No comment!


nakreslil Vítězslav Praks,Občanský monitoring

kontext

Nález českých egyptologů se dostal na žebříček největších objevů roku 2013

Karlova univerzita nezískala akreditaci pro magisterský obor egyptologie

Universum: Česko bez egyptologů?

Absurdita roku: Egyptologie nedostala od Akreditační komise ČR glejt

Rektor Hampl: Neudělení akreditace pro egyptology je nepochopitelné

Rektor UK se ohradil proti neudělení akreditace egyptologii

Egypt

Příspěvek byl publikován v rubrice Komiks, Praksův prak se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na No comment!

  1. avespasseri napsal:

    Děkuji za článek… nedávno jsem o neudělení akreditace slyšela a kroutila jsem nad tím hlavou. Nechápala jsem, proč má jedno z mála mezinárodně uznávaných pracovišť, problémy s akreditací….
    Tak minimálně teď vím, že se to netýká již existujícího programu. To by bylo fakt neslýchané.

  2. pepan napsal:

    „V roce 2008 na ČZU vznikl na fakultě agrobiologie bakalářský obor, který má vychovat odborníky na chov psů. Kynologie. O psech se v něm ale dozvíte něco až v posledním ročníku. Státní zkoušky nejspíš probíhají z povelů sedni, lehni a dostaneš kostičku. Případně z krmení hafíků tak, aby měli pevná hovínka. Jak ale probíhaly habilitace docentů tohoto oboru, raději nechci vědět. Fakulta má také další, vysoce atraktivní, ba dokonce téměř mediálně proslavené obory: trávníkářství nebo dietetika zvířat… Fakt. To není sranda… Zda promítají studentům filmy Trávníkář nebo Čelisti, není známo, ale kynologii zde studuje dcera předsedkyně Akreditační komise. Obor získal akreditaci bez problémů.“

    http://www.prvnizpravy.cz/sloupky/stale-se-hleda-nemo-pardon-premier-/

  3. JiB napsal:

    Auror článku či spíše linkového rozcestníku tak nějak „opomněl“ ještě jeden link, který však uvádí všechny jím citované linky do poněkud jiného světla a tak to za něj zde nakopíruji já:

    „Akreditační všeználek, egyptologie a svoboda slova
    Václav Žák 31. 12. 2013 | 13:38 Přečteno 2888 krát Pošli e-mailem
    Kde končí názor a začíná pomluva?

    Stanice Plus veřejnoprávního rozhlasu odvysílala 27. prosince komentář Petra Žantovského o kauze neudělení akreditace magisterskému studiu egyptologie na FF UK Praha.
    http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/petr-zantovsky-akreditacni-vseznalek–1296926
    Takové komentáře po mém soudu nedělají stanici dobré jméno.
    Jde o 3 okruhy problémů. Prvním je názor na účel Akreditační komise. Druhým případ neudělení akreditace navazujícímu magisterskému studiu egyptologie a třetím používání argumentu ad hominem k znectění cílové osoby. Začněme tím, k čemu slouží Akreditační komise. Podle komentátora jde o nesystémový institut. Vskutku originální názor. Takové instituty existují všude ve vyspělém světě, v Evropě i v USA. O kvalitě působení škol nemůže rozhodovat stát, protože by to znamenalo politickou ingerenci do chodu vysokých škol. Proto musí existovat mechanismus, kterým se provádí vyhodnocení kvality vysokých škol a poskytuje se jim právo vyučovat určité studijní programy a udělovat tituly, jež stát garantuje. Akreditační komise je nezávislou institucí, jejíž rozhodování nesmí podléhat tlakům ani politiků ani škol. Akreditační komise České republiky je členem Evropského sdružení akreditačních komisí (ENQUA) poté co prošla jejich náročným hodnocením (poznamenejme, že na Slovensku akreditační komise neprošla). Protože stát garantuje kvalitu titulů, jež uděluje, odpovídat v posledku musí státní orgán, tedy v tomto případě Ministerstvo školství. Ministerstvo může akreditaci neudělit i v případě, že to Akreditační komise doporučí, nemůže ji ale udělit bez jejího kladného stanoviska.
    Myslím, že je patrné, že autor komentáře nemá vůbec tušení, o čem ve svém komentáři mluví.
    V případě egyptologie došlo k problému, kdy původně pětileté magisterské studium bylo v souladu s požadavky fakulty rozděleno na 3 roky bakalářského studia a na dva roky navazujícího magisterského studia. Bakalářské studium bylo bez problémů akreditováno před třemi lety. Žádost o navazující magisterské studium egyptologie předložila fakulta až letos, ale nedostatečně promyšlené: existovalo riziko, že do navazujícího magisterského studia egyptologie by mohli být přijati studenti z jiných bakalářských oborů, kteří by ovšem nebyli schopni egyptologii smysluplně zvládat. Na druhé straně Źádost tak umožňovala, aby magistrem politologie mohl být student, který by absolvoval 2 semestry navazujícího magisterského studia egyptologie (žádost předpokládala, že student bude studovat zároveň i další obor, tj. předpokládalo se dvouoborové studium), aniž by měl dostatečný základ ze studia bakalářského. Akreditační komise ji proto musela zamítnout, přičemž ve veřejně dostupném zdůvodnění nezpochybnila úroveň egyptologie v České republice. Výtky se týkaly pouze úrovně zpracování žádosti o akreditaci navazujícího magisterského studia. Když se pětileté studium strukturuje na bakalářské a navazující magisterské, dochází k takovým chybám nezřídka. Akreditační komise ve všech takových případech postupuje stejně.
    Kdyby se komentátor obtěžoval podívat do zápisů Akreditační komise či zvednout telefon, mohl si tyto informace ověřit během několika minut. Mohl také zjistit, že se všichni aktéři, tj. egyptologové, vedení fakulty i univerzity ještě před Vánoci sešli se zástupci AK a fakticky námitky Akreditační komise uznali s tím, že žádost přepracují. Pak by ovšem nemohl napsat takový komentář, jaký napsal: po invektivách o všeználkovství Akreditační komise by v něm nemohlo být stopy.
    Stejně tak by nešlo obvinit z všeználkovství předsedkyni Akreditační komise a snažit se její kvalifikaci zpochybnit tím, že ředitel ústavu, v němž pracovala, byl spolupracovníkem StB.
    Co se týče předsedkyně, jsou fakta následující:
    Vystudovala historii a ruštinu na Filozofické fakultě UK v Praze sice v letech normalizace, ale u profesora Hrocha, což byl mezi vědci, kteří se v těch letech pohybovali na poli sociálních věd, ojedinělý případ. Jeho práce o nacionalismu získaly ve světě srovnatelné renomé s pracemi například oxfordského prof. Ernsta Gellnera. V Orientálním ústavu ČSAV se specializovala na Latinskou Ameriku, a jak se posléze ukázalo, bylo to vkladem do budoucnosti, o kterém v osmdesátých letech nemohla mít ani tušení.
    Ve Španělsku a pak v Latinské Americe se v sedmdesátých a osmdesátých letech hroutily autoritářské režimy, a probíhaly pokusy o tu více či méně úspěšné přechody k demokracii. Procesy vzbudil živý zájem vědců a na toto téma vznikla celá řada teoretických prací: badatelé jako A. Stepan, Juan J. Linz, Philippe Schmitter se zabývali jak tím, jak se hroutí demokracie, tak obrácenými procesy přechodů k demokracii a studovali úskalí konsolidace demokracie.
    Protože v rámci vědecké výchovy se Vladimíra Dvořáková zaměřovala na moderní dějiny zaměřené na iberoamerikanistiku, měla velkou výhodu, že v době, kdy po rozpadu východního bloku začaly k demokracii přecházet i země střední a východní Evropy, disponovala solidním teoretickým základem, který jí dovoloval analyzovat politický vývoj nejen na základě pocitů či jednoduché ideologie, ale na základě propracované teorie, analyzující instituce a procesy probíhající nejenom u nás, ale ve všech zemích, které se na tuto cestu vydaly. Stala se první profesorkou politologie v České republice a v letech 2003-2006 ji mezinárodní politologická komunita zvolila do funkce viceprezidentky Mezinárodní politologické asociace. V současnosti se zabývá problematikou fungování státu, nastavením kontrolních mechanismů institucí zodpovídáním se politiků, tj. tím, jak omezit prostor pro korupci.
    Je celkem normální že lidé s takovým profilem lidem s jiným profilem vadí.
    Některým „podnikatelům“ ve vzdělávání vadí celá Akreditační komise.
    Otázkou ovšem zůstává, proč veřejnoprávní rozhlas dává prostor k šíření komentářů plných nekvalifikovaných a neověřených informací hraničících s pomluvou. Je snad tohle naplněním práva na svobodu slova?“
    http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vaclav-zak.php?itemid=21949

    PS: Bude autor blogu s to se pak alespoň v diskusi akreditační komisi omluvit a uznat svou chybu?

  4. JiB napsal:

    Autor článku či spíše linkového rozcestníku tak nějak „opomněl“ ještě jeden link, který však uvádí všechny jím citované linky do poněkud jiného světla a tak to za něj zde nakopíruji já:

    „Akreditační všeználek, egyptologie a svoboda slova
    Václav Žák 31. 12. 2013 | 13:38 Přečteno 2888 krát Pošli e-mailem

    Kde končí názor a začíná pomluva?

    Stanice Plus veřejnoprávního rozhlasu odvysílala 27. prosince komentář Petra Žantovského o kauze neudělení akreditace magisterskému studiu egyptologie na FF UK Praha.
    (rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/petr-zantovsky-akreditacni-vseznalek–1296926)
    Takové komentáře po mém soudu nedělají stanici dobré jméno.
    Jde o 3 okruhy problémů. Prvním je názor na účel Akreditační komise. Druhým případ neudělení akreditace navazujícímu magisterskému studiu egyptologie a třetím používání argumentu ad hominem k znectění cílové osoby. Začněme tím, k čemu slouží Akreditační komise. Podle komentátora jde o nesystémový institut. Vskutku originální názor. Takové instituty existují všude ve vyspělém světě, v Evropě i v USA. O kvalitě působení škol nemůže rozhodovat stát, protože by to znamenalo politickou ingerenci do chodu vysokých škol. Proto musí existovat mechanismus, kterým se provádí vyhodnocení kvality vysokých škol a poskytuje se jim právo vyučovat určité studijní programy a udělovat tituly, jež stát garantuje. Akreditační komise je nezávislou institucí, jejíž rozhodování nesmí podléhat tlakům ani politiků ani škol. Akreditační komise České republiky je členem Evropského sdružení akreditačních komisí (ENQUA) poté co prošla jejich náročným hodnocením (poznamenejme, že na Slovensku akreditační komise neprošla). Protože stát garantuje kvalitu titulů, jež uděluje, odpovídat v posledku musí státní orgán, tedy v tomto případě Ministerstvo školství. Ministerstvo může akreditaci neudělit i v případě, že to Akreditační komise doporučí, nemůže ji ale udělit bez jejího kladného stanoviska.
    Myslím, že je patrné, že autor komentáře nemá vůbec tušení, o čem ve svém komentáři mluví.
    V případě egyptologie došlo k problému, kdy původně pětileté magisterské studium bylo v souladu s požadavky fakulty rozděleno na 3 roky bakalářského studia a na dva roky navazujícího magisterského studia. Bakalářské studium bylo bez problémů akreditováno před třemi lety. Žádost o navazující magisterské studium egyptologie předložila fakulta až letos, ale nedostatečně promyšlené: existovalo riziko, že do navazujícího magisterského studia egyptologie by mohli být přijati studenti z jiných bakalářských oborů, kteří by ovšem nebyli schopni egyptologii smysluplně zvládat. Na druhé straně Źádost tak umožňovala, aby magistrem politologie mohl být student, který by absolvoval 2 semestry navazujícího magisterského studia egyptologie (žádost předpokládala, že student bude studovat zároveň i další obor, tj. předpokládalo se dvouoborové studium), aniž by měl dostatečný základ ze studia bakalářského. Akreditační komise ji proto musela zamítnout, přičemž ve veřejně dostupném zdůvodnění nezpochybnila úroveň egyptologie v České republice. Výtky se týkaly pouze úrovně zpracování žádosti o akreditaci navazujícího magisterského studia. Když se pětileté studium strukturuje na bakalářské a navazující magisterské, dochází k takovým chybám nezřídka. Akreditační komise ve všech takových případech postupuje stejně.
    Kdyby se komentátor obtěžoval podívat do zápisů Akreditační komise či zvednout telefon, mohl si tyto informace ověřit během několika minut. Mohl také zjistit, že se všichni aktéři, tj. egyptologové, vedení fakulty i univerzity ještě před Vánoci sešli se zástupci AK a fakticky námitky Akreditační komise uznali s tím, že žádost přepracují. Pak by ovšem nemohl napsat takový komentář, jaký napsal: po invektivách o všeználkovství Akreditační komise by v něm nemohlo být stopy.
    Stejně tak by nešlo obvinit z všeználkovství předsedkyni Akreditační komise a snažit se její kvalifikaci zpochybnit tím, že ředitel ústavu, v němž pracovala, byl spolupracovníkem StB.
    Co se týče předsedkyně, jsou fakta následující:
    Vystudovala historii a ruštinu na Filozofické fakultě UK v Praze sice v letech normalizace, ale u profesora Hrocha, což byl mezi vědci, kteří se v těch letech pohybovali na poli sociálních věd, ojedinělý případ. Jeho práce o nacionalismu získaly ve světě srovnatelné renomé s pracemi například oxfordského prof. Ernsta Gellnera. V Orientálním ústavu ČSAV se specializovala na Latinskou Ameriku, a jak se posléze ukázalo, bylo to vkladem do budoucnosti, o kterém v osmdesátých letech nemohla mít ani tušení.
    Ve Španělsku a pak v Latinské Americe se v sedmdesátých a osmdesátých letech hroutily autoritářské režimy, a probíhaly pokusy o tu více či méně úspěšné přechody k demokracii. Procesy vzbudil živý zájem vědců a na toto téma vznikla celá řada teoretických prací: badatelé jako A. Stepan, Juan J. Linz, Philippe Schmitter se zabývali jak tím, jak se hroutí demokracie, tak obrácenými procesy přechodů k demokracii a studovali úskalí konsolidace demokracie.
    Protože v rámci vědecké výchovy se Vladimíra Dvořáková zaměřovala na moderní dějiny zaměřené na iberoamerikanistiku, měla velkou výhodu, že v době, kdy po rozpadu východního bloku začaly k demokracii přecházet i země střední a východní Evropy, disponovala solidním teoretickým základem, který jí dovoloval analyzovat politický vývoj nejen na základě pocitů či jednoduché ideologie, ale na základě propracované teorie, analyzující instituce a procesy probíhající nejenom u nás, ale ve všech zemích, které se na tuto cestu vydaly. Stala se první profesorkou politologie v České republice a v letech 2003-2006 ji mezinárodní politologická komunita zvolila do funkce viceprezidentky Mezinárodní politologické asociace. V současnosti se zabývá problematikou fungování státu, nastavením kontrolních mechanismů institucí zodpovídáním se politiků, tj. tím, jak omezit prostor pro korupci.
    Je celkem normální že lidé s takovým profilem lidem s jiným profilem vadí.
    Některým „podnikatelům“ ve vzdělávání vadí celá Akreditační komise.
    Otázkou ovšem zůstává, proč veřejnoprávní rozhlas dává prostor k šíření komentářů plných nekvalifikovaných a neověřených informací hraničících s pomluvou. Je snad tohle naplněním práva na svobodu slova?“
    http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vaclav-zak.php?itemid=21949

    PS: Bude autor blogu s to se pak alespoň v diskusi akreditační komisi omluvit a uznat chybu?

    • Občan napsal:

      To „zdůvodnění“ zamítnutí, dodané akreditační komisí, je prostě neuvěřitelné.
      Komisi totiž není vůbec nic do toho, kdo bude egyptologii (nebo jakýkoli jiný obor) studovat. Od toho má každá fakulta i katedra samočistící mechanismy, které se jmenují „zápočet“, „zkouška“, „seminární práce“ apod., a to zejména v prvním ročníku. Do druháku už pak většinou postupují jen ti, u kterých je předpoklad zájmu o obor a schopnost úspěšně dostudovat.

      Mám z toho „zdůvodnění“ hodně divný pocit. Jakoby někomu vadilo, že máme veleúspěšné egyptology a mohli bychom jich mít ještě víc; a nemuselo by to vadění být jenom zevnitř republiky.
      Ona ale nemá potíže „jenom“ egyptologie. Asijské jazyky a reálie jsou na tom dost podobně a snaha o jejich likvidaci je docela urputná.

Komentáře nejsou povoleny.