Primář dětského oddělení z Klatov, Majka jedna disksue na Kose.


napsal život, policie, Majka, zemědělec, Gerd, Věra Říhová a Občan

Zcela nepochybně jste  zaznamenali začátkem týdne  zprávu o tom, že  šéfem dětského oddělení v  nemocnice v Klatovech byl někdo, kdo prostě  sem tam mučil malé dětské pacienty, kteří mu byli svěřeni do péče. Aby je  uzdravil. nikoli utýral.

Přesto policie v této kauze prošetřovala deset případů dětí ve věku kolem jednoho nebo dvou let, z nichž některé byly po Havránkových zákrocích na pokraji smrti. Dostávaly nepřiměřeně vysoké dávky anestetik, v jednom z případů se lékař pokoušel třiadvacetkrát zavést kanylu do žíly teprve dvouleté holčičky, a to při plném vědomí. Kvůli primářově  zmíněné vážné duševní poruše policie případ nakonec odložila.

Hrůza  a hrůza….

Kdo  by rád  ještě více detailů, nalezne je zde:

http://www.novinky.cz/krimi/347650-nepricetny-primar-mucil-detske-pacienty.html

Mne  z toho celého zajímá toto:

Vyšetřování ukázalo, že dvaačtyřicetiletý Havránek trpí bipolární afektivní poruchou, což je vážná duševní choroba dříve známá pod označením maniodepresivní psychóza. Ta ho paradoxně zachránila od trestního stíhání za těžké ublížení na zdraví, neboť v době činu jednal podle vyjádření znalců v nepříčetnosti.

a ještě  tohle:

Nejednal v úmyslu zdraví dětí poškodit, nedokázal se ovládnout

stojí v policejním protokolu

a nakonec  toto:

Loni v červnu po odchodu z Klatov nastoupil jako primář dětského oddělení do nemocnice v Rakovníku. Navíc nebezpečnou nemocí trpí dlouhodobě, z psychiatrického posudku dokonce vyplývá, že lze očekávat její chronický až celoživotní průběh.

Proč? Kvůli té jednoduché  primární hrůze a  chci pracovat  s prvoplánovými emocemi? Nebo snad  chci zavést  na Kose, po vzoru Novy místo informací senzace pro Nováky, kdy je nejdřív  vyděsím, abych na  závěr  dal nějaké to  heboučké  chlupaté  zvířátko a všechno uzavřel Borcem na konec?

Nic  z toho!

Ačkoli jde o článek na  dnešní neděli, jsou tyto řádky psány  už v  pondělí.  Mám  tedy  ještě v paměti skvělý Majčin  článek, pro vás z před  týdne, pro mne  ze  včerejška

Svět malé January a americká psychiatrie

který  čtenářsky  zcela neoprávněně  zůstal většinově  ve stínu  těch referujících o Ukrajině.  A  tím pádem většině z  vás  je  utajena  i, z mého pohledu jedinečná  diskuse pod  ním. Tak jak to  u skvělých  diskusních příspěvků zhusta  je.

V souvislosti  s  případem z Klatov ji sem dám celou, protože oč  je  úžasnější, o  to je  kratší.

Celou, ačkoli  jsem původně  chtěl vybrat  jen příspěvky  paní Věry  Říhové a nicku Občan.  Jenže takhle  to bude mít daleko větší smysl, protože  je to komplexnější:

  • zemedelec napsal:

    Paní Majka.
    Srdečně zdravím.
    Zdravím i pana Vlka.
    Uf,až sem leknul na kolik politiků by se ten popis od Vladimíra Leviho hodil.

     
  • Gerd napsal:

    Brrr, hodně ponurý obraz situace, se kterou lze za daných podmínek těžko něco dělat. Možná by šlo se odstěhovat do jiné země.
    A jak píše zemědelec výše, spousta politiků je dokonale schizofrenních. nebo natolik teflonových, že jim nečiní problém ze dne na den měnit názory a to poměrně zásadně.
    Navíc s jako schizofrenní pacient přijdu při jakýchokilv televuzních zprávách, aktuálně těch o Ukrajině. Krmen propagandou ze všech stran už nedokáži rozeznat v záplavě informac, co je to zrnko pravdy. Jednoduchá pomoc, stačí se přesvědčit na vlastní oči přímo na Ukrajině Ale proč bych to dělal, když mě geopolitické hrátky USA a Ruska nechávají klidným? Jsem jen nesvéprávným nezúčastněným účastníkem.
    A tak se schizofrenie pomalu a jistě stává denní součástí našeho života. Jakmile budeme schizofrenní všichni nebo alespoň většina lidí, schizofrenie se stane normou a duševní zdraví naopak chorobou a nenormálním stavem nezbytným jej léčit. Něco jako za nacistů, kdy zešílel celý německý národ a pár duševně zdravých lidí bylo likvidováno ve jménu vyšších hodnot. Ve středověku existoval tvrdý sociální darwinismus na veškeré duševní poruchy, duševně nemocní byli označeni za posedlé ďáblem a upáleni, ukamenováni, pohřbeni za živa nebo jinak zprovoděni ze světa.
    Mazitím se schizofrenie stala denní součástí našich životů. V práci hlásáme názory chlebodárce, i kdybychom si sami mysleli něco úplně jiného. Sc hizofrenní byla i celá socialistická společnost. Něco bylo vyhlášeno na ústředních sjezdech KSČ, něco jiného si mysleli občané i řadoví komunisté. Dokonalá schizofrenie nastolená existenční nutností. Buď je člověk schizofrenik nebo nezaměstnaný, ve většině případů.
    A přitom princip schizofrenie znal již Chuang-c´:

    „Život je jen sen. Zdálo se mi, že jsem motýl a od té doby nevím, jestli jsem Chuang-c´, který sní, že je motýl, nebo jsem motýl, kterému se zdá, že je Chuang-c´“.

    A tak ani já nevím, při pohledu na zpravodajství ČT a výroky politiků, zda sním absurdní sen, nebo jde o tvrdou realitu, která je sama o sobě zcela absurdní. Jinými slovy, zda jsme blázen já nebo politici. Ti přitom spoléhají na fakt, že když hodně lidí tvrdí naprostý nesmysl, po čase se onen nesmysl stane obecně uznávanou pravdou a několik opačných ojedinělých názorů duševní poruchou. Žiji bláznivý život v bláznivém světě plném bláznivých názorů. Ale kdo má chuť a čas hledat zrnko pravdy v kupce bláznivin?

     
    • Majka napsal:

      Možná jsem to nevysvětlila dostatečně. Schizofrenie není orwellovsky doublethink. Neznamená to mít na nějakou věc dva různé názory, ani hlásání něčeho, co si člověk nemyslí, není to ani víra v nějakou ideologii. Tento chybný výklad citovaného Jana Křesadla dost rozčiloval. Ale stává se dost často, že se diagnóza stane nadávkou (hysterie), a pak se nemoc musí přejmenovat.
      Znamená to, že spolu jednotlivé složky myšlení přestanou spolupracovat. Takže například logika funguje bezvadně, až na to, že naprosto odpojí od reality. Na rozdíl od politika nebo konspiračního teoretika to schizofrenik nedělá schválně.

       
      • zemedelec napsal:

        Paní Majka.
        Výborně to doplnil pan Gerd.
        Vy jste napsala něco,nad čím by se měl někdo zamyslet.Ono asi většina politiků si myslí,že to nedělá schválně,ale ta rozporuplnost mezi slovem a činem,asi o něčem svědčí.Bertě to jako mé uvolnění,jinak jsem v tom oboru,opravdu laik,spíš to vidím tak lidský,jak to popisuje paní Říhová,najednou může být člověk nemocen na těle i duši.

         
        • Majka napsal:

          Já už budu otravná, ale schizofrenie není rozpor mezi slovy a činy. Je to rozpad myšlení, “těžká duševní choroba, v rozvinuté formě znemožňující hlavně normální společenský život”(Jan Křesadlo) Schizofrenik může být malířem nebo možná básníkem či matematikem (John Forbes Nash), ale nemůže být politikem.

           
          • Občan napsal:

            Jen drobný přípodotek.
            Rozvinutá schizofrenie, pokud není správně medikována, neznamená “jen” znemožnění normálního společenského života, ale postupné vymizení všeho, co dělá lidi lidmi. Tedy i nejzákladnějších sociálních vazeb, hygienických návyků, vnímání pravidel a někdy i základních vitálních dovedností jako je pravidelný přiměřený příjem potravy a tekutin.

             
          • Majka napsal:

            Tím spíše pak nemůžeme tohoto označení používat pro politika.

             
  • Věra Říhová napsal:

    Díky Majko,
    jako totálně zdravý člověk, kterému se ze dne na den zhroutilo zdraví a tím i celý svět, jsem se dostala mezi fyzicky i psychicky nemocné lidi a nyní mezi invalidy. Potvrzuji, že většina lékařů, se kterými jsem se setkala, neuznává psychické nemoci, nerozumí jim a neumí s nemocnými pacienty pracovat. Bohužel jsem na vlastní oči viděla, že pacientka léčící si deprese se těžko dovolávala ošetření bolavého kolena, protože ji nikdo nevěřil.

    Jakmile pacient dostane nálepku “psychouše”, nechtějí se s ním ostatní lékaři bavit, protože je přeci “padlej na hlavu” a všechny nemoci si vymýšlí, nemoci jsou pak důsledkem psychiky a nikoliv fyzického stavu. Ono to tak někdy může být, ale to neznamená, že je to tak pokaždé. Přesvědčit lékaře, aby pacientovi nechal udělat obyčejný rozbor moči a zjistil zánět močového měchýře, je někdy nadlidský úkol.

    Ještě horší to mají psychicky nemocní lidé s posudkovými lékaři, kteří psychické nemoci absolutně neuznávají a i středně těžký schizofrenik dostane maximálně 1. stupeň invalidního důchodu, protože fyzicky je přeci naprosto zdravý, tak může makat. Jak má ale pracovat, když se nedokáže pořádně postarat o sebe, jak se má domluvit se zaměstnavatelem, když se pořádně nedomluví s vlastní rodinou – to nikoho nezajímá. Bohužel takový případ také znám.

    Z Vašeho článku, Majko, mi běhal mráz po zádech, protože dnes už dobře vím, o čem píšete. A proto za všechny takto nemocné Vám znovu děkuji.

     
    • Občan napsal:

      Paní Věro,
      držím Vám palce, aby Vám zůstala rodina a pár přátel. A aby se Vaše problémy alespoň stabilizovaly.

      Protože já pracuji s těmi, jimž už nezbylo NIC. Končí v ÚSP s nejlevnější medikací a mimo zájem celého zdravotnického i sociálního systému. Pro některé schizofreniky to paradoxně znamená, že se mohou konečně cele odebrat do svého vnitřního světa a vnějšek jim dodává jídlo, tekutiny, střechu nad hlavou a zajišťuje základní hygienu, a jsou v podstatě spokojení. Pro vnějšek to ale znamená peklo na zemi, protože tito nemocní nerespektují absolutně žádná pravidla a na jakoukoli komunitu působí jako ledoborec. Dokonale ji rozvrátí.
      Hůř jsou na tom ti, co si ještě uvědomují svou nemoc – obvykle proto, že jsou inteligentní a vzdělaní – a zároveň si uvědomují, že nemají dost prostředků na to, aby se dovolali pomoci a zájmu.

      Ti jednodušší pacienti si vegetují po svém, způsob “života” jim vyhovuje a stresuje je jen to, že nemají dost cigaret, společenských her nebo třeba sladkostí. Díky/kvůli medikaci ztratili jiné potřeby (to je to “tlumení”), často vč. libida, a skutečně postupně VEGETUJÍ na úrovni nižších primátů.
      Chudinská “zdravotní a sociální péče” je totiž eufemismus pro “zbavte nás toho”. A tak je “to” pozavíráno v ústavech, nověji “komunitních centrech” a “řízených domácnostech”, tlumeno lacinými svinstvy a drženo mimo běžnou populaci. Pokud mají extrémní štěstí a jsou bezdětní, zůstala jim milosrdná rodina, která se o ně nějak stará. Nemocní, již jsou zároveň rodiči (tahle nemoc propuká kdykoli během života), končívají tak, že rodina se ujme potomků a oni putují do zařízení, kde definitivně chátrají.

      “Blázince” měly tu výhodu, že pacienti byli od rána do večera zaměstnáváni, měli program (byť třeba primitivní), pevně stanovená pravidla a systém odměn a trestů. “Liberalizace” je připravila o jediné jistoty, jež je držely nad vodou. Protože duševně nemocní nutně potřebují pevné kotvy, bez nichž se jejich psychika rozpadá velice rychle.
      Vidím to v práci dnes a denně. Jedna “asistentka” na osm těžkých případů, neschopných sebeobsluhy, která nemá šanci s nimi jakkoli pracovat, protože musí stihnout uvařit, nějak je umýt, uklízet (i po nich), prát a zajišťovat, aby přežili. Ve dvanáctihodinových maratonech, bez volných víkendů, bez možnosti pořádně si odpočinout, bez jakéhokoli pracovního zázemí, bez psychické podpory a takřka zadarmo. Až příliš mnoho z nich se nakonec stává pacienty psychiatrických ambulancí, protože takový tlak nelze dlouhodobě vydržet. Další řada z nich prchá dřív, než se zhroutí nebo se jim rozpadne rodina a sociální vazby. Protože to je další důsledek chudinské “péče” – zaměstnanci se v podstatě stávají vězni svých pracovišť. Je jich zoufale málo, ale dohled a péči je nutno zajistit 24/7/365; proto ty dvanáctky a příšerné pracovní maratony, kdy “asistentka” slouží třeba šest služeb po sobě.

      Snad jsem Vás svým příspěvkem o realitě současné “péče” o mentálně a duševně nemocné moc nepolekal.

       
  • Věra Říhová napsal:

    Nepolekal, já se pohybuji nejvíce mezi pacienty s roztroušenou sklerózou, ale sama ji nemám. Vidím kolem sebe hrůzu a ubohost společnosti, ale také srdečnost nemocných a statečnost ošetřujících. Naprosto s Vámi souhlasím. Připadám si jako na Marsu, ale zvykám si a učím se žít jako Marťan.

    Náš  svět  je  absurdní. Nebo spíše  zvrácený.  Paní Věra  Říhová  i Občan  trefují  nás, co by  hřebíček, na  základě  svých životních zkušeností,přesně  hlavičku. Když  člověk narazí na  psychouše, tak…  no v případě Kosy to nečte. A radši si dá  ukrajinská  jatka. V případě  nemocničního prostředí a  lékaře  psychouše?  No dokud se do toho nevloží policie,  tak dost možná  nemocnice v Mělníku, odkud  primář  Havránek do Klatov  přišel a  zcela  určitě  pak nemocnice Klatovy, kde se jeho počínání začalo vyšetřovat, si svoje  podezření nechaly pro sebe, takže  někdo , kdo sám akutně lékařskou pomoc potřeboval,  konal své dílo dál. Zřejmě s dobrou referencí…
    Šlo  o  lékařskou kolegialitu – jsme přece jedna  rodina?  Nebo šlo o  klasické – přece nebudu  za práskače a on by  nás  pak žaloval? Či o ono „s  psychoušem nechci nic  mít“, jak píše  paní Věra?
    Možná o všechno dohromady.Nevím  a ani mi nejde  o  nalezení  motivu.
    Jde mi  o něco jiného – ano, všichni se podvědomě  stahujeme  před  těmi, kteří jsou nějak zdravotně  postižení. Když  jde o postižení duševna,  pak jako  by pro nás byli malomocní. Totéž platí o těch, co umírají.
    Jsme  zasaženi  kultem věčného zdraví, věčného mládí a  věčné krásy. Správně bych neměl psát my, ale  já   vlk. Aniž by nás  znepokojovalo, že kolem nás  běhají  Havránkové. Myslím ve  smyslu toho, co napsali  pánové zemědělec a  Gerd.
    Ukrajina je proti tomu, ve vší hrůznosti, brnkačka.
    I dnes bude otevřena  diskuse.
    Ale  smysl má jen tehdy, když ti, co do  ní budou chtít  přispět, si  přečtou původní  Majčin článek.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka, Majčin pokojíček se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

41 reakcí na Primář dětského oddělení z Klatov, Majka jedna disksue na Kose.

  1. Levandule napsal:

    Máme člověka s duševní nemocí v rodině, propukla náhle, lékaři ale lehčí průběh nechtěli vidět, psali prášky rodičům. Tak se nemoc zhoršovala. po sedmi a půl letech konečně přišli , že je opravdu nemocný. ale škody jsou velké. stará se hlavně maminka a pomáhá celá rodina. dostal nejnižší inv. důchod, ten každý druhý rok zkoumají, jestli se neuzdravil. Žádná velká pomoc od zdravotníků, spíš přezírání. Co bude, až nebudou rodiče? Je to velký stres.

  2. zemedelec napsal:

    Dobré ráno všem.
    Aniž by paní Majka tušila co přijde z Klatov,že vůbec takoví člověk může léčit děti.Jinak mě zaujal její překlad,výchova děti a právě v raném věku,tvoří základ dalšího vývoje člověka.Snad jen dodatek,už jsem nestihl odpovědět Majce,že by to byla opravdu hrůza,kdyby byly takto postiženy politici.K tomu Havránkovi asi tolik,přeci nějaká kontrola,ale i pozornost ostatního personálu,buď zaspala,nebo si nechtěli pálit prsty.

    • Majka napsal:

      Schizofrenik by se nemohl stát politikem, je to nemoc, která politickou kariéru znemožní už v mírném stadiu. Nemoc toho primáře je jiného druhu.

  3. tata napsal:

    JE to složitá věc….možno posuzovat z mnoha pohledů………….přesto si myslím zduraznuji myslím………nikoliv že můj pohled je správný……….že ten poslední popisovaný případ ukázal slabinu i na druhou stranu…………..já nechápu beztrestnost toho doktora…………né že se neovládl v těch konkretních případech……………ale jako doktor musel vědět že to povolání nemůže vykonávat.

  4. Majka napsal:

    A ještě jeden
    http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/bipolarni-afektivni-porucha-330658

    Snažila jsem se najít nějakou informaci o tom, že by tato nemoc vedla k násilí, v těch článcích píšou, že ano, ale spíš k násilí impulsivnímu, z rozčílení, že se nemocnému, který si myslí, že uskutečňuje velký projekt, někdo staví do cesty. Že by hypomaniaci měli tendenci k sadismu se nikde nepíše.
    Případ toho primáře bych si přála mít vysvětlený podrobněji. Napadají mě dvě možnosti:
    – že má opravdu sklony k sadismu a jeho nemoc způsobila odstranění zábran
    – nebo trpěl přesvědčením, že koná důležitý vědecký výzkum, kterým spasí lidstvo.

    Že si jeho choroby nikdo nevšiml? Tato nemoc má dva póly, střídá se u ní deprese a mánie (neplést si ale s lidovým výkladem tohoto slova, kdy se tím myslí jakási posedlost, v lékařském smyslu je mánie stav povznesené nálady, opak deprese).
    U některých pacientů se projevuje trvale pouze jeden z těchto stavů. Pokud nevyhledají lékaře, mohou být trvale depresivní lidé pokládáni třeba za extrémní lenochy, kdežto trvale maničtí lidé se podobají tomu, čemu se dnes říká „dynamická osobnost“. Proto mohou docela dobře uspět u výběrových řízeních.
    Citát z knihy Vladimíra Leviho Já a my:
    „Takových lidí je málo, ale jsou tak nápadní, že se zdá, jako by jich bylo hodně. Hypomanického člověka je všude plno. Když se o někom říká „ten má ale páru”, jde obvykle právě o tento typ. Člověk s obyčejným temperamentem si vedle něho připadá jako lodička, která zkřížila dráhu obvyklému plavidlu. Tep stroje, který se nedá zastavit, je znát všude. Jeho tempu se nedá stačit. Rozdává se přímo zuřivě, plýtvá sám sebou, ale nikdy se úplně nerozdá, je ho pořád dost na všechno a na všechny. Energie se v něm spojuje s požitkářstvím, obrovská výkonnost s honbou za všemožnými slastmi.“
    Do péče psychiatrů se postižený dostane tehdy, když jeho horečná aktivita začne být nesnesitelná jeho okolí a/nebo si začne počínat evidentně nepříčetně. Třeba když nesmyslně utrácí velké částky peněz, pěstuje promiskuitu v extrémní míře, neustále se do něčeho pouští, ale nic nedokončí.

    • kchodl napsal:

      Přesně. Bipolární porucha je poměrně běžný jev. Zmíněný primář musí být postižen mnohem horší nemocí. Bojím se, že hysterická reakce médií na tento případ povede k široké diskriminaci všech těch chudáků, kteří se díky přepracovanosti a útisku v práci nechali uvrtat nějakým „psychologem“ a následně nezodpovědným „doktorem psychiatrem“ do polykání antidepresiv.

    • kchodl napsal:

      Jinak takových lidí, jako je zmíněný primář, je ve zdravotnictví – a všude – plno. Vypjaté ego jim nedovolí přiznat chybu, takže je schopen napichovat žílu u dítěte 20x za sebou, jinak by musel uznat, že to neumí. Trpí velikášstvím a nad něj není.

      Připomíná to vtip o chirurgovi, kterého se ptá při operaci instrumentářka „nedělá se tohle jinak ?“, odpověď je „vždycky jsem to dělal takhle, tak jednou to vyjít musí a pacient přežít“. Tak to není vtip, to se skutečně děje, nejen ve zdravotnictví.

      Řekl bych, že bílá mafie se o něj postarala – jinak by musel na doživotí do vězení nebo do blázince. Takže mu nenapsali žádnou katastrofickou diagnózu, ale bipolární poruchu. Ani ho nehnali na sexuologické vyšetření, jestli není pedofilní sadista. Když je vyhozen z jednoho místa primáře, hbitě získá jiné místo primáře. Asi co mu chybělo na skutečných odborných schopnostech, kompenzoval společenským vlivem v bílém gangu.

      A najednou se všichni jakoby probudili a dělají pitomé, že o ničem takovém nevěděli. Systém je tím prolezlý, jen to obvykle nevyjde najevo tak flagrantně.

  5. kchodl napsal:

    Pesimistické odhady tvrdí, že asi 30% obyvatelstva trpí nějakou psychickou poruchou, která se ovšem projeví, až když stoupne tlak na ně nebo dlouhodobá hladina stresu. Je to ovšem spíše projevem zvěrstva a bohorovnosti příslušných „lékařů“, prostě snaha o psychologizaci a psychiatrizaci společnosti. Za chvíli bude „diagnóza“ úplně na všechno.

    Kam před stoletími strkal tlamu kdejaký černoprdelník či inkvizitor, tam se dnes dere pavěda psychologie následovaná psychiatrií. Je to zkrátka nové náboženství.

    Stačí se podívat na dějiny psychiatrie ve 20. století. To jsou zločiny s tolika obětmi, že inkviziční upalování a nacistický holokaust jsou proti tomu nepodstatné maličkosti. Často je to čirá pavěda, například se používala lobotomie, ať již fyzická („operativní“ se to nazvat nedá) nebo chemická. Elektrošoky. A dnes to není o nic lepší a vyspělejší, jen se to dělá farmakologicky. Většina psychiatrických léků připomíná snahu (marnou) opravit počítač krumpáčem.

    Kolik přetížených lidí bere antidepresiva ? Žerou to jak lentilky. Určitě většina z nich žádnou afektivní poruchu/bipolární poruchu nemá, je to víceméně zdravý odraz psychiky na podmínky, kterým jsou vystaveni. Ale kdo ví, co jim tohle svinstvo udělá s mozkem, většinou po vysazení následují úzkostné stavy, panické ataky a mnoho jiných chuťovek.

    Na vině není klinická nemoc, ale společenská choroba – stačí se podívat kolem sebe, kolik sviní je ve vedoucích funkcích – psychologizace/psychiatrizace dostoupila tak daleko, že místo abychom řekli, že jsou to zmrdi a svině, tak je nazýváme psychopaty.

    Například před pár dny jsem s jedním takovým jednal – v termínech psychologické pavědy bych ho označil za hysterického psychopata se sadistickou (asi i sexuální) úchylkou. Projevuje se to neustálým vydíráním podřízených, mikromanažerstvím (všichni jsou opičáky na dálkové ovládání mobilem každých pár minut či hodin), typicky „ženským“ chováním – stálé používání salámové metody, nikdy nepochopí „ne“, hystericky všechny manipuluje a rozšiřuje pomluvy a lži, nikdy nejedná přímo, dohody s ním platí jen když ho „držíte za koule“. Jediný funkční vztah s ním musí být založen na vydírání a hrozbě síly. (OT: připomíná to koexistenci s US administrativou, ta se chová stejně).

    Jeho podřízení mu nemohou rozbít držku ani odejít nebo ho žalovat, prostě v tom naše společnost (v tomto příkladě firma) přestala fungovat. Zákonitě bude následovat krach (firmy), je to jen otázka času. A na zaměstnancích, co již odešli, je vidět cosi, co by psychiatr označil za symptomy posttraumatické stresové poruchy.

    Nakonec čím větší lump a mizera – v dnešní terminologii nemocný psychopat – tím výš se ve společnosti prodere – na ostatních vlastnostech téměř nezáleží. Nezáleží na práci, tvůrčích počinech, komunikativnosti, organizování. Jde jen o bezohlednost, emoční plochost, sobectví, „tah na branku“ a všechny ty nové „kladné vlastnosti“.

    Ohledně psychiatrizace společnosti, to je velmi nebezpečná věc. Za schizofrenii lze dnes prohlásit naprosto všechno (sama „odborná“ definice schizofrenie je úsměvná). Například Einsteina by mohli chytit a zavřít do blázince, protože nenosil ponožky (přestal dbát na hygienu a společenské konvence – no typický schizoidní rozpad osobnosti) a vůbec, dělal divné věci (STR i OTR by jistě dnes prohlásili za schizoidní blud). Když havloid Hnízdil dokáže prohlásit Klause za cvoka, a nevyloučí ho za to z lékařské komory, dokonce se to většině lidí nezdá ani divné. Je to na pováženou.

    • Majka napsal:

      Einsteina by dnes nezavřeli do blázince, protože by zdravotní pojišťovna jeho pobyt v blázinci neproplatila. Jak vyplývá z příběhu malé January, zdravotní pojišťovny v USA proplácejí jenom krátkodobou hospitalizaci osob ohrožujících sebe nebo okolí.

      • kchodl napsal:

        USA zdravotní pojišťovny se chovají zvěrsky pro skutečně psychicky (i fyzicky) nemocné. To je nesporný fakt.

        Ale rozumím tomu, proč to dělají – tamní psychologická/psychiatrická verbež by pro zisk nechala nacpat do blázince (nebo na drahou farmakologickou léčbu) pomalu každého, kdyby to „někdo“ platil. Ve zdravotnictví brutálně převážil zisk nad Hippokratovou přísahou. To máte jako s čarodějnickými procesy – vždy se objeví Bobligové. A „vědecká“ komunita jim k tomu dá požehnání. Ekonomická stránka věci nás zachraňuje od mnohem větších společenských hrůz, které by následně nastaly.

        Nakonec u nás to není jinak.

    • zemedelec napsal:

      Pane kchodl.
      Touto cestou Vám chci poděkovat,ale i tento příspěvek něco potvrdil.Jistě,Majka po odborné stránce má pravdu,ale jak píšete kolikrát skutečnost je jiná.Někde jsem to četl s každým vysokým politikem USA cestuje i psychiatr.

      • kchodl napsal:

        Pane zemědělec, také děkuji. Čtu Vaše příspěvky jinde, když na KOSE diskuse nejsou (pro VLKa: rozumím tomu, proč nejsou, to není nic proti Vám).

        Jak píšete o USA politicích, to dnes platí velmi široce. Různých psychologů, duchovních poradců, psychiatrů – celé té cizopasné bandy – se vyrojilo mraky. Slušnost tím pádem zmizela, všechno je „nacpáno“ manipulacemi, psychologickým profilováním, snahou o zneužití druhých (pokud se dají) a vydírání.

        Kompromis je dnes sprosté slovo a bere se to jako prohra. Win-win situace pro ně neexistují, rovnají se porážce. Jediné „win“ je pro ně, když je protivník na kusy a zničený. Že se tento postup v každé situaci nakonec obrátí proti aktérům, to už nikdo neřeší – protože v okamžiku nastalé katastrofy už „vítězí“ někde úplně jinde.

        Dnes je znalost psychologie, metod, cvičení v manipulaci, … nutnou podmínkou prakticky v každém oboru … jako bylo kdysi řečnictví, práce s mečem či kordem, teologie.

        • Majka napsal:

          Mezi poradcem a psychiatrem a mezi psychoterapeutem a psychiatrem a dokonce i mezi psychologem a psychiatrem je docela rozdíl. Psychiatr musí vystudovat medicínu. Nemyslím, že by s americkým politikem cestoval PSYCHIATR.

          • kchodl napsal:

            Ale jistě, to snad většina lidí ví – že psycholog je absolvent filozofické fakulty, například. Ovšem dnes je možné za psychologa prohlásit i kačenu, která proleze (bývalý) krajský peďák, na něm má dva semestry psychologie z rychlíku a z psychologie ryze formální státnici. Pak taková kreatura nastoupí ve škole třeba zrovna na Vaše dítě. Nebo (protože jinde než ve státní správě je nepoužitelná) nastoupí k sociálce a škodí těm, kteří jsou na tom nejhůře nebo se jim stane nějaké neštěstí či onemocní. To je horší než Gestapo.

            Psychiatr je aprobace na medicíně, ale úroveň těchto škol také není příliš vysoká. A na rozdíl od Británie nebo USA, kde doktor medicíny po promoci je dalších 10 let pod silným dohledem starších kolegů, vymetají s ním všechny možné nemocnice a úkoly, tak u nás začne škodit přímo a ihned.

            U amerických politiků, podle toho, co činí a jak úspěšně to činí, bych očekával, že kromě psychologa, psychoanalytika, duchovního poradce, náboženského poradce, … spolu s ním cestuje i grupa psychiatrů, protože jejich výstupy jsou již dávno za hranicí psychopatologie.
            🙂

    • kopelman napsal:

      Kchodl napsal:
      [zmrd, svině AKA psychopat] …nikdy nepochopí “ne”, hystericky všechny manipuluje a rozšiřuje pomluvy a lži, nikdy nejedná přímo, dohody s ním platí jen když ho “držíte za koule”. Jediný funkční vztah s ním musí být založen na vydírání a hrozbě síly. (OT: připomíná to koexistenci s US administrativou, ta se chová stejně). Jeho podřízení mu nemohou rozbít držku ani odejít nebo ho žalovat, prostě v tom naše společnost (v tomto příkladě firma) přestala fungovat.

      Kchodle, naprosto přesná diagnóza! Bohužel, už jsem byl také nucen poznat její více než dvouleté působení ze strany svého šéfa na sobě. K „řešení“ svého šéfa jsem se nakonec rozhodl pro třetí cestu, velmi riskantní hru, ve které jsem se jako výchozí předpoklad rozhodl akceptovat možné ukončení svého působení ve firmě jako nejvyšší přípustnou „cenu“. Popíšu to jen ve stručnosti, nechci, aby to vyznělo, že jsem nějaký alfa samec. Možnost hry „jak se zbavit svého šéfa“ se naskytla jen díky velmi šťastným okolnostem. Můj šéf řídil stamilionový projekt v komerční sféře a já vedl jednu jeho dílčí část. V rozhodující etapě projektu jsem se postavil na stranu zákazníka a odmítl akceptovat dodávku jiné dílčí části projektu, která byla skutečně velmi mizerná (akceptace závisela nejen na zákazníkovi, ale i vedení ostatních dílčích projektů na straně dodavatele). Podstatné na tom bylo, že tato dílčí dodávka byla pro firmu rozhodujícím fakturačním milníkem, kdy měla být fakturována natolik významná částka, že s předchozími fakturacemi kumulativně tvořila polovinu celkové ceny. Neakceptace plnění, na které jsem kromě zákazníka „nepochopitelně“ trval i já, způsobila doslova bouři na nejvyšších úrovních obou korporací. Naše firma pod obrovským tlakem plnění nakonec řádně dodala o měsíc později. Fakturace se sice posunula jen o měsíc a půl, ale to stačilo, aby to naštvalo určité lidi, kteří v té fakturaci měli své „soukromé pohledávky“. V tom okamžiku se hra dostala do druhé fáze. Můj šéf za mě začal hledat náhradu, naštěstí dost amatérsky. To ovšem netušil, že podstatně víc nasraný generální ředitel začal hledat náhradu za něho, ovšem podstatně profesionálněji. A díky tomu se ho firma zbavila dřív než on mě. Bylo to opravdu s velikým štěstím, ale hrdý jsem na to, že to byla hra s kladným součtem, získaly obě firmy a já nepočítal ztráty. Můj šéf taky nijak neutrpěl, dnes je v top managementu jedné polostátní akciovky. Na posledním setkání se s námi loučil téměř se slzami, jak s námi spolupracoval s láskou, ano to skutečně pronesl. Zmrdi jsou skvělí herci!

      • kchodl napsal:

        Dobrý příběh, až na to, že na konci chybělo čtvrcení padoucha, pochopitelně následující až po odřezávání tělních výčnělků a dlouhém opékání na pomalém ohni – takže chybí nezbytné morální ponaučení pro další padouchy.

        Vidím často, coby konzultant, zneužívání tvůrčích lidí, ajťáků na externí úvazky či subdodavatelů (celých firem a firmiček), nějakým takovým zločincem. Často to jde například tak daleko, že jim daný psychouš ukradne telefonní čísla na rodinu a přátele a pak dokonce šíří pomluvy v jejich nejbližším okolí, vnutí se jim do rodin atd. Volá jim schválně ráno, i když ví, že celou noc seděli u mašin a dopoledne spí. Shání informace, kam chodí na pivo a otravuje je tam. Nejraději by je řídil jak malé děti a dával jim jen kapesné. Naposledy jeden takový vtrhl dokonce maníkovi do bytu, prostě jasný trestný čin porušení domovní svobody, asi si myslel, že je otrokář a má na všechno právo. Od programátorek by určitě požadoval „právo první noci“. Vydírá je vlastně z potěšení, futruje si ego – přestože tím škodí celé akci a tím výslovně i sám sobě. Parazituje na nich a přesto jim škodí – vědomě i nevědomě. Kope do úlu, ze kterého chce med.

        Ale včelky nevyletí a nepobodají ho, protože, …
        Ti slušní lidé, zvyklí na noblesní akademické způsoby, se s takovým psychopatem nikdy nesetkali, takže jsou úplně paf. Nikdo nikdy policii nezavolal ani nepodal žalobu. Jednak ze strachu o práci a pak také z naštvanosti na sebe, že to nechali zajít (systémem pomalu vařené žáby) tak daleko – byl by kolem toho veliký průser, nesplnila by se zakázka, lidi by nedostali žádné peníze (platí se většinou až na závěr kontraktu) a bahno z toho by ulpělo na všech. Kromě toho, táhlo by se to soudně určitě léta, desítky doporučených dopisů do vlastních rukou, vyhrožování, … k policii a soudům nemá důvěru nikdo.

        Nikdo takovému hovadu ani nedá přes držku ani ho nepodřízne, nezastřelí, … zkrátka nikdo si kvůli takovému nechce zkazit život – víte jak u nás soudy trestají sebeobranu.
        Vždy po pár zničených projektech a lidech tihle „manažeři“ cyklují do jiné firmy – ale bez konfliktu – a škodí dál. Pár takových znám, není to zdaleka vyjímečné.

        A není to jen v ICT firmách, ale všude. Odbory v těchto tvůrčích profesích nejsou, stěžovat si můžete na lampárně. Policie je laxní, soudní systém potrestá viníka jen málo, hlavně potrestá oběti. Proto se na oficiální řešení většina lidí vykašle a berou to jako svoji vlastní chybu, že se do takové situace dostali. Vinna je oběť, protože je obětí.

        Ale na každou svini se vaří voda. Určitě tyhle experty někdo z postižených časem dožene a spočítá jim to. Nebo narazí na někoho, koho tak vytočí, že je dotyčný zabije na místě, bez ohledu na následky.

        Vzhledem k stoupající zločinnosti, blízké katastrofě na Ukrajině, se brzy objeví mnoho nájemných vykonavatelů, ilegálních zbraní a trhavin a tak se dá – alespoň tak soudím ze vzorku, který jsem viděl za posledních cca 15 let – očekávat zvýšený počet zmizelých, umlácených, utopených, vybuchlých, rozstřílených, … „managorů“, zkrátka žeň 15-ti let krysího závodu bez pravidel.

  6. brtnikvbrlohu napsal:

    Hezká diskuze, mám jenom drobnou připomínku – pokud se dobře pamatuju tak v původní zprávě se jednalo o psychafektivní poruchu – ne o schizofrenii, to je opravdu dost velký rozdíl, takže – závěr – trefili jste opravdu velkého kozla, bez znalosti věci – navíc novinová zprávička není podklad na podobnou diskusi – bez znalostí všech detailů.

  7. Tacit napsal:

    Jsem z doktorský rodiny a dva lidé v mé blízkosti trpí bipolární poruchou. Takže si troufám tvrdit, že o tom něco vím. ale tolik nesmyslů a nepravd, jako v kauze z Klatov jsem v souvislosti s touto nemocí ještě nečetl.
    Tahle nemoc má různé průběhy, ale rozhodně ji nedoprovází sadismus a touha mučit. To si vymysleli ti dva žumpalisti z Práva. Hlavní příznaky předně eliminují schopnosti nemocného (těžké deprese, únava), ale není v tom agrese. Jestli tedy bylo prokázáno nějaké mučení (zatím ne), pak to s maniodepresí nesouvisí a ten lékař trpí ještě něčím dalším.
    Jiná věc je, že zveřejnili jeho jméno (rok poté) a pěkně ho protáhli žumpou. No novácká vohnoutí veřejnost ví svoje a rozsudek je dávno jasný, jako u té sestry z Rumburka.

    • Majka napsal:

      Vždyť to taky píšu, ne? Nikde jsem nenašla, že by tuto nemoc doprovázely sklony k násilí nebo sadismus. Jedině snad nějaká impulsivní agrese u osob v manické fázi.

  8. Eddie napsal:

    Proc si porad musite vsichni jenom stezovat ?

  9. Analytik napsal:

    Odborný názor na klatovského sadistu od psychiatričky se 40 letou praxí a soudní znalkyně:
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Psychiatricka-se-divi-diagnoze-lekare-ktery-tyral-deti-335908

  10. anita napsal:

    To, že si kolegové Havránka nevšímali, jeho zvláštních léčených pokusů, kterému dali všichni označení TÝRÁNÍ, je velmi, ale velmi zvláštní.
    Kolegové zdravotníci přímo v oboru nerozeznají známky duševní poruchy, rodiče jsou fascinování, že dětský lékař se neumí trefit do žíly jejich dítěte, téměř hadrové dítě odvezou bez vysvětlení a matka jen přihlíží, nekřičí, nechápu opravdu nechápu. Dobře, možná, že jsem průbojnější a nenechávám si nakálet na hlavu, proto nemohu pochopit, že to došlo tak daleko.
    Všichni byli „cizí “ , ale co rodina, nejbližší přátelé, ty snad mohli včasně zasáhnout. Pokud pan doktor věděl, že je nemocen a léčil se, měl dostat důchod a zákaz práce lékaře.
    Mám takový divný pocit, že ze zákona, když někdo nastupuje do práce musí donést od svého lékaře potvrzení, že je plně schopen zastávat určitou činnost. Tak jak se může někdo s psychickou poruchou dostat na primáře dětského oddělení ?

    • Věra Říhová napsal:

      Snadno, stačí příbuzenský vztah s nějakým politikem na místní či krajské úrovni, který rozhoduje o investicích nemocnice. Já takového primáře – magora také znám, navíc je to alkoholik, který vychlastá láhev vína, hodí do sebe pár prášků, sedne za volant a jede operovat. Potkala jsem ho před pár lety soukromě na dovolené, nikoliv jako pacientka, z hrůzou jsem sledovala jeho počínání a doufala jsem, že se k němu pod skalpel nikdy nedostanu. Ale když jsem ho viděla u večeře s jeho bratrem politikem, silně mi dnes připomíná vazbu blbého doktora ze seriálu Růžová ordinace. Nejsem divákem tohoto seriálu, k tomu dílu jsem přišla náhodně u známých, ale velice mě zaujal, protože přesně kopíroval můj vlastní zážitek.

      O mafii v bílých pláštích se mluví a píše už přes dvacet let, ale dnes po zdravotní reformě Kalouskova gangu, je to snad nejhorší. Ani se nedivím, že se leckterému lékaři říká Mengele. Co říci na to, že nemocnice šetří na pacientech někdy až na hranici jejich života, zatímco primáři téže nemocnice jezdí v milionových fárech a jejich arogance je na hranici psychózy.

  11. Levandule napsal:

    Žijeme v jakési divné, smutné době. Slušnost se nenosí, je to slabost, jakoby vždy záleželo jen na svalech a známostech.

    • Věra Říhová napsal:

      Ještě jednu odpověď Anitě.
      Zda se nemocný lékař léčil nebo ne, to jsme se od médií nedozvěděli. Já myslím, že ne. Jsem přesvědčená, že by plný invalidní důchod nedostal ani jako lékař. Pokud by se ke své nemoci přiznal, musel by změnit povolání a živit se něčím jiným a to si nedovedu představit, že by to udělal dobrovolně. Profese lékaře je pořád ještě na vysoké společenské úrovni typu, já jsem doktor, kdo je víc. Jenom politik u finančního zdroje nebo majitel hezkého zámku či majitel velké firmy.
      Podobně se někteří psychicky nemocní neléčí proto, protože se bojí o řidičák. A bez něho nemohou jezdit do práce nebo vůbec pracovat. Není to tak dávno, kdy se v médiích probírala kauza autonehody, kdy neléčený epileptik srazil malé dítě, protože dostal za volantem epileptický záchvat.
      Je to vážně divná doba. Mnozí nemocní se kvůli udržení práce raději neléčí, mnozí zdraví se kvůli udržení práce cpou práškama, aby to vydrželi.

      Zdravotní bomba tiká a tiká, za pár let vybuchne a všichni se budeme divit, jak je to možné.

  12. Šims. napsal:

    Tak si myslím, že lékař není v ordinaci sám a zdravotní sestra přece není blbec, aby nevydedukovala, že není něco v pořádku. Cesty, jak na toto upozornit je více – oznámit to nadřízené, taky myslím velmi dobře fungují lékařské odbory, Kubek (nebo že by jen v případě při přidávání platů? Zkrátka pokud se nemohu na něco lidsky dívat, tak se přeci jen nějaké cesty dají vymyslet. Aby mu jeho praktiky vydržely takto dlouho se mi zdá v normální společnosti zcela nemožné i kdyby nad ním stál archanděl Gabriel. No a s panem lékařem by mělo být zahájeno řízení o zákazu činnosti povolání, důvodů je snad již dost. A hlavně mi hlava nebere, jak se tento pán s jeho kvalitami mohl vyškrábat v systému na místo primáře. Jestli je to věcí politických konexí, tak Pán Bůh s námi.

    • Tacit napsal:

      Ano, toto je přímo ukázkový příklad pohledu na lékaře. Jen vyšší platy by chtěli … jeho praktiky … zakázat povolání … pán s těmito kvalitami … vyškrábat se na místo primáře.

      Ještě chybí dehet a peří. Ach jo.

  13. tresen napsal:

    Děkuji Tacitovi za jeho příspěvek.
    Projev rozumu dnes bohužel není tak běžný, jak by člověk nepoznamenaný internetem čekal.

    • tata napsal:

      Tresen……………jak teda vysvětlíte………vyšetřování policie s konstatováním že není za své činy zodpovědný…………nevidím teda projev rozumu ve vašem příspěvku………..naopak vtom je mnoho nejasností………VY máte jasno já teda né…….

      • tresen napsal:

        Vám nepřipadá Tacitův příspěvek rozumný?
        Mně ano. Myslím si, že opravdu nemusíme vycházet vstříc bulváru a bez skutečné znalosti věci konzumovat všechno, co nám předhazuje.

      • Gerd napsal:

        tato,
        značné části pilicistů nejde o nalezení spravednosti a skutečné příčiny, ale jen o alezení viníka. I kdyby věděli, že daný člověk je nevinný. Chtějí mít jen vyřešený případ a je jim jedno jak.

        • Majka napsal:

          Myslíte, že je tady nějaký jiný viník, kterého policie kryje? A že schválně obvinili nevinného primáře? To snad ne.

          • Tacit napsal:

            Milá Majko, život je mnohem složitější a často jiný, než vám předkládá policie a noviny.

  14. tata napsal:

    pane Eddie…………už to že to řešila policie s výsledkem že není za své činy zodpovědný…….dokazuje že to není jedna paní povídala,výpovědi matek jsou dost vymluvné.

    Jestli si myslíte že je nenormální se podivovat,podle VÁS STĚŽOVAT……….asi kdyby to potkalo Vaše děti změnil byste názor.MYSLÍM že tato debata naopak přispívá se orientovat v daném.

    Například z této debaty vyplul jeden podivný fakt…………ta nemoc nemá ve svém průběhu sadismus……….z toho pro mě nastává problém několika směry…………Asi těžko mužem jen říct že to je jen utok na toho doktora………..vypovědě matek,vyšetřování policie,nikoliv konstatování že byl očerněn ale že za svoje činy není zodpoveden………..to ve své podstatě dokazuje že činy se stali.
    S toho vyplívá další větve problému………..jak je možné exzistence posudku že není zodpověden když ta nemoc nemá ten průběh.
    NO napsat na tento velice otřesný problém…………že si pořád na něco stěžujem……….hodně nepochopitelný názor

    • Majka napsal:

      Pacienti, ve kterých má ta nemoc těžkou podobu, mohou mít bludy. U manické fáze této nemoci to mohou být bludy megalomanské, v depresivní fázi může naopak pacient trpět pocitem, že zničil svoji rodinu nebo způsobil nějaké neštěstí. (Rozdíl proti schizofrenii je v tom, že u této nemoci nejsou halucinace.) Proto jsem také navrhovala možnost, že si třeba primář myslel, že to, co dělá, je nějaký vědecký výzkum nebo novátorská metoda léčby.

  15. Tacit napsal:

    Ten lékař má bipolární poruchu, ale s převahou depresivní fáze (slyšel jsem s ním rozhovor v rádiu). Takže žádné manické excesy a hlavně žádná agrese coby důsledek bipolární poruchy. Buď trpí ještě něčím jiným, nebo tu někdo něco odbyl. A nebylo by to u policie, či novinářů poprvé.

  16. Tacit napsal:

    Posuzování zdravotní způsobilosti je v našem právním systému řešeno po dvojí linii. Jednak dle zákona 373/2011 o specifických zdravotních službách a na něj navázané vyhlášky 79/2013 (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).
    Pro lékaře ale ještě navíc toto řeší zákon 95/2004 o specializačním vzdělávání, konkrétně jeho § 37 odst.1e „Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání, obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku“
    Toto pak ministerstvo určilo vyhláškou 271/2012.
    Vyhláška 271/2012 vstoupila v platnost 24.8.2012. Vyhláška 79/2013 pak platí od 3.4.2013.
    Do té doby, než vstoupila v platnost vyhláška 79/2013 platila Směrnice Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti 49/1967
    Neexistuje žádná povinnost informovat zaměstnavatele o svém zdravotním stavu. Zaměstnavatel pouze dostává posudek o tom, zda je zaměstnanec zdravotně způsobilý k výkonu práce. Zaměstnanec by tedy měl o svých nemocech informovat lékaře, který pracovnělékařskou vstupní prohlídku provádí.
    Pokud ale dotyčný lékař nastoupil 14.5.2012, pak těžko mohl informovat lékaře provádějícího vstupní prohlídku o tom, že trpí nemocí, která ho činí potenciálně nezpůsobilým k výkonu povolání lékaře protože k tomuto datu žádné takové nemoci nebyly definovány – to platí až od 24.8.2012.
    Tehdy platná směrnice MZ 49/1967 žádné takové ustanovení neobsahuje, zdravotnické pracovníky totiž vůbec neřeší.
    Bipolární afektivní porucha navíc není diagnosa, která by automaticky vylučovala zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře. Z vyhlášky 271/2012 vyplývá, že toto je pouze v případě, že jde o neléčenou, recidivující nebo chronickou poruchu. Ze znění vyhlášky vyplývá, že k posouzení je nutné odborné vyšetření. Ale opět – toto platí až od 24.8.2012.
    Ze zveřejněných informací vyplývá, že dotyčný lékař absolvoval počátkem roku 2013 odbornou léčbu a byl následně uznán zdravotně způsobilým.
    Celý tenhle případ je odporná štvanice na nemocného člověka.

Komentáře nejsou povoleny.