Vodárenství jinak – aneb polemika s panem Novotným


napsal  Václav P.

Po přečtení několika článků na Kose od pana Novotného z vodalidem.cz mi to nedalo a pokusil jsem sem proniknout ve vodárenství vice do hloubky. Pokusím se nabídnout pohled ekonoma, kterého na chvíli nezajímají emoce nad tím, že voda nepatří všem, ale vydělávají na ní koncerny ( francouzské ).

1. O co se hraje ? ( Jackpot )

Vycházím ze specifické spotřeby vody na osobu 120 litrů na den a ceny 0.08 Kč za litr. Potom vychází tržby vodárenského odvětví na úrovni 35 miliard Kč ročně.

Daná částka v sobě zahrnuje i spotřebu průmyslu, částka spotřeby domácností tedy bude o něco nižší.

Jestliže tedy například ve zdravotním pojištění je balík 300 miliard, je dobře, že Babiš začal se zdravotníma pojištovnami a ne vodárenstvím.

Zdroj : http://www.ondeo.cz/cs/co-chcete-vedet-o-vode/informace-spotrebitelum-vody/spotreba-vody

2. Peníze z EU

V letech 2000-2006 šlo  potom o  853 milionů EUR celkem a ze zdrojů Evropske unie 600 milionů EUR, z toho cca 80% projektů do vodohospodářství. Tj odhadem 18 miliard Kč

V letech 2007-2012 potom cca 2 000 milionů EUR ze zdrojů EU a 350 milionů EUR z národních zdrojů. Celkem tedy toto odvětví získalo v letech 2000-2012 zhruba 70 miliard ze zdrojů Evropské unie a cca 17 miliard z národních zdrojů alokovaných na projekty z Evropské unie. Nabízí se tedy porovnat tři částky. Tržby odvětví v letech 2000-2012, zisky odvětví odteklé do zahraničí ve stejném období a celkové tržby odvětví v daném období. Odpověd se pokusím nabídnout v závěru

Zdroj : http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/prehled_projektu_ispa_fs/$FILE/OFEU-prehled_projektu_ISPA_FS-20100820.pdf

http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/d72d3a37-b57f-4883-9ab5-e2f5dbe67d5d/

Programovy-dokument-OP-Zivotni-prostredi-na-programove-obdobi-2007%E2%80%932013.pdf

3. Zisky společností

Objevil jsem neuvěřitelnou webovou stránku http://www.vodarenstvi.com Ta stránka obsahuje všechny výroční zprávy, učetní závěrky, ceny vodného a stočného atd. Vodárenství je podrobně zmapováno a pod velkým drobnohledem. Pokud by něco takového existovalo o zdravotních pojištovnách, troufám si říct, že by Babiš nebyl ve vládě.  Nebyl by  třeba.

Pokusil jsem se vytáhnout zisky společností do jedné tabulky a to pro největší města a regiony. Myslím si, že tato data můžou zahrnovat 70-90% zisků a budou tak vypovídající. Z dat by vyplývalo, že zahraniční společnosti realizovaly ve sledovaných dvanácti letech zisky cca 14,5 miliardy Kč. Upozorňuji, že jde o zisky. Zdaleka ne všechny zisky z firem odchází, můj odhad je, že na dividendy by mohlo být vyplaceno 60-70% všech zisků, tj budu pracovat z číslem, že z vodárenství odteklo 10 miliard Kč do zahraničí.

Dalším příjmem cizích společností může být zisk ze zhodnocení a následného prodeje společnosti. Vrátím se k tomu u odstavce o právní formy

 Vodarna

4. Speciální případy

V diskusi pod posledním článkem pana Novotného zmiňuje Narcis zisk vodáren v rozmezí 4%-7%. Pokusil jsem se nepříliš podrobně projít výkazy vodárenských společností a je to asi tak. Narazil jsem na výjimku u severomoravského SmVak, kde mi vyšel zisk skoro 20%. Následně jsem také našel, že tento případ byl taky dost medializován, stejně tak jako byl medializován případ pražských vodáren. Nejvíce informací jsem našel ve zprávě Transparency International. Je otázkou nakolik jde o ojedinělé případy a nakolik běžná praxe.

Na druhou stranu najdete i případy, kdy privatizovaný subjekt vytváří stejný zisk jako město ( samozřejmě s tím rozdílem, že město zisk nevyvede do zahraničí, např zde http://www.vodarenstvi.com/kraj-liberecky-a-ustecky/zisky.php )

Zdroj : http://www.transparency.cz/doc/TIC_vodarenstvi_cz.pdf

5. Právní problematika ( mě nejvíce nejasná )

Po prostudování finanční situace vodárenství začínám vidět jádro pudla v právní stránce. Chápu tří rozdílné modely. Jeden je, že vlastníkem infrastruktury je firma, která zároveň provozuje službu ( to bude asi SmVak ). Tady je to asi na žalobu na toho kdo uzavřel nevýhodné smlouvy a nastavil tento model, protože zhodnocení intrastruktury je vlastně zhodnocením majetku zahraniční firmy a ta to samozřejmě může zohlednit při zpětném prodeji městu, které zaplatí 2x. Druhý model je, případ kdy město je vlastníkem infrastruktury a najímá si pouze službu, ale na tu má dlouhodobý kontrakt. To samozřejmě umožňujě firmě typu Veolia naslibovat nezdražení, plnit slib tři , čtyři roky a pak začít inkasovat. Třetí model pak vidím stejný jako druhý, s tím , že by smlouva byla uzavírána na krátké období.

Třetí model mi přijde ideální, bohužel jestliže rozvahy, účetní závěrky a ceníky jsou přístupné, dohledat právní vztahy mi přijde složité.

Závěr

Vodárenství nepochybně bude zlatý důl, ale situace v něm mi nepřijde horší než v telekomunikacích, energetice. Naopak podle mě díky decentralizaci rozhodování bude situace lepší. Objem peněz, který proteče vodohospodářstvím za deset let, může být obdobný jako objem zdravotního pojištěni za rok. Následující čísla berte s rezervou. Pokud za sledovaných 12 let se zaplatilo na vodném stočném např 350 miliard, za stejné období jsme pro vodohospodářství získali cca 70 miliard z EU. Jestli sou Francie a Německo hlavní plátci do EU, tak si pak ve formě dividend tu pomoc zase odvedli zpět. Ale ta vybudovaná infrastruktura už tu zůstane. Vidím to na remízu. Další plus vidím v tom, že zahraniční vlastníci sem mohli přinést určité technologické know-how. Takže možná těsná výhra pro nás. 2:1. Doufejme, že stejně jako dnes Viktorka na Spartě. Do budoucnosti je asi důležitější nastavit právní vztahy tak,aby smlouvy byly vypověditelné a regulaci tak, aby náklady koncernů byly porovnatelné.

Příspěvek byl publikován v rubrice Asijské postřehy Václava P. se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

15 reakcí na Vodárenství jinak – aneb polemika s panem Novotným

  1. Narcis napsal:

    Existují samozřejmě i modely, kde infrastruktura patří obci a obhospodařuje ji podnik ve vlastnictví obce. U velkých měst to může fungovat velmi dobře. Někdy i u malých obcí s velmi jednoduchou a levnou vodárenskou infrastrukturou.

    U pronájmu vodohospodářské soustavy subjektu nevlastněnému veřejnou správou považuji za vhodnější dlouhodobou smlouvu s možností předčasné výpovědi. Těch trubek, kohoutků a kanalizačních vpustí je strašně moc. Je sice pravda, že při změně správce se zpravidla mění jen vrcholové vedení a výkonní pracovníci zůstávají, ale stejně dobré poznání svěřeného majetku vyžaduje dost času. Delší smluvní doba s možností přednostního prodloužení motivuje k lepšímu vztahu, krátká doba spíš k rabování.

    • VaclavP napsal:

      Díky Narcisi, šlo mi o to vidět věci v souvislostech, asi bude existovat tlak soc dem vlády na snížení odtoku dividend z ČR do zahraničí. Nelze nesouhlasit. Ale je třeba se zamyslet, z peněz za vodné a stočné třeba odplyne cca 3% (+ něco ze subdodávek, pokud vodohospodáři nakupují v cizině ), To lze třeba porovnat s tím kolik peněz ze zdravotního pojištění skončí jako platby farmaceutickým firmám v zahraničí. Navíc u vodohospadářství hraje roli i to, že je spolu ze zemědělstvím a dopravou nejvýznamějším příjemcem evropských peněz. Právník nejsem, takže díky za postřeh.

      • Vidlák napsal:

        Když mělo městské čističky naše město, byla v provozní budově místnost se záložním motorem pohonu česlí.Na čističku se jezdilo fábií, odpad z česlí vyvážel městský komunál. Starosta měl svoje osobní auto. Když to převzala Veolia, objevila se tam mikrovlnka, rychlovarná konvice, křesla,anténní sledovače. Na čističku se začalo jezdit wolkswagenem transporter v plné výbavě, odpad vyváží moderní nákladní Mercedes. Oblastní ředitel má audinu a8. Co vím, ani jedna z uvedených položek nebyla koupena na hraně ceny.
        Takhle je to se vším. Do takových nákupů se schová peněz, které nejdou do zisku, ale jsou z nich hezké „malé domů“ pro ředitelstvo.
        Jak říkám, já jsem schopen při běžné normové spotřebě 50l /osobu a den počítat náklady na opravu potrubí ve výši 7kč /m3. A to máme na jednoho odběratele větší metráž. Od té doby prostě oficiálním účetním závěrkám nevěřím.
        Váš článek je zpracován hezky, nemám důvod pochybovat o uvedených číslech. Ovšem pokusil jsem se ukázat, že oficiální čísla nejsou vše. Účetní není zbožíznalec, ten jen zaknihuje položku aniž by věděl, zda je či není potřebná a neřeší když se na kilometr potrubí koupí dva tisíce metrů trubek.
        Dodávka vody je v podstatě přirozený monopol. Do baráku nepovedou trubky od více dodavatelů. Když už se to prodalo a všichni kradou, je jediná šance – vrtat studny. Jsou obce, které přišly už dávno na to, že Veolia je dražší než když se u každého baráku vyvrtá studna a udělá malá čistička s trativodem. Ve městě mají prostě smůlu… když si nejsou schopni ohlídat náklady, tak musejí číst uzávěrky ze kterých plyne, že je cena v pořádku.

        • Narcis napsal:

          Šetřit se dá Vidláku vždy, ať už pečlivým hlídáním nákladů nebo uplatněním efektivnějších technických řešení, která nakonec mohou vést i k radikálním změnám v odvětví. Ty není dobře předem odmítat. Nicméně základní vztah, že pitná a z velké části i užitková voda bude pocházet z nemnoha velkých zdrojů povrchové vody se asi hned tak nezmění.

          Domácí vodní hospodářství by se sice do značné míry dalo založit na dešťové vodě a recirkulaci. Tím by se vodní hospodářství decentralizovalo. Takové projekty se v zahraničí vymýšlejí, ale spíš pro větší obytné domy. Ona ta dešťová voda není optimální, má mnoho nežádoucích látek a naopak proti dobré pitné vodě některé látky chybí. Takže je to v ekonomice. Na projekty se peníze v Evropě vždy najdou, praxe ukáže.

          K privatizaci vodohospodářských služeb. Jak už jsem uváděl u některého dřívějšího článku na toto téma, většina vodovodů a ještě více kanalizací se vybudovala v 2. polovině 20. století. Na konci socialismu byla tedy stále v provozuschopném stavu a cena vody byla navíc dotovaná. To dostatečně nemotivovalo k šetření s vodou, včetně úniků z vodovodní sítě různými netěsnostmi. Nebýt listopadu, došlo by na potřebu obnovy i v socialistickém zřízení. Asi by to vzhledem k nutnému nárůstu ceny vyvolalo dost velké společenské problémy. Ale zřejmě bychom to pochopili, jako to vcelku chápeme i v kapitalistickém zřízení. Vstup velkých zahraničních společností přinesl určitý modernizační impulz, ale nejde na něj svádět veškerý nárůst cen. Na tom se podílelo odbourání státních dotací a velkorysá výstavba čistíren odpadních vod, což byl důsledek ekologických požadavků, které pomohly rozbít socialistické zřízení. Ty vyvolané náklady se ne vždy přímo přenášely do ceny vodného a stočného. Bezprostředně se finanční vztahy narovnaly až v důsledku uplatnění Rámcové směrnice o vodní politice EU, kde k tomu došlo u nás i v celé EU současně. Ta požaduje dosáhnout udržitelnosti vodního hospodářství, aby z ceny vody bylo možno platit údržbu. Tím se do ceny vodného a stočného dostaly i odpisy na obnovu vodohospodářských sítí. Plně se tento princip má realizovat postupným zvyšováním na cílovou úroveň zhruba v období 2008 až 2018 (píšu z hlavy). Vzhledem k provedenému ocenění v současných cenách jednotlivých součástí vodohospodářských soustav jde o velké částky a tím i o velký majetek obcí. Odpisy majitelé vodohospodářských soustav (většinou obce) získávají zpravidla formou nájemného. Nájemné je v současnosti podstatná cena vodného a stočného. Je to součást obecních rozpočtů a je na občanech, aby si je hlídali.

          Osobně mám zkušenosti s 1. JVS, která se následně dostala do vlastnictví minimálně 2 zahraničních společností. Když jsem se v polovině 90. let podílel na rozporování výše vodného a stočného, došlo na dohadovací řízení. V jeho rámci jsme poměrně podrobně prošli rozpočet. Myslím, že jsme oprávněnost výše jednotlivých nákladů v rámci svého města dokázali posoudit dost odpovědně. Museli jsme uznat, že navržená cena je podložená. Od té doby vodné a stočné rostlo v rámci inflace a díky tlaku starosty spíše méně než inflace. Pak se do toho dostalo výše uvedené nařízení EU, které dočasně růst zrychlilo. I tak ale cílová cena zůstává pod původním odhadem ve srovnání se západním zahraničím. Nikdy v tomto období nenastal skok, který by se dal označit za tunelování. Naopak město získalo opakovaně bezúročné půjčky na budování některých větví kanalizace.

          Na závěr. Nikdy jsem nedostal žádné peníze od nějaké vodohospodářské firmy. Nemám potřebu dělat jim reklamu. Jen vidím za potřebné měřit všem jedním metrem. A nemám rád dotace.

        • Řezníček z Brna napsal:

          Pane Vidláku, normová spotřeba je 50l/osobu? To jste hluboko pod hygienickým limitem.

          • Vidlák napsal:

            Ne, jsem na úplně normální normě, která platila dlouhá léta. Podle této normy se dlouhodobě projektovaly vodovodní řády, vodojemy, kapacity. Tato norma se také celkem slušně blíží realitě v obytných zónách. Když naše firma dělá s někým smlouvu na odběr vody třeba pro nový skladový provoz, určí se počet lidí, kteří tam budou zaměstnáni a počítá se 50l vody na osobu a den. Tím se určí miniální odběr při kterém platí ceny za vodné. Když odeberou víc, není co řešit, když odeberou míň, dopočítá se jim při ročním vyúčtování částka na údržbu vodovodu, jako kdyby vodu odebrali. Když připravujeme nabídku, počítáme s částkou na údržbu 7Kč/m3… v pětiletém horizontu to dost přesně kopíruje náklady. Přičemž oproti městským vodovodům máme průměrně víc metrů vodovodu na osobu a menší odběr vody na osobu.
            Teoreticky město by to mělo zvládnout do pěti korun na kubík. Když to nezvládnou, tak neumějí opravovat, neumějí pracovat s nízkými náklady a nebýt toho, že jsou přirozený monopol a konkurence je více méně vyloučená, tak už dávno zkrachovali.
            Já tím neříkám, že zákazníkovi účtujeme vodu za 7 Kč. To je jen údržba. Ovšem celkové reálné náklady na vodné by měly být někde okolo 15ti Kč a řekněme 10 Kč za stočné za předpokladu oddělené kanalizace a cca 17 Kč za stočné za předpokladu jednotné kanalizace. Firma, která si účtuje za vodu do 40ti Kč pořád královsky vydělává a argument, že je voda za 80 Kč kubík kvůli opravám je prostě lež.

          • Narcis napsal:

            Myslím, že máte poněkud specifické podmínky. Vedle nákladů na provoz a běžné údržby je třeba počítat také cenu surové vody z vodárny. Ta se pohybuje někde kolem 10 Kč na kubík. Než se zohlednily odpisy ze současných reprodukčních cen, tak se vodné a stočné v okolí pohybovalo na těch 40 Kč + DPH. Výměna trubek se ve městech dělá zpravidla, když je k tomu příležitost. Například při rekonstrukci silnice, pod níž potrubí vede, aby se rozdělily náklady. Takže někdy je to předčasně, někdy po teoretické životnosti. Stará potrubí jsou často litinová se sklonem k tvorbě prasklin, které se nesnadno detekují. Opravy se pak často dělají, až dojde k havárii. Vůbec vodohospodářské soustavy vznikaly postupným rozrůstáním a jsou tedy udělané z různých materiálů a nikoli optimálně. Levnější provoz je ve velkých městech, kde jedna roura obslouží i stovky lidí v jednom paneláku, nákladnější je v malých vesnicích s několika vzdálenými dílčími částmi. Část lidí (důchodci) má spotřebu minimální, ale trubky natažené a vodoměr instalovaný. Určitě si řadu dalších komplikací prodražujících provoz vůbec neuvědomuji. Pokud vy obsluhujete trubky v nějakém průmyslovém areálu, tak asi byly vybudovány jednorázově, promyšleně a možná s snadno přístupné.

          • Vidlák napsal:

            Máme v podstatě stejné problémy jako kdokoliv jiný – trubky staré, tažené živelně, dost často bez dokumentace. Skoro nikde tažený kabel k propípání. Samozřejmě neobsluhujeme stovky kilometrů vedení, maximálně stovky metrů. Ale máme zase příslušně méně odběratelů. Ročně máme pro jeden areál cca 100.000,- Kč na údržbu a havárie. To znamená, že bychom ročně dokázali obsloužit deset havárií. Průměrně máme ročně dvě havárie. Cca 80 tis. Kč ročně jsme schopni udržet na větší rekonstrukce. Což znamená, že bychom mohli jednou za deset let v podstatě úplně obměnit vodovodní síť.. Zkrátka z uvedených peněz celkem bez problémů zvládáme naše sítě.
            Jo, možná je problematika města jiná, možná jsou tam faktory, které neznám a nevidím. Ale osobně tomu nevěřím a pokud jsou, dají se změnit, aby to odpovídalo tomu, co zažíváme my. Není to žádné dogma, jen vyjadřuju osobní postoj.

        • VaclavP napsal:

          Dobrý den Vidláku, otázka pak je proč to starosta Veolii prodal, nebyla za tim taky „malá domu“ ?

          • Vidlák napsal:

            Task jasně… všichni sedí ve správní radě, berou peníze za nic, které taky platíme my. Zcela podle zákona.

  2. Narcis napsal:

    Ještě pár čísel k zamyšlení. Cena vodohospodářské soustavy se v městě s 5000 obyvateli pohybuje na úrovni 1 miliardy Kč. To je na jednoho obyvatele 200 000 Kč a na průměrnou tříčlennou rodinu 600 tisíc Kč. Roční náklady na vodu při spotřebě 100 l na člověka, tj. 110 kubíků za rok, při ceně vodného a stočného 80 Kč/m3 činí necelých 9 tisíc Kč.

    Dokážeme-li tedy za cenu nižší než 600 tisíc Kč na byt/rodinný dům vybudovat zařízení na zachycení disponibilní dešťové vody (na parcelu o výměře 1000 m2 ročně naprší v průměru 600 m3 vody), její uchování, úpravu podle požadavků hygienické bezpečnosti a následně vyčištění použité vody na úroveň splňující limity pro povrchovou vodu, a toto zařízení provozovat za méně než 9000 Kč ročně, nemuseli bychom platit žádné vodné ani stočné. Připadá mi to jako technicky schůdné.

    • Řezníček z Brna napsal:

      Dešťová voda se dá jímat pouze ze střech, nemůžete brát celou rozlohu parcely. Pokud budete zadržovat srážky ze střechy, tak je to pouze tak pro zalití zahrádky, pokud nemáte střechy jak Pentagon.

  3. český maloměšťák napsal:

    Vidlák
    Norma byla a tuším že i je 3,3 m3 na měsíc, tedy něco kolem 100 l /os/den.
    Jinak vaše výhrady jsou stejné, jaké mám z první ruky – z bývalého SmVaKu :
    Bez znalosti struktury výdajů těžko věc posuzovat – jak se dá posoudit účelnost výdajů ve vztahu k předmětu podnikání ….každopádně prodeje monopolů , tak jak je prováděli lžismradi typu Evži Tošenovského /nyní eurotrafikant za ODS/ – tedy za ceny pod hodnotami očekávaných výnosů z deregulovaných cen, byly podvodem nejen na obci, ale i na kapitalismu /fair market value/.
    Evžika už ale dnes nikdo k odpovědnosti nezavolá…
    Apropo – víte že scházelo málo a mohl se stát českým prezidentem ?

    Řezníček z Brna
    Možná pan Narcis bydlí v ČEZ Aréně.
    🙂

    Narcis
    No jo, ale co když neprší – jako třeba teď ? Bude pak technicky schůdné jít či jet s bandaskou z Ostravy až pod Lysou Horu ? Nehledě na ekonomiku takového způsobu zásobování vodou.
    A co s lidmi nepohyblivými ?
    Kdo na to má, ten si to udělá. Ostatním asi nezbyde než spolehnout se na ty rezervoary společné, respektive monopolní..

    • Vidlák napsal:

      Já osobně bych se zasadil, aby přirozené monopoly byly přirozeně veřejným majetkem. Klidně pod soukromou správou… ať se dělají výběrová řízení na firmy, které se o vodovod budou starat. Vyhraje nejnižší nabídka. Na dva roky, pak nové výběrové řízení. Vsadím se, že bychom se snadno dopracovali na 20Kč/ kubík… jako v Izraeli… kde je vody málo a zbytek se pěkně odsoluje.

  4. vonrammstein napsal:

    Pěkná práce, Václave. A pěkná diskuse, vy ostatní.

Komentáře nejsou povoleny.