Zbytečná slova, zbytečná smrt


Jeden  z důvodů, proč  jsem si zase  začal s Kosou,  byla tragedie  našich  vojáků v  Afghánistánu.  A zejména  ono blábolení  všech  možných českých politikářů  – prezidentem počínaje, přes  Sobotku  , Kalouska  až po takového,  dnes už  naštěstí  jen zombie, místní  politikářské scény , jako je Vondra. A  také  chorály  mainstreamových psáčů   a intervjůků  všeho druhu.   Všichni unisono  řečnili  a  psali o tom,  že  jejich oběť  nebyla marná,  že   padli za  naši svobodu,  že svoboda má  svůj náklad a  že  je lépe  s  nepřítelem a  mezinárodním teroristou  bojovat na jeho území  než  kdyby on přišel  provozovat  své  temné  dílo  do České  kotliny a  že  jsme na  sebe přece  přijali spojenecké  závazky. A  že  jsou  to hrdinové. Atd. atd.  Však to znáte.

Tyhle  řeči  považuji za  hloupé, nesmyslné a  drzé . Ve  svém obsahu.

Pokud někdo  z  vás  teď  přestává  číst a  myslí  si, že  patřím  k těm,  kteří   z  druhého diskusního  pólu, tedy  těch, co píší o  žoldácích, co dostali  jen to, o  co si koledovali a  kteří  vědomě  vyměnili riziko  za  prachy, dělá  chybný  a předčasný  závěr. Takto  to vlka  nefunguje  a fungovat nebude.

Ani mne nenapadne   jakkoli  ty  mrtvé sebeméně  dehonestovat.  Jejich  smrt  je  tragedií.  Zejména, vezmeme  li  v potaz , počet  vojáků , co  v zemi pod Hindukúšem  máme. Přijít  najednou  o  více  než  3%  celkově  vyslaného  expedičního sboru během jedné  operace  je   dost ojedinělá  událost  a  něco, pro co je přiměřeným  termínem slovo pohroma. Ale  ani tohle  není  leitmotiv  tohoto psaní.

Cítím s pozůstalými.  Ti, co se do Kbel vrátili  v rakvích, nebyli  žádní pubertální  kluci, co hledali  adrenalina  dobrodružství. Nýbrž  otcové od  rodin.. Nejmladšímu  bylo  29, nejstaršímu  39…  Tedy  zralí muži  na vrcholu  svých sil, ve  fázi  budování a  stabilizace rodin.  A  teď  po nich  zůstalo prázdné  místo.  Které  žádný státní pohřeb a  tím méně  žvanění  pomazaných hlav  nezacelí. Tohle platí stejně  jistě  jako  to,  že  řeči  o tom, jak stát  alespoň  finančně  pomůže  jejich rodinám, jsou  jen  řeči.  Které  budou platit  asi tolik jako  loňský  sníh. Ano,  možná  dojde na  nadtabulkové  vyrovnání  a místo milionu za  chlapa,  dostane  každá rodina  hned  dva a  k tomu  vdovský a sirotčí  důchod  v  rozmezí  5-15 tisíc,  jak  mi sděloval Železný  na ČT. Ale  tohle není  žádná náhrada za  tátu. Stejně   jako  rodičům  asi  bude  pramalou  útěchou  mimořádné povýšení  jejich potomka  in memoriam a  pohřeb  s vojenskými poctami…  Nahradí  tohle syna,  tátu  a manžela?  Ta  otázka je  zbytečná , viďte?

A nevylepší  to ani  žádné  řečičky o padlých za  naši svobodu, o tom,že  musíme  postavit  zlu o dodržování spojeneckých závazků a  že  boj  s  nepřítelem  se bez obětí  neobejde. Tohle už těm  pěti  nešťastníkům  nijak nepomůže.  Připomeňme  si  alespoň  jejich  jména  a základní data:

Rotmistr David Beneš (1986)  – příslušník 41. mechanizovaného praporu v Žatci. V minulosti byl třikrát nasazen v operaci ISAF na území Afghánistánu.

Četař Ivo Klusák (1980)  – příslušník 43. výsadkového praporu v Chrudimi. Byl veteránem šesti zahraničních operací, z toho čtyř na území Afghánistánu.

Desátník Libor Ligač (1981)  – příslušník 43. výsadkovému praporu v Chrudimi. Veterán dvou zahraničních operací ISAF v Afghánistánu.

Desátník Jan Šenkýř (1975) – příslušník 43. výsadkovému praporu do Chrudimi. Jednalo se o jeho první nasazení v zahraniční operaci.

Tím posledním  byl v pondělí  zemřelý

Rotmistr Jaroslav Lieskovan

Zkusme  jim,  teď  každý  sám za  sebe  potichu věnovat  vzpomínku.  Bez  fanfár,  bez vyzvánění,  bez patosu.  Přesně  takovou  jakou bychom  přičinili,  kdybychom se  dozvěděli  o  zbytečné  smrti  někoho ze  sousedství.  O  sousedovi,  který  nepřežil šichtu v  dole.  O  známém  –  řidičovi,  který  přišel o život  v  bouračce , kterou zavinil  opilý a nadrogovaný  feťák, který mu nedal přednost  na  křižovatce.Či o kamarádovi zedníkovi, který se smrtelně  zranil na stavbě, protože   majitel firmy  šetřil  na bezpečnostních opatřeních.  A  nebo  třeba, máte li na  spěch,  prosím věnujte  jen takovou  vzpomínku,  které byste  se dopustili,  kdybyste  si  přečetli,  že  ve výkopu  zahynuli  dva  ukrajinští  dělníci,  které zavalila  zemina, Protože  ten  výkop musel být proveden  co nejrychleji a hlavně  – co nejlevněji!  Takže se nešalovalo….

O tomhle  totiž  můj  dnešní článek  je.  O  zneužití  slov  politikáři a psáči. O  msrti. Marné a nanejvýš  zbytečné. Na konto  obyčejných lidí a  jejich tragedií.

Odbočím  – jména  mrtvých  jsem  uvedl úmyslně. Jednak  kvůli obyčejnému  lidskému soucítění. To na  Kosu  patří   a malá virtuální svíčka  každého z nás, zapálená  za  jednoho každého z těch pěti, je řekl bych, skoro povinností. Nicméně  ten  jmenný seznam měl ještě  druhý  cíl  – ubezpečit  se,  že  mezi  padlými nenajdu  nikoho se jménem  jako  Zeman, Sobotka, Babiš, Bělobrádek, Kalousek, Schwarzenberg, Vondra, Nečas, Vidím….  Další si doplňte podle libosti.

Kdybych je tam  totiž  uviděl,  nemohl bych napsat  to, co budete  číst  dále.  A  naopak bych musel konstatovat, že  naši politikáři  zcela  vzácně  a nečekaně   si stojí,  až  do příslovečných hrdel a  statků, za  tím, co hlásají.  A  musel bych  změnit  na ně  svůj náhled. Což  by , na straně  druhé  bylo nesmírně pozitivní zjištění.   Jenže  já   čtu

Beneš, Klusák, Šenkýř,  Ligač, Lieskovan…  žádný  Zeman, Kalousek, Schwarzenberg Vondra , Nečas….

Takže  nezbývá než konstatovat, že  s těmi  jmény  se  to má přesně  jako s  tím  nám prezentovaným  hrdinstvím  a  zejména  smyslem  toho, za  co   těch pět zaplatilo cenu nejvyšší.

Ať  se na mne nikdo nezlobí , já  ten bombový  atentát,  kterému padli  za oběť  nemohu  nazvat  hrdinskou  smrtí. Správným  termínem, je , dle mého nejlepšího vědomí a svědomí  sousloví – smrtelný pracovní  úraz..  Ve  vší  úctě,pokoře  a  slušnosti.

Termín  hrdina  je  vyhrazen  pro ty , co  mají  volbu, co  rozhodují  o tom, zda kvůli něčemu nebo  někomu  půjdou  do  nejvyššího možného rizika. Nebo nepůjdou. Což  v žádném případě  při výbuchu  splněno nebylo.  A  tím méně  účastí v  misi. Prostě  dělali to,  co vyplývalo  z  jejich kontraktu, co museli, k čemu se zavázali, prostě  a krátce  pracovali.  Jenže   v myslitelně  špatném okamžiku  na konkrétně nejhorším možném místě  na celé planetě. Ten  islámský  fanatik jim nedal  na  výběr. Prostě  přijel na  bicyklu, opásán  trhavinou v  uniformě  afghánské armády a  odpálil se ve  shluku  lidí. Zabil  cizí  ďábli  a vzal při tom asi  dvanáct  svých a  to včetně několika  dětí.  Však on si je  Alláh  už  sám spravedlivě přebere!Takhle  hrdinové nevznikají!

Zde musím odbočit  – považují  čeští nájemní psáči a politikáři, mluvící  o hrdinství a nutných obětech  za  hrdiny  i  ty  roztrhané  domorodce nebo jsou to pro ně  statistické, tzv. kolaterální ztráty? Jakkoli mi nikdo  nich neodpoví,  správnou  odpověď  známe  všichni. Stejné  to jistě  bude i s odpovědí na dotaz, zda si  o těch rozmetaných  Afgháncích jejich rodiny  mají  myslet, že  padli  za  velkou věc  a jejich smrt nebyla  marná?   Takže  – co kdybychom  alespoň jednu  kolaterální  virtuální  svíci na Kose  zapálili i jim  a věnovali i jim  vteřinovou tichou  vzpomínku? Udělejme  to.  Budeme  v  Česku nejspíš  jediní.A možná na  celém světě. Ale  ti lidé  si ji zaslouží  také. Protože  to byli lidé…. A nikdo po nich ani neštěkne.

Ale pojďme  k zpět  k  hlavní  nosné linii  dnešního sloupku  – termín hrdinství  není na místě. Nikoho  ani nenapadne , aby stejným termínem označil zavaleného horníka nebo ukrajinského dělníka, či  feťákem rozstřeleného řidičského profesionála…A nikoho  dalšího, kdo zemře  při  výkonu svého civilního povolání.  Ačkoli  je  jich  ročně  vždycky  dost přes  stovku, jak  zjistíte  z následujícího grafu.

SmrtakNikomu  z  těch  každoroční více  než  stovky  nezvoní zvony  a nehoukají  sirény a  politikáře  i  jejich pisálky  nechává  chladným déjavú  konce jejich existence! Jakkoli  jejich práce, respektive  výsledek , který měl být  tou prací dosažen  – narubáno uhlí,  dovezené zboží nebo postavená  zeď,  měly  smysl a přidanou hodnotu.Pro přítomnost a budoucnost!

Řeči o hrdinech  zde máme  jen a  pouze proto, aby  politikáři  ospravedlnili  tzv. afghánskou misi.   A  proč  to dělají?  Z jednoduchého důvodu –  protože  když  občana  neužvaní  oni nebo  jejich hlásné  trouby  ze  všech možných redakcí v  téhle  zemi, možná  by občan Novák mohl začít  o celém  tom  podniku v  zemi  vzdálené asi  8 000 kilometrů  začít  přemýšlet.  A  zde hrozí velké nebezpečí, že  by  došel  k nežádoucímu názoru – totiž  že  jde nejen  o smrtelný  pracovní  úraz, nýbrž  ve  své podstatě o smrťák naprosto  zbytečný a rovný  tomu závalu  Ukrajinců ve výkopu,  kdy se pospíchalo a šetřilo na  šaluňku…Až to nějaká  dvě  ukáčka  zacálovali životem… Že  v  tom konání  pěti českých  vojáků  nebyla  žádná hodnota pro budoucnost!  Naopak, že  se jednalo o poslání  značně kontraproduktivní. žádná nová  zeď, žádný  vagon uhlí….

Co že nám to  říkají politikáři,  že  jako zdůvodňuje  české oběti  v  Afghu?  Boj za svobodu, boj proti mezinárodnímu terorismu, preventivní  boj  na území nepřítele , aby  se  nemuselo bojovat  v  Čechách  a plnění spojeneckých závazků?!

Měl jsem  osobně  pro  afghánskou  misi  docela dlouho pochopení.  Věřím  na  smrtelné  nebezpečí  naší  civilizace  pocházející  od  islamistických  fanatických militantů.   S těmi se opravdu  nedá vyjednávat.   Tady je to jasné,  buď  naše nebo jejich civilizace.  A my  sami  jsme  je  v  Afghánistánu  na souboj  vyzvali. Nic proti tomu.  oni  narušují  hodnoty našeho světa  každý  den a každou hodinu v  roce.

Základní poučka  pro každou  válku  však zní  zcela jasně – jestliže  sáhneš  po zbrani, nemáš  jinou volbu než  vyhrát. A  tahle  základní strategická podmínka , od  samého začátku  nebyla naplňována.   Západ  prostě  nebyl  ochoten přinést  míru obětí , nutnou  k  celkovému  vítězství. Vést  válku tak, aby  zvítězil.   Chtěl  technologickou  válku  počítačových her, bez  obětí.  Ale  to v  Hindukůši  neplatí.  Stejně jako sázka  na tamní  politiky.  Nebo odhodlání  Afgháců, že  západní demokracii  nadřadí  nad  svoje  náboženství  a kmenovou příslušnost.  Přidejme  si  k tomu  více či méně  skrytou podporu islamistům od  všech možných  prozápadních  islámských spojenců  Saudy počínajíc a Pakistánem konče. Takže  celá  operace, která má,  tuším, nanejvýš  nepatřičný  název  Trvalá svoboda,  nutně musí  skončit  celkovým fiaskem. Nikoli  svobodou   Afghánců a už  vůbec ne trvalou. Je zcela  zřejmé, že  naše  hodnoty  jim nic  neříkají a  naopak , že je považují  a těžce  dekadentní a pro sebe  nepřijatelné.  Jediné, co je zajímá, pokud  zrovna  ne  jak  aliančním vojákům podříznout  krk, jsou  západní peníze.

S polovičatým přístupem k vedení vojenských operací, nechutím  platit  za  výhru  krví a proti  vůli těch, kvůli kterým se  prý  válčí,  se naprosto nic  nedá  vyhrát!

Těch  pět našich  vojáků  zemřelo naprosto  zbytečně. Jejich  ztráta  je nesmyslná.  Jsem  zvědav,  jestli    někdo z těch dnešních politikářských  a novinářských  źvanilů   v  roce  2017, když  už  by  Afghánistán  měl být  bez  jediného spojeneckého vojáka a kdy  nejspíš  zase i v Kábulu převezme moc  Taliban   / na většině  venkova už  ji dávno má/  dovolí  říci, že  jejich  nejvyšší  sázka  nepřišla  vniveč! Jedině  a pouze  z tohoto pohledu  lze  hodnotit  smrtelný  výbuch u Bagramu!

Takoví Francouzi  tohle pochopili  už  v  roce 2012. Kdy v  květnu  toho roku   jejich prezident  nařídil  stažení  všech  francouzských  jednotek do Silvestra.  A prohlásil to    před začátkem summitu skupiny G8 v Camp David. Dovolím si citovat:

„Stažení francouzských vojáků diskuzi nepodléhá, jde o rozhodnutí Francie a toto rozhodnutí bude realizováno,“

A Obama?  Ani nemukl!

Francie  měla  tehdy pod Hindukúšem  čtvrtý největší kontingent a zodpovídala  za  dvě  afghánské provincie. A  nikoho ani nenapadlo  zpochybňovat  francouzské plnění aliančních závazků!

Srovnejte  si  Hollandův postoj  a  názor  téhle  světové  velmoci s  tím, co  v  týdnu  zaznělo  na  české politické scéně!

Za všechny  ty  žváče  si dovolím  citovat  z oficiáního Zemanov a stanoviska, tak jak ho vydala  ČTK:

Chtěl bych říci, že nezemřeli zbytečně, protože v Afghánistánu je jedna z nejvýznamnějších teroristických základen, která organizuje útoky vůči celému civilizovanému světu. Kromě již známých útoků v New Yorku bych chtěl připomenout útoky v Londýně, Madridu, ale také v Bombaji, ač indická armáda nebyla v Afghánistánu nasazena.

Není vyloučeno, že teroristé plánovali nebo plánují také útoky na další země a další města včetně České republiky. Takže čím intenzivněji se bude bojovat v Afghánistánu, tím nižší je riziko, že budou zasaženi i nevinní civilní čeští občané. V tomto je hluboký smysl jejich boje a v tomto je hluboký smysl jejich obětí.

dovolím si Miloši  Zemanovi  sdělit  následující:

Ti kluci v  zeleném přišli o život  zbytečně  zcela jistě.  Západ  válku  v Afghánistánu v  konečném důsledku prohraje. Kdyby  jste  tomu náhodou nevěřil, tak s epodívejte  do Iráku. Bude  se  opakovat tamější současný   scénář. Jen  s  tou modifikací, že  vítězství islamistů  bude úplné.  Takže  vyjdou  z  boje  mimořádně posílení. S  ještě větší  chutí a odhodláním ničit  dekadentní  západní hodnotový  systém. A  smrt  pěti  našich  vojáků  je pro ně jen důkazem, že  jsou na správné cestě.  Už nejméně  dva  roky  jsme  v  téhle  zemi neměli  mít  ani  sádrového trpaslíka. Natož  vojáky!

Když  ona  operace  s tragikomickým názvem  Trvalá svoboda začala, nebylo  po islamistickém teroru  ani vidu ani slechu  například  v Mali, Nigerii, Keni.  Nemluvě  o  Sýrii  nebo  Iráku.  Dnes,  po  jejím  13 let trvajícím  průběhu,   v  těchto a dalších  zemích,  fanatici  s  krvavýma  rukama  ovládají  podstatné  části  jmenovaných  států. A  situace už  došla  tak  daleko,  že  i  iránští  ajatolláhové  jsou  dnes  hoffaehig  partnery  západu….

Takže  bych prosil,  aby  do  další mise byli  vysíláni přednostně  vojáci se  jmény  Zeman, Sobotka, Babiš, Bělobrádek, Vondra, Kalousek, Schwarzenberg, Nečas a tak dál a tak dál.  Jistě  se rád  připojí  Jiří X. Doležal  řada  jeho kolegů. Všem těmhle to bude v  khaki moc  a moc  slušet. Nemluvě, že  budou  moci v praxi dokázat  to, co říkají. Benešové a Klusáci jim jistě  rádi  přenechají svoje místo.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.