Dummy v nás a kolem nás


napsal Tacit

Dummy má v angličtině několik desítek významů. Jednak dětský dudlík, figurína, nebo maketa. V US angličtině též idiot nebo debil. Dokonce jedno proslulé vydavatelství naučné literatury má název … For Dummies, ale úroveň jeho vydávaných textů rozhodně nepočítá s tím, že je budou studovat skuteční blbci. Též čtenáři knížek tohoto vydavatele se za idioty s velkou pravděpodobností přímo nepovažují, spíše by se dalo říci, že čerpání nových poznatků je u nich lepším případě spojeno s jistou dávkou pokory a umění dívat se s humorem na sebe sama, nebo si vyberou přívětivější význam slova dummies, třeba „nechápaví“.

Použiji-li tedy v dalším textu slovo blbec, neberte to, alespoň pro tento příspěvek, jako nadávku. Nechci tady nikoho urazit a nepsal jsem to pro skutečné blbce, ale ve výše uvedeném smyslu pro dummies a samozřejmě  též pro většinu přemýšlivých kosích čtenářů a diskutujících, neboť doufám, že budu spíše pochopen, protože na Kose převažuje návštěvnost rozumných, inteligentních i vzdělaných lidí.

Znalosti a informace

Každý průměrně aktivní blbec (dummy) se snaží průběžně vzdělávat, získávat znalosti. A k tomu samozřejmě používá nejefektivnější prostředek – internet.  A tady se dummy dopouští hned prvního obrovského omylu. Internet je nevyčerpatelný zdroj informací, ale méně už znalostí.

Ve svém poblouznění z lehce získaných informací je blbec (dummy) často přesvědčen, že zároveň nabývá znalosti. A že úroveň jeho znalostí zkoumaného jevu, je přímo úměrná tomu, kolik odkazů k tématu vygůglí na internetu.

Blbec (dummy) už neřeší, že znalost čehokoliv je poměrně složitý souhrn postupně nabytých poznatků a souvislostí, které lze získat v jednodušším případě praxí, ale většinou s podporou nikdy nekončícího celoživotního studia a opět následnou praxí, která ty znalosti dále obrušuje, kultivuje i košatí. Dummy neřeší, že nabývání znalosti u blbců vyžaduje obezřetný přístup k informacím, jejich ověřování,  zkoumání a další studium, než mu pomohou rozšířit jeho vzdělání.

Horší je, když pouze informacemi „vzdělaný“ blbec (dummy) zavítá na nejvyšší level využití vzdělání – vědu. A protože blbec žádné strukturované znalosti nemá, pustí se do „souboje“ s vědeckým problémem pomocí informací z netu.

Náš předchozí vědecko-aktivistický prezident, dummy-manipulátotr často postupuje podle toho schématu. Pomoci značného množství předložených informací se pustí rozcupovat třeba klimatology. Navíc jako aktivista, použije informace přísně selektivně, co se nehodí, to se vynechá. Úspěšně počítá s tím, že blbec (dummy) už nebude jeho vývody zkoumat z pozice poznání, ale uvěří vybraným,  aktivisticky interpretovaným a potřebným směrem posunovaným informacím. Možná, že vám vrtá hlavou, proč se skuteční vědci, zabývající klimatem proti tak vulgárnímu deformování svých poznatků alespoň neohradí. Řečeno sportovní terminologií, hlavně proto, že ten problém má z hlediska složitosti velikost několika fotbalových hřišť, dosavadní poznatky vědy lze ohraničit oblastí jednoho malého vápna, ale náš pan emeritní dummy prezident vynáší soudy o celém tom hřišti na základě své teorie o domnělém zahnutí rohového praporku rozhodcovskou lobby. K tomu si můžete přidat další poznatky, např. bývalého hradního blbce (dummyho) Hájka, že zvýšená produkce oxidu uhličitého naprosto neškodí, naopak ten je přec potřebný pro fotosyntézu.

Vliv aktivistů-blbců (dummies) na vědu není naštěstí až zas tak zásadní, neboť věda si na svoji ochranu vybudovala důmyslný metodický a terminologický aparát, což je pro většinu blbců aktivistů (dummies) težko překonatelná clona. Tím je i zároveň do určité míry chráněna většina běžných blbců proti blbcům-aktivistům.

Zprávy, informace a manipulace

Zpráva je určitým způsobem v čase cílená informace, nebo několik informací předávaných blbcům (dummies) jinou skupinou, kterou opět tvoří dummies a ti se velmi často nazývají novináři.

Nejvíce zpráv se předává sdělovadly a tady číhají na blbce (dummies) život ohrožující nebezpečí. Přestože novinář studiem žurnalistiky získá  poznatky, jak má novinová zpráva vypadat, většina zpráv obsahuje vůči čtenářům blbcům prvoplánové fauly.

Každý člověk je úplatný a jeho úplatnost pouze individuálně závisí na výši úplatku. Nezávislé sdělovadlo jen neinformuje na kom že je nezávislé.

Zpráva upravena pro dummy-ho není ve tvaru: „Stalo se to a to!“, ale: „My ti teď, milý dummy vysvětlíme, jak máš správně chápat, že a proč se to a to stalo!“ Je to spíše taková bramboračka, z každého faulu trochu. Trochu stranou jdou atributy zprávy, jako Věcnost (dummy je zahlcen nepodstatnostmi), Objektivita (komu že straní onen presstitut pozná i dummy), Přesnost (novinář je taky dummy), Úplnost (my přece nezatajujeme určité souvislosti, jen na ně není prostor, že), Citová neutralita (nepíšeme pro suchary, dummy si musí zprávu náležitě prožít), Odpovědi na otázky: „co, kdy, kde“ (no fuj, to je ale slabota, my nabízíme blbcovi odpovědi: „jak, proč a co kdyby“).

Pro úplnost, žurnalisté ovládají mnoho dalších fines kolem zpráv a informací. V každém sdělovadle stěží poznáte rozdíl mezi zprávou a komentářem, či zprávou a úvahou. Při psaní komentářů se též často záměrně používá první osoba množného čísla. Dalo by se předpokládat, že novinářův plurál majestátis spolehlivě odradí blbce (dummyho). Opak je pravdou, „Ano, správně, my všichni sdílíme ten názor“, pomyslí si oklamaný dummy.

Link jako důkaz?

Z hlediska míry manipulace by se dalo předpokládat, že právě internet a internetová sdělovadla, mají s oblbováním dammyho utrum.  Že si blbec (dummy) správné odpovědi vygůglí a ověří.

Asi by to vyžadovalo samostatnou studii, ale je zajímavé, že blbec (dummy) v e-sdělovadlech skutečné zprávy moc nečte. Nanejvýš tak nadpisy, zbytek letmo. S tím ale novináři fikaně počítají, a tak vloží celou myšlenku do titulků, netřeba dál číst. „Přiznání majetkové závisti“, vypotila dnes titulek redaktorka na HN. A když tam jsou přece jen odkazy, coby důkaz, tak se dummy většinou dokliká na jiný článek téhož plátku.

Dummy se na webu ze všeho nejraději vrhá na komentáře. Snad z důvodu socializačních se pak rozkošně ponoří do připojené diskuse, kde má možnost souhlasit/nesouhlasit nejen s autorem, ale i s diskutujícími. To je pro dummyho ta pravá slast, to je neskutečně akční. Je osobně vtažen přímo do děje. A teprve zde, na tomto nepatrném prostoru začne připojovat linky na objevené informace, jako důkazy pro svá tvrzení. „Hoď mi na to link, jinak ti nevěřím“, je častá replika z internetových žvaníren.

Zde však číhá další nebezpečí. Kromě blbců (dummies) se na netu pohybují blbci skuteční (not in the sense „dummies“). A jak říkal Jan Werich: „Kde blb, tam nebezpečno!“ Rozvádět netřeba.

Všichni jsme (občas) dummy

Díky fantastické zásobárně informací, jakou je webový prostor, by se právem dalo očekávat, že si blbec (dummy) díky tomuto nástroji prohloubí znalosti, ba dokonce zvýší vzdělání. Parafrázováním slov z novoročního projevu presidenta Václava Havla bych spíše konstatoval: „Vážení přátele, vzdělanost v naší zemi nevzkvétá!“

I když většina problémů s národní vzdělaností leží mimo výše přežvýkané téma, přece jen se vtírá myšlenka, jestli internet – největší přítel blbce (dummyho) není zároveň jeho velmi důmyslným nepřítelem. Jestli nakonec blbec (dummy) není oklamán wikipedií,  navždy uchlácholen, že toho hodně zná. Ale vlastně má jen nadbytek informací a často ani dost dobře neví, co s nimi. Provádí jakési bezúčelné vymývání vlastního mozku.

No, i běžnému blbci (dummy-mu) by mělo stačit, aby si to uvědomil. V opačném případě zůstane na věky jen a jen  blbec-dummy.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

18 reakcí na Dummy v nás a kolem nás

  1. Rys Ostrovid napsal:

    Neviem, či je to len môj subjektívny pocit, ale zdá sa mi, že dostať sa ku skutočnej informácií je v súčasnosti čoraz ťažšie. Hoci by to malo byť naopak. Vyžaduje to veľmi veľa práce.

  2. Pavel Sántay napsal:

    Výborný postřeh. Nicméně nevidím šanci na změnu ze dvou důvodů 1. informační inflace je nezvladatelná, pokud má být zachována svoboda internetu (případné omezení je výborným nástrojem manipulace a proto ani ono nemůže být řešením). 2. Blbec nikdy nepozná, že je blbec.

    • Šanci na změnu vidím, jen se nebát TO říct a doufat, že nové „nářečí“ – mluva se ujme:
      „Prostě od zítřka líp, stručně a věcně, když to nepůjde hned, opravovat a opravovat. Nikdo není bez chyby….“ napsáno 8.7.2012, dovolím si dát odkaz
      http://zdenula-i.bloger.cz/Alternativa/B7-Kapitola-5-Budme-k-sobe-ohleduplni
      Chceme změnit, co se nám nelíbí, tak jedině změnou a jinak. Jinak mluvit a psát, na rovinu, komunikovat. Míň se soudit, míň kritizovat a víc konkrétněji.
      Taky vystupovat pod svým jménem, pseudonymy ignorovat 🙂

      • Narcis napsal:

        Dovolím si nesouhlasit Zdenko. Kvalita názoru uveřejněného v diskusi nesouvisí s tím, zda se autor podepíše plným jménem. Jsou weby, kde je to více méně normou a jsou takové, kde na tom prakticky nezáleží. Naopak u těch druhých dává přihlášení vlastním jménem (například autora diskutovaného příspěvku nebo někoho jiného obecně známého) publikovanému názoru mnohem větší váhu. Také věrnost dobře zapamatovatelnému nicku může dát názoru větší váhu nebo naopak. Je lépe, když mnohé názory díky anonymitě mohou takto veřejně zaznít, než když se budou šířit jen neveřejně mimo web.

        Je mnoho forem, jimiž můžeme ovlivnit své bližní. Je na každém, aby si formu sám pokud možno svobodně zvolil. Pokud jeho příspěvek nese významnou informaci, ostatní zarezonují. Pokud jen přidá informační šum, taky žádné neštěstí. Živé bytosti se za těch několik miliónů let naučily dobře vybírat důležité informace z okolního informačního šumu. Vy to určitě taky dobře zvládáte. Ženy jsou v tom ostatně výrazně schopnější než muži.

        • Tacit napsal:

          Používání skutečných jmen autorů na internetu je problém, který by vystačil na samostatný článek. Přiznám se, že u mě šlo spíše o pohodlnost, neboť jsem na Kosu vstoupil pod svým dlouhodobě používaným a jediným nickem, před tím užívaným na jiných stránkách a diskusích. Dokonce se domnívám, že jsem takto pro ostatní dostatečně identifikovatelný a čitelný. Nemám proto pocit, že se za ten nick nějak zásadně skrývám. No stalo se a pokud to nebude nutné, zatím to tak nechám.
          Ale podotýkám, že Vlk mé pravé jméno zná, vč. kontaktů a dalších souvislostí. A jak s tím naloží, je jen a jen jeho věc. Bez této, řekněme pojistky, bych si na Kose ani jinde publikovat nedovolil.

          • vlk napsal:

            Tacite,
            znám Vaše jméno. Ale jen proto, že jste mi ho dal sám. Ale jinak – na Kose, pokud má článek hlavu a patu publikují i autoři , jejich pravé jméno neznám. Nevidím sebemenší důvod, proč bych se po něm měl pídit. Důležité pro mne je to, co chtějí sdělit ostatním a nikoli to, jak se jmenují.

      • vlk napsal:

        Paní Zdeňko,
        každý si to na svém blogu vede, jak uzná za vhodné. Pro mne je rozhodující myšlenka. Nikoli jméno.
        A mimochodem, už jste zažila, jak vás někdo chtěl zlikvidovat v práci , kvůli sdělovanému názoru? Já ano.

  3. Hudec napsal:

    Dobrý text, Tacite!
    Link jako důkaz? – to by pro něj byl ještě lepší titulek.
    S internetem je to dialekticky protikladné. Mnohdy se opravdu velmi velmi velmi hodí pro rychlé zíkání informace, ale současně je to geniální dezinformační a manipulační nástroj.
    Zajímavé je, že moji studenti ve věku mezi 20 – 25 lety přijalii toto mé tvrzení už na začátku tisíciletí jako oprávněné. Zda v nich zanechalo výraznější stopu ovšem netuším.

  4. strejda napsal:

    Tacite, velice zajímavé a podnětné na myšlení. Někde jsem před desítkami let četl nadpis Dobrý sluha, strašný pán ( a zase, není již třeba číst vlastní text, nadpis se hodí univerzálně ). To platí i o internetu. Pro znalé je opravdovým sluhou, pro dummy zkázou. Jen poznat, kdo je dummy a kdo znalý.

  5. VáclavP napsal:

    Zajimavý článek, na slovo dummy mám blbý vzpomínky, psal jsem diplomku , kde bylo plno statistiky a v každý regresi byl nějakej dummy a já moc neveděl co to je a jak to překládat. Jinak mě ještě napadlo, že politika neni jenom o znalostech , ale i o idejích a vůdcovství a google je pro mě největší vynález posledních třeba 30 let.

  6. Leo K napsal:

    Dumm je nejspíš germánský kmen slova dummy – v němčině to má téměř stejné spekrum významů. A pro „strejdu“ – jak je poznat? Jednoduše. Jejich ovlivnitelnost je fatální. Nepokoušejí se najít si SVŮJ vlastní přístup. Při sporu nepřihlížejí k argumentům protistrany. Jsou-li k tomu přinuceni, reagují způsobem…“a vy zase bijete černochy.“

  7. XY napsal:

    Vážený Tacite, velice s vámi souhlasím – snad jenom dodám, kde není vycvičená schopnost orientace v problému i ve vyhledávání v odkazech, tam se dummies prostě ztrácejí, resp. naskakují na první slovo odkazu – většinou titulkové. Což dokládají i výzkumy čtenářských zájmů české veřejnosti – lidé s nižším vzděláním a nečtenáři, tráví u internetu daleko více času – nejspíše proto, že se v něm „ztrácejí“ – jejich pozornost bývá přečasto rychle odvedena jinam, než kam měli namířeno.

  8. bara napsal:

    Mi se dummy vybavuje v úplně jiné souvislosti
    http://publibz.boulder.ibm.com/cgi-bin/bookmgr_OS390/BOOKS/IEA2B670/12.24?SHELF=EZ2ZO10J&DT=20070427231644
    ale asi je to ze stejného základu:
    blbec může být/je dutý, prázdný… input DUMMY
    do blbce informace padá jak do bezedné díry bez možnosti jakéhokoliv dalšího využití… output DUMMY

  9. Puck napsal:

    Mohl bych vygůglit definici co je to věda. Coby správný dummy.
    Vyjímečně to neudělám, abych zaměstnal mozek přemýšlením, čímž chci dokázat, že dělám zbytečnou práci.
    Věda se skládá z mnoha vědeckých oblastí, protože renezanční člověk není schopen pojmout obsah, klouže po povrchu. Jedním člověkem lze obsáhnout jen malinký úsek toho, co všechno už člověk vybádal. Vědec je tudíž specialista, zaměřený na určitý obor, v jiných tápe a aby se neztrapnil, musí stejně jako dummy sbírat informace.
    Objevil jsem svým přemýšlením něco nového ? Ani zdaleka, Google mě to nahodí, a lépe.
    A jsme u toho, co chci říct.
    Věda a informace jsou z jednoho soudku. Každý vědec, kromě vlastního bádání, přemýšlení, experimentu, staví především na informacích těch, co bádali před ním. Nelze proto informaci a vědu postavit do protikladu.
    Lidé většinou nechtějí být vědci, a jednoduchost, pohotovost, jak získat informaci na Internetu, je přínosná a úžasná, neskutečně šetří čas. Nemusí být vždycky správná, diskutéři si toho brzy všimnou, důležité je, že pomáhá orientaci v problému.
    A proto chvála Internetu.

  10. Občan zZz napsal:

    Platí staré pravidlo: Blbec (dummy, hlupák…) je vždycky ten druhý. (To znamená, nikdy to nejme my sami.)
    _ _ _

    Dnes se na nás z internetu ke každému tématu okamžitě vyvalí moře informací. Výborně, takže nyní budeme všichni chytřejší, každý si může příslušnou informaci na internetu vyhledat.
    Jenomže jak v tom moři může laik rozlišit důvěryhodné informace od nesmyslů a nekonečného balastu? Jedině tak, na internetu zkoumat a vyhledávat další a další informace k tématu, což je obrovský žrout času. (Ale internet by měl náš čas přece šetřit.)
    Nakonec se z 50% laik stejně spolehne na své city. To znamená na to, jaké pocity v něm vyvolává FORMA podání informace: jakým stylem autor píše, jaké má na stránkách odkazy, jak příslušné stránky vypadají atd. (Poznámka: je obsah a forma.)
    Nakonec se stejně dostaneme k tomu, jakou přirozenou inteligencí je každý vybaven, aby tak uměl rozpoznat správné informace.

  11. Občan zZz napsal:

    Končí to tak, že i z tzv. důvěryhodných médií nám radí různí senzibilové, léčitelé, homeopati, ufologové, záhadologové. Příslušní dummy moderátoři jim k tomu souhlasně přikyvují. Hlavně, že se to lidem líbí a roste tak příslušná sledovanost, poslechovost a čtenost. Je to přece jen a pouze alternativní názor, který nikomu nevnucujeme a na svůj názor má přece každý právo, i když je to nesmysl ohlupující lidi.

  12. táta napsal:

    ZAJÍMAVÝ příspěvek

    PODOTKNU K TOMU dvě věci………nejhorší srážka je z blbcem,bohužel on tu srážku nikdy nevnímá.

    MYSLÍM ŽE k záplavě informací je potřeba taková přirozená inteligence řízená srdcem…..nemá to nic společného s tituli,vědomostmi,jen ty vědomosti a tituli ty lidi vedou někdy k určité nadřazenosti,jako zase ten druhý pol k zavisti.

    ta přrozená inteligence je VÁM DANÁ DO VÍNKU……..STÍM ŽE JE MOC USKALÍ kdy oní můžete průběhu života přijít………… a to nejčastěji 3 způsoby……1/…zkazí VÁS PENÍZE pocit že se zato dá vše koupit.2/ přiliš moc vědomostí a pocit že všichni okolo jsou blbci 3/ nepříznivý osud kdy začnete vše kolem nenávidět a vinit všechny uspěšné za to čeho jste hlavně vy sám viník

Komentáře nejsou povoleny.