Minulý týden, v době pohnutého dění v sociální demokracii i na politické scéně celkově, pod jedním z článků na tahle témata ,si v diskusi postěžovala jedna z Kosířek, že jaksi zcela zapadl nový výrok Nejvyššího soudu ohledně nestíhatelnosti Tluchoře, Fuksy a Šnajdra. Že to prostě česká mediální scéna fakticky minula bez jakékoli reflexe a nikoho to nezajímá. Moje odpověď byla, že téma Kosa rozhodně zdvihne a vrátí se k němu. Čili – o tomhle budete číst dneska. Ale nikoliv solitérně. Ono se toho v Česku uplynulých dnech a týdnech hodně podivného v justici stalo daleko více.
Například koncem října Nejvyšší státní zastupitelství zrušilo stíhání bývalého šéfa Ředitelství silnic a dálnic Alfréda Brunclíka. Byl obviněn kvůli údajně zmanipulované zakázce na pronájem dvou dálničních odpočívadel
Mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová
to okomentovala takto:
„Stíhání bylo zahájeno předčasně, protože nebyly zjištěny všechny okolnosti nezbytné k posouzení trestní odpovědnosti jednotlivých lidí.Státní zástupce usnesení o zahájení trestního stíhání zrušil a současně policejnímu orgánu uložil provést úkony tak, aby byl spolehlivě zjištěn skutkový stav. Teprve po doplnění dokazování bude možno řádně posoudit trestní odpovědnost jednotlivých osob,“
Tahle informace pro mne v češtině, které rozumím, říká následující:
Jakási parta policistů si svévolně dovolila obvinit vysoce postaveného exmanažera jednoho z největších podniků spravovaných státem z toho, že způsobil státu těžkou finanční újmu . Jen tak. Asi měli policajtíci dlouhou chvíli nebo chtěli mít čárku za služební horlivost nebo se dobrat premií, či kdo ví co. Prostě stíhání bylo zahájeno příliš brzy. A tudíž neoprávněně.
Ale podívejme se co se říkalo psalo koncem dubna tedy o půl roku dříve, když stíhání, nyní jak víme – předčasné, bylo zahájeno:
„Pro trestní čin porušování povinností při správě cizího majetku a pletichy při veřejné soutěži,“ řekl ČT mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. „Došlo k poškození České republiky, a to ve výši zhruba 120 milionů korun,“ dodal.
Kauza souvisí s úsekem dálnice D47 na severní Moravě, který se otvíral před čtyřmi lety. Obvinění se týká smlouvy na pronájem odpočívadel u obcí Klimkovice a Vražné, kterou Brunclík před čtyřmi lety podepsal s firmami Monstera a Montegar. „Pronajímají se ty pozemky vlastně soukromému subjektu na základě veřejné soutěže, která je zmanipulována,“ řekla ČT státní zástupkyně Jana Jahodová.
Takže tehdy mluvčí elitní jednotky PČR, asi té nejelitnější, kterou vůbec má, oznamuje, že jde o škodu 120 milionů skrzevá porušování povinností při správě cizího majetku a pletichy při veřejné soutěži a totéž prohlašuje do kamer zřejmě dozorující státní zástupkyně.Aniž by mrkla okem.
Tehdy to na nudící se nebo hujerovsky horlivé či harpagonsky chamtivé, ale v každém případě naprosto amatérské pendrekáře nevypadalo. Ani trochu. A jejich stanovisko, jak už bylo řečeno, jasně podepřela příslušná státní zástupkyně!
Něco je prostě špatně, šíleně špatně! Buď platí poslední rozhodnutí o tom, že se stíhat /ještě/ nemělo, protože nebylo dostatečně zjištěno kdo , co kolik nebo kde nebo platí že že tam vznikla nějaká, docela velká škoda a tudíž je stíhání naprosto v pořádku.
Obojí současně platit nemůže. Jestliže sedí výroky mluvčí NSZ pak vím zcela jistě následující:
– že útvar protikorupční policie je parta nekvalifikovaných šašků, kteří rádi dostávají lidi do úzkých, ale neumí pořádně šetřit případy
-že státní zástupkyně Jana Jahodová by se měla jít živi něčím úplně jiným, než je právo a a už vůbec nemá co pohledávat na pozici státní zástupkyně, protože neumí posoudit ani takovou trivialitu jako je, jestli už lze nebo nelze někoho stíhat!!!
V případě druhém, že totiž protikorupční policie konala správně a totéž platí pro návladní Jahodovou, nemůže být výsledkem nic jiného, než zdrcující konstatování, že naopak zjevně hrubě nekvalifikován je ten, kdo na NSZ rozhodl o zastavení Brunclíkova stíhání. Ještě drsnější a hroznější výklad by byl ten, že prostě se na NSZ přesunuly praktiky obvyklé dříve na pražském Vrchním státním zastupitelství.
Netuším, co je správně. Nejsem schopen si udělat názor. Nemám jak. A také nefandím ani jedné verzi. Obě jsou děsné.
Takže zde máme první obrovskou nenormálnost české justice. Která by zasluhovala velmi rychlé a podrobné vysvětlení pro laickou veřejnost. Nemám iluze , že bychom se ho dočkali.Což je nanejvýš špatně.
Další podivností stejného kalibr je předvčerejší propuštění Davida Ratha z vazby , kde byl rok a půl. Normálně uvažující člověk si nemohl myslet nic jiného, než že jeho vazba byla už hodně dlouho buď tísnivě účelová nebo šikanozní. Účelová proto, aby vyměknul a přiznal.. co vlastně? Že toho bylo víc než na co mají důkazy? Nebo aby prásknul, že ty prachy, aspoň z části, měly jít do stranické pokladny? Nebo.. no těch nebo může být tisíc.
Ale jak moc vám, ve světle kauzy Brunclík přijde jako fantasmagorická konstrukce, že šlo o pokus Ratha dostat do pozice – svoboda za obvinění oranží před volbami? Však si vzpomeňte, že kolovaly pověsti, že se chystá nějaká velká pecka ranku Kubiceho zpráva….Ale nechci vám ani nikomu jinému nic podsouvat. Zrovna tak to mohl být rozmar státního zástupce Jiráta nebo soudce Hlaváčka, který několikrát Rathovu žádost o propuštění z vazby odmítl – naposledy 22. srpna t.r., aby ji předevčírem akceptoval. Podivné, velmi podivné.
Na Ratha byla koluzní vazba uvalena původně ze tří důvodů:
1- aby neovlivňoval svědky
2-aby nepokračoval v trestné činnosti
3- aby neutekl před vysokým trestem, který mu hrozí.
Důvod číslo 2 byl naprosto směšný od samého počátku. V momentě, kdy byl odvolen z funkce hejtmana a vzdal se mandátu krajského zastupitele, si sotva lze představit, jak asi tak pokračuje v zadávání budoucích krajských zakázek, jejichž získání je pro soutěžitele spojeno s povinností soukromého plnění. Do kapsy nyní už nikoli hejtmana , ale soukromé a navíc stíhané a tudíž sledované osoby David Rath. Který na zakázky Středočeského kraje má už dlouho asi stejný vliv jako orangutan v pralese na Sumatře. Kupodivu , k tomuto názoru dospěl prý soudce, rozhodující o propouštěcí žádosti, až po cca jednom roce.
Důvod číslo 1 plně chápu. Ale ten pominul nejpozději s kompletací spisu! Což už je také pěkně dávno.
Vše se tedy v Rathově propuštění či nepropuštění domů točilo kolem možnosti jeho útěku.Ještě koncem srpna akceptoval plně soudce Hlaváček stanovisko státního zástupce Jiráta, že exhejtman při první příležitosti zdrhne někam do tramtárie, s kterou ČR nemá sjednánu dohodu o vydávání zločinců a která neuznává ani případný mezninárodní zatykač.
Aniž by reflektovali, že takových zemí opravdu už dneska moc není, život v nich má své výrazné limity viz přesun Krejčíře z bezpečných Seyschel do daleko riskantnější JAR a že se v každém případě zatraceně prodraží! Neboť člověk na útěku je odírán všemi, kdo mají nějaký , byť teoretický, puvoir k jeho vydání – viz story těch , co jeli v legendární Velké vlakové loupeži v Británii z roku 1963, kterým se povedlo z Británie včas uprchnout.Takže s nějakými pár /desítkami/ milionů nyní devalvované české měny by asi dlouho nevydržel.
Soudce Hlaváček tehdy zamítl Ratha propustit s tímto odůvodněním:
„Postačí důvodná obava, že by samotné propuštění z vazby na svobodu vedlo k útěku obžalovaného ve svém důsledku, byť by se tak zřejmě stalo s určitým časovým odstupem po propuštění – zřejmě v závislosti na míře přípravy takového jednání a především dalšího procesního vývinu řízení před soudem a aktuální důkazní situace.“
Lidovky mají naprostou pravdu, když se táží, co se asi tak mezi koncem srpna v Rathově případě zásadního změnilo, že nyní už ona důvodná obava neexistuje nebo je minimální. Já z otevřených zdrojů zaznamenal jedinou věc – 08.10.2013 vyšlo na světlo denní , že policie podezírá Ratha z dalších trestných činů….. Rozumíte tomu?
Soudce Hlaváček by měl zatraceně rychle a zatraceně vodotěsně vysvětlit, proč že včera byla pro něj ohledně Ratha noc a dneska je den. Zejména, když návladní Jirát si na možnosti útěku stále trvá a že by Rathovi hrozil menší trest , aby už utíkat nemusel, není známo.
Aby mi bylo správně rozuměno – vůbec neřeším, jestli Rath kradl nebo ne. Proto dnešní sloupek nepíši. Dokonce znovu potvrzuji svůj dlouhodobý názor, že ano a ve velkém. Ostatně, kdo sledoval výstupy z první Rathovy tiskovky na svobodě má celkem jasno. Viz Rathovo označení předchozí vazby za neživot a současnou existenci jako meziživot – on prostě počítá s tím, že flastr a pořádný – dostane a že jeho advokáti nehrají o to, aby dokázali, že je nevinný, ale jen o to, aby formálně nebo procesně zpochybnili existující důkazy. Zejména co do jejich kvality , ale především legálnosti pořízení. Nic více a nic méně. Smyslem tohoto článku jsou kroky české justice , resp. jejich popis,evidentně se vymykající jakékoli normální logice , o zdravém rozumu nemluvě!
Protože přesně a jedině do toho to kontextu lze zasadit i poslední výrok Nejvyššího soudu, který Dr. Ištvánovi odebral šanci stíhat Tluchoře, Šnajdra a Fuksu. Neb prý jsou kryti imunitou a indemitou! Který reklamovala zmíněná Kosířka.
Prostě celá tahle fantaskní konstrukce stojí na několika vyfabrikovaných premisách.
1-NS slovo projev, v případě trafikantů zcela ztotožnil s významovým rovnítkem slov PROJEV a JEDNÁNÍ. Jakkoli rozhodně nejde o synonyma a každému je každému zřejmé, jak je tvůrce ústavy při jejím koncipování použil, co měl na zřeteli a co zamýšlel dosáhnout
2- rozšířil nestíhatelnost poslance podle svého výkladu nejen o jednací místnosti sněmovny typu hlavní sál sněmovny také nejdříve na prostory poslaneckého klubu – kauza Bárta /Škarka, aby následně do toho zahrnul i všechny další prostory budov poslanecké sněmovny – první výrok o nestíhatelnosti Tluchoře a spol dnes až zřejmě na celou zeměkouli -viz dotaz upřesňující dotaz VSZ a poslední definitivní výrok NS k témuž.
Kdy nám prostě sdělil, že když korupce nebo téměř jakékoli další protiprávní jednání souvisí nějak, alespoň formálně, s tím, jak poslanec uplatňuje svůj mandát, nejde v jeho případě trestný čin. I když jinak bezesporu ano.
Zkrátka -Rath si to připravil špatně pokud by se nechal uplatit za to,aby cosi prohlasoval, je ve vatě. Má smůlu, že mu Kot s Pancovou nedali „krabici vína“ ale rovnou několik milionů za to, že ohne nějaký zákon. Byť jen naoko, jako krytí pro ta šméčka, v kterých všichni jeli.Stačilo by zaplatit daně a bylo by. A nemusel si dělat vrásky s nějakým zámkem v rozvalinách nebo dodávkami do nemocnic. Vlastně – ani spojovat s takovou chátrou jako byl Kott a spol. Mohl jet na přímo s dodavateli. A prachy mohl doteď shrabovat klidně hráběmi.
Ovšem ti, co by byli na druhé straně stolu, by měli smůlu – nejen , že by zaplatili, ale byli by i trestně stíhatelní. Jako to jede u Nagyové či Fuksova náměstka Bočka. Prostě občané druhé či třetí kategorie. Nemají imunu, tak mohou jít bručet. A kupodivu i Nečas. Ten ji sice měl, ale tady prý z jeho strany nešlo o projev, ale o nabídku úplatku. No nevím nevím – Nečas přece také jen projevoval při výkonu mandátu – chtěl přece získat poslance na svou vládu , aby jeho vládě nebyla vyslovena nedůvěra… Nejvyšší soud je najednou nějak cimprlich… Nějak se v tom rozhodnutí NS, i co se týče technologie jeho naprosté iracionality, ztrácím.
Naštěstí se mohu opřít o autentické odborné komentáře k téhle věci od povolaných – Dr. Ištvána osobně
Představme si třeba situaci, že zpětně zrekonstruujeme nějaký skutkový děj, ze kterého vyplývá, že někdo ve sněmovně hlasoval, přičemž mohl být zkorumpovaný. Ale Nejvyšší soud říká: Ne, přátelé, tam došlo k projevu při výkonu mandátu, ten je krytý indemnitou, takže je to celé nestíhatelné a vůbec se tím nemůžete zabývat.
A teď teoreticky: Kauzu sledujeme on-line a máme jiného poslance, který dělá totéž, ale ruku ještě nezvedl. Takže ten zřejmě stíhatelný je, protože neudělal žádný projev krytý indemnitou. Jenže až za pár měsíců dojde na hlasování a on zvedne ruku, tak co? Řekneme: Aha, ale on hlasoval, na hlasování se vztahuje indemnita, a tudíž je celé řízení potřeba zastavit,“ popisuje Ištvan.
V Česku si zákon prostě můžete koupit
Vrchní státní zástupce se brání tak expresivnímu výrazu, jako je říct, že nejvyšší soudci legalizovali trestnou činnost při výkonu mandátu poslance. Z jejich rozhodnutí ale podle něj vyplývá, že kdyby byl projev poslance ovlivněn nějakým úplatkem a pak podle toho hlasoval, tak ho nelze stíhat. Koupit si u poslanců zákon je tudíž podle Ištvana v Česku nestíhatelné.
Tak tohle česká justice více než dva tisíce let po Kristu. V politických kauzách. Můžeme si vybrat mezi tím, jestli máme trapně nekvalifikovanou policii, státní zástupce, co nerozumí základní aplikaci zákonů a naprosto , normálním rozumem, nepochopitelné výroky soudců, pro které je něco černým čtverečkem, aby totéž, bez jakékoli viditelné změny či čehokolijiného s bílým kolečkem souvisejícího, bylo za pár dnů bílým kolečkem. Nebo nás oblaží dovozením čehosi, co by nejspíš jinde, v civilizovaných zemích bylo shledáno šíleným.
Justice je základním sloupem demokratického zřízení. Jestliže ovšem má fungovat takhle, pak bych osobně přivítal, kdybychom ji snad celou zrušili. A soudy nahradili generátorem náhodných čísel. Kterým by stejně náhodně byly přiřazeny soudní výroky. Kdo by měl štěstí, tomu by vyšel rozsudek podle jeho přání. Kdo smůlu, ten by prostě prohrál. Vše by bylo rychlé, levné, funkční, transparentní a ve své kvalitě, v podstatě stejné, jako tahle lotynka, co se u soudů hraje dnes. Obojí je totálně nepředvídatelné. Jen ten generátor náhodných čísel pracuje nestranně, rychle a velmi lacino.
Vím, že sem chodí čtenáři právníci.Nechť mi můj závěrečný soud prominou. Nicméně – nemohu si pomoci, jsem těžce zdisgustován a určitě nejsem sám. Zároveň připojuji osobní omluvu všem poctivým, normálně myslícím, pečlivým a korektním soudcům, státním zástupcům policistům a ostatním lidem, spojeným s aplikací práva. O vás jsem dneska nepsal. Pokud jsem se vás přesto dotkl – promiňte.
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
V každém oboru, bohužel i v medicíně, justici….pracují lidé velice schopní, schopní, méně schopní a neschopní.
V justici je to několika stupni jištěno a stejně se někdy „nezadaří“.
„Nezadaří“ z důvodu neschopnosti nebo úmyslně.
Obojí je špatně.
Zdůvodnění NS nechápu, protože nejsem právník.Možná, že nějaký právník napíše, že zdůvodnění nechápe protože je právník.
Můj (doufám) zdravý selský rozum mě říká, že obvinění poslanců (a že rozhodně nejsem jejich sympatizant) bylo účelové, stejně tak Rathova vazba.
Oboje zarámováno řekněme slabšími výkony představitelů justice (včetně Ištvána).
Bobe, neblázněte. Opravdu si myslíte, že politik nepodléhá trestnímu právu, protože je chráněn imunitou? Po tom všem, co se kolem toho vzedmulo za vlnu odporu u právníků? Po tom všem, co tu napsal Lex? Opravdu jste nepochopil, proč se tím zabýval NS, ačkoliv to patří ÚS? Že to bylo pro jeden článek trestního zákoníku, jenž se původně týkal imunity diplomatů? Přečtěte si stručný výrok Baxy. Neumíme přijímat zákony. Přijímáme zmršené neprovázané paskvily. Nikdy jste nenarazil třeba na ty slavné přílepky? Zrovna přílepkovým králem byl jakýsi Marek Benda. Zrovna ten, co absolvoval práva u Kindla v Plzni. Zrovna ten, který si spletl velikost písma a potřebný počet stránek u diplomové práce. Ten člověk je znovu ve sněmovně. Takoví lidé tu tu legislativu dělají.
Píšu, že nejsem právník.
Nezastávám se NS.
Pouze naznačuji, že to bylo mnoho povyku pro nic.
To s tou Nagyovou je aspoň větší legrace (jako správný Čech se budu smát i pod šibenicí) a splnilo to účel – pád vlády.
„Úchvarný“ byl i výrok zástupce Jiráta, že důvodem vazby je i důvod, že Rath by mohl uprchnout po vynesení rozsudku. Podle této logiky by měl být ve vazbě úplně každý souzený.
Útěková vazba u vrahů – na co? – http://praha.idnes.cz/kriminaliste-objasnili-devatenact-let-starou-vrazdu-p0n-/praha-zpravy.aspx?c=A131113_134304_praha-zpravy_sfo
Jo, to takový David Rath, to je jiné kafe!
Docela si dovedu představit, proč soudce vazbu odmítl – 20 let žili bezúhonně, neskrývali se a nikoho dalšího nazavraždili…. stejně tak by to mohlo dopadnout s trestem – protože svým příkladným životem prokázali svou nápravu, osvobozují se :-(((
Organizovaná skupina je obviněná z naplánování a provedení vraždy a je stíhána na svobodě…
Hmm…
Vlku, ač jsem někdy sklíčen z nabubřelosti EU, přesto upínám určitou naději k její nejvyšší soudní instanci, kdy se jednou snad dočkám okamžiku, že na podobné perly, jaké nám čas od času předhazuje naše justice, jednou řekne: … „ a dost hošánci, takhle to už dál nejde, pokud chcete být v našem houfu, strčte si ty vaše rozsudky (nálezy, výklady apod.) za klobouk a koukejte se konečně přizpůsobit standardům civilizovaných zemí“.
Co myslíš, dočkáme se?
pro Boba jenom technickou:
. . . nemáš tam chybičku? … nikoli „účelové“, ale „k účelu“. . . a toho bylo přece vrchovatě dosaženo (ne)hlasováním ve sněmovně oněch poslanců /co jim ležely na srdci ze všeho nejvíc ty principy (?) na kterých stojí a padá ODS!!!/ . . . a že tam byl jeden odsouzený, no a co, opět platí, že účelu bylo dosaženo. . . a jedno, zda nám z toho jde dnes hlava kolem
Máš tam větu, že v Česku si lze zákon koupit. Ale ne, tohle je snad jako kdekoli jinde. Ten problém je u nás někde jinde.
Dloho jsem si myslel, že mazec se soudy u nás nastal ve chvíli, když kterýsi politik (shodou okolností zprava) sdělil národu z tv obrazovek, že co zákon nezakazuje, to dovoluje.
Není to tak dávno, co jsem si teprve všiml, že my to máme přímo v ústavě – čl.2, odst 4.
Kardinální problém.
Usazené právo v našich poměrech, kdy revoluce v zákonech neustává po celé už čtvrtstoletí?
Další kardinální problém.
Jmenování příliš mladých soudců.
Kardinální problém.
Vzpomínáte, kterak chápal nezávislost soudů jistý soudce vrchního soudu scházející se s Voseckou a Němcem po brněnských hotelích, kde z odposlechu zaznělo, že justice se musí přizpůsobit, aby nnebyla vládní krize?
Kardinální problém.
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Stat-uz-neumi-prijimat-ani-dodrzovat-zakony-upozornil-Baxa-252750
Soudce Baxa na to neupozorňuje poprvé. Stejně tak na tytéž závěry upozornil v jednom ze svých blogů Václav Žák referující o setkání právníků, soudců. státních zástupců.
Ten největší kardinální problém. Ono si stačí porovnat ústavu z roku 1920 a tu dnešní. A hned vám začnou naskakovat odpovědi, proč máme problémy třeba s církevními restitucemi, s válcováním, s prezidenty, s dělbou exekutivní moci.
Občanský zákoník defakto opsaný z doby Marie Terezie – přizpůsobený dnešku stejně kvalitně jako ústava v porovnání s tou z roku 1920.
Politici jako Klaus se svým mistrováním práva z pozice odborníka na právo.
A tak by bylo možno pokračovat.
A pak úlety právě typu rozhodnutí Nejvyššího soudu stran té imunity. Laici asi nedocenili to, co tu tehdy objevil Lex – v onom původním rozhodnutí stran oněch tří výtečníků – byl to rozpor přímo v odůvodnění, stejně jako žvásty soudců NS, že jejich rozhodnutí ale vůbec nebrání stíhání oněch 3 výtečníků. Absurdita dokonána už bez té okecávací omáčky. Jo, viděl jsem, kterak Ištván zesměšnil předsedu Nejvyššího soudu oním příklade. Nečas holt chudák jen nezvedl ruku. kdyby ji zvedl, nemůže být stíhán. A to ještě Ištván sdělil oprávněnou obavu, co si NS vymyslí, bude-li tedy Nečas stíhán a jeho právníci se na ten NS obrátí.
Ano, právo je v Čechách řekněme v hodně zvláštním stavu.
Ještě mám dotaz.
Jaký je rozdíl mezi jednáním těch tří poslanců a Nečase a mezi vyjednáváním třeba o šéfovi sněmovny, které má (bude mít) zcela určitě scénář:
My Vám necháme předsedu sněmovny a Vy nám pomůžete odhlasovat …….(zde libovolně dosadit cokoli).
To není korupce?
Nebo když předseda poslaneckého klubu oznámí, že jeho klub bude hlasovat jednotně, protože se tak na klubu dohodli ( kde potom je hlasování podle poslaneckého slibu?).
V kontextu výše napsaného mi přijde jednání těch tří standardní (nemluvím o úrovni toho standardu).
A přiznám se, že jsem si myslel, že Ištván na ně má něco v záloze…..
Protože jinak to vyznělo tak (parafrázuji Kalouska), že zaměstnali ve státních firmách machry o které by se v soukromém sektoru poprali….:-)
U Ratha se nabízí, že čekali, že „vyměkne“ a shodí před volbami ČSSD.
Jiné logické vysvětlení nemám.
Vyměkne samým dojetím a vděčností, že ho pustili?
To je totiž jedno z možných vysvětlení pro často vyslovované obavy z nějaké druhé „Kubicovy zprávy“.
Asi se to už nedozvíme, když šel ven až po volbách. Ani kdo na tom měl zásluhu.
Ještě k těm třem králům:
Asi byli šikovní a opatrní. Taky jsem doufala, že vyplave ještě něco jiného, třeba že se podaří prokázat souvislost mezi ochotou rezignovat na mandát a miliony v bance a podobně.
To už byste pak chápal, že mezi touto kauzou a stranickými handly o sněmovní posty je přece jen nějaký rozdíl?
No to bych (i já) chápal.
Jenomže nic takového nebylo nebo se „nezjistilo“.
Žádné miliony, žádné zlato. NIC.
Ale jo, cosi takového leželo v bezpečnostních schránkách. Jenže tam je právě problém s dokazováním původu. Na rozdíl od pohybu na kontech nebo od od situace, kdy někoho čapnou při předávání.
Mimochodem, stejně si myslím, že nejmocnějším popudem k opuštění mandátů byla pohrůžka, že se provalí nějaká špatnost, za kterou by mohli jít sedět.
S imunitou…???
Existovalo tenkrát jakési ustanovení o vydání.
XY… že budou vydáni. byli vydáni, žádná imunita…
Vojnov + třešeň
Aby byli vydáni, musel by o ně někdo žádat na základě nějakého obvinění. Jako např. o pana doktora, který se promenoval se sedmi miliony v krabici po ulici, o čemž vtipně praví, že je to možná výstřední, ale nikoli trestné. Ale zpátky k té trojici – pokud je chtěli vyhnat ze sněmovny pomocí nějakého obvinění, pak by to znamenalo, že existuje za nimi nějaký stíhatelný skutek. To považuji za dobrou zprávu, protože pak je tu naděje, že za něj budou skutečně obviněni, vypluje-li dostatečně včas najevo. Taková „špatnost“, jejíž krytí by je přimělo opustit mandát, by neměla být jen účelovým konstruktem, ale musí mít reálný podklad.
Pane Vlk.
To nemá chybu.
Kam to až musí dospět,aby se v tom udělal pořádek.
Jasně se také ukazuje,pokud to nižší soudy nedokáží zastavit,tak nastoupí NS.
Zapomněl jste na Janouška,tam se to ukazuje nejlépe,jak pracují naše soudy.
U toho Ratha,jasně,pominula politická zakázka,jak to může dopadnout,buď se budou soudy táhnout hodně dlouho,popřípadě ho odsoudí,jinak vysoudí miliony.
Vlku, s Rathem se to má podle mě docela jednoduše tak. Jeho proces byl zcela účelově zahájen v době předvolební kampaně. Kdyby se volby konaly v řádném termínu, dnes by se stále ještě vyšetřovalo a soud by byl až na jaře nebo v létě. A teď, protože je po volbách, byl z vazby propuštěn. Jednoduché jak facka. Tím ovšem netvrdím, že je nevinen. Jen to dokresluje, jak je u nás policie a justice zneužívána v politickém boji. Páni soudci, státní zástupci a elitní vyšetřovatelé teď budou rychle změnit barvy, jestli si chtějí udržet koryta nebo postavení (v případě soudců, kteří jsou v podstatě nedotknutelní).
Sesli se takhle soudci, policajti a statni zastupci a zacali vestit z kristalove koule a dle toho presne naplanovali jak bude proces probihat…………tak a ted zpet z konspiraci do reality 🙂
Mne to možná paranoidně stále svádí k Orwellovi, včerejší i dnešní blog k němu míří. Rovnost před zákonem by přeci měla být největším,základním výdobytkem našeho sametu. A zjevně není, ohýbá se právo jak úmyslně – kauza Čunek, tak …. jak to může být zde? Jsou tak hloupí nebo koupení? /myslím soudce NS/
Nebo je prostě chápání práva normálnímu člověkovi zapovězeno? Mysterium jakési?
Myslím, že nejhlouběji bude za vším neuvěřitelný bordel, který tu panuje, a formalismus, všechno jenom jako. Člověka to svádí k lecjakým nepěkným úvahám.
„Myslím, že nejhlouběji bude za vším neuvěřitelný bordel, který tu panuje, a formalismus, všechno jenom jako.“
Všeobecné, ale výstižně geniální. Záměr podporovaný právním řádem, jakože právem podle Václavů – dyť chceme Tuzex všude, komouše nikde, nekontrolovaných, veskrze průměrných, hrabivých, asociálních típků s podivnou minulostí, naivně posvěcený solidární malou domů české většiny. Tak jim to přikopneme. Jednou bude líp.
Postindustriální evropská civilizace, aspoň myslím, stále dokáže vzývat demokracii, dokonce vytvářet alternativy kapitalismu (od lokálních komunit s vlastní měnou, po lehce rozpolcený i spojitelný německý hegemon), to jen my budeme konzervativně poslední. Evropa by se měla vystříhat amerického modelu demokracie, což doufám díky svým tradicím, současným odposlechům i činí, jen postkomunistické státy si chtěly hrát na divoký kapitalismus a těm směrem na západ to bylo škodolibě putna. Taky k nám mají podobný vztah, jako my k Asiatům nebo Afričanům (psali na BL nebo kde).
Cynické „egomanické-elitářství“ čiší se všech třech aktérů kausy Rath…já bych jim zakázal i lékařskou praxi, aby dál nepáchali trestnou činnost (kávička sem, lahvička tam). Ratha je mi kvůli velké inteligenci a řečnickým schopnostem docela líto…dravec, který se chytil do vlastního oka…hráč i legenda.:-)
Autor píše, že Rathovi advokáti jdou cestou hledání procesní chyby místo dokazování neviny. Ze své praxe mohu potvrdit že dnes je toto snažší cesta v jakékoliv kauze. Na policii i SZ pracují často diletanti. Než soud s nejistýma vyhlídkama přesvědčovat že klient to či ono neudělal je lepší nejdříve hledat procesní chybu. Pokud ji najdete tak soud obžalobu shodí bez ohledu na to co bylo a jak bylo. Zažil jsem případ člověka okradeného o 20 mio kterej byl nezpochybnitelně v právu a vše projel ne na své procesní chybě, ale doslova banální nic neřešící chybičce. Následně to potvrdily všechny stupně soudů. Poslední věta k Rathov. Pokud se chystá monstrproces dle vzoru sovětských poradců, tak by soud nepřesvědčili ani o tom že voda je mokrá, natož o nevině. Jediná šance je veřejně zpochybnit proces a donutit soud shodit to z procesních důvodů.
Souhlas. Advokát vždy začíná nový případ analýzou možných procesních chyb.
V procesech pod taktovkou sovětských poradců přece nemohlo dojít k procesním chybám.
Ty se mohou přihodit jen v nedokonalých podmínkách, kdy práci vyšetřovatele, obhájce i soudce neharmonizuje tentýž orgán.
V procesech pod taktovkou sovětských poradců bylo chyb jak máku. Ale zprocesovaný soudce nikdy žádnou neuznal.
A žádný advokát neměl pochopitelně tu drzost, aby na jakoukoli chybu upozorňoval. Osud mandanta byl dostatečně varující.
Jirát včera ještě opakoval, že v odposleších Rath radil Pancové jak legalizovat peníze a že ve spisu jsou indicie stran jeho návštěv v zahraničí. Čili nic nemá a ti soudci to v srpnu prostě ještě vzali vážně, ale teď už to bylo neúnosné. Kdyby měl něco konkrétního, tak by s tím vyšel ven. Proč by utíkal, když dostane maximálně 6 let a než ho zavřou, tak to ještě bude roky trvat a pustí ho pak za rok a půl a to už zmákne.
Rathova vazba byla po vyslechnutí svědků jasně nezákonná, důvody vazby veškeré žádné. Ale je podivné, proč ho soudce pustil zrovna teď, aniž by se cokoliv ohledně vazebních důvodů změnilo, to se jinak než nějakou zákulisní dohodou vysvětlit nedá…
Jirát si stěžoval, že to dostal jiný soudce, než tehdy v srpnu, tak to byl asi ten důvod, tenhle soudce prostě Jirátovy doměnky nevzal.
Pokazde to rozhoduje jiny soudce.
Muzete mi vysvetli, jak mohla byt Rathova vazba nezakonna ? Opravdu me to zajima. Mohl by jste i rozvest ty zakulisni dohody at je legrace 🙂
Ještě ke kauze Rath, pamatuji si, jak si stěžoval v PS na vazbu jako na torturu. Všichni se chechtali a MS se otřásalo, že to není pravda, že je vše standardní. Když zavřeli do vazby ty tři krále, tak najednou došlo ke změnám v proceduře vazby, najednou se to humanizovalo a předělávají se cely, maluje se, staví se buduje se. Je mi jasné, že se mnozí obávali, že by tam mohli skončit, tak si připravují své pelechy. Jinak k tomu našemu právu – V událostech se otřásala Jourová, že přeci nelze měnit zákon, který byl přijatý a že byl schválený Ústavním soudem – pokud mne paměť neklame, tak soud se nevyjadřoval k zákonu samotnému, ale k proceduře jeho schvalování, nemýlim-li se. Viz stanovisko ÚS:
„Především odmítl, že by byl zákon přijat v legislativní proceduře, která dle navrhovatelů byla neústavní. Ústavní soud odmítl námitky týkající se skutečnosti, že o návrhu zákona nebylo Poslaneckou sněmovnou (PS) hlasováno ihned na první schůzi následující po vrácení Senátem. Ústavní soud poznamenal, že lhůta stanovená v § 97 odst. 3 jednacího řádu PS slovy „na nejbližší schůzi, nejdříve však za deset dnů“ nemá ani věcnou ani časovou spojitost s vlastním rozhodovacím procesem PS, především nemá propadnou povahu. Je toliko pokynem technické povahy směřovaným předsedovi PS, jímž se administrativně upravuje návaznost ukončeného zákonodárného procesu v Senátu, který návrh usnesením zamítl, a opakovaným hlasováním Sněmovny. Proto skutečnost, že následně došlo hlasováním k vyřazení bodu z pořadu 45. a 46. schůze PS, a věcně byl bod projednán až na 47. schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala od 23. 10. 2012, není z hlediska přezkumu otázky dodržení ústavně předepsaného způsobu vydání zákona podstatné.
Ústavní soud rovněž neakceptoval námitku, že v průběhu projednávání bylo odebráno slovo poslanci Babákovi, který má jako předseda poslaneckého klubu právo neomezeně dlouhou dobu přednášet k věci stanovisko klubu podle § 59 odst. 1 Jednacího řádu PS. Podle Ústavního soudu omezení řečnického projevu zakotvené v ustanovení § 59 odst. 4 jednacího řádu se vztahuje na všechny poslance (resp. řečníky), a to i v postavení poslance přednášejícího stanovisko poslaneckého klubu. Privilegium poslance přednášejícího stanovisko poslaneckého klubu se nemůže z podstaty legislativního procesu vztahovat na projevy nevěcné, neboť ani poslaneckému klubu nesvědčí právo zneužít možnosti veřejně demonstrovat své stanovisko „k věci“ (srov. ustanovení § 59 odst. 1 věta druhá a contrario). Navíc poslanec Babák byl předsedající několikrát upozorněn, aby hovořil k věci, a proporcionalitu takového omezení lze dovodit i z pokročilé fáze legislativního procesu. Konečně Ústavní soud neakceptoval ani to, že by k přijetí zákona došlo v průběhu přestávky, jak tvrdili navrhovatelé. Ústavní soud měl za prokázané, že část poslanců opustila jednací sál ještě před tím, než předsedající vyhlásila přestávku, resp. než vůči jejímu konání byla uplatněna námitka a o ní bylo hlasováno.“
Za další, ať se paní Jourová podívá kolik přijatých zákonů dostává během pát týdnů či měsíců od jejich schválení rozličné novely a přílepky. Takže přeci může jít o novelu zákona o majetku církví – který není žádnou restitucí, ale prachsprotým darem na který se mělo reagovat vyhlášením referenda, protože se rozdávalo se státního a to je tuším vlastnictvím všech lidí. Tady se přeci obešlo něco, čemu se říká „shoda“ na věci v pojetí vůle národa. Protože národ by církev nakopal do zadku, tak se to muselo takto zaonačit. Takový tunel si naši ekonomičtí vlčáci nemohli nechat protéct mezi prsty. tady se opět pracuje s polofakty – vyřkne se věta, že to schválil Ústavní soud a nikdo se již ani nepodívá co vlastně tento soud vydal za stanovsiko a jen se mele dokola toto klišé. Špatná práce našich novinářů, při průběhu rozhovoru ji měl redaktor tuto větu hned omlátit o hlavu.
Co jsme si nakradli, je přece NAŠE !! :-))
Zákon se jistě změnit či zrušit dá, paní Šims. Krom něho ale existují také uzavřené smlouvy. A ty se dají vypovědět jen se souhlasem obou stran.
P.S.: Ale to vlastnictví „všeholidu“ se Vám rozhodně povedlo.Vidíte, já jsem si myslela, že vlastnit může člověk jenom to, na co si vydělal a co si za takové peníze následně koupil, případně zdědil, atp. A vida, ono je to jinak. Takže kupř. takový Bouzov je Váš ? Gratujuji.
A co třeba takový klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě ? Jak jistě víte, protože ten je zčásti taky Váš, dostali cisterciáci zpátky jen polovinu (!!) areálu kláštera. Která půlka to byla jasně uvidí každý, kdo přijede… Je to ta opravená. Ta napůl zřícená je ta, co ji ještě zpátky nedostali, a nemohli na ní dělat ani údržbové opravy, protože ta je VAŠE. A tak by se to dalo vzít kus po kusu. Není nad vlastnictví „všeholidu“, paní Šims. A taky nad pustinu, kterou po sobě zanechali komunisté. V myslích lidí, aby bylo jasno.
Začnu slovy „Sebastiana“ – „Na policii i SZ pracují často diletanti.“
Ano, je tomu tak. A především, tenhle stav má na svědomí ČSSD na čele s tehdejším ministrem vnitra Stanislavem Grossem, která s účinností od 1.1.2002 odkývala změny tehdejšího trestního řádu (zčásti prospěšné, zčásti škodlivé), ale především změny tehdejšího zákona o Policii ČR a zákona o služebním poměru příslušníků PČR, když v rámci policie zrušila Úřady vyšetřování jako policejní útvary specializované na trestně procesní činnost a podřídila je pod uzemní vedení policie, kde ty rozprášené příslušníky včetně erudovaných specialistů na trestní proces podřídila kriminální policii (dosud součásti, ve které působili jen „detektivové“, tj. operativní pracovníci, jejichž činnost neměla procesní povahu ve smyslu trestního řádu). Do té doby byly úřady vyšetřování samostatnou a rigidně specializovanou složkou policie stojící mimo Policejní prezidium, složkou s vlastní organizační strukturou shodnou se strukturou státních zastupitelství a soudů, složkou s vlastní vzdělávací a zdokonalovací organizací, s vlastní odpovědností i pravomocemi, vrcholově podřízenou cestou ředitele Úřadu vyšetřování ČR (postavenému na roveň policejnímu prezidentovi) jen ministrovi vnitra.
Tato organizace byla zárukou odluky vyšetřovatelů od tlaků obecně policejních velitelů i od místních vlivů komunálního a politického prostředí.
Zrušení úřadů vyšetřování i institutu vyšetřovatele jako orgánu činného v trestním řízení, spolu s přenesením podstatné části řídící, kontrolní a metodické činnosti z vedoucích pracovníků úřadů vyšetřování na státní zástupce, kterým ale k tomu nebyl vytvořen organizační ani časový prostor, kterým ale postupně neustále přibývalo zatížení v podobě změny provádění hlavního líčení, které se stalo několikanásobně delším a vyžadovalo si násobně časově náročnější angažmá státních zástupců u soudů a na dohled (a v podstatě i řízení) vyšetřování jim nezbýval čas, má na svědomí „zparchantění“ přípravného řízení v Policii ČR.
Dalším hřebíčkem do rakve kvalitě i kvantitě přípravného řízení se stalo „vypuzení“ starších kvalifikovaných a erudovaných specialistů – vyšetřovatelů, a zejména dříve řídícího sestavu úřadů vyšetřování „do civilu“ po nabytí účinnosti zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů od 1.1.2008, a jejich nahrazení „kindermenežmentem“, tj. mladými nezkušenými policisty, kteří namnoze též splňovali kvalifikační požadavek VŠ vzdělání, v minimální míře však právnického, a navíc bez toho, aby se v minulosti na vyšetřování, jeho organizaci a řízení sami podíleli. O to s větším „entuziasmem“ se pustili „do věci“. Výsledky vidíme.
Příště snad k dalším vlkovým úvahám a tvrzením.
Pane Lex.
Opravdu zasvěceně,což vítám.
Jenom mě nejde do hlavy,že by byl Gross takoví odborník,to ani neměl právnické vzdělání,aby dokázal posoudit dosah všeho.Spíš se pídit,kdo mu to připravil.
Vím, že je to přitažené za vlasy, ale někdy mi přijde, že to Gross snad udělal schválně. Podobné je to se zrušením okresních úřadů, které do té doby fungovaly více méně dobře jako odvolací orgány ve správním řízení a měly i nezanedbatelnou kontrolní funkci. Dvojakost obcí a krajů jako územní samosprávy a zároveň správních orgánů se moc nepovedla, a hlavně, dozorová funkce vnitra nad hospodařením obcí v samostatné působnosti je zcela formální a neúčinná. Z obecního se možná ztrácí ještě víc, než ze státního, jen to není tolik vidět. Ale je to jen otázka času, kdy se spousta obcí dostane do problémů. Mimochodem, na „dojení“ lokálních rozpočtů mají (vlastně doufám, že měli) nejlepší know-how lidé z tradičních stran ODS a ČSSD a neváhali se v tom občas i spojit, toť moje opakovaná osobní zkušenost.
Tak jest : na Praze 11 koalici ODS+ČSSD už zažíváme pod dlouhá léta ke spokojenosti obou mafií. V ODS se za tu dobu vystřídaly dvě větve : tu první pod vedením jisté ženštiny vystřídal, i za pomoci sledování Bártovou agenturou ABL, bývalý skořápkář…
Zajímalo by mne CV státního zástupce Jiráta, podle vzhledu musel ouřadovat už za bolševika. Jestli má máslo na hlavě tak to byl člověk na svém místě v současné Rathově kauze.
Stejně tak čunkoochranitel Salichov, tento týden někde s ním byl rozhovor a evidentně to byl ouřada bez praxe u soudu, tak poslušně šoupal nožičkou a díky rychločtení všemu z obžalovacího tlustospisu rozuměl za pár dní a mohl Čunka ochránit.
Jirátovo CV se nedá najít, už jsem taky pátrala. Jen v poslední době někde řekl, že už má pětatřicetiletou praxi, aby ho něco vyvedlo z míry. Takže jeho „zavazadla s pískem“ budou pěkně plesnivá.
http://zpravy.idnes.cz/zalobce-v-kauze-rath-odmita-podjatost-d8m-/domaci.aspx?c=A120604_105425_domaci_jj
V případu Ratha bych se vsadil, že šlo o nabídku ze strany přátelské k ČSSD ve stylu – budeš mlčeti jako hrob do voleb, pak tě pustíme a proces z důvodu formálních chyb skončí nějakým mírným trestem ve výši něco málo nad vazbu. Jak vidno, k ničemu to příliš nepomohlo.
V případů tří prostitutů poslanců (mě teda víc vadí, že zaprodali svůj názor, než že přijali výměnou funkce, o jejichž lukrativnosti mám ostatně pochyby) jde o vyváženost pilířů moci. Indemnita byla přijata (a zamýšlena) tak, že činnost poslanců *ve smyslu jejich mandátů* prostě není přezkoumatelná OČTŘ a puntík. Jediné sankce mohou být politické. Ústavodárci zřejmě nepočítali s tím, že se poslancem stane děvka; ale i tak si myslím, že omezením indemnity by soudní moc získala dominantní postavení (výkonná je jí podřízena už dávno).
Dálnice a státní zastupitelství – tam se NSZ nejspíš nechce blamovat, jako už tolikrát, kdy opicajti poslali k soudu nedomyšlenou, nedořešenou, děravou nebo i zcela nesmyslnou kauzu. Ona v dnešní legislativní houšti lecjaká legální praktika je zpětně napadnutelná a lecjaká jahoda se ráda vyhřívá v pozornosti médií jako mafiobijec. Ale konkrétní detaily neznám, dočkejme času.
Justice je v ČR v docela slušném stavu, rozhodně slušnějším, než prokurátoři (SZ jsou a hlavně se cítí mnohem více v pozici prokurátorů než státních zástupců) a cajti. Minimálně tolik nepodléhá tlakům davu a médií, které by chtěly každého podezřelého mučit, odsoudit a setnout během jediného dne.
Dobrá diskuze, jen se mě po přečtení Vlkova článku zmocnila beznaděj
Vlku, máte můj obdiv za to, s jakou úporností a houževnatostí se snažíte všechny ty sviňárny mapovat a skládat do nějakých celků. Leč marnost nad marnost.
Přiznám se, že ač založením optimista, chytající se znovu a znovu záblesku nadějí (které měl přinést Zeman, Bradáčová, odstranění Rampuly, odchod Kubiceho, atd.) stává se ze mne člověk, který už nevěří ničemu a především ne policii a justici. To, přidáno k mé trvalé nedůvěře k médiím, ze mě dělá skeptika jak vystřiženého (jakkoliv skepsi nemám ráda).
Mám pocit, že na spravedlnost si u nás jen hrajeme, stejně jako na svobodu a demokracii a je mi to denodenně připomínáno, abych zase snad nepropadala iluzím o nápravě. Taky o co se opřít, když justice sama svou důvěryhodnost podkopává. Dočkali jsme se snad opravdu privatizace práva a výkonné moci a ty tu fungují jen pro ty, kteří na to mají (peníze, moc)?
Kdosi před časem o naší „spravedlnosti“ napsal – „je někde zeď, do které to všechno narazí a vezme nárazem ten správný směr?“ (už vím – byl to asi Steigerwald). Nejspíš se zdi nedočkáme, nevím, zřejmě nejsou cihly 😦 . Zatím pořád cesta volná a jede se dál…..
Nevím, jestli je to přímo souvisící s tématem, ale je tu také ještě kauza Nečas.
Kromě potvrzení staré známé poučky, že „k…a proti vodě, utáhne tři lodě“ je tu ještě jeden zásadní poznatek.
S českou republikou si v podstatě lze z venčí i zevnitř dělat,co se komu zlíbí.
Pokud ústavní činitelé jsou schopni takových nehorázností jako Nečas (ve vztahu k Naďové), jsou vydíratelní, odstřelitelní prostě jsou jasným nebezpečím pro stát.
Nečas je jen špičkou ledovce.
Co dělá BIS, aby takové nebezpečí eliminovala? Neselhala fatálně v tomto případě?
Ale to je spíš otázka pro S.Š. nebo Lexe.
Berte či neberte toto srovnání. Kde by asi byla dneska naše justice, kdyby byla dobrá vůle (vím že fantazíruji) podívat se na zoubky všem v kauze MUS atd. . . no a teď si to srovnejte s přístupem a akceschopností Švýcarů. Ať je vina kde je, jedno řekli zcela jasně. Takto pojatá a provedená privatizace MUS nemá oporu v myšlení civilizovaných zemí . . . a pánové z MUS i se svými advokáty jen zírali, protože jim konečně začal problém. A u nás Václav Klaus jen mávne rukou a vzkazuje nám ve svých rychle za sebou vycházejících knihách, že dospěl(li) k závěru, že ti všichni kmotři jsou solí naší ekonomiky. Ach jó.
Nucený správce VZP podepsal s Protonovým centrem, bez vědomí orgánů pojišťovny, smlouvu zajišťující Centru na mnoho let dopředu miliardu ročně od VZP za léčení jejich pacientů, ač potřeba je méně než desetinová, a VZP může a uskutečňuje léčbu uskutečnit levněji v Mnichově. Nyní nabízí VZP neúspěšně Centru dohodu na desetině, t.j. sto milionů ročně, dle potřeby českých pacientů. Centrum odmítá. Žaluje o náhradu škody. Probíhá arbitrážní řízení …
Vrtá mi hlavou jedna věc : jak je možné, že onen bývalý nucený správce už dávno není v cele, že mu dávno nebyl obstaven (zabaven) veškerý majetek, že média píší o arbitráži jako detektivce s otevřeným koncem?
Já vím, žijeme v Česku …
http://www.novinky.cz/domaci/303266-necas-rozlitil-vzp-do-ruska-s-sebou-vzal-zastupce-protonoveho-centra.html
http://www.novinky.cz/domaci/316457-vzp-chce-dohodu-s-protonovym-centrem-rocne-by-tam-poslala-150-pacientu.html
Těžko soudit, ale selský rozum káže, že relevantní instituce mají kooperovat – to je nejefektivnější přístup k tomu jak řešit problémy – ne vzájemně jedna druhou napadat, zneschopňovat, v podstatě podkopávat.
Jenže onen selský rozum nemůže jít za hranice práva, tak jak ťoto právo chrání svobody.
Nevím , snad by alespoň v případě oprávněných podezření na nemorální, neefektivní, škodící atd. chování majících maligní vliv na chod věcí veřejných, společných atd. něco málo vyřešil nějaký speciální mimotrestněprávní a utajený režim, kdy by šlo pouze o to nalézt pravdě nejbližší popis skutečnosti. Také ale nejsem právníkem, takže je to spíše jen v rovině nositele naivního názoru, že v ohnisku tradic evropského myšlení a konání je /měla by být/ snaha o to podat obraz skutečnosti nezkresleně, kdy především platí, že dva popisy jsou vždy více než jeden ( ale kdy také platí, že výsledkem střetu popisů institucionálně neverifikovaných je …žádný popis, snůška domněnek a žvástů, senzací pochybného kulturního významu, potrava pro věčně hladový chřtán médií atd..).
Proč jsou tolik v oblibě například paměti leaderů institucí – kdy se opět formou kulturně nevýznamného žvástu “ dopátráváme“ žvástů ? Je to jedna z těch tolik potřebných berliček, jak se dobírat ke zjištěním , které tak krásně shrnul B. Russell ve výroku , že historie je sledem nepříjemných událsotí, kterým bylo možné se vyhnout ? K čemu vlastně slouží paměť, když má jen nahrazovat kulturně využitelný popis skutečnosti ?
Proč je tak v oblibě na jedné straně hysterické volání po nedotknutelnosti soukromí a na straně druhé stejně hysterické aktivní vyhledávání skulin v této nedoktnutelnosti, ne-li děr ?
Možná že to chce změnit celkový pohled na postavení trestní odpovědnosti osob /ale nejenom, v stejném kontextu lze uvažovat i o “ trestní odpovědnosti“ historických výkladů – viz poslední Vidlákův článek/ , tak, že v ohnisku zájmu bude kulturně-civilizační význam mapovaných procesů, popř. typů…a ne apriori snaha o to vynést rozsudek. To ale předpokládá vzdát se části tkzv. svobod jednotlivce /ke které patří např. i právo vyjadřovat se formou pouhého přesvědčení/ otázkou je, zda by to stálo za to. Naivně se domnívám, že při správné a moudré administraci problému…ano. Naivně proto, že by se jednalo o další a to dost citelné rozšíření komplexnosti zdejší civilizace, už tak dost složité, dost složité na to, aby tu složitost “ utáhla“ i tak.
V podstatě ale lze využít a zneužít téměř všeho. /vzpomeňme jen Kristovo učení a jaká zločinecká nadstavba se na něj nabalila/. Což ale také není epistemologickým zjištěním, to je také jen žvást.
Veřejný majetek /včetně práva veřejnosti vědět o stavu svého majetku pokud možno VŠE/ se však nesmí stát kořistí právníků a jejich spolupachatelů – protože zde je kulturní význam jednoznačný, taková civilizace zkolabuje či bude přejata jiným kulturním vzorcem organizace , přežívání atd. civilizací.