Kdo zaplatí státní dluh ČR?


napsal Gerd

Pořád si všichni myslíte, že dluhy se musí platit? No, máte pravdu jen částečně. Africké státy už od 60. a 70. let jsou zadlužené až po uši a nikomu to nevadí. občas se sejde výbor věřitelů a část dluhu umázne jako odměnu za placení úroků. Ve skutečnosti je zájem hlavně o pravidelné splácení úroků, jistina jako taková nemusí být zaplacena vůbec nikdy. Takže při dlouhodobé inflaci státní dluh zmizí sám od sebe, resp. vytratí se do vytracena. Důležité jsou jen pravidelné platby úroků.

Přesto však vlády musí projevit jistou ochotu splácet i jistinu. Jak to udělají? Buď tištěním nekrytých peněz (quantitative easing a la USA = USD v roce 2010 měl hodnotu pouhých 5% hodnoty roku 1971), měnovou reformou (viz Světový dluh je nesplatitelný, jediným řešením je monetární kolaps – http://www.zvedavec.org/komentare/2011/06/4441-svetovy-dluh-je-nesplatitelny-jedinym-resenim-je-monetarni-kolaps.htm),

anebo … Kdopak bude mít jednoho dne největší hromadu peněz v ČR v rámci některého oboru? Když pomineme církve, budou to penzijní fondy! Ale vše má jeden háček.

Dlouhodobě přestává platit klasické konzervativní schéma: „Dobře se uč, ať si najdeš dobře placené místo, pořiď si vlastní bydlení, nežij v dluzích, investuje do penzijních fondů, diverzifikuj své majetkové portfolio, šetři na penzi a buď zaměstnancem nebo malým podnikatelem. „

Hlavní vinu za negativní sociální transfery nesou politické reprezentace vyspělých zemí, zastaralé systémy školství, sanace bohatých, přenášení zátěže na chudé a střední třídu. Dluhová funkce peněz ničí úspory a práci běžných lidí. Například v září 2010 bylo v USA 15 procent chudých. Za pouhý rok se tam ze střední třídy propadlo přes čtyři miliony lidí.

Jelikož peníze ztrácí svou funkci uchování statků a vlády s nimi manipulují, padá tím i stará zásada, že se vyplatí šetřit. Nevyplatí, a to jakkoliv, tedy ani penzijní spoření nebo připojištění.

http://www.czechfreepress.cz/tema-tydne/svetove-hospodarstvi-miri-k-totalnimu-krachu-chudi-budou-jeste-chudsi.html

Za 40 let budou mít penzijní úspory hodnotu pouhých 30 %, pokud bude ročně inflace 3%. Penzijní fondy maximálně omezí vlvi inflace, ale úplně jej nezruší, nemají takové výnosy a dlouhodobě ani mít nemohou.

Proč je tedy nutné vystrašit občany obavou ze stáří? Aby si na stáří začali odpovědně spořit (dlouhou dobu už mám raději ty neodpovědné, ti nenaordinují ostatním v dobré víře krizové situace).

A proč si máme na stáří odpovědně spořit a nasypat tak peníze na hromadu dalších v penzijních fondech? Klíčová je právě dlouhodobá vinkulace peněz bez možnosti jejich vybrání. No přeci abychom jimi zaplatili státní dluh, alespoň z části! Je tu už i první vlaštovka!

Polsko právě chystá krok, který už mnoho expertů označilo za zestátnění či dokonce znárodnění penzijních fondů. Premiér Donald Tusk oznámil, že penzijním fondům vezme polovinu aktiv. Vláda z fondů vezme všechny státní dluhopisy, vymaže je – a tím se sníží státní dluh z dnešních více jak 55 procent pod hranici 50 procent HDP.

Jde o polské státní dluhopisy, které se vyjmou z bilance penzijních fondů a jakoby se vymažou, jako by nebyly nikdy vydány.

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=790166

Světový dluh je nesplatitelný, obzvláště dluh USA, Británie a eurozóny. Jediným řešením je kolaps. Systém nelze zachránit. Je pouze otázkou času a toho, co bude katalyzátorem. Mohlo to být Řecko, ale ještě není.

Po tisku peněz a la quantitative easing je druhým krokem sebrání peněz z penzijních systémů. Právě jsem na počátku kroku č. 2, quantitative easing pomalu končí, nepovedl se, k sebrání peněz z penzijních fondů se jako první odhodlalo Maďarsko, nyní Polsko.

Až k takovému kroku dojde  ve většině států s penzijním systémem (jsou i státy bez takového zajištění), dojde řada na krok č. 3, a tím je totální kolaps celého finančního systému a měna. Máme značnou naději, že všechny 3 kroky osobně zažijeme.

P.S.: Quantitative easing je nekonvenční monetární politika aplikovaná centrální bankou, když všechny ostatní monetární nástroje selhaly. Zjednodušeně jde o tisk nekrytých peněz. Pokud to uděláme doma v kuchyni, říká se tomu padělání peněz. pokud to však uděláme jako šéf centrální banky, jde jen o nekonvenční monetární politiku s cílem nastartovat růst národního hospodářství.

Příspěvek byl publikován v rubrice Gerdoviny se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

88 reakcí na Kdo zaplatí státní dluh ČR?

  1. vonrammstein napsal:

    Zdá se, že se nesvaté trojice Marx-Hayek-Keynes hned tak nezbavíme.

  2. robe napsal:

    Poznamky:
    -je opravdu funkci penez uchovavani statku, neni to nahidou jejich smena ? (Viz automaticka devalvace alternativnich men ?)
    – polsko- ten priklad jevpodobne morralni jak ksefty s byty v ostrave
    – duchody – zde asi offtopic: obcas ctu v cechach neco jako “ cely zivot jsem platil a nyni mam narok“ zde je podle me rizdil mezi fondovym a prubeznym systemem. V prubeznem plati, ze jsem platil tem prede mnou a ti za mniu budou platit me. Pokud jsme jich nesplodili dost, nebo nevychovali dost moralne, mihu distavat i mene a neni nad cim brecet. Ve fobdovem systemu si mohu na lamparne stezovat. Ze to vyjde pidobne je zrejme.

  3. Carlos V. napsal:

    Je to ještě děsivější. Měnové reformy se dosud děly výhradně lokálně, na omezeném území státu. V provázané globální ekonomice lze očekávat mnoho různých tlaků a postojů, kdy věřitelé nebudou jen tiše sedět a komentovat.

    Navíc se dají očekávat i znárodňovací tlaky. Lidé přijdou o úspory, bude tlak na sociální systém – a jen krůček ke „spravedlivému“ částečnému znárodnění ostatního majetku (když jsem schudl já, mohou i oni).

    Řešení ? Neregistrované zlato zakopané pod hruškou.

    • Řezníček z Brna napsal:

      Řešení: kupte si pole, traktor a dobrou pušku.

      • wiki napsal:

        Šlapací traktor?

      • Carlos V. napsal:

        Většinu mám. Hm. Pole mi seberou, traktor taky. A jak se objevim s puškou, rovnou mě pověsej.

        Takže určitě ještě to zlato apod. Sice s ním zakážou obchodovat, jako se vším, ale černý trh funguje vždy a všude…

        • Hladis napsal:

          🙂 tohle pobavilo ale je pravdive. Reseni neexistuje, protoze jakykoliv extremni system vam to vse sebere a casto vam sebere i zivot. V USA pohoreli s konfiskaci zlata a „Trh si vždy najde cestu“, ale nekde i takove ksefty byli o opratku. Kazdopadne dnes uz zlato není zrovna dobrou investici a každý clovek by musel zakopat několik cihel ve sklepe s ocekavanim soudneho dne. Ten stejne jen tak neprijde, ikdyz lidi schudnou.

          • Hudec napsal:

            Ano, zlato ve fyzické podobě je prachmizerná investice a může (v omezeném množství) sloužit jen jako „krabička poslední záchrany“.

    • jozka napsal:

      K cemu ti bude, az se zakaze jeho vlastneni a obchody s nim?

    • Gerd napsal:

      Ne, řešením jsou děti a pomoc sousedů.

    • Ernest napsal:

      K čemu vám bude zlato? Toho se nenajíte. Ale s tím znárodněním se dá reálně počítat.

  4. Skogen napsal:

    Parádní text. Zejména ta realita 2.pilíře je pěkně vyvedená, já jsem vždy tvrdil, že déle než na pět let nejsem ochoten spořit.

    Mezi řešeními jedna varianta chybí – válka. Tedy dílčí kolaps s restartem trhů. Jako ideální se jeví Evropa. Rozhádaná, nesoudržná, co do spotřeby náročná, plná konkurence, s vysokým zastoupením potenciálních přínosných uprchlíků… Každému machiavelistickému hegemonovi by se před kolapsem vyplatilo zkusit se zachránit odepsáním Evropy (mimochodem, Čína kupuje kus Ukrajiny, to by tak hrálo…)

    • vonrammstein napsal:

      Dobrý postřeh. A vcelku realistický. Bez třetích houslí se základ orchestru obejde. A Evropa nic jiného nehraje.
      S tou Čínou je to poněkud děsivé. Kupuje na Ukrajině dvojnásobek zemědělské plochy, než má na svém vlastním území. A to je jenom první vlaštovka.
      Pojedem v Evropě po ose „Ztráta soběstačnosti-závislost-hlad-nepokoje-občanská válka-světová válka“, zdá se.

      • Carlos V. napsal:

        Evropa ? Málo zdrojů. Amerika, Rusko a Ćína budou válčit o Afriku. Kamery už máme …

        • Skogen napsal:

          Válka o zdroje už probíhá. A i když ve výsledcích by po stránce lidských práv iniciátoři měli být rozpačití, v tomto ohledu se docela daří.

          V Evropě by šlo o něco jiného. O likvidaci konkurence, vytvoření odbytiště a masivního prostoru pro poválečné investice. Dvě desetiletí hladu po produkci, pochopitelně „optimalizovaného“.

          Po Blízkém východu máme destabilizovanou Libyi, krůček k tomu se nachází i Sýrie, kdy, nebýt Ruska, má EU hordy vyzbrojených hrdlořezů doslova za zády. Řecko je i nadále spící hrozbou nejen ekonomicky, ale prostřednictvím toho i politicky, takže, rozhodnou-li banky s posvěcením MMF, struktury se hroutí a brána do Evropy je otevřená.

          • Ernest napsal:

            Skogene, proč mluvíte o investicích, když dolary budou bezcené? Takže KAPITÁL zmizí. Ale fabriky, půda a lidi zůstanou. Takže až se uklidní zmatek, nastane nejprve výměnný obchod, pak bartr a nakonec se oběví nějaká světová měna. Kapitál, to je jenom vztah. Jeden vztah zmizí, jiný nastane. A třeba se to obejde bez zmatků – BRICS už prý uvažuje o JINÉ světové měně. Ovšem zatím jsou to jenom úvahy.

      • Skogen napsal:

        Zcela reálně a definitivně to znamená, že sféra vlivu Číny dospěla až k nám a je třeba začít prakticky počítat s novým mocenským centrem.

        • vonrammstein napsal:

          Tohle poznání je už staršího data. Tenhle kšeft je jen tvrdé probuzení pro latentní optimisty. Jakmile si Evropa začne rozprodávat vlastní, životně důležitou půdu pod nohama, je to začátek konce.

          • Hudec napsal:

            Celkem nic nového, ano. Doporučuji k přečtení esej Stanislava Komárka „Za velkou zdí“ z roku 2000 (sic!), tam už to všechno je. Odkaz dát neumím, ale snado to vygůglujete.Velmi přesně to popisuje i moje vlastní pocit z cest do Číny v 90.letech, já to jen tak jako Komárek podat neumím.
            Lidé stále mají dojem, že s Čínou je to jen nějaká scifi, že nás to nedostihne.
            Válka s mloky? To přirovnání jistě není přesné, ale lepší zatím nemám.

          • Hudec napsal:

            Když to tak po sobě čtu, cítím potřebu vás ujistit, že takto po ránu jsem ještě střízliv.

          • vonrammstein napsal:

            Já Vám věřím 🙂 Zato já se po dnešním vydařeném pondělku začnu za chvíli snažit, abych zbytečně dlouho střízliv nezůstal. Esej vyhledám a přečtu.

      • Hudec napsal:

        To jste přečetl špatně. Nakupuje kousek, další plánuje. A vzhledem k tomu, že 3 milióny hektatrů je 30 tisíc čtverečních km, ani údaj o vlastní čínské půdě v Číně nesedí. Pokud si vzpomínám, bylo uvedeno, že je to dosud největší plánovaný nákup, dosud že má Čína v zahraničí dva miliony hektarů.
        Což neznamená, že to snad podceňuji a že to není hrozivé (viz níže).

      • hans napsal:

        …Čína kupuje na Ukrajině dvojnásobek zemědělské plochy, než má na svém vlastním území….

        Naučte se počítat, abyste nepsal nesmysly.
        Plocha Ukrajiny: 600 000 km². Plocha obdělávané půdy v Číně: 1 400 000 km².

        • vonrammstein napsal:

          Máte pravdu, oba. Hans: Prostě jsem to blbě přečetl, spokojen? Jak píše pan Hudec-šlo o plochu, kterou Čína vlastní v zahraničí, ne o plochu, kterou obdělává doma. Vy nikdy neděláte chyby?

    • Gerd napsal:

      Skogene, v dnešních podmínkách Evropy je válka nemyslitelná, a to ani občanská. Leda tak občanské nepokoje. Ne, ještě není čas na válku, proto ji mohu pominout vyjma Balkánu.

      • Ernest napsal:

        Gerde, jste si tak jist? Před pár lety (no pár – ono už je to dost dlouho) si nikdo nedovedl ředstavit, že se na Balkáně bude válčit a USA je budou bombardovat.

  5. zemedelec napsal:

    Pane Gerd.
    Výborně napsáno.
    Přesně,takhle asi uvažoval i Kalousek,dostat z lidí co nejvíc peněz.Kolem toho 2.důchodového pilíře jste to vystihl,ono se také může stát,že tam nic nezůstane a důchodci dostanou papír,kolik jim dluží stát a stát jsou všichni občané.Když by aspoň na ty úroky vydělala ekonomika,ale když si musíme půjčit i na ty úroky,tak se točíme v nebezpečném kruhu.

    • Cech napsal:

      Nevím ale proč se neustále řeší ten 2_hý pilíř, když víme že pokud vyhraje ČSSD tak jej zruši.
      Proč se tedy neřeší výhra ČSSD a místo toho se řeší Čínská expanze, která na nás dolehne daleko dříve pokud si neuvědomíme následovné:
      http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Zprava-Cesko-za-Kalouska-prislo-o-109-miliard-ktere-mohlo-mit-286649
      Nevím, nechápu proč řešíme supertémata a ta normální, která s námi přímo cvičí, nás nechávají naprosto chladnými.
      Proč se nikdo nepozastaví nad tím jak mediální Bakalo_koncern dokázal v poslední době zacvičit ve svůj prospěch s veřejnoprávními médii jmenovitě s ČT?
      Nebo je opravdu ta Bakalova masmediální šablona tak špičkově ušitá, že podle ní bude skákat každý Čech bez použití vastní úvahy?
      Nevím ale ztrácím stále více jakou koliv naději, že by snad zkušenosti,rozvaha, znalosti a Česká normálnost dokázala zvítězit nad masmediální manipulací.

    • Gerd napsal:

      Zemědělče,
      děkuji. Takhle uvažuje nejen Kalousek (nepřeceňujme jej tolik), ale i v jiných zemích. Zatím se ještě pád dolaru nikomu nehodí, ale jednou ten pád přijde a pak budou padat měny jedna po druhé. Co se týká úroků, dluhová služba státu )platby úroků z úvěrů) je další černou dírou, kde se perou nakradené peníze. Viz Kalouskovy dluhopisy.

      • Ernest napsal:

        Nebylo by řešení prostě znárodnit banky a dluhy zrušit tak jako se to chystají udělat poláci? Něco jako celosvětový únor.

        • jezevec napsal:

          šak vám nikdo nebrání všechny svoje peníze odevzdat státu.
          a ty nebudeš lačněti po cizím ….

  6. Bob napsal:

    Prý se prodávají jednosměrné letenky na Mars.
    Letět by to mělo v r.2023….

  7. est napsal:

    „Systém nelze zachránit.“
    Ani to nemá cenu, bankovnictví založené na úrocích nakonec vždycky skončí u fiat money a šílené inflace. Nový způsob půjčování může spočívat třeba na podílu ze zisku.

    • Carlos V. napsal:

      aplikace šaria law (o čemž píšete) nezabraňuje vzniku fiat money….

      • est napsal:

        Nejsem odborník, rád se nechám poučit. Domníval jsem se, že úroky způsobují vznik nekrytých peněz.

        • Jan Čermák napsal:

          Taky nejsem odborník, ale řekl bych, že fiat úročené peníze co máme, a mít nemusíme, jsou dvě ne úplně související charakteristiky. Mohly by být fiat neúročené a nefiat úročené, nefiat neúročené, a ty naše.Podstatou je každopádně to, že nemají žádnou hodnotu samy o sobě. Fungují díky konsenzu, důvěře. Ztratíli se důvěra…..

          • est napsal:

            Jj, tohle chápu. Měl jsem zato, že netřeba tisknout nekryté, když není úrok, který by jejich vznik ospravedlňoval. S tou důvěrou – co nám zbývá?

          • Ernest napsal:

            Problém není ve VYTIŠTĚNÝCH penězích, problém je v těch VIRTUÁLNÍCH, které existují jenom na papíře. To je následek funkce peněz jako zboží. Peníze jako ekvivalent směny mohou fungovat dál. To „tištění peněz“ to je jenom symbolický výraz. ve skutečnosti se jedná pouze o navyšování a maniípulaci s císly v počítačích bank.

  8. Leo K napsal:

    Já s tím (s vyzněním článku) nesouhlasím. Ten pohled je zásadně deformován tím, že (za souhlasného mručení bankéřů a velké části společnosti) považuje peníze za komoditu jako každou druhou. Z mého pohledu jde o dlouhodobou manipulaci veřejného mínění finančníky Jestliže je oběživo postaveno na roveň ostatním komoditám, pak zcela po právu existují nástroje a postupy pro těžení takové komodity. Tak jako zemědělec sází, pěstuje a sklízí brambory, finančníci vytvořili nástroje sázející, pěstující a sklízející finance.Viz například Mgr. Karel Janeček – respektive to, co on tvrdí. Chtěl bych se vsadit, že skutečnost je jinde. 🙂 Finance? Oběživo? Houbeles! Tyhle finance jsou virtuální, protože za jejich vznikem nestojí žádná přidaná hodnota. Žádná přeměna materiálu na výrobek, žádná služba, která by sloužila k ukojení životních potřeb. Tady je právě zásadní mýlka článku…Jelikož peníze ztrácí svou funkci uchování statků …Peníze přece nemají zprostředkovat uchování statků, ale jejich směnu! Nejhorší hospodaření s penězi je právě jejich uchovávání, protože tím se stahují z oběhu. Chcete zhoršit hospodaření státu? Ulevte na daních bohatým subjektům. V tu ránu je na trhu méně prostředků. Jaký rozdíl je v tom, když přesně stejnou částku převedete do majetku těch, kteří mají „z ruky do huby?“ Především ta částka připadající na jedince bude asi tisíckrát menší a za druhé – myslíte, že ten chudák tu částku deponuje? Ale kdepak! Utratí! Množství oběživa se nezmění a koluje rychleji a zvýší se ještě domácí spotřeba.
    Kdepak. Vysmívaní Paroubek: dluhy se neplatí…Špidla: zdroje jsou… měli pravdu. Jenom MY jsme sedli na lep podvodníkům ve finanční sféře.

    • Carlos V. napsal:

      Ideologicky jasné. Technicky – příjmy celé daně z příjmu FO činí cca 9% příjmů SR. Takže navýšení o 10% (cca na 10) – což by byla sakra progresivita – a následné rozpuštění třeba do důchodů – neudělá s ekonomikou a vzrůstem spotřeby vůbec nic.

      Navíc – mnohem víc lidí začne zas daně optimalizovat, dopad tedy nebude zdaleka tak pozitivní, jak očekáváte. jestli vůbec.

      Žlučník závistivce zaplesá, ovšem to je asi tak vše.

      • Skogen napsal:

        Je zde ovšem sekundární efekt, ten psychologický. Když mají lidé pocit spravedlnosti a sounáležitosti, dokážou toho vydržet mnohem víc.

        • Carlos V. napsal:

          Obávám se, že pocit oné vynucené solidarity od bohatších je stále o tom žlučníku…

      • hans napsal:

        Co se jeden nedozví, tak před deseti-patnácti lety jsme měli „sakra progresivitu“. Jak popisujete současný stav v Německu a jinde na Západě? „Sakra, sakra sakra sakraaaa progresivita?

        Jinak existují i zisky PO, a záhadou je, že když byly na Západě sazby daně z příjmu FO i PO mnohem vyšší než dnes, tak optimalizace neměla efekt, který ji přisuzujete.

        • Carlos V. napsal:

          Teď je tlak na optimalizaci mnohem (řádově) menší, než v devadesátých letech. To vím zcela jistě, jsem z oboru 😉

    • Gerd napsal:

      Leo K,
      peníze jsou zcela virtuální komodita, úvěr založený na křehké důvěře lidí, že si za ně někdy něco pořídí. A paradoxně jejich pozici upevňují vysoké daně, protože právě tyto peníze potřebujeme na zapacení daní státu. Jinak jsou k ničemu, jak ukazují vzniky lokálních měn nebo lokálních bank s jedním člověkem.

  9. Jan Čermák napsal:

    S panem autorem v zásadě souhlasím, ale už tu bylo v diskusi, pokus o upřesnění. Pan LeoK. to vystihl naprosto přesně.
    Peníze nejsou kryté ze své podstaty. Kdyby byly dluhy splaceny, přestaly by existovat. Myšlenka splacení dluhu je ze své podstaty nesmysl. Dluh je podstatou, základem tohodle systemu -kapitalizmu. Thatcherové aplikace kuchyně na finanční system se ukázalo jako sebevražedné.
    Lietaer to vysvětluje, omlouvám se za odkaz sám na sebe, ale je to komplementární k článku, kroužíme kolem toho všichni: knihovnička Jeníka Č. Paradigma 13.2.2013

    • Gerd napsal:

      Dluh provází jeho neoddělitelná sestra inflace, která právě dluhy a majetek střadatelů skrytě likviduje. Dluh sám o sobě nemusí být splacen, úroky a část jistiny však být zaplaceny musí.

      • Ernest napsal:

        Tak, tak, účelem státních dluhopisů, které kupují banky, není inkasovat za nějaký čas jistinu, ale pernanentní čerpání úroků.

  10. Leo K napsal:

    Carlosi V. – podstata mého sdělení je úplně jinde. Že potíže nazývané finančními bublinami, krizemi, výchylkami apod. se projevily naplno po ústupu od brettonwoodského systému, od standardu ekvivalence dolaru a zlata. v sedmdesátých letech. Následné uvolňování finančních předpisů došlo až do dnešní podoby. Neřešil jsem cestu ven. Jenom jsem upozorňoval na rozdíl mezi obchodovatelnou komoditou a oběživem – který je dnes setřen. Urazil jste mě vaší nálepkovací metodou – cituji: ideologicky jasné. Urážíte vždycky? Nebo si to už neuvědomujete?

    • Carlos V. napsal:

      Zálěží na úhlu pohledu. Zlatý standard zní rozumně, ovšem i tento umožňuje „množení“ peněz – a tedy ohrožení tohoto standardu. Oproti tomu třeba fixní měnové kurzy jsou potenciálně vysoce neefektivní a v zásadě nebezpečné.

      Stejně sporné je dívat se na peníze uložené do banky jako na nespotřebované – většinu z nich banka půjčí někomu, kdo je spotřebuje (a vzniká ono množení měny). Opravdu nespotřebované jsou peníze ve slamníku.

      Ono mé rýpnutí o ideologii bylo zcela a pouze argumentu progresivní daně. Toto by opravdu platilo jen v případě, kdyby bohatší peníze hromadili ve slamníku.

    • Gerd napsal:

      Leo K,
      odklon od zlatého standardu měl samozřejmě za následek rychlejší průběh změn, ale nemylte se, i se zlatým stnadardem by ke změnám došlo, jen pomaleji. Ražení dlouhých mincí (s příměsí levného kovu) je známo už od středověku.

  11. český maloměšťák napsal:

    K jednomu z odkazů.
    Laudát si někde něco přečetl a začal blábolit /tedy opakovat chabá vysvětlení a smolit fakta jeno k druhému tak, že výsledkem je jakýsi výkřik do tmy, banálního charakteru : “ je třeba více pracovat ! „. / :MImochodem – nejde o toho politika z TOP 09 ? To by to bylo ještě tragičtější , ten jeho traktátek.
    QE je pouze jedním z nástrojů jak administrovat tržní podmínky, podobně jako jsou daňové nástroje, lidé , kteří na něj nadávají, by tedy měli uvést své představy a nasimulovat , co by se dělo – např. jak a co co by zname nalo vrátit se k zlatému standardu, co vše by ,museli udělat, aby pokryli celou, nebo aspoň podstatnou část, monetátní zásoby fyzické i té odvozené – zlatem.
    Mimochodem – QE uspořilo na nákladech dluhopisového financování ROZVOJE podniků / těch kterých, of course/ nemálo prostředků,ty je možné investovat /ale i vyplatit na dividendách, nebo rozházet do spekulativní ekonomiky/.

    Svého času nabývalo zadlužení takových podob, že svobodní občané byli prodáváni do otroctví, což je daleko hroznější než nějaké , v podstatě banální, pauperizování střední třídy….a kupodivu situace nevyústila v onen laudátovský kolaps, věc dokázali lidé zadministrovat, provedlo se tkzv. setřesení břemene , protože tehdy souhlas nebylo možné hledat demokratickou metodou, vystoupil s tím osvícený jedinec – Solón. Ten pak dal zemi i méně drakonické zákony a položil základy systému, který např. svými pitomými výkřiky do tmy naleptávají různí šílenci /pokud skutečně jde o toho Laudáta z TOP 09, tak je to velmi komické, vždyť ta jeho stranička fundamentálních bláznů jen přolévá olej do ohně/.

    Dluhy se nemusejí platit, za jistých okolností, věc jde navíc vždy zadministrovat, od toho je zde suverén – aby rozhodl o svých dluzích, ale i dluzích jiných osob v takové alternativě, že to bude výhodné pro mnohem více lidí, než je to výhodné dnes.
    Otázkou je ta kvalita, konstrukce suveréna, je spíše jen formálně ubohá, v té ubohosti ale nelze nalézt sílu, ta ubohost totiž není ani jednoduchá, je velmi rafinovaná a tak slabá z podstaty. Navíc jsou rozhodnutí knížete fakticky neodpovědná, v Kraďákově /ale i jinde/ je pak suverén dokonce směšován s knížetem, což vede k takovým absurditám, že již snad ani vcelku nelze hovořit o demokracii /proto také to púění a volání po náhražkovitých opatřeních – např. viz tkzv. občanské iniciativy a např. minulý Trabantův blog/.

    Fundamentalismus je velmi nebezpečný, zejména pokud je vyškolený, např. takový tržní fundamentalismus může vkoncem vést k daleko horším důsledkům než fundamentalismus náboženský, ta Al Kajda je v tomto kontextu spíše jen epizodním strašákem, strukturální démony si pěstujeme a vychováváme sami, jsou domácí výroby.
    Příklad :
    Člověk s titulem MBA z dobré školy volá po zrušení dotací v domácí ekonomice, protože křiví trh a brzdí inovace. Jiné ekonomiky ale budou dotace stále používat. K čemu v realitě dojde ?
    S největší pravděpodobností dojde k fundamentálnímu zničení těch oborů v domácí ekonomice, které v důsledku odbourání dotací sice v BUDOUCNU – díky inovacím , by usoutěžily obdobné obory v ekonomikách dotovaných,ale v SOUČASNÉ realitě budou postupně naopak degradovány, budou ničeny tak, že jejich trhy budou přejaty těmi subjekty, které dotace – se záměrem zničit konkurenta, využily. Správnější tedy bylo – nekupovat produkty , které byly dotovány, zavést cla – což ale je v rozporu s fundamenty volnotržní ekonomiky.
    (jistě, nejpsrávnější by bylo zrušit dotace ve všech relevantních ekonomikách, ale na to domácí ekonomika většinou nemá relevantně silné páky)

    Ostatně proč by si ČR měla dělat nějaké problémy se svou dluhovou identitou, je i v tomto závsilá spíše na Německu…a tam, jak známe Mrs. Merkel, bude udržován stávající Ordnung, který je zase do velké míry odvozen spíše od toho, co se naformuluje v Bílém Domě.
    A na Bílý Dům asi Gandalovič, nebo co je to tam dnes za nulu….má vliv odpovídající právě že té nule. Stejně tak i na politiku FEDu.

    Různých glos pak běhá po internetu na tuny.
    Ovšem na druhé straně – strčit jen hlavu do písku a spekulovat na pouhý dostatek energie /stavba ČEZu/, je také hloupostí, stejně jako spekulace na to, že se jednou ukáže dobrou investicí tkzv. církevní restituce.

    Mějte se, “ lide“ můj, sejdeme se u voleb „suveréna“.

  12. Kanalnik napsal:

    Mne konvenuje to, co napsal Leo K.

  13. Puck napsal:

    Proč zrovna kolaps ? Dokonce celosvětový ?
    Až těch nul bude hodně, tak se umažou. Polsko žije a mazali tam dokonce čtyři nuly. V roce 1993 dostal Polák za 10.000 zlotých, zlotý jeden, a ani se u toho netento. 🙂

    • Puck napsal:

      Znehodnocování měny je osvědčený, nenápadný způsob, jak potrestat zodpovědné. Vězte, že jsem znal paní, která přišla o úspory čtyřikrát. A přesto šetřila pořád.
      Myslet na zadní kolečka je lidská vlastnost, které se dá dobře využít, a nebyli by bankéři bankéři, kdyby to nevěděli, a kdyby toho nevyužili. Celý bankovní ansábl, musí z něčeho žít, a co produkuje ? Nic, jen přerozděluje, přemísťuje, investuje, půjčuje, prostě hospodaří s penězi. Docela slušnou část ošetřovaného obnosu uzme pro sebe, ne náhodou má bankovní sektor nejvyšší příjmy. A aby nebylo nápadné, že peněz ubývá, natisknou se nové.
      Nenatisknou, to slovo se používá jen pro názornost, pouze se upraví čisílka ve virtuálním hospodářství.

    • Gerd napsal:

      Pucku,
      i to je kolaps. Hyperinflace znehodnotí úspory střadatelů. Budeme-li spořit na důchod a přijde hyperinflace (a v realitě ČR nejméně jednou za 30 let taková nepříznivá situace nastává – nebo rovnou měna), tak všechny odříkané úspory vymaže. To pak je na tom lépe ten, kdo nezodpovědně na důchod nespořil.

      • Ernest napsal:

        Ale Gerde, tentokrát se to netýká jenom Česka, příští kolaps se dotkne DOLARU a bude celosvětový, protože je henta globalizácia.

  14. Marcus napsal:

    1) Peníze jsou prostředek směny – jejich objem v ekonomice tedy odpovídá určité produkci za určité ceny. Když se zvýší množství peněz v objemu za situace volných kapacit (zaměsnanci, výrobní kapacity), pak se objem produkce zvýší. Když zvýšíte množství peněz v objemu v případě kdy už ekonomika je na svém potenciálu, pak se toto zvýšení projeví v inflaci.
    2) Nezáleží jen na objemu vytištěných peněz – mnohem větší množství peněz je vytvořeno přes úvěry(dluhy). Je to jednoduché – někdo, kdo peníze má si je uloží na běžný účet – banka část těchto peněz pujčí někomu dalšímu – a tím se zvýší množství peněz v oběhu (penězmi disponuje dlužník i střadatel z jehož peněz dluh vznikl) – pokud tedy chceme snižovat dluhy, měly by centrální banky tisknout peníze, které „nahradí peníze vzniklé z dluhů“
    3) Záleží na tom, zda se peníze v ekonomice „točí“ – když někdo bude mít peníze zakopané na zahradě, tak pro ekonomiku jakoby neexistovaly. když všichni začnou šetřit poklesne poptávka a sníží se odbyt podniků.
    4) Je důležitý způsob emise peněz – v současnosti většina nových peněz „vzniká“ přes dluh mez centrální bankou a komerčními bankami (ty pak dále pujčují tyto peníze podnikům, občanům či státům). Pokud nechceme mít tyto „primární“ dluhy, pak by se nově vzniklé peníze měly být příjmem státního rozpočtu (nákup vládních dluhopisů centrální bankou je v podstatě to samé – stát pak dluží sám sobě)

    • Puck napsal:

      To mi nedává smysl :
      „Je to jednoduché – někdo, kdo peníze má si je uloží na běžný účet – banka část těchto peněz pujčí někomu dalšímu – a tím se zvýší množství peněz v oběhu (penězmi disponuje dlužník i střadatel z jehož peněz dluh vznikl) – pokud tedy chceme snižovat dluhy, měly by centrální banky tisknout peníze, které nahradí peníze vzniklé z dluhů.“

      Naopak si myslím, že tento postup způsobuje inflaci, případně může způsobit kolaps celého systému v případě, že by dluhy vrátili všichni dlužníci. Takže naopak, když budou klesat dluhy, musí se peníze z oběhu stahovat. Tím, jak se do oběhu dostanou peníze, které by jinak ležely ladem, by měl být úkol banky opačný, ale spíše neutrální, aby se rozhýbal trh. Takto mě to vychází dle selského rozumu.

      • Puck napsal:

        Nejnázornější je příklad v malém. Dám kamarádovi do péče 1.000 Kč. Ten je půjčí jinému kamarádovi, který těch 1000 Kč utratí. Když mu přiznáme roli prostředníka, bankéře, je zřejmé, že se na trhu objeví peníze, které tam budou přebývat, já bych je neutratil.
        Závěr ? Čím víc dluhů na trhu, tím víc peněz musí být v oběhu, které by jinak chyběly. Při snižování dluhů se peníze naopak musí stahovat.

        • český maloměšťák napsal:

          Marcus má pravdu, půjčené , fiat vytvořené peníze – neexistují ve své funkci coby platidlo (jak platit dluhem ?) – pokud je dlužník takovým dlužníkem, který je nemá – tak existují jen v bilanci banky a na účtě dodavatele, ten ale pokud se stane také nesolvetním atd atd…tak pak se musí vytvořit skutečně likvidní peníze – na trh se dostávají ale opět přes bilance bank, taková opatření, jako odpuštění dluhů – to se moc nenosí, je to nebezpečný precedent, pořád je ale v mnoha případech lepším řešením dluhy odpustit /tkzv. zrestukturalizovat, zde ale musí být přítomen tak či onak rychle aktivizovatelný kapitál, ne nutně peněžní podoby/í, než dlužníka zničit, nebezpečné pak je , pokud by měly být takto ničeny větší , tržně či geopoliticky významné celky, stačí ale i malá jiskra, malá nákaza.

          Banky mají nést zodpovědnost za to, že finanční kapitál je distribuován tak, že je to činěno způsobem co nejracionálnějším, ovšem ne pouze viděno optikou bank, na to se zapomíná – proč vlastně byly banky inkorporovány do procesů odehrávajících se ve společnostech , do procesů. které mají vliv na celé společnosti, dnes na celý svět.
          Podle mě je jednou ze slabostí systému to, že v bankách na rozhodujících místech sedí převážně jen ekonomičtí /nebezpečím je pokud pouze finanční/experti, jsou nakaženi /říká se tomu ale vzdělání/ fundamentálním viděním světa coby kořisti, pouhého zdroje zisku, přičemž taková “ racionalita“ může mít zdánlivě oporu v racionálním využití zdrojů, velmi často je ale jen plundrováním, bohužel děje se tak v kooperaci i s lidmi z byznysu a politiky – tak pak narůstá absurdita té prvoplánově celkem rozumně postulované funkce kapitalistického systému distribuce vzácných zdrojů, kterým je /měl by být, ale také jen relativně – dostupnost má být dána racionalitou chystaného či probíhajícího projektu, ne a priori “ ksichtem“ , nebo zdánlivou racionalitou/ i finanční kapitál.
          Kdo pak určí, co je racionální, správné – toť ta otázka, toť ten grál…ale dnes možná i Damoklův meč, mějme ale v patrnosti, že spoléhání se na výskyt jednajícího proroka je dost nezodpovědné, lidé umí svou přítomnost/ale i minulost a budoucnost/ konstruovat, měli by umět rekontruovat i ten “ lid“, pokud tedy jde, respektive mělo by jít, o demokracii.

        • Marcus napsal:

          Pucku, je to trošku jinak – pokusím se to popsat:
          1) vem si, že dostaneš od centrální banky nově vytištěných 1000 Kč a uložíš je do normální komerční banky na běžný účet – takže když budeš chtít něco zaplatit převodem nebo kartou tak máš k dispozici 1000 Kč.
          2) komerční banka část z těch 1000 Kč pujčí 900 Kč někomu dalšímu – na dalším účtě tedy přibylo 900 Kč s kterými daný člověk může disponovat (tak jako ty s původní 1000 Kč) – potenciální poptávka je tedy 1000 + 900 = 1900 Kč
          3) komerční banka z těch „nových“ 900 Kč na dalším účtě pujčí někomu třetímu 800 Kč – potenciální poptávka už je tedy 1900 + 800 = 2700 Kč – a tak to může pokračovat dál
          Z původních 1000 Kč máš najednou peněz mnohem víc – vše co je nad 1000 Kč je ale „vytvořeno“ z dluhu. Pokud by všichni měli peníze vrátit a „svět by byl bez dluhů“, tak zůstane původních 1000 Kč. Aby jsi měl stejnou poptávku, musel by jsi vytisknout 1000 + tolik peněz, kolik jich „vzniklo“ z dluhu.
          Nevim, jestli jsem to vysvětlil srozumitelně – snažil jsem se 🙂

          • Skogen napsal:

            Když banka půjčila 1000 Kč, dva dlužníci mají vrátit 900 + 800 + úrok, což už jsou zčásti virtuální položky, se kterými ovšem dlužník nakládá jako z fyzickými penězi (papíry). Zjednodušeně, dlužníci mají reálné peníze, banka má jejich závazky, tedy víru, že je dlužník někdy vrátí. Bance přitom nejde o těch 700 nad reálnou tisícovku, ale o úrok, který dlužník bance předá z reálných peněz, které bude muset ušetřit na své spotřebě z produkce. Ta víra, že je dlužník vrátí, je podložená nějakými nástroji, že se tak skutečně stane, a proto se s bankou zachází, jako by těch 700 navíc skutečně měla.

            Dokud mohla banka půjčovat leda do výše své hotovosti, bylo asi vše vcelku v pořádku a její likvidita vyplývala ze schopnosti ohlídat si dispozici hotovostí ve výši obvyklých výběrů. Před runem jí to sice neuchránilo, ale pákové mechanismy ji k tomuto činí daleko citlivějšími. Pokud jsou „příliš velké na pád“, chovají se v podstatě jako výběrčí výpalného.

            Problém současnosti je podle mě ten, že banky prostřednictvím všdomého přeúvěrování stahují reálné peníze (úroky) ze společnosti (zvolím tento termín 😉 ) v míře, kdy se jich nedostává a centrální banky tisknou peníze pro chod států, které se tímto stávají už samy jejich dlužníky.

            Ale třeba to chápu špatně…

          • Puck napsal:

            Rozumím, jsem už starý člověk, chybí ta bankovní gramotnost, za totality jí ani nebylo zapotřebí. Problém jste mi vysvětlil dobře, ale rozumět problému ještě neznamená udělat si správný závěr. Na to je zapotřebí hlubší studium, a k čemu by mě bylo, když stejně chování bank nemohu ovlivnit.
            Děkuji, že jste si dal práci.
            Bankovní politiku státu určuje centrální banka (ČNB) a to už je oblast, kterou občan těžko pochopí. Jen je zapotřebí volit tak, aby ji nedělali diletanti. Mnohdy to tak vypadá. Stačí mi, když si vzpomenu na Český zlatý poklad.

          • Skogen napsal:

            Ne, ne, to je jen můj pohled, chodím sem proto, že mě občas (a někdy někoho jiného) poopraví lidé, kteří tomu skutečně rozumí a já si pohled na věc trošku přeleštím 😉

            Když tedy ještě dopovím… Podle mého, kdyby se bankám seškrtaly ty virtuální peníze, leverage, díky němuž půjčují toliko vírou v budoucnost kryté peníze (a proto se zhusta rozchází s realitou, protože jsou motivovány věřit v úspěch), za současného omezení možnosti výběru, aby neztratily likviditu, celkem houby by se stalo… To je asi podstata zestátnění.

            Celkem houby až na objemy investic a tedy výkonnost. Protože, zatímco dřív se kapitalismus sytil z reálného růstu z exploatace a kdybychom žili v otevřené soustavě, šlo by to hladce donekonečna, my už si od chvíle, kdy jsme narazili na hranice světa, na výkonnost půjčujeme ze sofistikovaných obezliček a příliš z budoucnosti. Takže to znamená uskromnit se. A celkově buď odepsat část populace, anebo rovnoměrněji distribuovat hodnoty.

          • zemedelec napsal:

            Pane Markus.
            Teoreticky by to bylo možné,ale prakticky ne.

          • Gerd napsal:

            Skogene, ne, ve finanční sféře je už cca. 10x více peněz, než může být splaceno. A tak obíhají stále dokola, a je dokonce možné půjčovat i se záporným úrokem, jen aby někomu při krachu zůstal v ruce Černý Petr. Zajímavé je, že díky tomu rychlému oběhu virtuálních peněz, třeba jejich úročení přes noc, nalití a stejně rychlý odliv u spekulací, pořád udržují víru v to, že ty virtuální závazky budou splaceny. Ale nakonec ke krachu dojde. Vždy v minulosti systém papírových peněz selhal, tak proč by ten současný měl být výjimkou?

          • Marcus napsal:

            pro Zemědělce:
            nahoře již nešlo odpovědět, proto píšu odpověď zde 😉
            V realitě ČR je to tak, že fyzických peněz je zhruba 400 miliard, úvěry obyvatelstvu i firmám jsou v obou případech něco přes bilión a úvěry státu jsou 1,7 bilionu – na 400 miliard fyzických peněz tedy připadá zhruba 4 bilióny úvěrů. Jak psal Gerd – „virtuálních“ peněz je tedy zhruba 10x více než těch „reálných“.

          • Brejlovec napsal:

            To také znamená, že pokud zmizí důvěra ve splacení dluhů, může teoreticky zmizet až 90% peněz.

        • Ernest napsal:

          Pucku, když půjčíš kamarádovi peníze, tak je ve skutečnosti nemáš, máš jenom slib, že je BUDEŠ MÍT. kDYBY FYZICKY EXISTOVALI VŠECHNY PENÍZE, KTERÉ MÁME slíbeny (úvěr), tak by byl svět zavalen papírem. Fyzicky existuje jenom část peněz, které OBÍHAJÍ. Ty ostatní jsou jenom číslem v bance.

  15. VáclavP napsal:

    pane Gerde, dluhy se mají platit proto aby existovala nějaká pravidla. Stejně jako existují třeba ve fotbale. Třeba bysme mohli hrát ve fotbale rukama. Ono je potom jednodušší dát po centru gol, když do toho plácnete rukou. Předejme naším dětem zemi nejenom v bordelu ,ale ještě bez pravidel. 1+1 = 3. Vydělej 10, utrať super 12. Nejdřív přestali lidi věřit v boha, teď nevěří v matematiku a už věří jenom ve velký stát, co vše přerozdělí a nic nesplatí.

    • jvf napsal:

      Až na to, že v dobách, kdy lidé ještě věřili v Boha, bylo braní úroku zapovězeno…

    • Gerd napsal:

      VáclaveP,
      sice máte pravdu, ale právě na takovou pravdu sází ti nepoctiví spekulanti s našimi daněmi. DLuhy se platit nemusí a nakonec ani nebudou. Když je v celosvětové ekonomice 90 % peněz nekrytých, jednoho dne se to zákonitě musí projevit poklesem hodnoty všech vytištěných peněz. Vaše úvaha je dobrá, dokud nepřipustíte existenci virtuálních peněz. A ty už existují. A tak se dluhy nejen nemusí, ale ani nemohou zaplatit.

    • Narcis napsal:

      Nerad bych vám bral víru v matematiku, ale rovnice 1 + 1 = 2 je základní matematická lež, nad níž se kupí nedohledná hromada dalších. Není to reálný vztah, ale pouze náš model reality, který je dost často dostatečně použitelný, ale přece jen to není realita.

      Ta rovnice vychází z abstrakce, že 1 = 1, tedy že jedno jablko je stejné jako jiné jablko, že jsou zaměnitelná. Ale to není pravda. Jablka jsou různě velká, různě zbarvená, některá červivá, nezralá či přezrálá až hnijící, další zakrnělá, takže není jasné, zda je lze vůbec ještě jablkem nazvat. Když jabloň odkvete, má už oplozené plody, ale to ještě nejsou jablka. Když se dále zvětší, tak je po čase už spokojeně nazveme jablíčky, ačkoli jsou nezralá a do prodeje je dát nelze. Od toho všeho matematika abstrahuje. Vystihuje (modeluje) tak dobře vztahy ve velmi malé až nepatrné části reality. Vyšší matematika může popsat lépe stav, kdy jablka jsou různá. Ale matematický model popisující dobře variabilitu jablek není použitelný třeba na variabilitu lidí, domů, vyrobených ozubených koleček, hvězd či komet nebo na množství vody nebo plynů v různých prostředích. Takže vlastně čím vyšší je matematika popisující věrně nějaké jevy, tím na menší část reality je použitelná. Když rozřežeme nezmara na 6 dílů, máme 6 šestin = 1, ale z těch dílů snadno vznikne 6 samostatných nezmarů. A tak by se dalo pokračovat bez omezení.

      Matematikou či správností matematického výpočtu nejde dokázat, že ve skutečnosti je něco dobře nebo špatně. Stejně tak pravidla platí jen tak dlouho, dokud je lidé chtějí uznávat. Svým potomkům je můžeme v dobré víře vnucovat, ale nemůžeme jim zabránit, aby je nakonec změnili podle svého. V nové situaci, v nových podmínkách mohou být nová pravidla mnohem funkčnější a při pohledu zpět se může zdát nepochopitelné, že někdy byla jiná.

      Omlouvám se, že jsem odbočil od tématu, ale určitou souvislost to má.

    • Admirál napsal:

      Ano, „dluhy se mají platit o vánocích“.

      Za dluh má odpovědnost jak dlužník, tak věřitel. Jejich odpovědnost za dluh by měla být přibližně stejná. Jakmile dojde k vychýlení ve prospěch jednoho z aktérů, není to dobře..

  16. Ernest napsal:

    Všem, kteřá četli mé vstupy, se omlouvám zaneskutečné prohřešky proti českému jazyku. Stalo se to v zápalu boje, kdy člověk klikne na tlačítko „odeslat komentář“, aniž by četl, co napsal.

  17. varadero napsal:

    Řešení je jen jedno jediné a to inflační pec nic jiného nepříchází v úvahu a cesty k této peci jsou různe od války přes současný tisk až po hromadění nesplatitelných dluhů.

    Fascinuje mě japonsko s jeho 240% dluhem k HDP neskutečná to věc ,obdivuji ameriku jak dokáže držet dolarový standart a nechápu EU jak tvrdošijně trvá na mrtvém projektu eura.

    • vonrammstein napsal:

      To poslední nechápe nikdo, kdo je schopen se aspoň na chvíli zamyslet.
      K prvnímu odstavci-druhé dvě varianty jsou stejně jen převodové páky k válce. Jen různě dlouhé.

  18. Vlod napsal:

    Zdravím,
    chodím na Kosu celkem pravidelně, ale tohle je můj první komentář. Něco málo o problematice vím, tak jsem se rozhodl přispět. Budu se snažit neprudit příliš.
    Nejblíže k současné realitě jsou Český maloměšťák a Marcus. Peníze jsou v první řadě instituce, která velice usnadňuje výrobu a rozdělování. Abstraktní účetní jednotka vynalezená k měření poměrů (obdoba metru k měření délky a hodiny k měření času). Jsou čistě lidský výtvor k zadministrování výroby a rozdělování. Za tímto účelem vznikly v Sumeru a tu samou funkci plní dodnes, systém je jenom trochu složitější. V tržním systému jsou peníze prostředkem směny, ale trh je pouze jedna z forem hospodářské koordinace. Existovaly civilizace, které používaly peníze a role trhu v nich byla naprosto marginální (samotný Sumer je dobrý příklad, jiným jsou Inkové, jejich kipu byla jistá forma protopeněz, celý Východní blok samozřejmě rovněž používal peníze).
    V drtivé většině případů platí, že suverén (v současnosti stát) určuje, co jsou peníze (onou abstraktní jednotkou – u nás česká koruna) a co je reprezentuje v reálném světě. V současnosti jsou to různě pomalované papírky s různými číselnými hodnotami a zápis v elektronické paměti u organizací, které k tomu dostaly od státu povolení (banky). V minulosti to bylo např. lískové dřevo (Anglie do 19. století), mušle (Africké říše ve středověku) nebo vzácné kovy (Řím, Evropa v novověku), princip byl ale vždy ten samý. Mince měly např. prakticky vždy hodnotu vyšší, než byl obsah vzácného kovu v nich! V poslední instanci je to suverén, kdo zajišťuje, že jeho peníze jsou lidmi využívány v hospodářství, a to díky jeho schopnosti vybírat daně a různé další poplatky ve své měně (zkuste si zaplatit daně třeba v králících…). Suverén nemůže technicky zbankrotovat, pokud dluží ve své měně (Japonsko, USA), jako každý jiný může zbankrotovat, pokud dluží v měně, kterou nekontroluje (Řecko). Díky spletitému historickému vývoji na sebe stát uvaluje dobrovolná omezení, jako rozpočtový proces, zákaz financování přímo centrální bankou nebo fixní kurz. Nicméně v případě nouze jdou tato opatření stranou.
    Skoro všechny peníze jsou dluh, i ty, co jsou hmatatelně v oběhu. Představte si to jako obrácenou pyramidu. Nejníže jsou peníze, které vydal stát, v rozvaze centrální banky jsou „kryté“ státními dluhopisy. Banky je využívají jako rezervy. Banky na jejich základě samy vytváří další peníze. Tady se Marcus dopustil jisté nepřesnosti. V realitě to není tak, že vy donesete vklad a banka z něj část půjčí, což se několikrát opakuje a množství peněz v oběhu se tímto způsobem zněkolikanásobí. Ve skutečnosti prostě přijdete do banky, dostanete půjčku a banka vytvoří zároveň váš dluh i peníze ve stejné hodnotě, jen tak, žádné vklady k tomu nepotřebuje! Musí samozřejmě splňovat zákonem stanovená kritéria (minimální rezervy, kapitálová přiměřenost).

Komentáře nejsou povoleny.