Efektivita prace.


napsal Hladis

Dnes vcelku casto sklonovany termin. Ano je treba stale tlacit na efektivitu prace a vydelat poradny peniz. Jenze problem je, ze pod slovem efektivita si kazdy predstavi neco jineho. Pokud si pod tim vylozi firma a jeji vedeni vymackani cloveka, doplati na to jak zamestnanec, tak i firma jako takova. I pres to vsechno je v mnoha firmach toto modni. Pracuj vice za mene a s nadsenim. Mno vysledky pak stoji za to.
Kdokoliv kdo ma zkusenosti s firemnim prostredim, jiste se setkal i s terminy jako prescas. Urcite i z pozice zamestnance clovek casto citil, ze s planovanim neni neco v poradku. Clovek byl tlacen do vice prace vcetne prescasu, ale vysledek byl tristni a tak byl tlacen dal. Urcite mnoho zamestnancu prepadl i pocit, ze vlastne taha horke kastany za nadrizene, protoze koncepce a planovani stoji za starou belu. A tak je zamestnanec nucen diky spatnemu planovani firmy makat jak sroub a po urcite dobe se dostavi vyhoreni, jelikoz oceneni jeho prace nakonec bude lakonicky odbyto stylem, ze bud muze byt rad ze praci ma nebo ze by mel do toho vlozit „tymoveho ducha“ ci „vasen“ pro svou praci. Nekdo se tak upracuje ke koplapsu nebo z firmy odejde, jiny stale bude makat a myslet, ze se to obrati v jeho prospech nebo proste se ucty a hypoteka nezaplati sami od sebe. Nadavat na vedeni se da vzdy, ale zase by si i zamestnanec mel v nekterych pripadech uvedomit, proc on je v roli jake je a nesedi na kresle svych nadrizenych ci neni majitel firmy. Nadavat umi kazdy, ale vybudovat firmu uz ne.
V nekterych knihach o projektovani a tymove praci se dozvite to, ze nejlepsi firmy dokazi vytezit ze zamestnance sest hodin produktivni prace za den a prumerny vykon je ve ctyrech hodinach v osmihodinove pracovni dobe. Ted si muzeme predstavit jaka efektivita bude a jak to vypada s nucenymi prescasy ci dvanactihodinovych smenach a kdy zamestnanec citi, ze ve vedeni to nejak skripe. Stejne tak si muzete predstavit, jak clovek vypada po nepretrzitych dvanactihodinovkach a hlavne jak dlouho to vydrzi, nez se zdravotne slozi. Muzete takhle vyzdimat zamestnance kvuli honbe za efektivitou a zastirat tak i vas problem s planovanim, ale vede to jen k vetsi nemocnosti lidi, snizene produktivite prace a velke fluktuaci zamestnancu. Cely takovy koktejl neprospiva ani vam, ani zamestnancum a az budete mit firmu plnou stridajicich se lidi za baksis ve dvanactkach uplne mimo obor, tak se nemuzete divit zvysene zmetkovitosti, spatne moralce zamestnancu, spatne kvalite vyrobku a celkove otravenosti ve firme. Pri nejhorsim vas to stahne dolu, jakmile vas opusti i posledni srdcari a ti, na kterych to cele stoji. Mnoho firem skonci proto, ze vse bylo blbe planovano a efektivita se nahrazovala zvysenim pracovni zateze. Nejhorsi je, pokud si to management a majitel firmy neuvedomuje a hleda chyby prave na zamestnancich a chladi si na nich zahu, ze je to jejich vina. Prescas vlastne ukazuje, ze management nekde udelal chybu pri planovani prace (samozrejme se nebavime o vylozenych chybach zamestnance, jako pozdni prichod do prace ci vyrobeni zmetku jeho chybou, atd…).
Existuje na to i Project management triangle, na trech hrotech je cena, plan/rozvrh/casovy rozpis a rozsah. Uprostred trojuhelniku je pak kvalita. Da se to i aplikovat i jinak a to jako trojuhelnik levne, rychle a dobre, kdy muzete vybrat jen maximalne dve veci. Vsechny tri nemuzete, protoze to proste nejde dohromady a jedna ze stran toho trojuhelniku bude upozadena. Je to zaklad. Da se s tim pak kouzlit do hvezd, diamantu atd…ale v podstate plati zakladni trojuhelnik.
Nejhorsi je pak situace u vyroby rekneme pasove. To je vyroba, kde nepotrebujete na montovani treba elektroniky zadne vyskolene lidi, ale „lopaty“. Tam dochazi k vymackani snad vzdy, protoze takovy zamestnanec je lehko vymenitalny, nema vubec pojem o nejakych pravech a neni schopen dohlednout nejak daleko a zde vylozene tezite praci jak cerne uhli z dolu se „Stachanovci“, delajicimi monotoni praci za hubicku. Jednoduse presujete  lidsky material, ktery je levnejsi nez robot. Toho je vzdy plno vsude. To je asi nejhorsi mozny scenar a vlastne degradace cloveka na pracovni jednotku podobnou robotovi. Jenze s nedostatkem vzdelani a nedostatkem prace i staty prihmouri oko nad nekdy az otrokarskymi metodami. Nakonec muzou bouchnout saze, jako u Foxconnu. Zde je kazda rada draha. Nevzdelani si odbory nezalozi, nejsou schopni kooperovat, neznaji poradne sva prava, boji se o misto a stat je rad, kdyz si snizi statistiku nezamestnanosti.
Pokud vystavite specializovanou firmu na takovem zaklade, za ucelem rychleho zisku, nepomuze vam nejspis ani team building akce a jine podobne benefity. Jednou proste pohar pretece a nekde tento styl rizeni bude mit svou stopu v koncove kvalite a terminech. Pri extremech firma krachne, nebo se zamestnanci vzbouri a pri hrubem porusovani zakoniku prace vas nakonec muze vykopnout i stat sam. Management casto je seznamen s takovymi grafy a obecnymi pravidly, ale velka cast si stejne usmysli, ze vlastne na ne to neplati a oni to vedi lepe. Bohuzel ve vysledku jsou tak proti sobe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Pohled bratří Hladíků se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

96 reakcí na Efektivita prace.

  1. vonrammstein napsal:

    Ano, máte pravdu. A teď: Co s tím?

    • strejda napsal:

      Pro tentokrát.
      Ano, máte pravdu. A teď: Co s tím?

      • vonrammstein napsal:

        S tím, že já mám pravdu? To je vcelku normální.
        S tím, že ji má hladis? Nevím, proto se ho ptám. Popsat problém je jedna věc. Znát řešení je věc druhá. Předpokládám, že nějaké zná, když už se do toho pustil.

        • Qiedo napsal:

          Jeden z návrhů, jak dál, je tady:
          http://www.blisty.cz/art/71968.html

          • vonrammstein napsal:

            Už jsem o tom slyšel. Je to zajímavé. Ale ještě jsem nepřemýšlel o všech možných důsledcích takového kroku, takže si netroufám k tomu zaujmout stanovisko.

          • Firefly napsal:

            Skvělý nápad, jak získat workoholikům výhodu 🙂

          • Cech napsal:

            Naprostý souhlas práci rozložit tak aby se dali zavést tomu příslušející opatření.
            1 ) minimální mzda 6800 Kč
            2 ) životní minimum dostat na krásných 1700 Kč
            3 ) Výši pro výpočet důchodu vynásobit tou nádhernou konstantou 0,8
            4 ) No a průměrná mzda potom bude oněch 20 000 takže medián cca.12 000
            Při zachováni stávajících cen a nárůstu efektivity práce o 20 % naprosto bezchybně vymyšleno.
            Opravdu je to vymakaněší než naprosto liberální Sigrova podpora minimálního státu a volného trhu.

          • Anonymní napsal:

            vonrammstein,
            zkrácením pracovního úvazku už jsem se zabývala před 3 roky. Sklidila jsem výsměch, přemýšlela jsem proč. Jedním z důsledků proč by to nešlo, byl zřejmý. Co bychom udělali s tou armádou úředníků na pracovních úřadech a sociálkách? Šel by snad dobrovolně úředník k lopatě, tady musím položit obligátní nerudovskou otázku “ Kam s ním ?“ No, kdyby byl tak aspoň jen jeden a ne celá armáda 🙂

          • anita napsal:

            Ach jo, zase jsem anonymní , tak anita

          • vonrammstein napsal:

            Anita: Proč dobrovolně? Jsou to zaměstnanci státu, stát je může převelet na jiná místa, kde budou užiteční. Už se tady skoro nic českého nevyrábí, proč s tím zas nezačít? S takovou fůrou lidí?

    • Hladis napsal:

      Ten clanek odpovedi obsahuje.

  2. Firefly napsal:

    V letech junáčtějších jsem dělal běžně 70, ale 100 hodin týdně, aspoň jednou týdně noc, soboty pravidelně, neděle každou druhou. Jo, zlenivěl jsem, už se tak neženu, ale 60 hodiny týdně v klidu dávám.

    Jen mi chybí empatie k těm, kteří nečiní tak, jako já – či jako já v jejich letech.

    • vonrammstein napsal:

      Zamlada jsem taky míval na výplatní pásce přes 400 odpracovaných hodin za měsíc. Ve svém věku už bych to nedal ani omylem. I tehdá jsem to vydržel jen něco přes rok. Vydržel bych možná i dýl, ale ono vidět děcko asi tak hodinu denně, a to ještě napůl v bezvědomí… Ne, za to ty prachy nestojí.

      • Firefly napsal:

        Čistému vše čisté, každému co rád.

        Málo či pomalu pracující nechť si nestěžují na peníze.
        A já bych si taky neměl stěžovat na nervy v kýblu 😉

        • vonrammstein napsal:

          Přesně tak. Je fajn vydělávat hodně, není fajn nemít čas na rodinu (koníčky, přátele).
          Je fajn mít hodně volného času, není fajn nemít peníze pro rodinu, na koníčky, akce s přáteli.
          Zvolil jsem rozumný kompromis. Můžu dělat dvanáctky a vydělat si o dost víc, ale nechci. Stačí mi to, co vydělám. Ten ušetřený čas má pro mě obrovskou cenu.

        • Občan napsal:

          A co pracující, jejichž práce je považována za bezcennou?
          Není jich málo a spíš jich přibývá.
          Kupříkladu práce v „sociálních službách. Bere si člověka úplně celého, protože je náročná nejen psychicky, ale i fyzicky. Dělají ji převážně ženy a MAKAJÍ celý den bez přestávky, protože na nějaké volno na jídlo není prostor. Když mají hlad, zhltnou pár soust mezi prací nebo cestou autem do terénu. Dělají víkendové služby, leckdy i v nepřetržitém provozu.
          Neexistuje proplácení přesčasů a na vybírání náhradního volna nejsou lidé. Pojmy „odměny“ nebo „osobní ohodnocení“ jsou v tomto oboru neznámé.

          Starají se o seniory, mentálně i jinak postižené, o invalidy.
          Společnost je údajně velice potřebuje, ovšem jejich práci si „cení“ na průměrných 13 000.- Kč hrubého.

          Takže s tou demagogií jděte, pánové, k čertu.

          • tresen napsal:

            Třeba se někteří z nich patřičného ocenění své práce dočkají. To až si výměnu plenek budou platit ti, co pro ně dnes větší hodnotu představují peníze než čas věnovaný rodině.

          • wiki napsal:

            Občan napsal: …průměrných 13 000.- Kč hrubého…

            Tohle se tu už několikrát řešilo např. pod Trabantem. Podle mých info (vycházejících z povinně zveřejňovaných VZ) je ten průměr poněkud výš …

          • Občan napsal:

            Wiki, pak jistě můžete uvést zdroj takové informace.
            Já v tom oboru pracuji a tak dobře vím, kolik berou pečovatelky.
            Ano, jsou některé pečovatelské služby, kde pečovatelky berou o něco víc – ty obvykle zřizují obce nebo kraje. V těch, jež zřizují soukromé subjekty, nepřesahuje průměr 13 000.- Kč hrubého.

          • ernest napsal:

            Ječtě hůře jsou na tom ženy s dětmi na mateřské

          • wiki napsal:

            Občan napsal: Wiki, pak jistě můžete uvést zdroj takové informace.

            Jistě: https://vlkovobloguje.wordpress.com/2013/12/25/bozi-hod-vanocni/comment-page-1/#comment-67058

  3. Firefly napsal:

    Hladisi, vše záleží na typu práce. Proč ale myslíte, že se v dnešní době klade takový důraz na procesy a manuály na straně jedné a týmovost, kooperaci a zastupitelnost ? Protože akceptujeme fakt, že mnoho lidí nevydrží dlouhodobě požadovaný zápřah.

    Pakliže máte dobrou organizaci, prostupitelnost a systém předávání a sdílení, pak je fluktuace organickou součástí tohoto systému. Kromě vysokého vybuzeného výkonu udržíte i náklady v rozumné výši, protože mnoho zaměstnců očekává zvýšení mzdy pouze na základě odpracovaných let. Těch mnohaletých v takové organizaci moc není.

    Jistě, musíte najít a zaplatit pár stresumilných šílenců, kteří toto budou řídita organizovat. A navrch dát ty šílence nejšílenější.

  4. Řezníček z Brna napsal:

    Za socialismu jsem makal nastavbách jako zedník. Přesčasy byly opravdu velmi vzácné, a pokud už k ním došlo, muselo to zdůvodňovat a ještě nejlépe ten týden, kdy k němu došlo nám bylo poskytnuto náhradní volno, často i dvojnásobné. Bylo to tím, že mzdové fondy byly limitované a nebyly prostředky na její navyšování a tak byla snaha práci udělat v normální pracovní době.
    Dnes: Každý den dělám 2 hodiny přes čas, ročně tak 6-8 x si střihnu i práci v sobotu, 2 x rok i neděli. Výsledek: Nikdo mě neproplatí ani korunu za práci přes čas a po pravdě musím držet hubu a krok a být rád, že mám práci, protože živím 2 dospělé děti. Stavebnictví je v útlumu a v tom oboru se spíše propouští, než nabírá nové lidi. Dříve jsme dostávali aspoň nějaký 13 plat, toto bylo zrušeno příchodem světové hospodářské krize s odůvodněním, že se musí šetřit. Nedávno mě říkala známá, která dělá v pásové výrobě, že u nich v práci po 8 hodinách musí jít za vedoucí směny a zeptat se jí, zda-li může odejít domů a ona teprve rozhodne, zda-li může nebo bude dělat dál ZADARMO. Tak 2 x týdně dělá dál a zadarmo, nemůže si nic naplánovat, je plně v područí vedoucí směny. Připomínám, že maká za 10 000 čistého/ měsíc. Pokud by se vzepřela, má padáka, tak se tomu musela přizpůsobit.

    • Vidlák napsal:

      Proč se tam lidi nedají dohromady a na milou vedoucí nehodí někdy večer deku? Nebo že by jí trochu „vylepšili“ auto? Párkrát jsem to už viděl a zažil a funguje to lépe než suplika na vedení firmy. Opravdoví firemní hlavouni zpravidla ani nevědí, jak jejich nižší lokajové rozhodují a plánují výrobu. Není třeba bojovat s králem, stačí poněkud přistřihnout brka sluhovi…

      • okolojdoucí napsal:

        Snad se toho nechytne nějaký BS management teoretik. Aby tu vedle „Attila the Hun“ managementu za chvíli nebyl vážně míněný korektivní systém „Deka“ 🙂

      • Ahele napsal:

        http://wiki.aktualne.centrum.cz/finance/prace-prescas-priplatek-za-prescasovou-praci/
        Porovnejte si co platilo do r.2012 a co platí nyní po úpravě ZP, která prošla celkem bez větší diskuze. Tak ať se teď nikdo ničemu nediví. Tomu se tady totiž říká pokrok. Není třeba vymýšlet pomstu a riskovat ještě navíc trestní stíhání. Stačilo by využít, i v těchto osekaných právech, toho co je k dispozici v základní listině práv a svobod EU.

        Článek 28
        Právo na kolektivní vyjednávání a akce
        Pracovníci a zaměstnavatelé či jejich příslušné organizace mají v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi právo sjednávat a uzavírat na vhodných úrovních kolektivní smlouvy a v případě konfliktu zájmů vést kolektivní akce na obranu svých zájmů, včetně stávky.

        Článek 31
        Slušné a spravedlivé pracovní podmínky
        1. Každý pracovník má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost.
        2. Každý pracovník má právo na stanovení maximální přípustné pracovní doby, na denní a týdenní odpočinek a na každoroční placenou dovolenou.

        Jenže to je právě to. Odbory je sprosté slovo.. Tomu všemu slouží i ta fluktuace a smlouvy na dobu určitou (bylo v předcházejícím ZP také omezeno), protože tam, kde se osazenstvo mění v dostatečně krátkých intervalech (než se stačí poznat a domluvit) to pochopitelně možné není. Lidi si přes noc nechali ukrást práva, které jejich předkové léta těžce získávali. Myslím u nás. jinde v záapdní Evrově, tak pitomí nejsou.

  5. VaclavP napsal:

    Jako máte fair trade potraviny, můžete mít fair work firmy. Kafe bezohledných podnikatelů stojí 5 Kč/100 g, fair trade třeba 20 Kč. Stejně tak může vyrábět fair work software, inženýrské služby. Prostě přijdete za klientem a řeknete. Konkurence prodavá software za 2 mil. korun, náš je o malinko dražší , třeba 2,5 Kč ale všichni naší zaměstnanci jsou spokojení, bez stresu a přesčasů. Pokud je klient lidumil určitě koupí ten druhý produkt.

    • ernest napsal:

      Kolik ja takto lidumilných, kterým záleží na cizích zaměstnancích váce, než na vlastním půl milionu?

  6. Anonymní napsal:

    Jistě, tyto problémy musímke řešit, když žijeme ve společnosti a v systému řízeném psychopaty. Honění se za efektivitou individuální, bez optiky celospolečenského prospěchu je stupidita sama o sobě, protože čím vyšší je efektivita individuální, tím více na frak dostává efektivita celospolečenská.
    Fascinuje mě tržněš komsomolský přístup k řešení důchodové reformy. Zvyšuje se automatizace, tak prodloužíme dobu odchodu do penze – vždyť je to tak logické 🙂
    Blbci vládnou světu a ještě větší blbci si to nechají líbit. jak kdo chce. Já jdu cestpou soběstačného systému a systém řízený psychopaty nechť mi políbí …

  7. schlimbach napsal:

    ten anonymní jsem já – nenapsalo mi to jméno 🙂

    • Řezníček z Brna napsal:

      Schlimbachu,
      Nejlepší kvalifikace pro současného manžéra je diagnoza – psychopat a nejlépe pak sociopat. Asociace psychologů USA tvrdí: v politice a vrcholovém managmentu je zdaleka nejvyšší procento psychopatů a sociopatů, proti tomu je nízké procento mezi vězni ve federálních věznicích.

  8. Leo K napsal:

    Celý tenhle problém a řadu dalších (např. nezaměstnanost) by řešil nepodmíněný základní příjem. Pro řadu diskutujících to určitě bude něco jako červený hadr pro býka a proto připomínám, že mezi autory této teorie byl např. Mill, Friedman a že před sedmi lety to u nás prosazoval v dosti deformované podobě Vlastimil Tlustý (!) Efektivita práce a celá navazující škála jevů jsou totiž pouze projevem nesvobody a v té svobodě je jediný pasující klíč k řešení.

    • Řezníček z Brna napsal:

      Leo K:
      ten základní příjem by byl na samostatný blog a možná by se zde měl na Kose objevit, protože to začíná být téma. Já jsem toho příznivec, ale v posledním čísle Respektu je článek na téma, co by přinesl základní příjem z hlediska ekonomiky a tento článek ve mě velmi nahlodal můj optimismus pro základní příjem. Podle tohoto názoru by masa lidí, která by zůstala v práci platila 70% odvody ze mzdy, aby se vytvořil fond, z kterého by každému včetně dětí a důchodců byl základní příjem vyplácen. Tak vysoký odvod by zřejmě byl demotivační a lidé by ztratili chuť pracovat.

      • schlimbach napsal:

        Nepodmíněný základní příjem je o ničem. Podmíněný základní příjem prací – to je cesta. http://www.ekonomickareforma.cz

        • Leo K napsal:

          Pane Schlimbachu, vážím si Vaší snahy a líbí se mi tvrdohlavost, se kterou do toho jdete, ale přesně stejný „argument“ by šlo použít i na tu reformu, kterou popisujete. Schází Vám tam samoregulační efekt a systém , který popisujete by se dal použít jenom za cenu autokratického řízení. Ve zcela svobodné společnosti je něco takového totiž nemyslitelné.

      • Leo K napsal:

        Nechci tu debatu rozvíjet, ale jenom podotknu, že by to znamenalo dramaticky překopat daňovou soustavu – samozřejmě směrem k nejjednodušší. Vyskytl se např. návrh zrušit všechny daně a nechat pouze DPH (samozřejmě v odpovídající výši) – ale jak jsem řekl – nechci o tom diskutovat.

        • kopelman napsal:

          Leo, když vás chytil spamový filtr, nechtěl byste na téma základního příjmu napsat článek? Moc by mě zajímaly vaše teze a argumenty, a určitě bych nebyl jediný.

      • kopelman napsal:

        Krajane, článek v Respektu bych nepovažoval za ekvivalent seriózní ekonomické analýzy. Zavedení základního příjmu je spojeno s dalším systémovými předpoklady, především peněžním systémem. Není možné, aby základní příjem matematicky fungoval, aniž by nedošlo k překonání dogmat a paradigmat, jako je úvěrová emise peněz, úroková transmise bohatství, daňové financování veřejných statků apod. Fondové financování základního příjmu není možné, jako manipulativní argument pro nekritické čtenáře Respektu to ale posloužilo. Když se ve velmi hrubých číslech podíváme na strukturu ekonomicky aktivních osob v ČR, tak zjistíme, že z celkového počtu 4,9 mil. výdělečně činných pracuje v sektorech tvořích přidanou hodnotu maximálně 2,6 mil. osob. Ostatní fakticky pobírají jinak pojmenovaný základní příjem, je financován prací těch produktivních.

        • Řezníček z Brna napsal:

          Kopelmane,
          Možná, že článek v Respektu nepovažujete za ekvivalent serózní ekomonické analýzy, ale je to první článek, na který jsem narazil, který teorii základního příjmu převádí do řeči suchých čísel. Ostatní články jsou napsány na úrovni ideové, ale nikoliv praktické. Určitě se najde oponent k tomu článku a já jsem na tu oponenturu zvědavý.

          • Leo K napsal:

            Řezníčku,
            podívejte se na http://dotsub.com/view/26520150-1acc-4fd0-9acd-169d95c9abe1 je to německy, ale (také) česky otitulkováno. Jako takový, funguje zatím jenom na Aljašce, kde je ovšem hrazen nestandardně z příjmu za ropu. Zajímavá je Brazilie http://www.svetkolemnas.info/novinky/zahranicni/542-brazilie-se-chysta-plne-zavest-nepodmineny-zakladni-prijem kde se na to dlouhodobě připravují. Stránka Švýcarské iniciativy o financování NZP je tady: http://www.grundeinkommen.ch/finanzierung/
            Článek v Respektu (pokud máte na mysli článek „I bez práce jsou koláče,“ je bohužel manipulativní a vůbec nebere v úvahu řešení nabídnutá v tom prvním odkazu přesto, že ten odkaz je už téměř 6 let starý a tudíž nemohl uniknout POCTIVÉ snaze něco okomentovat. Ale myslím, že s touhle normalizační praktikou jste natolik seznámen, že Vás to nemusí překvapovat. Tady je nutné dnes a denně pořád ty „servismany“ Tykačů, Kellnerů, Bakalů a dalších, usvědčovat ze lži. Protože jenom na lži stojí jejich prosperita.

          • Leo K napsal:

            Tak už mě zase chytil spamový filtr a je 10:03. Takže má odpověď je k ničemu

          • Leo K napsal:

            Na naléhání Antonie ještě pár slov: Dost dlouho by trvalo než by se systém stabilizoval. Ale soudím, že to nevadí. protože za tu cenu by se lidé zbavili otrockých návyků, které je nutí snášet svévoli zaměstnavatele. S velkou pravděpodobností by došlo i ke spravedlivějšímu ohodnocení práce a nemohlo se stát, že manažer má stokrát až pětsetkrát vyšší plat než podřízený zaměstnanec. O to jestli by to šlo ufinancovat, také strach nemám. Těch 10 milonů má každý nějaký příjem. I ten bezdomovec – prostě všichni. Kdyby ho neměli (a je jedno i když si ho třeba přikrádají), tak už by zhynuli. Celých těch deset milionů už dnes živí jenom něco kolem 2 milionů, kteří orají, dělají součástky, auta, stavějí domy – Zbylých 8 milionů žije z jejich daní a z jejich výnosů. A práce bude stále míň. Žádná vláda už nemůže z principu zaručit plnou zaměstnanost. Pokud to dělá – věší nám bulíky na nos.

      • ernest napsal:

        Proč by ten fond měli platit zaměstnanci ( nebo pouze uaměstnanci)? Proč se zde někdo nezmíní o ZISCÍCH FIREM ? Tam je zakopaný pes!

    • Firefly napsal:

      Vlastimil Tlustý hovořil o 4000 měsíčně. Z této optiky mi to nepříjde jako úplně marný nápad.

      • kopelman napsal:

        Firefly, od Tlustého to byl populismus v rámci možností zavedeného systému. Ta částka by mohla být i několikanásobně vyšší, podstatou je celkový rámec systému, viz má odpověď Řezníčkovi výše v 8:33.

      • Řezníček z Brna napsal:

        Pokud Vlastimil Tlustý hovořil o 4000 měsíčně/osoba, tak si troufám říct, že určitě nemluvil o tkzv. základním příjmu. Tato teorie je založena na tom, že základní příjem bude jediný příjem od státu a budou zrušeny: všechny sociální dávky, dávky v nezaměstnosti, nemocenská, příspěvky na bydlení, důchody atd. Každý bude dostávat fixní částku a konec, od státu už ani korunu. Částka 4000 nic neřeší, pokud budete celý měsíc marod a dostanete 4000,- nebo důchodce, tak to je velmi málo. Já jsem spíše četl o částce okolo 10 000 na osobu.

        • Firefly napsal:

          Zapomněl jste na druhý nejpodstatnější zdroj – zrušení slev na dani/odpočtu z hlavy. I na děti a manželku, dostanou svoji dávku.

          na rok 2013 melo mspv 510 miliard. Z toho rekneme 470 miliard na duchody a davky.
          K tomu pridejte prijmy z vyssich dani (bez odpoctu na hlavu), nejruznejsich podpor a prispevku – rychlym odhadem 150 miliard. Celkem mate 620 miliard.

          Podelte to 12 a deseti miliony – a mate 5166 korun na cloveka na hlavu.

          Jasne, mohl jsem neco odhadnout blbe. Ale na 10000 se nedostanete.

          P.S. to by znamenalo snížení současných důchodů. Pakliže je chcete ponechat, musíte dávku snižobat.

          • Řezníček z Brna napsal:

            Autor článku v Respektu uvažuje s ročními náklady na výplatu základního příjmu ve výši 800 miliard. Stát by ušetřil: 40 miliard na dětské přídavky, 22 miliard na nemocenské, 11 miliard na dávky v hmotné nouzi, 3 miliardy na dávky pro lidi se zdravotním postižením, 11 miliard na dávky v nezaměstnanosti, 21 miliard na sociální služby a 4 miliardy na příplatky zaměstnavatelů za zaměstnávání zdravotně postižených. Celkem by se ušetřilo110-120 miliard. Zrušením odpočtů na děti by se mohlo ušetřit 30 miliard. Takže je potřeba najít nějakých 650 miliard a můžeme spustit výplatu základního příjmu.. V současnosti stát vybere na sociální pojištění 370 miliard. Pokud bychom chtěli financovat zákl. příjem museli bychom odvody zvýšit z nynějších 31.5 % hrubé mzdy na 75 %. V praxi by to znamenalo, že každý člověk by měl 100 000,- kč/ rok jistých a co by si vydělal navíc, tam by mu stát sebral 70-80%. Lidé by začali přecházet masově do černé ekonomiky, aby se vyhnuly placení tak velkých srážek, stát by musel zvýšit odvody, aby nahradil výpadek a systém základného příjmu by se pravděpodobně zhroutil. Tolik můj výcuc z Respektu. Omlouvám se koho jsem znudil čísly.

          • Firefly napsal:

            okolo a okolo, vychází to podobně. Hezký nápad, ale buď by byla akceptována nízká výše příspěvku, nebo by systém nebyl ufinancovatelný.

            Osobně bych byl pro s těmi 4 tisíci na hlavu, aby zbylo ještě něco pro starodůchodce. Ale i tak neřešíme mnohé – třeba státní platby zdravotního pojištění za velké skupiny obyvatelstva.

          • Firefly napsal:

            okolo a okolo, vychází to podobně. Hezký nápad, ale buď by byla akceptována nízká výše příspěvku, nebo by systém nebyl ufinancovatelný.

            Osobně bych byl pro s těmi 4 tisíci na hlavu, aby zbylo ještě něco pro starodůchodce. Ale i tak neřešíme mnohé – třeba státní platby zdravotního pojištění za velké skupiny obyvatelstva.

          • Leo K napsal:

            Takhle jednoduše to nejde. Především – proč je to řešení výhodné? Práce je stále méně, A se stoupající efektivitou kvantum lidské práce neporoste. Čili soudy o návratu práce téměř pro všechny jsou naprostou utopii. Přitom se ale stát zaplétá do stále větších složitostí, když vyplácí nejrůznější dávky, které však konec konců umožňuje, že v tomhle státě nějakých deset milionů lidiček žije. To znamená, že mají příjmy. Kdyby ty příjmy nebyly zmírali by tu lidé po tisícovkách týdně jak za morové epidemie v 17. století. Myšlenka NZP je tedy především osvobodit lidi od práce a co nejvíce zjednodušit služby státu. Budeme-li chtít zavést NZP, musíme počítat s tím, že jde o revoluci především v pracovních vztazích. Zcela nově se nastaví cena práce, protože NZP musí být stanoven tak, aby umožnil základní přežití. To znamená, že se zcela změní trh práce, protože celé řadě jedinců bude stačit příležitostné zaměstnání. Pro podnikatele to však nemusí být hororem, protože cena práce se bude odvíjet i od NZP, který už každý jedinec má. To znamená, že v řadě příkladů mohou náklady klesnout! Chceme-li NZP, pak se nemůžeme spolehnout na současné zdroje. Tam je nutné překopat úplně daňovou soustavu. Vyskytl se návrh na jedinou daň – DPH. Ta by byla naprosto spravedlivá, protože by odrážela míru konzumu každého jedince a všechny ostatní daně zrušit. A jestli jste si všimli – se zavedením NZP by ztratilo smysl vykazovat nezaměstnanost. Vyplácela by se jediná dávka strukturovaná pouze podle věku do dvou nebo tří kategorií (např. deti do 13 let, dospělí do 60 let a senioři). Vybírala by se pouze jediná daň. Čili ptáme se, jak to financovat a neznáme dopady. Uvažovaní typu I bez práce jsou koláče – je mylné. A počítat 10 milionů občanů krát 10 tisíc je také mylné. Zkuste poctivě shlédnou a přečíst tohle video: http://dotsub.com/view/26520150-1acc-4fd0-9acd-169d95c9abe1

          • Firefly napsal:

            Leo K : nemáte odkaz ma něco psaného ?

          • Leo K napsal:

            Ale ano, najdete to v mém příspěvku z 10:00 – problém by mohlo být, že je to německy.

          • Leo K napsal:

            Ještě dodám na naléhání Antonie pár slov – dost dlouho by trvalo než by se systém stabilizoval. Ale soudím, že to nevadí. protože za tu cenu by se lidé zbavili otrockých návyků, které je nutí snášet svévoli zaměstnavatele. S velkou pravděpodobností by došlo i ke spravedlivějšímu ohodnocení práce a nemohlo se stát, že manažer má stokrát až pětsetkrát vyšší plat než podřízený zaměstnanec. O to jestli by to šlo ufinancovat, také strach nemám. Těch 10 milonů má každý nějaký příjem. I ten bezdomovec – prostě všichni. Kdyby ho neměli (a je jedno i když si ho třeba přikrádají), tak už by zhynuli. Celých těch deset milionů už dnes živí jenom něco kolem 2 milionů, kteří orají, dělají součástky, auta, stavějí domy – Zbylých 8 milionů žije z jejich daní a z jejich výnosů. A práce bude stále míň. Žádná vláda už nemůže z principu zaručit plnou zaměstnanost. Pokud to dělá – věší nám bulíky na nos.

          • Firefly napsal:

            Hm. Anglictina by stacila …

        • Ahele napsal:

          Ve Švýcarsku se o tom mluví už poměrně dlouho a poslední dobou se vážně uvažuje o referendu. Sebrali 130 tisíc podpisů. Uvažuje se o částce 2500 šv. franků měsíčně. Nedávno proběhla celoevropskká petiční akce za ZPN v jednotlivých zemích EU. I v Česku . Za jednolivé země byl určen počet podpisů vzhledem k počtu obyvatel. U nás se jednalo o 17 tis. Nesebralo se. Nedávno to končilo.
          http://www.vseobecnyzakladniprijem.cz/2013/09/

    • Hladis napsal:

      Clanek na toto téma jsem uz tady daval.

  9. Vidlák napsal:

    Jediné, co dneska doopravdy funguje, je strach. Lidi se bojí o práci a tak makají jak Bulhaři za směšnou mzdu a nechají si nadávat. A jiní pak v diskutují, zda jim snížit nebo zvýšit odchod do důchodu, dát jim nepodmíněný příjem, nebo něco jiného. Ve skutečnosti je to jedno, protože dokud budou legální metody rozsévání strachu, tak to nebude nic příjemného i v případě občanského platu.
    Obrana je možná – musejí se začít bát i majitelé. Nejen větších majitelů, nejen podnikatelských žraloků, ale i svých zaměstnanců.

    • VaclavP napsal:

      Řešení je jenom jedno, odpojit se ze skupiny států s volným obchodem a založit si vlastní skupinu dodržující pravidla. Něco jako RVHP. Jinak pokud budete ve volném obchodu a váš majitel neprodá třeba lokomotivu do Ruska, tak jí tám prodá někdo jiný a levněji.

    • český maloměšťák napsal:

      To je celkem nemožné. Jsou totiž jen dvě cesty – individuální protest nebo skupinový. Při individuálním protestu musíte být pro firmu nepotstradatelným, což je velmi výjimečné a dále : buď hrajete vabank anebo skutečně jste dál zajištěn – pro případ prupuštění máte alternativu v podobě jiných předvidatelných příjmů, jen tak je vaše vyjednávací pozice silná. Kolektivní protest byl tak dlouho ostrakizován, zesměšňován, ideologicky kompromitováván atd. – až lidé uvěřlil tomu, že jde o určitý anachronismus, o společensky podvratnou činnost, ba přímo o zločin proti demokracii.
      Nicméně platí, že pokud je šroub přepínán, v určitém momentě praskne, znám firmy, kde lidé prostě jen začli pracovat stylem “ pracuji jen do výše svého platu “ /což nemusí nutně být rovnice jen o striktně dané proměnné „plat“/ a ty firmy po poměrně krátkém čase šly do čestru /majitelé ovšem tvrdili, že je zničil trh, nepružnost pracovníbho trhu atd./ To je ale druh protestu z podstaty nesmyslný, iracionální, mnohem lepší by bylo v takovém případě firmu prodat nebo převzít, ale v kapitalismu už dávno neplatí, že jde hlavně o co nejracionálnější využití zdrojů, nýbržto jde zejména o zisky akcionářů, majitelů /právě že zkreslované i tím , jaký je v posledku přístup zaměstnanců firmy/, míra odcizení se tak zvyšuje a situace někdy připomíná huxleyovské drama, zde skutečně je i team building spíše jen komickou nostalgickou vzpomínkou na dny, kdy i zaměstnanci uměli definovat vnitřní problémy firmy a uměli je s takovou či onakou měrou úspěšnosti řešit, kdy se loajalita vůči firmě nesymbolizovala ale tvořila.

      Malá aktualitka zpoza Velké Louže , názor člověka, jehož knihy Dílo národů či V pasti úspěchu stojí za to si přečíst :

      http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2552934/v-usa-se-schyluje-k-revoluci.html

      A jeden ze starších článků :

      http://literarky.cz/politika/svet/16203-robert-reich-o-pocitu-tsti-tam-nahoe-

      „…dostali se už ze zorného úhlu…“ – prostě mají smůlu, nepočítá se s nimi. což je omyl, ze zorného úhlu se vám může dostat spousta věcí- to ale neznamená, že už dále neexistují.

      Hezký den všem, i např. monarchistickým romantickým snílkům – kteří by občas s gustem nakopali ty, jejichž názory jim nesedí. Neb I oni jsou / nejen dle Vatikánu atd./tvory Božími.

  10. čtenář napsal:

    no jo,z poslední doby byla nekřiklavějším příkladem zmetkovitosti práce úřednice v Lidovém domě,
    asi měla moc přesčasů,tak se nezadařilo a finanční trest ji nemine.
    Teda pane premiére,přetěžovat úředníky a následně je trestat za zmetkovitost mi nějak nejde dohromady se sociálně demokratickými pohledy na zaměstnance,chováte se jako tvrdý kapitalista,který vykořisťuje podřízené a poté je ještě trestá.

    je to fuj fuj fuj přístup,styďte se.

    • zemedelec napsal:

      pro čtenář.
      Myslíte,že je to další která dře jako kůň.
      Ono to bude něčím jiným,potvrdilo se to i z dílny Němcové,že neuměla napsat správně slib prezidenta.Už to někdo lépe popisoval schopný manažer,se obklopí schopnými podřízenými.

      • jaa napsal:

        :-)) ač-li to není tím, že oba neumějí číst. Nevím, třeba jsou dislektici. či jak se jim říká -.. což by částečně vysvětlovalo i tu pro stát a lidi prodělečnou smlouvu s OKD…. asi ji taky nepřečetl a neschopní či všehoschopni poddaní tam napsali, to za co dostali zaplacené odjinud. kdo ví….Protože pokud vím většina normálních i průněrných , no prostě obyčejných kidiček s přečte co má podepsAT. Maléry mají jen ti co to nedokáží… /špatný zram atp./ :-))

  11. juvel napsal:

    Demokracie a trh je soutěž, soutěž názorů, soutěž výrobců. A v soutěži (boji) obstojí jen vítězové. A proto vše, co může přinést vítězství, úspěch, je dobré. Z toho není úniku. Ledaže by společnost začala uznávat i jiné hodnoty za stejně důležité. To však silně zavání socialismem. Západní společnost si musí vybrat. Dle mého názoru silné socialistické prvky ve společnosti, jsou pro udržení západních společností nevyhnutelné.

  12. kopelman napsal:

    Věčný souboj práce a kapitálu. Jednou z hlavních příčin současné otročiny je, že klesá výnosnost kapitálu investovaného do ekonomických činností spojených s prací. A to pod úroveň, kterou je vlastník kapitálu ochoten akceptovat při jeho investování. Jednoduše řečeno, vrazit prachy do fabriky sype tak málo, že kapitalisti je buď házejí do derivátového kasina nebo ukládají do majetkových aktiv. Boháč není ten, který vyvíjí ekonomickou činnost, ale ten, který zdědil patrimonium (rodový majetek), jež mu vynáší tolik, že nemá šanci utratit ani tento výnos.

    • Firefly napsal:

      tak to můžeme být klidní, v ČR máme za boháče snad jen knížete…

    • Jan Čermák napsal:

      Bingo.

    • wiki napsal:

      kopelman napsal: …Boháč není ten, který vyvíjí ekonomickou činnost, ale ten, který zdědil patrimonium (rodový majetek)…

      A proto se VŠUDE snižují DĚDICKÉ daně. V USA za Bushe z +50% (u multi mega$ majetků) někam k 40%, v ČR z jednotek procent k nule …

      http://en.wikipedia.org/wiki/Estate_tax_in_the_United_States

    • český maloměšťák napsal:

      Např. Gross /Mr. Bondm nikolivěk onen ajznboňácký zmetek/ nezdědil žádné patrimonium, obchoduje s dluhy států.
      Není Gross boháč ?
      Jsou státy patrimoniem /státní “ rodové“ panství/ – z kterých je kontinualně odsáváno nemálo prostředků?
      Celkově se prý v obchodech se státními dluhopisy ročně protočí cca 82 bilionů /ano, překlad je správný, jde o amer. trillion/ USD , to je patrimonium jak vyšité , navíc kryté kombinací jak důvěry , tak strachu /penzijní fondy/, tak i násilí /armáda, policie, justice/.
      Denní obchody jen na US trzích jsou pak za cca 820 mlrd. USD.
      Takže nejde jen o úroky / výnosy, kupony/ či odměny bankám zařizujícím umístění emise, jde o docela solidní „patrimonium“ (ve smyslu zdroje bohatství) , kdy patronem /respektive vazalem/ je celá společnost, tím, kdo uděluje léno – je privátní subjekt.

      Základní to antagonismus – společnosti se zadlužují soukromým osobám , dokonce jejich mluvčí a správci to dotáhli už k takovému mentálnímu dnu, že společnostem nařizují, aby se dle rozhodnutí těchto privátních subjektů chovaly, řídily se jejich rozhodnutími…bohužel občané, respektive tkzv. “ lid“ je v tomto coby slepě poslouchající otrok bez alternativy poslouchá mnohé otroky to pak stáhlo mentálně už tak dolů, že dokonce viní z mizerie své druhy.
      To dno je pak mnohdy velmi bahnité a zapáchající – což se projeví např. v situacích, kdy dojde k tomu, že ty rady a nařízení selžou a tak hrozí, že ty privátní subjekty zbankrotují – to pak se ti mluvčí /vazalové, leníci/ , aniž by se dotázali svých otroků, vydají vybrakovat to málo, co ještě jim otroci byli a jsou schopni odevzdat.

      Takře s tím patrimoniem opatrně, v jednoduchosti je sice krása, ale zdaleka nejde jen o Rothschildy / i když oni jsou s trhy dluhopisů historicky (nejen)velmi svázáni – viz nejen Waterloo či naopak Občanská válka v USA/.

      • kopelman napsal:

        Český maloměšťáku, s podstatou mého komentáře jeho poslední věta už nesouvisela. Napsal jsem ji tam jako provokativní doplněk. Záleží na vymezení pojmu boháč. Pokud do pojmu zahrneme např. předpoklad, že boháč není hříšník, pak Gross není boháč, ale kradák. Na vaší druhou otázku odpovídám ano, státy jsou jakýmsi „rodovým“ panstvím. Bohužel si za správce panství vybíráme jednoho kradáka za druhým. Vzpomínáte na film S čerty nejsou žerty, jak měl správce plnou pokladnici, zatímco král prázdnou? Kolik státního a národního majetku převzali správci v roce 1989 a jak jej svou péčí řádného hospodáře dodnes zmnožili? Tím nechci říci, že ti před nimi byli lepší. Zvonili jsme snad klíči proto, aby ti noví byli lepší, nebo ne?

  13. Puck napsal:

    Občas mě popadne zuřivost.
    To když naši ekonomové začnou vysvětlovat, že máme nižší produktivitu práce, než jaká je ve vyspělých kapitalistických zemích, a že tudíž musíme mít také nižší příjmy.
    Nikdy už ale nevysvětlí, čím je to způsobeno.
    Pochybuji, že je to horším pracovním výkonem, protože znám nasazení zaměstnanců v německé zámečnické dílně. Žádný Němec se nepřetrhne a nenechá se vyrušovt z tempa, které si diktuje sám.

    Příčina jiné produktivity je jinde. Vezměme si německou firmu, která podniká v ČR. Zaměstnává, dejme tomu, 100 lidí, které řídí německý managment v počtu 5 lidí. Jaká je asi produktivita těchto pěti lidí, oproti stovce našich zaměstnanců, když veškerý zisk firmy jde do Německa ?

    • wiki napsal:

      Puck napsal: …Nikdy už ale nevysvětlí, čím je to způsobeno….

      Je to IMHO jednoduché.

      Máme tu (zjednodušeně řečeno) 3 sektory – zemědělství (jednotky procent populace), průmysl (nechce se mi hledat – řekněme do 30% ?) a „služby“ (ty zaměstnávají zbytek/většinu).

      Produktivita v zemědělství (=rozuměno sklizeň) je (když odhlédneme od vlivů typu klima, úrodnost půdy atp.) +/- identická.

      Produktivita v průmyslu (=rozuměno množství aut, TV, pneumatik atd. na „přepočteného dělníka“) je rovněž +/- stejná. Zde se už ale začínají odlišovat „produktivity“ přepočítávané ze zisků – viz přelévání peněz mezi pobočkami nadnárodních firem (viz velké rozdíly v platech dělníků mezi koncernovou pobočkou v MB a např. Wolfsburgem)

      Hlavní faktor, který s tím nejvíc zacvičí, jsou ale služby a jejich ceny. Průměrné nižší platy v CZ vedou k tomu, že Identické „služby“ (=práce lékaře, prodavače, instalatéra, …) jsou u nás a v Německu rozdílně „naceněny“, a následně přispívají do statistik produktivit v D a CZ podstatně jinak.

      • okolojdoucí napsal:

        Ještě k tomu přidám státní sektor. Příklad nemusím hledat dlouho. Uvedu rovnou ten extrémní, tj. srovnání ČR a Řecka.

        Jsme státy podobné velikostí i počtem obyvatel. V obou státech (to je opravdu zajímavé) se vybere srovnatelně na daních. HDP máme trochu nižší, než Řekové, ale v přepočtu na osobu jde opět o velmi podobné hodnoty. U Řeků i Čechů je ekonomicky aktivní cca polovina obyvatelstva, ale Řekové mají (či do nedávna měli) trojnásobek státních zaměstnanců (!), tj. logicy cca třetinovou efektivitu. Pracovat na srovnatelné pozici ve státním sektoru přitom bylo pro Řeka spojeno s cca dvojnásobnou mzdou a dalšími výhodami oproti Čechovi. I důchody státních zaměstnanců (cca 900 EUR měsíčně) měli Řekové ještě v roce 2011 na úrovni srovnatelné s naší průměrnou mzdou. Možné to dlouhodbě bylo mj. z toho důvodu, že Řecko bylo doslova zavaleno penězi. Řecký dluh činil na začátku roku 2010 cca 350 mld. EUR, to jest kolem 9 bilionů Kč (!), větší část ve státních dluhopisech. Vliv takové „kapitalizace“ na skutečnou hodnotu Řeckého HDP raději neřeším.

        Jestliže mohl ve 21.století vzniknout za asistence finanční elity z Goldman Sachs a pod dohledem EU takový přímo makroekonomický nesmysl, jak mohu předpokládat nějakou větší souvislost mezi hodnotou či efektivitou konkrétní práce a výší odměny za ni. Vše je podmíněno tím, KDE a PRO KOHO člověk pracuje. To CO a JAK dělá, je pouze vedlejší faktor s proměnlivým významem. Mluvím o praxi, teoretické poučky si můžeme najít každý sám.

        • český maloměšťák napsal:

          PRO KOHO : Zdánlivě nejvíc výhodné je PRO SEBE.
          KDE : Tam , kde to zdánlivě nejvíce sype.

          Otázkou je, jak se chová agregát vyjádření takových motivací – zda funguje, zda je udržitelný a zda není někdy vysoce zhoubný a zda pak zdánlivost propěšnosti pro některé se někdy nemění v zhoubnou skutečnost pro všechny.

          Takže s tím CO a JAK….to je ve skutečnosti asi mnohem podstatnější / i když z hlediska poptávky je smozřejmě PRO KOHO a KDE také určující/ .
          Homo sapiens sapiens se ale rozhodl že to CO /a částečně i JAK/ ponechá oné neviditelné ruce, ta ať rozhodne…připadá mi tak v tomto trochu jako šimpanz, ten “ nejvyšší článek evoluce“ – Vám ne ? Jako by se chtěl zbavit otěže rozumu, jako by jej unavila – a tak se spolehne na to, že něco , či někdo mimo něj bude umět určit, co je prospěšné pro něj a pro jeho rod, respektive druh, zbavuje se ale i otěže řeči, místo komunikace vede monolog, chce se možná zbavit i socioability – na rozdíl od komunistů či dobrých katolíků nevěří /či alespoň to takto tvrdí/ ale ve šťastný zítřek pro všechny/kromě Židů, těm dobří katolíci nevěští nic dobrého/, ale ve šťastný zítřek pro sebe, možná že si sám sebe jednou zbožští v onu neviditelnou ruku – anebo už se stalo ?
          Do efektivity tržních sytémů se pak velmi často opomíjí započítávat hromady mrtvol, ostatně je to i jaksi takové škarohlídské, že…je to i neestetické a také to kazí ten hezký obrázek, který přeci Homo sapiens sapiens také občas potřebuje k kvalitnímu životu, nejen prachy či chlast……takový Enron ve velkém , řekl bych.

          • okolojdoucí napsal:

            Tématem byla práce, její efektivita, hodnota, ohodnocení. Vy jste to téma patrně rozšířil i na investice, nebo, chcete-li, tržní příležitosti vůbec. Proč ne, ale opět bych se přikláněl k tomu, že více rozhoduje to KDE a PRO KOHO, než CO a JAK. Pokud se pohybujete někde poblíž toho státně dluhopisového bálu, o kterém se zmiňujete výše, budou Vám srovnatelné činnosti vynášet lépe, než těm na periferii. Blíže k současnému zdroji bohactví, tj. k tiskárnám rezervních a obchodních měn světa, jsou svým způsobem nejen politici, ale i všichni státní zaměstnanci. Už je to pár let, co průměrný plat ve státním převýšil průměrnou mzdu v soukromém sektoru i u nás. Náklady, tj. úroky ze státních dluhopisů (o jistině se nemluví), hradí společnost z daní odvedených z větší části soukromým sektorem. Ten je též z nezanedbatelné části dotovaný, přičemž dotace jdou ruku v ruce s úvěry na „dofinancování“ dotovaného záměru, a opět jsme u těch „tiskáren“. Člověk už si pomalu začíná říkat, že na těch chartalistických teoriích něco bude 🙂

  14. Tacit napsal:

    Efektivita práce se odvíjí od stanovení normativů, tedy jakési objektivní jednotky, většinou času, za jaký se dá ta práce, nebo její část vykonat. V diskrétní průmyslové výrobě se ten normativ dá většinou vypočítat, záleží na výrobních prostředcích a jejich dané výkonové kapacitě. Zvýšení produktivity zde ve výrobě, bez dalších zásahů, je možné většinou pouze přesčasovou prací, nebo směnností, nebo změnou technologie. Otázka mzdy, odměny je záležitost dohod ohledně ocenění jednotky práce (hodinová mzda), přesčasovost upravuje zákoník.
    Horší je to se stanovením nějakých výkonových měřidel normativů ve službách. Jestliže v průmyslové výrobě jsou určující 3 nákladové položky zaměstnanci (mzdy), výrobní prostředky (stroje) a materiál (+ subdodávky a kooperace), pak ve službách je hlavní položkou lidská práce. Je zde velice složité ale zároveň důležité nějaká výkonová kritéria stanovit, aby mechanismus jejich plnění tvořil tvořil hlavní náplň pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
    Vypadá to značně školometsky, ale je to tak a je to důležité, protože většina zaměstnavatelů ve službách takto nepostupuje. Z důvodů různých (nevědomost, nebo záměr) zaměstnavatelé nevytvářejí ani kvalifikovaný, nebo alespoň vzájemně dohodnutý odhad spotřeby času a práce a dochází tak k častým střetům se zaměstnanci ve věcech výkon-mzda, které nebyly dohodnuty předem, včetně přesčasové práce. Tenhle nedostatek jednak zaměstnavatelům vyhovuje, nejsou-li stanoveny podmínky, má větší prostor pro ad hoc změny během plnění = manipuluje se zaměstnanci a má velký manévrovací prostor pro nezvyšování odměn. Zároveň se ale dostává do neblahé situace, protože nemá-li měřítka, pak může zvyšovat produktivitu práce pouze extenzivně, tedy tlakem na její větší spotřebu (přesčasy) a k tomu pro jistotu seškrtí mzdové náklady. Ničí si tak svůj hlavní výrobní prostředek – zaměstnance a to často znamená ztrátu konkurenceschopnosti i horší důsledky.
    Btw. A pozor na terminologii, viz diskuse. Produktivita podniku je trochu něco jiného než efektivita práce.

  15. Věra Říhová napsal:

    Souhlasím s Hladisem, že efektivita práce je problémem neschopných manažerů a majitelů firem, kteří neumí plánovat, efektivně organizovat, skloubit techniku s lidským faktorem a investovat správně tam, kde je to skutečně potřeba. Navíc naše firmy ničí přesvědčení majitelů a manažerů, že na všechno mají zaměstnance a podřízené, aby to zvládli, ale zároveň od nich vyžadují naprostou poslušnost vůči svým nesmyslným příkazům. Tento kontrast jsem našla ve všech firmách, ve kterých jsem pracovala včetně státní správy.

    Jak moje dcera často říká :“Šéf si myslí , že když špatně naplánuje trasy rozvozů, tak my zapneme vrtuli v prd… nebo si necháme narůst křídla, že budeme jezdit po silnicích dvoustovkou nebo budou jejich auta lítat.“ Samozřejmě, že z pohledu šéfa jsou všichni zaměstnanci neschopní idioti, a proto si neustále ztěžuje, že nemůže sehnat schopné lidi, ač stále hledá a hledá a zaměstnance střídá a střídá. Nikdy si nepřipustí, že snadno zprivatizovaný majetek z něho schopnou řídící osobu neudělá. Tím samozřejmě nechci říci, že u nás nemáme schopné podnikatele a manažery, ale je jich jako jehel v kupce sena.

    Stejné je to s nákupy naprosto nevhodných počítačových programů administrativních i řídících výrobu, jejich časté střídání, v mnohých firmách a úřadech neuvěřitelný bordel, ve kterém se neustále něco hledá, nevhodně umístěné sklady, nepřehledné archívy, a tak by se dalo pokračovat.

    K ekonomické stránce efektivity práce přidám svůj osobní názor – dokud nezrušíme daňové ráje a odvody daní do zahraničí, nikdy nemůžeme dosáhnout odměňování práce tak, aby svojí efektivitou zvýšila produktivitu. Dokud budeme platit lidi za jejich postavení a tituly a nikoliv za jejich pracovní efektivnost, žádné přesčasy, nucené práce ani buzerace efektivitu nevytvoří.

    Navíc bychom si všichni už konečně měli uvědomit, kolik nás – celou společnost stojí léčba zničeného zdraví neefektivně přetížených občanů a jejich invalidní důchody. Ze zvýšeného odvodu zdravotního pojištění zaměstnancům od letošního roku usuzuji, že náklady na zdravotnictví a důchody se dramaticky navyšují.

    • Hladis napsal:

      To je naprosto perfektne receno.

    • kopelman napsal:

      Souhlasím s tezí, že efektivita práce zaměstnanců je za všech okolností spojena s činností manažerů. Mám stejnou zkušenost, sám jsem byl několik roků manažerem a protože jsem práci i věcně rozumněl, uvědomoval jsem si svůj rozhodující vliv na přístup podřízených k práci a jejich výsledky.

      Na druhou stranu je nutné si položit otázku: je efektivita práce cílem ekonomického systému? Co je vlastně jeho cílem? Plná zaměstnanost? Minimalizace zaměstnanosti na úroveň aktuálního technologickému pokroku? Pokud to druhé, jakou činností poskytnout životu lidí smysl? Zrušit peníze? Učil jsem se, že dospělý život budu žít v komunismu, každému podle jeho potřeb. Nebude to nakonec jediné východisko?

  16. jaa napsal:

    Mno, víte – spousta chytrých nápadů a řešení. Já si však myslím, že máálinko mimo. Proč .- no máme spousty ba mraky manažerů kdekoliv. Bohužel sebechytřejší manažer – ovládající moderní ať už bankovní nebo obchodní či zpeněžní toky bt celosvětové a pomoci různých náborových agentur – systém, je prd platný nezná-li detailně způsob výrob\y komodity- pro kterou pracují nebo kterou produkují. Jiný sys´tém se hodí pro dovážené nástroje a hadr\ a pod, jiný pro potraviny , jiný pro zde produkované potraviny a pod. Různé podmínky jsou i v různých částech světa… Jednotné byť sebelepší řídící počítačové programy tohle všechno včetně praxe a znalost odbornou té které komodity nenahradí….

  17. český maloměšťák napsal:

    okolojdoucí
    Mé kratičké glose přisuzujete příliš velké ambice. 🙂
    Chtěl jsme jen naznačit, že kdyby kdysi Australopithecové nezauvažovali také o tom CO a JAK, ale vystačili by si stále a imrvére a vůbec všade a za každých okolností jen s KDE a PRO KOHO, tak my dva bychom se nyní nesjpíše nemíjeli zde – ve Vlkově, ale v nějaké obdobě ZOO, kterou by řídili např.dobří katolíci , dobová elita to např. druhu Pan Troglodytes.
    Naštěstí vše zatím proběhlo zdárně dle plánu a tak taková potměšilost v nějaké té brzké době… ani Vám, ba naštěstí ani mně – nehrozí. Já osobně bych totiž nesnesl pohled na to, jak NĚKDO KDESI kasíruje docela tučné vstupné jen proto, že jsem včas nevěděl CO a JAK.
    Za takového hlupáka ať si je někdo jiný.

  18. Stev napsal:

    Vysvětlete mi někdo pls, jakou výhodu má týden se 4 pracovními dny oproti šestihodinovým směnám. Přijdou mi 6 h směny lepší. Nejen pro regeneraci, ale i pro smysl rodiny. Dnes se 6 dělí dobře a víkend by zůstal.

    • Anonymní napsal:

      Jak tak pročítám podobné články jako je ten na BL od pana Jírovce, myslím si, že jde spíše o snížení počtu pracovních hodin. Neumím si dost dobře představit, jak by velké firmy změnily třísměnný provoz na čtyřsměnný, někde v malých firmách by to možná problém nebyl. Ale takový odborník na výrobu zase nejsem. Jinak s 6-hodinovou pracovní dobou by jistě občané vřele souhlasili, majitelé firem by to nepřežili, trefil by je šlak.

      Další problém vidím v dopravě, zkrácený pracovní den by znamenal nárůst dopravy do zaměstnání a zpět, protože se by více lidí dopravovalo denně. Zatímco 4-denní pracovní úvazek by znamenal, že se pracující vymění po celých dnech, konečně pravidelné volné víkendy už pomalu začíná být záležitost pouze státní zprávy, i když já jsem dělala účetní ve školství a uzávěrky se dělaly v klidu přes víkend a pak jsme si vybírali náhradní volno, paušalizovat se nic nedá.

      Zkrácené pracovní úvazky také chápu jako dobrý nápad pro snížení nezaměstnanosti, ovšem rozhodně ne za cenu snížení už tak mizerných mezd, ze kterých se už dnes někteří nejsou schopni uživit. Ekonomickou stránku jsem už rozebrala výše.

      Otázkou zůstává, jak by lidé naložili se svým volnem. To můžeme pouze spekulovat, filosofovat nebo se zasnít jako Libuše. Optimální by bylo, kdyby ho věnovali rodině – dětem a starým rodičům či prarodičům. Zvýšený zájem o kulturu a sport by nutně musel být podpořen finančně, protože kdo na to nemá dnes, se sníženou mzdou už by si mohl akorát tak běhat kolem baráku nebo hrát divadlo doma na manželku – manžela. Vidím také všechny ty zlaté české ručičky, (dnes se říká, kde ty časy jsou, tak nevím) za socíku se doma slušně kutilo, což ale znamená snížený zájem o hotové výrobky a služby na trhu. Tehdy domácí kutilství podpořil nedostatek zboží v obchodech spolu se šlendriáckou výrobou ( říkávalo se tomu Dodo – dodělej doma) , dnes by to mohl podpořit nedostatek peněz na nákupy.

      Nedej Bože, aby občané začali ve volném čase studovat nebo se dokonce shromažďovat a domlouvat se tak pokoutně a nekontrolovatelně proti svatým mocným. A z tohoto důvodu se snížení pracovního úvazku nebojím, to žádná vláda nedovolí.

      Co by ale dnes opravdu pomohlo ke snížení nezaměstnanosti a je lehce proveditelné – to je úplný zákaz přesčasové práce s výjimkami již dnes zpracovanými – zdravotnictví, zemědělství a stavebnictví v létě, hasiči a záchranáři (na další si teď honem nemůžu vzpomenout). Všechno ostatní tvrdě trestat, což se dnes absolutně nedělá, povolených 300 hodin v roce zaměstnavatele nezajímá, protože nejvíce přesčasů se dělá zadarmo a tudíž na černo. Nezaměstnané ale platíme my všichni – neseme náklady na uvolněnou pracovní sílu kvůli protizákonnému jednání zaměstnavatelů. Možná by stálo za to se do tohoto problému více opřít a psát a poukazovat a křičet a nadávat všem otrokům, kteří se sklopenou hlavou tvrdí, že MUSÍ. Tím, co dělají, ale okrádají své spoluobčany a jsou tudíž stejní zloději jako většina privatizérů a neplatičů daní.

      • Věra Říhová napsal:

        Omlouvám se, vypadla mi adresa, tenhle anonym jsem bala já.

        • okolojdoucí napsal:

          Je to drobnost, ale z pohledu plánování výroby je redukce pracovního týdne na čtyři dny mnohem méně problematická, než snížení denní pracovní doby na 6 hodin. Směnný provoz je obvykle uplatňován v nepřetržitých provozech, střídání čtyř směn je technologicky nákladnější, než tří směn. Zkrácení pracovního týdne na čtyři dny je ve směnném provozu prakticky bez významu, akorát je potřeba více zaměstnanců, a o to jde, že? Ve službách (i jinde) je často používán místo pevné a pravidelné pracovní doby tzv. fond pracovní doby, tam by redukce pracovního týdne nečinila žádné větší problémy. Hlavně, aby se zkoordinovala školní docházka a prázdniny, to je zásadní 🙂

  19. Skogen napsal:

    Sním svůj utopický sen o inspiraci antickým světem, kde by otrocká práce byla nahrazena efektivitou robotizace, automatizace a rozmachem IT.

    Tedy, člověk, zčásti osvobozen od práce, by byl zaměstnán úvazkem, jenž by umožnil snížit nezaměstnanost na přirozenou úroveň a volném čase pěstoval zájmy a kulturu, jakož i společenskou prestiž.

    Jaká je současná produktivita? Umožní v základu standard všem, kdo mají zájem? Není současný ekonomický model založen na příliš vysoké nerovnováze, kdy se produktivita v zájmu snižování nákladů koncentruje na co nejmenší počet výrobních jednotek lidských zdrojů, aby jiní byli nuceni stát se neproduktivními a tak byli mementem pro produktivní, aby se v pudu sebezáchovy stali ještě produktivnějšími? Nevymklo se to z kloubů? Slouží ještě ekonomika a pokrok člověku (a jestliže ano, tak kterému)?

    V době průmyslové revoluce se podařilo efekt pokroku vracet zpět k lidem. Dnes, kdy od té doby proběhlo mnoho dalších technických revolucí, se od tohoto principu vzdalujeme, zatímco bychom měli být schopni zkracovat pracovní dobu a využít potenciálu všech.

  20. Firefly napsal:

    Velký bratr je dnes tak rychlý, že jsem ani nestačil říct Ahoj !

  21. Hladis napsal:

    Bohuzel mam navstevu a praci, takze vykecavani z my strany nebude. Kazdopadne full star clanek. wow to je potěšující 🙂

Komentáře nejsou povoleny.