Vidlácká ekonomika aneb co papaláše nenaučí ani na Harvardu


napsal Vidlák

 

V poslední době proběhlo na Kose několik článků o ekonomice, které pak byly dále propírány v diskusích. Proto mi dovolte, abych se jako Vidlák přidal také s několika postřehy. Nečekejte žádnou vysokou školu. Hayeka, Keynese, Marxe i další sice čtu, ale  ve světle čísel, grafů, výhledů a teorií  si raději všechno přepočítávám na krávy. To na  Harvardu  určitě  neučí.

Tož takhle:

 

1. Krávu musíš nejdřív nakrmit a pak teprve můžeš dojit. Obráceně to prostě nefunguje a nikdy fungovat nebude. Když zaměstnance pořádně nezaplatíš a nezajistíš mu místo u žlabu, tak se nediv, že málo a špatně pracuje. Když zaměstnanec nemá doma stejnou pohodu jako kráva v maštali, tak ho sice můžeš dojit, ale bude toho málo a plné hrudek.

Nejlíp dojí kráva, která je nažraná, vyběhaná z pastvy, mezi jinýma krávama, která nemá žádný problém. Pak dře jako kráva a dojí o sto šest. Nikdo mi nevymluví, že zaměstnanec musí být pod tlakem, ve střehu a ve stresu, aby podával výkon.

 

2. Ovce je sice nesamostatná, bojácná, bez ochranných reflexů, ale když ji necháš v klidu a postaráš se o její bezpečnost a pastvu, rychle se množí a dává větší výnos než jakékoliv jiné zvíře. Takže ano, většina lidí je nesamostatná, bojácná, bez obranných reflexů. Ale když jim dáš najíst, postavíš je k soustruhu, zařídíš jim ulice bez zlodějů a zákony bez exekutorů, namnoží se a bude z nich užitek… který se dá použít třeba na to, aby se naučili být samostatní, nebojácní a získali obranné reflexy.

 

3. Kráva v chlívku, která dojí deset litrů denně, je lepší než jankovité tele, které možná jednou bude dojit dvacet litrů denně. Nic proti investicím, ale vrabec v hrsti je víc než holub na střeše. Pokrok je dobrý jen tehdy, když za ním nezůstává spoušť. Přestal jsem věřit této společnosti i ekonomice ve chvíli, kdy rozmlátili kravíny s tím, že někdo jiný to jednou, možná, s hromadou dotací bude umět líp.

 

4. Prase dobře a rychle roste, ale když má víc jak sto padesát kilo, je dost náročné ho přeprat. Jo, potřebujeme podnikatele. Potřebujeme jim dát prostor, potřebujeme je nechat tvořit a tloustnout, ale když nás přerostou, začnou si v chlívku určovat pravidla oni. Pak mají tendenci utíkat a všechno sádlo, které nabrali na šrotu českého školství, bramborách české pracovní síly a řepě českých surovin, zblajzne někdo jiný. Sto padesát kilo musí stačit. Ve Švýcarsku dominují malé rodinné podniky. Vědí proč.

 

5. Nejužitečnější je slepice i když je malá a tupá. Sice furt kvoká a leze kam nemá, ale přežije všechno, nepotřebuje moc prostoru a každý den je z ní krásné kalorické a výživné vajíčko. Víc než žrádlo potřebuje výběh bez stresu, klidně oplocený s hnojištěm. Nejvíc práce u nás udělají uklízečky, popeláři, horníci a ti další, které vlastně normálně nikdo ani nepotká. Ti co jsou ve svých malých životech, spokojeni s tím, co mají, ti co každý den strkají pazoury do hnoje a rýpou se zobákem v hlíně. Každý den přinesou této společnosti zlaté vejce. Jen naprostý fachidiot může říct, že někdo takový je od narození zadlužen. Ne, není zadlužen, jen vajíčko si žere někdo jiný, zajistil si přísun i do budoucna a nechce za něj nasypat do krmítka.

 

6. I když včas zoráš, včas zaseješ, včas pohnojíš a správně ošetříš, stejně pořád bude víc jak tři čtvrtě úspěchu záviset na tom, jestli naprší. A když dostatečně naprší, i línej a blbej sedlák bude mít úrodu. Moc bych nebral vážně řeči o těch šikovných a schopných. Zrovna já vidím, jak moc záleží na pánubohu, přírodě, štěstí, nebo karmě, chcete-li. Když je dobrý rok, vyrostou i zapíchnuté hrábě. Když je rok špatný, ani nejmodernější kombajn to nezachrání. Být šikovný a schopný nic nevypovídá… prostě měl dvě třetiny štěstí a třetinu umu. Zpravidla se ukáže, že vedle toho šikovného prosperují v dobrých letech i další méně šikovní na stejném oboru. A když se jim nedaří, nedaří se zpravidla ani tomu nejšikovnějšímu.

Koneckonců jste viděli, jak šikovní bankéři, elity národů, nejlepší školy, nejlepší reference, jak pohořeli. Ale dokud šli nahoru, i každý podprůměrný pojišťovák měl finanční úspěch.  Pořád platí, že tři čtvrtiny celé ekonomiky vůbec nezávisejí na lidském umu, ale víc na tom, co přiteče, co se najde v zemi a nebo na nějakém Ajnštajnovi, který někam posune vědu.   Případně pak na nějakém oslovi, který potřebuje světovládu.

 

7. Nemůžeš žít vedle kupky hnoje, aniž by ses každý den alespoň trochu nezasvinil. To už není ekonomie, to je jen životní moudro, že život v našem prostředí plném prospěchářů, tunelářů a lhářů i z nás  pomaloučku polehoučku dělají prospěcháře, tuneláře a lháře.

 

8. Sedlák vstane a postará se nejdřív o dobytek. Pak teprve si dá snídani. Který z našich elitních podnikatelů, politiků a jiných elitářů jde nejprve něco udělat pro své zaměstnance, voliče a národ, než se nažere sám? Toho by pak stálo za to volit.

 

9. Sedlák chápe, že kůň musí žrát i když stojí v maštali, venku je sníh a nic se nedělá. Jen člověk, zdá se, je příživník, když pro něj není práce. Náklady na koně nikdo nezpochybňuje i když  netahá klády. Náklady na člověka se zpochybňují už dvacet let.

 

10. Když rozořeš meze, tak se nediv, že se začnou množit škůdci. Jo, když už nic není tabu, všechno je normální, každá špatnost je jen poměr mezi náklady a ziskem, tak není divu, že nám vylezlo z děr tolik hrabošů, že to těch pár policejních sov nemůže stíhat. Je sice pěkné bourat hradby i ploty, ale někdy to nebyl plot, ale zábrana proti pádu. Někdy to nebyla zeď, ale hráz.

 

11. I když na vsi nebyl lehký život, i když se žilo v ratejnách, pracovalo jen za stravu, šaty, boty a pár grošů na fěrtoch k muzice, už 200 let nevzniklo žádné vesnické hnutí za obrodu světa.  Po celé moderní dějiny byla vesnice sice chudým, ale relativně bezpečným zázemím, kde sice bylo těžko, ale nebyl hlad. Ani kolektivizace s tím nic neudělala. Ani kapitalismus s tím nic neudělal a při trošce štěstí to ještě chvíli vydrží. I když je vesnice plná volů, krav, sviní a slepic, k tomu odporně konzervativní, zastaralá, plná dogmat a překážek, i když si všichni vidí až do žaludku a spory o pět metrů plotu se táhnou přes tři pokolení, zato každá holka tam umí vařit, každá se během dospívání postarala o hromadu svých sourozenců a bratranců a bude to umět i s vlastními dětmi, každej chlap dělal deset řemesel a postavil spolu s širokou rodinou několik baráků, pod každým domem je sklep plný žrádla a chlastu a když už se prasata nekrmijou, protože se to vyplatí, tak se krmijou, protože je to móda.

Příspěvek byl publikován v rubrice Vidlákovy podávky se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

128 reakcí na Vidlácká ekonomika aneb co papaláše nenaučí ani na Harvardu

  1. Firefly napsal:

    Ještě dejte tu o tom, co když je kravka či slepička stará a nedává tolik, co by měla…

    To se to rozumuje, když se vyberte jen to, co se hodí. Jako opravdový ekonom 😉

  2. jezevec napsal:

    kouzlo, jak praví čert, se skrývá v detailu.
    vidlák má samozřejmě pravdu a málokdo s ním bude nesouhlasit. ale neříká všechno.
    ten detail je v posledním a prvním bodu. žilo se v ratejnách, pracovalo jen za stravu, šaty, boty a pár grošů na fěrtoch k muzice – nebylo to na vyskakování ale nebyla bída, byly ty sklepy a pašíci atd.
    jenže dneska průměrný vidlák neumí devatero řemesel ani postavit barák, zato má jasno o svých nárocích. v těch se práce za stravu šaty a boty považuje za urážku jejich domnělé inteligence. a holky oč méně umí vařit, o to víc mají povědomost o sociálních dávkách a přídavkách na děti. o bydlení v ratejně a práce za pár grošů neuvažují ani ze zdvořilosti.
    a tak vesnice je plná krav, sviní a slepic – hlasitě se dožadujících volů, zaplatících jejich chléb vezdejší. a to opravdu fungovat nemůže.

    • Občan napsal:

      Jak Váš příspěvek nazvat a nepoužít vulgarimus?

      V pazdernách nebyly sklepy ani chlívky na pašíka. Obyvatelé parzderen neměli nic kromě peřiny, hrnce a toho, co měli na sobě.
      Dětská úmrtnost se počítala v desítkách %.
      Dospělí běžně umírali krátce po čtyřicítce v podstatě vyčerpáním nebo na banální nemoci komplikované vyčerpáním, případně na tuberkulozu, tyfus apod..
      Částečná a úplná negramotnost se počítaly v desítkách %.
      Svítilo se petrolejkou nebo lojovou lampičkou.
      Většinu roku se chodilo bosky a boty se obouvaly pouze v zimě a do kostela.
      Akční radius běžného venkovana byl cca 20 km.

      Za stravu a slamník je možné pracovat, ale v tom případě by zkrachovay všechny banky, energetické společnosti, provozovatelé služeb i „služeb“, většina obchodníků, všechny hypáče, domovy důchodců, většina nemocnic a poliklinik, skoro všechny dopravní společnosti atd.

      Pár facek si za tu snůšku dejte sám.

      • Vidlák napsal:

        A ve stejné době to jinde bylo lepší? Dělníci v továrnách neměli pracovní úrazy? Nebyla hromada sirotků? Prodavači nepracovali 18 hodin denně? Tubera byla jen na vesnici?
        Ve městě měli větší akční rádius? Ne, na vesnici se žilo stejně těžko jako kdekoliv jinde, možná o něco hůř, ale za cenu toho, že tam ani ten nejchudší z pazderny měl co do huby a střechu nad hlavou. Zatímco městský bezdomovec se zahrabával do hnoje, aby přežil.

        A dneska? I když je na vesnicích vyšší nezaměstnanost, tak se tam dá docela dobře žít. Při podstatně nižších platech má na vesnici každý o dost větší plochu, grunt a když nemá práci, tož si krmí pašíka a reje zahradu. A přivydělává si prací na baráku pro souseda, co má zrovna víc štěstí na robotu. A pak se to zase otočí. Neřekl bych, že běžný dnešní vesničan má jen jedny hadry a bydlí po deseti v jedné místnosti. Jen nemá k dispozici tolik kin a galerií.

        Jo, to se to fackuje, když se porovnává 18. století s dneškem.

        • Cech napsal:

          No ani né pane Ekonome agrofertu :
          http://www.agris.cz/venkov?id_a=118251
          Přestože jsou vesnice,kterých zvláště nyní geometricky přibývá, kde není ani ocas.
          No ale jakmile agrofert zavelí – > tak je na vesnici opravdu rušno a nějaká ta drobná 30 % nezaměstnanost a dopravní dostupnost vesničana agrofertu nerozhodí.
          No ANO je to opravdu složité ale pro Vás pane Vidláku obrovsky potěšující :

          „Zatímco minulý měsíc data STEM zračila váhání obyvatel, nyní je situace přehlednější.
          Ve volebním modelu hnutí ANO pokračuje v růstu a upevňuje svoji vedoucí pozici.
          ČSSD již dále neroste, komunisté ztrácejí, ostatní strany vykazují víceméně stálou podporu.
          Levicové strany ztrácejí i na intenzitě podpory.
          Oproti tomu ANO je schopno od voleb získávat další nové příznivce napříč politickým spektrem.“

          Jedině ANO na každé vesnici, to je ta jistota jasných koblih na každém vesnickém rohu.

        • Cech napsal:

          No ještě bych doporučoval přitlačit pane Vidláku, protože von ten Telička víte no von jako vlastně podpořil v roli zástupce NWR vyslaného jednat s Mládkovým ministerstvem tu více jak miliardu pro Bakalu.
          Protože si myslel že vona ta Bakalova veřejnoprávní televize, není v těch evropských volbách k zahození.

          No ale sám vidíte pane Vidláku jak musí ze sebe váš šéf Andrej, dělat ještě větší korouhev než naše korouhev bez vlečného tření zvaná Dienstbier.
          Prostě v tomto směru Vám všichni fandí jedině Telička a zase, Telička, to je ta záchrana venkova.
          Proto všichni víme, jak se na našich zahrádkách podaří nahradit velkovýrobu, protože ANO je to tak.

        • Cech napsal:

          No a navíc tady autenticky naši vesnici popisuje ten náš učitel matematiky, tak jeden opravdu neví.
          http://blog.aktualne.cz/blogy/simon-heller.php?itemid=22645
          Protože to co říká náš nejznámější pedagog, to se učí podle osnov na školách.
          Proto možná bude nutné poupravit skutečnost aby byla v souladu s teorií, kterou naši pedagogové nastudovali a vyučují.

        • Občan napsal:

          Vidláku,
          nejsme ve sporu.
          1) Neměl jsem čas na delší repliku, protože jsem to datloval 10 minut před odjezdm autobusu.
          2) Reagoval jsem na Jezevcovu „romantickou“ představu o českém venkově v 1. pol. 20. století.

          Ono totiž to všechno, co jsem uvedl já a co Vy jste doplnil o situaci ve městech, neprobíhalo v žádném 18. století, nýbrž za tatíčka Masaryka a jeho první republiky. Vč. těch pazderen, žebračenek, děveček, pachoků a služek, vysoké dětské úmrtnosti, chudinských fondů, negramotnosti apod.

          Obávám se, že si dnešní venkov poněkud idealizujete. Zeptejte se příležitostně Oldwomen; ta má s tou „idylou“ dlouhodobě nezaměstnané venkovanky se dvěma VŠ a s pěti křížky na hřbetě dooost hustou zkušenost.
          Já Vám mohu přihodit zkušenost mých rodičů z Jičínska. Naštěstí stihli zemřít před nástupem krize, ale ani před ní to nebyla žádná velká romantika a o „celkem pohodovém živobytí nezaměstnaných venkovanů“ by tamní obyvatelstvo s Vámi dost polemizovalo.
          Pár měsíců to jde, ale když pak má ze 40 čísel popisných 13 odpojenou elektřinu, protože jsou už úplně bez peněz, tak jde veškerá „romantika“ fofrem do kelu. Ve vesnici, kde bydleli, chodily mladší ženské do bývalé MŠ šít kapesníky pro nějakého Itala. Za necelé 4000.- Kč/měs. brutto (v r. 2005). Ale přinesly domů alespoň nějaké peníze. Pak ten „doveda“ dokázal zkrachovat a ve vsi nastal skutečný průser. Kdo měl kam a za co, utekl odtamtud a zůstalo tam jen pár penzistů, lufťáků a prázdné chalupy a domky.
          On i ten čuňas ve chlívku, slepoce na dvorku a obdělání políčka něco stojí; a pokud jste úplně švorc, moc toho nepořídíte.

          • Vidlák napsal:

            Jo, však já si to neidealizuju. Ale na druhou stranu to nevidím až tak černě. Oni tam na vesnici mají práci… ale černou, nedaněnou a státem nehlídanou. Pálí se kořala… to byste nevěřilkolik meruněk se dá posbírat s dvoukolákem podél silnic a nebo ve zrušených sadech.
            A kolik lidí jezdí (v mém případě) třeba do Brna na práci. Ale ty baráky jsou pořád plné. Pořád jsou spížky naplněné, na každém dvorku studna, slepice, chlívek… A za dvorkem grunt na půl hektaru. Z toho se dá žít… Na vesnici se nežije líp než ve městě, chraň Bůh. Ale dá se to. A všechno co je k životu nezbytně nutné, to tam je.

          • Evix napsal:

            Přesně tak, čuník ze vzduchu nevyroste, potřebuje krmnou směs, tj. brambory či řepu, šrot…Lidé to řeší všelijak, chovají vietnamská prasata, která se dají chovat je na trávě, na seně, řepě, jablkách a zbytcích. Jenže to prase vyroste tak do 70 kg a zabíjejí se v padesáti kilech. Je to jak větší králík, pokud nechcete aby to bylo zaleté sádlem.
            Pak jsou králíci, bohužel dnes se musí očkovat a to taky stojí love…

      • jezevec napsal:

        já hoši na té vesnici na rozdíl od vás žiju.
        už skoro třicet roků, takže znám i rozdíl od prahy.

        • Evix napsal:

          Já taky, ale daleko od Prahy a do práce dojíždím. Jedna cesta 42 km! a musím jet zpátky, spočítejte si kolik musím dát na benzín…

    • Vidlák napsal:

      Víte, Jezevče… průměrný vesnický vidlák to ještě umí. A nemá takové nároky na dávky jako jinde. A i když se už nebydlí v ratejnách (proč taky, máme pokrok, jsme o sto let dál) tak se na vesnicích ještě pořád bydlí s rodiči. Třígenerační domácnosti nejsou nic divného.
      To je i odpověď, co se na vesnici dělá s tím, kdo už nemůže podávat patřičný výkon. Nechá se dožít doma. I za cenu mnoha konfliktů mezi starými a mladými. A na konec ještě funus s muzikou, farářem a nesenou rakví na hřbitov. Zatímco ve stejné době se do městského bytu tři generace nevejdou, ostatně kdo má dneska ve městě běžně tři, čtyři děti a ještě se stará o tatínka. A ten, kdo netáhne, skončí v hromadné maštali nějaké LDNky, kde se personál samozřejmě „velmi dobře“ stará. Jedna sestra na třicet pacientů. Ta má tolik času si s nimi povídat. No a ten, kdo si žil líp a má víc naspořeno, ten skončí v soukromé LDNce nebo hospicu, kde je to sice drahé, ale zato skoro stejně mizerné.

    • Puck napsal:

      A z čeho tak ti měšťané kdysi žili ? Jen z toho, co těm vidlákům sebrali. Základ společnosti tvořil stejně ten vidlák, protože ten ty ostatní živil.

    • vlkp napsal:

      Uvažuji , jestli nedoplnit statut Kosy o zákaz duševně postiženým.Vím, že za to nemohou, nicméně….

      • Puck napsal:

        Až tak ? Není radno zadupat oponenta do země. Argumentačně podložený úsudek nutí k polemice. Nejvíc rušno bývá pod jezevcem a podobnými.

        • vlkp napsal:

          no právě – argumentačně podložený. Nějak , dlouhodobě žádný argument nemohu nalézt.

    • vojnov napsal:

      Jezevče, hovoříte z vlastní zkušenosti, anebo jste si vytvořil průměrného vidláka, abyste se moh’ cejtit líp?

      • jezevec napsal:

        není to tak dlouho, co jsem vlkovi marně vysvětloval, jak se žije na vesnici. byla to diskuse o podnikatelích co neplatí daně – viděno pohledem z vlčštejna samý zbohatlík v mercedesu, viděno z nory samý zoufalec co lepší práci nesehnal a matky na mateřské.
        tedy ano, na vesnici bydlím již skorem třicet roků, tedy větší polovinu svého zatímního života.

    • Evix napsal:

      BYLA BÍDA a velká 😦 Sklep k jaru nebyl plný a máti pamatovala, jak jim maminka dala listový sálát zaletý mlékem (takovou mačku z toho urobila a dala jim to s kobzalama), většinou kozím, protože kravské se prodalo…Co se neprodalo, to se teprve mohlo sníst ve formě tvarohu, másla..Většinou měli podmáslí. Maso měli většinou jen v době, kdy se zabili kohouti, kuřice šly na chov, nebo se prodaly, byly týdny, kdy maso vůbec neviděli..Ti kohouti se jen uvařili, smažené a pečené kuřata máti v dětství neznala…
      Boty měli jen v zimě, v létě chodili bosí…
      A dnes? Práce není, protože venkov je bez krav, sviní, slepice už se objevují. Devatero řemesel je vám k ničemu, pokud máte problémy se zdravím. Závodní lékař vás do zaměstnání nepustí, agentury to neřeší a pokud zaměstnanec jeví známky onemocnění, je bez milosti vyhozen z práce..Stěžovat si můžete leda na lampárně. Pokud tedy vůbec tu práci seženete!
      Za minulých vlád si tady někteří borci udělali ze státu dojnou krávu, daně platili minimální a ještě kvičeli o zneužívání socálních dávek.
      Mimochodem v Německu je minimálka za hodinu 8,5 €, si to spočítejte..
      Kamarádka chtěla jít na brigádu do lesa, za svazek sazenic prý platí 1,5 Kč a za den se prý vysází tak 90 stromečků, což prý pokryje akorát tak cestu tam…..To je ta vaše domělá inteligence?

  3. tresen napsal:

    Mudrující sedlák umí pobavit, jeho pohled na „lidské zdroje“ prizmatem potřeb kurů a dobytka je zemitě půvabný.
    Šťouraly jako jsem já to ovšem svádí k nejrůznějším poznámkám. Třeba že mezi sebelépe krmenými a proti vpádům lišek zabezpečenými kuřaty nikdo nemůže očekávat dobré matematiky, komponisty, vynálezce, zakladatele nových cest. Když uteče kuře z kurníku, na sto procent ho něco sežere. To se může stát i lidskému mláděti, ale jenom únik z bezpečného stereotypního prostředí /byť riskantní/, přinášející množství bohatých podnětů, může člověka dovést k tomu, že bude ostatním užitečnější, než kdyby zůstal sedět za pecí a přijal pokorně svoje místo u hnoje /v kanceláři, u fabrického pásu/.
    Tvrzení, že lidi jsou v podstatě ovce, že většina je nesamostatná, bojácná, bez obranných reflexů, beru s pochopením k vašim životním zkušenostem. Ale dodatek, že když jim dáš najíst, postavíš je k soustruhu, zařídíš jim ulice bez zlodějů a zákony bez exekutorů, namnoží se a bude z nich užitek, který se dá použít třeba na to, aby se naučili být samostatní, nebojácní a získali obranné reflexy – tak to, Vidláku, mě pobavilo asi nejvíc z celého článku. A překvapilo. Tezi, že samostatnost, nebojácnost a obranné reflexy může lidem pořídit nějaký dobrotivý činitel shora, jsem zrovna od vás fakt nečekala, protože o něco podobného se asi u dobytka nepokoušíte. Nebo jo?

    • Mathias napsal:

      Navazuji na Váš první odstavec. I když lidstvo žilo až do 19. stol. v podstatě v agrární společnost, kde 90% lidí žilo a hospodařilo na venkově, všechny výdobytky civilizace vznikaly vždy ve městech. A to jak výdobytky ducha, tak i materiální podstaty. Tam bych hledal ty komponisty, stavitele, vynálezce.

      • jonáš napsal:

        Ale ta vesnice je musela uživit, jinak by prd vymysleli a zkomponovali.

      • Gerd napsal:

        Dovolím si nesouhlasit, spousta vynálezů vznikla na vesnici. Ruchadlo bratří Veverků určitě nevykoval městský kovář. Je to tak půl na půl mezi vesnicí i městem.

    • janhladik napsal:

      Těm činitelům shora (rozhodně nikoli dobrotivým), se ale nevyhnete. A rozhodně jimi není jen jakýsi stát se svými momentálními okupanty.

    • Anonymní napsal:

      Mýlíte se. Zřejmě zcela záměrně jste „nepochopila“ myšlénku. Víme vůbec, kolik například talentovaných houslistů skrývají naše kurníky? Když už jste tedy u těch kulturních hodnot a nebavíme se jen o uklízečkách? Nevíme a nikdy se to nedozvíme, protože spousta z těchto kuřat má rodiče s vypětím všech sil tržně soutěžící o holé přežití své a svých ptáčat a smyčec nikdo nikomu do křídla zadarmo nevloží. Nehledě k tomu, že i kdyby vložil, tak slepice zcela nekulturně raději tento smění za skývu.

      • tresen napsal:

        Kdybyste si to pořádně přečetl /přečetla/, zjistil /zjistila/ byste, že řeč je o těch dobře krmených a před šelmami a dravci zabezpečených kuřatech, kterým je souzeno, že z nich vyrostou dobré nosnice. Jejich obdobně opatřeným rodičům tedy nehrozilo vypětí všech slepičích sil v tržní soutěži o holé přežití, natož pak nutnost prodat něco tak nesmyslného, jako je smyčec, za skývu chleba.

        • Anonymní napsal:

          Nejen nosnice potřebují v prvé řadě žrádlo. Lze tedy z vaší reakce na autorovo podobenství o hospodářství usoudit, že kdo se narodil do onoho pomyslného kurníku, jenž je v tomto jen metaforou, bude z něj jen a jen nosnice, pokud se bude krmit a zabezpečovat? Zatímco když je trochu vystresujeme, vyhladovíme, vyženeme na mráz, třeba se nám z něj vyklube skřivan? 😉

    • Anonymní napsal:

      Nu, tresni, vyplývá z toho, že z uniklého kuřete může být orel (dle vzoru každý bude nadprůměrný, hrej si, budeš Gates). To jsou mi novinky:)))
      Banánům zdar!

  4. MaB napsal:

    Je to moudré, ale Vidlák píše o hospodaření, ne o ekonomice výkonu. A dnes žijeme v době, kdy pokud není výkon, tak nastává problém. A výkon musí být pořád vyšší, protože kdo zaostal v závodě, ten jde obvykle z trhu.

  5. zemedelec napsal:

    Pane Vidlák.
    Já Váš příspěvek pochválím i když jak píšete není věděcký,ale takoví lidský.Pokrok nejde zastavit,ale vyřadil z pracovního procesu mnoho lidí a právě i na těch vesnicích.Málokdo se vrátil k tomu malému hospodaření.Právě v tomhle udělali komunisté chybu,tvrdě nahnali vesničany do celku,ale to podstatné,přerušili předávání zkušeností zodpovědnost za hospodaření,úctu k půdě,krajině,zvířatům.Když se hospodařilo doma v malém,bylo potřeba pomoc,tak dělala celá rodina v četně dětí,nekoukalo se na peněžní stránku.V současnosti ZD upouštějí od pěstování plodin náročných na ruční práce,prý kvůli mzdovým nákladům.

    • Evix napsal:

      A dnes je to samé, tady jsou rady lidem, kteří zdědili polnosti a chtějí hospodařit, jenže už jim ZASE nemá kdo předat zkušenosti…Už zase:
      Být vámi, tak bych v roce 2015 požádala o dotaci pro začínajícího zemědělce- která slouží na nákup zvířat, strojů a pozemků, to by bylo do začátku, musíte si sestavit podnikatelský plán, nejvíce vás uživí prasata, prodávat na selata nebo maso, 5 krav na telata je málo, takových 20 už by bylo dobré, ale lepší by bylo mít masné plemeno než na mléko (není totiž jisté, zda by od vás mléko odebírala nějaká mlékárna, prodej ze dvora – mléko, není přímému spotřebiteli povolen. To platí jak u krav, tak u koz, tak u ovcí.Na ostatní zvířata budete muset najít odběratele. Já osobně bych začala s prasatama a masným plemenem krav, to je nejistější na odbyt a až by se to rozjelo, tak postupně přidávat jiná zvířata. Dotace pro začínající zem. činí 1100000kč..
      Na portálu eagri.cz je toho ke studiu spousta, možná byste měl začít spíš tam smajlík

      Např. http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/aktuality/jak-zacit-podnikat-v-zemedelstvi.html
      Zajděte si do knihovny, nastudujte příslušnou literaturu (alespoň 20-30 knih – o každém zvířeti či ekonomice jeho chovu alespoň 1, ideálně 3 knihy), zde najdete často i velmi podrobné ekonomické propočty, legislativní požadavky, často i malá ukázka co všechno budete muset řešit za papírování. Následně (tak někdy na konci léta či na podzim) si zajděte na Agenturu nebo k nějakému poradci (u nás třeba AZV pod Min. zemědělství funguje dobře a radí ochotně), zde si zjistíte možnosti dotací (začínající zemědělec, dotace na chovná stáda (berany, kozly, prasata…), dotace na VDJ, agroenviromentální opatření, SAPS a LFA platby…). Rozmyslete si kde a jak a na jaké půdě (vlastní / nájem) budete podnikat. Vytvořte si vlastní přesné propočty a podnikatelské plány s tím, že si již v okolí zjistíte možnosti odbytu, jaké jsou ceny, konkurence… Do konce září nezapomeňte vypovědět nájmy na pozemcích, které koupíte nebo které si budete chtít pronajímat a počítejte, že se pravděpodobně další 1-5 let k těmto pozemkům nedostanete, protože vám poběží výpovědní lhůty u družstev, která tyto pozemky měla před vámi.
      Pak si rozmyslete jak budete v dané lokalitě podnikat. Jestli budete stavět i nový obytný dům přímo na hospodářství, nebo koupíte starý kravín s pozemky, nebo budete dojíždět (opravdu nedoporučuji!!). Rázem zjistíte, že v případě koupě „zelené louky“ vás čekají náklady na stavbu obytného domu, stájí, dojíren, ohrad a oplocení, koupě zvěře, koupě pozemků, nájmy pozemků, koupě osiva … ano, jde to, ale máte opravdu tolik volných prostředků? Pokud ne, jste schopni si modifikovat obchodní plán tak, abyste na to průběžně měli a vystačili si třeba jen se 2 miliony? (1mil dotace pro začínající zemědělce, 1 mil. vlastní zdroje nebo půjčka). Počítejte, že v případě vlastních pozemků je běžná cena cca 150-250tis / ha. S vaší navrhovanou velikostí hospodářství potřebujete cca alespoň 15, spíše přes 20ha a již jste naprosto mimo rozpočet bez jediného zvířete nebo stavby…
      Reálně kdybyste to, co chcete chtěla pořídit najednou i s bydlením, myslím, že se budete pohybovat někde mezi 8-20 mil kč (podle nároků na kvalitu a trvanlivost staveb). Z toho tak 1-4 mil maximálně jste schopná získat na úvodních dotacích… Nicméně jste na požadavku cca 6-15mil vlastních zdrojů do začátku.

      Obecně: zemědělstvím se dá uživit, ale bez vlastních prostředků se na váš cílový stav dostanete tak za 10-20 let. Jo a je tam limit, věk do 40 let…

  6. Puck napsal:

    Ševčík se svou filozofií může jít do háje. Na Vidláka nikdy mít nebude ! 🙂

  7. Mathias napsal:

    Vidláku, krásná romantická představa venkova jak od Boženy Němcové. Ale teď vážně. Neříkám, že to, co píšete, není pravda. Nicméně Vaše vývody se nedají aplikovat obecně na dnešní ekonomiku. Možná tak na agrární sektor ano. Nicméně v oblasti průmyslu a high-tech už pokulhávají a v sektoru služeb byste s podobnou logikou prodělal kalhoty. Jinak ale díky za pěknou analýzu života na vesnici v dřevních dobách.

    • Vidlák napsal:

      No, když to vezmu globálně, tak je pořád mnohem víc lidí hrabajících se v hlíně, bez kvalifikace, neschopných, slabých a pomalých než těch akčních, rychlých, výkonných a pracujících v hi-tech.
      Jo, ať tam pracují, kurňa, proč bych bránil někomu vytvářet pokrok. Mně neštve, že lítají rakety. Ani mě neštve že existují finančníci, kadeřníci, filozofové a muzikanti. Ale štve mě, že vědomí toho, že nejdřív se krmí a pak dojí je nad úroveň chápání většiny ekonomů.

    • janhladik napsal:

      Přesně tak, základní Vidlákův argument je v tom, že i vysoce pokročilá ekonomika má svou základnu, bez níž není co stavět. Stejně tak tato základna představuje nejsilnější kupní sílu, neboť příjmově nejvyšší společenské vrstvy nijak závratnou spotřebu neprovádí. I kdyby se nám povedlo dosáhnout té exportérské utopie, kdy se všichni staneme Německem, kdo by pak ten vývoz kupoval?

      • Firelfy napsal:

        Anebo se dá říci, že Vidlák vidí jen onu rustikální základnu a z ní odvozuje zákonisti světa. Ano, bez ní nelze stavět, ovšem veškeré další vývody jsou utopické.

        Zejména v stuaci, kdy si vybere jen ty „příběhy“, které ase mu hodí.

  8. Vidlák napsal:

    Mimochodem, všímáte si, kolik lidí reaguje na jeden odstavec, který netvoří ani 10% textu… jen je poslední vzadu a zůstává v paměti o chvíli déle než to ostatní. 🙂

  9. fotrák napsal:

    Komponisti tuším obilí nepěstujou a chleba nepečou, neb se živí pránou. Na druhou stranu, bača přihlížející emancipaci svého stáda by brzy dobačoval.

    • tresen napsal:

      Ano, tam samozřejmě vede logika uvažování, které dělí svět na krmiče a dobytek.

      • fotrák napsal:

        Druhý pokus: ale to by bača, přihlížející emancipaci svého stáda, asi brzy dobačoval, že?

  10. Fagan napsal:

    Zapomněl jste Vidláku na dotace, ty na rozdíl od Vás a kapitánů průmyslu většina lidí pracujících v sektorech, které tvoří majoritu podílu na vytvořeném HDP, prostě NEMAJÍ. Včera jsem tu dával odkaz, kde je vidět jaký podíl tvoří dotace farmářům na jejich celkovém hrubém obratu v jednotlivých zemí OECD. A vy tu chcete poučovat lidi pracující ve službách, které tvoří 65% HDP Česka, jak se co má dělat, když jste to VY kdo dostáváte dotace? Lidi co vlastní v podhůří pozemky, a nic na nich nepěstují, dostávájí dotace jen za to, že je nechávají ležet ladem a dostávají tak příspěvek za „krajinotvorbu“? Jaký pokrok nastal ve vašem sekrotu za 200 let? Vymysleli jste nový eidam, nový uherák, novou šunku, co vydrží podstatně déle, vymysleli jste nové potravinové substance nějakým křížením, kdy by došlo ke zlepšení výživného obsahu, poměru vitamínů atd.?

    Já myslím, že jste tam kde jste byli před 200 lety, jen děláte díky mechanizaci a chmemii toho více, ovšem leckdy na úkor kvality. To je vše. Takže vy tu mluvíte o pokroku, nebýt lidí ve městech, dělající v těch kanclech a bílých plášťů a nakonec i bílých límečku, iimplementující třeba IT a telekomunikace, pak už jen fakt, že si budete jako dřív jezdit s potahem za mlékaři a řezníky, dnes si postavíte B2B portál a stačí si namísto posla poslat email. Jaký pokrok za tu dobu doznalo zemědělství? Že se přišlo na to že DDT je svinstvo a dusíkatý hnojiva, pesticidy a insekticidy snižují plodnost, že bez přírodních barviv a zvýrazňovačů chutí by ty gumový párky vyhoněný náhražkama ani po párcích nechutnaly?

    Já si myslím, že je dobrý se chovat jako odpovědný sedlák, farmář, co dodává BIO potraviny, a já jako gurmán rád připlatím za ručně vypiplaný lahůdky. Jen ono je fajn, dostat v zemích EU v průměru 18% hrubého obratu tamních farmářů jako dotaci viz odkaz níže a dávat rady, jak se má hospodařit..

    Já jako spolumajitel firmy působící na trhu služeb, mám obrat tvořený 100% svého obratu bez jakékoli finanční podpory státu. Mám konkurenci, kde soudruzi ve vaší branži přeneseně čínští sedláci, nejenže nedávají zvířatům pořádně nažrat, ale když by nenažrané zvíře snad chtělo míň táhnout, tak o to víc použijí biče. A věřte, že čínský pracující má poddstatně jiné nároky na nutriční příjem, ale zato má nekolikanásobně více produkční výdej než ten náš český.

    Popřemýšlejte tedy o tom, co byste dělal, kdybyste se musel živit sám bez podpory státu, a doléhal na vás i ten globální trh o to více, protože v mé branži nejsou transakční náklady jako logistika a doprava, který nakonec činí jisté bariéry ve vaší branži pro třeba zemědělské konkurenty z Austrálie, kdy dodávat rohlíky nebo klobásky přes půl světa na náš trh by se jim už nemuselo vyplácet, ale v mé branži, kdy výstupem jsou informace posílané internetem by pro mě byl konkurent kdokoli i v blízké planetární soustavě nejen na celé planetě Zemi. Protože informace lze zasílat stejně rychle jste-li od Berouna nebo z australského Sydney nebo čínské Šanghaje.

    http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/agriculture-and-food/agricultural-policy-monitoring-and-evaluation-2013/producer-support-estimates-by-country-2011-and-2012_agr_pol-2013-graph3-en#page1

    • český maloměšťák napsal:

      Pane Fagan – tak trochu demagogie, nemyslíte ?
      Co dotace do infrastruktury, bez kleré by průmysl vůbce ani snad nemohl vzniknout ?
      Co dotace do vědy /vy sám tvrdíte, že výstupy konzumuje hlavně průmysl, technologie mimoagrární atd./? Co dotace přímé – například do těžebního průmyslu ?
      Co války ? Zbrojení ? Kdy jde zejména o zdroje surovin, které využívá průmysl.

      Vy mě připadáte , že nemáte žádný kontext, pane Fagan, že jste se prostě „vyskytl“ /spolu se svou firmou/.
      Pojednou je zde pan Fagan, nezávislý na železnici, nezávislý na mléce, na mase, na zelenině, on prostě je v interakci s celým Vesmírem /neplést s ostravským kinem !!!./ pouze prostřednictvím internetu…neb vše mu nějakým způsobem doputuje do jeho supermarketu a poté na jeho stůl..

      Pane Fagan, co třeba nějaký nový způsob sázení brambor ? Taky nic moc pokrok.Furt jen do země – jak za Franz Josefa. Přinést, zahrabat a čekat .Prostě otrava, nuda.

      Pane Fagan, z internetu se nenažere ani to boží hovado, ale zkuste něco vymyslet, zkuste mě přesvědčit, že se třeba Vy nasytíte prostřednictvím internetu, já budu jíst potraviny a Vy internet – schválně, koho dřív odvezou na JIPku.

      /Pane Fagan, Země – to je především materie, bez Vašeho internetu i bez Vaší firmy si tady místní tvorstvo vědělo rady už leta, ale bez krajiny, bez potravy…pane Fagan, já se vsadím o milion USD , že Vás na tu JIPku odvezou dříve než mě..Vidlák by mohl dělat třeba dodavatele – vám vytiskne email supertiskárnou a mi donese kilo staromodních klobásek a pecen starou technologií upečeného chleba, pak vám zavolá chytrým mobilem a mi přinese staromodní tuplák piva, co Vy na to , to jsou fér pravidla, ne ?/

      Není důležitějších věcí, jsou věci potřebné a věci nadbytečné /bez kterých se tu lehce, ondy ale již těžce ….obejdete/, proto také primární zemědělská produkce nepotřebuje téměř žádnou reklamu, ani lékaři, to jen ten byznys co se na ně navaluje a na nich parazituje.
      Já mám třeba nadbytečnou váhu, potřeboval bych shodit.
      A proto jdu nyní sadit hrách, po staru, primitivní ale stále účinnou metodou, pane Fagan, ta metoda je tady tak tisíckrát déle než internet. Prostě primitivní zaostalost, zanedbanost technologická i procesní. Až se někdy stydím za to – čemu že se to věnuji.
      Ale funguje to, kurva já hrách – když je ještě ne zcela zralý, sladký…kurva já ho radši mnohem víc než diskuze o něm – na internetu.

      • Fagan napsal:

        Dotace do vědy dávájí ze 70% skrze grantové agentury bohatí soukromí mecenáši a pak do toho investují firmy samy, stát dává opravdu drobné. Podívejte se na kontribuci do vědy a výzkumu podle World Bank a diverzitu jejich jednotlivých zdrojů. Stát je tady dosti zanedbatelný kofinancér.

        Na železnici i dálnicích nezávislý jsem, kabely na internet a infrastrukturu nepoložil stát, takže jeho infrastruktura je mi vážně nanic. S tím se smiřte a co se zemědělců týče, proč mám podporovat toho svého, který mi i přes dotace prodává potraviny dráže než by prodával africký zemědělec, a já si nekoupím jeho zboží, protože stát mu cly brání vstoupit na náš trh, když on by i bez dotací dokázal vyrobit stejně kvalitní potraviny jako ten náš český levněji?

        Proč mám podporovat tuzemské výrobce, kteří vyrábí dráže a jejich „drahota“ je chráněna státem? Mám platit více z povinné solidarity s producentem něčeho jen proto, že je Čech a mluví stejnou řečí jako já? Proto ho mám „mít rád“ více než obdobného z Latinské Ameriky Asie či Afriky? Proč? Protože já se mám identifikovat a obětovat pro „svůj národ“?! Proč bych to měl dělat, když mi je národ ke kterému administrativně náležím, šuma fuk? Proč mám být povinován nějaké solidarity s nějakým vyšším celkem v nemž mám jaksi z princupu věci „povinné členství“ které jsem si sám dobrovolně nevybral, a do kterého jsem dobrovolně nevstoupil? Proč mám platit daně aby z nich někdo druhý dostával část svého příjmu, když OPAČNĚ to tak nefunguje?

        Ovšem český maloměšťáku, předpokládám, že na žádnou z těchto otázek nebudete mít jinou odpověď než je idelogický schematismus založený na „sociálním inženýrství“ a iracionálním antropogenní selekcí mé příslušnosti k jakési „grupě“, což je pro mě stejně validní asignace jako to, že bych měl mít víc soucítit s Čechem, co ode mě žije dál a já nikdy v jeho vísce nebyl a jeho existence se mi nijak nedotýká, než do Rakušana, který je mým obchodním partnerem, leží blíže mému domovu než Ostrava nebo Zlín a kde vidím i kořeny své kultuře bližší než mají na moravské regiony východě, tak jen proto, že se mnou žijí ve stejném státu a mluví stejnou řečí, pak jsem k nim povinován něčím víc, na což pak mám doplácet?

        Nakonec jestli jednou bude EU plně federální a VÚSC nebudou kopírovat naše kraje uzavřené do státních hranic ČR, ale vytvoří se euroregiony, kde se vytvoří vyšší samosprávně územní celky které budou míchat třeba pohraniční oblasti několika států v jeden samostatně-samosprávný region, třeba Jihozápadní Čechy-Bavorsko ad. Horní Rakousy Jihočeský kraj atd. pak těmto úvahám stejně bude konec.

        Myslím že jsem k vám prohodil podstatně více slov než jsem měl původně v záměru.:-). Mějte se.

        • Gerd napsal:

          Nedá mně to nevstoupit do místní diskuze. Když je zemědělcům vyčítáno, že za 200 let nevymysleli nic nového (např. ve smyslu pěstování brambor prostým pohozením na pole místo zahrabáním do země), je zde možná výtka i druhé straně. Proč ve městech žijící vědci za 200 let neodnaučili člověka jíst?

        • Evix napsal:

          V Bavorsku se na vás bude dívat jinak než teď? Budete pro ně jen ten blbý Čecháček….

    • janhladik napsal:

      A ten internet Vám vymyslel kdo? Stejně jako Váš počítač s jeho komponenty? Bez dotací?

      A také by mě, stejně jako maloměšťáka, zajímala odpověď, z čeho budete jíst? Z finančního a IT sektoru?

      A jelikož jste nakousl inovace v potravinářském sektoru, GMO a takové Monsanto, to je dle Vašich představ? Když se pak ani nestará o stát, ale rovnou píše i jeho legislativu? 🙂

      • Fagan napsal:

        Dotace na výzkum se vráti s tím, pakliže je vynaloží stát (u internetu snad, u PC to byly spíše soukromé firmy typu IBM za čež jim platím tržní cenu), jak tento výzkum dokáže nastartovat ekonomiku a daňový výběr, stát by byl sám proti sobě nějaký technický vynález po čase nekomercionalizovat. Což opět nevysvětluje to, proč má jeden dostávat dotace, což samo o sobě žádný pokrok negeneruje, a druhý ano.

        • Fagan napsal:

          …a druhý ne…

        • janhladik napsal:

          No jo, soukromé firmy…. To máte tak, když z toho tržního pytle taháte jen a jen tu samou věc, roubujete jí na vše… O diferencích mezi kapitalistickými systémy a ekonomikami jste nikdy nic nestudoval? Třeba o specifikách tržního kapitalismu v USA a VB ve srovnání s Německým, resp. kontinentálními; s Japonským, resp. asijskými?

          V USA prostě místo státního výzkumu docházelo (a stále dochází) k masivním zakázkám na výzkum prováděný soukromým sektorem. Stejně jako Manhatan projekt, ICBM, internet, zbraňové systémy. I když jsou vytvářeny za účelem zisku patentů a také státně uplatnitelných aktiv (zbraňové systémy, infrastruktura, patenty, apod.), stále dochází k tržnímu zužitkování. Ale pochybuji, že si na trhu můžete koupit soukromým sektorem vyprodukovanou jadernou bombu, bombardér B-2…

          A teď si vemte, co to udělá s trhem jako celkem. Vytvoříte návazná aktiva a komodity, které si naprosto esenciální producent (zemědělec) nemůže dovolit, neboť dochází i k nárůstu cen komodit základních s tím, jak se zdražuje celá ekonomika zařazováním inovací.

          A teď si vemte ještě specifika finančního kapitalismu, v němž si banky mohou vytvořit vlastní peníze. Co pak může udělat takový zemědělec? Samozřejmě, teoreticky může vydat peníze vlastní, ale přijme mu je banka lokální, globální a centrální? Na to, aby si mohl na trhu koupit opce na svou úrodu a s nimi pak spekulovat?

          Jenže oni mu pak na tom trhu začnou za jimi vytvořené peníze kupovat nejen kapitálová aktiva, ale i kontrakty na úrodu. Jinými slovy, když si mohou vytvářet peníze, mohou si vytvářet i poptávku, čímž dochází k tzv. inflaci kapitálových aktiv, tedy nikoli té, kdy se zvyšuje peněžní zásoba v oběhu. Co pak se svým stagnujícím příjmem udělá zemědělec, resp. každý, kdo se potřebuje najíst?

          Když se bankám tenhle mechanismus nepovede, dostanou trilionové dotace, nejen od své centrální banky, ale začneme je platit všichni, na celé zeměkouli. No ale to už je přece ten Schumpeterovsky nutný duch zušlechťujícího se kapitalismu, že?

          Tady Vám přesně uniká rozdíl mezi významem hodnot – hodnota potravy pro člověka vs. hodnota kapitálových aktiv a bankovního systému. Dle axiomu poptávky a nabídky je správné, že banky mohou vytvářet peníze a tedy také inflaci kapitálových aktiv, krize a být zachraňovány díky jejich nezbytnosti. Ale jídlo, to nikdo asi nepotřebuje, že? 😀

          • Fagan napsal:

            O bankách jsem nemluvil, to jste si zase vy příhřál polívčičku. Nakonec víte, co je to multiplovaná expanze bankovních deposit? Není to nakonec jen to, že peníze, jsou tvořené reálnými aktivy, která tak defacto stimulují ekonomiku a přitom negenerují inflaci je to jen o tom, že všechny peníze se stávají depozitními penězi (podloženy vklady klientů v bnankách) v daném systému (neunikají do oběhu v hotovostní podobě), takže rozdíl je jen v tom, co se má stát dříve, ušetřit peníze a postavit za ně dům, anebo vyrobit peníze a domem jim přiřadit hodnotu. Prostě dům o jmenovité hodnotě 3 mio korun bude mít pořád stejnou cenu, ať krytý penězi vzniklými směnou za jinde vykonanou práci, anebo práce takto vzniklá, je přiřazena penězům na základě jí vzniklých:-). Z hlediska ekonomických efektů hodnoty, kterou trh nějak ocení a nabídne ji ke směně, je původ peněz ZA NĚ ZAPLACENÝCH, nepodstatný, resp. je definován zrčitým poměrem reálných vkladů a peněz uměle vzniklých, který nikterak reálné hodnoty evaluované trhem, nekřiví.

            Tady máte součást materiálů, které doplní vaše studium.

            http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/management/rizeni-podniku/n:18550/Proces-vytvareni-bankovnich-penez-depozit

            P.S,. Já z toho tržního pytle tahám to, co je ekonomice dominantní a co tvoří hodnoty a to soukromý sektor, ať se vám to líbí nebo ne, stát hodnoty sám o sobě netvoří, naopak, on je (velice nadbytečně a neefektivně) naopak spotřebovává a nedělá nic jiného, že na to aby stát utrácel a dal tak vytvořit zisk jiným (mnohdy netržně adekvátní skutečné tržní nabídce), ale co je na té věco nejhorší, za peníze a z lopoty těch, které jsou svým ekonomickým zaměřením obvykle z jakýchkoli zakázek státu principiálně vyloučeni, tedy firem tvořících služby anebo produkující konzumní spotřebu domácností a které tak stát danově vytěží, ale z principu uspokojování svých vlastních potřeb, nikdy nebude zásobovat svoji poptávkou. Protože stát nevyužívá těch služeb jako domácnosti ani nekupuje zboží běžné spotřeby. Je tu prostě disproporce mezi různými sektory ekonomiky a srovnání že, když nebudu jist tak zhebnu, a producenti tak mají právo být dotováni, pak se ptám:

            – mají být také státem dotováni výrobci léčiv?
            – mají být dotováni dodavatelé pitné vody?
            – mají být dotováni výrobci lékařských přístrojů?
            – mají být dotováni stavební firmy?

            Protože jestli nebudu mít ochranu přístřeší před mrazem, životně důležité léky a pitnou vodu, pak „zhebnu“ úplně stejně spolehlivě, jako když nebudu jíst. Ba co víc, bez dotací zemědělcům se spíše obejdu, protože si alespoň základní potraviny umím vypěstovat, ale vyrobit si antibiotika ani postavit dům bez nákupu stavebního materiálů prostě nedokážu, přesto výše uvedení výrobci dotování nejsou. Výlučnost výroby potravin jejich producenty, pak tento argument prostě neobstojí, protože neměří stejnou logikou a nepřiznává výhody stejným metrem jiným pro zachování našeho život stejně důležitým producentům. A jestliže udržovat princip jedni jsou si rovnější než druzí, pak raději dotace vůbec nepřiznat, a to nikomu.

          • janhladik napsal:

            Určitě bych se s Vámi shodl v kritice dotací pro sekače trávy, kdy normální producent utře hubu. Ale vzhledem k Vašemu příspěvku bychom se asi shodli i na tom, že to dotování je daleko komplexnější. Farmaceutický průmysl, vlastně jakýkoli dotujeme, neboť jsou v něm zahrnuty jak infrastrukturní aktiva a výdobytky, tak naše vzdělání, zdravotnictví, apod. Ano, dotujeme si všechno a není to o principu nadřezenosti, ale o principech potřebnosti, organizace a řízení. Jako v tržním podnikání.

            S těmi penězi jste sice namaloval zajímavou myšlenku, ale neexistující. Navíc s pochybným potenciálem, když jsou naše globálně existující ekonomiky srovnatelné s uživateli heroinu, kterým je v tomto případě kredit. Sny o sound money, nebo sound banking vyléčil už zlatý standard. A nejen ten. Prostě, společnost a její dynamiku nezredukujete do matematického modelu v podobě 1 + 1 = 2.

            Ano, výrobní sektor si dnes také vytváří peníze. Ale chceme mít z produkujících zemědělců finančníky, jako z BMW, Amazonu a dalších? Spekulanty? Nebo co se mi to snažíte vsugerovat? 🙂

            Jinak to je pořád dokola, tržně-netržně, co na tom, že to v reálu nedává smysl, neexistuje a nikdy neexistovalo. Pokud nám dokáže tržní mechanismus určit barvu automobilu podle nabídky a poptávky, jde, dle Vašeho metodologického výkrutu (nebezpečí indukce), užít stejného mechanismu k organizaci celé společnosti, hodnot a vůbec všeho. Proti tomu byli i bolševici, s racionalistickým řízením společnosti, žabaři.

          • Fagan napsal:

            Pane Hladíku, s penězi jsem vám řekl to, jak to přesně funguje. Navíc, vy jste to poněkud ještě řekl nepřesně, banky (tedy ty komerční) žádné peníze netisknou, ale tyto peníze dostanou „natištěné“ centrálními bankami a pak musí s těmito penězi nakládat jako by to byly vklady získaných od jejich klientů, tedy tvořit z nich rezervy. Centrální banky jako např. FED vytváří ničím nekryté peníze. A to tak, že takto vytvořené fiktivní peníze smění za cenné papíry a ty nakupuje od komerčních bank, jimž za ně připíše na účet odpovídající částku. Peníze se objeví na účtu, který mají komerční banky u Fedu. Tam jsou úročeny sazbou pouze 0,25 procenta ročně a oni je vyberou a použijí na úvěry za ktreré získají vyšší úrok, ale nesou také veškeré riziko. Vzhledem k tomu, že Fed nakupuje hypoteční cenné papíry, přímo tak pomáhá snižovat úrokové sazby hypoték. Navíc ti investoři, kteří už nejsou ochotni aktiva za takto zvýšenou cenu kupovat, hledají jiné možnosti investic. Například podnikové dluhopisy. Poptávka po nich se pak zvedne, čímž klesnou výnosy. Firmy si tak budou schopny půjčovat levněji a budou mít možnost více utrácet.

            Peníze se pak FEDu vrátí v podobě vyššího daňového výběru, kterým stát fiktivní peníze které si „z ničeho“ vypůjčil/vytvořil (může ale i nemusí, to se pak řeší sledováním inflačního cíle, je-li v normě, peníze na intervence se nepoužijí) zase do ekonomiky vrátí.

            Je to perpetum mobile? Bylo by, pakliže by se tímto ekonomika nenastartovala (po několika epapách globální měnové expanze se růst HDP USA skuzečně dostal asi na 2.6%) anebo by narostla inflace. Nic takového se zatím nestalo. Ano, má to svá rizika, jako vytváření umělých bublin, nadhodnocení nečeho vytvořeného umělě vzniklou poptávkou atd. Jde opět jak se říká v oné reklamě, o „diverzifikaci portfoliia“.

            How doest it work? To najdete zde

            http://bonds.about.com/od/advancedbonds/a/What-Is-Quantitative-Easing.htm

            Pěkný den.

          • janhladik napsal:

            Kde jste to vzal? To by mě tedy zajímalo, jakou teorii peněz používáte? To i Friedman s monetaristy rozumí tvorbě kreditu. Stejně jako bankovnictví částečných rezerv, kdy k tvorbě peněžního kreditu není třeba stoprocentního krytí. Shadow banking jsem pak jen nastínil, tam už Vám nepomůže ani centrální banka. Centrální banka je u dolarové rezervní měny jen facilitátorem systému, sama vlastněná akciově soukromými bankami. Nepiště bludy.

            Kvantitativní uvolňování je jen dalším mechanismem, finanční inovací, která se posléze ze základního institucionálního nastavení částečných rezerv vytvořila pomocí jeho aktérů, Nevšiml jste si míchání jablek s hruškami? To není normální funkce FED, to je QE, institucionální rozhodnutí, podmíněné nejen v čase, ale především předchozím historickým vývojem, kdy si privátní sektor rozjel byznys na pákovém efektu v řádech 30:1. To je dle Vás krytá peněžní tvorba a aktiva pod vlivem poptávky-nabídky? 😀

            Zaměňujete monetaristickou infalci (nárůst peněžní zásoby), za inflaci kapitálových aktiv, k níž dochází, neboť to je onen růst trhů, resp. akciových indexů – nákup kapitálových aktiv pomocí kreditu z programů FED, apod. Ta první nastat zatím nemůže, protože banky velkou část likvidity stále drží na účtech, nenatekla do ekonomiky a nezajistila monetární inflaci. Ale když nerozumíte inlfaci kapitálových aktiv, je to těžké (zkuste někdy vypnout ty ideologické filtry a začít přemýšlet, třeba dle toho stoického Poppera, pomůže to). To pak neporozumíte ani roku 2001, QE č. 2 a tzv. arabskému jaru. Natož abyste viděl efekt shadow banking (nejen v korporátním sektoru) a využívání likvidity k neposkytování úvěrových aktivit, ale naopak kupování akciových a kapitálových podílů.

            Pokud totiž za z ničeho vytvořený kredit kupujete např. kontrakty na kukuřici, vytváříte nejen umělou poptávku, ale zvyšujete burzovní, resp. tržní cenu tohoto kontraktu a tak i té komodity s kontraktem korelující (sám byste mohl vědět, jaké jsou další korelace třeba u kukuřice, jež je na US burzách vcelku atraktivní). Takže co z toho vychází? To Vám zaostalost monetarismu nevysvětlí…

          • Fagan napsal:

            Pane Hladíku, že mi budete ostatentativně říkat že píšu bludy a já vám budu ostatentativně dávat odkazy na FED nebo finanční portály vysvětlující jak vznikají kredity „z ničeho“ /podle vás bludy/ mne nebaví, je to jen vaše neschopnost argumentovat a přijmout realitu. Samozřejmě říkat, že jak vzniká kvantitativní uvolňování, že je to špatné, ale není to blud, prosím přečtěte si ten odkaz na Quantitative Easing případně napište paní ředitelce FEDu Janet Yellenová ať vám ty bludy sama vysvětlí.

            Přeji pěkný den.

          • janhladik napsal:

            Popravdě Vás tady vůbec nechápu a nějak jste mě zmátl. Co znamenalo tohle?

            „Není to nakonec jen to, že peníze, jsou tvořené reálnými aktivy, která tak defacto stimulují ekonomiku a přitom negenerují inflaci je to jen o tom, že všechny peníze se stávají depozitními penězi (podloženy vklady klientů v bnankách) v daném systému (neunikají do oběhu v hotovostní podobě)“

            A jak to koreluje s bankovnictvím částečných rezerv? Jaké depozitní peníze? Jsou snad kredity plně kryté?

            Bankovnictví čátečných rezerv není jen otázkou FED a částečná rezerva je částečným depozitem. I s jeho velmi pramalou rezervou mohou vytvořit mnohem větší množství kreditu. Ano, FED ho bankám poskytne, ale na základě jejich požadavku, jejich poptávky, načež vytvoří dluh. Banky jsou ale hlavním činitelem. Pokud tento kredit expanduje víc a víc a je užíván k nákupu kapitálových aktiv (jedno jakých), dochází k jejich inflaci, nikoli k té monetární.

            Školit mě z toho určitě nemá cenu, ale nějak jsem se ztratil ve Vašich významech, které jsou, přiznávám, vcelku dost zavádějcící, jako tvrzení o penězích tvořených reálnými aktivy. Takže IOU je reálné aktivum? To záleží na tom, kdo Vám dělá účetnictví a hlavně na tom, co se stane s ekonomikou a se schopností dlužníka uspokojit věřitelova hodnocení aktiv. Tam se stal průser… a to se dostáváme ke QE.

            Míchat s tím QE má význam jen do té míry, do které jde o využití schopnosti vytvářet peníze na dluh bez okolků (díky tomu, že mají dolar). Jinak jde o specifické, historicky podmíněné opatření. Postupně se k němu začala přidávat ECB kupováním (zatím pouze) toxických bondů z periferie EZ. Period.

            Zbytek Vám prostě nějak unikl. Má si tedy zemědělec tvořit vlastní peníze – kredit? Jak chápete rozdíl mezi infalcí kapitálových aktiv, v kontextu dotací a monetární inflace?

    • kchodl napsal:

      Moc pěkné, Fagane.
      Ale musím říci, že jste opět projevil slepotu.
      Sice dotace nedostáváte, ale jsem si jist, že Vaši zákazníci ano – třeba nepřímo – přes další firmy nebo jedou z nějakých veřejných rozpočtů. Plus jsou zde dotace, díky kterým vůbec ICT technologie vznikly a dnes se rozvíjejí – přes armádu, dotace základního i aplikovaného výzkumu.

      Znám to sám, když se na to analyticky podívám, tak z mých zákazníků je 95% navázáno tak či onak – ve finančním objemu. Protože ti malí zákazníci, co jedou skutečně soukromě, ti platí málo.

      Víte, mě to připomíná, jak jsem nedávno četl jakési provolání „voličů Obamy“. Většinově to byli podnikatelé nebo zaměstnanci ve virtuální ekonomice, finančnictví, obchodu, státní zaměstnanci, plus obslužné profese – jako je ICT, právníci, … No tak v tom jejich traktátu bylo, že celá ta „hardware“ ekonomika – průmysl, zemědělství, doprava – je víceméně nezajímá – ta ať se stará sama o sebe. Jako by to bylo něco na ústupu.

      Přitom je to podstata.
      A ta nadstavba je čím dál více rozežraná – ujídá více a více z toho společného koláče, který ovšem netvoří sama.

      Můžete sice spočítat, jak jste tady nedávno uvedl, že profese dělníka je v dnešní době nesmysl – téměř vyhynul na vědecko-technický pokrok; a v ceně výrobku představuje 7%.
      S potravinami to je stejné, ne-li ještě patrnější – v zemědělství dnes pracuje 1% lidí – kolik procent konečné ceny potravin představují primární výrobci, to netuším, ale moc to nebude.

      Tak nízký podíl na celkovém koláči mají proto, že se nechají nejlépe škubat. Ale problém společnosti je v tom, že těch relativně nevzdělaných lidí – to je dáno Gaussovou křivkou rozptylu inteligence a schopností – je většina. Tudíž je to většina zákazníků a jakmile nemají na konzumaci, celá mašina se zadrhne. Zatím se to řeší dluhovou ekonomikou.
      Děláme jakoby nic, všichni dostávají hypotéky a půjčky, občas se to odepíše a udělá to „kvantitativní uvolňování“ – krásné slovo. Nebo něco podobného.

      A nakonec, na vzdělání a IQ to také nezáleží. Dneska je páriou – proti té nevýrobní ekonomice – i aplikační vědec, inženýr, programátor, agronom, zootechnik. Proti právníkům a specialistům sociologům na „gender fuck“. Má zodpovědnost, stále se musí učit a nakonec ho vezmou u huby. Prostě ta výrobní ekonomika – podstata – je proti té virtuální popelkou. Nechala se oškubat. Outsourcovat do Číny, například.

      Ale to udělala ta nadstavba, do značné míry parazitická, v delší perspektivě chybu – zmizel ji živitel. Ono nejde odsunout fabriku ke žluťákům a nechat doma jen vývoj nebo obchod. Ten vývoj totiž potřebuje mít tu továrnu za zadkem, jinak nic nevznikne. Výsledkem je přesun i vývoje do Asie. Kolik mainboardů počítačů se dnes navrhuje v USA nebo EU ? Minimum. I na kosmické technologie se to nechává dělat na Tchajwanu nebo v tom čínském městě naproti Hong-Kongu. Nebo Tchajwanu. I průmyslová a vojenská elektronika. Ve finále bude žluťák dělat všechno – není idiot, aby se nechal škubat věčně.

      Tomu se málokterý sociolog nebo ekonom věnuje, co dělat, až řekněme za 20 let nastoupí umělá inteligence – nemusí přímo myslet, ale věrohodně to simulovat, klidně jen v úzkém oboru. Už dnes jsou systémy, co projdou Turingovým testem.
      Legrační na tom všem je, že až budou většinu manuální práce, výroby, služeb – vykonávat roboty(i), tak co s těmi lidmi ?

      Levičáci i pravičáci určitého druhu říkají – vyhubit. Depopulizovat. Zavřít do věznic. Udělat gheta. Jiní začínají opatrně mluvit o tzv. „základním příjmu“.

      Takže to vypadá, že se nakonec k tomu komunismu dohrabeme, jen to bude z jiných důvodů než se myslelo. A zajistí to věda a pokrok, bez ohledu na společenský a ekonomický systém a režim.

      Ohledně těch blábolů o BIO farmaření – ono většina nadšenců vůbec netuší, o čem mluví. Pokud by něco takového šířeji najelo, chcípneme hlady. I kdybyste ve stylu Pol-Pota nahnal ty „neužitečné“ obyvatele měst zpět do vesnic a zaměstnal v zemědělství třeba 90% obyvatelstva.

      Mnoho nadšenců netuší, že hlad odstranilo několik vynálezů – například průmyslová syntéza močoviny, to je základ umělých hnojiv, pak šlechtění obilnin (pšenice má krátké stonky ale o to větší výnosy), a pak také pesticidy a herbicidy. Bez toho bychom se propadli do středověku, a planeta by neuživila ani desetinu lidí. Plus spalovací motory, samozřejmě. Traktory, kombajny a tak dále. Pokrok ve šlechtitelství a genetice.

      Kromě toho, kdybyste se živil skutečně BIO (ne falešným bio), asi byste brzy zašel na různé plísně, bakteriální jedy, námely a podobná svinstva, co v chemicky neošetřených plodinách jsou. Většina lidí nemá vůbec ponětí, jak obrovsky se na všem podílí věda, jak složité všechno je. Například bláboly o škodlivosti Monsata – to vážně někdo myslí, že třeba bolševický státní podnik Osiva to dělal jinak ? Bez vědecké a průmyslové úpravy osiv – téměř vše jsou hybridy – bychom pomřeli.

      Takže to je odpověď na Vaši první otázku, tedy jaký pokrok zavládl za posledních 200 let v zemědělství. Tak velký, že dnes – při nižším využití k osevu – uživí půda až 100x více lidí, a místo 90% obyvatelstva to zvládá 1%.
      Kdyby podobným vývojem za posledních 100 let prošel třeba spalovací motor, jezdil byste na deci benzínu tisíc kilometrů (řádově).

      Stejně je to s energetikou – zaráží mě například, i od velmi chytrých lidí – třeba od Vás, proklamování 40% z OZE – v Německu. Přitom je to zjevný nesmysl. Celé jejich dosavadní úsilí vedlo jen k zvětšení podílu uhlí na energetickém mixu. A pokud skutečně odstaví JE, bude to ještě více. I kdyby tam zítra zavedli diktaturu, ukradli lidem pozemky na vysokonapěťová vedení sever-jih a zvládli jich během pár let postavit 30 tisíc kilometrů.
      BTW, to je srovnatelný projekt jako celá Hitlerova dálniční síť. Fyziku neoblafnete.

      • Jan Čermák napsal:

        To o tom transferu fabrik do Číny jsem tuhle smolil jako blog, ale je to nějaké mizerné. Takže vřelý souhlas. Taky s růstem produktivity zemědělství sdílím, jen mne k tomu napadá dodatek. Totiž čí je ten zákon o zdvojnásobení počítačové paměti za 2 roky? Vy to dáte z hlavy. Zatím prý stále platí, ale účinost turbíny jsme za posledních 100 let zvýšili o 10%. A o moc lepší už to nebude. Zemědělci kupodivu ještě mají co zlepšovat, ale taky bude někde strop. Nemluvě o menší ekokatastrofě. A tady vidím doplnění Vaší polemiky s panem Faganem. Ty limity, nepřekročitelné, fyzikální jasně jsou. Praktici je vidí, znají. Viz autor. Ale agitátorům nové doby, v milionech produkovaným novým školstvím a zaměstnaných v těch nehezkých skleněných budovách to nic neříká. Myslí si, že existuje perpetum mobile. Budou zklamáni.

        • kchodl napsal:

          Moorův zákon a je to zvýšení integrace na dvojnásobek každých 18 měsíců.
          Platilo to dlouho, ale už se dostáváme tam, kde to platit přestává, alespoň současnými technologiemi. Jsme již tak nízko – cca 10-20 nm – že většinu věcí už ovlivňují kvantové jevy, kromě toho litografii už není čím dělat, světlo je na to příliš dlouhovlnné.
          Další věc je, že zhruba od 32 nm se už nezvyšuje rychlost, protože to fyzikálně nejde, současnou technologií. Nebudu psát vzorce, ale je to tak, no alespoň tedy slovně – menší tranzistor má sice menší kapacitu hradla, tedy by měl chodit rychleji, ale rychlost závisí na napětí a maximální napětí zase na velikosti tranzistoru. A na velikosti tranzistoru zase závisí kapacita. Plus je problém s výkonem, protože ten stoupá se třetí mocninou frekvence, klesá s přepínacími ztrátami, a svodem, to klesá s velikostí – ale přiliš malý tranzistor se nedá uchladit – narazí se na tepelnou vodivost křemíku. Zkrátka na určitém bodě nastává začarovaný kruh a dál se to nedá příliš zlepšit. Proto se teď budou (už používají) 3D tranzistory, prostě jiná výhodnější morfologie, která část problémů obchází.
          Ale až se dostaneme pod 10nm, znovu na ty meze narazíme.

          Co bude pak, nikdo neví. Grafenové polovodiče ? Možná. DNA jako procesor ? Kdo ví.

        • kchodl napsal:

          A přesně tak, limity jsou. U všeho možného. Turbíny jsme vylepšili hrátkami s kavitací a superkavitací, ale lépe to nejde. Stejně jako nikdy neuděláme lepší FVE než 100% – tedy na rovníku 1kW/m^2. Auto na fotočlánky nikdy nebude.
          Neumíme ani vyrábět energii lépe než tepelným převodem z rozpadu atomu, syntéza nám ještě nejde – anihilace teprve ne. Ale tam končíme i fyzikálně – nic dalšího neznáme a zdá se, že ve vesmíru ani nic jiného není vidět. Možná existuje ještě nějaká fundamentálně lepší fyzika, kdo ví – jako to netušili lidé před sto lety.
          Nejhorší se mi zdá, že většina lidí si myslí, že tu primární výrobu nebo primární ekonomiku nepotřebuje. Že se prostě udělá ta deindustrializace, takže všechny ty smradlavé komíny zmizí a bude fajn. Budeme se všichni živit psaním studií, vymýšlením designu a česat si vzájemně vlasy. Sem tam někdo něco naprogramuje nebo tak něco.
          To je samozřejmě blbost.

          • Firefly napsal:

            Jinak, energie není zdaleka jen o zdrojích, ale v současné době o uchování. Jde o ztráty a cenu. Pakliže se udělá krok vpřed tady, bude možný efektivní rozvoj alternativních zdrojů.

            A je docela možné, že na tomto poli bude ještě hodně řečeno.

      • Fagan napsal:

        Dobré kchodle, máte v mnohém pravdu, vážně nevím, co bude s cca 30% lidmi které dnes pracující v primárním sektoru a průmyslu. Budou se muset rekvalifikovat na znalostní ekonomiku.

        Co se týče mých zákazníků, pak nevím o tom, že by pobírali od státu nejaké dotace, jsou to firmy typu Delloite & Touche, DHL, KPMG nebo třeba pro provozovatele datových center.

        Ano, chemie je asi nutná pro zemědělství, ale pro to masové produkce, jako jsou obilniny, krmiva pro skot atd. Já bych si s podomácku dělanými klobáskami a sýry sice vystačil, ale zelenina by se asi v tak masovém měřítku bez chemického ošetření jen ekologicky pěstovat nedala. Nicméně ekologičtí zemdělci vám řeknou, že se takto vypěstovat potraviny dají, jen budou stát 2x-3x tolik co ty dělané ve velkém.

        Víte, to máte jako co bude až bude docházet ropa? Buď se zvedne cena na takovou úroveň, že ji bude schopen zaplatit málokdo, anebo se použije alternativní pohon, který bude omezovat dopravní flexibilitu a dojezd, rychlost jízdy, ale opět, půjde to zařídit, a bude to vyváženo vysokou cenou.

        Vše jsou jen nakonec náklady a předpokládaný efekt je prostě bude zahrnovat. Nicméně trh je přínosný v tom, že hledá alternativy k cenným a limitujícím zdrojům, inovacemi. Nakonec to popisuje mikroekonomie v chování spotřebitele a formování poptávky. Zásadní parametry pak jsou užitečnost a její měření a celkový a mezní užitek.

        • kchodl napsal:

          Pro Delloite, PWC a tak dále, datová centra atd. dělám také. A odkud myslíte, že (většinově) pocházejí jejich peníze – z grantů EU, ze státních zakázek, případně od firem, které jsou navázány na státní zakázky. Ano, něco mají i od korporátní sféry – kterážto je ovšem navázaná – na rozpočtové peníze rovněž, jen na vyšší úrovni.
          Když například po roce 2010 MŠMT, Místní rozvoj, atd. udělali šílené brikule ve fondech, polovina věcí se zastavila. Teď se děje něco podobného, díky ministerstvu financí. Všichni mají stažené zadky a půlka věcí stojí. Tak tolik asi k 100% nečerpání dotací a ryze pravicovému chování.

          Znalostní ekonomika je blábol, novoslovo, které neznamená prakticky nic. Copak nemáme znalostní ekonomiku už od průmyslové revoluce ? Máme, jen se tomu tak neříkalo. Teď je to jen výraznější – kde se někdo dříve musel naučit ovládat soustruh, frézu, dneska programuje CNC stroj. Který samozřejmě všechno udělá lépe a 1000x rychleji, tudíž místo 1000 dělníků na 3 směny stačí 10 programátorů a dohled. Plus logistika.

          Ale novináři to slovo mají rádi. Ekonomové také. Kdy tedy podle nich začala ? Se vznikem počítačů ? Se vznikem mikroprocesoru ? S postavením internetu ? S dot.com bublinou ?
          Nebo ta pravá začne, až budu mít doma na úklid, správu domu, venčení psa, starání se o babičku a děti … humanoidního robota ?

          S ekologickým zemědělstvím – to je otázka, co se tím přesně myslí. Podle mého je ekologické přesně to, co je efektivní – placení externalit je drahé. Pokud má někdo na mysli různé ty lunatické přeludy, biofarmu jak z 19. století, tak hodně štěstí. To nebude jen 3x dražší. Ale fakt je ten, že tak hluboko to nikdy nejde, každý použije nějaké pesticidy, případně používá upravená osiva, minimálně křížením. Ono zasít pšenici, co vymlátíte, bez úpravy v osevním podniku, tak toho vyklíčí a doroste desetina. Něco nevyklíčí, neco shnije, něco sežerou plísně, něco cizopasníci, část vyzobou ptáci.
          Takže ekologií a bio se například rozumí, že se nehnojí tolik umělými hnojivy. Nepřehání se to s pesticidy. To by samozřejmě mělo být součástí každé zemědělské výroby – a dnes už částečně je, protože dostupnost laboratoří – rozbor půdy, vody, … je mnohem dostupnější – každý agronom má bazmek po USB k notesu – dá se koupit takhle třeba plynový chromatograf nebo hmotnostní spektrometr. A rozbor netrvá měsíc a nestojí 10 tisíc, ale je to za 10 minut a stojí to nic. Podle toho pak jde dávkovat hnojivo atd.

          A nakonec, ropa docházet nebude. Ropný zlom je zkrátka podvod. Je to moderní obdoba náboženského konce světa, blouznění šílenců. Armageddon. Ve skutečnosti jsou dnešní zásoby mnohem větší než byly v roce 1970, kdy se ta skupina bláznů jménem Římský klub (ale oni to blázni nejsou, jen manipulátoři) začala dávat dohromady.
          Nikdo dosud neví, zda je ropa organického nebo anorganického původu – všechno svědčí pro anorganický. A že vzniká v hlubinách Země kontinuálně. Vůbec není jisté zda rychleji nebo pomaleji, než ji těžíme.

          Přesně jak píšete v posledním odstavci, i kdyby čistě náhodou, třeba omezením obchodu, byla ropa nebo něco jiného nedostupná, najde se alternativa.

          Mě spíš celkově baví to, co si myslím již dlouho, a sice že veškerá povídání politologů, ideologů – levice – pravice … sociologie … filosofie – vyřeší věda třeba tou robotikou.
          Takže ve finále se budou muset lidé buď pozabíjet nebo zavést něco, co velmi připomíná komunismus. Tedy nějaký na nic nevázaný základní příjem, který bude mít zajištěn každý. A co bude dělat nebo nedělat, to bude na něm. Jistě ho společnost bude do práce tlačit, stejně jako dnes. Ale hlavní motor máme každý v sobě.

          Ostatně, kdyby nás viděli lidé z 19. století, řekli by, že už v takové společnosti víceméně žijeme, my v euroatlantické, ruské, asijské … civilizaci. Až na pár vyloučených máme komfort, možnosti a zabezpečení, který neměli králové.

    • Vidlák napsal:

      Fagane, my nepotřebujeme vymýšlet lepší eidam. Uvědomte si, že vynálezy potravin, konzervace a dalších možností už byly vynalezeny dost dávno. Ostatně, kam se posunul pokrok v oblasti jaderných elektráren? VVER máme už dlouho o množivých reaktorech se jen mluví. Termonukleární reakce bude zvládnuta za dvacet let… tedy říkají to už 40 let. Nevím, co se dá ještě vylepšit na víně, nebo uheráku. Ale vím, co by se dalo vylepšit na Fukušimě.
      A o tom, jak to zvládnete bez státu, to bych si někdy rád prohlédl. Hlavně, zda by si někdo ty vaše služby koupil, kdyby stát nebyl. Ale jedno vím jistě – za žrádlo (když je hlad) byli lidi schopni prodávat i vlastní děti. Jo, zkoušeli sedláky i postřílet, ale když sedláci nezasejou, hlad budete mít i ve službách.

    • Evix napsal:

      A vy tu chcete poučovat lidi pracující ve službách, které tvoří 65% HDP Česka….
      A proč ty služby mimo města začaly krachovat? Proč když se projdete po Ostravě, je všude na prodej či pronájem plno restaurací?
      Proč je zadlužené zdravotnictví a mimochodem pan Němeček není žádný chudáček, i on nakupoval předražené přístroje…
      Jaký pokrok nastal ve vašem sekrotu ( zemědělství)za 200 let? Vy to nevíte?
      Tak tady máte některé informace: Velký hladomor v Irsku v letech 1845–1850 http://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/102002726
      Už jste zažil problém, kdy se neurodilo a byl nedostatek potravin? To je ten pokrok člověče! Potravinová soběstačnost Česka se dlouhodobě snižuje, pokles zrychlil po vstupu země do EU. Jde hlavně o živočišné komodity, jejichž výroba stále klesá. Tuzemská produkce nedokáže naplnit ani spotřebu ovoce mírného pásu, zeleniny, brambor a vajec. Země je naopak soběstačná u hovězího masa, obilí, cukrovky a mléka.
      Podle údajů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací pocházelo v roce 2012 z dovozu již zhruba 40 procent vepřového masa snězeného v Česku. U drůbežího masa byla loni česká soběstačnost pod 80 procenty. Naopak soběstačná je Česká republika u hovězího masa, kde je tuzemská produkce o pětinu vyšší než spotřeba. Jak však upozorňují odborníci, Češi v konzumaci hovězího výrazně zaostávají za evropským průměrem. Vyšší než domácí spotřeba je také produkce mléka. Čeští zemědělci nezřídka prodávají surovinu do příhraničních mlékáren zejména v Německu, kde za mléko dostanou více peněz než od domácích mlékařů. Do Česka se pak naopak dovážejí hlavně zpracované výrobky. Z dovozu podle mlékařů pochází například již více než 40 procent sýrů.
      To si můžete vyhledat na netu, stačil by nedostatek pohonných hmot, aby nedojely kamiony a budete jíst sušenky… 😦

  11. zemedelec napsal:

    Pane Fagan.
    Opravdu moc zaslepené.
    Jednoduše,jedni bez druhých nemůžeme existovat.Ano,věda zasáhla i zemědělství,ale také mu hodně škodí.Jasné je,že si věda neporadila ze snížením vegetační doby plodin s počasím,dobou výkrmu zvířat,je to opravdu stejné jak před 200lety.

    • Fagan napsal:

      Víte já zemědělcům nic extra nevyčítám, naopak, vážím si jich, protože krom toho, že jejich produkty potřebujeme k životu jako takové, tak jídlo je jedno z mála tělesných a pocitových slastí, které si každý z nás rád jistě dopřeje. Ovšem není úplně spravedlivé aby jeden pracovník, protože dělá co dělá, byl státem upřednostňován a aby jeho mezinárodní konkurence byla státními dotacemi omezována ve prospěch jich, domácích producentů a tím byla zvyšována jejich pozice na domácím trhu. Prostě většina ostatních lidí nic takového nedostává a musí se umět poprat se světovou (a to nikterak slabou, právě naopak!) konkurencí jen svým pracovním výkonem a kvalitou svého know-how. Nic jiného k dispozici nemají.

    • Firelfy napsal:

      S dobou výkrmu se setsakra mýlíte. Doba výkrmu brojlera i třeba prasete se drasticky zkrátila – může za to optimalizace krmiva, unifikované pomínky a zejména nové vyšlechěné rasy. Neříkám, že ne poněkud přešlechtěné.

      • Vidlák napsal:

        Dejte si maso z domácího prasete co rostlo rok a z vykrmeného z vepřína. Kromě dost rozdílné chuti zjistíte, že to domácí má to maso plnější. Rychlené prase vyrábí vatu – obaluje prázdný prostor. 80g řízku z domácího prasete člověka zasytí víc než 200g řízek z obchodu.

        • Firefly napsal:

          Se nehádám. Naopak, u kuřete je rozdíl v chuti ještě mnohem markantnější. Jen reaguji natvrzení zemědělce … který se neukázal být zrovna zemědělcem.

        • Evix napsal:

          Rychlené prase…no ono je to hybrid, z matky, která je kříženka mateřských plemen (většinou BU x L), tyto plemena jsou šlechtěny na vysokou plodnost a mléčnost. Otec je opět většinou kříženec otcovských plemen ( Duroc x Pietrain). U těchto plemen se šlechtí na maximální rychlost růstu, co nejnižší výšku špeku a co nejlepší konverzi živin….
          Zemědělc fakt není zemědělec :-O 😦
          Proto, kdo chce kvalitnější maso, by se měl shánět po masu přeštických prasat. Ty se přestaly prakticky šlechtit, jen se udržují jako genetická rezerva, proto mají maso prorostlé tukovými vlákny…Ono maso už bylo v laboratoři vyrobeno a prý je dobré, jen ti co to ochutnali, říkali, že ta chuť není jako u normálního masa, chybí tam totiž tuk…
          Ty prasata jsou dnes krmeny kratší dobou než před 25 lety, vykrmují se do menších váhových kategorií, jen asi do 90 kg a to je ten problém, to maso není vyzrálé. přece jen pašík vykrmen dpo 120 kg musí mít tukových vláken více…Bohužel chovatelé jsou za taková prasata penalizovaní..
          A k těm prasnicím, před 25 lety bylo považováno 16 až 18 selat odchovaných za rok za jako ideální..Dnes je požadováno 25 až 28 selat. Ty prasnice dnes už nevydrží v chovu 6 let (za dob mé babičky i déle), dnes ta prasnice je odrovnána už za roky dva čí tři…
          BU je bílé ušlechtilé, L je Landrace http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-prasat/plemena-prasat/plemena-prasat—materska-pozice.html
          Otcovská plemena prasat http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-prasat/plemena-prasat/plemena-prasat—otcovska-pozice.html

          U skotu je to taky, na maso se dnes používá Belgické modrobílé http://cs.wikipedia.org/wiki/Belgick%C3%A9_modrob%C3%ADl%C3%A9 , které vznikla ve 20 století…
          Ostatní plemena masného skotu jsou větší, rychleji rostou, bohužel mají těžší porody a potřebují kvalitní krmivo…
          Mléčný skot v naší zemi je tvořen hlavně Holštýnským plemenem a Českým strakatým plemenem…Holštýni dojí okolo 9000 l za laktaci, ty krávy dojí i 50 l denně, Čestr dojí 7000 l mléka, před 25 lety byla průměrná užitkovost okolo 3000 l mléka za rok, dnes je průměr okolo 8000 l mléka..Opět jsou zde problémy se zdravím, které neměly krávy před 25 lety. Ketóza je skoro nevyskytovala, dnes jich má prý až polovina dojnic….

  12. český maloměšťák napsal:

    Nejprve muselo dojít k tomu, že se využilo zemědělských přebytků /což chtěl v praxi popřít Mao Ce Tung, jak to s jeho tkzv. Kulturní revolucí skončilo, to víme snad všichni/. Takže nejprve musely existovat prosperující agrární oblasti, včetně jejich přirozených aglomeračních center..
    Cca to období časově koreluje s koncem tkzv. Malé doby ledové – i onen začátek tkzv. průmyslové revoluce, to není náhoda.
    Dalším předpokladem pak bylo vymanění se z okovů , které svíraly ducha /moc Církve/- to umožnila zejména Francouzská revoluce. Ledasco umožnily energetické injekce v podobě expanzivní koloniální politiky – tkzv. vývoz nespravedlnosti /dnes se dováží zpět, bohužel postihuje opět nevinné, nijak se nezohlednil fakt, že ten vývoz nespravedlnost dříve administrovali a na něm profitovali zhusta ti, co vydělávají dnes na jeho reimportu/ znamenal pro civilizace kolonií většinou investiční katastrofu, pro kolonizátory investiční požehnání.
    Tolik k tomu, že venkov byl snad nějakou přítěží vzkvétajících měst a že to byl hlavně rozvoj přeshraničního obchodu, co umožnilo /stačí si prostudovat dějiny celní politiky a zjistíme, že to je demagogie/ rozvoj těchto měst – to je nesmysl už z podstaty, lidé museli mít šanci ty dovážené komodity koupit, museli na ně mít, ty přebytky nejprve musel vytvořit agrární sektor a na něj navázané služby.

    Co s Vidlákem a dneškem ?
    To se tady i jinde řeší imrvére a furt. Že je to dluh, co táhne od poloviny 70. let přirozenou , ale i tkzv. okázalou /včetně zbrojních výdajů – tedy spekulace na katastrofu/.poptávku. A že dnes nestačí jeden příjem, že v domácnosti musí být příjmy dva – aby se aspoň udržela životní úroveň. A že kdysi běžná a cílená 4-5 % – ní nezaměstnanost už není běžnou, ale spíše výjimečnou, že běžnou je dnes 9 -11 % – ní. A že je demagogií tvrdit, že národy vymírají , už jen z pohledu na demografii celé Zeměkoule je to nesmysl a pokud vezmeme v úvahu tkzv. demografickou zálohu v podobě nezaměstnaných, tak je to i cynické – v podstatě jsme začli dlouhodobě nezaměstnané považovat za mrtvé, jenže oni žijí – co s nima ?? A že způsob dělby nadproduktu vytváří dnes znovu situaci podobnou těm předrevolučním – ať už to bylo ve Francii, v Rusku nebo jinde na světě – početně roste třída ukřivděných, mocensky tkzv. supertřída /kdysi to Veblenem nazývaná hyperkořistnická třída zahálčivých/, což nás vrací na začátek tohoto kratičkého odstavce – a sice k otázce, kdo při takovém vývoji bude poptávat produkci tak, aby nedošlo k tomu, že se dluh nakonec obrátí proti všem – to až bude zcela běžná nezaměstnanost 20 – 30 % – ní. Co s těmi lidmi ? /Cimrman měl na to řešení – velký, rozsáhlý důl a osobité těžní, respektive dopravní zařízení v jámě toho dolu/.
    A že problém bude především ve městech, které z logiky věci /hustota zalidnění především/ ta nezaměstnanost postihne daleko více, co asi chcete ve městě pěstovat nebo chovat ? Kromě závisti či zášti ? Na vesnici se také najdou takoví, co mohou „produkovat“ pomocí PC a netu, ve městě těžko můžete chovat krávu a pěstovat řepu. Takže města budou první na ráně.
    Co udělají lidé z měst v případech skutečně velké krize ?
    Lidé z měst vyvezou tu městskou nespravedlnost do vesnic, pro to žrádlo si prostě dojdou a vezmou si ho. Takže pozor – ti z vás, co si myslí, že když si koupili a vybudovali soběstačné a nezávislé vesnické sídlo…že se nějak skutečně zajistili, to je iluze. V kořistnických systémech je to spíše o zbraních a obranných strategiích a vojenské organizaci – než o vyjednávání a následné kooperaci.

    Kdysi to byly přebytky z práce otroků. co umožnily tu Xenofontovi, jindy Sokratovi, ondy zase Anaximandrovi či Demokritovi /ale i ibn Sínovi a dalším poslům věd praktických, zevlujícícm v starověkých laboratořích/ toulat se po tržištích, zevlovat na ulicích či hodovat na hostinách pro zvané a na základě takových rekogniskací skutečnosti pak dospívat k intelektuálním, ale i praktickýcm zjištěním, z kterých pak těžili mnozí, snad i celé následující civilizace /pomineme pomatené křesťany, kteří k tomu museli dojít oklikou/. Dnes jsou to přebytky z práce strojů co nás hodlají uvrhnout do válek a revolucí.
    Možná že to je dáno jakýmsi kodem, chybou v řetězci DNA tvora s názvem Homo sapiens sapiens, kdy mu bylo Hospodinem /či evolucí ??/ dáno už do vínku zhruba toto :
    “ A až tedy konečně přírodu, tvorstvo to její veškeré i neživé její části ovládneš tak, že budeš mít možnost žít spokojeně, v souladu s nimi … a kdy otroky živé sobě z neživých částí přírody zrobíš a ti tě uživí tak, že budeš moct žít tak, jak kdysi žili spolu šťastně Adam a Eva v ráji, tehdy proti sobě povstanete všichni lidé : bratr a sestra, otec a syn, soused a sousedka, bohatec a chuďas , Izraelita a protonárodovec, měšťan i vidlák – a vyhladíte se mezi sebou do mrtě sami, mé ruky již netřeba.“

    Pokud se předtím neudřeš k smrti – kvůlivavě jakési iluzi privátního ráje.
    Nebo neudřeš jiné, nevyrobíš jim skutečnost hromadného pekla.
    —————————————–
    Vidlák to náhodou chápe tak, jak je nutné to chápat, bez nějakého nového, respektive staronového symbolického jazyka , v jeho nových významech se pouhou řečí čísel sice dopracujeme k poměrně solidním popisům skutečnosti, ale bez emočních obsahů mysli, které by to v nás mělo vyvolat, to dopadne tak, že si budeme umět docela přesně zinscenovat
    Když to tak vemu kolem a kolem v nějaké zkratce …tak je možné buď preventivně regulovat, anebo vynuceně nařizovat. Což vyvolává sice amok především u libartariánských fantastů /ti jsou proti regulacím a nařizování/ – ale pokud se podíváte zevrubněji na jejich hypotézy, tak v případě jejich praktické aplikace by to právě že bylo o té nejtvrdší represi, otázkou je, kdo by ji prováděl, zda nějaká soukromá bezpečnostní komanda smrti nebo tlupy anarchistů a nihilistů.

    Holt jsme jaksi tak nějak odsouzeni k státní organizaci řešení mnoha problémů, vyplývá to z povahy věci, tak jak se děje, ne tak jak by ji různí teoretikové /theoria – podání svědectví o nějaké události (náboženského rázu) , která se UDÁLA /chtěli mít..
    Ta kmenová organizace se ale v civilizačním dějinném kaleidoskopu jeví jako životaschopnější, vydržela déle. Je i barvitější, však nikdo nebrání ibertariánům založit si nějakou komunu, zatím ale nevím o žádné, která by nezkrachovala. To např. Hutteritům již kvazikomunistické komuny fungují přes sto let, co to je kurva za tmel, který je drží pohromadě ? Kdy i libertariáni /respektive tkzv. manifestní libertariáni, exhibicionisté teorie/ musejí smeknout svou pomyslnou hučku, rce : “ Co to je kurva za tmel ? Odkud se to kurva bere ?!? „

  13. vojnov napsal:

    Vidláku, pět hvězd.

    Dokud budou na různých těch ekonomkách studovat a učit lidi, co o práci jenom četli… tak se do jejich teorií vidlácká logika nedostane. Nu co už…

  14. Fagan napsal:

    Huterrity stejně jako Amiše drží pohromadě fanatismus. Ideologický výplach, nakonec je dobré se koukat na Discovery na kabelovce na to, jak žijí a jak mladí se nechtějí oblékat do sterilních uniformních krojů, jak chtějí žit nezávisle a dělat si co chtějí, odcházet od komuny je ovšem za cenu drastických okolností. Ovšem rodiče je pak zavrhnou „jako zrádce“ a málokdo svoji svobodu vymění za opuštění rodičů s tím, že ti je navždy zavrhnou. Ony tyto komunity jsou znakem vysoké úrovně americké demokracie, dokonce na rezervacemi těchto komun nesmí létat letadla,aby nenarušovala jejich poklidný život tepem naší moderní civilizace. Jen se psychologové a pediatři zamýšlejí nad tím, jestli v určitých případech nebránit děti a jejich práva, proti tomu, mít třeba díky víře těch komun zanedbané vzdělání, protože je odmítají učit třeba evoluci nebo zdraví, odmítají veškerá očkování, tak jestli tady upřednostnit „svobodu“ vyznání a svobody projevu anebo chránit práva dětí.

    • český maloměšťák napsal:

      No, já si myslím, že příklady patogenního chování lze najít i mezi “ nefanatiky“ Vašeho ražení , pane Fagan. Vyvozovat ale z toho nějaké zákonitosti…to nad může jen fakan, pane Fagan.
      Co války, pane Fagan, vedou ty komuny mezi sebou války ? Zbrojí ? Kolik z rozpočtu dávají na spekulaci na vrstvení hromad mrtvol ?
      Takže práva dětí…
      Zajímavé, co tak právo dítěte nechat si vyvraždit v nějaké válce celou rodinu , nebo právo dítěte být odhozeno do kontejneru hned po narození ?
      Víte, nic není ideální…podle mě ani Vy nejste ideálním soudcem, ani já, ani Vidlák.
      Jde o to vytáhnout vždy to dobré, ne to zlé a špatné, to zlé a špatné je třeba umět poznat, zda náhodou není na tom zlém a španém i něco dobrého /viz kauza Církev vs kacíři/, někdy je to zlé i k něčemu dobré a naopak to dobré bývá mnohdy k něčemu zlé.

      Mimochodem – Hutterité jistě nepoužívají ty chemické prostředky , jejichž nadměrné užívání vytýkáte modernímu zemědělství. Co vím, tak si lidé k nim jezdí pro biopotraviny, zeleninu a ovoce.
      Pane Fagan, nejste Vy jen docela obyčejný kverulant ? Jaké Vy byste vlastně chtěl to zemědělství ? Jednou se Vám nelíbí to intenzivní, pak zase se Vám nelíbí komunita, která užívá tradičních metod., jednou jste proti dotacím, podruhé pak samostatné komuny žijí dle Vás podivným způsobem. /snaddle Vás dokonce i parazitují na kjapitalismu – pane Fagan a kdo asi tak vytvořil ten kapitalismus, co kontext ???/

      Pane Fagan, dejte si pozor na tkzv. sebestřednostní syndrom, jeho syptomem je na začátku rozvoje této choroby ten fakt, když si stále více lidí začne o Vás myslet, že jste se pouze vyskytl.

      Jdu na ten hrách, cítím tu potřebu stále víc a víc.
      Hezký den, plný internetového obžerství.

      • Fagan napsal:

        Já si kupuji potraviny na trhu stejně tak jako si druzí kupují na trhu mé služby. Neprodámi-li potraviny náš zemědělec, prodá mi je někdo jiný. Nevidím jediný důvod myslet si, že motivace našeho zemědělce „mě, kancelářského flákáče“ živit , je vedená jinou emocí, lidštější a humanističtější díky tomu, že je Čech a Zemědělec, na rozdíl od toho kdo je svahilský, texaský, queenslandský nebo provensálský zemědělec, než je ZISK. Stejně jako ten náš z Vysočiny chce vydělat a mít zisk tak i ti zahraniční. Já jen nevím proč by ten český ten svůj zisk měl mít dotován z mých daní a ten svahilský, texaský, queenslandský ne (viz odkaz na to kolik zemí OECD používá dotace a jaký podíl tvoří na grossprofitu tamních farmářů).

        • Martin V. napsal:

          Tolik omylů v tak krátkém textu, to se jen tak nevidí!

          • jaa napsal:

            on za to nemůže, to je včil učí be škole. Slyšela jsem, že v němcích a anglii dělají školy exkurze na venkov, aby si děti nemyslely že potraviny v hyper super se nevyrábí v továrnách….

          • kchodl napsal:

            Přesně tak, jaa, takové věci do nich perou na školách.

            Pak si malé děti myslí, že mléko je z továrny a kráva je fialové zvíře; vysokoškoláci nepostižení přímo technikou zase blábolí o OZE energetice, ti co nebyli nikdy na venkově zase melou o BIO.
            Nejlepší jsou ovšem humanitně vzdělané holky, multi-kulti, co si pak odjedou v dobré víře do Pakistánu a skončí v kozím chlívku, kde je píchá půl vesnice. Nebo si vezmou cigána či islamistu. To je pak radosti.

        • český maloměšťák napsal:

          Pane Fagan, specielně texaský farmář dostává přímé dotace skutečně poměrně nízké. ale jak jistě víte, tak největší peníze v USA směřují do nepřímých dotací – program food stamps (několik miliard USD jde také např. do insurance program), celkem cca 1 bilion USD v příštích letech – viz Agriculture Act of 2014.
          Zjistěte si vždy fakta, pane Fagan. Pak až pište.
          Pane Fagan, není to o Vaší nenávisti směrem k českému zemědělství , že ne ?

          Bilion USD, pane Fagan – na podporu poptávky po produktech zemědělských. Včetně podpory vývozu.

    • Evix napsal:

      Amišové mají často genetické problémy http://www.vesmir.cz/clanek/incest-a-geneticke-zatizeni-%284%29
      Ale zase jsem četla, že jejich zemědělská produkce je velmi kvalitní, souvisící asi z obděláváním půdy starými metodami..

  15. XY napsal:

    Tož nevím.
    „…Nejlíp dojí kráva, která je nažraná, vyběhaná z pastvy, mezi jinýma krávama, která nemá žádný problém. Pak dře jako kráva a dojí o sto šest. Nikdo mi nevymluví, že zaměstnanec musí být pod tlakem, ve střehu a ve stresu, aby podával výkon.“

    Jestli tomu dobře rozumím, zaměstnanec je tedy míň než kráva či ovečka? :-

    • Zdena napsal:

      Sice v textu je to psáno, jak uvádíte, ale já to čtu takto: „Nikdo mi nenamluví, že zaměstnanec musí být pod tlakem, ve střehu a ve stresu, aby podával výkon.“
      Nic jiného v tom není než že místo slovesa nenamluví vklouzlo do textu sloveso nevymluví.
      Vidlákovým příměrům, lze rozumět velice dobře, pokud se chce.

    • jezevec napsal:

      pan vidlák se vás snaží přesvědčit, že pokud zaměstnanec bude nažraný, napasený, sociálně saturovaný, pohodlně ubytovaný mezi svými krávami, bez problémů a bez starostí, a za dostatečnou mzdu – že si nelehne a nezapálí s cigáro a svého šéfa nepošle do prdele, ale naopak teprve PAK začne pořádně makat.
      extenze téhož je teorie minimálního příjmu, podle které existuje úzká skupina lidí, kteří prostě pracovat chtějí, protože je to baví, a tato skupina by v klidu dokázala uživit celou populaci, protože pro ty ostatní stejně práce žádná není. takže by se to zlegalizovalo. každý by měl zajištěný svůj chléb vezdejší, a pracoval by jen ten kdo chce.
      proti tomu já stavím teorii trvale udržitelné ekonomiky, kdy tvrdím, že ti kdo pracují málo nedostatečně případně vůbec, je správné a spravedlivé aby se spokojili s pastouškami a s málem – protože prostě nejvyšší vrstva velkých plátců nezadržitelně vyklouzává do globalizované ekonomiky a daňových rájů, a ten zbytek ve středu to už neutáhne.
      na což se proti mně vždycky vzedme vlna temného hněvu, že my pravičáci bysme prej nejradši chtěli všechno jen pro sebe a ostatní aby chcípli, a vlk povykuje že jsem blbej a že jsem nic nepochopil. zejména když pak dodám, že to není věc názoru, ale aritmetiky.

      • Vidlák napsal:

        Vidlák se snaží říct, že teprve nažraného zaměstnance můžete nutit makat. Nemám nic proti tomu mu sebrat, když nedělá, ale nejdřív musí být vědomí, že pokud udělá, tak dostane a dostane dost pro sebe, ženu děti, zbyde na zábavu, na důchod. Ne, aby se dřel s vědomím, že neví, zda dostane výplatu a jaká bude. Že neví, jakou další daň, poplatek a podobně si na něj vymyslí. Milý zaměstnanče, dělej, doj, doj, doj a až nadojíš, tak pak si promyslíme, kolik ti za to tvoje mlíčko dáme a co ti z toho ještě zkoruhneme. Tak takhle to kráva nedělá. Ta se nejdřív nažere, napije, přežvejká a když toho není dost, tak prostě mlíko nepustí.
        Takže nakrmit, napojit, oblíknout, dát byt, dát zábavu, dát perspektivu a pak teprve pokutovat pokud nedělá.
        Ostatně přesně takhle to dělal osvícený diktátor Baťa – dát vysoké platy, podíl na zisku, bydlení, kino, zavést takové přehledy, aby každý věděl, kolik si za svou práci každý den vydělal a pokud neudělal normu, pokud to odflákl – pic penízky dolů. To přímo nutí žádné chyby nedělat, protože vím, že mám, když neflákám.

        • XY napsal:

          Tak fajn a díky, Vidláku, jsem rád, že se to vyjasnilo, nějak mi ta původní teze k vám nepasovala.
          Co se pak vesnického života týče, jsem jeho nepozorný pozorovatel zřejmě v jiných krajích, než obýváte vy, nicméně se mi jeví následující:
          a) masové opuštění rostlinné výroby, což je obzvlášť v bramborářském kraji docela frustrující (co nevyroste na záhumenku, to se dokoupí v Bille)
          b) živočišná (hovězí) výroba takřka bezezbytku převedena na celoroční salašnictví na těch neobdělávaných polích. Plavý, černobílý i klasický červenobílý skot tak vytváří nové „britské“ formy, kdež (dí Čapek) má příroda sklony k neobyčejné kosmatosti a chlupatosti.
          c) totální úpadek chovu vepřového
          d) mléčné chovy hovězího takřka neexistují
          e) v hospodářstvích se stále více prosazuje tzv. „kovozemědělství“
          f) skopové (ovečky) se chovají minimálně – tak do cca 5 kusů
          Vcelku je to poměrně teskný, leč překvapivě (dle sousedských investic do stavení a strojů) úspěšný model. Kdysi velmi úspěšný a mocný kolchoz se beznadějně rozpadl, co mrzký lufťák to vnímám s potěšením, neboť skončily časy houfů sem tam hrkajících zetorů, trousících za sebou oblaka slámy, sena a zejména prachu a kraválu, leč pole přeměněná v nepasené pastviny si postupně berte zpátky les, cesty mizí a místo nich se prodíráte ploty a ohradníky.
          Je to celé nějaké podivné, když už se ani ty mléčné kravky a prasátka nerentují. O bramborách nemluvě.

          • kchodl napsal:

            Hm, tak u nás na vsi (VČ) je jeden velkokravín na mléko, naštěstí daleko od vesnice a většinou po větru. Pro mléko si každé ráno jezdí hejno kamiónů – až od Germánů. A pak si tady v obchodě kupuji německé mléko, levnější než všechno ostatní. Nějak tu ekonomii nechápu.

            Přitom mlékárny tady jsou, koncoví výrobci také. Bude v tom nějaký dotační švindl.

            Připomíná mi to toho kšeftmana Mila, z Hlavy 22, který vydělával na tom, že kupoval vejce za 5 centů a prodával je po letecké přepravě za 2 centy.

          • vonrammstein napsal:

            Kamiony se sdružují do stád, nikoliv do hejn. Co jste měl z přírodopisu?

          • zemedelec napsal:

            Pro XY.
            Myslím,že jdete na to moc z vysoka a víte o tom dost,jenom by to chtělo dopracovat do detailů.

          • Vidlák napsal:

            Vidíte… a já koukám na ročenky a zjišťuju, že cukru se u nás vyrábí pořád stejně jako kdysi, jen to dělají dva cukrovary místo čtyřiceti. Ano, klesla osevní plocha řepy, ale zato stoupla výnosnost a cukernatost.
            Stoupla osevní plocha kukuřice (bioplynové stanice), řepky (MEŘO) a přitom se pořád pěstuje stejně pšenice i ječmene.
            Ta živočišná výroba, to je něco jiného… těžko konkurovat pětinásobným dotacím, když trh je otevřený. a to nemluvím o netarifních překážkách.
            Ale český sedlák už na to reaguje – houfně krachuje a prodává pole i kravíny několika velkým hráčům a nejvíc našemu novodobému Albrechtu z Valdštejna, toho času správcem pokladu.
            A najednou to jde… investuje se do kravínů při ceně 300 milionů jeden. Ale ten si na sebe vydělá. Stejně tak vepříny a jiné farmy. Když pak někdo obdělává 30.000 hejktarů (jako třeba my) tak se vydělává na obilí v miliardách. Dokonce i na hrachu a máku se dobře vydělá. Hektar pole u nás stojí 100.000 Kč a jde nahoru.
            Ale je zapotřebí ten kredit – do hektaru musí zemědělec vrazit ročně cca 20000 Kč. Pak čeká, jestli naprší. Střední sedlák s 50ti hektary potřebuje milion jen tak na všechny potřeby. To není jednoduché. Tak se prostě přirozeným zákonem trhů, konkurzů a ztracených existencí vracíme k tomu, co tu bylo před dvaceti lety – k propojené velkovýrobě. Výrobou paliv a hnojiv počínaje a vakuováním masa konče. Jen s tím rozdílem, že předtím to v rámci JZD alespoň teoreticky patřilo všem, dneska to plně prakticky patří jednomu – Babišovi.

          • XY napsal:

            Inu, Vidláku, říkám, že jsem nepozorný pozorovatel, neznalý čísel, leč můj popis je z kraje, kde se nikdy cukrovka nepěstovala, obilniny, včetně kukuřice na krmení ano. Brambory velice – a skvělé. Něco lnu, sem tam ten mák, krmné směsky. Dnes především řepka. Bývalý kolchozní areál jest proměněn ve sklady jakýchsi velkofirem a dílny místních řemeslníků; střechy kryjí fotovoltaické panely, případně díry – osud těch děravých staveb se zanedlouho naplní. Projíždívám na své „panství“ dědinou, kdež udatně smrdívaly velkochovy vepřového – dnes tam ční v teskné osiřelosti toliko modrá sila Vítkovice na krmnou směs nebo na co. Nelze popřít, že to bývalo obyvatelům těžké sousedství. Jeden kolchoz se udržel při životě v dědině přes kopec; podle stavu jeho budov a strojního parku to vypadá, že hospodaří tak šul-nul, ale všichni jsou rádi, že tam je a poskytuje místním obživu.
            Víte, přijde mi to opravdu bizarní: Ještě na počátku nového tisíciletí jsem žasnul nad velkolány francouzských zemědělců – tedy nejspíše agronomických velkofirem – zatímco v tom kraji se všichni snažili urvat své proužky i lány do svých rukou – načež je pronajali nebo prostě nechávali ladem. Cosi je špatně v dědině, kde jediná práce je na místní pile, případně v nárazové výpomoci asi třem větším hospodářům – a pak už jen v 15 km vzdáleném okresním městě. A čeho je mi líto, to je úpadek kdysi docela sličné krajiny.
            Mmch – těší mne, že domácího cukru je hojnost; méně mne těší nesoběstačnost v mase, potíže „mlékařů“ a tak. Tož, su nějaké melancholické.
            Přeji hodně zdaru a pěkný večer vespolek.

          • Vidlák napsal:

            Nevím tedy důvod, proč by zrovna v tom nejhorším kraji na zemědělství mělo růst obilí. Naopak, skoro bych řekl, že je nejlepší, když to tam zabere les, nota bene, když tam bude hájovna, hajný, černá zvěř, lovy s Rakušáky za těžké love, prodej Interlovu, prodej dřeva (nikoliv rabování dřeva), výroba štěpek, atd atd.
            Když dokážeme dost obilí vypěstovat v Polabí, proč bychom ho měli pěstovat na Vysočině? Když dokážeme vypěstovat brambory v jižních čechách, fakt není důvod je tahat do hor. Maximálně kvůli šlechtitelské stanici.
            Prostě máme půdy víc než dost. I když se mraky hektarů zastavěly sklady a dálnicemi, stejně máme nadbytek osevní plochy. Jen není zrovna ideální, že ji už skoro z půlky vlastní sám jeden ministr financí.

          • kchodl napsal:

            vonrammstein:
            To jste mi nasadil brouka do hlavy – jsou kamiony ve stádech nebo hejnech ? Ještě by to mohly být roje. Musím se na to podívat důkladněji.

            Také z hlediska spojení je to zajímavé – fungují jako virtuální spoje (ala TCP) nebo jako samostatné datagramy (UDP) ? A jaké má takový kamion priority – jde dráhou nejkratšího času jako světlo nebo dráhou nejmenšího mýta nebo dráhou nejlevnějších paliv nebo děvek nebo čeho ?

            Prozkoumám to.
            🙂

          • vonrammstein napsal:

            Kombinace toho všeho. Je to nelogické, ale na kamionech ad hoc stejně nic logického není. Roje ovšem nevytvářejí zcela určitě, ty se týkají jen vozidel pod tři a půl tuny.

          • Evix napsal:

            Hm, Vidláku, tak teď vám nerozumím, proč by měla být práce v zemědělství jen v Polabí a ne na Vysočině či v Beskydech..
            Kukuřice se dnes šlechtí i na kratší vegetační dobu (používá se více do Bioplynek 😦 ) a tak doroste i v podhůří, pochopitelně ne na Lysé Hoře, tam to nikdo nedělal…
            A stejně jako YX vidím kam to spěje, práce nikde, sice vzduch čistý, pokud se neřeže dřevo motorovkou či neseče benzínovou sekačkou tráva…A dál, to by nemohlo být zemědělství ani v Rakousku, nebo ve Švýcarsku…A to nemluvím o zemědělství ve Finsku, Norsku či Švédsku, daleko horší klimatické podmínky…

        • jezevec napsal:

          jako obvykle vám tam vidláku svítí jen ten nárok a chybí jeho aritmetická podstata.
          a tomu zaměstnavateli prosím – taky někdo dát byt, dát fabriku, dát zakázky, dát dobrou platební morálku odběratelů, dát prachy na investice a slunce v duši, aby byl nažraný a spokojený a mohl blaženě přežvykovat a dobře podnikat? jistě by to zvedlo jeho mrálku i pracovní výkony, ale jaxi mám tam chybí asi tak tisíc miliard dolarů. nebo někdo zaměstnavateli dát prachy na „dostatečné“ mzdy všem zaměstnancům?
          nebo náhodou ten zaměstnavatel ÚPLNĚ STEJNĚ JAKO ZAMĚSTANEC taky jen dře s vědomím, že neví, zda dostane výplatu a jaká bude, jakou další daň a poplatek a podobně si na něj stát vymyslí, jestli bude mít dost kšeftů a jestli mu odběratelé zaplatí? (nemluvím o babišovi mluvím, o živnostníčcích táta a syn, kterých je podnikatelů drtivá většina). nebo jsou taky v situaci – milý zaměstnavateli, dělej, doj, doj, doj, a až nadojíš, tak pak si hoď korunou, kolik a zdali ti za to tvoje mlíčko dáme, jestli to vůbec zaplatíme, a co ti z toho ještě zkoruhneme. jakej je v tom kurva asi rozdíl?????

          a ještě jednou se ptám, co chcete udělat s tou nenulovou a neustále rostoucí massou lidstva, jejichž výkony i za stavu naprosté blaženosti prostě NESTAČÍ na to, aby vytvořili hodnoty na nakrmit, napojit, oblíknout, dát byt, dát zábavu, nedejpříroda perspektivu a přebytky na důchod.
          jste tedy zastáncem garantovaného minimálního příjmu na zkušební dobu – dát všem blahobyt, a pak pokutovat ty co si na něj nevydělají?
          kdo vydělá na ten pokus, než se to zjistí?
          a oni ty lidi pak půjdou dobrovolně a bez revoluce do té pastoušky a makat za žvanec, když naznají že jsou mimo dosah?
          zelený strom života, pane vidlák. zkuste si zaměstnat tak deset lidí, vymyslet pro ně práci, prodat jí, získat za to peníze, a splnit všechny závazky ke státu.

      • kočka šklíba napsal:

        Ne podle mého to špatně chápete, jako skoro vždy. Vidlák se svými příměry snaží vysvětlit, že spokojený člověk pracuje lépe. Že je nutné i pro ostatní, co si o sobě myslí, že jsou ti lepší, chytřejší a mají „nárok“ na vysoké příjmy, je důležitý každý spokojený člověk s dostatečným příjmem, a to nejen jako tvůrce hodnot ale i jako spotřebitel. A že ti co si o sobě myslí kdovíjak nejsou výjimeční a úspěšní, měli v životě štěstí a nejsou zase o tolik schopnější nebo pracovitější než ti méně úspěšní nebo i neúspěšní.
        A nakonec, že bez bankéřů, účetních, poradců atd. se v nejhorším obejdeme (bez některých se obejdeme vždy), ale bez jídla a uspokojení základních lidských potřeb, které zajištují většinou ti tzv. méně úspěšní, se neobejdeme nikdy.

        • jezevec napsal:

          s vaším názorem zajisté nelze nesouhlasit. rady poradců jsou úplně nahovno, ostatně proto jim lidi cpou prachy horem-dolem, jen aby pak dělali něco jiného. účetnictví stačí chvilku počkat, a ono se spočítá samo – když má dobrou náladu, tak i samo podá daňové přiznání a samo za sebe ručí. a ostatně proto má výrobce žrádla daleko větší plat než ten bankéř – společnost si ho prostě více cení, a tak může cenu své práce šponovat téměř do nekonečna. podobně jako cenu své produkce.
          ještě by mně zajímalo, u koho ti chytřejší uplatňují svůj „nárok“ na vyšší příjmy? u toho povlu, co kupuje jejich zboží? ale jdi, číčo.

  16. Suchec napsal:

    Schopnost chápat význam psaného slova je u některých naprosto nulová, nebo jen hází veksl.. 🙂
    Vidláku, velké plus 🙂
    Na zahradě mi krásně kvete třešeň. Ta snad dá nějaký užitek. 🙂
    A nějaký fagan lítá po lese se čtyřkolkou. O tom stromku přes cestu ještě neví 🙂

    • Šims. napsal:

      To, abyste si narychtoval na auto modrý maják, protože budete muset s tím hochem odjet do nemocnice, volat sanitku je zbytečné.

    • kchodl napsal:

      Zvláštní, jak takový stromek přes cestu upadne jen tak sám za zatáčku nebo stoupání, za které není vidět, že ? Nebo že někdo vytrousí kulatinu do vysoké lesní trávy.

  17. Šims. napsal:

    K tomu co napsal Vidlák není potřeba nic dodat. Zkrátka nám dokonale vysvětlil, jak je to na tom dvoře co to tam krákoře a kdo chce pochopit – pochopí, kdo nechce bude tvrdit, že na tom dvoře stál ještě trakator.

  18. kopelman napsal:

    Vidláku, geniální! Váš text by mohli rovnou přijmout na tripartitě jako novou společenskou smlouvu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Dokonce si myslím, že váš text splňuje podmínku srozumitelnosti dle NOZ, tedy pochopitelný pro „osobu průměrného rozumu“ a nikdo by nemohl vznést námitku neúčinnosti ustanovení, která druhá strana nemohla rozumně očekávat 😉

    • Firefly napsal:

      12. Sedlák chápe, že ke zvířeti, které již není k užitku, nelze mít nostalgický vztah. Ano, kravka vydojila a porodila, slepička snesla, ale když nastane jejich čas, nelze zvířátka krmit bez užitku. Slepička příjde do polévky, kravka do uzenin.

      • Vidlák napsal:

        a čeledín se nechá dožít na vejminku…

        • Občan napsal:

          Zestárnuvší čeledín se vyrazí a kde a jak zhebne, to hospodáře absolutně nezajímá.

          Na vejminek se šoupne práceneschopný bývalý hospodář. A vejminek, to býval fakt „pocuc“. Samozřejmě existovaly vyjímky a o stařečky bylo dobře a s láskou postaráno. Jenže vyjímky vždy potvrzují pravidlo.

          • Vidlák napsal:

            Mňo, dědeček to vypráví jinak… ale možná si jen zvyšuje zásluhy z mládí. Čeledín se nevyhazoval, protože patřil tak nějak do rodiny. Ale to ve městě nikdo nepochopí. Patřit tak nějak do rodiny, to není nikde napsané, nikde spočítané, neprošlo to parlamentem, nepíšou o tom noviny a tak mají lidi pocit, že to neexistuje. Ale ono to existuje a tvořilo to dlouho základ vztahů. Ne, nebyly ideální a nežilo se v nich moc svobodně. Ale člověk se najedl (sice jen ovocných knedlíků).

          • Občan napsal:

            Vidláku,
            zcela jistě to v některých sedláckých rodinách takto fungovalo. Ale protože opak byl pravidlem, již za c&k mocnářství došli legislativci k závěru, že selské služebnictvo (čeledíni a děvečky) je bráno u huby příliš a upravili jeho právní postavení vč. odměn za práci, a to poprvé v r. 1850 a dále pak v r. 1916.
            Hned po zřízení republiky došlo k dalším změnám postavení služebnictva jako takového legislativou upravující délku pracovní doby, délku odpočinku a v r. 1919 i minimální mzdy.

            Vejminky nikdy nesloužily služebnictvu, ale vždy pouze práceneschopným rodinným příslušníkům. Od r. 1811 (od přijetí ABGB) byly řešeny písemnou smlouvou, která měla odstupujícímu (nemocnému, starému, invalidnímu) hospodáři zajistit střechu nad hlavou, trochu otopu a něco do huby a na sebe (v podstatě se senioři stávali věcným břemenem na dožití). Podmínky trpěných rodinných příslušníků asi byly dost příšerné, když již v r. 1811 považovali legislativci za nutné jistit jejich přežití písemnou smlouvou.
            Služebné smlouvy byly sjednávány na pouhý 1 rok, a to od listopadu do listopadu (logicky, už byla hotova všechna venkovní práce). Takže vysloužilý čeledín či děvečka prostě a jednoduše nedostali další smlouvu; co s nimi bude dál, to sedlák neřešil. Nechat je utratit jako nevynášející zvířata nemohl a tak je prostě ignoroval.

          • Vidlák napsal:

            Samozřejmě netvrdím, že podmínky byly idylické.- Na začátku jsem řekl, že za posledních 200 let nevyprodukovala vesnice žádné sociální hnutí, žádnou revoluci. Ačkoliv dalších sto let dřív produkovala vesnice selské války jednu za druhou. Chody počínaje a bitvou u Chlumce konče. O Husitském hnutí ani nemluvě.
            Prostě za posledních 200 let se na vesnici dalo žít. Ne bohatě, ne skvěle, ale dalo se žít. Existovalo dost nepsaných pravidel, jak to udělat aby staříček a stařenka žili. Jasně, umíralo se po čtyřicítce, člověk do poslední chvíle pracoval, ale na poli má práci i přestárlý. Dědeček, co s námi bydlí v devadesáti okopává naši zahrádku. Já ji zořu, zaseju, nachystám, ale on tam běhá celý den s motyčkou. V době bez pesticidů a Monsanta to bez takových stařečků prostě nešlo. Plevel by byl všude.
            Kamarád co má zahradnictví přednostně najímá důchodce… ne proto, že by byli levnější, nejsou, pracují pomaleji, ale proto, že se nebojí těch nekonečných řádků, znají to.
            Stařeček se hodil, dokud nepadl. A protože medicína taky moc nebyla, padl zpravidla celkem rychle. Kurňa, jak mně bude dědeček chybět. Je mu devadesát, každé poledne potřebuje tři hodiny spát, ale i při tom ráno vstane první, nakrmí, okope, sníh zamete… a sám a rád, protože být užitečný, to je pro psychiku povzbuzení.
            Myslím, že to kdysi nebylo moc jiné. Prostě to bylo natolik snesitelné, aby v lese nevznikaly party čeledínů bez práce, co by si do vesnice chodily na zboj.

          • vonrammstein napsal:

            Vidláku? Klobouk dolů. Začínám Vás mít rád.

  19. tresen napsal:

    Tak jak to krmičovo moudro shrnout jednou větou?

    Kdo chce dojit, musí krmit!

    Pro dojnice pak platí:
    Když chci, aby mi nasypali do koryta, musím se nechat podojit.

    Ale bacha na přimíchané drogy, milá krávo. Závislost se léčí jedině na jatkách.

    • Občan napsal:

      Nikoli, Třešni.
      Dojnici bez předchozího napasení nebo/a nasypání do žlabu nepodojíte, ani kdybyste se na hlavu stavěla a krávu mlátila a řvala na ni. Hladové krávě se prostě a jednoduše neudělá mléko. A pokud ji dožerete opravdu hodně, zabije Vás.

      Ale nechme příměrů.
      „Lický zdroje“ jsou odolnější a vynalézavější než sudokopytníci a tak na sobě nechají poněkud déle štípat dříví a prostředky k přežití si nakonec nějak opatří. Ovšem i „lický zdroje“ mají své trpělivostní limity a ve finále umějí být v zabíjení o dost vynalézavější než sudokopytníci.

      Chytrý zaměstnavatel dbá o to, aby jeho zaměstnanci měli co do huby, střechu nad halvou, děti ve škole, byli zdraví a měli nějakou tu zábavu.
      Velmi chytrý zaměstnavatel jim to všechno poskytuje VE SVÝCH zařízeních za JEJICH peníze, které SI syslí VE SVÉ bance; taže si zaměstnanci ani neuvědomí, že se vlastně stali otroky. Má to ale drobnou vadu na kráse – Baťa fungoval jen do okamžiku, dokud byl v ČSR jediný svého druhu a měl státní podporu. Jakmile se přemístil na kanadský „otevřený trh“, zbankrotoval.

      To, co neúspěšně vyzkoušel „globálkapík“, už před ním vyzkoušeli nacisté. Rovněž neúspěšně.
      „Lický zdroje“ lze vysávat jen do určité míry a jen po určitou dobu. Pak jejich výkon strmě klesá a nakonec pomřou nebo se vzbouří.

      • tresen napsal:

        Bude vám lépe vyhovovat formulace „když chci, aby mi sypali do koryta, musím počítat s tím, že mě budou dojit“ ?
        Jestli ano, jsme ve shodě.

        • Občan napsal:

          Ano. S tím automaticky počítá každý příčetný námezdně pracující.
          Záleží ovšem na míře a způsobu dojení.
          Pokud krávu vydojujete příliš moc a příliš často, ztratí mléko nebo/a dostane zánět vemene. Tedy přestane dojit; v lepším případě. V horším případě na zánět vemene zemře.

      • tresen napsal:

        Prosím vás, o tom Baťově bankrotu dejte do placu nějaké podrobnosti. Ze kterých pramenů čerpáte?

        • jaa napsal:

          tresni, máte-li známé v ČT, tak začátkem 90 tých let o tom byly dva hodinové dokumenty. Ju a taky existuje knížka o Janu Antonínovi. A kde to je docela jinak. Byla jsem na semináři o genealogii a pan prof. plácal obvyklé nesmysly. když jsem mu připoměla tyto dokumenty, udělal kotrmelec a řekl jak to vlastně bylo. Jo a taky, že ty tzv. sociální výhody byly vlastně Antonínovy. Pak to zapadlo časověě, protože veleslavný Tomáš zemžel 1932 a hodně věcí pak dávalo smysl, Jo neby Baťa jako Baťa. .

    • XY napsal:

      Hm, doporučuji ryzí české lidské pořekadlo: Dej krávě do držky, ona ti dá do dížky…

  20. zemedelec napsal:

    Vážení.
    O trochu dřív uzavírám diskusi.
    Není nad dobrý řízek a o tom to celé je.

  21. VaclavP napsal:

    Vidláku, je to trefné, škoda že nepřišla další vesnická detektivka, ta minulá se opravdu povedla

  22. klik napsal:

    pozastavím se nad argumenty Fagana – nechce se mi věřit , že evidentně vzdělaný člověk si nedovede dát tak samozřejmé věci do souvislostí. Když opominu teze o vzdělanostní ekonomice – častý výraz mnoha ekonomů, pod kterým si nedovedu představit konkrétní realizaci – co se naskytá v této ekonomice pro řidiče, uklizečky, prodavačky, dělníky atd. I když prognozy technologickeho vyvoje mezi ohrožené profese řadí např. i učitele a střední technický stav.
    K těm souvislostem – když pro nic jiného, tak třeba pro ochranu a udržení půdního fondu – erozí zničenou ornici prostě nevyoutsourcujete či nevyrobíte během pár let. Můžete se na to dívat jako na strategiskou investici – armáda je zaplaťpánbu taky zatím zbytečná a přesto ji nerušíme. Ostatně zde tolik probírané téma Ukrajiny a bezpečnosti Evropy ukazuje, jak je dobré nebýt zcela závislý nejen energeticky, ale například i potravinově.
    Drobná zkušenost z Curychu 90. let na dotaz proč místní nakupují u zelináře. který byl násobně držší než supermarket jsem dstal přednášku o tom že za jejich peníze pošle zelinář svého syna do místní školy a dá práci místnímu řemslníkovi při rekonstrukci svého bytu, zatímco německý majitel si zisk stáhne mimo Švýcarsko. Pro mě přijatelná a sympatická forma nacionalismu či patriotismu – jak je komu libo.

Komentáře nejsou povoleny.