Když logika a svědomí dostávají na frak


napsala  Věra  Říhová

Při sobotní diskuzi to vypadalo, že se hádáme o blbostech a jsme na sebe naštvaní. Přesto mě ta diskuze připadala jako debata mezi přáteli, kteří si ujasňují pojmy a dojmy. Čtvrstoletí svobody nám vzalo kolektivní pravidla, kolektivní logiku, kolektivní snášenlivost, spolupráci a podporu, především kolektivní pojmenování. Pravolevá politika, ve které pravice využívá levičáckou nákladovost a levice pobírá pravičáckou ziskovost, jeden křičí čehý a druhý hot, kde se ekonomika rozložila na tolik, že už jí nerozumějí ani ekonomové, nás občany uvedla v totální zmatek. To, co bývalo v době blahobytu normální a správné, se v době krize mění ve špatnost, kterou těžko obhajujeme a to často sami před sebou.

Vidím, slyším a cítím to kolem sebe. Mezi příbuznými, přáteli, spolupracovníky, sousedy. V poslední době musím téměř ke každé své větě uvést podrobné vysvětlení, jak jsem to myslela, a o které pevné body se opírám, stejně jako ostatní musí občas vysvětlit mě, co mají na mysli. Protože každou situaci lze nahlížet z několika pohledů, nejen ze dvou jako rub a líc. Není pravda, že každá mince má dvě strany, to je černobílý pohled na svět, každá mince má ještě svůj obvod. A to je právě ta třetí strana, kterou každý den držíme v ruce a nevidíme ji.

Je velmi málo pojmů, o kterých můžeme naprosto jasně říci, že jsou pouze černé a tedy špatné, například zabití, znásilnění a vůbec fyzické ubližování bližním, o psychice to většinou tušíme, ale nerespektujeme. O všem ostatním můžeme spekulovat, dohadovat se a podle okolností se rozhodnout.

Dnešní ekonomika je jako mince postavená na výšku, rub i líc jsou vystaveni očím současně a lidé se hádají, která strana je důležitější a platnější, neboť každý obhajuje tu, kterou více vidí nebo vidět chce. Ze složitého současného světa vidíme každý něco a pouze vzájemná diskuze může podat dostupné informace širšímu okruhu lidí, kterým se doplní mezery v jejich obzoru a kteří se mohou společně dohodnout na pevných pojmech. A dojmy už pouze dokreslují čárky na obvodní straně.

Od politiků něco chceme, ale mnohdy sami nevíme pořádně, co by to přesně mělo být. My vlastně ani pořádně nevíme, co je správné a co je špatné. Protože to, co jednomu vyhovuje, to druhého sráží k zemi. Je to ale pouze v našich rukou, abychom se domluvili a svoje dojmy a pojmy si ujasnili. Dnes, po vládě tendru Nečas – Kalousek – Drábek, si lidé ujasňují své postoje a rozdělují se do několika táborů. A přesvědčují ostatní o důvodech svých požadavků.

Společnost už není líná chudina kontra pracovitý boháč, už se nám vyčlenila pracovitá chudina a líní boháči, což nutně vyvolalo poptávku po ujasnění pojmů, co je spravedlivý zisk a poctivý náklad. Krize způsobila, že najednou chybějí peníze, kterých bylo dosud dostatek, a proto se o ně nikdo příliš nestaral, a občané se začali ptát, kam se peníze ztrácejí a jakým způsobem se přerozdělují. Vzájemná nenávist se šíří krajinou a na svět se derou různé fóbie, mánie, zombie, kostlivci vypadávají ze skříní, zoufalstí a strach lidem zatemňují mozky, nebo se je snaží umlčet drogami, alkoholem, adrenalinem, lhostejností a falešnou radostí ze života. Logika dostává na frak. A vlastní svědomí, pokud ho člověk má, se začíná ptát.

Začnu konkrétním příkladem, na který jsem si vzpomněla při pondělní debatě o poplatcích u lékařů, je to příběh dnešního uvažování naštvaných lidí. V nemocnici jsem si na konci pobytu podala tiskopis z pojišťovny k potvrzení doby pobytu. Sestřička se rozhořčila a řekla přesně toto : „To nechápu. Se tady lidi přes měsíc válej na státní útraty a eště za to chtěj peníze.“

………….

………….

…………

…………

…………

Asi tak dlouho mě trvalo, nežli jsem si uvědomila, že to myslí vážně a chvíli jsem nevěděla, co na to říci. Pak jsem jí na to odpověděla, že jsem si u nich prožila tolik bolestí a psychického utrpení, že jsem si to válení ani moc neužila. A že jsem té pojišťovně za všechny ty roky darovala tolik peněz, že si snad můžu něco vybrat, když na to mám nárok. Ale při pohledu na ni, jak je utahaná, a s vědomím, kolik za to bere mzdy, jsem na chvíli měla opravdu blbý pocit. Sama sebe jsem musela přesvědčovat, že jednám spravedlivě a poctivě, přestože jsem přes měsíc čerpala sociálně solidární zdravotní systém, doma jsem ušetřila za jídlo a energii a teď ještě chci za to od pojišťovny zaplatit. Logika chudé utahané ženy mi rozhodně příjemná nebyla. Pamatujete ještě, kdy a od koho jsme takové řeči poslouchali ? Podle tvrdě pravicové rétoriky jsem vlastně zloduch. Nebo jsem ta chytrá a úspěšná, co se uměla včas zabezpečit na horší časy ? Je to líc nebo rub jedné mince ?

To samé jsme v sobotu probírali v diskuzi. Je stavební spoření zneužíváním společného státního účtu a odíráním chudých nebo je to chytré a poctivé zabezpečení na horší časy popřípadě na lepší zhodnocení vlastního života ? Je prochlastání sociálních dávek svobodné právo příjemce peněz nebo je to zločin páchaný na daňových poplatnících a především na dětech, pro které jsou dávky určeny ?

Tady jsme narazili na absurditu pravičáckého myšlení skloubené se sociálním cítěním. Protože to, co nás dosud od revoluce provázelo, bylo pravičácké právo na zisky doprovázené levičáckou sociální podporou, chcete-li dotacemi, úlevami, podporami. Ono se to dosud snadno bralo, když se braní považovalo za chytrost a úspěšnost, ale tváří v tvář nespravedlivě postiženým lidem, kteří si svou životní situaci nezavinili a přesto tvrdě pykají za chyby těch chytrých a úspěšných, se ozývá svědomí poctivosti a solidárnosti.

Ideologický guláš. Podpořený ekonomickou krizí, která stále více rozevírá nůžky mezi chudinou a bohatými, a která pomalu stahuje střední, dosud dobře zabezpečenou třídu, mezi chudinu. A tam se jí rozhodně nelíbí, neumí tam žít a hlavně nedokáže psychicky unést společenský pád z pozice lepšího člověka mezi primitivní, špinavé a zubožené jedince. Já jsem o tom jednou napsala článek „Nejsem zvíře“ do BL, v návalu emocí nad smrtí své dlouholeté přítelkyně Milady. Její dobrovolná smrt mi změnila život. Začala jsem se úplně jinak dívat na svět kolem sebe, především proto, protože jsem jako odezvu na svůj článek dostala spoustu e-mailů odsuzujících zoufalou ženu jako neschopného lenocha, který si nic jiného nezasloužil. Její občanská vina spočívala v tom, že zestárla a onemocněla. Podle mnoha občanů se stala nadbytečnou společenskou jednotkou, které je nutno se zbavit, kdo nedokáže přežít jako zvíře v přírodě, má jediné právo – právo na smrt, aby nezatěžoval už tak malý rozpočet.

Boj o holé přežití se stal jedinou životní motivací pro spoustu našich spoluobčanů, počet mrtvých obětí dnešního systému narůstá a ti, kterých se to zatím netýká, se začínají zabředávat do problému, zda náhodou nepřispívají k záhubě slabších článků společnosti.

Vidím, slyším a cítím to kolem sebe. Když se mi kamarád začne omlouvat za to, že pobírá dividendy, které já nemám, a snaží se vysvětlit, jak k nim poctivě přišel, já mu musím vysvětlovat, že je to v pořádku, že mu to nezávidím ani se necítím o něco ošizená.A pak mi

řekne, že ho ty peníze vůbec netěší, protože se cítí jako parazit, jako spolupracovník zla. Sedí doma v důchodu a bere peníze, které vydělají zaměstnanci s mizerným platem. Jeho svědomí pracuje na plné obrátky.

A přesně takhle uvažuje spousta dalších lidí. Já chápu i toho Vlka. Je to člověk poctivý a spravedlivý a teď mu nějaký Kchodl a Říhová tvrdí, že okrádá chudáky. Pro poctivého a spravedlivého člověka je těžké přijmout myšlenku, že dostává něco, co je jiným upíráno. Kchodl si to uvědomuje a proto si takovou výhodu nehodlá pro sebe brát. Proč ale ti, kteří si ji vezmou, mají špatné svědomí a snaží se hledat argumenty pro svou obhajobu, že nedělají nic špatného ?

Lidé se dnes začínají dívat na svět jinýma očima. Očima krize, která nám staví před oči ubohost svého vlastního principu. A lidé, kteří se mají dobře, se musí dívat do očí lidem, které krize stáhla ke dnu, což je nejtěžší, jedná-li se o rodinné příslušníky a životní přátele.

Další příběh .

Znám podnikatele, který začal opravdu od píky a svým úsilím si vybudoval malou stavební firmu. Zákazníkům účtuje 150,- Kč za hodinu práce a zaměstnancům vyplácí 50,- Kč hrubého. 100,- Kč za každou hodinu každého zaměstnance zůstává jemu, Platí z toho veškeré firemní náklady včetně mzdových. Za dobu fungování firmy si koupil již druhý dům, luxusně je zrekonstruoval, před barákem má 3 luxusní auta a jednu dodávku, 2x ročně jezdí na zahraniční dovolenou a 1x do lázní. Jeho zaměstnanci třou bídu s nouzí, neboť pracují za minimální mzdu, jsou utahaní a naštvaní. Hodně lidí mu dává najevo, že je zloděj, protože si svůj životní nadstandard hradí z práce nejenom své, ale hlavně z práce svých zaměstnanců. Rád o sobě říká, že je lidumil, protože dává lidem práci. Pravdu mají obě strany, ale přeci jenom je tu jakási pomyslná hranice, kterou pan podnikatel překročil, a nechce si to za nic na světě přiznat. Kdyby neměl firmu se zaměstnanci, ale družstvo nebo sdružení živnostníků, musel by se s ostatními poctivě dělit o zisky i náklady a všichni by byli na tom přibližně stejně.

Zdá se, že tento člověk má úplně všechno, hodnou a věrnou manželku, vystudované bezproblémové děti, majetek, svobodu i spoustu splněných snů. Přesto mu něco chybí. Čest. Společenské uznání. Chybí mu přesně to, co se za peníze koupit nedá. Svou vlastní prací a svým rozumem se dostal do společenského postavení, o kterém snil, měl by být spokojený, ale není. Zůstal bez přátel, příbuzní se s ním nestýkají, nikdo mu nic nezávidí a nikdo jeho životní úspěch neoceňuje ani nesdílí. Navíc, ať chce nebo ne, cítí, že mu okolí vnucuje vinu za obohacování se na druhých. A já vím, jak mu to sousedé dávají najevo, viděla jsem pohledy jeho zaměstnanců a cítila jejich nenávist vůči němu, Jejich pracovní úsilí odpovídá výši minimálního platu. Pan podnikatel se nyní rozhodl, že zaměstnancům zvedne mzdu o 50%. Zatím nenastalo ve firmě ani v okolí příměří, zatím vládne vyčkávací ticho, protože nikdo nevěří v prozření páně podnikatelova. Panu podnikateli se svoboda začala zajídat, protože pro něho znamená společenské vyhoštění a chce se vrátit k přátelům a příbuzným. Přeji mu, aby se mu to povedlo.

Čtenáři jistě sami najdou spoustu dalších životních příběhů, spoustu témat, která mění naše myšlení současně se změnou politicko-ekonomické situace dnešní doby. Vlku, díky za Kosu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Věřina cesta se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

109 reakcí na Když logika a svědomí dostávají na frak

  1. Hudec napsal:

    Věro Říhová,
    váš příměr s mincí o třech stranách je excelentní. Ano, i já znám příběh podnikatele/politika, který se opravdu a poctivě snažil několik let, dávno po tom co zbohatl, získat „lepší občanku“, tedy uznání lidí, jejich nikoliv jen respekt (ten celkem má), ale i úctu, přátelství a porozumění.
    Musím bohužel konstatovat, že ačkoliv jeho snaha byla upřímná, byť poněkud neumělá, byla celkem marná. Asi překročil hranici, z níž není návratu.

    • strejda napsal:

      Hudče, i lidé jsou jako sloni a hodně si pamatují. Jednou špinavý se nikdy pořádně neočistí. Ale ukáže se skutečný charakter. Pokud jeho snaha je opravdu upřímná, tak v ní bude pokračovat až do konce. Pokud ne, byla to jen póza za kterou si chtěl koupit uznání. Pouhý obchod, který mu nevyšel. Slza neukápne.

  2. Karel napsal:

    Zajímavý článek. Popis onoho podnikatele, který se nemá za co stydět a má být hrdý na to co dokázal mi jen potvrzuje malost závistivého človíčka.
    Mám kamarádku, která žije už čtvrt století v USA. Přestěhovala se do čtvrti, kde, jak říká, její Volvo nezapadlo mezi Audi. Nezáviděla sousedům ty čtyři kruhy na kapotě. Snažila se, aby je měla taky.

    To je ten rozdíl mezi lidmi, kteří žili celý život ve svobodě a těmi, kteří umí jen závidět a čekat co pro ně kdo udělá. Ať se postarají jiní, vždyť to tak 40 let fungovalo. Proč se mám nyní snažit?

    A ano, kamarádka má dnes Audi.

    • jaa napsal:

      Hmm, má to Audi. Hmm jsou i lepší auta, takže se nemá čím chlubit. Je to jenom ubohost nebo česká malost. Já být na jejím místě bych si pořídila kolo či něco dvoukolého . Jestli si myslí že se jim tím vyrovná je ubohá jako v některých amerických serailech..
      Já tomuhle říkám podle jedné knihy KLETBA MALOSTI a docela příznačná je při čechy.ů

      • tresen napsal:

        Já bych spíš řekla, že je to jedno z prokletí, kterému je vystavena americká střední třída. Když se někdo vyšvihne na vyšší pozici, musí si k tomu pořídit jisté atributy: dobrá adresa, auto, lepší škola pro potomstvo. Povinná je taky účast na společenském či církevním životě a bůhvíco ještě.
        To by nebylo nic pro mě.

    • enyn napsal:

      Krásný den, to je toho – soused dojí Mléčnou dráhu … také se snažím. Páč jsem fréédomák a banánkapitalist k tomu!

  3. Bob napsal:

    Autorka nepochybně popsala model, který v naší frustrované společnosti „funguje“.
    Předešlu, že mám silné sociální cítění a jsem „levicově“ založený.
    Nicméně musím „pravicově“ konstatovat, že většina si za sví frustrace může sama,
    Vždy jsem pracoval jako zaměstnanec. Vždy jsem se snažil podat maximální výkon.
    Vystřídal jsem řadu zaměstnavatelů a v 95% jsem měl posit, že mé pracovní nasazení bylo oceněno.
    Můj „problém“ byl, že jsem se snažil práci pořádně odvést a pak jsem očekával, že to bude oceněno a nikoli naopak.
    A jsem u té zdravotní sestry a jí podobných.
    Když vidím přístup některých zaměstnanců, tak bych jim nedal ani tu minimální mzdu.
    Oni totiž nechtějí jenom „piodnikatelé“ rychle zbohatnout, ale často i zaměstnanci.
    Můj vstup však neznamená, že nesouhlasím s autorkou.
    Chci jen potvrdit, že ta pomyslná mince má opravdu mnoho stran

  4. tresen napsal:

    Paní Říhová, souhlasím s vámi, že lidé jsou různí a že na to, co dělají a jak se cítí, je možné dívat se z mnoha odlišných úhlů.
    Kdybych chtěla oponovat, našla bych ve vašem článků dost momentů, které mě zarazily, například tahle věta:
    …Čtvrstoletí svobody nám vzalo kolektivní pravidla, kolektivní logiku, kolektivní snášenlivost, spolupráci a podporu, především kolektivní pojmenování….
    Ale to nic. Vám by možná naopak připadalo nepochopitelné, že se na žádnou kolektivní logiku, snášenlivost, spolupráci či podporu, která by se nějak pronikavě lišila od dnešního stavu, nepamatuju.
    Já mám dotaz čistě technický, a to k té scéně v nemocnici s formulářem od pojišťovny. Vy máte nějaké komerční připojištění?

    • Věra Říhová napsal:

      Mám a hned dvě. Existuje jich více. Připojištění na 100,- Kč za den pobytu, dříve mělo vyrovnat poplatky v nemocnici, pak připojištění na pobyt s úrazem. Pak je na ztrátu výdělku, na úrazy s následkem a na ostatní se musíte zeptat nějakého poradce.

      • ros napsal:

        Paní Říhová, prosím, zkuste mně vysvětlit tuto vaši větu:
        „Podle tvrdě pravicové rétoriky jsem vlastně zloduch.“
        Opravdu máte pocit, že ta sestra na vás uplatnila „tvrdě pravicovou rétoriku“? Není to jen ideologická nálepka pro závist, která je v tomto případě zdůvodněná oprávněným naštváním sestry, že musí provést něco navíc, za co není zaplacena a profit z toho má někdo jiný, podle ní nezasloužený. Pokud ten formulář bude vyplňovat doktor v soukromé ordinaci, tak to zpoplatní podle svého ceníku. Ve veřejné nemocnici podle logiky – již jsme si to zaplatili v pojištění – je to zdarma a odpracuje to ta sestra. Je to drobnost, ale stokrát nic umořilo i vola a ona už nejspíš je v jeho situaci.

        • Věra Říhová napsal:

          Ano, takhle jsem tu sestřičku také viděla, jsem ráda, že má někdo stejný pohled na věc. Proč tvrdě pravicová rétorika ? Protože tohle jsme od ódésáků a topáků poslouchali několik let a spoustě lidem to tak zalezlo pod kůži, že by se dnes měl nemocný člověk propadnout hanbou za to, že si dovolil být nemocný. Já to právě prožívám a neustále řeším konflikty flákače, co zneužívá státní dobrodiní.

      • tresen napsal:

        Díky za vysvětlení.

    • JANK napsal:

      tresen:
      „Čtvrstoletí svobody nám vzalo kolektivní pravidla, kolektivní logiku, kolektivní snášenlivost, spolupráci a podporu, především kolektivní pojmenování….
      Ale to nic. Vám by možná naopak připadalo nepochopitelné, že se na žádnou kolektivní logiku, snášenlivost, spolupráci či podporu, která by se nějak pronikavě lišila od dnešního stavu, nepamatuju.“
      Hmm, už jsem pár let v důchodu, ale pamatuju se ještě na kolektivní logiku,snášenlivost,spolupráci a podporu, možná to tak všude nebylo,ale v mém prvním zaměstnání mě starší kolegové přijali velmi vřele a povzbudivě, kladli mi na srdce, ať se jen zeptám, když si s něčím nebudu vědět rady, že je vždy lepší udělat práci dobře, pomaleji a s jejich pomocí, než pokazit a předělávat. Nikdo se nebál, že je snad tím, že to zvládnu tak jako oni, připravím o práci-protože jsem mladší, ale po sametu se tato pomoc zkušenějších pomalu vytrácela, asi každý ví proč.

      • tresen napsal:

        Já jsem prošla několika pracovišti, i výrazně odlišnými profesemi, za totáče i po jeho konci, a nemohu napsat nic jiného, že dobrá atmosféra vždycky záležela na konkrétních lidech, rozhodnutých s maximálním klidem čelit všemu, co na nás valili shora.
        Mimochodem, doufám, že na moje působení na posledním postu budou mí podřízení vzpomínat jako na dobu pohody, vzájemné tolerance a ochoty pomoci druhému, když to bylo potřeba.
        Když mě nikdo nepochválí, musím se pochválit sama. 🙂

  5. český maloměšťák napsal:

    Click to access piketty_capital_in_the_21_century_2014.pdf

    Pan podnikatel pochopil, že je členem společnosti, která zatím není složená z majitelů kapitálu, robotů a nepotřebných. Zatím jsou pro něj lidé potřební. Zatím. Otázkou bude, co se stane, až budou potřební jen roboti, což je ale spojeno s další otázkou – kdo pak bude kupovat produkci, roboti to asi nebudou.

    I když jsem již slyšel názor, že pokud by se roboti naprogramovali přibližně jako člověk, mohli by tedy mít i podobné /i když jen nasimulované, ale to z pohledu na věc nevadí/ potřeby jako člověk, Ty potřeby by mohl být naprogramovány tak, aby jejich administrací ze strany majitelů kapitálu /otázkou je, zda i roboti by tak nebyli tím kapitálem, ale to zatím pomiňme/ došlo k tomu, že by již dále neexistovaly hospodářské krize, produkt by byl vždy v souladu s očekávaným vývojem, který by naopak odrážel potřeby majitelů kapitálu.
    Tak by vlastně existoval jediný problém – jak dosíci shody /a tak i koordinace jejich úsilí/ mezi různými potřebami majitelů kapitálu. Protože pak platí, že vždy se snadněji dohodne 10 lidí než 10 000 lidí, je asi nasnadě, jak by daný problém mohl být vyřešen ke vší spokojenosti – a sice tak, že se zatím nebude řešit vůbec, vše vyřeší tkzv. neviditelná ruka viditelně manipulovaného trhu.

    Tím ale není vyloučena i ta možnost, že by i při velkém počtu majitelů kapitálu nemohlo dojít k takové dohodě – například formou organizace tohoto společenství, kterou nazveme…dejme tomu že „demokracie“.

    Zkusím nyní popsat takovou fiktivní situaci, takovouto zatím tedy spíše jen iluzorní formu organizace výše popsaného společenství lidí -majitelů kapitálu. Tu demokracii.
    Každý člen společenství by měl disponovat mocí věci měnit dle své svobodné vůle, sílu a váhu této moci jednotlivce by upravoval zvláštní zákon /podobně jak dnes například upravuje onu “ bezplatnost“ v sektoru zdravotnictví/.
    Co 5 let by mohli ti, kdo o to projeví zájem, zvolit z kruhu svého společenství ty /kteří o to projeví zájem/ , kteří by rozhodovali nejen o tom, jak budou pro příště naprogramováni roboti. Toto uskupení takto zvolených nazvěmě…například parlamentem.
    Příslušníci parlamentu by samozřejmě byli během těchto 5 let neodvolatelní – to kvůli zachování jistého stavu pořádku, časté změny nemá rád nikdo, i evoluce je založena na změnách sice trvalých, ale pomalých….tkzv. pokrok je třeba zabezpečovat mírnými prostředky a vždy pouze v mezích zákona.
    Parlament by si zvolil tkzv. vládu – ta by pak vykonávala vládu i nad ostatními členy splečenství, například formou rozdávání dotací, vybíráním daní nebo udělováním milostí či amnestií /roboti by byli z amnestie již dopředu vyjmuti/..Parlament by tuto vládu kontroloval, například tím, že by jí kladl spoustu nepříjemných otázek.
    Pokud by člen vlády chtěl zůstat i členem parlamentu , musel by se vzdát parlamentního platu, pobíral by jen plat vládní. Tento plat by pobíral ale např. i v době, kdy by zasedal v parlamentu coby člen parlamentu a hlasoval o důvěře vyjadřované členy parlamentu členům vlády.
    V parlamentu by bylo možné jednak obchodovat s jednotlivými hlasy členů parlamentu, jednak by bylo možné tyto hlasy vázat do různých balíčků a ty například zastavit. Šlo by také prodávat pojistky proti poklesu cen takových balíčků. Pokud by ale v parlamentu shodou okolností zrovna měl hlasovat o nějakém zákonu kriminálník …a měl ve vlastnictví takový balíček /nebo dva/, tak tento by musel před hlasováním takové balíčky odevzdat do parlamentní úschovy, vyzvednout by si je směl až poté, co pro něj přijede policejní eskorta.
    Členům vlády by bylo zakázáno sledovat jiné členy vlády nebo je odposlouchávat, leda by jim to nařídil někdo přímo z Úřadu vlády a oba na to měli potvrzení vystavené někým z rozvědky.

    Takový by byl zhruba nástin oné demokracie.
    Doufám, že se vám to všem líbí. Mně se to líbí hrozně. zejména se mi líbí ta předvidatelnost, jak je vše pěkně organizováno dle zásad právního státu.

    P.S. Roboti by museli mít naprogramováno ve své hlavě něco na způsob např. Bible – kdy hlavním přikázáním by bylo např. “ Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud. Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní pochvaly.“.
    Přičemž Bohem bychom rozuměli zřejmě ten výše zmíněný parlament nebo Úřad vlády, potažmo rozvědku..
    Takovým způsobem by se to mělo robotům implementovat do softwaru, který je pak bude řídit na věky věkův. /samozřejmě že bude upgradovatelný !!!/

    Někteří roboti by pak mohli být třeba chlupatí, plešatí nebo tlustí, to aby se to celé více zlidštilo.
    Ale to je již jen detail…. na celé té věci to pranic nemění.
    A klidně ať jsou mezi nimi třeba i nějací nezávislí novináři nebo faráři, pokud nebudou dělat potíže….warum nicht ?

  6. zemedelec napsal:

    Paní Říhová.
    Naprosto perfektní příspěvek.
    Já bych to nazval,plujeme na stejné lodi.Měli bychom plout za vlajkovou lodí,jenomže i ta vlajková loď různě kličkuje,naklání se na obě strany a ta naše kličkuje ještě víc.Skutečnost je taková,že nemáme dobrého kapitána,důstojníci si dělají co chtějí,kormidelník každou chvíli dostane jiný kurz.Takže i cestující kroutí hlavou,kam plujeme.

  7. Občan napsal:

    Paní Říhová,
    technická 🙂
    „…Zákazníkům účtuje 150,- Kč za hodinu práce a zaměstnancům vyplácí 50,- Kč hrubého. 100,- Kč za každou hodinu každého zaměstnance zůstává jemu, Platí z toho veškeré firemní náklady včetně mzdových. …“

    Zákazníkům neúčtuje 150.- Kč/hod. Zákazníkům účtuje 150.- Kč/hod. ZA PRÁCI PLUS dalších několik set/hod. Kč za materiál, dopravu, energie atd. Takže to kilo je JEHO čistý „vejvar“.
    CELKOVÉ mzdové náklady (plat, odvody, bonusy, příspěvek na dopravu a stravování, BOZP atd.) patří v ČR mezi jedny z NEJNIŽŠÍĆH v celé OECD:
    http://student.finance.cz/zpravy/finance/384002-oecd-jak-vysoke-jsou-prumerne-mzdove-naklady-zamestnavatele-/ (Je to předloňský údaj, ale ono se to asi moc nezměnilo. Pokud ano, tak spíše k horšímu)

    • ros napsal:

      Proboha, občane, to je zase blábol, který jen dokumentuje rozdělení společnosti na my oni, pravý levý, černý bílý, které se stáje více prohlubuje. V tomto konkrétním příkladu je na začátku šílenost – 150 Kč za hodinu práce. To je dnes samozřejmě úplný nesmysl.
      „Takže to kilo je JEHO čistý “vejvar”.“ Prdlajs. Pokud ten majitel firmy bude postupovat poctivě (a minimálně to, že za ně platí soc. a zdravotní naznačuje, že alespoň o elementární slušnost se stará), tak ten mzdový náklad obsahuje také ty sociální a zdravotní odvody, a také náklady na dovolenou zaměstnance, úhradu mezd při státních svátcích, pojištění zaměstnanců (ve stavařině by to mělo být), pracovní pomůcky zaměstnanců, jejich dopravu na stavbu, náklady na mzdy např. účetní, v té ceně je také mzda těch, kteří získávají zakázky a také logicky majitelé společnosti, dokonce o ty svatá prostoto, by tam měl být i zisk zaměstnavatele, protože ten nese riziko (např. by měl platit lidi, když práce není).
      “ … ZA PRÁCI PLUS dalších několik set/hod. Kč za materiál, dopravu, energie atd. … “ Už jste snad někde viděl, že by odběratel platil za materiál v hodinové sazbě. Samozřejmě, může si zde přirážet, ale to je zase věcí odběratele.
      Z toho výše popsaného stavu profituje odběratel (práce jsou levné). Ale i jeho výhoda je diskutabilní, špatně zaplacení dělníci, odvedou odfláknoutou práci a i on nakonec zapláče nad výdělkem a v konečném výsledku nakonec také prodělá. (Ale ne jen na té stavbě, ale i tím, že jinde je třeba v pozici toho špatně zaplaceného zedníka). Že je výše popsaný stav naprosto neudržitelný, je nabíledni. Lidé musí být za dobrou práci dobře zaplaceni, ale jak to zařídit, když si stále nevidíme, že uštvaná špatně zaplacená sestra v nemocnici těžko vytvoří prostředí, které je pro pacienty příjemné. Kdy si uvědomíme, že stavět za vysoutěžené ceny, které odpovídají trabantu a požadovat dílo v kvalitě ferrari nelze. Ano, chybí kolektivní zkušenost. Nebo jen selský rozum.
      A navíc je tu další komplikace, jen o penězích to není. Ten podnikatel to již zjistil, ke své škodě pozdě.
      Jako paní Říhová o tom dokáže zatím uvažovat velmi málo lidí.

      • Občan napsal:

        Rosi,
        ubezpečuji Vás, že v takových firmách nic jako placená dovolená, nemocenská, jakékoli náhrady za cokoli – kupříkladu státní svátky, firemní pracovní oděv a obuv či drobné pracovní pomůcky, náhrada mzdy při nedostatku zakázek apod. NEEXISTUJE. Pokud zaměstnanec nutně potřebuje pár dní volna, tak to prostě sdělí majiteli a ten mu to buď povolí, nebo nepovolí. Pokud povolí, tak je takové volno ZÁSADNĚ NEPLACENÉ (formálně samozřejmě je vykázána dovolená).
        Pojištění SI většinou platí zaměstnanci sami – jak „pojištění na blbost“, tak úrazovku. Stejně tak dopravu na pracoviště.

        „Elementární slušnost“? Co to je? 😀
        Majitelé stavebních a logistických firem se takovými cizojazyčnými výrazy nezabývají.

        Pochopitelně, že odběratel neplatí hodinovku za materiál atd. Nedělejte ze sebe hlupáka.
        Odběratel obdrží fakturu, v níž je vyfakturováno vše, na čem se s dodavatelem dohodl předem.
        To, co je „fakturováno“ v hotovosti, se samozřejmě v žádných ZÚČTOVATELNÝCH dokladech neobjevuje. Že to nejde? Si pište, že to jde velice dobře a je to zcela běžná praxe 🙂

        Paní Říhová chce v lidech vidět to lepší z nich. Je to její právo a asi pro své přesvědčení má nějaký důvod.
        Já její názor nesdílím a mám pro to také mnoho dobrých důvodů.

        • okolojdoucí napsal:

          Už jsem konečně pochopil naši včerejší diskuzi. Vy se pohybujete mezi šelmami, kterým pravidla ani dobré mravy vůbec nic neříkají. Pak ovšem Vaše názory chápu, jen upozorňuji, že náš stát naštěstí zatím v úplném rozkladu není. Já osobně mám to štěstí, že se setkávám většínou s lidmi (včetně podnikatelů a živnostníků), kteří zákony a elementární mravnost dodržují. Občas narazím i na ty šelmy, to je bohužel pravda.

          • Občan napsal:

            Já se, pane okolohdoucí, pohybuji v reálném světě. Který je momentálně uspořádán tak, že na nějaké ideály se v něm nehraje.
            Samozřejmě že je o nich zeširoka hovořeno a publikováno, avšak nejsou realizovány.

            „Dobré mravy“? Ale samozřejmě, jak je libo 🙂 Mezi „dobré mravy“ patří zejména, že zaměstnanec je pokorný, nekonečně flexibilní, ochotně pracuje zadarmo kdykoli to jeho pán potřebuje, na příkaz vykonává jakékoli práce jež nejsou součástí jeho pracovní náplně a za všech okolností drží hubu a že stát/společnost (stejně jako zákazník) je tu od toho, aby byl odrbáván.

            Náš stát v úplném rozkladu je a ti, kdo mají nějakou moc nad jinými, dodržují zákony jen potud, pokud je jim to osobně ku prospěchu.
            Jistě – MEZI SEBOU – dodržují i jakési „dobré mravy“; tedy soubor behaviorálních pravidel sloužících k udržení uzavřené komunity. Skutečné dobré mravy – tedy obecná pravidla slušnosti, jež mají sloužit k udržení CELÉ společnnosti – jsou pro ně hliněnou tabulkou s nerozluštěnými hieroglyfy.

          • čtenář napsal:

            troufám si říci,že Občan se mezi žádnými šelmami nepohybuje a vše má odněkud vyčteno,značná část jeho názorů bude i vyčtena z diskuzních příspěvků.
            K tomuto troufalému tvrzení mě vede to,že jestli je to jeden a ten samý Občan,který je dlouho znám z diskuzí odkudkoliv,tak tomuto nemůže přes nedostatek času na nějaký reálný svět už zbývat čas.

          • Hudec napsal:

            🙂

  8. kopelman napsal:

    Napsat komentář k tak vynikající úvaze není jednoduché. Myslím, že dobře problém pojmenoval pan Hudec jako překročení hranic. Každé lidské jednání je spojeno s určitými neviditelnými hranicemi, které jsou akceptovatelné většinou v daném prostředí (rodině, obci, pracovišti, …). V dnešní atomizované hierarchické společnosti paradoxně nefungují nástroje kolektivní spolupráce přinutit odchylujícího se jedince vrátit do hranic, nebo vypudit z komunity. Např. asociálního středního manažera, který působí škody jak podřízeným tak firmě. Různých příběhů z rodin nebo firem by se daly napsat desítky. Souhlasím s tezí článku, že předpokladem slušné společnosti je vzájemná kooperace, kterou paní Věra pojmenovala ryzím českým slovem kolektivní.

  9. okolojdoucí napsal:

    Paní Říhová, mám podobné zážitky a pochyby. Sám pro sebe mám vysvětlení, že lidé potřebují vedle úspěchu, též uznání v očích druhých, a také vzájemnost. Jistě jste si všimla, že když v pravou chvíli uznáte něčí úspěch či zásluhu, nebo jen někoho pochválíte a vidíte, jakou má radost, že Vás to často strhne také a tu radost vlastně sdílíte spolu.

    Vzájemné uznání je mimo jiné i to, co drží pohromadě liberální demokracie. Nestačí jen formální vláda zákona, rovnost před zákonem a všeobecné volební právo. Jde též o to, aby si lidé mezi sebou „vyměňovali“ svá uznání. Jestli mám ale mít uznání pro druhé, musím znát i svou vlastní cenu, musím mít sebeúctu.

    Problém vidím v extrémech. Mít k dispozici (ano, tak to u fondů obchodujících s finančními deriváty je) násobky reálně existujících hodnot je extrémní, nelidské. Nezrušit běžný účet s kladným zůstatkem 700,- Kč a po třech, čtyřech letech být exekvován pro částku 112 tis. Kč je extrémní, nelidské. Dlužit jako země srovnatelná počtem obyvatel s ČR 6,2 bilionů Kč (Řecko) je extrémní, nelidské. Pobírat čistou mzdu za plnohodnotnou práci prodavačky ve výši 9.170,- Kč a platit mesíční inkaso na bydlení a základní služby ve výši 5.260,- Kč je extrémní, nelidské. Dlužit jako největší a nejvýkonnější evropská ekonomika 56 bilionů Kč, tj. hodnotu našeho HDP vytvořenou za 14 let, (Německo) je extrémní, nelidské. Šíbovat malými dětmi bez rodičů jen z administrativních důvodů je extrémní, nelidské. A tak bych mohl pokračovat.

    Přijde mi, že k největším zhovadilostem současnosti vede anonymita, patrně rodná sestra nelidskosti. Tak systém vytváření co nejvyšší hodnoty pro akcionáře obchodního řetězce vede k ponížení prodavačů a pokladních tím, že jejich práce a tedy ani oni samotní nemají valné ceny. Přitom samotní akcionáři či podílníci fondů z masa a kostí nepřijdou s tristním stavem „svých“ prodavačů a pokladních vůbec do styku.

    Vyvarujme se extrémů, v tom to celé je. Politické, daňové a další implikace nejsou jednoduché, to uznávám, ale odfiltrovat ty nejzjevnější nelidskosti by se podařit mělo bez ohledu na to, zda člověk klade větší důraz na svou osobní svobodu, nebo na společný zájem a solidaritu s druhými.

  10. Eddie napsal:

    Zajimava generacni vypoved, nicmene lidi od prirody se nechteji mit priblizne stejne, proto ten dotycny nema druzstvo.

    • strejda napsal:

      A také nemá kamarády, musel se rozhodnout a rozhodnul se. Někdo by to s ním rád měnil, jiný si neumí představit život bez přátel a nemyslí si, že úspěch musí být postaven na hrubém vykořisťování. Za kapitalismu, od roku 1990 jsem měl svoji firmu až do pense, přátel mám hodně, patří k nim i mí bývalí zaměstnanci a dokonce i ti, kteří nastoupili po mém odchodu. Peníze jsem vydělával nikoli obíráním zaměstnanců, ale dobrou obchodní politikou a trvalou inovací. Říká se tomu vyšší přidaná hodnota.

      • Eddie napsal:

        dobre jste udelal, ja jsem soliter, nedovedu si predstavit mit zamestnance.

        • strejda napsal:

          Když jsem začínal myslel jsem si, že budu mít do deseti zaměstnanců. Ale pak se ukázalo, že jich musí být nejméně dvacet. Práce bylo dost, musela být velká pružnost a kdybych těch 10 nevzal já, pěstoval bych konkurenci. A tak jsem poznal co je trh a podnikatel. Nemohl jsem si vybírat. Jen jsem se přizpůsoboval. Ale neslo to výsledky. Jinak, Eddie, všechno se dá naučit, i mít zaměstnance. Můžete brát větší a lepší zakázky, máte jištění splnění a také hodně zajímavých lidí kolem sebe.

        • Hudec napsal:

          Ani já. Než zaměstnance, to raději…ani nevím co, asi cokoliv.

    • Jan Čermák napsal:

      Moc pěkně napsáno. Zajímavé. Ta sestra by u nás dostala hodinovou výpověď, kdyby jste ji práskla nadřízené. Zasloužila by si jí? To je centrální otázka dneška, jak píše pan maloměšťák.
      Svou reakci vkládám sem, neb tohle je taky podstata věci. Mám chabou paměť, ale pokud vím, co jsem četl, není tomu tak pane Eddie. Je to pravicová mantra, ale ne vědecky verifikovaná skutečnost. Jsme lovci sběrači, zlé , násilné, pomlouvající opice, hledající nejrůznější výhody. Ale v zásadě jsme rovnostářští. 100 000 jsme měli všichni stejně, žili v tlupě, a geneticky jsme tohle. A to je ten rozpor, nechci se vracet do prvobytně pospolné, nadvýroba je fajn, ale geneticky, psychologicky tam patřím. Otroka ani stroj z Vás nikdo neudělá. I kapitalismus má své biologicky podmíněné meze.

      • Občan napsal:

        Můžete prosím, pane Čermáku, ocitovat paragraf zákona, který by Vaší (?) nemocnici něco takového jako je hodinová výpověď umožňoval?
        „Okamžité zrušení pracovního poměru“ má totiž své, dost přísné, limity použití.

        Otroka a něco na způsob stroje z Vás touha po přežití (nepřijití o střechu nad hlavou – což je skoro totéž) udělá spolehlivě, snadno a rychle. Zvlášť pokud máte děti.

        • Jan Čermák napsal:

          To víte že nemohu. Použil jsem asi nepřesný pojem, určitě, znám to z TV. Z reálu- odešla s koncem měsíce, pokud se dobře pamatuju. Obyčejně se to dělá „dohodou“, pokud vím. Je kolem toho šeptanda a tutlání, ale dotyčný zmizí.
          A stejná terminologická nedůslednost, možná ledabylost, jak nakonec píše paní autorka, je za naším otrokem. Přesně by z mé strany bylo „dobrého, kvalitního, přesného, přesvědčeného“ otroka. Člověk se obvykle v práci ulejvá, chodí kouřit, na záchod a pomlouvá nadřízené….:-)

      • český maloměšťák napsal:

        Výrazná změna nastala v době, kdy se penězi /může to být třeba kovový prut nebo kráva/ začla měřit ne jen dotyčného dotčená čest, ctnost…ale zřejmě služby prostitutky /odtud možná ten mýtus nejstaršího povolání/. Zhruba od té doby toužíme spolu s penězi i po špinavostech , akumulace kapitálu pak má sloužit i k vykoupení té cti, ctnosti…která se tak stala neměřitelnou /kdysi měřitelná byla, v irském ranně středověkém spíše komunitárním právním řádu je škála velmi podrobná, jdoucí až do nesmyslností/, jak chcete pomocí etalonu, kterým platíte například za vypumpování žumpy hovnocucem měřit ctnost či čest ?
        A tak má čest a ctnost neurčitou, každopádně ale v soudobém moderním lidskoprávním a monetárním světě jednu konkrétní individualizovanou , ale přitom nezměřitelnou / a tedy např. i nulovou/ hodnotu.
        Lidé to podle mě cítí, a nejen ti chudí. Vše je vztahováno k trhu, který distribuuje na základě monetárního ocenění, i sociální kapitál je takto oceňován a distribuován a to mnohdy velmi brutálním způsobem /např. výpovědi dlouholetým zaměstnancům před Vánoci, volání po novodobém nomádství , kterému se eufemisticky říká “ moderní mobilní pracovní síla“ apod./. Lidi to cítí, nerozumí tomu proč to tak je , ale cítí to.

        Cítí to, protože ty peníze zkrátka a dobře smrdí.
        Je třeba umět se tomu smradu bránit, co to jde – nejlepším způsobem v realitě běžného /což je nesmysl, každý den je jiný a překvapující/ dne je pak umět ocenit tu čest a ctnost tak, že vynikne při tom jednání dotyčného čest a ctnost, byť by to tak cítil jen on sám.
        Už tím by totiž kdysi získal tak 5 krav.

        Ono se to všecko zase vrátí…jde o to, aby to moc nebolelo, ten návrat, a aby tam bylo co nejméně magie.
        Kdoví ale jesti ten smrad už není cítit tak, že bude třeba řádně vyvětrat. A to možná že dokonce v celém činžáku a tak, že zas budou lítat vzduchem nejen krávy ,ale i lidi – i to je důsledek účasti magie, na takovém vyvětrání..
        ——————————————————————————————————–
        Mnohé srdíčko však pookřeje již jen při vyplnění takovéhoto jednoduchého okénka , proč pak větrat :

        http://www.worldwealthcalculator.org/

        Má to ale dle mé maličkosti stejnou vypovídací schopnost jako tvrzení, že každý pátý čověk na světě je Číňan. Já například dnes zatím žádného nepotkal.

        Lidi by si neměli nechat ukrást především dostupného a dobrého lékaře, zbytek fakticky celkem vždy jakž takž jde, zdraví je nejdůležitější. Tady by se měla vést velká diskuze…a třeba i s výsledkem, že se “ jim zavře huba penězma“. 🙂
        /parafráze tuším že Beveridgova výroku někdy po válce, když lékaři téměř jako jeden šik odmítali vstoupit do systému veř. zdr. pojištění/
        Což ale taky není dobře, zejména pokud se ve vzduchu drží stále ten smrad.

        Na kolik dnes , sakrblé, vůbec přinde jedna kráva ? Ať se tu nemluví furt jen tak do větru.

        • Gerd napsal:

          Starou vysušenou krávu tak za 17 000, mladou dle stáří tak za 25 – 28 000, hodně mladou za 20 000, plemenný býk za cca. 60 – 65 000 Kč.

  11. Cech napsal:

    Ne, každý podnikatel jede co mu mantinely dovolí nic víc,nic méně.Proto je to celkem prosté, až se nastaví normální mantinely pojede normálně.

    Pokud ovšem naši centrální výrobci pravdy budou tvrdit,na jedné straně že – > V Česku jsou jedny z nejnižších mzdových rozdílů na světě.
    No a na druhé straně, že za chudého se považuje občan s čistým příjmem nižším než 60 % mediánu, kde misto cca 14 000 Kč dosadí cca. 9500 jako 60 % mediánu, tak to je ten MATRIX.

    Ten podnikatel by se neměl za co stydět, kdyby v Čechách nefungovat jeden z nejlepších MATRIXU na světě.
    Protože výrobci pravdy pozapoměli, že i ten superman je bohužel pouze člověk se svými společenskými potřebami.
    Co to udělá třeba i s veleúspěšnou zlatokopkou jakou je Babišova partnerka Monika, která šla k volební urně dvakrát.
    Napoprvé totiž hodila samotný volební lístek a nevložila jej do obálky, která je k tomu určena. Hlas je v takovém případě neplatný.
    Předseda volební komise pak Babišové řekl, že to je jeho chyba a že smí volit ještě jednou.
    Prostě tak jak se vyrábí ta potřebná pravda tak se musí podnikatel formovat jako nositel této fiktivní vyrobené pravdy no a to je to celé.
    Přestaňme si lhát a používejme objektivní realitu a nebude mít problém, jak zaměstnavatel tak zaměstnanec.

    • tresen napsal:

      Jak ten trapas madam Babišové u voleb souvisí s tím, co jste napsal výš?

      • strejda napsal:

        Podumejte, bude to poučné když na to přijdete zcela sama.

        • tresen napsal:

          Podumala jsem a furt nic. Pomozte hlupáčkovi. 🙂

          • Občan napsal:

            Zkuste si představit, že byste se u voleb podobné chyby dopustila Vy.

          • tresen napsal:

            Proč?
            Autor příspěvku píše cosi o tom, že i superman je člověk se svými potřebami a že to cosi udělalo se zlatokopkou Babišovou. A na konec dodává: Prostě tak jak se vyrábí ta potřebná pravda tak se musí podnikatel formovat jako nositel této fiktivní vyrobené pravdy no a to je to celé.
            Já nejsem superman ani zlatokopka, tak by to se mnou asi neudělalo nic, krom toho, že bych se musela stydět, jaká jsem to popleta.
            Hlavně ale z textu není jasné, jaká fiktivní pravda se vyrobila, kdo ji vyrobil a proč se tak stalo.
            Prostě typická čechovina. Tak jsem neodolala pokušení. Pan Čech ale mlčí a nechá se zastupovat.

          • Cech napsal:

            Někdy i použití logiky je né problém ale u Vás paní třešeň, je to snaha amatérsky spinovat a to je to celé.
            Proto prosím ta zásadní otázka zní.

            Bylo vhození samostatného volebního lístku pouze a jen chybou předsedy volební komise ?

            Pokud odpovíte ano, tak je to v souladu s Vaší „pravdou“.
            Pokud odpovíte ne tak se prosím lépe připravte, až zase příště budete mít snahu amatérsky spinovat.

          • Občan napsal:

            Takže polopaticky, madam.

            Babišova cosi je blbka, která si ani není schopná přečíst návod k použití volebního lístku.
            V důsledku toho ten lístek hodila do bedny bez obálky. Což je špatně.
            Ale protože u toho byly televizní kamery, tak předseda volební komise místo toho, aby lupen nechal kde byl, servilně vystartoval a umožnil jí volit znovu. Aby v TV nevypadala jako naprostý trotl.
            Což je, mimochodem, dost závažné porušení volebního zákona.
            Pokud bych takto zavolil já, Vy, Vlk nebo jiný plebejec, lupen by zůstal v urně a takový hlas by byl neplatným.

            No, a nyní Vám přejí příjemné pokračování ve stavění se za pitomečka.

          • tresen napsal:

            Ale jo. Takhle normálně to vnímám já stejně jako vy. O to se vůbec nepřu. Ptala jsem se na ty temné prorocké mantry páně Čecha o vytváření nějaké reality a o supermanech a tak podobně.
            Ta komise žádnou realitu nevytvořila, jen se jí podařilo upozornit na to, že Monika B. je blbka. A její choť taky, tedy ne blbka, ale blb, když šel napodruhé za plentu s ní. To bylo teprve porušení pravidel a skutečný důvod, proč je měli odtamtud vyhnat. Ale asi jim to nestálo za to, když k žádnému zkreslení výsledku voleb nemohlo dojít.

          • tresen napsal:

            Mimochodem, jsem přesvědčená, že kdyby se takový lapsus stal mně /že bych tam hodila lístek ve špatné obálce anebo úplně bez obálky/, dali by mi novou sadu hlasovacích lístků taky. To proti pravidlům není.

          • Cech napsal:

            No to snad né paní třešeň Vy si opravdu myslíte, že drzé čelo je fakt více jak poplužní dvůr.

          • tresen napsal:

            A to jako proč? Několikrát jsem byla členem volební komise, takže o tom něco vím. Jednou se obdobné chyby dopustil důchodce, provázený dcerou. Ta si při odchodu z volební místnosti všimla, že tatínek má stále v rukou úřední obálku s razítkem, tudíž že jeho hlasování nemohlo být platné. Volali jsme tenkrát na ústřední volební komisi a dozvěděli jsme se, že mu můžeme platné hlasování umožnit. Dali jsme mu novou sadu lístků, pán zašel za plentu, odvolil, tentokrát správně, a bylo to OK.

          • Cech napsal:

            No já nevím zkusme to ještě jednou :
            Bylo vhození samostatného volebního lístku pouze a jen chybou předsedy volební komise ?

            Pokud odpovíte ano, tak je to v souladu s Vaší “pravdou”.
            Pokud odpovíte ne tak prosím již nikdy neuvádějte stranu či hnutí, za které jste seděla ve volební komisi.

          • tresen napsal:

            Za jakou stranu jsem tam seděla, je zcela irelevantní, podobně jako otázka, čí to byla chyba. Hlasuju pro výklad, že to byla chyba paní MB, stejně jako to tenkrát byla chyba toho důchodce. To zavinění opravdu nic nemění na tom, že komise neporušila pravidla, když oběma umožnila druhý pokus.

    • zemedelec napsal:

      Pane Cech.
      Nebudeme řešit blondýnky,příště se to nestane.
      Dostali jsme se do začarovaného kruhu,snižováním mezd,dochází ke snižování všech odvodů státu,nárůstem nezaměstnaných,zase vydaje státu.Stát nemá páky,výrazně snížit nezaměstnanost,když toho moc nevlastní.Jakákoliv podpora průmyslu,stavebnícství,je vlastně podpora cizímu kapitálu.

      • Cech napsal:

        Prosím v tomto nejsem s Vámi v rozporu, ale proč se za každou cenu snažíme lstí a nenávistí zakrýt samotnou podstatu problému ?

        Prostě přiznejme si zcela otevřeně, že tak jak prohlásil Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena von Schwarzenberg :
        Potřebovali jsme snížit výdaje o 10 %, tak jsme prostě snížili platy státních zaměstnanců o těch 10 %.
        No a toto naprosto jasné řešení, je ten start Vámi definovaného začarovaného kruhu,snižováním mezd.
        Vše je celkem prosté, pokud se použije obyčejná pokud možno objektivní realita.

  12. VaclavP napsal:

    Zajímavý článek, úhel pohledu je i to , jestli za výše popsané může více bezohledný kapitalismus ODS nebo její stratovací pozice, kdy KSČM zničila veškeré drobné podnikatele jako jsou sedláci , živnostníci atd a vytvořila nejlepší startovací pozici vekslákům. Frustrace lidí s krátkou pamětí se pak obrací na ty první místo na ty druhé.

    • strejda napsal:

      Za charakter člověka neodpovídá ani ODS ani KSČ, to je jednoduché zjištění. Za svůj charakter odpovídá každý sám. Snad jen tvrdý ultralevičák by individuální postoje spojoval s nějakou manipulací, vždyť víme, že se sebe odpovídá každý sám.
      Zajímavé je, jak se někteří, kteří se považují za pravicové dokáží chovat zcela extrémně levě.

  13. český maloměšťák napsal:

    „….ODS nebo její stratovací pozice…“
    Kouzlo nechtěného .
    🙂

    Pane Václave P, může za to samozřejmě feudalismus v kombinaci s hojným výskytem žaludečních chorob.
    KSČM těžko mohla zničit nějaké podnikatele, dokázal bych si představit naopak i to, že několik jich sama vygenerovala. Možná i nějakého továrníka a určitě minimálně jednoho neúspěšného investora do uměleckých děl.

  14. Slim napsal:

    To jste napsala moc pěkně, paní Říhová 😀

  15. Vidlák napsal:

    Společenské klima, to je všechno…
    Můj německý děda byl takový, že by si domů z práce nevzal ani tužku. Byl na to tak naučený, že je to krádež. Když šel kolem aleje jabloní, nevzal si, i když to nikdo nečesal a jen to popadalo. Nikdo mu nebránil, jen to německé vědomí, že se to nesmí, protože to není jeho.
    Nedávno jsem seděl s chlapama v hospodě a kromě ženských bylo druhé nejnosnější téma to, co si kdo odnesl domů z fachy, co kde zbylo na stavbě a doma se to bude hodit, jak kdo očůral mistra na hodinách… Jak ušetřil paletu cementu, protože do základu naházel kamení které bagr vyboural… a bude doma na dvorek. Jiný zase dělal pro kohosi zábradlí a zbylo mu dvacet metrů trubek a podařilo se mu to zakecat. Další zase sedí už půl roku na pracáku, ale pracuje a vyfakturuje to naráz, až půjde z pracáku. I to jde. A všichni dohromady se plácali po zádech a měli radost, jak šikovně to vyřešili, nikdo kvůli tomu nebyl společensky dehonestován, naopak byl chválen, jak šikovně to udělal. Ti velcí o pár společenských pater nad námi, ti na to mají přímo placené lidi, kteří toto očůrávání dělají přímo v parlamentu.
    U nás kradou všichni a to tak moc, že už to není kriminální čin, ale subkulturní regionální zvyklost. u nás je jedno jaké budou zákony, protože na vesnici všichni načerno pálí kořalku, všichni si prodávají mezi sebou, sehnat okna, stavební materiál, kuchyňskou linku, instalatérské práce a další bez DPH není vůbec žádný problém. Stejně tak není problém si objednat na hotelu děvku a rozepsat to na limonády. Dělají to všichni a všude. zákony nezákony, očurávání vrchnosti a státu je tady normální.
    Ale není divu, už 400 let nemáme žádnou naší domácí vrchnost. Ať cizinec nebo čech, jakmile se vyšvihne vejš, už ho blbí čecháčci nezajímají a líbí se mu Monako. Nemáme žádné tatíčky Masaryky, které bychom měli rádi a kteří by dělali alespoň trochu důvodu, abychom je rádi měli. Mezi podnikateli se občas lidumilové najdou a kupodivu si nestěžují na zaměstnaneckou svoloč. Většinou to tam funguje hezky. Možná existuje i politik lidumil – třeba Osvald fakt občas něco napíše… Ale jinak je český život trvalé ochcávání těch nahoře, kteří zase ochcávají ty dole. Nikdo s tím nepřestane, už to dávno není kriminalizující, ale pořádek v tom není. Máme vlastně jen dvě možnosti… buď se v tom naučit žít (někteří to celkem umíme a ti zbylí vymřou na následky exekutorů a jiných radostí) a nebo to zkusit změnit. ale odspoda. Kradoucího politika se dá vyměnit jen za jiného kradoucího politika. A zlý podnikatel se dá vyměnit jedině za jiného zlého podnikatele. Ti hodní jsou už rozdaní.

    • tresen napsal:

      On ten Masaryk taky dlouho nebyl žádný všeobecně uznávaný etalon morálky. Na to, aby své pojetí správného lidského chování vepsal do národního povědomí, měl moc málo času. Navíc kdyby se mu nezadařilo a neskácel by Rakousko, byl by pořád jen ten odrodilec, podezřelý intelektuál, zastávající se židovských rituálních mordýřů a bořící krásné národní mýty. Co na tom, že by zastával ty samé názory jako při svém tatíčkování. Nikdo by ho neposlouchal, nanejvýš by mu dobří Čechové vymlátili okna.

      • český maloměšťák napsal:

        Máte ve svém historickém traktátku příliš “ kdyby“.
        Masaryk skácel Rakousko ?
        Neodporujete si tak trochu ?
        Jedním tahem napíšete že měl tak obrovskou moc, že “ skácel Rakousko“, a hned v další větě napíšete , že to byl pouhý prožidovský, odrodilý intelektuál a bořič mýtů.

        Apropo – vy tedy věříte v to, že Židé páchají rituální vtaždy ?
        A taky že Rukopisy byly pravé ?
        A co zažívání ? Funguje ?

        Tak tomu jsem věru sám rád.
        Snesete jak vidno dokonce i velké dávky alkoholu, to je známka toho, že jste ještě silného a odolného soma, nejen psyché.

        Hezký den.

        • tresen napsal:

          Co jste měl ze čtení?
          Tak tedy:
          Masaryk v očích národa skácel Rakousko.
          Kdyby se mu to nevyvedlo, nepovyrostl by do formátu národního giganta a lid by si ho nevážil, stejně jako si ho nevážil před válkou, kdy ho považoval div ne za zrádce, jednak kvůli jeho úloze v Hilsnerově aféře a taky kvůli jeho postoji k pravosti RKZ. Skutečné morální kvality, které prokázal právě v těchto dvou kauzách, by nikdo neocenil, a kdyby se po válce třeba morálně rozkrájel při dalších obhajobách pravdy, byl by považován za renegáta až do smrti.

          • český maloměšťák napsal:

            Nic takového jste nenapsala. Stojí tam “ Navíc kdyby se mu nezadařilo a neskácel by Rakousko…“ Tedy on byl dle vás činným v této věci, nešlo o “ oči národa“/tedy pouhý odraz skutku/ – to dodáváte až nyní.
            No a v dalším(původním, ne vysvětlovacím)….to je tedy dost poťouchlá ironie, tak trochu nevkusná i na mě – a to je teda co říct.

            „Byl by“ se zamítá. Takhle to v hodnocení takových historických událostí nefunguje. Já bych totiž klidně mohl napsat že “ kdyby Masaryk i po válce šel v neradostmých stopách Husových, národ by si ho oblíbil nakonec ještě mnohem více, než jak si ho oblíbil za to, že šel ve veselých stopách Jiřího z Poděbrad“.
            Ale já vím o co vám jde – trefovat se do toho malého, českého člověka, jak je závistivý a nepřející, zbabělý a ulhaný…ale použít pro to označení “ národ“ či “ lid“ ?
            To je dost průhledné – zejména v případě tak sečtělé osoby jako jste vy.
            Žádná jednotná protimasarykovaká lidová fronta neexistovala, to jsou vaše obmysly.

          • tresen napsal:

            „Vídeňští antisemité poštvali český nacionální a klerikální tisk, začali tlouci do mne – nu, musel jsem se bránit; když už jsem řekl A, řekl jsem i B a C. Musel jsem k tomu študovat kriminalistiku i fyziologii; o tom všem jsem tenkrát dal veřejnosti podrobnější zprávu. Zajel jsem i do Polné, abych prohlédl místo zločinu a jeho okolí. Pak řekli, že jsem za to placen od Židů.“
            Útoky proti Masarykovi v tisku brzy následovaly demonstrace studentů. Rozvášněný dav mladíků se chystal vypískat svého profesora z přednášky. Ten se však kvůli nemoci nemohl dostavit, a tak se studenti vydali až k jeho pražskému bytu v Thunovské ulici. T. G. Masaryk na to vzpomíná ve svých Hovorech takto: „ Večer přišli demonstranti k mému bytu: já jsem ležel zachlazen, a tu má žena sešla k demonstrantům na ulici a řekla jim, že ležím, ale chtějí-li se mnou mluvit, ať pošlou ke mně deputaci. Nepřišli.“
            Studentský dav musela nakonec rozehnat policie a děkanát univerzity raději udělil profesoru Masarykovi čtrnáctidenní dovolenou. Přesto se profesor Masaryk ještě pokusil se svými studenty vyjednávat a rozhodl se jít přednášet. Na nádvoří univerzity a v posluchárně ho už očekávalo přes tisíc dvě stě studentů, kteří skandovali různá hesla jako „Židovský zaprodanče!“ nebo „Pereant! Hanba! Abzug!“ a další. Masaryk si proklestil cestu do posluchárny a pokusil se promluvit, ale přes pískot, výsměch a nadávky studentů se mu to nepodařilo. Začal proto své názory psát na tabuli, ale ani tímto způsobem se mu nepodařilo se studenty navázat dialog.
            T. G. Masaryk stále neochvějně obhajoval své stanovisko k rituální pověře: „Řekl jsem veřejně, že nevěřím v rituální vraždu a že zejména proces polenský této vraždě nedokazuje. Mínění to nevyslovil jsem pouze, nýbrž také odůvodnil. A to se v českém národě nesmí? Že se nesmí samostatně myslit a vědecky pracovat? Moje kritika procesu polenského je stejnou vědeckou prací jako jiné mé práce vědecké.“
            Zdroj: http://www.muzeumtgm.cz/cz/osobnosti/Podrobny-zivotopis

          • tresen napsal:

            A podobné roztomilosti z dob rukopisného boje /zdroj tentýž/:
            Proti Masarykovi, který byl hlavním organizátorem rukopisného boje, se zvedla velká vlna odporu. Vznikaly proti němu i různé hanlivé básničky, například tato: “Vás věru nezrodila matka česká, spíš netvorná, zlo sálající saň, jež nad hlavou nám perutěmi pleská a stále žádá krve naň.“ Národní listy dokonce otiskly nad profesorem Masarykem veřejnou klatbu: „Jdi k čertu, ohavný zrádče, přimkni se se svou pochybnou duševní troškou a se svou mravní mizerií, ke komu chceš. Jen neopovažuj se už ani užívati našeho posvátného jazyka a pokáleti jej svým podlým duchem a otravným dechem. Jdi, přimkni se k nepříteli, jemuž sloužíš. Zapomeň, že jsi kráčel po české půdě. My tě z našeho národního těla vylučujeme jako šerednou hlízu. Jdi, utec z této svaté země, než se pod tebou otevře, aby tě pohltila.“

        • fotrák napsal:

          Jakkoli jsem téměř vždy s Vámi v souladu, tentokrát to házím Třešni/ovi, neb píše myslím jasně o očích národa (tohoto).

    • bara napsal:

      Na takovýhle plurál mám jedinou odpověď: „Mluv za sebe!“

      • Vidlák napsal:

        kdepak za sebe… za mnoho a mnoho a mnoho dalších. Jo, někteří to nedělají, ale těch je tedy drtivá menšina. Takže naopak… pokud se chováte zcela morálně a nekradete, tak mluvte za sebe. Moc takových kolem Vás není. 🙂

      • Vidlák napsal:

        A na Vás by se zřejmě taky něco našlo… I na mě… 🙂 Žijeme v tom… kdo chodí vedle kupky hnoje, ten se každý den alespoň trochu zamaže a když nezamaže, tak načichne.

    • Občan napsal:

      VIdláku,
      pokud je někdo evidován na ÚP, NESMÍ mít živnostenské oprávnění.
      Pokud NEMÁ ŽL, nemůže nikomu nic fakturovat.
      Pokud MÁ ŽL, ÚP jej nezaeviduje.
      Takže ten týpek lhal.

      • Alice napsal:

        Občan ve 12.15 – cituji z Vidlákova textu „….Další zase sedí už půl roku na pracáku, ale pracuje a vyfakturuje to naráz, až půjde z pracáku“. MOžná mohl napsat až „odejde“ z pracáku, pro mne v tom rozdíl není a ani to není tak důležité…

        Nic ve zlém, ale Vidlák to napsal jen jako jeden z příkladů, jak se chováme. Vám se jeho názor zřejmě moc nelíbí a tak si vytáhnete špatně přečtený detail a chcete tím zřejmě zpochybnit celý text. Nebo Vám křivdím? V každém případě děláte totéž, co tu někteří vytýkáte třešni. Vidlákův text má totiž jasnou myšlenku, jdoucí celým textem, tu byste měl vyvrátit.

        • Cech napsal:

          Je to více jak snadné, pokud uberete 25 let, tak má pan Vidlák pravdu.
          No a nyní nám paní Alice všem řekněte, kolik si toho odnesl dělník z firmy FOXCON.

          • Vidlák napsal:

            Na to odpovím já… Dělník si nemusí nic brát z firmy FOXCON. Má ještě i jiné veldejšáky. Hodí se marod a místo práce na svém montážním místě někde hákuje u kamaráda. A nebo to ještě vylepší – nahlásí si to jako pracovní úraz… Jé, já se řízl, dostal se mi tam olej, zahnisalo to, musím být doma. Slivovičku doktorovi a je to…
            Trochu představivosti pane… U pásu se těžko fláká výroba, ale jsou i jiné možnosti. Každý „ochcává“ jinak… I na Vidláka nebo Vás by se určitě něco našlo.

          • Cech napsal:

            To že se na každého něco najde je mi tak nějak jasné jinak by nemohl přežít Mirda.
            To že místní bezpečnostní předpisy a potřebná školení nějaké firmy nemají, to mi je také jasné.
            Pouze si nedokážu představit Vás pane Vidláku, jak vyběhnete s agentůrou protože pokud nemáte zastoupení renomované právní kanceláře, tak Vám garantuji že si z Vás nadělá dřevitou vatu jako výplň.
            No a pokud jste pane Vidlák oním zástupcem agenturního zaměstnavatele, tak mi musíte dát za pravdu že nekecám.

          • Alice napsal:

            Díky Cechu za reakci. Jen moc nerozumím, proč bych měla vědět, kolik si odnesl dělník z firmy FOXCON? Takovou firmu ani neznám a nemyslím, že to bylo to hlavní, o čem Vidlák psal. Já prostě takhle texty nečtu. Někdo se tu hádá s Třešní, jaký byl Masaryk, občan zase tvrdí, že Vidlákův zdroj lže a vy všichni pomíjíte, že Vidlák se snažil jen říci, že každý z nás si ten život očůrává jak umí, nemáme žádnou hrdost, zásady ani ideu a pak je otázka, jak z toho ven. Ne, že bych se docela s ním ztotožnila, nicméně své výhrady považuji za tak nepodstatné, že si nemyslím, že by musely zaznít. Chápu, že každý není tak zdrženlivý jako já, nicméně by nebylo na škodu, když už bazírujete na detailech napřed pořádně číst (Občan) a snažit se alespoň udržet téma. Nebo myslíte, že je důležitý právě počet kusů odcizených v jakékoliv firmě? No, nic ve zlém, mějte se.

          • Občan napsal:

            Vidláku,
            s práce neschopnými už opravdu těžce vaříte z vody.
            Kontroly jsou důsledné a následky nepřítomnosti v místě bydliště v době kontroly HODNĚ nepříjemné. Mimochodem to znamená i možnost ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele a dále pak odebrání náhrady mzdy za prvních 21 dní pracovní neschopnosti (kdy náhradu vyplácí zaměstnavatel).

            To, co popisujete, bylo možné za socíku, kdy si prácechtiví mohli vybírat, kde a jako co budou pracovat.

            Po zvážení opět mažu zbytek komentu. Dnes jsou skvrny na slunci a očividně nemají vliv jen na mne 🙂

          • Vidlák napsal:

            Kontroly? Ale kdepak… kontroly se obcházejí. Obzvlášť v té první fázi, kdy to platí firmy. Možností je tolik a jsou tak široké…

        • Občan napsal:

          Špatně přečtený detail?
          Řekněme, že se mýlíte.

          Jasnou myšlenku jsem nepřehledl, avšak zdržel jsem se komentáře a smazal jej.

      • Vidlák napsal:

        Má pozastavený živnosťák… udělá práci, ale vyfakturuje ji až za tři měsíéce, až na pracáku skončí a znovu si rozjede živnost. Jednoduché…

        • Občan napsal:

          Ono to zase až tak jednoduché není.
          Pokud i předtím pracoval jako OSVČ, tak aby dostal od ÚP podporu v nezaměstnanosti, musel mít v posledních dvou letech zdantelný příjem. Pokud jej měl, tak PvN se vypočítává ze zdanitelného příjmu. Pokud neměl zdanitelný příjem, pak nemá nárok na PvN a ÚP za něj platí pouze zdravotní pojištění po dobu evidence.
          Nebo byl zaměstnacem a pak má po zákonem stanovenou (5 nebo 8 nebo 11 měsíců) dobu nárok na PvN vypočtenou ve výši 55%+50%+45% z poslední vyplacené mzdy.

          Žádná výhra – v obou případech, pokud neměl alespoň průměrný měsíční plat/příjem, je částka PvN značně symbolická. Momentální průměrná PvN je cca 5400.- Kč/měs. Stát tak nezaměstnané vysloveně nutí do práce načerno, protože jinak by se buď stali bezdomovci, nebo by zemřeli hladem.
          „Nekolidující zaměstnání“ s povoleným příjmem 4250.- Kč/měs. brutto je totiž tolerováno až PO skončení podpůrčí doby.

          Dotyčný je asi v hodně svízelné situaci, pokud se jako OSVČ uchýlil na ÚP. Obvykle to OSVČ nedělají, protože to je pro ně značně nrvýhodné až riskantní (proč, to včera vysvětlil nick „klik“). Pokud totiž po skončení podpůrčí doby nesežene dostatek zakázek (z nichž by měl zdanitený příjem v dostatečné výši a po dostatečně dlouhou dobu) nebo nějaký zaměstnanecký poměr na řádnou pracovní smlouvu a na minimálně 12 měsíců, příště nebude mít nárok na žádnou podporu. Ten vzniká až pokud v následných 24 měsící odpracuje nebo zdaní alespoň 12 měsíců jdoucích po sobě.

          Stát se v tomto státě nezaměstnaným je totiž spolehlivá a rychlá cesta na úplné dno. Až příliš často bez zpáteční jízdenky.

          • Vidlák napsal:

            Jenže ono mu stačí,a by stát platil zdravotní pojištění… vždyť pořád pracuje… má kšeftíků víc než dost. Na ruku, bez faktury. Pak mezi tím občas udělá velkou akci a domluví se se zákazníkem, že faktura přijde až za čas… Přes zimu, kdy OSVČ pokrývači nemají moc práce je to ideální. Padesátku měsíčně to hodí, na jaro jsou připraveny nějaké faktury za dvě sta…
            Ne nezávidím mu, jen říkám, že zákony jsou na nic, protože ochcávání úřadů je národní sport.

  16. taras2 napsal:

    Mnohem lepší, než spoléhat na dobré vychování, svědomí, altruismus atd. je systém, řád, který stanoví pevná pravidla a jejich dodržování kontroluje a porušení trestá.
    Pokud je současný režim nastaven jako volná hra tržních sil a základním pravidlem pro vznik trhu je přibližně rovnovážné postavení subjektů trhu (při nerovnovážném vzniká monopol a trh se mění v nástroj útlaku), pak je základní úlohou státu dbát na to, aby trh fungoval a nevznikaly monopoly (Úřad pro hospodářskou soutěž).

    Ve mzdové oblasti však trh neexistuje, je zcela deformován ve prospěch zaměstnavatele (za branou stojí stovka dalších, proto těch padesát na hodinu) a tedy základní úlohou státu je vytvořit podmínky pro nastolení rovnováhy. Je tedy nutno systémově posílit pozici toho subjektu na trhu, který je v nevýhodě, zaměstnanců. Velmi jednoduchým a lehce proveditelným opatřením by pak bylo povinné členství zaměstnanců v odborech, kdy by si zaměstnavatel Jeho Výsost Podnikatel nedohadoval onu pajsku s přidavačem Frantou Murárem, ale svaz zaměstnavatelů ve stavebnictví by dohadoval mzdový tarif pro každý rok s odborovým svazem zaměstnanců ve stavebnictví. A když by se nedohodli, tak by se stávkovalo, v Čechách sprosté slovo. A pak už si každá strana rozmyslí, jestli půjde do sebevražedných akcí, nebo jestli není lepší rozumně se dohodnout.

    Jenže z tohoto na Západě zcela běžného systému by se naši pravičáci osypali jak při zarděnkách.

    • tresen napsal:

      Proč? Já se neosypávám, docela s vámi souhlasím. Až na to povinné členství. To by možná nebylo potřebo potřeba, kdyby odbory ukázaly, že na něco opravdu jsou.
      Nejasno by mohlo být kolem agenturních otroků a kolem švarcáků, to domyslete.
      A samozřejmě, byty i jiné stavby by byly dražší.

      • fotrák napsal:

        Kdyby členství nebylo povinné, nebylo by žádné, neboť by nebylo ani odborů na pracovišti. Kdyby se pracovalo za teplou polívku, byly by naopak stavby a byty výhodně levné? Odbory tu jsou skutečně jen na dvě věci.

        • taras2 napsal:

          Odbory jsou důležitou pákou zaměstnanců na zaměstnavatele a bez nich to vypadá jako u nás. Proč nemají problém s Ukrajinci na každé stavbě Němci? Protože by pan podnikatel přišel o licenci, na černoušky tam dělá pracák s policií zátahy jak na safari.

      • taras2 napsal:

        Vy jste příznivkyně komunistických kalkulačních nákladových cen, tresen? Ceny bytů jsou určovány na trhu, v procesu nabídky a poptávky, a mzdy s nimi mají něco společného jenom vzdáleně. Švarcsystém je v každé kulturní zemi ilegální a pronásledovaný tak vysokými pokutami, že si to každý podnikatel dvakrát rozmyslí.

  17. milo napsal:

    Paní Říhová,

    hezky píšete. Nechci se pouštět do filosofických učeností či ekonomických detailů, ale zdá se mi, že Vám chybí jakási vyšší harmonizující hodnota. A vše je prostoupeno tím co vnímám jako sladkobolná lítost nad vytrácením smyslu, spravedlnosti atp. Myslím, že hledáte idylu. Myslím, že marně. Sociální rozdíly jsou přirozeností tohoto systému a budou se prohlubovat. Hrubost systému (korupce, nefér obchody) se zkomplikují, ale budou stále dominovat. Jsme prostě v takové fázi vývoje. Než ten systém zjemní, bude to trvat ještě mnoho let. Zažijeme mnoho cizích utrpení a prožijeme mnoho frustrací. Ale něco se naučíme – jsou věci, které je nutno snášet mlčky,. protože jsou silnější než my. Jsou věci a události o nichž nemáme mluvit pokud nejsme schopni se proti nim postavit. Velice vás pozdravuji.

    • zemedelec napsal:

      Pro milo.
      Tady by se hodilo ono známé zametání schodů.
      Pořád nám někdo vnucuje zametat schody od zdola,nahoru.

  18. český maloměšťák napsal:

    Tresen
    A co jako ?
    Znovu opakuji – nic takového, že by národ či lid jako celek opovrhnul Masarykem neexistovalo, jde o váš obmysl.
    Několik let po kauze Rukopisy byl Masaryk zvolen do Zemského sněmu za Mladočechy v okruhu šumavských měst… dostává řádnou profesuru…. v průběhu Hilsneriády kandiduje úspěšně na Valašsku za lidovou stranu, kterou založil…po celou tu dobu se stýká s mnoha intelektuály u nás i za hranicemi…píše, organizuje…tedy žádný opuštěný a lidmi zavržený blázen, jak ses nažíte naznačit.
    Naopak – bojovník.

    • tresen napsal:

      Ano, nebyl to žádný zavržený chudinka, byl bojovník, kterého takovéto útoky nemohly zkrušit, možná ho naopak utvrzovaly na jeho cestě.
      Po vašem přesvědčování jsem ale ochotná připustit, že se ty ohnivé národovecké verše nijak nezapsaly do dušiček tehdejších čtenářů Národních listů, zrovna jako dnešní mediální propaganda míjí podvědomí jejích konzumentů.

      • český maloměšťák napsal:

        To není třeba.
        Stačí se podívat jak např. smyšlejí klerikálové dnes…moc se to nezměnilo, od dob Masarykových, nebýt holokaustu tak se jistě pustí zas i do těch Židů, nebude jim stačit obrat i dosud nenarozené.
        Nebo naopak falešní nacionalisté, řvou “ Čechy Čechům“ a na sobě mají všecko odshora až dolů z Asie. Přijedou na sraz Fordem a lomí tam do sebe prťany z Ruska, výzbroj mají z Německa.
        Někoho to míjí, někdo se holt přidá.
        Jen málokdo se ale v dnešních časech později zastydí a přizná si chybu, v tom se snad věci změnily, šílenství je takové jakési stálejší – což je jakoby v rozporu s hektičností doby, ale jen zdánlivě.

  19. Alice napsal:

    Paní Říhová, to je pěkný text! Přemýšlím podobně, jen tu výchozí pozici myšlení mám zřejmě trochu jinou Ale jinak s Vámi souzním, taky mám občas pocit, že se nacházíme v době, kdy se všechno tříští a čím dál víc vládne zmatek jak v hodnotách, tak ve vztazích mezi lidmi, ale především v tom, co vlastně chceme.
    V té souvislosti se mi připomněl trefný citát, který se mi nepodařilo najít na netu, takže jen vlastními slovy: „ Je třeba všechno rozbít na kousíčky, abychom mohli vytvořit nový celek“. Zřejmě bohužel žijeme v době „rozbíjení“ a bylo by fajn mít alespoň naději, že jednou, alespoň pro naše potomky se to ještě dá dohromady. Jsou chvíle, kdy se mi to zdá nemožné (i když jsem založením spíš optimista.)

    K tomu výroku sestry v nemocnici – to je ukázka člověka, který by tam opravdu být neměl. Je smutným obrazem dneška, jak jsou stále živé myšlenky Nietzsche – že „nemocný je parazit společnosti“

    Přemýšlela jsem, jak píše nick Milo ve 12.03, jestli opravdu máme být zticha, když to neumíme řešit. Ale zřejmě má pravdu, jen bych řekla ne, že neumíme, my nejspíš ani nechceme. Tak nějak si v tom rochníme a kličkujeme, egoismus je hlavní ideou. Už Gándhí řekl, že „změnou, kterou hledáme, se musíme stát my sami“.

    Omlouvám se, že jsem to tu zahltila citáty, hledala jsem autora té myšlenky z mého druhého odstavce a tak jsem se inspirovala 🙂

    A tak ještě na závěr – pro zlehčený pohled, mého oblíbeného Jana Wericha:
    „Jen kdyby lidi nedělali pořád stejné a staré chyby, a zvykli si, že jeden druhého vždy šidí, bylo by na světě o tolik míň hádání, jenže ti lidi by nebyli lidi, kdyby neměli chyby, a ti, kteří by tu bez chyby zbyli, na co by tu vlastně byli a k čemu by tu vlastně žili bez chybování?“

    On Werich byl ale podle mne moc smířlivý, asi proto, že se díval na svět s nadhledem, ale hlavně – nežil v naší době (která je přece nejtěžší:-)).

    Díky za skvělý článek.

  20. Alice napsal:

    To by mne zajímalo, proč ze tří smajlíků se mi povedl jen jeden? Tak místo toho čtverečku po druhé větě a dvou závorek na konci textu se taky usmívám 🙂

  21. palosino123 napsal:

    Zdá se mi, že idea článku by se dala shrnout do oné Baťovské – parafráze – Nejedná se ani tak o ekonomickou krizi, ale krizi morálky, versus, kupecké počty ve stínu společnosti dluhu. Holt, když je morálka a legitimita pod akceptovanou, deklarovanou hranicí, asi musí nastoupit řád, regulace, důraz na legalitu. Přitom jedna ze stran (podnikatelský záměr bez tradice) minulé koalice, kdy legálnost a horlivě prezentované čisté úmysly byly dotaženy ad absurdum, až k právní kvalifikaci: Sabotáže státního zřízení, skončí ve volbách do EÚ druhá…co pak s tím? Do té míry stupňovaná fraška se většinou láme do tragédie, jak už tahle velká pomnožná kormidelnice historie předvedla.

    O rukopisech kdysi hezky psal Pitinský (pokud se nepletu). Jako znalec, který dokáže nahlédnout kvalitu díla, dobové kontexty, prvky starého jazyka, které by v době vzniku neměly být padělatelům až tak známy, stále pochybuje o nepravosti dílka.
    Konspirační teorie mají podstatnou nevýhodu. Nedají se vyvrátit a jejich druhou stranou mince je dogma.

  22. Aldo napsal:

    K některým dohadům zde v diskuzi

    Předseda komise postupoval správně když té paní umožnil volit. Hlasování je provedeno až vhozením úřední obálky. Špatný postup komise vidím v tom že umožnila vhození něčeho do schránky aniž by volič prošel za zástěnou. Povinnost jít na toto místo je základem svobodných voleb a komise ji musí vyžadovat jinak je z voleb fraška jako za bývalého režimu.

    • Tacit napsal:

      V podstatě souhlas. Jen dvě poznámky:
      1. Obálka s hlasovacím lístkem se do urny vhazuje před (zraky) volební komise (Přesně viz Zák. 62/2003 Sb, §37, odst 2). Jinými slovy – měli ji včas zastavit, upozornit a poslat za plentu – to byla chyba komise. Místo toho ji dali novou sadu lístků a umožnili druhý podus, což skutečně nezákonné není (= zákon to nezakazuje).
      2. V rozporu se zákonem ale bylo, že dovolili, aby s ní šel za plentu Babiš. (§36, odst. 7). V tomto případě by ale bylo hlasování prohlášeno za neplatné zřejmě až po vznesení ofic. stížnosti, což se patrně nestalo. Podle mých zkušeností volební komise velmi často nebrání, aby za plentu šlo víc osob naráz, zejména manželé. Komise se vždy může vymluvit na zdravotní důvody voliče, že potřeboval pomocnou ruku (§36, odst. 7).
      Myslím, že v daném případě (hlasování Babišovy přítelkyně) udělala média z velblouda komára, aby měla o čem psát. Spíš měli podat tu stížnost 🙂

  23. Věra Říhová napsal:

    Děkuji všem za pěknou diskuzi.

  24. Gerd napsal:

    Tak se zde Vlk dozvěděl, jak okrádá chudáky. Ještě, že mu nikdo nevyčetl, že sežral Karkulku i s babičkou! Protože je opravdu sežral a prý mu uvízly v břiše a nechtějí ven!

  25. jezevec napsal:

    dokázal bych nečíst komentáře – a stejně bych zhruba věděl, co v nich bude. ti kdo se prohlašují za levicové, budou slinit nenávistí – ti blbší z nich kverulovat i nad zlým světem a volat na barikády. kdo ví o co jde a zná to i z druhé strany, sem-tam něco opatrně namítne, a bude ostouzen.

    a přitom stačilo, aby paní říhová dopsala ještě jeden odstavec: jak zamlely boží mlýny, a zlý podnikatel po zásluze chcípnul. no a co se stalo těm lidem, co u něj trpěli za pade na hodinu? tipnu si, že se šli pást. protože kdo je ochoten pracovat za tak málo, asi už vůbec nemá na výběr, a takovýhle zaměstnavatel je pro něj poslední štace před frontou na pracáku, nebo matrací pod mostem. je jim tak líp, nebo vzpomínaj v dobrém?
    ale nebuďmež tak brutální, a budiž pan podnikatel nechcípne, ale jen-tak si jednou řekne že už mu toho ostouzení není třeba, a vykašle se na to. tipnu si, že člověk, který je schopný zaměstnat a uřídit firmu o několika desítkách lidí – dostane i v padesáti nebo šedesáti dostatek nabídek na vedoucí pozice, že si bude moct práci vybírat. k tomu dostane pade/měsíčně a ještě lepší služební bourák než si sám koupil, čistou hlavu od starostí, a denně v 15.35 domů. a co ti zaměstnanci? zase se šli pást. je jim tak líp, nebo vzpomínaj s lítostí?

Komentáře nejsou povoleny.