Jak to bylo před sto léty II.


napsal Xaver

PO 100 LETECH

(Díl 2. – rok 1917)

Už v předmluvě k předešlému dílů jsem vysvětlil, že I. světovou válku sleduji očima rakouského týdeníku ÖSTERREICHS ILUSTRIERTE ZEITUNG, jehož necelé tři ročníky (říjen 1915 – září 1917) mám k ruce. Z něj dle vlastního, tedy subjektivního úsudku vybírám k příslušnému roku války vždy pár zajímavých zpráv (článků) a několik fotografií.

Rok 1917, třetí rok války byl nabitý událostmi, které už předznamenávaly její vyústění. Tou první byl vstup USA do války na straně Dohody (6. dubna 1917), který zlomil patovou situaci na západní frontě a přispěl k následnému zatlačování Německa. Protiválečné hnutí v Rusku vyvrcholilo tzv. Únorovou a zejména pak Velkou říjnovou revolucí, jež významně ovlivnily další průběh války. V závěru tohoto roku uzavřela sovětská vláda příměří s centrálními mocnostmi, což byl předstupeň k uzavření těžkými podmínkami provázeného Brest-litevského míru až v březnu následujícího roku. Bylo to zdůvodňováno tím, aby se vláda bolševiků mohla soustředit na boj „proti kontrarevoluci a zahraniční intervenci“.

xxx

Spojenci mezi sebou:

Dohoda agituje v Rusku proti separátnímu míru tvrzením, že jeho uzavřením nebude schopné dosáhnout vnitřního klidu. Dohoda dává zastáncům takového míru najevo, že pokud Rusko bude pokračovat se spojenci, mohou Prozatímní vláda i Komitét dělníků počítat s podporou Dohody při zavádění vnitřního pořádku. Po případném uzavření separátního míru však tato pomoc nepřichází v úvahu. Na druhé straně vyvíjí Dohoda na Rusko silný a účinný tlak hrozbou japonského nebezpečí. Spojenci argumentují proti ruskému separátnímu míru tím, že zatímco v rámci Dohody může Rusko centrálním mocnostem ještě dál klást vojenský odpor, bez aliance by zůstalo proti Japonsku zcela bezmocné. Proto narůstá v Rusku v poslední době hnutí, požadující urychlené uzavření míru, avšak nikoli separátního, nýbrž všeobecného míru mezi všemi válčícími mocnostmi.

xxx

Otevřená slova:

V německém Reichstagu přednesl jeho prezident dr. Kämpf řeč o vyhlášení války Amerikou, z níž vybírám. V poselství Kongresu 2. dubna prezident Wilson ujišťuje, že válku proti Německu vede v zájmu lidstva a z důvodu spravedlnosti. Právo toto tvrdit ztratil po tom, co nehnul ani prstem, když Anglie rozpoutala proti Německu v rozporu s lidskostí a právy národů válečné kroky k jeho vyhladovění. Toto právo ztratil i tehdy, když odmítl německý návrh, že na určených trasách zaručíme život amerických občanů a bezpečnost amerických lodí za předpokladu, že nebudou převážet žádné zakázané zboží. Toto právo ztratil také tím, že svým odmítnutím vystavil své krajany nebezpečí smrti. Prezident Wilson vylíčil německý národ jako nesvéprávný nástroj, který byl nahnán do války skupinou ctižádostivců. Neříká ale nic o pletichách, které byly proti nám spřádány po desetiletí. Neříká nic o záměru našich nepřátel zničit nás, který tak zřetelně v poslední době předvádějí a na jejichž stranu se staví. Německý národ 4. srpna 1914 povstal jako jeden muž. Ještě dnes bojujeme na obranu naší svobody, naší nezávislosti, našeho života. „S německým národem nemáme žádné rozpory“ – říká prezident Wilson – „naopak, pro německý národ máme jen pocit sympatie a přátelství.“ Jeho jednání je ovšem stěží v souladu s oním pocitem sympatie. Jestli se prezident Wilson snažil tímto poselstvím zasít v Německu rozkol, tak mu to nevyšlo. Jako prezident německého Reichstagu, který je zvolen dle nejsvobodnějšího volebního práva na světě, mám jako představitel německého národa povinnost prohlásit, že tyto snahy ztroskotají na rozumu našeho lidu a prezident Wilson si na naší pevnosti vyláme zuby. Z nejdražší krve našeho národa vzešlo německé císařství; s vynaložením nejdražší krve bojujeme za našeho císaře a Říši. Ani silácká slova prezidenta Wilsona nezbortí to, co si naši otcové vysnili a co my jsme na bitevních polích vybojovali. Jak prohlásil nejvyšší představitel Německé říše, že Německo se nevměšuje do vnitřních záležitostí našeho sousedního státu Ruska, tak i my odmítáme cizí vládu, ať je jakákoli, a také jakékoli zasahování do našich vnitřních záležitostí.

xxx

Ukrajinské hnutí za nezávislost: Ruské listy oznamují:

Ukrajinská Lidová rada na tajném zasedání rozhodla nebrat ohled na odpor prozatímní vlády a vyzvat ukrajinský lid, aby se organizoval jako samostatný národ. Kromě toho do ukrajinského hlavního města už dorazilo z fronty více než 2000 delegátů, aby se navzdory zákazu ministra války Kerenského zúčastnili armádního kongresu. Delegáti byli obyvatelstvem nadšeni přivítáni. Kongres vydal manifest, který obviňuje prozatímní vládu z nepřátelského postoje vůči Ukrajině a rozhodl zmocnit se Říšské banky a proviantních skladů. Kongres také dal prozatímní vládě ultimátum, v kterém vyjadřuje následující požadavky: 1) Slavnostní vyhlášení ukrajinské autonomie. 2) Okamžité sjednocení 12 ukrajinských gubernií do jednoho administrativního celku. 3) Budování armády. Jak se proslýchá, Kyjev je v rukou ukrajinských vojáků.

xxx

Situace v Rusku:

Výkonný výbor ruské jihozápadní fronty se obrátil na ministra války s následující výzvou: Německá ofenzíva, která byla zahájena 19. července proti frontě 11. armády, se vyvíjí ve strašnou katastrofu, která za určitých okolností může znamenat zánik revolučního Ruska. Nálada v jednotkách, které před nedávnem byť v menšině odvážně postoupily, se ostře a nebezpečně změnila. Útočný duch se vyčerpal a většina útvarů se nachází ve stále větším rozkladu. O uznávání velitelů, o subordinaci už se nedá mluvit. Příkazy a vysvětlování se zcela míjejí účinkem. Odpovědí na ně jsou výhružky, dokonce hrozby zastřelením ze strany podřízených. Některé formace opouštějí zákopy, aniž by na ně nepřítel útočil. V jiných případech byl rozkaz podpořit útočící oddíly celé hodiny diskutován na schůzích. Následkem toho byla zmíněná podpora opožděna i o 24 hodin. Některé jednotky při první střelbě opakovaně opustily svá postavení. Za frontou se táhnou kilometrové proudy dezertérů se zbraněmi nebo bez nich, zdravých a čerstvých, jistých si nestydatě svou beztrestností. Někdy opouštějí svá postavení celé útvary. Členové armádního výboru přiznávají, že situace vyžaduje nejkrajnější prostředky a úsilí, že není možné se zastavit před ničím, aby se revoluce zachránila před ztroskotáním. Dnes vydal nejvyšší velitel jihozápadní fronty a velitel 11. armády se souhlasem komisařů a výborů rozkaz na prchající střílet. Celá země se má dovědět úplnou pravdu o událostech, má se otřást a najít v sobě rozhodnost vrhnout se na ty, kteří revoluci malomyslně ničí.

xxx

Proroctví o konci války:

Katolický kněz, páter Coubé, přednesl před nedávnem v kostele Madelaine v Paříži kázání, do něhož zahrnul své spiritistické schopnosti. Kromě jiného líčil, jak ve společnosti vážených mužů, kteří chtěli odhalit tajemství do stolu klepajících duchů, se jich pánové zeptali, kdy je možné očekávat konec války. Duchové odpověděli, že mezi 1. červencem a 1. srpnem 1917na základě velkého vítězství Spojenců. Jeden novinář brzy nato vyhledal spiritistického kněze, aby se pokud možno dověděl další podrobnosti o konci války, avšak dobrý páter Coubé už mu neměl co říci. Vyprávěl pouze, jak došlo k tomu, že se stal spiritistou, což není naprosto v rozporu s jeho duchovním posláním. Zbožní lidé by mohli možná ve spiritismu spatřovat „ďáblovu manifestaci“, avšak ve skutečnosti se jedná pouze o vyjevení dobrého, božího principu. Samozřejmě ďábel může do toho zasahovat, ale právě proto je správné, že je tu kněz, aby mu vzdoroval…Novinář to všechno považoval za velmi zajímavé a nepochyboval, že taktéž to bude zajímat jeho čtenáře, nicméně chtěl slyšet ještě něco politického. Proto položil otázku: „Ptali jste se, důstojnosti, stolu také na to, jestli císař Vilém II. bude – jak doufáme – poslední Hohenzollern na německém trůně?“ Důstojnost přitakala. Zeptali se stolu, vyprávěl, „ale ten začal nato zuřivě tančit sem a tam, a odmítal – ať jsme jakkoli naléhali – vydat jasnou odpověď!“ Zklamaný novinář se rozloučil.

xxx

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

-Dobytý anglický zákop.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

-Angličtí vojáci pomáhají zraněnému.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

-Císař Karel I. v Čechách. Na prvním obrázku přejezd ze Staré Boleslavi do

Brandejsa, ostatní zobrazují různá setkání.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

-Na německém obvazišti.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

-Ženy v muniční továrně v Lipsku.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

-Předletová příprava francouzských pilotů.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

-Nejvyšší velitelé německé armády: zleva – polní maršál von Hindenburg,

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka, Xaverův nový dům se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.