Rust a upadek


napsal Hladis

Asi každý zaznamenava, ze život se po staleti ci desetileti lepsi. Kvalita života se zlepsuje a všechna cisla jsou plusova. Nase civilizace si vytvari fetish rustu. Proste stále se nase civilizace musí posouvat vpred. Stále se snažíme vydobit lepsi podmínky, vyrobit lepsi výrobky a vytvaret nove technologie. Jenze historie říká i něco o tom, ze civilizace ci spolecnosti klidne opustili nektere vymozenosti a technologicky ci ekonomicky se vratili zpet. At dobrovolne ci nikoliv. Neexistovalo v lidských dějinách něco, jako neustaly rustu. Spise naopak.

Dnesnimu cloveku by asi pripadalo divne, kdyby se najednou mel vzdat mobilu, pocitacu, aut a vrátit se třeba o 100 let zpet. Pokud s tim zacnete před nekym laborovat, zacne si tukat na celo. Jenze toto se mnohokrat stalo. Zkusime si uvest několik prikladu. Na nasem uzemi zili kdysi etnika v uvozovkách Keltu. Jejich kultura byla vyspelejsi nez germanska. Měli penezni systém a technologicke vymozenosti třeba hrncirsky kruh. Pritom s prichodem germanu se situace zmenila a vse toto bylo opusteno a preslo se na primitivnejsi ekonomicky způsob germanu, kteří penezni systém neznali, o nejakem hrncirskem kruhu ani nemluve. Tato etnika se smísila a přitom nedoslo k prevzeti vyspělejších technologii a postupu, ale k jejich upadku. Dobře je i si rici, ze „Keltove“ si nejspis svůj rozvrat privodili sami. Stavbou oppid. Aneb drahych a nesmyslných sidel na tech nejnesmyslnějších mistech nevhodných k zivotu. Svým urcitym pokrokem, ale vlastnimi chybami se keltska organizace zhroutila a germani prisli do rozvracene spolecnosti, ktera se jim pak prizpusobila.

Dalsim takovym prikladem muze byt Rimska rise. Zde je myslim upadek nejmarkantnejsi a staci jeden pohled na dobu vrcholného cisarstvi a na dobu temného stredoveku. To byla degradace drastickych rozmeru. Tato degradace byla patrna (viz. me clanky) jiz několik stovek let před definitivnim zhroucenim. Barbarizace armády, uplna degradace technologii a sociálních, pravnich a jinych služeb. Z honosnych chramu se staly slumy. Prvni cisar Octavianus zanechal mesto z mramoru, aby po padu zapadni casti rise se na Formum Romanum pasly kozy a z Italie byla jen pustina. Z mest z mramoru se preslo na mesta z hliny a dreva. Kdyz si porovname vykopavky Pompeji s beznym mestem ranneho i pozdejsiho stredoveku, asi ten rozdil upouta kazdeho.

Na nasem uzemi muzeme zaznamenat i pad Velke Moravy. Velka rise pokousejici se o sve upevneni s cilenym budovanim statu se zhroutila. Utvar s radou velkych aglomeraci a remeslne i kulturne rozvinuty se zhroutil a opet se slo krokem vzad. Velka Morava taktez predstavuje obet „rustu“. Vytvorili se v ni velke aglomerace na vodnich tocich, ktere zili z rustu statu. Panovnici z rodu Mojmirovcu nejspise svou legitimitu a svou moc opitali o darovani vzacnych komodit jednotlivym skupinam a tim si je zavazovali. Penezni system nemeli a velke silne opevnene aglomarace, daleko vetsi nez pozdejsi stredoveka mesta, potrebovali velky prisun komodit. Tim, jak se expanze stala problematictejsi, nebylo mozne dale poskytovat prisun drahych komodit pro legitimitu moci a nebylo mozne uzivit takto velke aglomerace. Zacali vnitrni rozbroje mezi jednotlivymi predaky, do toho nejspis velke povode a nasledny vpad madaru na uz v podstate rozpadajici se risi dilo dokoncil.

Neplati teze, ze civilizace musí vždy jit jen dopředu a ze muze rust do nekonecna i s pomoci technologii. Naopak muze jit i zpet a vrátit se klidne i o několik stovek let zpet. Dnes se asi muzeme smat, když někdo prehnane prohlasi, ze v budoucnu muze prijit jina forma nevolnictvi ci otroctvi. Představme

si energeticky kolaps. Co pak by asi nase zdroje, které povazujeme za nedilnou soucat života, nahradilo. Opet lidska manualni práce a tim stare ekonomicke vazby. Hypoteticky a prehnane receno ekonomicky a energeticky kolaps by naší civilizaci vratil opet k pluhu se zvirecim ci lidskym pohonem. Jsem si jist, ze v pripade padu Pax Americana by nas cekal nejaky upadkovy scenar. Nase civilizace je totiž na Pax Americana potazmo dolaru s rustem postavena uz tak, ze bez této doktrin zkolabuje. A to zhrouceni většinou prichazi z vnitrku a nikoliv z vnejsku. To radsi ani nechci vytahovat scenar nasledneho atomového holokaustu, kdy by prezivsi skoncili s klacky a kameny. Někdo vyslovuje teze o nevyhnutelnosti konfliktu naší civilizace s jinou. Nemyslim si, ze je to realne, dokud bude existovat takova technologicka převaha, která zaruci „trvaly mir“. Opravdu se nebojim masove valky proti Evrope v nynějších konturach. To by byl masakr. To spis vnitrni problémy jsou nebezpecnejsi a do toho patri i pristehovalectvi. S jistými pristehovaleckymi kulturami totiž prichazi i zpatecnictvi. Az při tom upadku by mohl prijit někdo z vnejsku a zarazit poslední uder. Konflikt spise vidim v asijske casti nez v te euroatlanticke. Ale stále nemůžeme zit v domeni, ze to v cem zijeme mame na veky a ze pokrok a rust bude pokracovat do nekonecna. Historie říká, ze to často konci i opacne bez ohledu na to, ze v nejakem obdobi byl dotycny statni utvar ci civilizace absolutnim svetovym hegemonem.

Ve vysledku bude zalezet na nas samotnych, zda tedy prijde upadek ci rust. Nase civilizace není naprosto imuni proti nejakemu druhu dekadence. Jiz jsem napsal jiste teze o tom, jak Pax Americana muze skoncit. Nepredpokladam, ze to prijde z vnejsku, ale predpokladam, ze si to vytvoříme sami. Otázkou je jak. Když k tomu ale dojde, ocekavam ne spolecensky skok, ale pad v casove ose dozadu tam, kde to pro nas je momentalne nepredstavitelne.

Příspěvek byl publikován v rubrice Pohled bratří Hladíků se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.