TO MÁME MLÁDEŽ….


napsal  Xaver

Vážení, toto téma jsme tu, myslím, ještě neměli. Než dnes velice krátce spustím, vysvětlím, proč se do něj – při vší skromnosti mně vlastní – pustím. Měli jsme po dlouhé době návštěvu našich známých (a nabyl jsem jistoty, že už zase delší dobu nepřijdou). Naše besedování podbarvovala hudba z obstarožního audio systému, když zazněla písnička „To máme mládež“, známá i z televize. Zpívají ji dvě krásné „babky“ Petra Janů a Věra Špinarová. (Za ty virtuální babky se Vám, dámy, omlouvám, protože pro mě jste – čo sa dá už robiť – pořád ještě „zajdové“.)

A začala debata na uvedené téma…Nejdřív jsem podrobil „kritické analýze“ některé verše té skladby – asi v tomto duchu.

„Jen zpívají si rock a zpívají si rock“: Tak já ze zkušenosti musím říci, že si dnešní mládež povětšině nezpívá už ani rock, protože jeho éra spíše pominula, ba ani nic jiného. Současná „lehká muzika“ se mi zdá jakožto starému kytaristovi většinou tak nemelodická, a tudíž nezapamatovatelná (čest výjimkám!), že se tomu ani nedivím. A tzv. lidovkám se daří víceméně jen díky nemnoha národopisným souborům v „tradičních“ regionech. Řečené mám vypozorováno na „své“ mládeži a její hudebně školní průpravě. My jsme za dávných časů hodinu hudební výchovy většinou skutečně prozpívali, a to ještě i na gymnáziu. Ti nejlepší pak účinkovali dokonce ve školním pěveckém sboru, který vystupoval na kulturních akcích a soutěžích po celém kraji! Nejsem si jist, zda dnes něco podobného existuje.

Velice trefný a zároveň silně rozporuplný je verš: „A všechno chtějí hned a všechno vědí líp“. V této výpovědi se asi nejvíce odráží „souboj“ generací a historických etap. Totiž je přirozené, že mládež ví mnohé lépe vzhledem k náročnější výuce a četným zdrojům informací, než dokážeme my starší či nejstarší. Stejně jako my jsme ve znalostech předstihli naše rodiče a prarodiče. To, že všechno chtějí hned, vidíme už u řvoucích capartů v supermarketech. Ale to se dá usměrňovat pochopitelně výchovou v silné rodině, což je bohužel značně rozporné (contradiktio in adjecto): dnešní doba, dnešní životní styl totiž nepřejí ani dostatku času na řádnou výchovu, ani silné rodině.

Svým způsobem mi nahrál verš: „Ty holky se jen tak tak vejdou do svejch džín a tyhle jejich mini mini“. No řeknu vám, že nejsem žádný puritán (taky verš, můj).

Tato móda mi nevadí, pokud je užívána „sebekriticky“, říkám diplomaticky, aby se to některé z dam nedotklo. Co mi ale strašně vadí, když se to používá za účelem cíleně provokovat a když je to provázeno scénami, jež se odehrávají veřejně v dopravních prostředcích: kde takto oblékaná mládež (ale nejen ta) se bezostyšně „obírá“ před zraky všech na hranici vkusu a někdy spíše hnusu. V arabském světě by za to bylo nejméně sto ran bičem…

Ta poslední věta je můstkem – aniž jsem chtěl – k verši z refrénu, který zní: „Doma řezali je málo“. Tak tady mám velice vyhraněný názor, spočívající v tom, že bití, fyzické tresty v dětství vůbec nezaručují založení ideálního, krásného charakteru. Vyrůstal jsem na vesnici, kde někteří hospodáři dávali na odiv svou vychovatelskou invenci dvoumetrovým řemenem omotaným kolem zadku. A mohl bych na řadě příkladů doložit, že u některých synků z těch rodin se jeho více či méně časté užívání zcela minulo účinkem. Já sám jsem metodu „Komenský-Fryštenský“ ve výchově dětí nepoužíval a na výsledek to opravdu nemělo vliv…

Tuto „analýzu“ jsem pochopitelně takto uceleně před našimi návštěvníky neprezentoval, to jen tady „u vlka“. Museli jsme totiž nechat velký prostor jejich vyprávění o jejich vlastní mládeži, resp. vlastních dětech. A věřte, byla to samá bezútěšná lamentace jako vytržená z „nováckých“ zpráv: rodinný rozvrat, střídání partnerů často pochybných kvalit, domácí násilí, dluhy, finanční vydírání rodičů-důchodců atd. Ne třeba rozvádět, každý z nás se s něčím podobným setkal. Bohužel nemohli nebo neuměli jsme je nijak utěšit, ani se o jejich neštěstí podělit, a tím je zmenšit; naše děti se totiž „vyvedly“ a bohudík se jim daří (kéž bych to nezakřikl!).

Takže když to psané i řečené v debatě se známými shrnu, ba tak trochu zevšeobecním, vyplývají mi směrem k dnešní mládeži například tyto kritické postřehy (pozitiva tu neprobírám):

-Snaha užít si, urvat od života co nejvíce s minimalizací nákladů.

-Všeobecný pokles morálky .

-Velká náchylnost k závislostem všeho druhu.

-Malá fyzická i psychická zdatnost a odolnost k nástrahám života (u mužů chybí

vojna).

-Dlouhá závislost na rodičích, ale i „závislost“ z pohodlnosti.

-Neúcta až agresivita ke stáří a k okolí vůbec.

-Lehkovážnost stran „tradičního“ pojetí rodiny, provázená nebývalou

rozvodovostí.

Ty dvě pěnice v závěru té rozverné písně libozvučně pějí: „No já vám povídám, my byli jinačí“, což mě vede k závěrečné otázce. Ruku na srdce, milí nemladí Kosíři: mají ty dámy-zpěvačky pravdu? MÁME PRAVDU MY, KTEŘÍ SI TO TAKÉ MYSLÍME? Pokud jde o mě, přiznám na první pohled vychytrale, ale pravdivě: do značné míry ANO.

Ale nechme  přemýšlení  pojdme  si střihnout  ten původní  rokec!

Příspěvek byl publikován v rubrice Xaverův nový dům se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

110 reakcí na TO MÁME MLÁDEŽ….

  1. Bob napsal:

    Já bych tu mládež až tak nezatracoval.
    Koneckonců od nepaměti ti o jednu, dvě generace starší žehrají na mládež.

  2. Hudec napsal:

    No, dává to trochu práce nezměnit se s přibývajícími roky v zapšklého dědka, který na mladých vidí jen to špatné. Alespoň mně tedy ano….
    Nadávat na špatné mravy mládeže je tradice, ale když se vykašlu na média (která dnes už zkreslí prakticky všechno) a podržím se své taktiky posledních let, tedy budu pozorněji sledovat své okolí, pak musím konstatovat, že vlastně na mladých lidech kolem sebe nic moc špatného nevidím.
    Jsou jiní, než jsme někdy v polovině minulého století byli my 🙂 ?? Ve vnějších projevech nepochybně, ale to je snad normální.
    Ale svojí podstatou jsou stejní jako jme bývali my. Jsou totiž MLADÍ.
    Nelámejme nad nimi hůl, kolem a kolem k tomu nemáme moc důvodů.

  3. jezevec napsal:

    baja.
    Naše mládež miluje přepych. Nemá správné chování. Neuznává autority a nemá úctu před stářím. Děti odmlouvají rodičům, srkají při jídle a tyranizují své učitele.
    (Sokratés (469 – 399 př.Kr.)

  4. Skogen napsal:

    Co jsme si vychovali, to máme 🙂 A nejde jen o výchovu v rodině, ale i ve společnosti. Čím víc je budeme „chránit“, tím víc je srazíme… A čím více jím budeme cestu ulehčovat, tím hůře dokáží překonávat překážky. Přičemž jsem nezdolně přesvědčen o tom, že potomek, který se dosud rodičovské (prarodičovské) autoritě nevzepřel, nesvede stát na vlastních nohou. A pranic nezáleží na tom, jak je ta autorita osvícená (možná tím spíš to činí těžším), anebo jak manipuluje a intrikuje ve svůj prospěch. Stát na vlastních znamená umět poslat do háje kohokoliv – a úspěch výchovy tkví v tom, že se PAK sami vrátí, ačkoliv nemusí.

    • Skogen napsal:

      Dodatek – ty provokace mi nevadí 😉 Jen pak lituju, že nejsem tak mladý, jako oni a nemám ty zkušenosti, jako mám teď 😉

    • Admirál napsal:

      Naprostý souhlas. Každý musí mít prostor, nabít si sám hubu. Špatná zkušenost je ta nejlepší zkušenost, neúspěch je schod k úspěchu. Pokud při sbírání zkušeností nepřijdou k závažné újmě, je vše v pořádku.

      Rodiči nezbývá nic jiného, než pozorovat ty lety a pády a modlit se, aby to moc nebolelo. A čekat, až jednou přilétnou do rodného hnízda s dorostlými perutěmi.

  5. cobolik pacholik napsal:

    ja pamatam v tom burakove,ako 10 rocny,ze hovno vieme a oni inac mali,o dalsie 10 rokov to iste a teraz rozpravam tak isto jak ty burani mne ,ked som mal 10 rokov,kde dnes uvidite takeho 16 rocneho,aby makal s lopatou na regulaciaich jak ja za 1000KCS na mesiac cez prazdniny za 20 dni to boli prachy,nakupil som bony a kupil som si rifle tak sa volali superky,dnes si za tisic korun nekupi ani hovno,je pravda,ze za 20 rokov to tu bude kazdy kukat a neviem,kto bude robit,bo reklama ukazuje,ze staci mat banku a zlaty prach sa sype,jak psenica z kombajna,este sa sa z toho poserieme,bo takym systemom to ide do hajzlu.

  6. vonrammstein napsal:

    Mladí jsou fajn. Synkovi bude za pár měsíců 18 a přes něj znám slušnou řádku jeho vrstevníků. Fajn kluci a holkové, žádní blbci. Až na výjimky, pochopitelně. V tomto smyslu nevidím budoucnost vůbec černě. Až se trošku zorientujou v realitě a poztrácejí pár mladistvých ideálů-bude na čem stavět.

  7. Vidlák napsal:

    Můj kolega byl třikrát ženatý a s prvními dvěma ženami měl s každou dvě děti. První žena byla generál, problémy se řešily páskem, za všechno domácí vězení, kasárenský režim, děcka vychovaná vycepovaná. Obě vystudovaly vysokou školu (doktorka a zeměměřič) a bez problémů se zařadily do života.
    Druhá žena byla úplný opak. Děti takřka bez výchovy, všechno domluvou, nesmí se na ně fyzicky sáhnout, děti nevychované, rozjívené, až se z toho tatínek znovu rozvedl…. A teď pointa… obě vystudovaly vysokou školu (právník a profesorka matematiky) a bez problémů se zařadily do života…

  8. Leo K napsal:

    Hm, nářky, že mladí postrádají…staré Římské ctnosti, měl už Iuvenalis. I ta paušalizace. Srovnej – od stejného autora…V který sváteční den se povede nezrodit zloděje, zradu, lest a všechny zisky pomocí zločinu. Věci nabyté a rozdělené mečem nebo krabicí peněz?
    Jenže chyba není v dětech, ale v rodičích a jistým dílem i v prarodičích. Vymlouvajíc se na dobu, nejsou ochotni se věnovat dětem a slevit ze svého pohodlí. Začíná to matkami, které považují mateřskou dovolenou za výhradně svůj bonus a které vložíc své dítě do „pemprsek“ ho nenaučí základní lidské hygieně do tří let. To vím, protože sleduju, co „matky“ předávají školkám. Něco, co štěně psa naučíte do tří měsíců!
    Řekl bych, že ten egoismus přejde generacemi a až dospěje do stádia, že většího „fracka“ už nelze vytvořit – vývoj se obrátí, protože i ten „fracek“ bude jednou rodičem.
    Proto věřím, že budoucnost nebude tak černá, jak se zdá.

  9. okolojdoucí napsal:

    Nářky na mladé, i u mě se to začíná probouzet. Ale zatím jsem schopen si vzpomenout, jaká drsná pro mne kdysi byla srážka s prvorepublikovým středoškolským profesorem a jeho vědomostmi nevyčtenými z kompilací z kompilací a z překladů překladů. Jeho odsudek mé generace byl – velmi jemně řečeno – kategorický 🙂 Tyhle mezigenerační štůlce prostě k nám lidem patří.

    Nicméně jednu netypickou kritiku k mládeži jsem odposlechl od postarší učitelky na odborné střední škole. Zestručněna zní asi takto: „Kdyby alespoň rebelovali, ale oni jsou pořád v pohodě, hlavně si nezadat, nic neřešit. Vlastně jsou konformější než já.“

  10. Věra Říhová napsal:

    Dávám sama sebe druhým jako příklad, že výprasky nefungují. V mém dětství to bylo normální, ani nám to nepřišlo divné, všechny děti kolem mne dostávaly výprasky – vyrostla jsem v klučičí pouliční partě, kde jsme si ukazovaly modřiny a kdo měl největší, byl hrdina jako náčelník Apačů Vinetou nebo náčelník Shawneeů Tekumseh a měl právo být vůdce party nebo nějaké její podskupiny. Když na prázdniny přijeli Pražáci a chtěli si s námi hrát, museli si nechat nabančit, abychom si byli rovni. Kdo zná film Knoflíková válka, ví o čem mluvím.

    Moje děti dostaly občas pohlavek, když už to opravdu přeháněly a bylo potřeba zkrotit jejich temperament, který je u nás dědičný. Vyrostly bez problémů, vystudovaly a oba pracují a mají své rodiny. Nepotřebovala jsem vychovávat stylem „škoda každé rány, která padne vedle“ , „stromek se musí ohýbat, dokud je mladý“ , „bijeme tě, protože tě milujeme“ – to jsem dodnes nepochopila.

    Řekla bych, když pozoruji generaci své vnučky, že největší tyrani ve škole i na ulici jsou děti doma mlácené. Na druhou stranu, ty rozmazlené se neumí vůbec bránit, ale o to víc umí poroučet.

    Ale skutečně porovnávat generace nelze. Každá generace je jiná. Já si někdy myslím, že ta naše byla úplně nejhorší.

    • Hudec napsal:

      Když byl Váš hrdina Vinetou, tak se asi nebudeme věkem nějak zásadně lišit. Tudíž se musím ohradit. Naše generace nebyla o nic horší (ale asi ani lepší), než ty předešlé. K čemu ten náznak sebemrskačství?

      • Věra Říhová napsal:

        To není sebemrskačství, 80.léta byla enormně uvolněná, vychovala dnešní neomezenou dravost, touhu po adrenalinových prožitcích a absolutní svobodě bez jakékoliv zodpovědnosti – to všechno se promítá do dnešní doby a do výchovy dnešní mládeže.
        Samozřejmě se nedá paušalizovat, to nelze nikdy. Já mám kolem sebe mládež skvělou a rozumím si s nimi mnohem lépe nežli se svými vrstevníky, se kterými se člověk těžko domluví. Samozřejmě má dnešní mládež plno svých chyb, s těmi vzdělanostními naprosto souhlasím, ale vyrovnávají se s tím jinak nežli my. To je vývojový proces. Nad námi také každý lámal hůl a museli jsme se s tím vypořádat.
        Také jako babička občas vypadám jako blbec před svojí vnučkou, a to je teprve ve 3.třídě. Její tablet už nezvládám, jsem na to líná, protože už hodnotím, co ve svém věku k životu potřebuji a co už ne. Moje babička šílela hrůzou nad papiňákem. Třeba bude jednou vnučka za blbce, protože se jí nebude chtít trávit dovolenou na Měsíci.
        Tomu říkám spravedlnost Matky přírody.

        • majka napsal:

          Tak nad papiňákem šílím hrůzou i já a vůbec nechci mít takovou věc doma. A moje matka to přitom používala.

  11. Laco G. mlynář napsal:

    DNA máme pořád už snad 500 000 let stejné. Jen podmínky, ve kterých žijeme se mění a tím i reakce té mašiny řízené tím DNA. Co bychom chtěli? Není co překvapivého očekávat.
    Cesta není v klonování mutací, ale v měnění podmínek.

    • Bouše napsal:

      Otázka zní, jak si naše DNA poradí s virtuálním světem (s virtuálními podmínkami).

    • Firefly napsal:

      velká změna DNA nastala například před 10-30 tisíci let v důsledku zkřížení euroasijské části homo sapiens s nedndrtálci. V Asii se jejich část potom křížila ještě s denisovany, atd… je to mnohem složitější.

  12. Jan Čermák napsal:

    Připojuji se k panu Leovi, i jezevcovi. Ale myslím, že je to jen půlka. Každá generace nadává na tu předchozí, kouzelně o tom psal K.Čapek. Ale přesto se myslím v každé najdou nové dosud neznámé rysy. Navíc jasně každá paušalizace kulhá. Třeba Vaše i naše generace poslouchala stejnou muziku, dnes poslouchá každý něco jiného. Vůbec si jdou každý víc po svém, my byli kolektivnější. Homogenita generace je menší než bývala. Nebyla generace X, nebyli hikikomori. Nemohli jsme cestovat, dnes se mi každá druhá holka z okolí vdává do LA, na Nový Zeeland a tak.
    Určitě globálně ztrácejí solidaritu, výchova reklamou a kapitalismem se na nich podepisuje. Mají neskutečnou pestrost možností co dělat, a zároveň žádnou jistou perspektivu. Ztížená možnost soustředění, skutečně jsem s synovci zkoušel hrát šachy a déle než 2-5 minut pozornost neudrží. Psychiatrické poruchy, neurozy, neschopnost přečíst delší text…. tohle všechno existuje. Řekl bych, že tlak na ně, na jejich úspěch, je větší než býval. Alespoň se nám nesebevraždí jako malí Japončíci…..

    • kopelman napsal:

      Jane, zdravím, souhlasím a dodávám, že tu zatím nikdo nezmínil, co jsme my starší a „lepší“ udělali se školstvím. Míříme mílovými kroky k americkému standardu, který jsem měl možnost poznat a kde státní vysoké školy jsou na nižší úrovni než naše gymnázia za socialismu. Známá na jedné takové college učí a uznali jí její východoevropské vzdělání tak, že má formálně vyšší kvalifikaci než její americký šéf. Má ji vyšší i fakticky, neustále odmítá nabídky učit na „lepší“ univerzitě (nerada řídí auto). U nás je to spíš takové české, buď v módu „pzeňském“, jakou je v Brně např. Podnikatelská faktulta VUT, nebo na druhé straně v módu „úmrtnostním“, jakou je v Brně např. Provozně-ekonomická fakulta Mendlovy univerzity. Ta druhá se chlubí, že je nejlepší manažersko-ekonomickou univerzitou na Moravě, ale fakticky jsou skripta opsaná od liberálních apologetů z Chicagské nebo Northwestern univerzity, výuka se podobá spíše kázání než dialogu a úspěšnost při zkouškách se měří rozsahem zapamatovaných dogmat. Nemáme mladým co vyčítat…

      • Jan Čermák napsal:

        Jihlava zdraví Brno.Taky souhlasí , zajímavé. VŠ nejsem sto posoudit. Malý chodí na Gympl a mám pocit, že nároky jsou menší. Jednak je méně dětí, jednak je ekonomická motivace mít žáky. Ale mám pocit, že učitelé „dělají co mohou“. A okolí moc nepomáhá. Totiž „host vyhazuje vrchního“, to je problem západu. Pravdu má zákazník. Dítě si stěžuje na učitele a vždycky má pravdu. To je pro učitele zcela demotivující. Liberální výchova mi působí velké trápení. Dítě do mě kope a rodič mu říká,“chudáčku, tebe to bolí viď“. Strašně by mne zajímalo co bude, zase si říkám, že na západě to mají 30-40 let, už jim dospěly , a dospělí vypadají „normální“, Třeba si zvyknem….

        • Laco G. mlynář napsal:

          PodŘíp zdraví Jihlavu.l Pane Čermáku, nedávno jsem viděl jeden Renčínův fór. Rodinka sedí u stolu a baští. Malý synek říká rodičům „Ještě jednou budu mít rajskou omáčku a budu si na Vás stěžovat pro šikanu.“

          • Jan Čermák napsal:

            Nu vida pivo nebude. Úsměv mrzne na rtech, že. Pro mne je hlavní problem ten, že ti rodiče mu za tu větu jednu nestřelí. Někteří s ním i souhlasí, mamka jim říká „natur“.

        • Anonymní napsal:

          To, že nároky na mladé ve školách jsou menší, to není pocit, to je bohužel fakt. A řekl bych, že je to následek komercializace školství. Pro školu není žák či student předmětem vzdělávání, ale zdrojem financí. Za jakoukoliv cenu. A zdá se mi, že honba za „zvýšením procenta vysokoškolsky vzdělaných“ je nesmyslná. Rovněž se mi zdá, že je nesmyslná státní politika omezovat a slučovat počet STÁTNÍCH škol, přičemž SOUKROMOU školu si může založit kdekdo a pokud reklamou naláká dostatečný počet tituluchtivých studentů, stát mu ochotně dává dotace. Stát by především měl garantovat (a dotovat) STÁTNÍ školy a úroveň vzdělání lidí, kteří z nich vycházejí.

        • jaa napsal:

          Můžu přidat taky. Bylo to v půlce 90tých. Jela jsem v busu a seděli naproti 3 děvenky, tak 13,14. A dvě přemlouvaly tu třetí na nějaké mecheche u spolužáka. Ona říkala, že“ naši mne nepustí“ . Víte jaký byl argument těch dvou? „To si nesmí dovolit, já bych je udala za omezování osobní svobody“. A hučely do ní jak do nemocné kozy dál. A teď co s tím??? Odkud pak to děvenky měly, ji a taky se s tím se v kolektivu stejně starých těžko žije

          • scallop napsal:

            Jo za starych dobrych casu, kdy autobusy nebyly a lidi chodili pesky, bys e to nestalo!

  13. Mathias napsal:

    Děti jsou obrazem svých rodičů a své rodiny. To především. Takže jakékoliv kritické nářky na jejich adresu jsou vlastně kritikou naší vlastní neschopnosti či pohodlnosti. Tak to bylo, je a bude.

  14. JANK napsal:

    Když je člověk dítě, napodobuje. Když dospívá, ví všechno nejlíp a staří ničemu nerozumí. Když dospěje, vidí co všechno neví (ne každý 🙂 ) a zpětně dává za pravdu svým rodičům a vychovatelům (ne všem). A když už vklouzne do seniorského věku, vzpomíná jak bylo vše dokonalé a i on sám 😀
    To je zkratka života takřka každého člověka a doba na tom jen málo mění.

  15. Antonie napsal:

    Smysl života jim chybí. A citová nestálost je příčinou všech problémů osobních i veřejných. Děti jsou obrazem rodičů, každá generace nevychovanost rodičů převyšuje a od citově strádající děti pak nedostatkem lásky trpí rodiče ve stáří.

    „V České republice se každoročně rozejde přes 31 tisíc oddaných párů, což je asi každé druhé manželství. Dospělí se s rozvodovým traumatem vyrovnávají průměrně za dva roky. Jenže u dětí je stav mnohem složitější. Většinou má toto zranění v jejich duši charakter obalené rozbušky čekající na odjištění. Ať už jde o nemluvně či školní dítko, v každém věku je rozvod poznamenává. Dokonce i na prahu dospělosti může pocit ztráty kořenů silně rozkolísat psychiku. Na druhou stranu malé dítě nám o tom sice říci ještě neumí a ze situace takzvaně nemá rozum, ale může být ohrožena jeho základní potřeba jistoty, bezpečí nebo důvěry ve svět, což zpětně ovlivní i spoustu dalších podružností. V předškolním věku se v souvislosti s rozvodem často objevuje zhoršení spánku a strach z odloučení od rodiče nebo jiné pečující osoby. Ve škole jsou tyto děti obvykle hodnoceny jako rozlítostněné, nervózní, nesoustředěné, citlivé a výbušné. U dětí v mladším školním věku jdou také někdy ruku v ruce psychosomatické potíže a zhoršení prospěchu. Chlapci často ventilují své pocity projevy agresivity, hněvu, smutku a různými poruchami chování. Dívky se spíš snaží ve svých omezených možnostech proti rozvodu bojovat.“

  16. Ruda51 napsal:

    Naše mládež je pro mne po listopadu 89 asi největší zklamání. Naivně jsem očekával, že kdo nekrade – okrádá rodinu, za vstup do KSČ získá byt, místo atd., se změní, cca po jedné generaci, tedy právě teď. Opak je pravdou, mladí absolventi nastupují na ministerstva, místní úřady, do politických stran, s vidinou jediného – kontakty, vliv, brebendy, vlastnit firmu se státními zakázkami atd. Může za to Klaus :-)? My všichni :-)?

    • Qiedo napsal:

      Ruda:
      To je jedna strana mince. Tou druhou je pro velké procento mladých nemožnost získat uplatnění třeba právě nabytého vzdělání, či dovedností. A léta běží, znalosti se vytrácejí, dovednosti se neprohlubují a pro mnohé se jejich sen o životě ztrácí za obzorem.
      A kecy, že každý může, třeba podnikat, jsou opravdu jen kecy. Vůbec jim to nezávidím.

    • Jan Čermák napsal:

      Znáte KK, zítra 20 let…“ i naše generace má své prominenty, pískot je na pochvalu…., z hlavy to nedám“. Byli jsme prostě naivní. Lidi se nemění. Za tohle Klaus nemůže. Bude to tak navždy.

      • Leo K napsal:

        Polemizoval bych. Dal příklad a co pan profesor dělal…dobře dělal…
        Nemohu mu zapomenout ani útěk před právníky ani následné zhasnutí. Kromě pár privilegovaných toho „využila“ hlavně spodina, která nestála za to ani komunistům. To je morální hřích obludných rozměrů – a podepsalo se to na všem i na té rodině.

        • Jan Čermák napsal:

          Morální hřích to je a nikdo jim ho neodpáře. Ale jestli si moje i Vaše generace odchovaná bolševickým pozitivismem myslela, že bude „líp“ lidi nebudou krást a nebudou zlí a hloupí. Tak jsme se prostě spletli. Budou.:/ Trpím tím skoro denně.

      • bara napsal:

        v pondělí…

    • Laco G. mlynář napsal:

      Ne Rudo51, může za to pořád stejné DNA.

    • jaa napsal:

      Tak s tím přidělování bytů za vstup bych polemizovala a fest. Tedy nevím, jak jinde ale u nás ne. V našem bloku/150bytů/ a okolí jich bylo tak nad */- 15 . Vím to podle toho, jak se povinně stahovali každých 14 dnů do schůzové místnosti v přízemním bytě v ulici. vyńatém z bytových prostor a sledovala jsem to z preventivních důvodů. Aby člověk věděl s kým mluví a jak může mluvit. A byty u nás dostávali přeevážně mladé rodiny . Dnes je jim tak mezi 50-60 ti, protože si firmy jako Zbrojovka, Šmeralky, 1.brno a Královopolská potřebovaly udržet právě mladé zaměstnance….

  17. Tacit napsal:

    Xavere, Bůh se na nás dívá očima našich dětí.

    • Antonie napsal:

      Není co dodat. Jednou větou jste k tomu řekl úplně všechno.

    • jaa napsal:

      No s tím pánembohem bych byla opatrná. Vzpomeňte na deset přikázání a smrtelných hříchů. I když připouštím, že věřící to mají ve svém životě lehčí. Vyzpovídají se, odmodlí 10 zdrávasů a je vše zapomenuto, jsou zase čistí jao lilie, nebo jako když se prevíti protáhnou našimi mééédii a soudy….

  18. milo napsal:

    Xavere, a Bůh miluje své děti tím, že je opouští. Neměli bychom však zůstat jen u pocitů, tradičně vzdychavých, ale zamyslet se i nad konkrétními záhadami generací a jejich střídání. Někdy se mi zdá, že žijeme v monogenerační společnosti. Veřejný prostor a rozhodovací pozice obsadily ročníky datově si blízké a ono je to velmi čitelné. Utvářejí si veřejný diskurs ku své potěše a dle svých zájmů, nejsou generačně tolerantní a co je horší, nejsou, zdá se mi, ani příliš tvořiví, ani přílš vzdělaní.
    Historické změny někdy na povrch dní vynesly to, z čeho měla celá komunita velký prospěch – v ekonomice i v kultuře. A některé dávno miulé ročníky přinesly téměř zázračné novoty. Bylo by fantastické procestovat si doby vzniku republiky, posedět ve vinárně s literáty a malíři dvacátých až třicátých let, prožít to, jak se jim etablovaná veřejnost vzpírala. Rád bych se podíval na Zlínsko té doby a sledovala zrod té zázračné dynastické rodiny. Nevím, zda se na něco podobného zadělalo v posledních dvaceti letech našeho času. Snad to vy ostatní vidíte přesněji a lépe. Bojím se však, že pragmatismus bez ethosu a hodnot a reignace na něco, co by tyto generace přesahovalo – příliš převládá. Optimistou však jsem pokud jde o dnešní vzdělané dvacetileté. Zád se mi, že víc hledají, dál vidí a jsou eticky pevnější než rodiče. Což je fajn. Tak, ať se jim daří.

  19. Cech napsal:

    Ono je naprosto jednoduché se vyjadřovat k současné generaci jako šoumen, kterému je do budoucnosti celkem ho … .

    Prostě se posadit do parku s hůlkou a mlátit všechny mladé okolo .
    Proč je mlátit?No protože jsou mladí a já pocítám roky kdy tady zhasnu.

    Ne pane Xaver mladí jsou normální, pouze Vy jste starý nic víc v tom nehledejte.
    Je pouze na Vás zdali jste schopen akceptovat vývoj, nebo buhužel jste už hodně starý a neschopen sebereflexe, že Vaše názory jsou mimo současnost.

    • Michal napsal:

      Pane Xavere, ovšem obě DÁMY zpěvačky ono „No já vám povídám, my byli jinačí“ potom lehce ironizují slovy “ i když se o nás taky neslo naší pavlačí…“. Tady se mi trošku zdá, že se ostří vaší „kritické analýzy“ lehoučce otupilo.

      • Michal napsal:

        Nějak jsem se uklikl, to je reakce na původní článek, ne na příspěvek pana Cecha.

    • Michal napsal:

      Pane Cechu, nějak jsem si v Xaverově příspěvku nevšiml – byť jen virtuálního – mlácení hůlkou do všech mladých okolo. Pomůžete mi?

      • Cech napsal:

        Naprosto snadno pane Michale lze nejen vidět ale snad i slyšt to mlácení:

        Snaha užít si, urvat od života co nejvíce s minimalizací nákladů.
        Všeobecný pokles morálky,
        Velká náchylnost k závislostem všeho druhu,
        Malá fyzická i psychická zdatnost a odolnost k nástrahám života,
        Dlouhá závislost na rodičích, ale i „závislost“ z pohodlnosti,
        Neúcta až agresivita ke stáří a k okolí vůbec,
        Lehkovážnost stran „tradičního“ pojetí rodiny, provázená nebývalou
        rozvodovostí.

        Ten pán totiž získal byt za minulého režimu a ví prdlajs co stojí ten současný a jaké náklady musí nést současná mladá rodina.
        Morálku káže, ale nám do jeho morálky má být houby,
        Závislost na čem na penězích, tak to nám tenhle pán zde hodlá vyčítat ?
        Kdyby tento pán měl nyní získat místo na současném trhu práce, tak si myslím že by přestal argumentovat takovými nesmysly jako je malá fyzická i psychická zdatnost a odolnost k nástrahám života.
        Dlouhá závislost na rodičích, to se to tomu pánovi kecá, když dostal za minulého režimu byt za to že bude u nějaké firmy makat třeba cca. 5 let.
        No a takto lze hodnotit i dále ale je to bezpředmětné věřte mi,ten pán si z mladých dělá šprťouchlata nic víc.

        • Xaver napsal:

          Milý pane Cechu, Vy víte „prdlajs“, co jsem, čím jsem, co jsem od režimu „získal“ atd. Nechte si ty stupidity a věcně řekněte, že se mýlím. A hlavně to vyvraťte. Zdá se, že průběh diskuze není na Vaší straně…

        • Michal napsal:

          Aha, získal byt za minulého režimu…
          Myslím, že modří už vědí… 🙂

        • ernest napsal:

          Asi by to chtělo se trochu zamyslet. Proč „ten pán mohl získat byt “ za minulého režimu a já nemohu? Proč „ten pán bez problémů záskal místo na trhu práce“ za minulého režimu a já nemohu? Proč on mohl být od svých dvaceti let nezávislý na rodičích (za minulého režimu) a já dnes nemohu? Proč byl fyzicky a psychicky odolnější a samostatnější, přesto že musel absolvovat dva roky té hrozné vojny (nebo právě proto?). Přemýšlejte, máte snad čím. Ptejte se PROČ, když to byl tak hrozný režim a tolik lidem ubližoval. Přeji vám, abyste nalezl odpovědi na tyto otázky.

          • jezevec napsal:

            jsou chovný koně a jsou tažný koně.
            v jakémkoliv režimu.
            obojí jsou potřeba.

        • JANK napsal:

          Z Vašich slov je cítit roztrpčení, zklamání, nejspíš nejste spokojený se svým současným životem. Asi patříte k té mladší generaci a nevěříte, že i starší se mohou potýkat s podobnými problémy, že nemusí mít byt z minulého režimu, že mají také nedostatek financí a není to třeba tím, že by byli marnotratní nebo líní, možná se jenom živili poctivě, „nekradli denně hodinu“ a nehledali správné „strýčky“. Vím, že to dnešní mladí mají v mnohém o moc těžší, ale zlobit se na nás starší je stejně nezdravé jako se postavit proti zdi a mlátit do ní hlavou. Nemyslím, že „ten pán si z mladých dělá šprťouchlata“ , nebo že káže nějakou SVOU MORÁLKU, morálka je obecná a nikdo ji nevlastní, jen by ji všichni měli ctít, mladí i starší, až se tak stane (kéž by!),bude nám všem (poctivým) mnohem líp.

      • Xaver napsal:

        Už jsem to chtěl dávno připomenout. Děkuji Vám, pane Michale!

  20. Germanicus napsal:

    Lidová moudrost:
    Ohýbej ma mamko, dokud som já Janko.
    Až já buděm Jano, neohneš ma mamo… 🙂

  21. scallop napsal:

    Snaha užít si, urvat od života co nejvíce s minimalizací nákladů.
    Všeobecný pokles morálky,
    Velká náchylnost k závislostem všeho druhu,
    Malá fyzická i psychická zdatnost a odolnost k nástrahám života,
    Dlouhá závislost na rodičích, ale i „závislost“ z pohodlnosti,
    Neúcta až agresivita ke stáří a k okolí vůbec,
    Lehkovážnost stran „tradičního“ pojetí rodiny, provázená nebývalou
    rozvodovostí.

    Pekny seznam, jenze az na vyjimky plati i pro padestniky :-)) Doporucuji

    http://respekt.ihned.cz/externi-hlasy/c1-61765860-mladi-lini-hloupi-nevzdelani

    PS Diskuze je zde kupodivu rozumna, ja bych ty padestaniky zase tolik nezatracoval.

    • Tacit napsal:

      Padesátníky byly zrušeny k 31.8.2008.

      • ernest napsal:

        A důchodci budou zrušeni v době dohledné (pokud se něco nezmění). Dnešní dvacetiletí již ani nebudou vědět, co to důchod je.

    • Puck napsal:

      Myslím si, že uvedený seznam je pro dnešní mládež pravdivější, než pro ročníky, které vyrůstaly v realsocialismu. Je to dáno novými mechanismy, které ve společnosti vznikly po revoluci.
      A které jsou ve světě obvyklé, a jsou motorem vývoje společnosti. Zaostávání soc. bloku bylo způsobeno právě tím, že jedinec neměl moc šancí vyniknout a zároveň neměl moc šancí propadnout až na dno. Nebyl ani důvod honit se za miliardovými konty, protože nabyté bohatství by ani nebylo možné doma využít. Takový člověk by byl okamžitě podezřelý, že se k bohatství dopracoval podvodem. A stejně existovala povinnost pracovat, a to se pak špatně bohatství využívá, když člověk musí každé ráno do práce.
      Na opačném pólu nebyli bezdomovci a nezaměstnaní, tedy hrozba, že se člověk propadne do úplné bídy. Nejlépe a nejspokojeněji se žilo průměrným.

      Honba za co nejlepším uplatněním nese, samozřejmě, i negativní jevy. Ztrátu morálky. rozpad rodiny, u žen odkládání mateřství, celkové vyčerpání člověka a s ním i choroby. A při neúspěchu zase drogy, dluhy, ztrátu sebeúcty, … Propaganda jednoznačně fandí úspěšným a o jejich morálce i mladí vědí své.
      Mají to dnešní mladí určitě složitější. Na jedné straně takřka neomezení možnosti, pokud se jim podaří vyniknout, na druhé straně více nástrah, pokušení, problémů při naplňování svých záměrů. Zase lze žít jako šedivý průměr, ale pestrost možností je někde jinde, než za minulého režimu. A průměrní, šediví už nejsou těmi,které společnost uznává, a o kterých se mluví.

      • ernest napsal:

        Trošku bych poopravil váš citát „Propaganda jednoznačně fandí úspěšným a o jejich morálce i mladí vědí své“. KONEC CITÁTU. Propaganda VŠEHO SCHOPNÝCH jednoznačně fandí úspěšným ZA KAŽDOU CENU a o jejich morálce i mladí vědí své.

      • scallop napsal:

        „Snaha užít si, urvat od života co nejvíce s minimalizací nákladů.“

        Za sociku slo se uzivit bez nijak intenzivni prace. Kdyz se pak podivate na „podnikatele“ v 80. letech (vekslaci apod.), je to „Snaha užít si, urvat od života co nejvíce s minimalizací nákladů.“. Je to dneska horsi? Cim to chcete pomerit?

        „Všeobecný pokles morálky“ – viz predchozi.

        „Velká náchylnost k závislostem všeho druhu,“ – rozdil je pouze v tom, ze dnes je vetsi nabidka. Za sociku byl vynalezen pervitin (zlate ceske rucicky?), protoze hol byla poptavka.

        „Malá fyzická i psychická zdatnost a odolnost k nástrahám života,“ – zdravotni stav mlade populace je patrne horsi, protoze pribyva alergii (nei jasne proc) a prezivaji deti, ktere by za sociku neprezily. „odolnost k nástrahám života“ je ciste subjektivni hledisko.

        „Dlouhá závislost na rodičích, ale i „závislost“ z pohodlnosti,“ – driv zilo hodne mladych paru s rodici, zavislost (a pohodlnost) tim byla mene viditelna.

        „Neúcta až agresivita ke stáří a k okolí vůbec,“ – jak toto chcete porovnat? Taky muzu napsat, ze dnesni starsi generace pohrda mladim vice nez tehdy …

        „Lehkovážnost stran „tradičního“ pojetí rodiny, provázená nebývalou rozvodovostí.“
        No tohle jde statisticky porovnat, ale obavam se, ze tehdejsi rozvodovost neni o moc mensi (cisla neznam). (Sledujete-li narust rozvodovosti, ten byl dramaticky prave behem sociku.) Taky se muzete ptat, kolik deti vyrusta s obema rodici – tim se statistika dneska razem vylepsi, protoze mnohe nesezdane pary jsou dnes castejsi.

        Kdyz se posunute ze subjektivni k exaktnim kriteriim, nebude dnesek vypadat tak spatne (nebo – z jineho pohledu – prestanete mit ulize o sociku).

        • Puck napsal:

          Nehodnotím, který systém byl pro vývoj nové generace výhodnější, či příznivější. Oba měly své výhody a nevýhody. Stejně, jako Vy, jen uvažuju argumenty pro a proti. Neříkám, který je horší, anebo lepší, takže nevím, kde jste přišel na moje iluze o minulém režimu.
          Mě vychází, že tento je náročnější a omyly, pády jsou tvrdší.

        • Qiedo napsal:

          Klasický příklad demagoga. Cit :No tohle jde statisticky porovnat, ale obavam se, ze tehdejsi rozvodovost neni o moc mensi (cisla neznam). (Sledujete-li narust rozvodovosti, ten byl dramaticky prave behem sociku.) “
          Vy sice čísla neznáte, ale je Vám jasné, jak dramatické to bylo za socíku. Kliknout na Coogle a nechat si ukázat skutečnost, je otázka pár vteřin.Jakou relevanci mají Vaše ostatní tvrzení, jsem ani neověřoval.
          A tady je ten odkaz:

          „https://www.google.cz/search?q=rozvodovost+graf&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=BLMPU7njG8Og0QXwsICgAQ&ved=0CDMQsAQ&biw=1191&bih=561

    • Tacit napsal:

      Malá omluva za předchozí zlehčení.
      Protože už dávno nejsa padesátník, mohl jsem pozorovat několik generací mladých, nejprve generaci svých dětí a jejich vrstevníků a teď generaci vnoučat.
      Nemyslím si, že by byli nějak výrazně špatní, či horší než my, jen se trochu změnily podmínky, ve kterých žijí. Vše je víc akcelerováno, technologie je ovlivňují mnohem víc než nás. Děti se tomu podřizují a přizpůsobují, my je nestačíme následovat a často je vůbec nechápeme. To ovlivňuje jejich sociální vývoj a rychleji se nám vzdalují. Výsledkem na naší straně je často odsudek, vycházející ze srovnávání nesrovnatelného.
      Místo, abychom je i jejich prostředí pochopili, tak jim vnucujeme naše minulá měřítka. My jsme vyrůstali ve velké míře nesvobody, oni zase velmi často neví, co si s tou velkou svobodou (dle našich měřítek) vůbec počít.
      Na jejich výchovu jsme měli jen malý úsek na začátku jejich života a vše, co jsme jim v tom přesně vymezeném úseku nestihli předat, nebo co jsme pokazili, tak to později už většinou nenapravíme a v našich odsudcích vůči nim se tedy často odrážejí naše vlastní hříchy.
      Ale pokud jsme toho vůči nim nepokazili fatálně moc, tak i oni nás budou přinejmenším tolerovat.

  22. student nestudent napsal:

    Tak každý tu mládež bude hodnotit jinak, totiž ze svého zorného úhu. Ale třeba úpadek vzdělávání je jasný.

    Spousta lidí, včetně mě, studuje na VŠ obory, které nevedou k pracovnímu uplatnění. Z toho pak plynou pocity zbytečnosti a nepotřebnosti. Jsou to obory, po jejichž vystudování můžete být jen učitelem a badatelem téhož. To by bylo sice příjemné, pracovat na VŠ a něco si bádat, ale asi bych se studentům nemohl podívat do očí, protože je jim studium k ničemu. (I když chápu, že učitelé jen dělají svoji práci a my jsme si studium těch oborů zvolili dobrovolně.) Člověk totiž potřebuje nějaký solidní vzdělávací základ, něco, co vede aspoň k nějakému zaměstnání. A až má tento základ, pak si teprve může bádat nad čím chce…

    Je taky velký rozdíl mezi školami. Já studuji spíš na provinční VŠ, a je to samozřejmě velký rozdíl vůbec v takové té mezilidské atmosféřea motivaci, to co cítíte kolem sebe. Můžu totiž porovnávat, jeden rok jsem byl i na potřebném oboru na kvalitní VŠ. Od jednoho pedagoga jsem slyšel, že úroveň školy je z 90 % (nebo 95?) určena úrovní jejich studentů. To bych řekl, že je velká pravda.

    • MaB napsal:

      „Člověk totiž potřebuje nějaký solidní vzdělávací základ, něco, co vede aspoň k nějakému zaměstnání.“

      Upřímně, co dnes je „solidní vzdělávací základ, něco, co vede aspoň k nějakému zaměstnání“? Pokud máte schopnosti, uplatníte se i s vystudovanými genderovými studiemi nebo historií komiksu. Pokud schopnosti nemáte, tak vám stejně nebude platná ani sebelepší škola či obor, protože to stejně nedostudujete, anebo se dříve nebo později ukáže, že na uplatnění nemáte.

      Doby, kdy vystudovaná vš stačila 99 % absolventům na slušné zaměstnání, jsou dávno pryč. Je to dáno jednak změněnou ekonomickou strukturou – lidi přestávají být potřeba – a pochopitelně taky ulítlou snahou nacpat na vysoké školy kdekoho.

      • student nestudent napsal:

        Ano, to určitě máte pravdu, že schopný člověk může vystudovat prakticky cokoli. Ale myslím, že ti míň schopní pak můžou litovat toho, že nešli na něco, co by jim aspoň dalo šanci.

        A ohledně toho „solidního vzdělávacího základu“: technický nebo zdravotnický obor, nebo alespoň přírodní vědy, informatika, matematický základ? Po tomto je alespoň nějaká poptávka, i když vím, že doktorem nebo vědcem, konstruktérem nemůže být každý.

      • student nestudent napsal:

        Ano, to určitě máte pravdu, že schopný může vystudovat prakticky cokoliv. Ale myslím, že ti míň schopní pak můžou litovat toho, že nešli na něco, co by jim aspoň dalo šanci.

        A ohledně „solidního vzdělávacího základu“: technický/ologický, zdravotnický obor, nebo aspoň přírodní vědy, informatika, matematický základ? Po tom je aspoň nějaká poptávka, i když vím, že každý nemůže být lékař nebo vědec a konstruktér.

      • student nestudent napsal:

        Určitě máte pravdu, že schopný člověk může vystudovat prakticky cokoliv. Ale myslím, že ti míň schopní pak můžou litovat toho, že nešli na něco, co by jim aspoň dalo šanci.

        A ohledně „solidního vzdělávacího základu“: technický/ologický nebo zdravotnický obor? nebo přírodní vědy, informatiky a středoškolská (sic) matematika? Jasně, že každý nemůže být doktor, vědec nebo inženýr. Po tomto je ale nejvíc poptávka. A pak je samozřejmě poptávka po schopných lidech v jakémkoliv oboru, to je jasné.

  23. Akela Vlková napsal:

    Já se vždycky pobavím, když se sejdou moje děti s rodinami a vzpomínají na dětství. Jak jsme jezdili na dovolené, víceméně po Československu, tak dcera vzpomíná, ať jsme přijeli kam chtěli, naši mámu zajímalo, jestli je tam nějaký zámek či hrad, pokud ano, nikdy jsme nevynechali. Syn vzpomíná, jak měli všechno jako ostatní děti, ale vždycky o něco později než ostatní – počítač, auto na dálkové ovládání, barbíny….. A já si zase vzpomínám na ty protažené ksichtíky, když jsem kupovala lístky na prohlídku zámku či hradu a jak mě syn vysvětloval, že všichni ve třídě už mají auto na dálkové ovládání, i holky…. jen on pořád nic. S odstupem času, kdy má svoje vlastní uznává, že jsme to dělali správně a jeho děti že nebudou mít taky všechno a hned. Faktem je , že moje čtyřletá vnučka raději bude tahat s tátou polínka do krbu, než by se dívala na pohádku. Video, kdy s ním v létě maluje v dílně je nádherné. Podotýkám zatím, všechno se může změnit. Ráda vzpomínám, když mě syn, tehdy mu bylo asi 20 let, pozval ať s ním jdu na diskotéku. Brala jsem to jako vtip a on že prý ne, myslí to vážně. Když jsem se ho zeptala, jestli se nebojí posměchu svých vrstevníků, že jako dojde na dýzu s mámou, tak povídal, že s klukama to probral a ať prý jdu, že bude legrace. Byla nejenom legrace, ale klukům jsem udělala ještě průšvih, protože jsem v batohu protáhla flašku červenýho, což se nesmělo a když jsme si připíjeli, tak to na nás někdo prásknul a přišla si pro mě ostraha sálu, že jako co to má znamenat. Ke všemu jsem se přiznala, vysvětlila jsem co a jak, ostraha byla rozumná, no viděl postarší tetku, možná i o mém duševním zdraví pochyboval, tak to prošlo v pohodě.

    • Antonie napsal:

      Buďte ráda, že vzpomínají 🙂 To moje děti mají kratší paměť, a když se pokusím někdy připomenout, že zákony se měly postupně vyměnit za lepší a ne všechno jako špatné odsoudit a upřednostnit neřízený chaos, tak říkají, že ne, že nepořádek byl vždycky a v minulém režimu ještě větší, jenom se o tom nesmělo mluvit. Ona totiž propaganda každého vládnoucího systému vede myšlení lidí „tím jediným správným směrem“ přesvědčivěji, než slova pamětníků.

      • Akela Vlková napsal:

        Paní Antonie, jsem ráda ani nevíte jak. Hlavně u syna, u kterého jsem měla obavy, aby se nevykašlal na učňák, aby si našel práci, aby se nechytil nějaké pivní party (a to by bylo jedno z nejmenších zel), aby….. protože kde byl ve škole nebo na učňáku nějaký průšvih, tak můj syn tam figuroval, když ne jako ten který to vymyslel, tak alespoň jako ten, který se rád přidal. A vašim dětem nic nepřipomínejte. Jednou v tom neřízeném chaosu narazí a pokud mají všech pět pohromadě, tak si vzpomenou, že máma jim tohle říkala a měla pravdu. Naše zkušenosti jsou nepřenosné a jeden můj známý dodával – obzvláště na vlastní děti.

        • Anonymní napsal:

          No teď už nezbývá, než doufat a věřit jim, že co jsme do nich vložili, to v nich je 🙂 Narazit do zdi to jednou musí, tak, jak to nefunguje, to nemůže nefungovat věčně. A jenom nechci, aby ten náraz byl tvrdý. A kdyby přece, tak jim připomínám jediné, že v případě nutnosti musejí vědět, a nikdy nezapomenout, že k sobě patří.
          Bezdomovce nesu těžko, a ti, které jsem potkávala, byli pro mne jen cizí lidé beze jména, ale nikdy jsem si na ně nezvykla, protože v minulém režimu prostě nebyli. A je to asi dva roky, co jsem potkala ve vesnici, ze které pocházím, spolužáka, a moje sestra mi řekla, že jeho bratr zemřel jako bezdomovec. Bývali to normální šikovní chytří kluci ze slušné rodiny. V té vesnici žije jeho maminka, sestra a bratr, ale nevydařilo se mu manželství, zůstal sám, a zemřel kdysi v městském parku. Rozhodilo mne to tehdy na celé léto. Bývá zvykem zanechat dětem závěť, asi sepíši a nechám si od nich podepsat závazek o povinnosti vzájemné pomoci 🙂
          http://denikreferendum.cz/clanek/14335-prazdne-domy-a-pro-lidi-kotce

        • Antonie napsal:

          No teď už nezbývá, než doufat a věřit jim, že co jsme do nich vložili, to v nich je:-) Narazit do zdi to jednou musí, tak, jak to nefunguje, to nemůže nefungovat věčně. A jenom nechci, aby ten náraz byl tvrdý. A kdyby přece, tak jim připomínám jediné, že v případě nutnosti musejí vědět, a nikdy nezapomenout, že k sobě patří.
          Bezdomovce nesu těžko, a ti, které jsem donedávna potkávala, byli pro mne jen cizí lidé beze jména, ale nikdy jsem si na ně nedokázala zvyknout, protože v minulém režimu prostě nebyli. A je to asi dva roky, co jsem potkala ve vesnici, ze které pocházím, spolužáka, a moje sestra mi řekla, že jeho bratr zemřel jako bezdomovec. Bývali to normální šikovní chytří kluci ze slušné rodiny. V té vesnici žije jeho maminka, sestra a bratr, ale nevydařilo se mu manželství, zůstal sám, a zemřel kdysi v městském parku. Rozhodilo mne to tehdy na celé léto. Bývá zvykem zanechat dětem závěť, asi sepíši a nechám si od nich podepsat závazek o povinnosti vzájemné pomoci 🙂
          http://denikreferendum.cz/clanek/14335-prazdne-domy-a-pro-lidi-kotce

          • Antonie napsal:

            omlouvám se. První příspěvek se nezobrazil, tak jsem ho vložila znovu.

          • Akela Vlková napsal:

            Antonie, to je přesné ! Když po sobě syn a dcera šli (nebylo to často, ale stalo se), tak jsem jim říkala nehádejte se, nezáviďte si, jednou to bude tak, že budete bez rodičů a až budete potřebovat pomoc, budete se hledat. Tak abyste se našli. Je fakt, že co mají oba své rodiny – děti, tak se téměř nehádají a i když nejsou žádné trable, tak už se hledají. Když přijedeme k synovi, tak se nikdy nezapomene zeptat a jak ségra, jsou v pohodě, a to samé dcera. Jsem moc ráda, že k sobě našli cestu a nezbývá než doufat, že ji neztratí. 😀

  24. severočech napsal:

    Jednu věc tu ochránci mládeže přehlížejí:
    Dnešní mládež je zahlcována rychlým pokrokem techniky, na což reaguje povrchností. A klasické gymnasium se už přežilo. Samozřejmě, že výjimky …

    • Gustavson napsal:

      Jednu věc přehlížejí rodiče:
      Pořizují si děti jenom jako domácí mazlíčky na dva roky. Jen tak na ukazování kamarádkám z manikůry. Ale kam s tím, když to odroste, už není tak roztomilé a pořád něco chce? Metrový aligátor, který už se nevejde do terária se může vypustit do Vltavy nebo Brněnské přehrady, kde nepřežije první zimu, a nikomu chybět nebude. Ale člověka se tak lehce zbavit nelze (kvůli té hloupé úřední registraci), tož rodičové děťátko obdarují xboxem, ajfounem nebo jiným takovým sajrajtem, ze kterého právě plyne ona povrchnost.
      Buďte s děckem většinu jeho času, choďte s ním do přírody, naučte ho střílet z luku, bojové umění, šplhat na laně, zkrátka cokoliv. Naučte ho číst Karla Maye, Julese Verna a Robinsona Crusoe a ostatní děcka ve škole ho už nezkazí. Samotná škola má na výchovu dítěte minimální vliv! To je můj názor.

  25. český maloměšťák napsal:

    „Nejpodivuhodnější na budoucnosti je představa, že naši dobu budou nazývat staré zlaté časy.“
    (Ernest Hemingway )

    • Gustavson napsal:

      „Pro toho, kdo věří ve fyziku, je oddělení minulosti, přítomnosti a budoucnosti pouhou iluzí.“
      (Albert Einstein)

  26. Evix napsal:

    Chtěla bych tady odpodět Třešni, která chtěla vědět v jakých nelidským podmínkách to žiju..Je to Severomoravský kraj a dojíždím do Nošovic, jen 40 km jedná cesta…Poslední tři roky tam velí český managmet, tak to je ten problém. V Koreji jsou úplně jiné vztahy mezi lidmi, mladí musí starším projevovat úctu, ale celkově se mi ta jejich společnost líbila,,,Sice to školení (a nejen ono, oranizované bylo naprosto vše) v rámci služební cesty bylo jak za komoušů, ale šlo to vydržet, je vidět, že Korejci jsou vedení kolektivně….
    Na mladých se mi líbilo, že se nedívali na starší generaci opovržlivě, oni přímo jim děkovali, že za naprosto horších podmínek dokázali J.Koreu dovézt dovézt tam kde je…Říkali, že to ta stará generace odedřela a oni se teď mají k vůli tomu lépe..
    A naše mladá generace by to taky uměla, nebýt dlouholeté propagandy, že vše komunistické bylo špatné….Pokud bude zájem, popíšu jak jsem ten týden tam prožila…

    • vlkp napsal:

      Nechcete si takhle náhodou střihnout něco pro Kosu o práci u Korejců?
      Když tak s emi ozvěte na mail v kontaktu. Předem díky.

  27. student nestudent napsal:

    A další problém, který vidím kolem sebe, je docela velká individualizace, spousta lidí neví, jak se chovat ke druhému, jak se s druhými bavit, prostě neumí komunikovat. Asi by se to nazvalo nedostatek sociální kompetence. Prostě tu vyrůstají lidé, kteří nekomunikují s okolím, neví, jak se mají chovat, neumí se zapojit mezi ostatní.

    Je to vidět třeba na porovnání českých a slovenských studentů. Je prostě vidět, že ti slovenští se umí chovat, umí podat ruku, umí se představit, začít rozhovor, atd. Mnozí čeští naopak třeba jen tak stojí a „čumí“ a nevědí, co mají dělat…

    Pak je tady ta všeobecná izolace. Zkuste třeba porovnat, jak vypadá ulice v libovolném městě „třetího světa“ (plná lidí), a jak vypadá ulice v Česku (prázdná). Snad víte, co tím chci říct. Pak taky hodně lidí tráví dost času hleděním do internetu, tam je všude reklama, a ta do člověka nenápadně implantuje nereálná očekávání, obrazce, způsoby chování a podobně. To způsobuje problémy. Já jsem taky strávil hodně času na internetu, počítači, a několik let jsem byl typickým hikikomorim. Prostě hodně lidí žije nefunkčním způsobem.

    Dalo by se říct, že technický vývoj a změna prostředí, ve kterém člověk žije, předehnaly nějakou schopnost sociální koheze nebo sociální kontroly či co.., a že se tomu lidi ještě nestihli přizpůsobit.

    • Puck napsal:

      Člověk se nemění tak rychle, jako jeho moc nad přírodou i Zemi. Původně měl jen své paže, a jeho stabilní výkon je okolo 120W. To jaksi není síla, která by mohla pohnout Zemí, ani při počtu 7 miliard kusů. Jiná situace je když vleze do auta. Jeho výkon je rázem 85.000W.
      S tím asi Bůh. když plácal člověka nepočítal, protože by ho musel vybavit také výkonnějším mozkem se zaměřením na odpovědnost vůči Zemi, která je také jeho dílem, že ano ? 🙂

    • jaa napsal:

      “ Obávám se dne, kdy vývoj technologie předčí vzájemné lidské vztahy. To potom svět bude mít generaci idiotů“ :-)) byl to předvídavý pán že?
      Najdete vyhledávačem…

  28. XY napsal:

    Hm, s potomky jsme se dohodli – mám je za nemožné, oni mne rovněž. Víme to o sobě navzájem – a tak se tak ňák docela snášíme…
    Jinak ke Xaverově výchozí úvaze – ne všechno, na co poukazuje, je pouhé dědkovství.

  29. Jan cermak napsal:

    Specham jako prvni s gratulaci. Neuveritelne, zazraky se deji.

    • Anonymní napsal:

      Výborně !
      Také notná dávka štěstí, které ovšem přeje připraveným. 🙂

    • Řezníček z Brna napsal:

      Už jsem také posílal gratulaci, ale neprošla. Vynikající brankář Bolek a Marek Hubník v obraně. Šachtor je extra třída, ti Brazilci byli výborní ale štěstí stálo dnes při nás. Nádherný zápas!!

    • vonrammstein napsal:

      Právě jsem se vrátil z hospody, kde jsem na to koukal. Parádní fotbal, jen tak dál.

  30. rybářka napsal:

    Gratulace a velký dík do Plzně. Ale ty nervy, ty nervy.. Plzeň umí a bude umět i bez Vrby.

Komentáře nejsou povoleny.