Zkusme na chvíli opustit Ukrajinu. Dokud to ještě jde. Protože kdy čtu prohlášení různých svalovců, musel bych si myslet, že jsme asi tak týden od další světové války…. Idioti prostě mají pré. A dejme si nějaké české téma.
V týdnu jsem dostal mail od jednoho z Kosířů, abych něco napsal o výroku ombudsmanky Anny Šabatové.
Bylo to ve dnech, kdy jsem byl nanejvýš pohlcen Ukrajinou, takže moje odpověď nemohla být jiná než, že jsem výrok zaznamenal, ale názor na něj nemám a bez něj nemá s mysl cokoli psát.
Dnes už se situace změnila, už názor mám. Vlastně – těch názorů je více. Protože ono nelze jen vytrhnout téma, zda mají nebo nemají muslimky v České republice veřejně nosit šátky.
Ohledně tohoto práva se musím zastat Anny Šabatové. Rozhodla podle mne správně. Nechť si muslimky šátky nebo třeba i burku , což je nejvyšší možný stupeň zahalení, nosí všude, kde chtějí, kdy chtějí, pokud ovšem to nenarušuje přesně daný chod čehosi. Například výrobních nebo pracovních postupů. Abych to specifikoval zcela konkrétně – pokud by se muslimka, trvající na přísném zahalování, chtěla stát plavčicí v Podolí, jde o zřejmý nonsens. A tak nějak podobně vidím i zdravotnictví, o kterém vlastně spor byl. Ředitelka zdravotnické školy měla problém s šátkem dvou žaček. A odůvodnila to výkonem práce.
S tím umím žít a chápu, jestliže skutečně nošení šátku čemusi překáží či může neblahého způsobit při péči o pacienta nebo při výuce. Ortodoxní muslimka zcela určitě nebude zkoušet štěstí s pracovní pozicí v Podolí, takže nemůže li odložit šátek ve specifickém prostředí práce ve zdravotním zařízení, neměla by se ucházet ani o tuto práci. Prostě nenaplňuje elementární předpoklady. Klíčové slovo je termín JESTLIŽE. Netroufám si vyslovit svůj soud, protože nevím, jestli šátek technicky vadí nebo ne.
A cosi mi říká, že to přece nějak musí mít v muslimských státech ošetřeno. Vhodnou námitkou pak samozřejmě je, že české nemocnice mají svoje pracovní předpisy ohledně ústroje a není důvod ho měnit….. Když už jsme u toho – zajímalo by mne , jak se ortodoxní muslimky vyrovnávají se symbolem červeného kříže, který je v českém zdravotnictví hojně zastoupen. Neuráží jejich cítění?
Ale to už jsme se dostali opravdu příliš daleko od původního tématu. Znovu opakuji – jakkoli to z dosavadního textu příliš nevypadá, že Anna Šabatová měla ve svém nálezu, dle mého, pravdu. Právo na vyznání a nošení symbolů tohoto vyznání by měl mít každý, kdo zde žije, A já opětně dodávám – jestliže tomu cosi speciálně upraveného nějakou normou – nebrání. Ale věřím, že na tomhle bychom se asi s ombudsmankou snadno dohodli.
Jenže šátek a jeho kauza je zástupný problém. Jde o něco jiného. Co ombudsmanka neřešila, co je ovšem na šátek navázáno, co všichni cítíme. Jde o to, že šátek značná část veřejnosti bere jako vrhání stínu muslimského agresivního radikalismu do naší země. Která zatím styku s islámem nebo snad konfrontací s ním, byla ušetřena. Důležitý je ten čas minulý – byla a všichni tušíme, že nebude.Kde se tu ostatně vzala žačka zdravotní školy ze Somálska? Nevím. Jisté je, že Česká republika zatím přistěhovalce z Afriky a Blízkého východu nijak neoslovovala. Mají nás / naštěstí/ za chudou zemi. Nejsme pro ně lákadlem jako Německo, Francie, Británie, Skandinávie, Holandsko, Belgie a naštěstí ani první nárazníkovou zemí jako Itálie nebo Španělsko. Jenže i to se časem změní!
A v téhle souvislosti by tenhle případ neměl zapadnout. Je momentálně nedůležitý. Ale precedenční a hlavně signální. Nejdůležitější slovo z předchozí věty je termín SIGNALNI. Připravuje nás na to co přijde. Můžeme to udělat tak, jako to „dělala“ s imigranty dosud západní Evropa. Že se nefunkčně snažila omezovat jejich příliv, ale politici v honbě za hlasy ve volbách opouštěli jakékoli rozumné vzorce fungování společnosti. Systém vymáhání práva vůči všem byl nahrazen tzv. multiklturalismem, pozitivní diskriminací a tak dále. Tohle je západoevropská cesta. Vede k pouličním válkám ve Francii, zapalování celých čtvrtí ve Švédsku, výbuchů bomb v londýnském metru a momentálně ke strachu velmocí typu Británie či Francie a pochopitelně i dalších menších zemí z navrátilců radikálů z fanatických náboženských válek v Iráku, Libye, Afghanistánu a kdo ví odkud. Tohle prostě nefunguje. Máme zatím čas najít nějaké jiné řešení.
Třeba takové jaké uváděl včera na Parlamentních listech ve svém rozhovoru pro ně profesor Klener, když mluvil o problému muslimské intolerance. Budu ho citovat :
Ona už podruhé naprosto jasně řekla, že v Austrálii jsou imigranti vítáni, ale musí se přizpůsobit životu v Austrálii, jejich zvykům a poměrům, protože jsou tam hosty. Mohou využívat všech výhod, které Austrálie poskytuje. A dodala, že když se přizpůsobit nechtějí, mohou využít výhodu jejich demokracie a zemi dobrovolně opustit.
Ano tohle je správný postoj. Jenže ani v Austrálii očividně nefunguje, viz zpráva stará 2 dny, že australská letiště hlídají protiteroristické jednotky obávající se návratu radikálů z běžících islámských válek – http://zpravy.tiscali.cz/australie-ma-strach-z-extremistu-na-letistich-hlidaji-protiteroristicke-jednotky-242272
Právě proto jsem napsal, že ZATIM máme čas. Šanci , podle mne nikoli. Naopak – budeme pod stále větším tlakem, abychom na naše území dobírali imigranty proudící z jihu. Kteří většinově, nejméně v první generaci , utíkají před zlem, jsou ochotni tvrdě pracovat. Ale nejpozději v generaci třetí, tedy už usazené, se radikalizují záměrně vydělují z okolní společnosti a v konfliktech hledají svou identitu…
Všichni cítíme, že o tomhle byl onen případ těch dvou studentek a jejich šátků. Mít tady početnější islámskou menšinu, byl by z toho zákazu šátků těžký skandál a nejméně demonstrace. Spíše výbuchy násilí.
Znovu musím opakovat Anna Šabatová rozhodla správně. Nicméně rozhodovala o úplně něčem jiném,než co by si rozhodnutí opravdu zasloužilo. Byť to není v kompetenci ombudsmana. Je nanejvýš na čase začít řešit otázku přistěhovalců z jiných kulturních okruhů a přijmout pravidla, která budou důsledně vymáhána. Dát jim na vybranou – jestliže tu chcete mít domov, je to náš domov – vítejte. Nejste li ochotni žít v našem domově a být jeho funkční součástí, pak se nedá nic dělat. Nikdo vás nemůže nutit, abyste ZDE žili podle pravidel, která se vám nelíbí.
O tomhle rozhodovala Anna Šabatová. Jakkoli nevědomky.Ty šátky jsou jen předzvěst toho , co na nás čeká. Jak už stojí výše – ZATIM máme čas připravit řešení toho, co už je jinde neřešitelné. Zatím…. Nicméně s naprostou jistotou můžeme počítat s tím, že přesně tohle politici neudělají. Ti radši budou spekulovat o válce proti Rusku. Patrně nikdy neslyšeli o knize
Střet civilizací — Boj kultur a proměna světového řádu
Autor: Huntington, Samuel P.
Takže jsme nakonec stejně skončili tam, kde na začátku – u možné světové války…. Šílený svět. Uznejte ale, že psát jen o Anně Šabatové – tak či onak – nemělo žádný smysl.
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
