Návrh konceptu státní IT politiky


napsal Vítězslav Praks,Občanský monitoring

Pojďme se v tomto příspěvku zamyslet nad tím, jak by měla vypadat koncepce IT politiky státu. Cílem článku není popsat všechno, spíše se chci zaměřit na oblasti, ve kterých bychom měli podle mého názoru přikročit k razantnější změně přístupu. Uvítám připomínky a diskusi.

Dobrou koncepci IT politiky státu poznáme podle toho, že je se jedná o srozumitelný a souvislý systém doporučení, na jejichž základě je možné vytvořit a dále rozvíjet efektivní technickou infrastrukturu státu. Tzn. infrastrukturu, která je funkční (plně podporuje funkce státu), nemá nákladný provoz (ani upgrady řešení), je bezpečná pro interní uživatele i pro občany, je škálovatelná a modulární (zjednodušeně řečeno princip stavebnice), je dynamická – otevřená budoucím změnám, flexibilní – schopná pružně reagovat na věcné i technické modifikace tak, jak se postupně v průběhu času mění požadavky na ni, věcné zadání i technické prostředky realizace.

Dynamika

Pro oblast IT jsou typické překotně se měnící použité technologie: V IT typicky dochází během řádově několika desítek let ke kompletnímu nahrazení jedné technologie technologií jinou, zahrnující kompletní věcné přepracování řešení, včetně výměny použité technologie. Snad v žádném jiném oboru nedochází k takové dynamice změn…

Nyní jsme přesně na hranici technologické změny: Veškeré IT vybavení, na kterém jsou provozovány státní informační systémy, bude v relativně blízké době nahrazeno. Veškerou implementovanou logiku bude nutné z programů (a z lidí) získat a přepsat do nové technologie, neboť změna, která státní správu globálně čeká, je tzv. cloud computing.

Cloud computing

Zjednodušeně řečeno je cloud computing model vývoje , založený na internetových aplikacích, internetových službách. Příkladem cloudových aplikací je například google docs (google e-mail, kalendář, tabulkový procesor, textový procesor). Uživatel přistupuje ke cloudové aplikaci pomocí prohlížeče, nepotřebuje instalaci na svém počítači, nepotřebuje velkou výpočetní kapacitu na svém počítači. Právě na příkladu google dokumentů si můžeme i princip vyložit. Uživatel nepotřebuje vlastní IT vybavení: servery, zálohovací zařízení, licence na „krabicové“ software, nepotřebuje podporu, která „hlídá funkčnost“ a provádí reinstalaci programů. Vše, co uživatel potřebuje, je nijak zvlášť rychlý počítač s přístupem k internetu. (Třeba i počítač LINUX s bezplatným operačním systémem) – a smlouvu s poskytovatelem cloudových služeb. Uživatel si najímá software do „nájmu“, objedná si aplikace, výpočetní sílu, úložnou kapacitu apod. Jedná se o mnohem efektivnější model řešení IT, který přináší významné úspory na straně dodavatele i odběratele (klienta) a je z pohledu uživatele výrazně jednodušší. Není nejmenší pochyb, že se tento model v nejbližších letech prosadí a způsobí novou revoluci v IT. Stávající programy „se zahodí“, respektive budou přeprogramovány do „cloudu“. Ve firmách i na úřadech se zcela se změní strukturu pozic IT pracovníků.

Pro informaci: V současné době je již nabídka cloudových aplikací rozšířená: Běžná SME firma si již nemusí budovat své „IT oddělení“. V cloudech už jsou k dispozici aplikace, které pokrývají všechny procesy běžné firmy. (CRM, e-shop, účetnictví atd). Cloud přináší řešení i pro velké korporáty a státní správu. – Pro tyto velmi velké zákazníky je možné vytvořit tzv. privátní cloudy. – Izolovaná a dedikovaná infrastruktura pro daného korporáta nebo stát. Stát by měl podporovat vytvoření

cloudové infrastruktury, frameworku, která by postupně měla přebírat veškeré aplikační funkčnosti potřebné pro provoz jednotlivých agend státní správy. Zní to jako velmi náročný úkol? Ano, je, ale nikoliv nemožný. Z IT pohledu je státní správa není nic než (zjednodušeno):

* Formulářová řešení (sběr dat).

* Ukládání dat, metadat, dokumentů.

* Vytěžování dat (BI, integrace, data mining, datové sklady, reporting).

* Publikace (dat, reportů, nestrukturovaných dokumentů).

* Autentizace a bezpečnost

Prioritou státu by tedy mělo být vytvoření privátního cloudu, dále cloudového frameworku pro vývoj aplikací státní správy, který by umožňoval velmi rychlý a levný vývoj aplikací pro státní správu pro privátní cloud.

Základní registry

Architekturně nejdůležitější a nejprogresivnější součástí infrastruktury státu, tvořící, anatomicky řečeno, „páteř“ e-governmentu, je tzv. systém základních registrů: Registr Osob (právnické osoby), Registr obyvatel (fyzické osoby), Registr adres (adresy ve vazbě na mapu), Registr práv a povinností (podpůrný servisní a bezpečnostní registr). Podle mého názoru bylo chybou , že se tak revoluční změna IT státní správy, změna základních registrů, vyvíjela ještě pomocí zastarávajících technologií. Napojení jednotlivých agendových informačních systémů (aplikací jednotlivých orgánů státní správy) na ISZR (informační systém základních registrů), bylo programováno znovu a znovu – pro každý orgán státní správy zvlášť. Navíc se prakticky všechna tato práce vezme a zahodí: Bude nutné toto vše vyvinout znovu: do cloudu.

Základní registry pro firmy

V prvním kroku byly zavedeny základní registry směrem k občanovi. V dalším kroku by bylo možné otevřít tyto registry k využití firmám i občanům. Deduplikací, vyčištěním, provázáním dat byla provedena v posledních letech na straně státní správy ohromná práce, nyní by bylo třeba, aby výhody této databáze byly zpřístupněny občanům i firmám. V případě registru obyvatel pochopitelně při respektování bezpečnostních omezení (ochrana osobních údajů). Omezený přístup k základním registrům by měl být zdarma, vybrané služby (např. notifikační aktualizací, alerting by mohl být zpoplatněn). Příjmy z této oblasti by časem měly být významným zdrojem pro státní rozpočet. Příjmy takto získané by měly být použity pro další rozvoj e-governmentu.

Datové schránky pro občany i firmy

Je nástroj elektronické komunikace, který se jednoznačně ujal. V současnosti je datovými schránkami odesíláno přes milion zpráv měsíčně. Stát by měl tento komunikační prostředek rozvíjet i nadále, například doplněním formulářového řešení do informačního systému datových schránek. Posílen by měl být i komfort uživatele datových schránek (například možnost přeposlání celé zprávy do e-mailu). Plně rozvinuta by měla být možnost pro fyzické a právnické osoby využívat informační systém datových schránek pro vzájemné, státem garantované, doručování. Datové schránky by mohly a měly využívat banky a další finanční instituce pro bezpečné doručování písemností (PIN, výpisy) občanům. – Toto by měl být významný příjem do státního rozpočtu a jedním ze zdrojů prostředků pro další rozvoj egovernmentu.

Elektronický podpis a biometrický podpis – nástroj elektronizace formulářů Elektronický podpis by měl být ve státní IT politice doplněn o využití biometrického podpisu, který je pro většinu uživatelů jednodušší na použití. Zavedením tabletů , umožňujících biometrický elektronický podpis, by umožnilo velmi rychlé zavedení úplné elektronizace formulářů a podání státní správy s nepředstavitelnými úsporami a urychlením zpracování. Finanční návratnost tohoto projektu by bylo možné odhadnout do jednoho roku od zavedení tohoto projektu. Přímé úspory, kterých by bylo možno dosáhnout elektronizací procesu zpracování žádostí, by byly ohromné. Velmi by se zkrátily také časy potřebné pro vyřízení žádostí – jistě s pozitivním dopadem na ekonomiku.

Publikace dat

Stát by měl přejít na jednotnou infrastrukturu publikace dat. Příkladem jsou standardy jako opendata. Výhodou sjednocení formátu publikace dat je srovnatelná s rozdílem mezi papírovým a elektronickým dokumentem: možnost automatického zpracování, možnost nesmírně přesného vyhledávání, možnost agregace i velmi velkého množství dat. Možnost využívání dat pořizovaných státem k nejrůznějším účelům.

Podsložkou dat jsou data finanční. Stát by měl na všech úrovních podporovat aplikace jako jsou tzv. klikací rozpočty.

Portály pro nákup a prodej

Všimněme si, že všechny větší firmy mají oddělení centrální nákup – smlouvy s dodavateli jsou řešeny na jednom místě, jednou agendou. Firmy tím redukují možnost korupce, spojených s nákupem, ale i prostého chaosu – duplicitním nákupům. Centrální nákup sdružuje menší zakázky do větších, systematicky vyjednává s dodavateli tak, aby získal co nejlepší podmínky. Totéž by měl zavést i stát. Centralizace by zajistila vyšší dohledatelnost (když už by ke korupci došlo, bylo by ji alespoň možné snadněji dohledat), přinesla by zjednodušení pro zadavatele i dodavatele. Procesní, metodické, organizační, publikační sjednocení by výrazně zjednodušilo státní kontrolu nad potenciálně korupčně rizikovou agendou: nákupem a prodejem. – Kontrolu primárně provádí NKÚ, ÚOHS, Protikorupční policie. – Výše popsaným sjednocením by nepochybně došlo k výrazným úsporám nákladů na jejich straně, došlo by jistě i k zvýšení efektivity jejich práce. Korupci, uplácení, pletichaření se zakázkami nelze potlačit zcela, je však možné aplikací rozumných technologických postupů dosáhnout toho, že je korupce ex post odhalena a prokázána, což zpětně jistě způsobí snížení korupčních pokusů. Dnes je nepochybně korupce tak rozšířená, neboť je beztrestná.

V současné době provozuje stát desítky různých poptávkových a aukčních portálů s naprosto různou metodikou a pravidly. Tento provoz je neúnosně drahý a celá infrastruktura je pro zadavatele i dodavatele nákladná, pomalá, neefektivní.

Veřejné registry

Stát by měl posílit a vést veřejné registry, zejména registry jako je registr exekučních řízení. Občan by měl mít možnost kdykoliv bezplatně zjistit, zda je vůči němu vedeno exekuční řízení. Občan by měl mít přístup k veškerým údajům, které o něm státní správa vede. Jednotlivé registry by neměly být izolované (věcně i technologicky) aplikační ostrůvky, ale měly by být sjednoceny do státní informační infrastruktury – formátově i výstupově tak, aby umožňovaly i občanům automatizovanou práci

s těmito informačními výstupy. Pochopitelně při zachování bezpečnosti. (Velký bratr nesmí vzniknout).

Integrovaný státní vzdělávací systém

Stát by měl iniciovat vznik integrovaného státního vzdělávacího systému, který by propojoval výstupy informačních systémů škol, knihoven, muzeí, ale třeba i evidence úřadu práce. (Viz výše sjednocení publikačních formátů). Stát by měl zajistit studentům, ale třeba i rekvalifikujícím se pracovníkům, ale potažmo všem obyvatelům, přístup do této státem garantované infrastruktury. Zákony, normy, učebnice, fundamentální texty by měly být dostupné všem. Formulací stát by měl – je míněn požadavek vyvinout úsilí a celou řadu zásadních dokumentů vykoupit, zkonvertovat je do podoby veřejného statku, s nímž může kdokoliv volně disponovat. Je možné se inspirovat ve velmi úspěšném projektu v Japonsku, kde přesně toto provedli: Vykoupili autorská práva k zásadním textům a uvolnili je občanům k volnému použití. Tato transakce se vyplatí autorům, nakladatelům i koncovým uživatelům. Proč? Svět se změnil. A státní vzdělávací a informační infrastruktura je stále na úrovni počátku dvacátého století. Myslíme-li řeči o znalostní ekonomice vážně (efektivita díky snadnému přístupu k informacím), budujme infrastrukturu, která tuto znalostní společnost vytvoří.

Tento program by samozřejmě bylo možné napojit na státní dotační politiku v oblasti vědy a kultury. Tvůrci a nakladatelé by měli možnost ucházet se o tuto formu státního příspěvku – a mohli by takto realizovat i nekomerční aktivity vysoké umělecké nebo historické hodnoty, se zásadním impaktem na místní i globální kulturu. – Stát by naopak za svou podporu získal (a levněji než ve stávajícím modelu) licenci pro šíření dokumentu prostřednictvím svého integrovaného vzdělávacího systému (školy, knihovny, úřady práce a další kulturní a vzdělávací centra.) Tzn. (vědecké, kulturní) práce, jejichž vznik byl financován z veřejných peněz, by musely být povinně publikovány ve státním vzdělávacím systému tak, aby se staly veřejným statkem. (Smluvní podmínka poskytnutí dotace). Argumentace je jednoduchá: Občan ze svých peněz financoval vznik díla, občan by měl mít kdykoliv k tomu, co si zaplatil, přístup. Díky elektronické formě by celý proces mohl být nesmírně efektivní a životaschopný.

Výbava škol by měla být standardizována: Každé dítě by mělo mít ve škole přístup k PC (i v mimoškolní době), mělo by se seznámit s operačním systémem Windows i Linux. Školy by měly být vybaveny čtečkami elektronických knih. (Jedná se o pasivní display, který nezáří, je tedy z ergonomického hlediska plně ekvivalentní standardnímu papíru – ovšem umožňuje tímto způsobem zpřístupňovat fakticky kompletní znalostní bázi lidstva. Autorské právo a mezinárodní úmluvy umožňují zpřístupňovat i copyrightem chráněný obsah zpřístupnit dětem a studentům pro vzdělávací účely. Využijme toho!

Bezpečnost dat

Nejcennější komponentou informačního systému státu, jsou data. Jsou podkladem pro správné (nebo chybné, jsou-li podkladová data nekvalitní) rozhodnutí. Stát by měl svou legislativou pečovat o zajištění soukromí občanů. Stát by měl prostřednictvím svých politik výrazněji regulovat raketový rozvoj kamerových systémů. Instalace kamer, které umožňují snímat zvuk, která je v současné době v ČR povolena, by měla být výrazněji regulována. Příklad: vybavit kamerový systém kvalitním mikrofonem je technicky nenáročné a velmi levné řešení. Není technicky obtížné ve vazbě na vstup z mikrofonu nastavit další logiku zpracování – např. detekce zvuku střelby, tříštení skla (automatizovaný alerting), automatizovaná detekce autonehod. Ale mělo by být např. zákonem

zakázáno pořizovat nahrávky takto pořízeného zvuku, popřípadě by mělo být toto právo vyhrazeno jen pro velmi výjimečná místa. Výrazně regulována by měla být instalace fotopastí. Pokud nezačneme tuto oblast výrazněji regulovat, nebude existovat již brzy nikde žádné soukromí a život již brzy přestane být k žití.

Rovněž výrazně regulována by měla být dosud opomíjená problematika historie dat, tzv. problematika „data retention“ a to zejména v oblasti, která je nejintimnější: Data telekomunikačních operátorů, neboť doslova a do písmene dokumentují každý pohyb každého z nás, všechny naše mezilidské kontakty. Telekomunikační společnosti evidují velmi přesné údaje o lokaci (s přesným propojením na GIS, přijatých SMS, odeslaných SMS, uskutečněných i neuskutečněných hovorech. Z těchto metadat je možné rekonstruovat minutu po minutě veškeré aktivity sledovaného člověka, všechny jeho kontakty. Technické prostředky sledování jsou v současné době již tak technicky dokonalé a tak nesmírně levné a dostupné, že bude zapotřebí nesmírně silného, vytrvalého a pečlivého protitlaku státu, aby lidská společnost nebyla úplně „profízlována“.

Na úrovni Evropské unie by legislativou měla být omezena spolupráce velkých korporací provozujících globální IT infrastrukturu (Microsoft, Google apod) s tajnými službami. Současný stav je natolik nevyhovující, že zásadním způsobem ohrožuje nejen soukromí občanů, ale fakticky už i suverenitu států.

Příspěvek byl publikován v rubrice Praksův prak se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

53 reakcí na Návrh konceptu státní IT politiky

  1. Eddie napsal:

    Bezpecnost a cloud nejdou dohromady, v pripade statu to plati dvojnasob.

    • Kanalnik napsal:

      presne toto mne take napadlo…. dnes, tedy v dobe, kdy prosakuje diky Snowdenovi jeden skandal tajnych sluzeb za druhym, musi byt kazdemu jasne, ze o bezpecnosti a soukromi nemuze byt ani reci…. vsechny tyhle vymozenosti (a ony to vymozenosti jsou) jsou mi proti srsti, protoze v pripade zneuziti poskytuji obrovskou moc

    • Cech napsal:

      Naprosto souhlasím a připomínám, že pokud budou ve státní správě nasazeny cloudová řešení,ŽÁDNÁ „FIRMA“ PROVOZUJÍCÍ HW umožňující jejich poskytování – >
      NIKDY NESMÍ BÝT SOUKROMÁ !!.
      Je naprosto v pořádku pokud stát bude používat CITRIXOVÝ přístup ke svým datům na svých serverech které jsou 100 % jeho vlastnictvím a pod jeho plnou kontrolou STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCU.

      SOUKROMÁ DATA KTERÁ, NA SVÝCH OBČANECH KATEGORICKY POŽADUJE STÁT SMÍ VLASTNIT ZASE POUZE STÁT A TO PLNĚ POD STÁTNÍ SPRÁVOU.

      Cloudová řešení jsou nesmírně výhodná pro menší firmy to je nezpochybnitelné.Pokud ovšem někdo degraduje stát na menší firmu je nutné se zeptat:
      Nejste náhodou pan Šiška ?
      Nejste náhodou pan Drábek ?

      Pokud na jednu stranu vah dáme investice do hardwaru, softwaru, do jejich údržby, správy, aktualizací, čas strávený s úkolováním a kontrolou vlastních státních zaměstnanců , kteří se o tyto aplikace starají a na druhou stranu zákonem garantovanou bezpečnost dat občanů, je to řešení jediné a naprosto nezpochybnitelné.

      Navíc výhodnost cloudového řešení platí především pro vysoce standardizované aplikace, kde se nepočítá prakticky s žádnou individualizací poskytovaných služeb ani samotných aplikací.
      Stát který „bohužel“ zákony generuje a někdy i šíleně a zběsile, nutně potřebuje ohýbat aplikaci naprosto individuálně, podle potřeb a ve prospěch státní správy a navíc ještě ze dne na den (nejlépe z hodiny na hodinu).
      Pak je rozhodování o využití cloudových služeb pro stát jako:
      Servis firmy a spotřeba státu jen a pouze volání po nám již známém propojení společností iDTAX a státu.
      No a bezpečnost cloudových služeb, kdy terminál je pronajat státu(buší do něho státní zaměstnanec) a data jsou plně pod kontrolou soukromé firmy, která vlastní HW na němž běží ona aplikace, je bezpečnostní díra velikostí a hloubkou připomínající Macochu.
      Povídání o tom jak se dají tyto data zneužít a také příklady jak byly zneužity, je více jak na několik 10_tek blogů.

      • vlk napsal:

        Mno, tak to máme docela smůlu. Pokud vím, tak vnitro i financ e jsou na soukromých úložištích. Například. Mimochodem – pak by byl na místě požadavek, aby programová řešení si dělal stát sám a zásadně ho nekupoval od soukromých firem. Kdo má zdrojáky od programu a kdo dělá údržbu, má pochopitelně přístup k datům.

        • Cech napsal:

          Pokud stát odkoupí aplikaci znám a bohužel nemohu jmenovat, tak ji koupí celou tedy i se zdrojovým kódem je to jednorázová investice ale následně se státním bezp. managemantem ošetří sporná místa která se najdou ve zdrojovém kódu a není co řešit.
          Vy jako autor jste spravedlivě dostal za své dílo zaplaceno a stát jako uživatel má plnou kontrolu nad bezpečností dat.

          To jediné co v oblasti IT nesmí stát nakupovat to jsou cloudové služby poskytované soukromými firmami.
          Tento systém představuje obrovské riziko, které se svoji pravděpodobností blíží 1, že bude v budoucnu zneužito.
          Příkladů zneužívání cloudových služeb poskytovaných firmami ve prospěch státu, je opravdu dost(pouze se o tom veřejně nemluví) na to aby se takovéto státní investice měli zakázat.
          Ve svém důsledku je to vlastně téměř protizákonné a opravdu to představuje bezpečnostní riziko o kterém se běžnému uživateli ani nezdá.
          Proto opravdu nějaká státní citrixová farma je naprosto v pořádku ale to základní je, že ta data běží na nějakém státním Sun Ultra 1 nebo modernějším a aplikaci drží nějaký státní Informix E E nebo novější státní Database Engin.
          Prostě data nesmí !! být dobrovolně a vlastně nezákonně předána soukromé firmě,která je může zneužít a často také zneužívá.

      • Ano, vždyť jsem psal: privátní cloud pro účely státní správy a provozovaný na infrastruktuře státní správy.

      • Ještě ad Váš dotaz Šiška-Drábek, viz článek, který jsem k tomuto tématu napsal:
        http://obcanskymonitoring.cz/?p=476

  2. Skogen napsal:

    Nikdo se zdravým rozumem nesvěří svá data cloudu. Neexistuje spolehlivé zabezpečení, neexistuje spolehlivé šifrování a neexistuje způsob, jak tvůrcům closed source systému zabránit v přístupu k datům, protože veškerá omezení pochází od tvůrců systému. Leda mít pod kontrolou své komunikační porty a samozřejmě úložiště. Data v cloudu jsou cosi jako veřejné tajemství.

  3. Občan napsal:

    „…Tzn. infrastrukturu, která …nemá nákladný provoz (ani upgrady řešení),..“

    Neproveditelné.
    1) Protože ceny HW
    2) Protože ceny SW (vč. vývoje).
    3) Protože platy pracovníků IT (nejvyšší hned po finančních „službách“)

    „Cloudování“ je pro veřejnou správu absolutní nesmysl, protože riziko ztráty nebo zneužití dat je příliš velké a provozovatelé jsou příliš drazí. Veřejná správa má mít vlastní interně prostupné databáze a registry a vlastní – velmi dobře chráněný – intranet.
    VS nemá především vůbec co nakupovat (s vyjímkou HW) cokoli IT od soukromých firem. Ajťáků je dost na to, aby státní i veřejná správa veškeré IT služby zajistily vlastními zaměstnanci s tabulkovým platem běžným pro VS.

    E-government je nebezpečná módní vlnka, postrádající opodstatnění a velmi nákladná, protože se na jeho zavádění pakuje příliš mnoho všehoschopných. Stačí sebemenší „black-out“ a celá VS je v hajzlu (zažil jsem na vlatní kůži několikrát a nemít papírový spis a ručně psané poznámky, tabulky, seznamy a pod., byl bych namydlenej) .
    Povinné datové schránky pro veškeré obyvatelstvo jsou ještě dražší a zbytečnější nesmysl.

    IT je jenom technická pomůcka a tak by to mělo i zůstat. „Co je psáno, je i dáno“ – platilo, platí a bude platit. Pokud to mám ještě v bedně a mohu to skrz ni rychle zpracovat, je to fajn, ale nesmím na ní být absolutně závislý.
    .

    • Občan napsal:

      A co se IT ve vzdělávání týče – stačí vzpomenout na INDOŠ.
      Počítačová gramotnost – prosím, proč ne. Ale v době, kdy děti a mládež nejsou schopny porozumět složitějšímu textu (čtenému nebo mluvenému), nečtou knihy a jejich písemný projev ja katastrofa, je totální computerizace výuky jen urychlením pádu do propasti negramotnosti. Hodně drahým urychlením.

    • wiki napsal:

      Občan napsal: …Ajťáků je dost na to, aby státní i veřejná správa veškeré IT služby zajistily vlastními zaměstnanci s tabulkovým platem běžným pro VS…

      Tak hodně štěstí při jejich náboru. 😆

      A když už v tom budete, vemte to z jedné vody načisto, a posilte i odbor zajištující (se zaměstnanci na tabulkový plat 😉 ) služby právní, specializace SW právo autorské…

      • robe napsal:

        😉
        stejné myšlenky

      • Anonymní napsal:

        Ajtak ve statni sprave to uz je konecna …

      • Občan napsal:

        Ano, v eráru pracují i takoví právníci. Dva z nich znám osobně. Erárních ajťáků, kteří jsou skutečnými odborníky, znám rovněž několik. Mohu tedy klidně prohlásit, že není až takový problém je sehnat 🙂

        POKUD erární zaměstnanci-odborníci odvádějí práci v takové kvalitě, aby si zasloužili vysoké „osoh“ a prémie, VÍM, že je dostávají a jejich plat se tak dostává na velmi zajímavou úroveň (v řádu desítek tisíc měsíčně).

    • egovernment je cesta správná. Věděl jste, že koncept místní příslušnosti zavedla Marie Terezie? Procesy státní správy je třeba elektronizovat. Odstranit papír, zavést procesy, které jsou v komerčním sektoru už dávno běžně užívané. Podle mého názoru je egovernment jedinou cestou k skutečným úsporám nákladů na provoz státní správy. A jediným způsobem, jak státní správu učinit fungující.

  4. kopelman napsal:

    Pane Praksi, pěkná úvaha, ale historie nás učí, že cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úsmysly. Dělám na vekých IT projektech pro státní a veřejnou správu více než 15 let. Když to hodně zjednoduším, tak náš stát měl všechny agendy uspokojivě vyřešeny už zhruba před 10 lety. Od té doby je většina IT projektů jen nástrojem pro dolování peněz, v posledních letech zvláště z evropských fondů. Prostě zažíváme dobu „nových generací“ a „redesignů“ IT systémů. Česky řečeno, co nám za ty roky vyzrálo a je plně funkční, to zahodíme a za rok nám někdo znovu naprograuje něco podstatně lepšího. Ze samotné podstaty Contradictio in adjecto.

    A když jsme u těch vizí jak na to, je zbytečné vymýšlet vymyšlené. Evropská komise vydala v roce 2004 European Interoperability Framework (EIF). Je to pragmatický a konkrétní dokument, žádné vzdušné zámky. EIF obsahuje základní principy služeb eGovernmentu a stanovuje 12 klíčových veřejných služeb pro občany a 8 klíčových veřejných služeb pro podniky. A víte, která země tento dokument vzala, zbytečně nevymýšlela, jak to udělat lépe a postavila veřejné služby eGovernmentu přesně podle tohoto dokumentu? Nebyla to členská země EU, jak by se slušelo, ale Norsko.

    Pro představu uvádím z EIF těch 12 služeb eGovernementu pro občany:
    1. Přiznání k dani z příjmů
    2. Vyhledávání volných míst na úřadu práce
    3. Žádosti o sociální příspěvky a dávky
    4. Žádosti o osobní dokumenty – pasy a řidičské průkazy
    5. Registrace vozidel
    6. Žádosti o stavební povolení
    7. Hlášení na policii – např. krádeže
    8. Katalogy veřejných knihoven
    9. Žádosti a doručení osobních listin – rodný list, oddací list, …
    10. Zápisy na střední a vysoké školy
    11. Hlášení o přestěhování – změna adresy
    12. Služby zdravotnických zařízení – služby nemocnic, objednání návštěvy, …

    A koho to zajímá, tak uvádím z EIF i základní principy eGovernmentu:
    • Dosažitelnost – WWW, kiosky, Web-TV, mobilní telefony
    • Mnohojazyčnost – jazykově neutrální architektura XML schémat
    • Bezpečnost – bezpečnostní politika IS, hodnocení rizik, zavedení opatření
    • Soukromí – ochrana osobních údajů v souladu s národními a EU předpisy
    • Decentralizace – požadavky interoperability platí jen na „panevropské“ úrovni
    • Využít výhody Open Source Software
    • Aplikovat „multilaterální“ řešení – jedno řešení propojení pro všechny

    • zemedelec napsal:

      Pane kopelman.
      Když to napíše odborník,do toho zasvěcený,tak to má úroveň.Jenom bych řekl,že je Vás málo,spíše vyhrávají ti co o tom něco vědí,ale chtějí si více vydělat.Někdo tomu říká inovace,ale většinou k horšímu.

    • Puck napsal:

      Kdy asi vrátí peníze státu Cabrnoch a Ouzký ? Státní VZP už vysolila 2 miliardy.
      I kdyby byl výsledek jiný, než nula pro stát, je to ukázka jak by asi vypadala cena kompletních IT služeb soukromého sektoru pro stát. 🙂

    • robe napsal:

      díky,
      jak čtu těch 12 bodů EIF tak bych je bral.
      ( ..například po letošní výměně řidičáku, kdy jsem marně přemýšlel proč musím jako majitel datové schránky fyzicky na magistrát podat žádost , a proč tam musím po měsící znovu pro doklad…, zkrátka takové 21 století jak z futurologických představ)

    • vlk napsal:

      Kopelmane
      nechcete na tohle téma něco napsat? Dokonce ve více článcích? uvítal bych pohled insidera za oponu.
      Díky za zvážení.

      • kopelman napsal:

        Vlku, psát o dolování peněz přes IT obecně nemá smysl, to je fakt zřejmý i zemedelcům. Snad jen jako společensko-ekonomickou úvahu o vydolované kolonii ČR. A psát o rabování přes IT dodávky konkrétně? To už je ohne sranda, to může jít o život. Za ty vydolované prachy by už stálo za to pustit pár drobných na nějakou autonehodu opilce. S veškerou úctou k vaší velmi záslužné práci, vy jste se zatím také moc nerozepsal o konkrétních dolovačkách milard přes banky 😉 A že by IT baroni těžce bledli závistí! Dovolím si svůj případný snowdenovský seriál zatím ponechat u ledu.

    • Díky moc za tu referenci na European Interoperability Framework.
      Podívám se na to.
      Ad fungující IT před 15 lety. Ale sám přece víte, že ty obměny jsou nutné. Technologie staré 15 let už dneska nejsou podporovány, fakticky už ani neexistují… Tzn. změny jsou nutné. Ale pochopil jsem, co myslíte.

  5. Rys Ostrovid napsal:

    Mimo tému: ospravedlňujem sa autorovi za príspevok mimo tému, ale pre záujemcov o dianie na Slovensku: SDKÚ (M. Dzurinda) sa ďalej rozpadá. Dnes odchádzajú 3 poslanci: L. Žitňanská (dvojka v strane), M. Vášaryová a M. Beblavý. A trocha sa začína hovoriť aj o začiatku definitívneho konca tejto strany. Jeden z oficiálne vyslovených dôvodov: dianie v B. Bystrici v súvislosti so župnými voľbami (nepodpora kandidátovi Smeru).

  6. Eddie napsal:

    platy pracovniku IT hned po financnim sektoru ? Nesmysl, co by si financni sektor (a mnoho jinych) bez nas pocal 😉

  7. jogín napsal:

    Zpracování dat mimo vlastní počitač- ano, pokud nejsou bezpečnostní rizika. Rozšiřuje se čím dál víc, používal jsem je na desítkách serverů pro genomiku. Jejich programy většinou nevyžadují specializované IT vědomosti a nejúspěšnější jsou veřejné aneb zdarma a bez omezení. Financují je buď univerzity nebo i státy přímo. Podstatná je neexistence monopolu, brání chybnému fungování a snižuje se účinnost zneužití. Veřejná data jsou také dostupná přímo, často v nesmírném rozsahu a kupodivu obrovské perfektně fungující databáze vznikají snadno, rychle a bez účasti komerčních firem- neuvěřitelný rozdíl proti státním IT systémům. Důvod zřejmě spočívá ve spolupráci uživatelů a IT odborníků, jejichž specializace se překrývají. Děje se tak většinou na univerzitách. Jedním z hlavních problémů IT budou zcela neinformovaní uživatelé vystavení podvodným nebo nekvalifikovaným firmám, stav IT ve veřejné sféře se obvykle vyznačuje ubohou úrovní řešení se zcela neúnosnými náklady.

    • Eddie napsal:

      Obavam se, ze nemluvite uplne pravdu, zadarmosoft byva chaoticky a problematicky, napriklad momentalne tolik opevovany Android (mam ho od verze 2.2 – 4.2.1). Vsechny opravdu dulezite a vykonne systemy byly a jsou komercni. Je mi lito.

  8. Tacit napsal:

    Proč zapojovat vlak před lokomotivu, pane Praksi?
    IT se samozřejmě budou, jako vždy rozvíjet bouřlivě, o tom žádná. Ale co to pomůže řízení státních institucí a státní správě, když je definice jejich potřeb a řešení potřeb naprosto na vodě? A taky komu to pomůže, tedy kromě IT firmám? Občanovi?
    Public sector je tu přece proto, aby sloužil, a to přednostně občanům, ti si to předplácejí daněmi. A kdo má zájem na definici těchto potřeb? Politici? Ajťáci? No, to sotva. A proto se vždy začíná od prostředka, proto se furt redefinuje, mění nahrazuje, modernizuje, upgraduje, jak píše pan Kopelman výše. Aby měly obě strany profit! Ale občan uprostřed vždy a spolehlivě ostrouhá. (Registr vozidel, dávky, ..).
    IT je přece pouhý prostředek k plnění těch služeb občanovi (samozřejmě plus realizace nezbytných agend státu), ale nic víc. A bez určení jakých služeb, jejich obsahu je jakýkoliv koncept IT poměrně zbytečné cvičení, navíc vzhledem k vysoké odbornosti zjevně vybočující ze zaměření Kosy.
    Taky bych vám nerad bral svaté nadšení – viz „…Veškeré IT vybavení, na kterém jsou provozovány státní informační systémy, bude v relativně blízké době nahrazeno. Veškerou implementovanou logiku bude nutné z programů (a z lidí) získat a přepsat do nové technologie, neboť změna, která státní správu globálně čeká, je tzv. cloud computing…“.
    Jestli se skutečně „mrakama“ zabýváte, pak jistě víte, že od jejich spuštění (někdy od 2007-2009), k žádné významné revoluci ve státní správě směrem ke cloudům nedošlo. V USA na to Obama dokonce ustanovil státního úředníka, ale zatím sepsali jen hodně koncepcí. Když se důkladněji podíváte na statistiky zapojení Public sectoru do této technologie, zjistíte, že statistiky často zaměňují technologie cloud comp. s hostingovými centry, kde je samozřejmě většina IT prostředků státní správy provozována a hranice mezi cloudy a hostingem jsou zde velmi těsné. A pak je třeba ještě rozlišovat mezi státními institucemi (tj centrálními) a veřejnou správou….
    Ještě k tomu svatému nadšení jedna, dnes už historická paralela: S bouřlivým rozvojem internetu v minulosti (u nás před nějakými 15-ti lety) se rovněž IT prsilo, že internet bude revoluce v komunikaci uvnitř státní správy. A jak na to instituce st. správy reagovaly? Masově zavedly VPN (virtuální privátní sítě), bezpečně oddělené od internetu! Nebude ono to s těmi cloudy ve státních institucích podobné?

    • IT je nástroj zvýšení produktivity. Souhlasím, že bezpečnost je zásadní. Ale není to nic neřešitelného. Přihlášení pomocí certifikátu a třeba ještě jednorázové SMS autentifikace. Další bezpečnostní prvek: správné nastavení user a role managementu.
      A samozřejmě mi šlo o privátní cloud dedikovaný pro státní správu. Domnívám se, že by toto řešení bylo výrazně bezpečnější. Dnes jsou naopak krádeže dat ze systémů státní správy velmi snadné a dějí se. A jsou snadno propojitelné napříč systémy přirozeným klíčem: RČ. Nejčastěji jsou zneužívána kradená státní data pro exekuce, telemarketing.

      • Tacit napsal:

        Já ale bezpečnost cloudu nijak zvlášť nedémonizuju. Ta byla zmíněna jen v té paralele.
        A privátní cloud pro státní správu? Tím myslíte co? Tu rychlokvašku od Microsoftu, kterou vám MS vnutí používat všechny své báječné licencované produkty. Aby nějaký další Íčko prolongoval smlouvu mezi státem a MS a dojení může pokračovat?
        Nebo uzavřenou nabídku služeb (= IT produktů) specielně pro státní správu, kterou budou dodávat vyvolení, dle svého uvážení? A proboha, co se tím změní/zlepší, krom většího plýtvání za nabízené. často nepotřebné služby nepřipraveným, v nepřipraveném systému, s odlišnou definicí potřeb než má soukr. sektor, na které i privátní cloud bude z vysoka kašlat, protože on to všechno vtěsná do nějaké znásilněné stavebnice podobné EIF a ostatní ať si trhnou. Tím se přece problém nevyřeší, pouze se rozšíří o nové báječné problémy a utopí v roztříštěnosti.
        A nebo se tím myslí, že nastoupí naší osvědčení nadnárodní super integrátoři a ti do privat cloudu přitáhnou během pěti, nebo klidně i deseti let informace z jednotlivých IT center, z ERP státní správy (státní pokladna například) a to za další miliardy korun, protože bez těch informací z centra se to zaručeně, ale opravdu zaručeně neobejde, a pak na hloupé politiky ajťáci vytasí nějakou další novou, super progresivní drahou hračku a jedeme znovu dál močálem černým?
        Nechci, aby to působilo úplně pesimisticky, ale když směřování IT ve státní správě máte možnost sledovat 20 let a to velmi zblízka, pak to přináší skepsi na rozdávání.

      • Občan napsal:

        Tak to ani omylem! Jestli něco zpomaluje práci veřejného, pak to je právě IT.
        Jednak proto, že systémy příliš často nefungují tak, jak by měly, jednak proto, že úřad (škola, nemocnice, hasičárna, policajtovna atd.) musí fungovat i když zrovna nejde elektrika a jednak proto, že ty systémy bývají uživatelsky značně nevstřícné až nepřátelské, protože ajťáci mají sklon považovat uživatele za koncovou a obtížnou periferii bedny.
        Každý příčetný úředník, doktor, učitel, právník, účetní atd. má všechno důležité na papírech a do bedny to nastrká jen pokud to potřebuje dál zpracovávat a sdílet.

        Žádný privátní cloud. Státem shromažďovaná a zpracovávaná data nepatří do rukou privátu. Zejména ne v ČR.

  9. Carlos V. napsal:

    Velká část tzv. progresivních myšlenek obsažených v článku znamená jediné – masivní investice do IT. Investice nepodložené potřebou, hnané chtěním nadšencům, kvalifikovaným zájmem možných dodavatelů a zcela jistým zájmem těch, kteří tyto dodavatele budou vybírat. Jde o hodně peněz, software, hadrware, uržovací licence, vývoj a školení.

    Velká část IT řešení se obecně – nejen ve státní správě – dělá bez analýzy potřeb. Vítězí potřeba „nebýt pozadu“ bez reálné potřeby a jakéhokoliv cashově pozitivního přínosu (salda).

    Ano, asi se opravdu blíží stav, kdy bude možné vytvářet jednotná řešení pro státní správu. A nejen pro , i pro obce a organizace na stát navázané. Je třeba (jen a pouze) analyzovat potřeby a možná řešení.

    Technologii cloudů nevyjímaje – zde bych samozřejmě z bezpečnostních důvodů zavrhl jakékoliv komerční cloudy a uvažoval o „státním“ cloudu. Bez toho by se brzo ukázalo, že některá data na komerční cloud prostě nesmí a rozvrat systematičnosti by byl nabíledni.

    Je ale třeba vyvarovat se nadšenců. Nadšenci nehledí na ekonomickou stránku věci, nehledí na komplexní řešení, jde jim jen o „pokrok“. A samozřejmě, na každého nadšence se nalepí nějaké dodavatelské přísavky.

    • Díky za komntář, ale nejsem (jen) nadšenec. IT se úspěšně živím celý svůj profesní život. Ano, jedná se o investice, ale obří investice si žádá i udržování statu quo. V ČR je nějakých 300.000 státních úředníků. Věřte, že by se investice do elektronizace a automatizace velmi rychle vrátily.
      Krátký příklad. O2 a T-mobile nedávno zavedli v některých prodejnách biometrický podpis. Finanční návratnost celého projektu byla za pouhé 3 měsíce!

      • Puck napsal:

        Hm, a kam s těmi úředníky ? Do výroby ? Těžko, leda na pracák.

        • český maloměšťák napsal:

          Říká se tomu kreativní destrukce zaměstnanosti /pracovních míst/. – jeden z pradoxů současného kapitalistického socioekon. systému /tlakem na co nejracionálnější využití omezených zdrojů dochází k vytváření „slepých uliček, resp.slepých dálnic“.pro velké skupiny obyvatel, stávají se nevýznamnými a tak i nepotřebnými – a to nejen z hlediska “ poptávkotvorby“ (tento fakt ale je z hlediska tlaku na další potřebnost inovací – nejen pro inovace samé, ale coby realného motoru společnosti -tento fakt má největší váhu, nač vytvářet na pohled sice velni krásné a pokrokové inovace…když jejich důsledky jsou pro společnosti z hlediska utilitárního spíše negativní)/ ?
          Kdysi to slavná schumpeterovská inovace- motor kapitalistického způsobu výroby a distribuce statků /ne tak ale distribuce bohatství, zisku – zde by to chtělo inovovat….
          mimochodem – o takové inovaci se už mluví dokonce v IMF/ jde v realném prostředí distribuce výnosů proti původním záměrům.

          http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2517897/fiskalni-zbrane-hromadneho-niceni-nabiraji-na-obrysech.html

          Nové ďábly starými exorcistickými metodami nevymýtí ani např.“ dobří katolíci“, chce to extra inovativní přístup, z dialektiky socioekonomických pohybů, zejména poptávkotvorby jakoby vyplývalo, že ta inovace se bude musit dotknout některých podstat kapitalistického způsobu distribuce výnosů /bohatství/, míra otřesů bude nepřímo úměrná kvalitě společenského tmelu dané společnosti.
          Rozumné elity by měly slyšet na systémy založené na redistribuci prostřednictvím daní.
          Ty hloupé zřejmě čekají revoluce či převraty.
          Země, které se vydávají spíše cestou investic do církví a pod,…s těmi to – pokud je ještě navíc jejich obyvatelstvo hloupé a zbabělé, dopadne možná ještě hůže, než s těmi, v kterých dojde k revolucím či převratům. Některé takové asi čeká konečné převzetí jinými zeměmi, obyvatelstvo to bude spíše vítat, coby vysvobození – než by nějak závažněji /proč bytaké zbabělé obyvatelstvo mělo, že / protestovalo. Záleží pak na míře a délce přechodného období chaosu – jak se pak podaří společnost rekonsolidovat v nové struktuře a v novém směřování.

          IT by se v realitě dneška měly především využít v procesu rekonstrukce instituce zvané “ lid“ , např. v rámci voleb a volebního systému.
          Dospělí lidé totiž vždy začínají s řešením těch problémů, které jsou podstatné, jen nezbedné děti si hrají raději s podružnostma – také proto je nezbytný občasný výprask.

          • okolojdoucí napsal:

            Díky za zajímavý odkaz. Američané, ani ti velmi bohatí, nemají takový problém s progresivním zdaněním, naše „rovná“ daň z příjmu FO (vzhledem k nastavení systému důchodového a všeobecného zdravotního pojištění fakticky degresivní) je spíš znakem zaostalosti. Zajímavá je otázka zdanění kapitálových výnosů, v posledku je to příjem, jako každý jiný, tak proč jej danit nižší sazbou. Při současném pojetí generování a alokace kapitálu ztrácejí argumenty proti dvojímu danění původní smysl. Pokud by byla i zde zachována progrese, nemusely by se řešit nějaké sektorové daně a podobné šílenosti.

        • Tak můžou dělat užitečnou práci. Je jí tolik!
          Třeba skenovat knihy pro státní informační systém. (Jak jsem psal v článku, Japonci mají k dispozici prakticky celé své písemnictví v elektronické podobě. Je to holt pozůstatek staré samurajské úcty k literárnosti).
          Nebo pomáhat vychovávat děti… Děti mají spoustu hřišť, ale je málo lidí, kteří dětem věnují svůj čas jako trenéři, vychovatelé apod. Což mi připomnělo celkem přesný vtip:

          Úředník na penzi potká svého někdejšího šéfa, který je ovšem také už v důchodu.
          „Šéfe, nemohu žít bez práce. Koupil jsem si ve sběru pár kilogramů spisů a doma je zpracovávám.”
          „Výborně! Až je vyřídíte, přineste mi je prosím k podpisu.”

          • Občan napsal:

            Platit to bude KDO a Z ČEHO?

          • Kdo a z čeho platí státní zaměstnance? Viz diskuse výše. Šlo o to, že při efektivnějším modelu jich může být pro provoz agend méně – tzn. tito lidé by mohli dělat něco jiného, smysluplnějšího, než přenášet folianty.

  10. jezevec napsal:

    vlk musí mít z takového textu osypky nadšení, i když v něm není karkulka – taková pohádka!!!
    ale chybí tomu střet s realitou. neboli, že existuje šance, že tenhle proces bude řídit někdo, kdo:
    1) tomu rozumí
    2) nebude nikomu zavázán dohodit kšeft
    3) nebude mít sám nataženou pazouru
    4) uspěje najmout za desetinový peníz některou z tech firem, co si na to dosud mastily kapsu.
    5) včas najde a vyhodí programátora najatého protistranou, který tam vytvořil mediálně populární exploit
    jinak samozřejmě popisuje to člověk, na rozdíl od komentátorů znalý věci – všechno co mu namítáte bylo již dávno vyřešeno. a systém by se dal ještě dopracovat, například digitalizace archivů (kdysi dávno jsme to koncipovali pro archiv banky a již tenkrát spořili stovky milionů). nebo třeba univerzální elektronickou podatelnu: že člověk přijde „kamkoliv“ na czechpoint, přinese papír, služba mu ho oscanuje, opatří čárovým kódem pro identifikaci a řídící kód pro zpracování, a elektronicky odešle kam třeba, na ten papír dostane ten kód jako ověření podání a papír mu fyzicky vrátí zpátky (již v roce 1992 jsem skicnul návrh zákona, a to ještě nebyly CP, a nebyl o to zájem dosud). jen tomu chybí ten ježíšek.

    • jezevec. Jj, díky biometrickému podpisu by to mohlo být ještě jednodušší. Papír by nemusel vůbec vzniknout. Papír je nesmírně drahý. Stojí spoustu peněz jej udržovat, předávat jej. Navíc všechny procesy zpomaluje. O biometrickém podpisu a o jeho využití ve státní správě jsem psal zde:
      http://vitezslavpraks.blog.zive.cz/2012/10/biometricky-podpis-zmeni-vse-banky-podniky-postu-i-statni-spravu/

      • Carlos V. napsal:

        co podpis, vse se vyrazne zmeni, az se pokud mozno mezinarodne dohodne struktura xml (ci jineho formatu) predavani dat. Nejen se statem, ale i mezi firmami a jednotlivci.

        Zde nejde o tupe posilani obrazku faktur, vypisu a jinych dat, ale o strukturovana data, ktera budou schopny moderni systemy natahnout a zpracovat k dalsimu schvaleni v nulovem case a bez dotyku omylneho cloveka.

        Takovy system by byl prinosnejsi, nez cloudovani uredniku. Urednici nemaji zajem na efektivite. Takovy system by prinasel efektivitu do firem, prime uspory penez, ty by zajem mely.

  11. jihočech napsal:

    Pane autore
    omluvte amatéra – blbce, ale není možné dešifrovat „Cloud“ , což by hned v úvodu dalo i amatérovi ánung, oč jde.

    Tak „cloud“ je anglicky „mrak“, což mnoho lidí ví.

    Všechny ty IT zkratky jsou jen začáteční písmená, nebo ne?
    (jednou jsem zažil instruktáž, kdy na nás chrlil přednášející 2 hodiny nesrozumitelné zkratky, aniž by nám vysvětlil, že jsou to začátky angl. slov a přeložil, místo toho sáhodlouze vysvětloval co to „dělá“).
    RAM – random acces memory, neboli otrocky přeloženo „slepý přístup k paměti“
    HDD -hard disk drive – tvrdý diskový pohon
    ROM – read only memory – jenom – čtecí- paměť
    DOS – disk operating system – diskový operační systém

    Takže všichni SMSkujeme, což síce víme co to obnáší, ale přesně to nevím.
    Nebo GPS – ostatně to je ze slovenštiny „Gde Preboha Sme“.

    Omlouvám se ještě jednou za blbý dotaz

  12. VaclavP napsal:

    Pane Praksi, mě se to líbí, dokonce bych to nazval Bílou Knihou IT. Mimochodem kdysi ho vedl Mlynář a jmenovalo se Ministerstvo Informatiky, ale myslím si, že něco na způsobu Ministerstva Informací by se v dnešní době hodilo. A ke Cloudu, je opravdu nutné neustále vytvářet nová řešení ? Data jsou uložená v databazích a vytváření rozhraní nesmí být v dnešní době rozpočtově náročné, koupit si datové rozhraní je dnes jako si koupit jogurt, nebo ještě lépe, jogurty produkuje v ČR 10 společností, IT rozhraní, systémy tisíce

  13. Puck napsal:

    Pane Praksi, na to se musí přes politiku. Dokud je čas.
    Až bude přijat služební zákon, a s ním odpovědnost politiků za hospodaření na svém úseku, bude to horší. Určitě nebude tak snadné využívat soukromých služeb pro účely státu. Protože, kde soukromník a stát ve spolupráci, tam naprosto jasné, kde je profit. I kdyby se nakrásně nejednalo o zřejmý tunel.
    Myslím si , že Drábek, coby odborník, by se obětoval jako poradce.

    • Jj, pan Drábek by se už neměl na žádné veřejné funkci ukázat. Viz můj starší článek:
      MPSV – za rok 2012 ztráta 10 miliard
      http://obcanskymonitoring.cz/?p=958

      • Puck napsal:

        Vývoj nezastavíme. Čas na komplexní inovaci státní správy, tak jak ji představujete, určitě příjde. Ale aby to nedopadlo stejně, jako IZIP či Drápkova přestavba, a mnoho dalších „reforem“ je opravdu nutná především odpovědnost za dílo. Se vším všudy.
        Co šlape v Norsku, to může v Česku skončit groteskou. Což by nevadilo, horší je, že nás takové grotesky táhnou ke dnu.

  14. Puck napsal:

    “ …a s ním odpovědnost úředníků za hospodaření na svém úseku. „

  15. jolana88 napsal:

    Hezká utopická myšlenka. Nemyslím ve zlém. Akorát jsem se pohledem do OP ujistila, že zatím pořád bydlím v Česku. Živě vidím ‚odborníky‘ kteří hrabou na opravách oprav, jak se dobrovolně vzdají kšeftu. /pomíjím pochybnosti o bezpečnosti-silné/, řeknu, co potkávám v praxi. Zkuste někdy vzít formulář a z JEDNÉ kanceláře vyřídit přídavky a příspěvek na péči o dítě – např. Zmínit elektronický podpis před ‚běžnou‘ úřednicí. V neposlední řadě 8 z 10 mojí generace /husákovy děti na tom nejsou o moc líp/ sice o přístupu přes net do pár databází ví, ale buď netuší Jak a nemají kdo by poradil anebo ani nevlastní počítač.

Komentáře nejsou povoleny.