Dvě a každá jiná a přeci s podobnými osudy…


napsala  Ludmila Koláček  Zusková

Při svých toulkách po krajině české, ale také při bádání v oblasti druhé války jsem párkrát narazila na zničené i vysídlené obce. Tyhle dvě v mém článku jsou obě velice známé i když v případě obce Skoky si to mnoho lidí ani neuvědomuje… Je to takový malý postřeh, nápad třeba pro výlet nebo jen tak se zamyslet na tím, že válka i když frontové linie byly vzdáleny stovky kilometrů se dotkla obcí takřka v nitru Čech…

Lidice, obec kterou nemusím snad ani podrobně popisovat. Její osud je znám široké veřejnosti. Měla zmizet z povrchu zemského, z map i z povědomí lidí. Ale přeci se tak nestalo. Přežila zbytek války jen jako holá planina, vedle které po několika letech vyrostla obec nová.

Doslova na dohled od města Kladna leží obec Lidice. Známá to obec po celém světě svým nešťastným osudem, ale se šťastným konce. První zmínky o obci sahají do 13. století. Starobylá obec, kterou stihl v červnu roku 1942 zlý osud. Po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha nastalo v celém protektorátu doslova peklo, které vyvrcholilo zničením obce Lidice. Po neopodstatněném udání byla učiněna v červnu 1942 na obec razie převážně německými vojáky a 173 mužů bylo na místě popraveno. Ženy a děti byly přemístěny do budovy Kladenského gymnázia a ani jejich osud nebyl jiný než tragický.

 V roce 1943 již nebylo po obci památky, jen holá planina.

Lidice1

autor:Peter Stehlík, zdroj Wikimedia.com

Všechny domy, kostel i hřbitov byli pomocí výbušnin strženy a vypáleny do samých základů. Z vyprávění mé prababičky mi utkvělo v paměti jak popisovala když Lidice hořely. Na obzoru se objevila záře, připomínající  zapadající  slunce, jenže na opačné straně něž by jste čekali letní západ slunečního kotouče. Nikdo nevěděl co se děje. Krajinou se rozléhalo dunění a hluk, jaký nikdo nepamatoval. Otřesy byli tak silné, že se třásly stažené kovové žaluzie na jejich obchodě vzdáleném od Lidic jistě dobrých 20 kilometrů. Nezbyl jediný dům. Nezbylo nic než vzpomínky.  Z celkového počtu 503 obyvatel se vrátilo 143 žen a 17 dětí.

LIdice2

 Autor: Miaow Miaow Zdroj: Wikimedia.com

Měl to být konec, ale přeci jen to byl začátek. V roce 1947 byl položen základní kámen obce a již v květnu roku 1948 se začalo se stavěním 150 nových domů. Následovala výstavba muzea a památníku, který se stal cílem mnoha tisíců návštěvníků. Do dnes je místem připomínajícím Lidickou tragédii a zmařené lidské životy za války i když velice daleko od bojových front. Na počest obce se několik obcí a měst ve světě přejmenovalo na Lidice, dokonce se jméno stalo i křestním ženským jménem a dodnes je několik stovek nositelek tohoto jména a to převážně v zahraničí. Mnohé možná ani nevědí, že jejich jméno je jménem vypálené malé české vesničky.

Lidice3

 autor: Miaow Miaow  zdroj: Wikimedia.com

Měla zmizet, měla být pomstou českému národu, měla ukázat sílu okupantů, měla být demonstrací síly, ale nakonec se stala impulzem k vzepření se českého národa a znovu nalezení hrdosti.

Řeknete si, Panenko Skákavá jak se jen něco takového mohlo stát. Jak mohla zmizet celá vesnice. Jak na ni mohla dopadnout válka jejíž boj se odehrával na vzdálených frontách. Ano!

Skoky, malá obec nedaleko od Karlových Varů dnes již ani neexistuje v pravém slova smyslu. Uprostřed lesa je dnes zapomenutá obec Skoky, ze které zůstal jen kostel, hřbitov a několik zbytků posledních budov zarostlých mezi stromy a keři. Málo kdo ví, že známé rčení Panenko Skákavá, navazuje na tuto obec a na kostel se zázračným léčivým pramenem Panny Marie Skočné nebo také Panny Marie ve Skoku.

První zmínky o obci jsou již z 15. století. Lidé a domy přibývali kolem kostela Panny Marie Skočné až na 28 domů o 134 obyvateli kolem roku 1945. Poutní místo kdysi hojně navštěvované pro své léčivé účinky až 40 tisíci poutníky ročně, dnes navštíví možná tak 40 lidí za rok a mnozí z nich jen proto, aby odnesli z kostela ještě to poslední co z něho zbylo. Dokonce se jedni zloději nestyděli ukrást i kostelní báně, přičemž jeden z nich spadl při loupeži z kostelní věže, ale ona pověstná Panenka Skákavá stála při něm a skoro nic se novodobému loupežníkovy nestalo.

Po druhé světové válce byla skoro celá obec vysídlena, neboť byla obcí německou. Lidé kteří přišli po nich se dlouho neudrželi. Z již zmíněných 28 domů jich pět let po válce bylo obýváno jen 18 a to 43 obyvateli. V roce 1961 zbylo jen 16 obyvatel a i ti byli vyhnání novou výstavbou žlutické vodní nádrže. Posledním mohykánem obce byla stará paní bydlící v jedno ze dvou hostinců někdy v 80. letech. Pak už byl konec obce zpečetěn nadobro. Kostel se neubránil nájezdům vandalů a obec zanikla úplně. Kdysi tak významné místo se propadlo do zapomnění. Zbylo jen pověstné Panenko Skákavá. Dnes se alespoň trochu aktivně pracuje na obnově kostela a na zabezpečení před jeho další devastací.

Lidice4

 autor: Ludmila Koláček Zusková

 Hřbitov je z části obhospodařován pozůstalými ze sousedního Německa i dobrovolníky z Čech.

Lidice5

autor: Ludmila Koláček Zusková

Obě obce leží daleko od sebe, ale přeci jen jsou si podobné. Obě utrpěly v důsledku druhé světové války, obě takřka zmizely z povrchu zemského, ale přeci jen svým způsobem přežily a udržely se do dnes. Lidice jsou celosvětově známým pomníkem druhé světové války hojně navštěvovaný památník je toho důkazem. Na Skoky si dnes již nikdo nevzpomene, jen použije oblíbené rčení Panenko Skákavá a svým způsobem vlastně kdysi tak hojně navštěvovaná obec přežívá i do dnešních dnů…

Příspěvek byl publikován v rubrice Koláčky od Koláčka se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

151 reakcí na Dvě a každá jiná a přeci s podobnými osudy…

  1. Qiedo napsal:

    Brzy, nebo pozdě? Omlouvám se.

  2. Hladis napsal:

    No vidíte a to jsem mel z cestiny dobre znamky 🙂 Problém je uz dlouhy zahranicni pobyt, IT zkratkovita komunikace a kompletne jsem ztratil navyky. Chyby zpetne vidim taky, ale tohle není „roman“ a nemam cas ani to po sobe kontrolovat. Uz napsani clanku mi trva dost dlouho. Nektery chyby bijou do oci, ale dulezitejsi je obsah.

    • Eddie napsal:

      Kecy, jsem na tom uplne stejne a presto chyby nedelam, obsah i forma patri k sobe, jste lajdak kolego :-)))

      • Rošádek napsal:

        Na co už by měl mít člověk čas, než zkontrolovat po sobě napsaný článek… Je to vizitka člověka veřejném prostoru. 🙂

        • Rošádek napsal:

          ve veřejném prostoru

          • Puck napsal:

            Krásný vtípek. Děkuji. 🙂

          • Puck napsal:

            Pro takový případ mám permoníky.
            To je ohromná pakáž. Jsou poťouchlí, jejich naschvály jsou nepřekonatelné. Jsou schopni Vám při obědě schovat i vidličku. Vzpomínám na Menšíka v Balakářích, jak mu schovali brýle do opraveného televizoru. Proti těm není obrana. 🙂

          • Gerd napsal:

            Je strčte je, natřete okraje lavoru sádlem a do lavoru nalijte vodu. Trpaslík je dobrý plavec, ale nevydrží.

      • Hladis napsal:

        Ano přiznávám se. Nemam problém to priznat. Jsem v tomhle lajdak 🙂

    • VaclavP napsal:

      Trpím stejnou nemocí a návyky, ještě že lze gramatiku kontrolovat v googlu.

    • Qiedo napsal:

      A pokud někdo ze čtenářů dočetl až sem, budou Vaši předchozí a moji předpředchozí poznámku považovat za jakýsi blábol. Nebudou vědět, že to je jen příklad cenzúry, asi tak primitivní, jako bylo začerňování obličejů Stalina, či Slánského na fotografiích v jisté době. Později pak i nějakého duchovního, z jehož zápěstí fotoshop odstranil nějaké drahé hodinky. Ale k věci. Původní článek, zveřejněný kolem půlnoci, se hemžil spoustou gramatických chyb, na které jsem se snažil taktně upozornit. Vzápětí i autorka si jich asi všimla a požádala vlka o jejich opravu. Ten tak učinil ( byť nedůsledně) a pár chyb odstranil. Moje výtka ale v tu chvíli postrádala logiku, tak ji odstranil také. Takhle tedy funguje „moderovaná“ diskuze? Je tedy ta celá diskuze vůbec autentická?

  3. Vojnov napsal:

    Takových, jako Skoků, těch bylo. Stovky malých obětí velké války. Zaplaťbánbůh, že jí máme za sebou.

    Hodně zdaru EU, ať tak, nebo tak. I kdyby její jediný výsledek byl, že se v Evropě přestaneme tlouct po hlavách, stojí za to.

  4. Pavel.Suchanek napsal:

    Zatím se moc nevyznamenala, sice Balkán v EU nebyl, ale za asistence a existence EU se tam povraždilo asi 400 000 lidí a další lumpárny se tam pod záštitou EU odehrávají i dnes.Takže samotná EU ničemu nezabránila .

    • Hladis napsal:

      Pokud se lidi chteji vrazdit, zabranite tomu jen dalším vrazdenim a na Balkane by to musela byt uplna cistka ci tvrda diktatura aby se tam prestali mlatiti navzajem katolici s ortodoxnima a muslimama, srbove s chorvatama, srbove s albancema………to je oblast, kde vždy jsou problémy a nikdy to nikdo nevyresil. EU by to musela resit raznou vojenskou akci, do které se nikomu nechtělo a jen se kecalo.

  5. Sylva Šauerová napsal:

    Tak to jste si tedy dovolila hodně, paní autorko. Skoky, sudeťácké hnízdo, a ke všemu ještě s německým náhrobkem … 🙂 Ještě že jste přidala ty Lidice … 🙂

    Mimochodem, ten kostel ve Skocích dopadl dobře. Jiné skončily hůř.
    http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=40742

    • Sylva Šauerová napsal:

      Jak již píše nahoře pan Vojnov, takových obcí jako Skoky jsou mraky, jsou dobře zmapovány. Zde Žernovník, prastará vesnice r. 1183 zaznamenaná v darovací listině knížete Bedřicha manětínským johanitům. Stojíme právě uprostřed kdysi kvetoucí návsi obce, která v r. 1930 čítala 257 hlav, to by jeden nevěřil, co ?
      http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=103557

      • Sylva Šauerová napsal:

        Nezničili jsme a nezplundrovali ovšem jenom obce a kulturní památky, nýbrž třeba také hřbitovy.
        http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=153227
        No, však byly také německé, co nám jest po nich ?
        Leč bez vtipkování, člověk by zaplakal, když cestuje naším západním pohraničím.

        • kočka šklíba napsal:

          Ovšem Šauerová, je to tragédie. Nicméně jsme jako občané ČSR nepovraždili milióny lidí, můžete, vy zastánci sudetáků, odpustit zničené stavby a hřbitovy? Ne, pořád budete svoji odpornou propagandou přilévat olej do ohně. Ani jeden život se nevyrovná svoji hodnotou zničenému kostelu, hřbitovu atd, je totiž nenahraditelný. Což vám viditelně nedochází, milostivá.

        • Michal napsal:

          Tak nevím, téma spíše k zamyšlení, ovšem paní S.Š. prostě musí popíchnout a vhodit do debaty sudeťáky. A paní k.š. nahodí starou desku a opět můžeme jet potisíckrát promlácenou slámu.
          Zaniklých obcí, kostelů, hřbitovů je skutečně škoda. ovšem k vylidňování malých obcí a osad v pohraničí docházelo mnohdy už za první republiky, dost často třeba proto, že se hospodáři prostě nevrátili z války.
          Jinak – MY jsme nic nezničili ani nezplundrovali. Vždycky za tím stál někdo konkrétní a podobné sabemrskačské fráze nejsou k ničemu

        • Leo K napsal:

          Obludný ideologický fanatismus hledá vždy nepřítele, protože rozeznává jenom pravdu a lež, černou a bílou. Ale svět je daleko pestřejší a barevnější. Nejenom lidé, ale i obce mají své osudy. Můj praděd z matčiny strany byl nádeníkem v obci Irrgang (Bludná), jak se můžete přesvědčit z výpisu matriky zde: http://www.kyslinger.info/rl.png A Bludná už také neexistuje a tady kopíruji z vámi doporučeného odkazu Zaniklé obce: Víska Bludná (Irrgang), ležící v tisícimetrové nadmořské výšce na návrší mezi údolím Černé a údolím Bystřice při silnici mezi Horní Blatnou a Božím Darem, byla v minulosti typickým roztroušeným osídlením, které nikdy nenabylo podoby uceleného správního celku. Jednotlivé domy na Bludné (a v přilehlém Totenbachu) totiž katastrálně spadaly částečně pod Potůčky, částečně pod Pernink a částečně pod Rýžovnu.
          S tím souvisí i potíž při stanovování velikosti osady – z jednotlivých pramenů totiž není vždy jasné, o které části Bludné mluví. Podle často velmi nepřesného Heimatbuch Landkreis Neudek (1978) zde před válkou stálo 14 domů patřících k Potůčkům, 12 domů spadajících pod Pernink a jeden dům přináležející k Rýžovně, tedy celkem 27 domů, v nichž mělo v roce 1930 žít 81 obyvatel. Tento počet obyvatel se však nepochybně vztahuje jen k Potůčkovské části, čemuž nasvědčují údaje z Chytilova místopisu (1921). Podle nich měla Potůčkovská část 12 domů se 75 obyvateli a perninská 20 domů se 110 obyvateli; kromě toho Chytil zmiňuje i samotu Bloudilka bez počtu obyvatel, jíž má zřejmě na mysli jeden dům na katastru Ryžovny. Chytilovým datům jsou blízké i údaje z Ottova slovníku naučného, který říká, že v roce 1890 jedenáct domů na Bludné s 106 obyvateli náleželo Breitenbachu (Potůčkům) a 21 domů se 147 obyvateli spadalo pod Pernink. A rovněž Sommer (1847) udává, že na Bludné (tehdy ještě ležící na území jáchymovského lesního dominia – k. k. Montan-Wald-Dominium, jehož západní část, s výjimkou katastru Horní Blatné, připadla po reformě správní správy v polovině 19. století Potůčkům coby správnímu centru pro 8 okolních osad) žilo 101 lidí v 9 domech, zatímco v části spadající pod ostrovské panství (později na katastru Perninku) žilo 116 lidí ve 14 domech. Lze tedy soudit, že vrcholu počtu obyvatel (kolem 250) dosáhla Bludná koncem 19. století a později již obyvatel ubývalo. Do dnešní doby se dochovaly pouze dva domy – jeden na katastru Ryžovny a druhý na katastru Perninku; všechny ostatní po válce zmizely. Objevil se ovšem i jeden nový – ten však vznikl jen jako kulisa pro nedávné natáčení filmu Na větrné hůrce. Kdy přesně osídlení Bludné vzniklo, není známé, je však nepochybně starší než vznik Horní Blatné (1532) a souvisí s nálezy rud v okolí, především rud cínu a železa. Po většinu 15. a v první polovině 16. století probíhala přímo těmito místy státní hranice mezi Královstvím českým a Saskem, resp. mezi schwarzenberským panstvím na severu a ostrovským panstvím hrabat Šliků na jihu. Dokud se tyto dříve téměř liduprázdné hraniční hvozdy nestaly předmětem zájmu prospektorů kovů, přesný průběh hranice nikoho příliš nevzrušoval. Jakmile však zde byla objevena bohatá ložiska nerostů, objevily se i spory o vytyčení hranic. Podle některých pramenů s tím může souviset i německý název osady Bludná (ze slov Irrung = mýlka, omyl a Umgang = hraniční obchůzka). Podle jiných výkladů název vznikl ze zklamání prospektorů, kteří při hledání cínovcových žil narazili „pouze“ na železo (slovo Irrgang by se pak dalo přeložit jako bludná žíla). Ať už byl původ názvu jakýkoli, nesporné je, že již v roce 1531 propůjčili Albrecht a Kryštof Tetovští z Tetova (v majetku Tetovských bylo schwarzenberské panství od r. 1425 do r. 1533, kdy je prodali saským kurfiřtům) „starý Irrgang“ na 15 let těžařům, kteří drželi důl již předtím, a to Asmanu Blankenfeldovi, Markétě z Rochau, dědicům Kryštofa z Rochau a Jiřímu z Lipska. To by podle Jangla (1975) mohlo znamenat, že předešlá propůjčka byla udělena rovněž na 15 let, tedy zhruba v letech 1515-1516. Navíc sám název „starý Irrgang“ nasvědčuje tomu, že dolování zde bylo staršího data. Vzniklo zde patrně i větší osídlení, jak dokazuje skutečnost, že se odtud přestěhovalo 7 rodin do nově zakládané Horní Blatné. Prvními osadníky Bludné byli zřejmě horníci ze Saska, zvláště z okolí Schneebergu, kteří po svém rodišti pojmenovali i jeden z důlních okrsků na severozápad od Bludné, jemuž dali název Schneebergl (Sněžná hůrka).
          Koncem roku 1546 přiměl český král a pozdější císař Ferdinand I. saského kurfiřta Mořice, aby mu postoupil na rudy bohatou jižní část schwarzenberského panství. Státní hranice se poté posunula na sever do míst, kde je dodnes, a z původní hranice mezi Čechami a Saskem se stala vnitrostátní hranice oddělující ostrovské šlikovské panství od jáchymovského lesního dominia. Tato hranice (nazývaná také stará šlikovská, schwarzenberská nebo kurfiřtská) přitom probíhá právě Bludnou – zhruba podél silnice Horní Blatná – Bludná, kde se stáčí směrem na jihovýchod a běží dále po hřebeni mezi Ryžovnou a Hřebečnou a odtud přes Špičák na Boží Dar. Hranice je dosud zčásti vyznačena starými patníky. Hornická činnost na Bludné musela mít v 16. století i později obrovský rozsah, o čemž svědčí přečetné zbytky důlních prací jak přímo v osadě, tak především na západ a sever od ní. K pohonu důlních a hutních zařízení byla používána voda z Blatenského příkopu budovaného od roku 1540, který v Bludné obtéká většinu hlavních děl. Z cínových dolů patřily k nejbohatším doly na Sněžné hůrce (např. Zuzana, Heiliger Geist – Svatý Duch), štola Ochsenstollen (Volská; je zaznamenána dokonce na Müllerově mapě Čech z r. 1720) a doly Reicher Trost (Bohatá útěcha), Edler Pelz (Drahá kožešina) a Georg; těžba na nich ovšem ustala již většinou koncem 18. nebo počátkem 19. století. Delší trvání mělo dolování na železnou rudu – krevel, který zde tvořil mohutné výplně Bludenské žíly dosahující mocnosti až 18 metrů. Hlavními železorudnými doly byly Hilfe Gottes (Pomoc Boží) založený v r. 1562 a Nanebevzetí Panny Marie, oba ležící v části Bludné zvané Totenbach, a Gustav přímo v Bludné. Pokusy o těžbu železných rud, která probíhala v hloubkách až 200 metrů, se uskutečnily ještě během 1. světové války a krátce po ní. Důl Pomoc Boží tehdy patřil plzeňským Škodovým závodům. Kromě hornictví se obyvatelé Bludné v minulosti živili zejména typickými krušnohorskými výrobami – paličkováním krajek a šitím rukavic, část z nich nacházela obživu také ve větších obcích v okolí, například v továrně na výrobu hliníkových lžic v Potůčkách. Na Bludné byla již od roku 1820 škola. V letech 1904–1945 se školní učebna nacházela v domě č. 6 v Potůčkovské části. V posledních letech se ve škole učilo jen deset dětí.
          Konec kopírovaného textu. Obce vznikají a také zanikají. Koncem šedesátých let jsem žil v obci Lipová u Ústí nad Labem (německy Spansdorf). V osmdesátých letech měla obec nejen vlastní kostel (sv. Martina), ale i hospodu a vlastní poštu – byla tak zvanou střediskovou obcí. Dnes, v důsledku rozvrácení zemědělské výroby se obec vylidňuje, hospoda vyhořela, pošta je v 8 km vzdáleném Chuderově. Je to život obce, některé jsou životaschopnější, některé, jako například jmenovaný Chuderov se přimkly k městu a některé zanikají. Není třeba šermovat ohnivým jazykem posledního spravedlivého. Zaplakat můžete, ale obávám se, že dějiny znají působivější a opravdovější pláč. Přečtěte si např. Nářek nad zkázou města Uru.

          • Laco Grőssling napsal:

            Potůčky ještě šly, ty jsou v údolí, kde se dalo žít a přes potok JohannGstadt, byla silnice do Annabergu. To Horní Blatná, Pernink, Abertamy, tvrdý život, práce v lese, malé manufaktury v údolí po Merklín. Nezávidím Vaším předkům. I když krásná příroda.

          • Laco Grőssling napsal:

            Jednou jsem narazil v lese nad Pstružím na náhon k manufakturní turbíně vysekaný ve skále. Klobouk dolů.

        • český maloměšťák napsal:

          Šauerová, vy jste ten článek zohyzdila, parazitujete na něm, ten výklad nebyl takovým jaký mu dodává vaše exhibicionistická úchylka,.

          Ppokud něco rod Šauerů zničil a zplundroval, tak se styďte, ale nepřenášejte své viny na nějaké generalizující “ MY“. A plačte, plačte, uleví se vám.

    • Ludmila Koláček Zusková napsal:

      Nemyslím si, že by obec Skoky bylo suděťácké hnízdo… Myslím, že nepřísluší takto označovat obec, nazývanou též české „Lurdy“… Jinak kontroverz není v české a německé obci nýbrž v jejich známosti ve světě (Lidice) jakýsi pomník 2 světové války a obce Skoky a jejich připomínání ve rčení Panenko skákavá… Ano zaniklých obcí bylo mnoho, ale tyto dvě disponují proti sobě dobře zrovna v tomto článku…

      • Michal napsal:

        No jo, jenže tady se Váš článek stal jenom hříčkou v rukou těch, co tady posté hrají dobře předvídatelnou písničku. Odvedou debatu úplně jinam a pak už to žije vlastním životem. O čem že byl ten článek? To je přece jedno, hlavně když můžu vytahovat sudeťáky, pravdolásku, havloidy…
        Jinak jedna zaniklá (a zároveň dobře přístupná) obec leží kousek od Adršpachu. Jmenuje, vlastně jmenovala se, Libná / Libenau a leží na cestě z Adršpachu přes Zdoňov do Chelmska. Kousek od hranic leží torzo pevnůstky, která se měla nacházet v budované celnici. Znalejší si zde mohou připomenout dramatické události ze září 1938, které si vyžádaly zásah čs. armády.

        • Občan napsal:

          Klasika.
          Původně česká obec, po Bílé Hoře poněmčená jako tisíce jiných malých vesniček, velkých vsí i měst.
          Po WWI začal počet obyvatel prudce klesat, takže zatímco v r. 1910 měla cca 470 obyvatel, o 20 let později jich už bylo méně než 400. WWII zánik obce jen urychlila, nic víc. Zanikla by tak jako tak, protože nebyla schopna své obyvatele uživit.

          Úplně nejvíc se mi z poněmčeného pohraničí líbí název „Böhmische Leipe a to, že sudeťáčtí neumětelové ani nebyli schopni přeložit české názvy do němčiny. Jenom je zkomolili (aby byli schopni je vyslovit) a tím pro ně bylo poněmčení dokonáno.

  6. cobolik napsal:

    o tej zasranej vojne ma stale kope jak svina,hoci som z nej hovno zazil a znam len z rozpravania mojich rodicov a nasich buranov,sedel som v tej diere toho pravoslvaneho kostola a dumal,kukal na kamen,fotky, lidice,vsetko len nazov ku ktoremu sa viaze miliony osudov holoty z celeho sveta,co zaplatila najvyzsiu cenu a utrpenie,co si nevieme ani predstavit,clovek sa docita o nejakych jednotlivcoch,ci nasich,ci z inych narodov,ktorych prenesmierne nasadenie rozhodlo,obdivujem jak nasich,co pomahali paraganom,ci tych traktarov co vyvinuli take tocky,ze dodnes sa neda pochopit,najviac toho vyzrala obycajna holota.
    nakoniec zlaty klinec programu mrs.sauerova,ktorej nemienim brat jej hroby,ci dokonca hanobit,ani hrdych vojakov totenkopf by som si nedovolil bo vojaci zo zeleza,dokonca v rusii okolo permu viem naisto maju udrzovane a to nielen vladou bundes republic,ale aj tych traktarov,lez sauerova za toho boha nevidi ,kolko tych hrobov zostalo za tymy z reichu,kolko slz,krvy a potu stalo,ked s masovou podporou volke sa budovali lepsie zitrky reichu,sauerova nevie pochopit,ze pepici tak skoro nezabudnu,jak sudetska volke nakladala s czechisch schweine a ja s tymy pepikmi,cobolsky buran stojim murom ,osobne nemienim stale vykrikovat,ze german to svina,bo zasrany zivot je o niecom inom,treba si s germanom podat ruku a zit v zhode nazivania jak human,ale byt kurevsky na pozore,pred tymy,co o hroboch holoty jej slzach,krvi a pote rychlo zabudaju howgh.

  7. cobolik napsal:

    jasne kto pisal a nemienim stale vyplnovat kolonky bo mam v pazi.

  8. cobolik napsal:

    este,musim dodat,bo by som neprezil,velmi pekne pise panenka kolacek a co ma dalsie napadlo,ze ta dnesna doba to nie len v pepikove,miznu nie len kostoly,hrbitovy,fabriky,mizne ceska dusa ,mizne nasadenie vasich,mizne historia tych,co si hovoria cesi a to je nebezpecne viac,jak vybuch reaktoru v temeline,na to pepici muzete vzit jed.

  9. cobolik napsal:

    este napisem,jak som tu videl v tej riti czech wake up!to vsetko,co pisem plati len pre obycajnu holotu bo ta pochopi vo co go a nejaky kozmopolita,ci vysoko inteligentna vychcanka co ma nabitu palici nejakym izmom ani nechcem,aby vobec nieco chapala,vlastne ona ma aj tak za buranske dristy tohto kalibru,co mi vobec nevadi,lebo oni maju na vlas podobne,len nie pre nasich,ale pre svoju skupinu,skupinu spravneho kuku.
    uz docista nakoniec,moje vyrazy dlazdica myslim velmi uprimne a s najvacsim citom k blzikemu.

  10. Petrpavel napsal:

    Klasické zaměňování příčiny a následku. Propaganda.
    Není vůbec divu, že se hned přihlásili S.Š. a Hladis a Eddie (a Anonymní) a kočka šklíba nazvána soudružkou.
    Vy se vlku divíte, že sem pořád chodím. Nikde jinde než mezi vašimi oblíbenci se člověk tak úžasně nepoučí.

    • vlk napsal:

      U mně soudruhu se schází lidé různých názorů. A pokud nepřekročí moje velmi volná kriteria pro diskusi mají volnost ve vyjádření svých názorů. Dokonce i bolševici. A tudíž i jejich protipoly.
      Já chápu, že pro soudruha je to nezvyk. I po 25-ti letech, že by měl čelit jiného , než souhlasnému názoru.
      Nevšiml jsem si, že by někdo z vámi jmenovaných v diskusi pod tímhle článkem měl nějaký problém s odsunem. Že by psal proti němu, jakkoli minimálně někteří k tomu jistě tendují.Ovšem momentálně jsou vaše nájezdy na jmenované mimořádně hloupé.
      Že existují stovky zaniklých vesnic a městeček v pohraničí, kde nezůstala třeba ani jedna chalupa, je prostě fakt. Znám celkem slušně okres Cheb a Tachov. Nemám žádný problém jich dát nejméně deset okamžitě dohromady.
      Váš problém je , že jste nepochopil ani název článku. Natož jeho obsah.

      • Petrpavel napsal:

        Uznávám, každé nájezdy jsou hloupé. Mimochodem, nejsem soudruh…jen volím dočasně komunisty protože bohužel jiná levicová strana u nás není.
        Kéž by Vám to udržování protipólů vydrželo. Nic proti tomu, naopak. Někdy to ale mívá namále, že? A to nejsem neslušný, jako ti protipólové někdy… Jen jsem svým poznáním vyhraněný.
        Význam článku bych skutečně potřeboval dovysvětlit. Zkuste to.
        Že se pohraničí vylidňovalo a vylidňuje, to je proces, který nám může vadit,ale to je tak všechno co s tím můžeme, racionálně vzato, dělat. Úbytek pracovních příležitostí tomu nyní jenom napomáhá. Státní statky tam už asi těžko budou vznikat, výrobní podniky jakbysmet, když i jinde krachují.

      • táta napsal:

        vlku
        Nevšiml jsem si, že by někdo z vámi jmenovaných v diskusi pod tímhle článkem měl nějaký problém s odsunem. Že by psal proti němu, jakkoli minimálně někteří k tomu jistě tendují.Ovšem momentálně jsou vaše nájezdy na jmenované mimořádně hloupé.

        ?????????????????????
        Sylva Šauerová napsal:
        Listopad 30, 2013 v 3.23

        Tak to jste si tedy dovolila hodně, paní autorko. Skoky, sudeťácké hnízdo, a ke všemu ještě s německým náhrobkem … Ještě že jste přidala ty Lidice …

        není na to být objektivní

      • Občan napsal:

        Nám, „soudruhům“, slouží ty Vaše permanentní útoky ad hominem ku zocelení.
        Vyjde to totiž levněji než platit nějaké obskurní agentuře za školení v oblasti komunikace a psychologie.

        • Laco Grőssling napsal:

          Tak nějak. A vzhledem k podivuhodně nízké vzdělanostní úrovni oponentů se ani moc nezapotíme, že ?

          • Michal napsal:

            Jasně, úplný bratři v triku … 🙂

          • Hladis napsal:

            Neda mi to. Když vidim vase přestřelky s Vlkem, jsem uprime ohromen tou „vzdelanostni urovni“ soudruzi. Opravdu a myslim to uprime 😀

      • Ludmila Koláček Zusková napsal:

        Koukám, že můj článek se podobá právě běžícímu Velkému století… Monozí si mysleli že je to jen nudný dokument vhodný do základních škol, ale hned druhý díl vyvolal diskuze „co tím vlastně chtěl básník říci“… Já jsem si třeba vyložila nahé pozadí ba i popředí pana Beneše při přijímání Mnichova, že ČSR má v tu chvíli holé pozadí… Třeba to tak nebylo myšleno, ale udělalo to své… vyvolalo to v lidech zamyšlení pohoršení a diskuzi o což autorům šlo asi více, než natočit dokument jakých jsou stovky…

        Opravdu nejde o porovnávání českých a německých obcí nýbrž o to, nezmyzela ani jedna z nik v pravém slova smyslu… Z obce Lidice se stal mezinárodní pomník druhé světové války a obec Skoky je stále udržována ( i když často nevědomky) právě v již zmíněném rčení Panenko Sákavá…

        Jsem ráda, že to vyvolalo diskuzi a lidé se zamýšlejí… Njsem odpůrcem odsunu i když uznávám, že se jako vždy svezli s těmi „špatnými“ i ti „hodní“ , ale tak už to v životě chodí…

    • Hladis napsal:

      Paranoia a schizofrenie soudruzi uz dosahuje vysoke urovne ze 🙂 Tak ja něco napisu k pravopisu a uz je to propaganda 😀 😀 😀

      • Ikena napsal:

        Vazeny Hladisi,
        a Vlk mi urcite dovoli, Vas posledni prispevek je dosti a dosti ubohy.
        Me taky muzete povazovat za „komance“. Kdysi jsem s takovym Rumcajsem na Akt. vymenoval stouchance tezkeho kalibru a mluvim nekdy rovnou k veci a primo. Jak jsem vycetel ze vsech Vasich zdejsich prispevku na jakekoliv tema, Vy uznavate jen svuj nazor a nici jiny. Vy jste velmi namysleny clovek. To rikam lidove receno na plnou hubu.

        • Hladis napsal:

          Tak ja jsem narcen z propagandy, kdy si postěžuju sam na sebe se svým pravopisem a ma reakce na ubohost je uboha ? Nevedel jsem ze i pravopis je propaganda 😀 Jinak kralici dupou dobře a medvídek z Bogoty uz dorazil ?

          Teda co se tady clovek nedocte to je opravdu zážitek. Opravdu by me zajímalo, kam se vytratilo to, co tenhle blog ma prezentovat. Asi to skoncilo v zumpe spolu se soudruhy a trolly vseho druhu.

      • český maloměšťák napsal:

        Nic ve zlém…vy jste komunista ?
        Víte, každého druhého tady oslovujete „soudruhu“…tak jsem se chtěl zeptat.
        A jste ve straně již dlouho, jste “ předlistopadový“ ?

        Píšete o hysterii jiných , ale sám sem sypete smajlíky jak nějaký idiot.

  11. Občan napsal:

    Vesnička Skoky vlastně žádnou vesničkou nebyla. A dokonce se nejspíš ani nejmenovala Skoky, ale spíš Pařez nebo Kláda (německy Stock) 🙂
    On to byl vlastně obyčejný panský kolonizační hospodářský dvůr (v 16. století krátce věnný dvůr Ursuly von Reitenbach/ provdané Stampach, společně se třemi poddanskými usedlostmi v Teleči). Teprve v pol. 18. století zde existuje jakási osada (možná něco jako ubytovna dělníků stavějících poutní kostel) s několika málo (asi šesti) poddanskými usedlostmi. Aby vůbec mohla být prohlášena farností, musela církev k osadě pro nedostatek obyvatel „přifařit“ několik ještě menších okolních osad a dva mlýny (Dolánka – něm. Dollanka, Mlyňany – něm. Lindles, Martice – něm. Maroditz a mlýny Havlův – něm. Habelmühle a Rohrův – něm. Rohrmühle).
    http://www.genealogy.net/reg/SUD/kb/mariastock.html
    Mimochodem – tyhle usedlosti mívaly značně dočasný charakter. Obvykle trvaly, dokud půda či les panstvu vynášely, eventuálně dokud je nesmetla povodeň, neúroda, lýkožrout, epidemie či jiné podobné nadělení…

    Do 1. poloviny 17. století bylo obyvatelstvo dvora české a protestantské. Po bělohorské tragédii byla zahájena násilná rekatolizace a germanizace i v tomto řídce obydleném koutě země. Původně čeští obyvatelé osady „přijali“ německá jména, resp. byli nahrazeni německými kolonisty.
    A tak se stal Jan Haška Hansem Hasskou, Vojtěch Januška Vogtem Janusskou, Jakub Haška Jacobem Hasskou apod…

    Mohu se proto jen hořce smát nad pokryteckými pindy prosudeťáckých slouhů, pro něž začíná veškerá historie až 9. květnem 1945.
    Že jejich soukmenovci germanizovali původně česká území a obce, to okázale ignorují.

    No, a jak to bylo se skockou „farností“, je moc pěkně popsáno zde:
    http : // www . skoky . eu /clanky/genius-loci/dejiny-a-soucasnost-skoku/ (je třeba umáznout vložené mezery)

    Jakékoli srovnání Skoků s Lidicemi či s kteroukoli z německými nacisty vyvražděných českých, moravských či slovenských obcí, je (eufemisticky řečeno) zcela nepřípadné.

  12. Věra Říhová napsal:

    V reakci na Anonyma v 6,21 o mizející české duši musím konstatovat, že i já se svými přáteli jsem konstatovala, že s českým národem se děje něco velmi podstatného.
    Zaprvé mnoho lidí paušalizuje český národ podle jedné jeho skupiny a to podle střední maloměšťácké třídy. Kdykoliv kdekoliv čtu, že Češi jsou takoví a makoví, mám pocit, že vůbec nejsem Čech, že Češi nejsou ani mí příbuzní ani mí přátelé. Máme českou občanku, ale ve své rodné zemi se cítíme jako emigranti. Paradoxní je, že právě tato maloměšťácká skupina se za své češství stydí, dokonce popírají i svůj slovanský původ, neboť Slované jsou pro ně méněcenní východňáci, hledají své evropské předky, nejlépe šlechtické, do svého rodného jazyka vkládají anglické a německé výrazy typu „Vo co gou ?“ .
    Zadruhé na svých toulkách českou zemí vidíme obrovskou devastaci národních památek všeho druhu kromě zámků, které jsou maloměšťáckou společností restaurované a opečovávané, hojně navštěvované a plné rozličných kulturních akcí.
    Morava takové problémy se svou národní identitou nemá, kdykoliv tam zavítám, vím, že jsem na Moravě a mezi Moraváky, tedy kromě multinárodních velkoměst.

    • Jan cermak napsal:

      Nebyla jste na epopeji v veletrznim palaci? Doporucuji vrele. S moravaky mate pravdu, ale i v cechach najdete „moravske“ regiony, jizni a vychodni cechy. Nejhorsi jsou sudety a stredni cechy. Sudety jsou bez kontinuity, ty stredni cechy jsou pro mne zahadou.

    • Hudec napsal:

      Vnímám to podobně jako vy.

  13. Laco Grőssling napsal:

    Tak nevím co tímto článkem paní autorka chtěla říci ? Srovnat ničemné nacisty a to co se přihodilo po válce jejich rodinám v českém pohraničí ? Asi ano, v rámci relativizace „úděsné viny, se kterou už budou žít Němci na věky ( kancléřka Merkel )“.
    Je proto třeba stále připomínat, že pokud by zdivočelý nacista vyhrál válku proti SSSR, následovalo by pro Čechy to co řekl Hitler v době heydrichiády, „předložíme Čechům směnku k proplacení“. A ta platba by měla podobu desetitisíců Lidic. Včetně těch mrtvých, odvlečených na Sibiř na otrocké práce, nebo „převychovaných“.
    To Němci v pohraničí si zachovali životy, přišli za svá těžká provinění jen o majetky. A tak jejich zbytky provokují a provokují a přejí nám jen to nejhorší. Za podpory místních koupených ničemů .
    A ještě konkrétně, znám osud některých vysídlených obcí ze západního pohraničí, neb polovina rodiny tam má kořeny. Konkrétně hřbitovy. Tehdejší Místní národní výbory z městeček ctily ( alespoň ty co znám ), že pokud Sudeťák posílal nájemné za místo na hřbitově, nechal je v pohodě a vždy se našel někdo místní, kdo je nějak upravil. Bohužel těch platících ( tehdy směšnou sumu, stejnou jakou platili Češi ), bylo minimum .
    A k těm památkám. No pravda ani já nemám radost obecně z jejich stavu a to ať jsou na západě nebo kdekoliv jinde. Obecně v tomto případě platí, že hodně záleží na osvícených majitelích. Zkušenosti i po 24 letech vlády Pravdolásky i Penězažnaprvním jsou stejné jako dřív, takže takové i takové. Uvedu jen dva příklady.
    Zajeďte se podívat na soubor renesančních domů z horní části Jáchymova po 24 letech po kontrarevoluci. Děs a hrůza a kulturní ostuda. A stejný pohled na historické městečko Úterý nedaleko Teplé, ještě v šedesátých letech odsouzené ke zbourání cenných středověkých domů. Nebe a dudy.
    A ještě jeden příklad. Roudničtí Lobkowiczové prodali nádhernou architekturu restituovaného místního barokního pivovaru jakémusi člověku z Texasu Júesej. Cenná památka dnes před zřícením. Atd. a tak pořád.

    • Rošádek napsal:

      Jo! Je tam Pravdaláska 🙂

      Ostatně si myslím, že diskuse a dialog se obecně dost přeceňují.

      • Laco Grőssling napsal:

        No vládli tu posledních 24 let ? Vládli, tak jaképak copak. Jde to za nimi.

    • Michal napsal:

      Ovšem podle jedné reportáže v TV hodlal onen člověk z Texasu Júesej pivovar opravit. Město mu „pomohlo“ tak, že v rámci „ochrany“ stavby rozřezalo historické krovy na nepoužitelné kusy.

      • Laco Grőssling napsal:

        Tak to máte špatné informace. Onen pivovar je přímo naproti nádraží na celkem frekventované ulici obíhající jednosměrně severní část města. Hrozilo, že architektura spadne na chodník a tuto silnici. Majitel z Júesej na četné výzvy nereagoval a stavbu nezabezpečil, tak dostal pokutu, nezaplatil, potom exekuci. Město na záchranu památky nemělo peníze, je těžce zadlužené radními za Topinky a ODS. Tak teď na poslední chvíli buduje provizorní zastřešení, aby v zimě nespadly historické barokní klenby.
        Ona reportáž v TV byla těžce tendenční a lživá samozřejmě.
        Ale prvotní vinu nesou restituenti Lobkowiczové ( Júesej Boston ), kteří neměli restituovat to s čím si nevědí rady. Ostatně Jezeří je stejná jejich písnička. Prodali bukový les kolem zámku německé firmě a zámek potom hodili na stát zpátky.
        Jó a potom ještě chtěli prodat horu Říp Krajskému úřadu. Fakt vypečená rodinka.

        • Gerd napsal:

          On už jejich největší zbohatlík Jan Vojtěch Popel z Lobkovic se předvedl v době pobělohorské. A otec jmenovnaého byl za bezostyšné krádeže popraven. Tak možná mají takové akce v genech.

        • Pavel.Suchanek napsal:

          Takhle, majitel z USA není povinen reagovat na dopisy z ČR, protože povinnosti se dají ukládat jen dle zákona a ty dopisy byly dle zákona ČR a ten končí na vnějších hranicích ČR. Takže to je podobné, jakoby Vám poslal obsílku úřad přístavního kapitána ze sousostroví Zeleného mysu k projednání přestupku ve věci nesprávného přistávacího manévru k lodnímu molu tj. dle zákona o pobřežní mořeplavbě.Tak tomu úřadu můžete napsat, buď zdráv a piš domů.

    • Občan napsal:

      Mně stačí povyjet do přípražských Lobkovic a shlédnout stav původně nádherného renesančního zámečku s ještě starší gotickou obytnou věží a s barokní dostavbou.
      „Zrestituován“ jakýmsi lžipříbuzným Lobkoviců (poněmčeně Lobkowicz či Lobkowitz), který si říká Alexandre de Ridder aka Alexandre Lobkowicz.

      Dnes chátrající barák, z jehož barokní poloviny je prakticky ruina, k níž je o strach se přiblížit, a zbytek je mokrý a zanedbaný. To samé hospodářské budovy a pozemky – kopřivy, nálety, bodláky, bordel a trosky. Vybydleno…
      A to do zámečku investovala do předání „restituentovi“ Akademie věd ČR několik milionů Kč a aktivně jej využívala (přičemž z historických částí nebylo zničeno nic – dokonce ani gotické kapsy pro vložení trámků dřevěného ostění). Dnes už není zámeček ani památkově chráněn!

      • tresen napsal:

        Opravník nepodstatných omylů:
        Z renesance je tam minimum, nějaké obvodové zdi a brána.
        Bývaly zde depozitáře Národního technického muzea, ale pro špatný technický stav byly sbírky odstěhovány. V osmdesátých letech zde měla jakési záměry Karlova univerzita, ale nic tam podle mne nerealizovala. V téže době obec opravila polozřícenou věž.
        Od letošního května je zámek otevřen pro veřejnost.

        • Občan napsal:

          Třešni, my jsme to tam v prosinci 2011 navštívili.
          Barokní část ruina, renesanční část krutě zanedbaná (přičemž bylo vidět, že byla nedlouho předtím kompletně zrekonstruovaná vč. nových omítek a střech), věž dtto jako renesanční část.
          Areál totálně vybydlený, s hromadami bordelu na dvoře i v hospodářských budovách. Jediným, kdo se tam vyskytoval, byla nějaká sociáně slabá rodina v jakémsi stavení v levé části dvora (směrem od zámečku).

          Lobkovice JSOU renesančním zámkem, vzniklým přestavbou z gotické tvrze (přestavbu vlastník Jan Ratibor Sekerka kolem r. 1610).
          Portál NENÍ brána, ale takový ten architektonický čurbes kol dveří do chalupy 😆 .
          Kolem r. 1660 byla z baráku ruina, protože Sekerkové zchudli, Majští, kteří zámeček odkoupili, na barák dlabali a někdy kolem r. 1616 to prodali zpět Lobkovicům (Polyxeně). Ti na chalupu dlabali dál, až definitivně vyhořela a spadla.
          Až kolem r. 1680 to začali Lobkovicové opravovat a dostavovat (to je ta barokní dostavba, dnes opět v troskách). Pak z toho udělali administrativní provoz.
          Od pořátku 19. století zámeček nepatřil Lobkovicům vůbec, nýbrž jej vlastnil pražský advokát Měchura a posléze manželé Palačtí (aaano, TEN František historik), jejichž syn to opět prodal Lobkovicům v r. 1897. Od té doby sloužil zámek opět pouze jako administrativní budova a ubytovna.
          V 80. letech přešel zámek do správy FF UK a byla zahájena jeho REKONSTRUKCE pro potřeby depozitáře knihoven a studijního střediska. DÍKY této rekonstrukci získal zámeček svůj PŮVODNÍ renesanční vzhled.

          • tresen napsal:

            S tím portálem máte pochopitelně pravdu, moje nepřesnost.
            Jak to bylo s rekonstrukcí zchátralého vnitřku pro potřeby UK, nic jsem nenašla, jenom předpokládám, že pokud v patrech měly být umístěny knihovní fondy, byla by nutná výztuha stropních konstrukcí. O depozitárním klimatu a podobných vychytávkách se tenkrát ještě moc nemluvilo, nejběžnější a nejúčinnější opatření proti vlhku v historických objektech bylo větrání v mrazivých dnech.
            Jak to bylo s tou polorozpadlou věží a kdo ji opravil, vím jenom z netu, nebyla jsem u toho.

      • vlk napsal:

        Soudruzi
        a co sem takhle dát soupis staveb, které v roce 1948 vypadaly k světu, byl v nich živý ruch a v roce 1989 z nich byly totální ruiny. Schválně – který seznam by byl větší
        seznam ruin vzniklých za bolševika nebo seznam ruin vzniklých po roce 1989?
        Propagandistické kecy ani z jedné ani z druhé strany mne neberou.

        • Hudec napsal:

          Největší souhrn ruin by asi byl ze dne 8.5.1945, řekl bych tak od oka.

        • Laco Grőssling napsal:

          Vlku promiň, dost nepatřičně položená otázka, mírně řečeno. Ona není památka jako památka. Ostatně devastovaly se vždy ( viz památky za takového Metternicha zdrovna u Vás u Plzně ), nebo kláštery, ze kterých udělali podnikatelé v 19. a ve 20. století tu tabačky ( Sedlec, to v lepším případě, nebo slévárnu, Zlatá koruna, v tom horším ). Ale nedivím se, o památkové péči toho asi moc nevíš.
          Ta česká památková péče patřila od R-U metodicky k nejlepším v Evropě a to včetně období za bolševika. Její metodické základy položil jakýsi dr. Max Dvořák ( shodou okolností syn archiváře roudnických Lobkowiczů ) později profesor dějin umění ve Vídni.
          Podílel se také na prvním soupise uměleckých památek Čech a Moravy ještě z před první Sv. Války. Vyšlo několik dílů, ve kterých byly zahrnuty památky řekněme špičkové ( v Tvé terminologii abys věc lépe pochopil Gambrinus extraliga ) první a druhá liga. Z těchto soupisů v roce 1989 stálo ještě určitě 90 % nemovitostí. Dnes tipuji tak 70 %.
          Bolševik vydal navíc dva obsáhlé soupisy památek od Gambrinus ligy po druhou ligu. Možná, že mnohé památky z okresních přeborů zanikly, ale jak jsem napsal v roce 1989 těch hlavních stálo 90 %.
          Devastace památek první kategorie po roce 1989 se bohužel týkala právě těchto, zejména zvlčilými restituenty a finančními spekulanty zaviněná. Těch zástav u bank a neuskutečněných projektů na hotely atd. atd.. Nesmíš dát na šoty ČT, které, všimni sis, vždy když se mluví o církevních restitucích pustí obrázky na polorozbořené kostely a zámky ( jak je to možné, že po 24 letech ) ale hlavním účelem je vštípit divákům, že dobrákům z katolické církve jde o takové budovy. Ne o lesy, podle a rybníky v násobně miliardových hodnotách a stavební parcely kolem Prahy za desítky miliard. Ty neukážou.
          Takže jaký seznam zdevastovaných památek by byl delší ? Určitě ten dnešní, alespoň pokud jde o tu horní první polovinu ligy.

        • Občan napsal:

          To byste jich moc nenašel.
          Pokud se podíváte na dobové fotografie, jsou baráky vesměs podmáčené, s narušenou nebo opadanou omítkou, často s využívanou jednou částí, zatímco zbylé chátrají nebo jsou již ruinami. Kostely, paláce, zámky i zámečky.
          „Živý ruch“ spočíval obyčejně v administrativním využití budov, v jejich využití na byty pro zaměstnance nebo pro komerční nájmy, eventuálně sloužily jako hospody apod.

          Zajímavějším než fotografie by byl přehled dluhů a hypoték, které na těch památkách vázly. V zadlužování nemovitostí byly (a jsou) jak šlechta, tak církev velice zdatné.

          Fotopřehled ruin vzniklých PO r. 1989 vychází jako občasník na A.cz.

        • Leo K napsal:

          Vlku, to je dost obtížné. Vyrůstal jsem po odstěhování z Plzně v Chebu. Po odsunu Němců baráky chátraly, protože dosídlovali jenom cikáni. Éra zlatokopů už dávno skončila tím odsunem. Co to znamenalo pro Cheb, který byl z 99,5% německý, to se jen obtížně dá dnes pochopit. Je pravda že švýcarský klášter U tří křížů si nově vzniklá PS usurpovala pro sebe a předělala na kasárna. je pravda, že restaurace Střelnice na začátku Egertálu se rozpadla, protože tam začínalo hraniční pásmo, ale je také pravda, že se postupně zprovoznil bombami zasažený viadukt do Frant Lázní, že se vybagrovaly ty nebetyčné hromady trosek před nádražím (prý tam stál Hnědý dům) a zprovoznilo a nakonec i postavilo nové nádraží, že se po prvotním cikánském nájezdu dal do pořádku Špalíček a Dlouhá ulice (paralelní s náměstím), že z trosek kina Gloria Palast, kde jsme si jako kluci hráli na válku a házeli po sobě cihlami…atd. Bylo by to dlouhé povídání. Vyrostl nový Cheb, dost rozdílný od německého Eger. Ano viděl jsem mnoho poničených kostelů – nejvíce mě bolel ten v Doupově, ale i to souviselo zpravidla s tím obrovským transferem lidí po válce. Ač by to bylo hezké, opravdu neexistuje kouzelník, který mávne hůlkou a všechno je najednou jako nové, zářivě čisté.

      • Laco Grőssling napsal:

        Ono Lobkowiczů je jak hnoje. Ta hlavní větev a historicky nejvýznamnější byla roudnická. Rigidní katolíci, zakladatel větve Zdeněk Popel podepsal ponižující a germanizační Obnovené zřízení zemské 1627, za kolaboraci s Habsburgy a protičeské chování dostal knížecí titul a Řád zlatého rouna. Později dostali i titul vévodský, podle vnitrorodinných pravidel jej ale převzala křimická větev, neb ta se nezapletla morganatiickým sňatkem.
        Pak ještě mělnická větev, tam se mělnický zámecký pán nedávno rozvedl a vzal si jakousi operní divu. A protože mu docházejí prachy, prodal nedávno Škrétův obraz NG. Pak ještě větev beřkovická atd. a tak podobně. Prostě vypečená rodinka široce rozvětvená.

        • Gerd napsal:

          Zajímavý je případ státního bankrotu po bílé hoře, na kterém se podílel jemnovaný Lobkovic, Lichtenštejn a Mordechaj. Při té příležitosti připravili protestanty i o tu malou část náhrady, kterou za zabavované majetky dostali.

    • Občan napsal:

      Roudnice pivovar od Baileyho z Texasu Júesej, resp. od exekutora, letos odkoupila za 3,3 mega a hodlá jej opravit a využít.
      http://zpravy.idnes.cz/pivovar-v-roudnici-uz-patri-mestu-dro-/domaci.aspx?c=A120711_142224_usti-zpravy_mav

      Co se Lobkoviců týče, tak oni jsou po celá staletí „skvělými“ hospodáři. Protože i ten pivovar dokázali dostat do konkursu, v rámci jehož řešení jej koupil onen „Texas Júesej“ v r. 2001.
      http : // www . pivovary.info/historie/r/r.htm

      ________________________________________________________________
      No, a k tomu Suchánkovu blábolu jen dodám, že „Texas Júesej“ MUSÍ samozřejmě dodržovat zákony země, v níž vlastní nemovitost.
      Krom toho má v ČR nahlášen pobyt, a to na adresách:
      Kralupy nad Vltavou, Na Cukrovaru 1086, PSČ 278 01
      a
      Roudnice nad Labem, Poděbradova čp. 323, PSČ 413 01

      Jen tak mimochodem – ono je to s tím Johnym z Texasu vůbec s velikým otazníkem.
      Protože na adrese „513 North Rogers St., Waxahachie, Texas 75165 stojí malý dřevěný domeček, který je momentálně nabízen k prodeji za 103 000 doláčů. Sídí v něm jakési rychlé občerstvení „Leon´s Country Store“, jehož býval majitelem náš milý Johny. Dle US obchodních registrů je ale nyní „neaktivní osobou“.

  14. Občan napsal:

    Jo, a ten kostel se nejmenuje „Panny Marie Skočné“, ale „Panny Marie Pomocné“ (podle kopie nějakého Passovského „zázračného“ obrazu); lze tén nalézt názvy „Navštívení P.M.“ a „Nepokvrněného početí P.M.“.

  15. tresen napsal:

    Zaniklých osad je skutečně mnoho. Mne zaujala tahle: http://cs.m.wikipedia.org/wiki/Zvonková
    Nebýt kostela, nic by nenapovídalo, že tu před sto lety žily stovky lidí. O osudu zdejšího faráře se dočtete v odkazu.

    • Občan napsal:

      Urzidil – to je takové typicky německé jméno 😉

      Zvonková a více než 200 domů? Leda se všemi okololežícími osadami a samotami:
      http://www.ckrumlov.info/img.php?LANG=de&gallery=ad2006102201&img=2006102207

      • tresen napsal:

        Urzidil byl pražský básník, kamarád Jana Zrzavého, a do Zvonkové jenom jezdil. Farář se jmenoval Unzeitig.

        Dnes je celý prostor zarostlý křovinami, olšemi, břízami a jinými náletovými stromy. Sem tam stařičká jabloň nebo hrušeň prozradí, kde býval sad. Z domů nezbylo nic.

        • Laco Grőssling napsal:

          Urzidil se čte Urcidl a psal německy, ale nebyl to nacionální fanatik. Takový docela Bémák, v dobrém zemský patriot.

  16. Jan cermak napsal:

    Uvahu chapu jako obecne humanistickou a tudiz prijatelnou. Nicmene taky mam pocit, ze tam chybi kauzalita. Pravda obecne cesi a nemci jsou stejne svine. Ale v konkretnim pripadku minuleho stoleti to neplati, hloubeji asi taky ne, to nemci maji na svedomi ty desitky milionu obeti a stat proti nim byla cest. A v lidicich jsem byl a vzpominky lidickych deti nazivo jsou jednim z nejsilnejsich zazitku co mam, jejich vrahum jsem pripraven postavit se na zivot a na smrt. A to si dneska jiz mnozi nedomysli, bylo to ja nebo ty . Ten atavismus nejde smazat, a kdo tvrdi, ze miluje vlastni dite, stejne jako dite sousedovo, je bud lhar nebo magor.

    • vlk napsal:

      Jene, nic takového v článku není!!! Nikdo nepíše o stejných sviních!
      Závěr části o Lidicích je:
      Měla zmizet, měla být pomstou českému národu, měla ukázat sílu okupantů, měla být demonstrací síly, ale nakonec se stala impulzem k vzepření se českého národa a znovu nalezení hrdosti.
      Závěr části o SKocích a celého článku je
      Obě obce leží daleko od sebe, ale přeci jen jsou si podobné. Obě utrpěly v důsledku druhé světové války, obě takřka zmizely z povrchu zemského, ale přeci jen svým způsobem přežily a udržely se do dnes. Lidice jsou celosvětově známým pomníkem druhé světové války hojně navštěvovaný památník je toho důkazem. Na Skoky si dnes již nikdo nevzpomene, jen použije oblíbené rčení Panenko Skákavá a svým způsobem vlastně kdysi tak hojně navštěvovaná obec přežívá i do dnešních dnů

      Je jasné, co chtěl a autorka vyjádřit.

      • táta napsal:

        vlku
        AČ nevidím do hlavy autorce nebýt příspěvku S.Š tato v azba a směr diskuze vubec nemusela nastat,protože vtom článku je jasně napsáno……………
        ………..Dvě a každá jiná a přeci s podobnými osudy…

        .Dvě a každá jiná ………doufám že mělo znamenat………nesrovnávat

        přeci s podobnými osudy…………….jenže vysledné dopadlo stejně nexzistují

        pokud ale něco vytíkáte jedné STRANĚ………….NEMĚL BYSTE přehlížet proč to vzniklo

        A ZDE JE TO JASNÉ…………..zatáhnout do toho nesrovnatelé………..a ta poznámka první vstup paní S,Š to je teda síla……….pak nemluvte o objektivitě…….TA KRITIKA není na autorku že tak činila…………..ale třeba z mé strany na nedomyšlení co tyto dva případy vedle sebe někteří zneužijí……….A TO V PŘÍPADĚ S.Š EVIDENTNĚ PŘEHLÍŽÍTE

      • Jan Čermák napsal:

        Promiň to výrazivo. Myslel jsem to obecné přísloví : lidi jsou s…., které asi všichni známe. A z toho, obecně lidi jsou lidi, čech nebo němec. A neměli bychom si ty s… dělat. K zamyšlení to je. Ale položíš-li to takhle vedle sebe, konfrontaci se prostě nevyhneš.Protože sice obě utrpěly v důsledku druhé světové války, ale ta válka jaksi nebyla z boží vůle trest. Někdo a s nějakým záměrem ji začal a někdo jiný potom vyhrál. Pokud si z toho vyvodím, že malý člověk trpí velkými dějinami, prima. Ale ať na to koukám odkud chci vypadá to jako, že rovny si jsou.A to je prostě pokus popřít historickou pravdu. Opravujme, vzpomínejme, ctěme. Respektujme souseda. Ale je tu přeci psáno Lidice jsou uznávané a Skoky ne. Ergo kladívko něco je špatně. Souhlasím, že je něco špatně. Podle mne Lidice jsou zapomenuté a málo navštěvované. Skoky jsme zdevastovali , třeba se nad tím zamyslet a tužit se aby naše pohraničí vypadalo a žilo jinak. Máme ale skutečně litovat odsunu a srovnávat sami sebe s Němci, že jsme se chovali „stejně“? Klást tam rovnítko? To si myslím je skutečně trend, intelektuální, v Práglu, a že na to někteří reagují jako na červený hadr mne nepřekvapuje, spíš těší. Naše reflexe, proč to s sudety dopadlo jak dopadlo by asi měla být hlubší, ale asi to nebude černobílé, i zde je občas světélko na konci tunelu. Jdu na kachnu, hezký den, a odpusť ty s…, nebylo to myšleno zle, mluvím tak od dětství.

  17. Hudec napsal:

    Srovnávat vyvražděné Lidice s vysídlenou vesnicí je lidsky ohavnost a logicky nesmysl, neberoucí ohled na kauzální souvislosti.
    Nejlepší zmínkou o Lidicích v souvislosti s vysídlením Němců by bylo z pietní mlčení. Taková přirovnání jsou pro vztahy se sudetskými Němci (či jejich potomky) zcela kontraproduktivní a česky řečeno nasrávací.
    Třeba je to cílem, co já vím…?

  18. táta napsal:

    Tak
    Toto se VÁM paní autorko SILNĚ NEPOVEDLO.

    Možná že jste si vubec neuvědomila možné nevhodné spojení které ale bohužel naplno odhalila paní S.Š MYSLÍM ŽE TO MNOHÉ nemohlo ani překvapit ovšem v tomto aspon u mě opět v mých očích klesla.

    Celkem by mě zajímalo paní Ludmila Koláček Zusková jestli jste to psala S VĚDOMÍM kam to někteří měnovitě paní S,Š DOKÁŽÍ PŘEKROUTIT.

    Lidice a Skoky jsou v tom ohledu nesrovnatelné……………vyvraždění a srovnání vesnice ze zemí což se stalo pojmem v celém světě.

    Naopak SKOKY jsou dusledky mnoha faktorů lidského zasahu , bohužel vždy se najdou lidi kteří maj plné usta jak se vyrovnat s minulostí,jenže to vyrovnání v vjejich podání má jasný podtext.

    Srovnávat nesrovnatelné

    • Gerd napsal:

      táto,
      nemyslím si, že by si autorak nebyla vědoma možného spojení Lidice, Skoky a 2. sv. válka (.a její důsledky). Ale předpokládám, že spoléhala na jsitou inteligenci a kultivovanost zdejších diskutujících.

  19. Eddie napsal:

    Nicmene je to jen generacni problem, za 20 let to cele bude zase vypadat jinak. Ale otazka na zaver mi zbyla, kdyz Sudety neznicilo mistni obyvatelstvo, tak kdo ?

    • Puck napsal:

      To původní, anebo to nové obyvatelstvo ?

      • Eddie napsal:

        No na to puvodni to asi hodit nepujde

        • Puck napsal:

          Existuje něco takového jako příčinná souvislost.

        • Leo K napsal:

          Aber Eddie, das ist doch ein Blöd­sinn.
          Sudety nebyly nikdy v historii kvetoucím krajem a jeho obyvatelé nebyli oněmi boháči, kteří ze Sudet těžili snad s výjimkou Schichta a Liebiga

          • Laco Grőssling napsal:

            No těch těžařů bylo víc, zajímavé je, že dost často byli židovského původu, například rodina Petschků, která ovládala mostecké doly.

          • Michal napsal:

            Vy to budete určitě vědět – jak se jmenovala ta postava z Černých baronů, co tvrdila, že za vším stojí Velkej Žid a tahá drátkama?

          • Občan napsal:

            Ono stačí podívat se na místních hřbitovech a hřbitůvcích na věk dožití tam pohřbených obyvatel. Obzvlášť výmluvné jsou děstské náhrobky (pokud rodina vůbec na náhrobek měla).
            Když to někdo z „těch dole“ v tom „kvetoucím bohatém kraji“ dotáhl na šedesátníka, byl ctihodným kmetem.

          • Laco Grőssling napsal:

            Michale Černé barony neznám, nečetl jsem je, stejně jako jinou kýčovou literaturu, tak nemohu sloužit. Nicméně Petschkové patřili k těm prozíravějším Židům, včas vzali kramle cítíce nebezpečí, podobně jako třeba Werich. Na rozdíl od jejich souvěrců, kterým totéž radil děda, oni neposlechli dobrou radu, domnívaje se, že svým inklinováním k německé kultuře a haldami peněz jsou Hitlerem nedotknutelní.
            Pražský Petschek ve velkém podporoval pražské Německé divadlo ( dnešní Smetanovo ), jó lísali se k nim, k Němcům, Čechy a plebsem opovrhovali ( viz. také známá rodina Tugendhat v Brně a jiní ) a ti se jim za to odvděčili.

          • Michal napsal:

            Jeden příspěvek a co to o člověku všechno řekne…
            Mimochodem, fakt se domníváte, že kdyby se německy mluvící židé hlásili k české národnosti, že by je čekal jiný osud?

          • Michal napsal:

            Mimochodem, bývalé Německé divadlo se dnes jmenuje Státní opera.

          • Laco Grőssling napsal:

            Michal napsal : myslíte, že kdyby se německy mluvící židé hlásili k české národnosti, že by je čekal jiný osud ?
            V zásadě ne. Ostatně stejný osud čekal Čechy po Němci vyhrané válce na východě a předložení směnky národu, jak vyhrožoval Hitler. Během války Čechy potřeboval, aby vyráběli.
            Nicméně to k jaké kultuře se v Česku hlásili a jakou kulturou opovrhovali svědčí o jejich národním charakteru.
            Ale…
            – jistě by požívali větší spoluúčasti a pomoci Čechů
            – pokud by se většinově Čechů neštítili, jako tomu bylo ve skutečnosti, asi by těch co by se integrovali do české společnosti bylo víc, takže víc smíšených manželství a větší šance pro jejich děti, myslím, pokud by ta integrace probíhala souběžně s českým národním obrozením,
            – nebylo by pak pro ně takovým kulturním šokem to, že když Němcům olizovali holínky, ti je poté nakopali do koncentráků
            – byli by tudíž víc mentálně schopni se bránit, minimálně masivnější emigrací.

          • Laco Grőssling napsal:

            No fakt, Státní opera, to koukám jako jelen, on těm pravdoláskařům už vadí i Smetana Bedřich. Jestli si ho ti lumeni nespletli s tím tykadlovým.

          • Michal napsal:

            Jenže Státní opera je Státní operou od roku 1992…

    • Laco Grőssling napsal:

      Eddie, nejdřív, co myslíte, jak byste dopadl v Londýně v open space jako řaďák z ICT, pokud byste tam řekl „ty Malvíny !“. Věřte skončil byste v GB jako gasterbeiter.
      No v Osterajchu Vás za slovo Sudety ( politicky vylhaný pojem z 20tých let 20. století ) asi chválí. To na úvod.
      Jinak, podívejte se na historické fotky českého pohraničí, ostatně třeba i centra Prahy třeba z 20.tých let 20. století, ty nablýskané omítky dnes jsou z památkového hlediska vylhané. Stejně tak nažehlené kroje potomků českých Němců na srazech. Za R-U byla v pohraničí těžká bída a lidé byli většinou závislí na život a na smrt na bídném výdělku u jediného většího zaměstnavatele, který toho patřičně zneužíval. Znám tu situaci z dokumentů třeba o klášteře v Teplé, otroci. Jo ale mluvili německy a nenáviděli Čechy.
      Máte pravdu je to generační, těm co bylo za války 5 je už 75 a čouhá jim parte z kapsy.

      • Eddie napsal:

        Vy jste mily Laco na ten openspace nejak fixovanej ze ? Neni tomu tak, do ICT se zadna narodnost ani politika netaha, bity nemaji ani narodnost ani politicky smer. Zkuste to uz prijmout. A na zaver : Kdo si pocka, ten se docka !

        • Laco Grőssling napsal:

          Netahá se politika a národnost ? A jak mezi sebou mluvíte ? Arabsky ? A jaký názor máte Vy a Vaši kolegové na Snowdena a na to jak Google a Microsoft kolaborují nezákonně s americkou vládou ? Ha, ha.
          Jasně, Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Copak se ještě dozvíme ? Už se těším. Prý má Snowden někde na serverech takový Cibulkův seznam, to bude teprve legrace až si ověříme, koho u nás platí.

          • Eddie napsal:

            Mluvime nemecky, anglicky, cesky, slovensky dale se mihne azbuka od Srbu. O Snowdenovi jsme se nikdy nebavili, co ma v archivu nevim, vim jen ze ja na zadnem seznamu bohuzel nejsem. Aktivity americke vlady jsou mi v podstate lhostejne, neb vlada, ktera ma dostatek jadernych zbrani si muze delat co chce. Tak je to od nepameti. No a na zaver my do prace chodime, protoze nas jednak bavi a druhak za ni mame penize. Tyto rozbory a diskuse nechavame vam, duchodcum, protoze bez vas a malejch brambor by svet nefungoval 🙂

          • Laco Grőssling napsal:

            No mate to dobry, když Váš rakouský šéf vládne současně tolika slovanskými jazyky. Já když byl naposledy v jednom softwarehousu ve Frankfurtu am Main, tak tam uměli chlapci kromě němčiny jen anglicky a o Snowdenovi říkali, že to co zveřejnil je schweinerei a taky psali, že Yes we scan, když přijel na návštěvu mulat Obama nedávno.
            Jestli ten Óstereich není jen provincie.

          • Laco Grőssling napsal:

            Jó a Eddie, Srbové nepoužívají azbuku, ale cyrilici. Když si pletete azbuku s cyrilicí, tak to si asi moc nerozumíte.

          • Eddie napsal:

            Rakousky sef ne, ale ja se s nim vidim dvakrat do mesice. Jo vidite cyrilice, podstatne je ze to za a) prectu, b) ze se podarilo vliv tech dvou solunskejch fanatiku eliminovat a ja tim nemusel psat od mala. Jo Osterreich je jine, ale zije se tu celkem fajn, diky za optani.

          • Laco Grőssling napsal:

            To jsou podle Vás všichni kdo nepíší latinkou stoupenci fanatiků ? Nejste takhle kulturní rasista ? Těch stoupenců co počítám by bylo tak polovina lidstva nejmíň.

          • Eddie napsal:

            Nechte toho chytani za slovo clovece uz. Ale pro zajimavost mam take kolegu, albanskeho Turka, ktery tvrdi, ze Kosovo patri Albancum a pak se v tom vyznejte 😀

          • Laco Grőssling napsal:

            No jasně, že patří, poté co bylo Kosovo ve středověku svatým místem Srbů, včetně Kosova pole. Stačilo málo, trochu úsilí Turka a trochu víc než Srbové se množit a patří to Albáncům a Albánii, to je jasné.
            Velké varování pro multikulti pravdoláskaře a Havloidy. Nechcete-li aby Vaše potomky převálcoval musulman, žádné kompromisy s ním.
            Toto je jediný důvod, kde jsem ochoten připsat církevním restitucím jistý racionální základ.

    • táta napsal:

      A
      velice duležité jestli napíšete LIDICE….Skoky…….. vrovině lidského zásahu ale jestli to někdo přetočí do toho problému poválečného odsunu.

      jeto nesrovnatelné………..pak LIDICE /SKOKY jsou neporovnatelné.
      PROBOHA chcete říci že VAŠE GENERACE a nastupující generace bude toto respektive měla vnímat jako stejné???????? TO SNAD NÉ…………ANO bohužel ty snahy od té kavarenské elity zde jsou.

  20. severočech napsal:

    A to ještě nikdo nezmínil škody, způsobené bradatými husity a třicetiletou reformační válkou.
    A co zříceniny Říma, Akropole … Nic netrvá věčně a není třeba dělat z toho politikum, kdo ho vytáhne, tomu se to vrátí jako bumerang.

  21. Řezníček z Brna napsal:

    Vážení Kosíři,
    Se zájmem jsem si přečetl celou diskuzi a musím uznat, že je mezi námi tady opravdu hodně lidí znalých památek a historie. Proto se na Vás obracím s následující dotazem:
    Letos jsem byl na dovolené na Šumavě a pohyboval jsem se v lokalitách na jih od Vimperku: Kubova huť, Boubín, Churáňov atd. Ve zdejších hlubokých lesích poměrně často narazíte na dlouhé kamenné zdi (cca 60 cm tlusté bez malty vyskládané zdivo z kamenů vysoké asi 1m). Zdi jsou opravdu velmi dlouhé (nevidíte začátek ani konec). K čemu toto sloužilo? Bylo to pouhé rozdělení lesa mezi různé majitele? Nebo aby zvěř nemohla migrovat? Nebo tam dříve nebyl les, ale pastviska, nebo pole a to jsou kameny z pole, které se vybíraly po orbě? Muselo to dát obrovskou práci ty zdi postavit, už jenom shromáždit tuny a tuny kameniva a tak je krásně poskládat? Často jsou zdi postavené i ve strmých stráních, tak že by tam bylo dřív pole, to se mně moc nezdá. Máte na to někdo nějaký názor?

    • Občan napsal:

      Možná tarasy proti erozi. Nejsou jenom na Šumavě, taky na ně občas narážíme na vandrech.
      Někdy potkáváme i takové „plůtky“ ze soušek – kůly zaražené cik-cak do země ve svahu a mezi nimi pět řad klád; vysoké je to asi cca 40 cm a nasměrované tak, aby eventuální tekoucí voda/bahno odtékala žádoucím směrem.

      Ale mohou to být i hranice mezi pozemky menších majitelů. Ti velcí měli na práci nádeníky, kteří jim postavili bytelné dřevěné ploty a palisády kolem celého panství.
      Ovšem místech, kde byly nějaké usedlosti a osady, mohlo jít i o pozůstatky tarasů kolem políček.
      Shromáždění tun kameniva nebylo nijak těžké – na Šumavě jsou mraky suťovisek a kdo se tam snaží obdělávat půdu, má materiálu hafo rovnou na poli. Zato ta práce se stavbou tarasů, to muselo být šílené. Ještě šílenější je, že ji většinou dělaly ženy.
      Chlapi makali na poli, v lese, na panském, v huti, eventuálně kdovíkde na stavbě, a ženské se staraly o všechno ostatní. A když už půda nevydala ani zblo, šli do světa oba a děti nechali na krku prarodičům. Takže na těch zídkách bude krev i z jejich půchýřů.

      Četl jste od J. Š. Baara „Pro kravičku“? Docela věrný popis šumavské „idyly“. Bída, hlad, vyčerpání, dřina a z ní zase jen další bída…

      • Řezníček z Brna napsal:

        Pro kravičku byla oblíbená knížka moji maminky, ta si u ní vždy poplakala.

    • Admirál napsal:

      Chodím na houby pod Popelnou, tam také navršené zídky z kamenů jsou.

      Zeptám se Vám příští týden, až tam budu, nějakého místního Voldřicha, Kramla, Švarce nebo Kůse (výskyt příjmení). Mám tam chalupu.

      Šumava byla velmi, velmi chudý kraj. Za RU, za I. republiky. Je to znát na úrovni roztroušených stavení.

      • Nepetr napsal:

        Asi se nic nedozvíte. Původní obyvatelé Šumavy se nazývali Gojové, a žili dost odděleně od ostatních, a jejich zbytky na Šumavských pasekách žily ještě někdy mezi válkami. Pak odešli, a nikdo neví kam.

        Zkuste knížku Václava Cílka Archeus, je tam část textu, který pan Cílek převzal od meziválečného profesora přírodních věd, jahož jméno si mometálně nevzpomenu.

        • Nepetr napsal:

          Pardon, nikoli Gojové, ale Bojové 🙂

        • Admirál napsal:

          Netřeba jít tak hluboko do historie. Do Gohjů???

          Většina kopců, co jsou dnes zalesněné, byl v ne vzdálené minulosti holá. Sklářské hutě potřebovaly dřevo. A tak se kamení z pasených/sekaných luk shromažďovalo na hranicích pozemků, popřípadě se z něj dělaly zídky.

          U některých, starší (a to je případ Popelné, Obří hradu) je důvod jejich vzniku zahalen.

    • Gerd napsal:

      Pane Řezníčku,
      podobné zdi nejsou jen na Šumavě, ale jako jeden příklad třeba i na Menorce. Vznikly tak, že prvotním cílem bylo odstranit z pole kamení, a tak z něj postavili zdi jako ploty, tarasy proti erozi, ploty proti migraci zvěře mezi panstvími, atd. Hlavní účel ale bylo dostat z pozemku kamení a někam je uložit. Zeď ve strmé stráni je už jen dokončením oplocení. Hodně návozů kamení vzniklo po zavedení hluboké orby, kdy kamení doslova rostlo ze země. Takže za vznik zdí mohou Veverkové! 🙂

  22. prirodovedec napsal:

    Znicene stavby a vesnice, zejména pokud byly malebné, vyvolavaji smutek a treba i pro- a proti- sudetacke diskuse. Pro mne daleko smutnější jsou zničené životy lidí a naděje lidí, a to tehdy i dnes.

  23. prirodovedec napsal:

    Tak na druhý pokus: Znicene stavby a vesnice, zejména pokud byly malebné, vyvolavaji smutek a treba i pro- a proti- sudetacke diskuse. Pro mne daleko smutnější jsou zničené životy lidí a naděje lidí, a to tehdy i dnes.

    • Gerd napsal:

      K tomu si dovolím jen poznamenat, že Němci byli vysídleni nejen z ČR, ale i 10 dalších zemí vč. Polska. A tam šlo o pořádně velký zábor půdy a daleko větší vysídlení než v rámci ČR. Ovšem jen u vlád ČR nalezli sudetští Němci uši pro jejich poněkud zavádějící argumentaci. Nikde jinde tomu tak není, a zejména v případě Poláků. Tam dali jasně najevo, že o revizi výsledků 2.sv. války nelze mluvit, Postupimská deklarace je pořád platná.
      Ale za argumentací sudetských Němců je pořád ten známý Drang nach Osten. Nejdříve návrat do „původních“ domovů, pak reminiscence středověké Římské říše národa německého, kde součástí bylo i České království. A pak spojení a anschlus Rakouska.
      Pokud by potomci původních sudetských Němců opravdu tolik toužili vrátit se do vlasti, mohou si dům legálně koupit. A to se neděje.

  24. Carlos V. napsal:

    Škoda, že poetické kouzlo tématu zaniklých vesnic zaniklých vesnic bylo uchopeno ryze účelově politicky. Chápu, jde o provokaci, ale je to smutné zneužití poetiky.

    • Petrpavel napsal:

      Máte pravdu, jenomže konec a začátek čehokoli je vždy politikou.
      Důležité je to co je mezi tím, a čím je to „mezi“ delší, tím lépe.
      Škoda, že pro ty začátky dnes (a tím míním posledních cca 70 let) jsou vytvořeny tak přetěžké podmínky. Postavte si dnes ( a tím míním …) obydlí mimo korupčním územním plánem stanovené území.
      Konce jsou snadnější než kdykoli jindy, zavřou fabriku, zavřou starostu co zadlužil, dají pozemky a lesy církvi, krachne akciovka – bývalé JZD, zaplní odpadem, odejde posádka, zaplaví vodou, nezpůsobilými.

      • Nepetr napsal:

        To jako chcete stavět na zemědělské půdě, nebo jak?

        • Petrpavel napsal:

          Proč ne? Když je ta půda moje? To jenom komunisti padesátých let potřebovali každý metrák obilí pro Sovětský svaz. Nám by stačilo obdělávat tu stávající, vyplatí-li se to. Ale neobdělává se. Proč jistě nevíte…vysvětlovat nebudu.
          Vím – stejně za chvíli bude má reakce na konci diskuse 🙂 .

  25. cobolik pacholik napsal:

    co napisala panenka kolacek je jasne,ze kazdy ma nejaky kuk a hned si prevrati jak danemu banditovy pasuje,bo v tom co pise kolacek,mozno vzhladnut aj literarny kuk,abstrakciu na porovnanie osudov nie len obci,ale cohokolvek.
    kazdy ,co nieco pise nie len kolackova je druh beletrie a jeho vyraz,co sa tu hned prevrati na politicky kuk,alebo orientaciu pravy,ci lavy a mna to hned privadza do sialu to sortovanie,bo ked ide o dom a jarek,bud je vlastenec,alebo kolaboranstka kurva,co je hojne vidiet aj v nasej historii ci nedavnej minulosti a dokonca pritomnosti,ked za strieborniak preda aj svoju matku,aj u nas v burakove sme mali a uz ,ako hovniara ma ucili stary frontaci,ludku,kolaboranta,len zabit,prinajlepsom ochcat,bo sluchal som tych arci pijakov a ja sam tiez zostal arci pijak a kolaboranta by som zabil aj s jeho rodinou,ony rodiny nechceli rusat,ja uz modernejsi.
    nakoniec tu jeden v dvoch apostoloch nick,si pise svoje dristy a pohlady,co je dobre,ale v realii v nejakej bande by bolo po nom,bo neviem,ale od hovniara je kazdy v nejakej bande a kto to nepozna byt bandita a rebel,nech nevopruzuje tu nejakym vyrazyvom soudruh,ci soudruzka bo ja co som bol s banditamy najdalej dotiahli do pioniera,poniektory aj mopedu.

  26. cobolik pacholik napsal:

    ked toto forum tu bude o pravidlach ceskeho jazyka,jeho spisovnosti a spravnom pouzivani ,co je presvinsky dolezite pre rodnu rec a jej pouzivatelov bude jasne jak facka,ze tu prepadnem na celej ciare a pritom z diktatov,som mal velmi dobre znamky,bo do kazdej holoty sa busi,aby spravne pisala v svojej rodnej reci,co najvyzsi princip,ale tu sa striela ostrou municioum,toto neni nijaka vystava,ceskych textov a lidove tvorivosti,toto tu je bojisko a jak v kazdej vojne sa serie na zenevske konferecie o nejakych pravidlach.
    viem pochopit danych,co na to poukazuju,bo to maju v sebe a su zastitou,toho co pisem vyzsie o rodnom jazyku.to znamena,ked tu skonci vojna,potom ma mozno postavit pred hagsky tribunal,co aj tak nic nemeni na tom,ze v dalsej vojne budem mordovat,este zakernejsie,bo taky som,ale casom ma mozno poucit,co moze byt na osoh mne aj diskuzii tu po mojom nazvana vojna.

  27. Karel Rossmann napsal:

    Proč pod každým článkem, ať už je o čemkoli, vypukne občanská válka ? Na návštěvu k Vlkovi by se mělo chodit popovídat a ne rvát se a překřikovat jednoznačnými pravdami, levo pravo, černo bílo, hore dole, etc. Zanikleobce.cz, smutek, blues. Ale co zaniklelidszvi.cz. ? Neexistuje, v této konzumní spotřební době. Přitom tam jsou asi ztráty nejděsivější. Nevidím z toho cestu. P.S. velmi si vážím dlouhodobě cobolika pacholika, jeho empatie, schopnosti jasného vyjádření a dovednosti nelhat ani sám sobě. Škoda, že zřejmě žije na druhém konci světa a osobně se nepotkáme. Alespoň takto zdravím coboliku, moc rád Vás vždy vyhledávám.
    V úctě
    KR

    • Tacit napsal:

      Souhlas.

    • cobolik pacholik napsal:

      nazdar karle
      to nijaka valka obcanu,kde tecie krv,to su len kuky danych,co dobre pocitat a dumat a kazdy si tu najdu svoju bandu,co mu bohovo pasuje a ked sa zacina trochu iskrit,to normalne,idealna diskuzia moze byt na hrbitove.
      od ceska,ani daleko nebyvam necelych 8 hodin,ked vsetko klape(myslim len let,plus na letisko,plus kontrola teroristu a podobne pindy), to z burakova vychodu,mam dlhsiu cestu do praglu. a neni problem sa stretnut,ked vpalim,tam,kde moj dom,ale ta moja mluva sarisa,slovenskeho,do ktoreho zabijem cesky a prikryjem emerickym fuck,to je podivana a vacsina ked na mna kukala,videl som,ze som v ich ociach mongoloid a zaparenej buran,co nemienim,nijak menit.
      nakoniec ja som hned v strehu jak dabel,ked niekomu az velmi pasujem,bo ja dristam dost rovno a jak dlazdic.som neisty,ked sa mi pise v ucte,ale dakujem,ze pepikovy pasuje cobolik,to ma netesi,to len sucho konstatujem,ze nie nadarmo to pepici moja banda s pozdravom cobolik pacholik

      • Karel Rossmann napsal:

        Náhodou na hřbitově může být diskuse krásně jiskřivá a vtipná, četls jistě Hamleta. A nenech se vyvést z míry, coboliku. Za tvým hrubě tesaným ksichtem a tetováží vidím hodně rozumu a dobré srdce. I když nejsem žádnej Pepík z Práglu. Sakra. Tedy až sem poletíš, dej vědět a rád se s tebou setkám, když si uděláš odbočku do Sudet. Tvou řeč ovládám, tu rodnou. A tedy v úctě
        KR

        • cobolik pacholik napsal:

          hele karle hamleta som necital,ani nahodou,bo ja dlazdic,tetovania nemam vela a rozsirim pravdepodobne tejto zimy,bo moje telo to moj bilboard,moj rypak to rypak chmuravy,ja neberiem pepikov z jakeho mesta su,ale jaky su, bol som v litomericich,jirikove,rumburk,nymburk,nachod,broumov,vysoke myto,ceske budejovice,ale okolo karle varle mam burana od nas,co sa tam pocestil,hoci dobre hvari tak mozno naschle,bo ja prenesmierne rad ,ked tam vpalim chodim na vlaku hoci som mal problem da sa povedat po tolkych s jizdnim radem a ked ovladas rec buranov vychodu,budes do nich podobny.

          • Karel Rossmann napsal:

            Přesně, jsem na tvé notě a jsem neohebný buran. Šest let jsem na koleji bydlel s podobným pacholíkem, je to dávno, ale dal mi hodně. Horskou kvartu a hrdou buranskou poctivost. Trefils přesně. Poctivost ať děláš na sále nebo přidáváš zedníkům. Žádné eufemismy, přímo na dělohu. A nebrat se vážně, dělat poctivě ať je to cokoli. Nelhat si. Hoj cobolíku koukàm zavíračka, vyženou nàs z lokálu. V úctě čau
            KR

  28. Nepetr napsal:

    No já tedy zírám!!!!!!!!!!!

    Petrpavel

    Za nejpřijatelnější období pro život pokládá dobu před více než 70 lety – tedy přesně – tedy jak on tvrdí, před 71 lety. Kterýže se to psal rok? 1942. To bylo pro Petrypavly opravdu požehnané období. Stačilo vykonstruovat udání na gestapo, a jako odměna se poskytl stavební pozemek s právem na tom postavit cokoli, a Židy a cikány dostal ento coby levnou pracovní sílu. Ostaně, dle jeho tvrzení dnes při neexistenci NSDAP, jakožto legitimní levice dle gusta tohoto musí tento – z nouze jak tvrdí volit komunisty.

    Totéž platí pro ten nick s nacistickým nejen příjmením, ale i názory, který tu rozebírá „konečné řešení musulmanské otázky“.

    Jojooo, rudá se námj tady mění na hnědou.

  29. Nepetr napsal:

    Laco Grőssling

    ŽJOOOOOO, tak Vám vadí muslimové, joooooo?????? To je opravdu zajímavé:) A že Vám nevadí echt muslimský multikulti senátor, kterého jste tu zcela nedávno prosazoval? Navíc jste LŽIVĚ tedy vlastně levicově tvrdil, že tento je chirurg v mísntní nemocnici. Možná, že ceník jím vlastněného zdravotnického zařízení Vás přesvědčí, že levicové zdavotnictví v podání Vámi protěžovaného kandidáta do senátu jaksi není pro obyčejný plebs.

    Já s ním nemám tedy nejmenší problém, je to můj soused, a vycházíme spolu nadstandardně:-)

  30. jihočech napsal:

    Zase jedna užitečná diskuze.
    Laco G
    nicméně ten soupis, resp. porovnání (i když by nevypovídalo o ničem, to kdybychom porovnaly dešťové srážky před listopádem a teď, tak by to bylo cennější), by bylo ale na druhé straně zajímavé. Nevím, ale nevsadil bych ani dva pfeniky na dobu našich 24 let. Mohl bych také uvést hned z rukávu několik příkladů – pánských domů a zámků, které za JZDování jakž takž vypadaly, ale hlavně sloužily, a teď jsou z nich jen ruiny, že je restituenti ani nechtěji. Nicméně vedle nich byly postaveny krásné plechové haly – sklady plné levného zboží a německého odpadu. A též máme krásné kapličky a boží muka, nebo zúrodněné lány orné černozemě úžasnými halami. To budou naši potomci obdivovat.

    I ve světě jsou zajímavé porovnání, např. v socialistickém Polsku bylo postaveno/opraveno na 500 kostelů, a za stejnou dobu ve VB zaniklo – přestavěno na herny nebo zbouráno 400 kostelů. Obdobně ve Švédsku v příštích létech bude zavřeno několik stovek kostelů – nejsou peníze a navíc ani věřící. V žádné případě bych však neodsuzoval vlády Švédska a Anglie a ani nechválil Polsko za to, že postavilo tolik kostelů.

  31. milo napsal:

    Dlouhá diskuse to byla, ale poněkud samoživná. Souzní s přesunem v emocích, jež tvoří národní identitu a nakonec v podnětech jejichž prostřednictvím vzniká. Říkám o té diskusi, že je samoživná, protože asi nemůže souviset s textem paní autorky. To je takový polomyšlenkový chumáček v němž se obrací, převrací a přeměňuje minulost. Mnohé je relativizováno, rodí se nové sympatie.
    Bylo by zajisté intelektuálně vkusnější, kdyby se autorka zamyslela nad věcí v rámci mnohem širším – v rámci války a reakce na válku. Kolik jen takových vesnic zahynulo každý rok během války, lhostejno kde. Pak bych to asi lépe chápal, pak by mi ona humanita komparace přišla skutečnější a bylo by to asi i více objevné. Víte, pokud jde o onu zanedbanou kauzalitu, kterou autorce někteří vyčítají, pak si mezi jednotlivými příspěvky v diskusi lze jen těžko vybrat něco jako jednoznačně pravdivé. V etickém ( nikoliv historickém) vztahu k minulosti pravdivost neexistuje. Je tam jen volba KÝM CHCI BÝT, je tam jen volba mezi sebevědomím své národní identity a nejistotou kým jsem a zda tím chci být. To se promítá do všeho – i do ekonomiky a exekutivy moci.
    Té nejistoty kým chci být a vůle být důstojně – je , bohužel, málo. I proto mně výše uvedený text docela rozladil.

Komentáře nejsou povoleny.