírovat mezi oběma extrémy (totálně plánovaná a centrálně řízená ekonomika x totálně liberalizovaný trh). Největší problém je v tom, jak úspěšně lavírovat (tedy přesněji – regulovat).
    V našich podmínkách by stát se měl angažovat v účiné kontrole a regulaci v oblasti výroby a rozvodu pitné vody (včetně ochrany vodních zdrojů) a v oblasti čištění odpadních vod. To samé v oblasti výroby a distribuce elektřiny, plynu, tepla, pohonných hmot. Stát by se měl v rozumné míře angažovat v oblasti zemědělství a podpoře soběstačnosti v produkci základních potravin. To samé platí i pro podporu družstevnictví (ať už v oblasti bydlení včetně sociálního bydlení, ekonomiky /zaměstnanecká participace/, zemědělství).
    Velmi významná by měla být role státu v oblasti vzdělávání a podpoře vědy a výzkumu (např. podle vzoru Izraele) a v oblasti zdravotní péče. A pochopitelně v oblasti sociální péče.
    Jasně, v řadě oblastí, které jsem vyjmenoval, se stát tradičně angažuje (známé mandatorní výdaje). Problém je v tom, že to angažování státu má stále horší výsledky… No, ale to už je jiná kapitola…

    • Hladis napsal:

      Amen. Myslim, ze Vidlak se mel prave zamerit na toto. Strategicke věci jako voda, energie, skolstvi, veda, nastaveni vyrovnanych parametru jako dane, ekonomicka, energeticka koncepce, atd…. On to vzal moc do extremu, do vyhrocenych situaci a pta se, proc to nejde porad v takovem rezimu. Myslim ze Carlos to vystihl.

  17. Kanalnik napsal:

    K diskuzi – podle meho nazoru je trh pojmem neutralnim. Oznacuje smenu trhu a sluzeb. Jak ten trh bude vypadat, zalezi na ucastnicich, kteri smenuji a kteri jsou v nem zapojeni.

    Napr. pokud v CR kriticka vestina ucastniku trhu (zamestnanci, zamestnavatele, zivnostnici, statni urednici jako zamestnanci svych obcanu) obchazi pravidla a snazi se zajistit si osobni financni vyhody na ukor druheho (zamestnanec na ukor zamestnavatale, zamestnavatel na ukor zamestnance, zivnostnik na ukor statu, statni urednik na ukor danoveho poplatnika atd.), tak pak ten trh podle toho bude vypadat.

    Vsechno to zacina ve vychove v rodine a v idejich, pro ktere jako jednotlivci (a tim cela spolecnost) zijeme.

    • Hladis napsal:

      Amen. Trh tvori sami ucastnici. Poptavka a nabídka, smena rurnych služeb a komodit. Do toho muzeme započítat i negativa jako parazitismus, korupci, prilisna regulace atd….vse urcuji lide a ti nastavuji pravidla psana i nepsana. Je to ciste na dohode ucastniku.

      • Carlos V. napsal:

        Trh tvori ucastnici… trochu problem. Kolik mame ucastniku trhu – rekneme volicu, a kolik z nich zavisi na transferech od ostatnich ? Duchodci, nezamestnani, zamestnancu statu, zamestnanci obci. Je jich temer tolik, co plnicu kasy.

        Je tedy temer zazrak, ze obcane jsou natolik nerozumni, ze nessaji dojnou kravu az do dna, evenuelne neporazi a nesnedi. Ovsem dlouhodobe se takovy prelevaci system, kdy rozhoduji prijemci, zda nestabilni a neudrzitelny.

        Spise to odnese svoboda a demokracie nez trh.

        nín hǎo

        • Hladis napsal:

          No tady bychom se dostali na trochu jinou uroven debaty o dotacich a prerozdelovani. Tz. zasahu do volneho trhu dle tezi anarchokapitalistu. Ja zastáncem zcela volneho trhu nejsem. To je o me znamo 🙂 Kazdopadne i duchodci a nezametnani jsou ucastnici trhu. O tom snad nebude spor. I oni urcuji trendy/ poptávku/nabidku. Pokud evropska populace bude starnout, trh se této populaci prizpusobi. Za zvraceny takovy priklad prizpusobeni lze třeba uvest „smejdy“. Ve volnem trhu klidne muzou oblbovat duchodce dle libosti. To asi není spolecenskym cilem, jelikož rozlisovaci schopnosti starého cloveka nedosahuji jedincu v plne sile a zaradim to k tomu parazitismu na trhu. A parazitismus se musí regulovat.

        • zdenekb napsal:

          Problém je bohužel už v tom vidění důchodců, nezaměstnaných, a státních zaměstnanců jako čistých „příjemců“ peněz z eráru, kteří nikdy nikomu nic nepřinesli, a přesto se (3x fuj!) podílí na rozhodování. Důchodci mají většinou celoživotně odpracováno, nezaměstnaní byli ve velké většině alespoň část života někde zaměstnaní a státní zaměstnanci vykonávají práci, která přijde velmi vhod i „tvůrcům hodnot“ z privátu. Zkuste lékaři ve státní nemocnici říct, že je jen parazit placený z vašich daní a pochlubte se, co vám na to odpověděl…
          Pravověrní ‚účastníci trhu‘ přeci nepoužívají státní dálnice, nevolají v případě problémů státní policii a hasičský sbor, léčí se jen v soukromých sanatoriích a zaměstnance si vybírají zásadně ze soukromých universit. Schválně, kolik jich takových asi je?!?

    • Občan zZz napsal:

      Samozřejmě ano.

      Ovšem Václav Klaus by tyhle falešné větičky opravdu, ale opravdu neslyšel rád, zase tady někdo moralizuje.

  18. VáclavP napsal:

    Trh a všechno špatné kolem něj porazily za 40 let od druhé světové války planované hospodářství se všemi vznešenými myšlenkami tenisovou terminologií 6:0,6:1. Jako je soutěž ve sportu, tak je soutěž mezi ekonomickými systémy. To ovšem nevylučuje, že se plánované hospodářství nepoučí a v budoucnu nevyhraje

    • xpow napsal:

      Já jen doufám, že u toho vítězství nebudu muset být.

    • Hladis napsal:

      Planovane hospodářství ve sve cire (socialisticke) podobe je sice v hrobe, ale jako zombie se muze vrátit. Stále existuje poptávka. Sice ne velka, ale staci nejaka krize a najde se dostatek lidi, co to zombie vykope.

      Kazdopadne neznamena to, ze by na planovani něco bylo spatne. Musite planovat. Bez planu se nic ridit neda.

      • VáclavP napsal:

        Zdravím Hladisi, pro mě je plánování i o svobodě. Radši si utratim 10000 Kč za to co chci, než aby někdo rozhodoval za mě za co utratim 12000 Kč.

        • Hladis napsal:

          Vezmu to trochu jinak. Vydelam 10 000 a stat mi prerozdeli 5000. Muzu treba rici, ze se necitim svobodny a chci tech 5000 utratit jak ja chci. Ale pocitejte s tim, ze bez kolektivni domluvy sirsi spolecnosti budete uspokojovat jen zajem svůj a nikoliv celku. Individualismus non plus ultra. Chcete vedet jak by to dopadlo ? Spolecensky koncenzus i po par valkach dosel k tomu, ze radsi vydelam 10 000 a dam státu 5000 a ta castka se pouzije ve prospěch kolektivu. Silnice, duchody, socialni služby státu…etc…. a dostavame se k meritu věci. Vy jako volic svých zastupcu a jako ten, který to plati si mate ohlidat, aby to nebylo tech 10 000 vydelate a zaplatite 12000. K tomu existuje v demokracii mnoho forem jak to ovlivnit. samozrejme nemuzu vytvaret služby státu, na které nemam. Nemuzu vytvořit třeba socialni stat, na který nemuzu vybrat. To nemluvime o vysi korupce ve spolecnosti, kde se zase něco poztraci. Vse ale zalezi prave na tom kolektivu/spolecnosti. Bud to spravuje dobře (Svedsko) nebo blbe (Recko).

          Jinak ja spis mluvim o planovani jako energeticka koncepce, firemni strategie a plany vyroby………nelze delat vse bez planu, proto nemůže byt ani volny trh (dle Klause), kde vse udela neviditelna ruka trhu a dej se vule Bozi. Pritom on sam zasahoval do trhu drasticky (bankovni socik). Zcela volny trh s minimálním statem a zásahy do trhu povazuju uprime za utopii stejnou, jako komunismus. Není to funkcni a vedlo by to zakonite k revoluci.

          • Hladis napsal:

            Jen upresneni. Je třeba něco mezi. Anarchokapitalismus a socialismus jsou dva extrémy. Zcela volny trh a zcela planovany trh. Clovek by mel vytvořit koncenzus mezi oběma. Jakmile se rucicka vah vychyluje k jednomu ci druhemu, vždy to neprinese nic dobrého. Zcela volny trh se nevyzkousel, ale uprime nestojim o takovy experiment stejne, jako bych nestal uz v době K.H.B. o ten komunisticky/socialisticky.

  19. tata napsal:

    Vidlák
    DNES po dlouhé době bych spíš souhlasil s Hladisem………je celkem absurdní srovnávat valečný stav a mirový………..ve válečném stavu jde vše stranou naká osobní práva,nebo starat se o lidi v nouzi ,dokonce mužete byt postaven ke zdi že kšeftaříte…což v míru ani žadný trest nedostanete nebot vám nic nedokážou…….nevím kdo znás by vtakovém režimu chtěl žít.

    DOKONCE tam hraje roli velké vlastenectví kdy se lidi semknou.ASI BY ŠLI NĚKTERÉ VĚCI naroubovat ale jako celek naprosto nepoužitelné.

  20. tata napsal:

    NO ovšem v zapětí se souhlasit nedá……………Planovane hospodářství ve sve cire (socialisticke) podobe je sice v hrobe, ale jako zombie se muze vrátit. Stále existuje poptávka. Sice ne velka, ale staci nejaka krize a najde se dostatek lidi, co to zombie vykope.

    už jen dokazuje jeho myšlení

    planování je planování…………není socialistické ,není kapitalistické…………jen ho vykonávaj lidi ke svému prospěchu,že se vyjadřuje vtomto jen otom socialistickém už opět ukazuje jak je nestraný,například v mnohém to socialistické převýšuje to současné.

    JE JEN špatné a dobré,jakmile se dá přívlastek je vždy v zájmu jen někoho

  21. tata napsal:

    v 17.38
    už se dá souhlasit ale to je trh ten se muže řídit politickým zadáním……….planování……..by mělo byt dobré nebo špatné……..tam přívlastek nepatří nebot i za socialismu se plánovalo dobře nebo i špatně.Nejmarkantnější je to ve výstavbě paneláků mužeme na ně nadávat,ale je nemýt nevím kde by ty převážně obyčejní bydleli

    • tresen napsal:

      Třeba tak, jak bydlí obyčejní dejme tomu v Holandsku, kdyby tu ovšem šly dějiny podobnou cestou jako v Holandsku.

  22. Petr Havelka napsal:

    Zajímavý blog pan Vidláka posloužil k výborné diskusi. Hodně jsem si z ní vzal.

  23. Petr Havelka napsal:

    Snad bych jen dodal, že ve společnosti mají platit co nejjednodušší dohodnutá pravidla a nejlepší je, když jsou tzv „nepsaná“. Společnost, která dodržuje pravidla je něco jako vyšší „level“ ve světě. Nepotřebuje vysokou míru regulace. Společenská dohoda se utváří dlouhodobě a její stabilitu prověřují politické (v případě ČR mocenské) a ekonomické krize. Naše republika neměla to štěstí mít na společenskou dohodu dostatek času. Nacismus, komunismus a v současnosti prověřuje společenskou dohodu globalismus a to celosvětově. Státy jsou slabé vůči ekonomické moci. K čemu je mi volný neregulovaný trh, když v případě krize nastává varianta „kapitalizace zisku – socializace ztrát“.

    V roce 2008 celosvětově, u nás Zemanova „privatizace bank“ po Klausově přechodu na „tržní“ hospodářství.

    Nevolám po přílišné regulaci, ale regulace by měla být taková jakou si zdejší „trh“ zaslouží.

    • est napsal:

      Mimoděk jste odhalil skryté téma dnešní diskuse. Poctivost, mravnost, odpovědnost, sounáležitost, „nebát se a nekrást“.Po dobrém to už nepůjde.

  24. Petr Havelka napsal:

    PS: V bankovnictví bych zavedl „opičí“ test. Spekulace na burze by povinně testovala opice. Pokud nějaká „sofistikovaná“ finanční instituce na burze propadne ve srovnání s živočišně „spekulující“ opicí povinně vrátí licenci 🙂

  25. Puck napsal:

    Myslím si, že nejvíc deformuje trh úrok.
    Úrok je vynález, který produkuje peníze z ničeho. A když něco vzniká z ničeho, musí jít o deformaci.
    Podívejme se na to jinak. Když bude mít jedinec dostatečně velkou hotovost, stačí ji půjčit jinému jedinci, a dále nemusí hnout prstem. Přesto má zajištěn slušný životní standard, většinou slušnější, než ti, kteří musí půjčku splácet. Dá se říct, že dlužník musí robotovat pro svého věřitele.
    V minulosti skoro všechny církve odsuzovaly úrok jako něco nemravného. Židé jsou ohromně úspěšný národ, co se týče obchodu. A byli to oni, kteří úročit půjčky mezi židy zakázali úplně.

    Dnes se tato deformace trhu dostala do absurdní roviny. Pro nadnárodní bankovní instituce robotují celé státy. 🙂

Komentáře nejsou povoleny.