Základy algebry a ukrajinští Češi


České vládní elity  mají evidentně  nový problém. Dodejme , že těžce triviální  a  ještě  více hloupý.

Osud  Čechů na Ukrajině, kterým jsme  si navykli říkat – Volyňští. Nicméně, jak uvidíte a nejspíš stejně překvapeni jako  já,  na následující  mapce, kterou  jsem zkopíroval z  sobotního Deníku, je namístě  hovořit  o ukrajinských, nikoli Volyňských  krajanech.

zdroj: Deník 04.10. str.14

Volynškoda , že ta mapa  byla  jen černobílá. Na barevné mapě by  daleko více  vynikly  ty  malé české vlaječky  rozeseté po teritoriu Ukrajiny  a dokumentující, kde všude lze  najít  větší či menší enklávy  s  českými kořeny.

Já si opravdu  vždycky  myslel, že  jde jen o oblast  Volyně, tedy  západoukrajinského severu. A  ejhle  – s výjimkou právě  Donbasu  jsou vlastně  po celé bývalé Ukrajině- bývalé proto, že  je  vidíme dokonce i na Krymu. Kde  se prý etablovali už před  350 roky!!!

Ale  nehodlám  vám držet přednášku  z ukrajinské  etnogeografie, už proto, že na ni  naprosto nemám. A  také, že by  byla  totálně  mimo.  Protože  zde jde o cosi jiného  –  snahu  některých potomků  dávných českých osídlenců  Ukrajiny  se  repatriovat  do České republiky. Opět  – záměrně  nepoužiji  slovní  spojení   zpět do České republiky.

I to by totiž se jevilo býti naprosto  nepřípadným.   Nikdy tu nežili, tak nemohou jít  zpět Mohou pouze  přijít.

A  to právě jde!  Tohle je námětem mého dnešního článku – příchod potomků českých emigrantů na Ukrajinu.

Hraje se okolo toho, dle mého názoru, velmi špinavé politikum. Nezačalo až teď, nýbrž hned  po Majdanu, respektive  po odtržení Krymu. Nemám dnes  čas  moc  prohledávat  internet, dalo by celkem usilovnou práci nalézt těch pár  článků, které pronikly  do české mediální sféry, kdy  někteří Volyňáci se  vyjadřovali pro náš  tisk jak k Majdanu, tak k odtržení Krymu a hrozící  válce s Ruskem.

Vzpomínám si osobně  dva. V tom prvním hovořil muž, který  nechtěl udat svou identitu o Majdanu  jako  o hrozbě pro Volyňáky, s tím, že  se probudily  temné síly, s  kterými se krajané setkali  už  za  druhé světové války a že  to začíná znovu.  Že  sem tam je nějaká, zatím jen proruská rodina   je bud  šikanována nebo rovnou u ní  vypukne oheň  a  že  ti, kteří se rozhodnou odejít, prodávají svoje majetky  za zlomky jejich hodnoty  Ukrajincům. Jak jsem řekl,  jméno nesdělil.

V  dalším článku  hovořila  jakási postarší Volyňačka, to už bylo po Krymu a vztahy  mezi majdanským Kyjevem a Ruskem eskalovaly. Ta tenkrát jméno uvedla i obec ve  které  žije. Konstatovala, že má strach  z války, a že se velmi bojí zejména průniku  částí ruské armády, která má  být  rozmístěna  v Bělorusku.Protože by  ten průlom musel jít právě  přes  Volyň. A nijak se, na  rozdíl  od prvního respondenta,  neskrývala s lehkými sympatiemi pro Kyjev.

Kdyby  bylo jen kapku víc  času, dohledal bych to. Ale mám úplně jiné starosti.

Proč se k těm rozhovorům ze  začátku roku  vracím, když prý nic není staršího že včerejší noviny není?

Protože ten diametrálně odlišný postoj těch dvou je  úplně  stejný  jako zprávy  o  tom, zda  potomci českých vystěhovalců na Ukrajinu  jsou  nebo nejsou ohroženi  současnou situací a  zejména  zda  a kolik by  rádo transfer sebe  a své rodiny  do Česka.

Už začátkem léta  prý ministerstvo zahraničí prověřovalo tuto situaci a  Zaorálek osobně  jel  na  Ukrajinu teple pohovořit  s  českými potomky dokonce mimo  Kyjev  – v  Žytomiru a  vrátil se  s  tím, že  jako  všichni  vlastně v klidu a nanejvýš spokojeni a  nějaká repatriace  není vůbec  nutná. Snad jen několik  málo, ba  vlastně  – úplně maloučko rodin. Takže  vlastně nikdo.Že jejich situace vůbec není akutní a  tudíž není třeba konat.

Přiznávám, že mi to přišlo tenkrát  hodně  divné.  Když  člověk uváží, kolik Ukrajinců  tady v  Čechách  už  máme a  co všechno se proslýchalo za zvěsti  o  praktikách  na  českých diplomatických zastoupeních  ve  žlutomodré zemi o tom, jak  byli  její občané ochotni platit  za víza  k pobytu u nás  doslova  balíky, jen aby  vízum dostali a jak to měl být  výnosný  byznys pro pár  vyvolených….

Přišlo mi divné,  že  dejme tomu – krajané , na rozdíl od všech ostatních  vycestovat  směr  Praha   – nechtějí. Ale pustil jsem to tenkrát z  hlavy. Prostě  byl tam ministr zahraničí  a jistě  sdělil jen to, co viděl.

Jenže  pak  začala opravdová  válka. Byť tam, kde  rodiny  s  českým rodokmenem nežijí. Nicméně  přišla  první, druhá a nakonec třetí vlna  mobilizací do UK Army. A  to  už  jistě  dostávali povoláváky  i  muži  z těchto rodin.  A vzhledem k tomu, jak neustále prosakují informace,  že  se naprosto nedaří naplňovat  počty  branců, že  je  velké množství těch,  co hledají skulinu, jak se mobilizaci vyhnout, jsem byl v předminulém týdnu  opět zaskočen, že  podle  zpráv  sice  by už  o emigraci  do ČR  nějaký zájem byl, ale  nanejvýš  tři rodiny….

Jak sdělila  českému tisku a  i  zřejmě  i našemu zamini šéfka  krajanského spolku s názvem Česká národní rada  Ukrajiny Ludmila Muchinová. Tři rodiny! Považte. V zemi, kde se verbuje na vojnu prostředky  značně nevybíravými, kde vás pošlou na frontu bez nejnutnějšího vybavení a kde  na vás  zapomenou v okamžiku, kdy  vás  do toho mlýnku na  maso strčí!

S  tím ostře kontrastovaly  zprávy  o chování ukrajinských  Maďarů, kteří prý v  celých desetitisících  se nyní snaží  získat  maďarské  pasy podle zákona o občanství zahraničních Maďarů a to hned  ze  dvou důvodů  – aby  se  vyhnuli frontě  a aby  mohli vypadnout  z Ukrajiny, směr  Budapešť. Takže krajanský  Maďar se bude chovat  zcela jinak než krajanský   Čech? Nemluvě  už  i o informacích českého mainstreamu, že  Ukrajinci usedlí v  Čechách už  většinově  nepřebírají poštu. Kvůli tomu, aby jim nebyl doručen povolávací rozkaz!

Ještě  než  jsem si  začal lámat hlavu  tímhle  podivným a nepochopitelným rebusem se najednou objevila  jiná  česká Ukrajinka  – paní Věra  Dušková a obrátila  se  dopisem přímo na prezidenta  republiky,  aby se zasadil o možnost repatriace pro  ty  z  českých Ukrajinců,  kteří  by  rádi  návrat do vlasti svých praotců.    Prý jde o nikoli o tři, ale  asi  77 rodin a  270 lidí. A  že české  ministerstvo zahraničí  v  této věci nefunguje  a zastupitelský úřad  v Kyjev také  ne.

Naprosto jiné  číslo, než  jsme  slyšeli od  Zaorálka  a  té  paní co prý představuje  oficiální autoritu  Ukrajinců s  českými kořeny.

Paní Dušková evidentně  trefila  správně. Nic neudělá Zemanovi větší  radost, než  když  má oprávněný  důvod natřít nějakého soc dem člena  vlády    a Zaorálka  zejména! Kdyby  tato agenda  přesidlování patřila Babišovi a ten se  stavěl na zadní, vše by  asi bylo jinak. Toť moje  pevné přesvědčení.Ale takhle?

Ta paní Dušková to prostě  poslala  na  správnou adresu ve  správný okamžik. A  Zeman ji, nejméně také, z důvodu, který  jsem právě  uvedl – neoslyšel. A začal fofr.

Z kterého Zaorálek nemůže  vybruslit  dobře.Okamžitě  začal provádět  klasické tahy, chyceného  na hruškách.

Jeho diplomati v Kyjevě  prý konají správně, musí se prověřit, zda  opravdu  ty osoby  se chtějí vystěhovat, jestliže ano, tak jestli mají český původ, atd.atd.

Ta taktika  je průhledná. Přesně podle  hesla  kdo chce něčím pohnout , hledá řešení, kdo  naopak , hledá důvod. Prostě  klasický potížismus. Jestli chcete  drobnou  ochutnávku, tak ji dám.

„Nesrovnatelně jednodušší procedury“ získání trvalého pobytu mohou krajané využít za předpokladu, že doloží potvrzení o příslušnosti k české krajanské komunitě v zahraničí, v mluvě MZV „PPKK“. Potvrzení lze získat u zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti Ministerstva zahraničních věcí ČR (je jím Karel Kühnl, sám reemigrant). Součástí žádosti o něj je doložení matričních dokumentů, prokázání znalosti jazyka, krajanská aktivita, apod. Se Zaorálkem lze souhlasit, že jde o požadavky vcelku rozumné, nejde o žádnou zbytečnou buzeraci.

Pokud zmocněnec uzná žádost důvodnou, šiml popojede: žadateli pošle „PPKK“ spolu s průvodním dopisem, v němž jej kromě jiných souvisejících informací seznámí s osnovou pro zpracování zdůvodnění a životopisu pro účely žádosti o trvalý pobyt.

Tuto žádost musí krajané v postavení cizince podat osobně na českém zastupitelském úřadě. Na Ukrajině pouze v Kyjevě (konzulát v Doněcku nefunguje). Na seznamu, který kanceláři prezidenta Zemana předala předsedkyně občanského sdružení Sedm paprsků Věra Doušová, je 232 jmen, z toho 102 z oblasti Volyně, zbytek z jihovýchodu Ukrajiny. Krajan z „Čechohradu“ na jihovýchodě to má do Kyjeva zhruba 650 kilometrů, krajan z Volyně, pravda, jenom asi sto padesát.

Zdroj, na který mne  upozornil kchodl a další výživné pokračování zde: http://literarky.parlamentnilisty.cz/blogy/komentae/18432-o-nesrovnatelne-jednoduchosti

Dovolím si jen konstatovat, že naprosto nesouhlasím s touhle  větou:

Se Zaorálkem lze souhlasit, že jde o požadavky vcelku rozumné, nejde o žádnou zbytečnou buzeraci.

Proč, to vysvětlím později.

O Zemanovi jsem  přesvědčen a  uvedl,  že ho motivuje ke  snaze pomoci  zejména  chuť si zase zgustnout  na Zaorálkovi! Takže  stejně musím odprezentovat, co  je , dle mého názoru  jádrem  neochoty  Zaorálka  řešit problematiku  ukrajinských krajanů.  Vidím ji jako důsledek jeho zakonzervované podpory  majdanskému Kyjevu  a jeho představitelům. On ví, že veřejně promílané a určitě  také mezinárodně komentované   vystěhování několika stovek občanů Ukrajiny  do jiného státu  jako akce naší vlády,  je  velkou veřejným úderem do tváře Porošenkovi a Jacenukovi!  Prostě  facanem přes  celou hubu,  jak říkává jeden  můj dávný kámoš v podobných situacích.To by tak hrálo, aby  se  světová veřejnost  dozvěděla  českým přičiněním, že  od  majdanských demorkatůr  zdrhá kdo může… Navíc  Zaorálek by  blamoval sám sebe  a svou předchozí ukrajinskou inspekci.   Takže jiný  postoj – potížizmus , než zastává, ani mít nemůže.

Tudíž  se  z oficiálních kruhů jeho ministerstva  dozvídáme o takovéhle  pseudoopatření – viz  Aktualně. cz včera  viz: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/zaoralkuv-urad-brani-velvyslanectvi-ktere-kritizoval-zeman/r~8b5553964c7611e4ae690025900fea04/

„Dnes bude jednat ve Lvově náměstek ministra zahraničních věcí Rudolf Jindrák na úrovni státních tajemníků a náměstků ministrů zahraničí států V4 a Ukrajiny s představiteli místní samosprávy a nevládních organizací. Příští týden pak bude ve Varšavě v rámci bilaterálních konzultací jednat s polskými partnery o situaci na Ukrajině první náměstek ministra zahraničních věci Petr Drulák,“ dodala mluvčí ministerstva.

Dodejme, že  článek s názvem

Zaorálkův úřad brání velvyslanectví, které kritizoval Zeman

opravdu pojednává o  kauze  českých repatriantů z Ukrajiny!

Zajímalo by mne, co s nimi má společného V4…Co je nějaké V4 do  situace  našich krajanů?! Čím V4 může  k řešení kauzy přispět?!

A nyní se dostáváme k těm základům  algebry. Jak  pohnutky  Zemana , tak Zaorálka,  v agendě  repatriace  krajanů  z východu, mohu hodnotit  jen záporně. Tedy znaménkem mínus.

A co že nám říká algebra  se zápornými čísly? Tohle:

-1+-1 = -2

ne že

-1x-1=  1

Zkrátka  součet  dvou čísel se znaménkem mínus  je  další a větší záporné číslo. ale pokud  násobíte  jedno záporné číslo jiným záporným číslem, dostáváte  výsledek  kladný! Vím, že  to víte  i beze mne. Nicméně  vzájemný vztah a  působení pánů Zemana  a Zaorálka  rozhodně  nemůžete  označit  znaménkem  +. Ne jejich akce  se nesčítají, společná synergie NULA! Ale jak že  vypadá znaménko pro součin  ?   Takhle  x!

Ono x podle mne  jejich vztah  a  více či méně přiznávaný konflikt charakterizuje dokonale! Takže  mínus  u Zaorálka, v  křížku  s mínusem  Zemanovým, nejspíš  vyhoví matematickým zákonům a  ukrajinští Češi  nakonec  do Čech přesídlí. A hluboce si vydechnou. Jakkoli to tady nebudou mít  vůbec lehké. Viz bydlení, jazyk, jiné zvyklosti a  hlavně práce!  Té je  daleko méně  než těch, kteří  i bez  ji hledají. Nicméně  myslím,že  to  klidně risknou.

Pokud mají opravdu českou náturu a  chuť pracovat, kterou  už dávno v Čechách osvědčují ti, kterým jsme si navykli říkat  pejorativně  Ukáčka. Tedy těch tisíců tichých a nenápadných makáčů  – zedníků, klempířů,pokrývačů, kopáčů, uklízeček , prodavaček v řetězcích a  tak podobně. Kteří  nemluví, makají a šetří. A  snaží se, aby jejich děti tady  měli lepší budoucnost.

V té souvislosti mne  překvapují ty procedury  se zkoumáním všeho možného, zejména původu, které pokládám nikoli za  akceptovatelné, ale přímo nesmyslné Jen aby nějaké nečeské Ukáčko k nám záludně neproniklo! Nebo prý   je  jaksi  sotva  akceptovatelné, aby se jednalo o ekonomické uprchlíky nebo snad  ty, co nechtějí narukovat!!!!

Kdyby tohle bylo v mojí gesci, zkoumal bych úplně  jiné věci.

1- jestli žadatel  nemá nebo neměl napojení na  ukrajinské kriminální struktury

2- do jaké věkové skupiny  žadatel patří a  jaké má  vzdělání.

Doložení českých kořenů by pro mne bylo až  na  387. místě  důležitosti. Stačilo by mi prohlášení někoho,  kdo dokazatelné české  kořeny  na Ukrajině má, že  u žadatele  to je v tomhle ohledu v pořádku.

Je mi jasné, že mi rozumíte, proč  bych k tomu přistupoval právě  takto. Ale nemohu vyloučit, že na Kosu zavítá i někdo ze Zaorálkova ministerstva. Jak už se, zejména v posledních týdnech, dost častokrát stalo. Takže z tohoto důvod  budu polopatický.

Proč bych zkoumal  kriminální  minulost a přítomnost je jasné. Netřeba vysvětlovat. Činil bych tak i s plným vědomím skutečnosti,  že  ukrajinští kriminálníci, kteří do Česka mermo mocí  chtěli, si to už  dávno uměli zařídit  a jsou zde etablováni. Ale nemusíme jim to ulehčovat.

Věkové složení  by mne zajímalo hlavně proto, aby na jednoho člověka  v důchodovém věku přišli alespoň tři mladí do 35 let. Aby  byl a tímto transferem aspoň trochu  posílena  chřadnoucí  česká demografie.

A  proč  vzdělání?  Protože web lékařské komory tvrdí:

„Do zahraničí navíc zamířilo jen v posledních devíti měsících 173 absolventů lékařských fakult. To je skoro 20 procent promočního ročníku a zároveň prakticky stejné číslo jako v roce 2012, kdy odešlo nejvíc mladých doktorů v historii,“

zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Lekari-dal-utikaji-do-ciziny-Letos-odesla-petina-z-absolventskeho-rocniku-337977

Takže  zejména na malých městech a  v pohraničí nejsou ani obvoďáci, ani zubaři / ti  nejsou  ani ve městech velkých/ ani nemocniční lékaři. Každý  z nich sežene  bez problému zaměstnání!  Řešilo by  se  tím několik problémů najednou. Podobně  jsou na tom lidé s dobrým technickým vzděláním nebo dobří řemeslníci.

Tohle bych  zkoumal! A  k prokázání českého prapůvodu bych přistoupil asi  jako  velká většina parlamentních stran k církevním restitucím a  z nich plynoucích konkrétních  nároků.

Že  vykrádám  Ukrajině  mozky  a kvalifikovanou pracovní sílu? Ano. Ale totéž nám dělají Němci nebo Britové ohledně zdravotnického personálu. Takže nemám zábrany. A  už vůbec ne  v okamžiku, kdy  si uvědomím, že  z Ukrajiny v nejbližší době  stejně  uteče  někam na západ každý kvalifikovaný,  který bude moci a   bude mít odvahu emigrovat. Tak proč nebýt při tom exodu první na řadě  a nevybrat  to nejlepší  pane Zaorálku?

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.