Kam kráčí civilizace bílého muže?


Dlouho  chodím okolo zárodku dnešního blogu, který nesl původní název  Americká zahraniční politika. A nějak se mi do něj pořád nechtělo.  Nepatřím totiž k těm, co  mají za  ďábla  Ameriku  a  při spatření hvězd a  pruhů nebo písmem USA  začnou  křičet Apage  Satanas!

Protože  takhle  si to nestojí.  Už několikrát  jsem napsal,  že  osud  Spojených států  je  , více méně,  naším osudem.  Nepochybně mi teď  řada  Kosířů okamžitě  namítne,  že   stejně  často,  ba  ještě  častěji jsem tady  hlásal, že  rozhodně odmítám  nesmírně  hloupé  heslo  převážné většiny  českých politických elit,  že „ je  lepší se  mýlit s  USA  než mít pravdu s Ruskem“. A  že tedy bych  si  měl vybrat mezi dvěma  nekompatiblními výroky! Buď  jsem pro US nebo se  ním nechci mýlit!

Dobře  vážení, vy  co tohle  vlkovi namítáte,  máte  smůlu. A  to hned  2x. Jednak hodně  z vás  zřejmě  zapomněla obsah  pojmu dialektika 🙂 , který kdysi hodně  z vás  biflovalo, ale  hlavně  –  nevzali jste na  vědomí titulek dnešního článku a  reagovali    jako většina  lidí  z jednoho televizního testu, kdy  jim intervjůk položil otázku –  a kolik nul má slovo miliarda?  Správně odpověděla  absolutní minorita. A  vlk, ke  své hanbě  přiznává, že  byl mezi  většinou….Neb automaticky  vypálil, sedíc  u bedny,  že  devět… Omluvou mu samozřejmě  nemůže být ani to, že  právě  skončil denní  , asi  11-ti hodinovou rachotu na Kose a  měl hlavu jako včelín. Prostě  – trapná nepozornost a nerozklíčování jádra  dotazu… Tedy přesně  totéž, jako se právě stalo  těm, co  mi  hned  teď  chtěli vymáchat  vlčí  čenich 🙂 v nekompatibilitě  výroků.

Nyní odbočím – v březnu  2013 jsem na Kose  místo denního článku  otevřel diskusi  k celkem jednoduché otázce-  jakém společenském systému byste  chtěli žít? Z těch, co prokazatelně  existují a  fungují.

A  dal na  výběr ze  všeho, co jsem v  současné chvíli na zeměkouli, jako fungující  státně ekonomicko sociální model, identifikovat. Ten  tehdejší výběr  zopakuji:

Výběr  je  tento:

Společenství přírodních  národů

Kapitalismus:

Anglosaský

Evropský  kontinentální

Skandinávský

Jihevropský

východoevropský

český  mafiánský

ruský

islámský

jihoamerický

africký

jihoafrický

Feudální  systém:

Saudskoarabský

Asijských  monarchií  typu Nepál nebo Bhután

Kmenový  systém pakistánského nebo  beduínského  typu

Socialismus

Čínský/vietnamský

severokorejský

kubánský

arabský

venezuelský

V  diskusi se tehdy objevilo celkem 116 příspěvků. A  co  v ni  odeznělo? To zájemci naleznou zde:

Diskuse – jaký systém byste rádi?

Pro mne  z  celé diskuse byly tehdy  a dodávám , že  i dnes, nejcennější  tyto  dva  diskusní  vstupy , respektive  z nich to, co je  zvýrazněno tučným písmem

Dasha napsal:

Velmi prijemne me prekvapili Soumar a Carlos IV, kteri shodne preferuji anglosasky politicky a ekonomicky system 19 stoleti.
Obdobi v pravde revolucni, ktere prineslo tak mnoho zmen a prevratnych vynalezu, kdy vlivem zmen, ktere prinesla prumyslova revoluce, se postupne zacal premenovat cely spolecensky system. doba vzrustajicich tridnich rozdilu, zacinajicich stretu mezi nizsimi a vyssimi spolecenskymi tridami, doba vzniku odborovych organizaci, ktere postupne zacaly vydobyvat nova prava, lepsi postaveni a snesitelnejsi pracovni podminky pro delnickou tridu…..

Anonymní napsal:

Můžete si zvolit co chcete ale vybírat si nemůžete. Vývoj kapitalismu je vlečen svými zákonitostmi, mezi které patří koncentrace kapitálu způsobovaná konkurenčním bojem o zisky a „přežití“. Toto logicky vede k překračování národních hranic, globalizaci, zvětšování nesouměřitelnosti v příjmech, stlačování ceny práce a vytěsňování lidí z pracovního procesu v důsledku zvyšování efektivity a maximalizace zisků. Podmínky diktují monopoly a kartely – včetně likvidace sociálního státu a národních států, které představují omezení pro globální kapitál. Zostřují se konflikty mezi velmocemi, mezi sociálními skupinami. Vše nakonec končí buďto válkou, fašismem anebo sociální revolucí. To je podstata kapitalismu.

Opět  – dva  výroky  stojící  – zdánlivě – proti sobě. Nebo také ,  v mém vidění světa, na sebe navazující!

Přesně na  tuhle  diskusi jsme si vzpomněl  dneska , když  jsem sedl za klávesnici a  říkal si – tu americkou zahraniční politiku  už musíš dát!  Jenže  pak  jsem prudce  šlápl na  brzdu. Protože  jsem přímo hlavou narazil na zeď  problému! Jmenuje se  – a  jaké má být  vyznění článku?!  Účtování s  Amerikou? S  kapitalismem? S globalizací?  S imperialismem? S nadvládou monopolů? S …………..  – laskavě si doplňte  každý podle  své chuti! Nebo s  tím vším dohromady?

Když tenkrát  , začátkem března  2013 , ti kteří dali skutečnou odpověď na otázku a nesnažili se  to jakkoli, odpuštěním – okecávat, v převážné míře  se vyslovili  a já dodávám – naprosto očekávaně  , pro  kapitalismus – samozřejmě skandinávského typu. Tedy až na  několik  fantazírujících, předem očekávaných, kteří  si malovali fikci , že  jsou  ideálně stavěni pro raný  britský kapitalismus  19. století.  Asi mají představu, že by  se  narodili tehdy s tzv. stříbrnou  lžičkou v ústech a  byli automaticky členy   britské nobility  kolem roku  1810..

A okamžitě  mi došlo, že tohle dnešní téma   nemůže  být  jen o  Americe a  její  celosvětové politice – to je  prostě  o civilizaci  bílého muže  jako celku!!!!

Tím se ovšem automaticky dostáváme   k mému oblíbenému Huntingtonovi  a  jeho Střetu civilizací.

On viděl svět  budoucnosti a  konfliktů v něm jinak  než všichni před  ním!  Už nejde  o spory  států a  dokonce ani  ne třídní spory. A podmíněně  ani ne střety  ideologií. Jde o střet civilizací a civilizačních hodnot.

A svět, co se týče  civilizačních okruhů, je podle  něj rozdělen takto:

hu1 hu2Zdroj? Wikipedia

A civilizační střety v jejich intenzitě – podle  tlouštky vazbové čáry  takto:

hu

Zdroj: Wikipedia

Hluboce  s jeho viděním světa souhlasím!  Až na pár  detailů.Například soudím, že  konfliktní vazbu  mezi čínským civilizačním okruhem a pravoslavím zásadně  podhodnotil. Naopak  bych  daleko  bezkonfliktnější viděl vazbu Pravoslaví  – Japonsko a  oproti tomu jako velmi dominantní vztah  Čína – Japonsko. A našlo by se i pár  dalších Ale  v drtivé většině  ty  civilizační  konfliktní interakce jsou pro mne  ok.

A musím souhlasit  i s  dalším jeho rigorozním závěrem –  totiž  teorií  ústřední mocnosti  každého z civilizačních  bloků. Jakkoli  například  v některých se taková  ústřední mocnost  momentálně  těžko hledá. Třeba  v islámské – je jí Egypt, Irán nebo Saudi? Kdo má její  roli  v černé Africe? Nigerie, Jižní Afrika nebo  vůbec někdo? Kdo v  jihoamerickém civilizačním okruhu? Brazílie?! A  jak se vlastně jejich role projevuje? Atd. atd. Rozumování nad  Huntingtonem by bylo na dlouho. A něm to dnes není. Chci jen říci, že  sám pro sebe  jsem jeho závěry  přijal  bez výhrad.

A právě na jeho názoru na  podstatu budoucích konfliktů, jak a proč vzniknou  a   kde asi  bude  tření  největší a  tedy vznik dalšího velkého požáru  nejlatentnější  je podnětem k mému  dumání nad  zahraniční politikou USA. Protože  ať  se vám to líbí nebo ne, jsou Spojené státy  ústřední mocností  našeho civilizačního okruhu.Nic  s  tím neuděláte.  Ať  jste  zleva nebo zprava, pokud si neodpovíte  na  otázku – v jakém systému z těch, co existují, chci žít jinak než  takhle:

Kapitalismus:

Anglosaský

Evropský  kontinentální

Skandinávský

Jihevropský

východoevropský

český  mafiánský

je  to prostě  tak! A  bude to úplně  stejně, když zkusíte  kličkovat a  mlžit a povídat  cosi o nějakém novém systému nebo řádu nebo zkoušet  sám na sebe nějakou filipiku, aby nebylo nutno přiznat  barvu.

Že  se dostávám na platformu těch, co  vykřikují ono tupé heslo o mýlení se  s Amerikou? Ani náhodou!  Já  jen říkám, kdo je  centrální mocností  našeho civilizačního okruhu. Nikoli, že  dělá správně, to , co koná! A  to je jiná  kvalita. Abyste pochopili co mám na mysli, mám pro vás  jednu další grafiku – silně neumělou, mojí. Troufl jsem si doplnit Hutingtona / no jo no, nejsem moc  skromný, dneska  ne, ale proč také, když  jde o přežití/! Neumělou grafikou, která , pro mne představuje  vývoj síly  těch  největších civilizačních rivalů našeho věku v  minulých 100 letech. Která popisuje  jejich šance obstát v globálním střetu s  ostatními.

hu3Snažil jsem si , podle několika velmi hrubých  údajů vytvořit  váhu tzv. civilizační síly, kterou jsem si  sám pro sebe  definoval jako součet ekonmiky, znalostí, technologockého náskoku, funkčnosti sociálních struktur, rychlost přenosu informací, organizovanost společnosti, dělbu úloh ve společnosti, atd. atd..

Prosím, nerozporujte  ta  čísla. Netvrdím, že  jsou dokonale propočítána. Resp. propočítána jsou minimálně – jde  spíše o vlkův  odhad.A pro detailisty  dodávám, že  nehodnotím civilizační sílu těch, co nejsou zmíněni, nulou, nýbrž  jsem jen  pojednal tu  část  civilizačních potenciálů, která  připadá  na  hlavní kandidáty   možného globálního střetu. Jejich síla je pro mne pro účely tohoto článku 100 %.

Co je  důležité a  co jsem tím  chtěl říci  je jasné  – že náš  západní svět a jeho  síla  a tím i postavení oproti ostatním smrtelným konkurentům za  to jedno století ztratil v podstatě  polovinu  své síly!

Ještě  v roce  1990, po rozpadu „pravoslavného  bloku“ – rozuměj  Berlínské zdi byl svět  naším světem. Dnes  je v podstatě jen tak silný  jako  součet Číny a  islámu.A  to nám možná hodně  fandím.

Ten civilizační střet  není něco, co nás  čeká. To se už  odehrává! Dávno. Momentálně  má  podobu  tiché a  skryté  bitvy  o zdroje! Viz  neuvěřitelný  tah Číny  na  surovinové poklady  Afriky, nákupy  černozemě na  Ukrajině, skupování  zajímavých aktiv  po celém světě  typu  strategický  evropský přístav v Pireu, pronikání Číňanů  na  Sibiř,atd.atd. Totéž, ale  v jiné kvalitě provádí  islámský okruh – skupováním podílů v amerických a  evropských průmyslových a bankovních korporacích.A  troufnu si nadhodit  myšlenku, jestli  migrace  do Evropy a  s ní spojené problémy  nejsou také  už oním skrytým civilizačním střetem.

Zajímalo by mne, jestli se někdo ve  Washingtonu, ale  i  v Londýně, Paříži a Berlíně, potažmo v Bruselu  zabývá  podobnými obavami jako nějaký  vlk ve statutárním městysu, kdesi ve  střední Evropě… A pokud ano, jaké jsou výstupy  z jeho práce a jakou mu  přikládají  ti, co drží klíče,  váhu.. To se zřejmě nikdy nedozvíme. A obávám se, že  v tomto případě  platí pořekadlo nemocničních doktorů – šťastný pacouš, co nezná pravdu.

Suverenita  naší civilizace  byla založena  na  ekonomické a technologické  nadvládě, na kontrole  světových trhů,  na přivlastnění  si zdrojů  v jiných civilizačních okruzích. Tohle,  spolu s  velkým náskokem ve všeobecném vzdělání, způsobilo fakticky  500 letou dominanci  křesťanské části světa  nad  jeho zbytkem.

Jenže  Bílý  muž  v posledním století nemyslel globálně,ale lokálně, byl natolik zahleděn do své dominance, že  si připravil dvě  světové  války. Nikdo ho nemohl ohrozit.Takže se  fatálně ohrožoval sám.    Výsledkem  té druhé  bylo, že jednak k vítězství  jedněch  euroatlantických nad  jinými euroatlantickými  bylo zničení velmocenského statutu  tří z pěti jeho tehdejších vedoucích  mocností  a také to, že  vítězové za pomoc  svých  kolonií a  závislých teritorií jim museli, z  části dobrovolně a z  části po bezvýsledných  válkách, poskytnout nezávislost nebo praktickou samostatnost a  často vlastně dovolit přechod do jiného civilizačního okruhu.  Což  znamenalo jednak ztrátu trhů, ale zejména  ztížení přístupu ke  strategickým zdrojům  typu ropa a  podobně.

Ovšem  bílý  muž  byl  globálně  a historicky  natolik hloupý, že  Huntigton, podle mne  reflektujíc  realitu,  vytvořil paralelně  s  euroatlantickou civilizací pravoslavnou! Musel. Nemohl jinak, protože  v reálu to prostě  tak bylo. Nejméně  od roku  1917. Jakkoli, když se podíváte  na pavučinu potenciálních konfliktů,  mají  jak euroatlantičtí, tak pravoslavní stejné  nejsilnější zatím konkurenty, v budoucnu nepřátele!

Vina  není jen na  západě, ale  také dějinně  v Moskvě. Jenže  tohle platilo jen  do roku  1990! Míním ten antagonistický vzájemný vztah – nikoli ty  vazby konfliktů, kterým jsou obě civilizace  vysteveny.

Před budoucími konfrontacemi civilizačních okruhů prostě nelze  utéci. Pokud například islámští neuznají  naší nebo čínskou  nadřazenost, když  Čína nebude ochotna  akceptovat uznat  nadřazenost západní nebo muslimskou či jestliže  my  nepřijmeme  superioritu  muslimskou  či  čínskou! Což samozřejmě  ani jednoho z těch tří  ani ve snu nenapadne – podrobit se!  A při tom tyhle světy  jsou  prostě  navzájem naprosto nekompatibilní!! A nikdy to nebude jinak!  Západ  si vyzkoušel  politiku  multikulturalismu a teď  nemá tušení, co si počít  s následky tohoto úletu. Číňané a islamisté nikdy na nic podobného nepůjdou. Ani se jim zas  až tak moc nedivím.I oni si vlastně multi kulti, byť ve vnuceném a opačném gardu  sami doma vyzkoušeli. Byli  kdysi dost  dlouho vystaveni euroatlantickým zvyklostem, respektive zvyklostem jejich elit, když  byli marginálně  slabí. A nebylo to  funkční. Náš  pokus  s multikulturalismem byl  o to  extravagantnější,  že  to promísení kultur neměly konat  elity jiných civilizací, ale  měl to být kulturní přenos  zejména od nižších společenských vrstev!Ale  to jsme opravdu odbočil hodně daleko.

Nicméně politici, kteří  nesou  dnes  zodpovědnost za budoucnost, kteří by měli myslet s  velkým předstihem, nejsou schopni  dohlédnout  ani problémů dneška! Což  platí, bohužel kategoricky,  zejména  pro  ústřední mocnost našeho civilizačního okruhu -Spojené státy!

Jak to tak počítám, zažil jsem celkem  12 amerických prezidentů.  A  posledním, kterého bych hodnotil jako velkého světového politika  s vizí, byl JFK. A  pak bych si dovolil ještě  říci,  že  opravdu slušnými lidmi po něm byli ještě pánové Ford, Carter a možná  Bush sen. Slušnými lidmi. Nic  více. Ve všech třech případech se jednalo o prezidenty  epizodní. Reagan  byl  jen  Velký komunikátor. Bohužel. Bez jakéhokoli vizionářského etosu. Prostě  dělal  show  bussines. A za  doslova tragedii považuji  jak  Clintona, Bushe jr., tak Obamu.

Zde  prostě musím zase, navíc  osobně –  odbočit. Ti , kteří jdou  s vlkem už  od  dávných diskusí na Aktuálně.cz, si možná  vzpomenou, že  jsem po finálové debatě mezi Obamou a  Mc  Cainem konstatoval v tamní debatě, že  žít v  USA , byl bych určitě  volič  demokratů. Ale  že stejně určitě, po té,co jsem je oba  viděl v prezidentských debatách,  byl bych  volil Mc Caina. Protože  tam bych aspoň věděl na  čem jsem. Obamovi, kdyby za mnou  přišel tenkrát do mého zaměstnání, že bych nedal úvěr  ani omylem. Protože mu nevěřím…

Bohužel ten  pán potvrdil můj tehdejší odhad. Měl být prezidentem míru a  dohody. Nyní v  Iráku právě začal svou šestou  válku….

Zdá se, že  v  Americe si prostě  vybírají  špatné nepřátele. Kdysi, když  jejich hlavním soupeřem  byl Sovětský svaz, správně  chápaly, že potřebují spojence, obsazovat strategická místa a  přístupy  ke  zdrojům.   A že aby  byla politika velmoci úspěšná, potřebuje  několik věcí:

1-správně určit  hlavní nepřátele

2-správně vybrat  hlavní spojence

3- vybrat použití správné  síly

4-když  akce začne , zajistit  konečný úspěch

Ve  studené válce to tak v  americké zahraniční politice fungovalo. Jakkoli konečné vítězství  přinesl Americe na stříbrném podnosu  Gorbačov a  jeho  víra  v západní hodnoty, nikoli že  by Reagan nebo kdokoli jiný  uzbrojil Moskvu. Vyznavačům  této teorie  doporučuji, aby  si  zkusili odpovědět na  otázku – proč  Washington neuzbrojil Severní  Koreu nebo Irán… A  to ani za cenu sankcí, které  nikdy proti sovětskému bloku neuplatnil.

Podle mne  se  Huntington  spletl, když  stanovil jako prioritní antagonistickou konfliktní vazbu mezi euroatlantickými a pravoslavnými. Akceptoval sice realitu mezi roky  1917 a 1990,  ale  z dnešního pohledu  realitu stejně  hloupou,  jako byly  obě  světové  války, vyvolané řevnivostí  jednotlivých  mocností tehdy světového suveréna  – civilizace  bílého muže!

Jen si zkuste  si představit,  že  by nedošlo k I. ww a následně  by  tedy nebyla  nebyla  ani ta  další. Iluze , já  vím. Ale dovolme si luxus  sci fi, že  Británie, Francie , Rusko a  Německo  by bylo bývalo schopno se vždycky dohodnout a  založili  cosi jako EU. .. Místo , aby  se vzájemně  devastovali. O naprosté dominanci  Evropy  světu  by  nemohla být  žádná pochybnost. Do současnosti!

Dnes  je  náš kontinent těžce   nemocným mužem, který je odsouzen k masivnímu zchudnutí! Což by bylo krásně  prakticky demonstrovalo odtržení Skotska  od Británie, což se, naštěstí, nestalo!

Huntigtonovi  nepřisoudím, že  udalal chybu ve svých úvahách. On jen reflektoval realitu a MUSEL  usoudit, že  euroatlantismus  je v konkurenci s pravoslavím. MUSEL.

Náš  civilizační okruh – přesněji – jeho politici, na  rozdíl od něj, realitu nepopisují , ale  vytvářejí. A  měli  by jednat a myslet podle  těch  4 pravidel, které jsem  pro střet  velmoci se svým okolím definoval  nějaký  vlk. Zopakujme si je:

1-správně určit  hlavní nepřátele

2-správně vybrat  hlavní spojence

3- vybrat použití správné  síly

4-když  akce začne, zajistit  konečný úspěch za  každou cenu

 Ano naše  civilizace a její ústřední mocnost by opravdu  měly umět  správně  vybrat  hlavního budoucího nepřítele!!!  Tím rozhodně  není a nemůže  být Rusko. V podstatě, kromě atomového úderu nemá, v  žádném dalším ohledu , potenciál NÁS ohrozit či , NÁM cosi vnutit. A  také mi uniká, proč by  to, zatím, kromě  sebeobrany ,  zkoušelo. Aby získalo další území? Proč? Co by tím asi tak získalo. Když  už teď zabírá sedminu světa, není po staletí schopno potřebně  osídlit ani rozsáhlé rozsáhlé územní komplexy uvnitř svých současných hranic!

Jenže, když nemám  správně vybraného  klíčového protihráče, nejsem schopen vybrat  ani  klíčové spojence!!! Ať se na mne nikdo nezlobí, ale  má li  někým důležitým, na  naší straně,  být  někdo jako Saudská Arabie,  tak začnu věřit také na  to,  že  na  Štědrý den  dorazí  na Vlčtejn Santa  Klaus se soby a  osobně!

Za  zcela tragické pokládám, od roku  1993 použití a  dávkování síly, pokud  se naše civilizace pustila do křížku s těmi ostatními!

Což vedlo k tomu, že  jakkoli svět před  první válkou v Iráku nebyl, zejména na Blízkém a středním Východě,  nijak idylickým místem a  nosil v  čelech států tak odporné  kreatury  jako byl Saddám, Kaddáfí, Assad nebo ajatolláhové,  byl  , z našeho hlediska, čitelný a bezpečný!

V momentě, kdy  jsme  vystřelili na  Saddáma se všechno okamžitě  změnilo!!! Nakonec  došlo k jeho svržení, ale Irák upadl do totálního  a tak krvavého  chaosu, že  Saddámova hrůzovláda byla jen  komunálním vražděním nějakého maniaka.

Totéž, v bledě modrém v  Libyi! Opět, krvavý  diktátor  svržen a  po něm jen  neutuchající  všeobecná řezničina!  O nějaké Al Kajdě nebo dokonce  ISL nebylo ani tuchy. V Egyptě se  totéž nestalo jen díky  tomu, že tam byl silný armádní velitel, který prostě  se stal dalším diktátorem, co se  s nikým nepáře.

Libye  a  Irák a konec konců i Afghánistán  jsou neoddiskutovatelným důkazem totální hlouposti a neschopnosti těch, co  za naši civilizaci  řídí svět!

Základní  poučkou  jakýchkoli  změn v  byznysu je

-změnu,,pokud není vynucena  vnějšími okolnostmi dělej  až tehdy, jestliže  jsi si jistý tím, že  stav po jejím dokončení  bude aspoň takový jako před jejím zahájení

-než  změnu začneš musíš  mít připravenu  zásadní variantu  cílového stavu a  definovány prostředky , jak tu změnu provést

Nic  z toho při akcích proti Kabulu, Bagdádu a  Tripolisu nebylo splněno.  Západ  tam jen  vlítl, svrhnul ty, co  byli u moci, vytvořil mocenské  vakuum, aniž by chápal jak se věci mají    a  zase vypadnul. A myslel si, že  když někde uspořádá volby, tak  je  tím všechno vyřešeno. Neměl připraven žádný plán na dobu po válce!  Nula, nic!

A už  vůbec  se nenamáhal  chápat, že  demokracie  a její hodnoty nemusí být ani univerzálně přenositelné ani  v jiné civilizaci  funkční! Dokonce  už vůbec ne  žádoucí, protože je zařízena na jiných principech, které se s demokracií  zásadně vylučují.  Například kvůli absenci obecného vzdělání nebo zcela jiným sociálním vazbám než je náš  universální individualismus! Že  ten  může  být  jinde chápán jako naprosto nežádoucí prvek! Chápete  tu tragedii na jedné straně  zkoušet multi kulti a na druhé  vůbec nezkoušet  respektovat  odlišnost  jiné civilizace  , její pravidla  a z toho vyplývající funkčnost? A z toho titulu ani netušit, co je třeba  udělat, aby  se Irák nebo Lybie  staly nikoli  nepřetržitě  fungujícími jatkami, ale aspoň  takovými státy  jako za svých krvavých tyranů Saddáma  a  Muamara?!!

Prostě tam, kde je  vše postaveno na  strukturách rodin a klanů má demokracie  asi stejný  význam jako potápěčské brýle  v Himalájích  – za naprosto speciálních podmínek se také mohou hodit!

Exemplárním příkladem  debaklu těch, co  dělají  naší civilizační politiku je  Sýrie! Západ  dělal všechno možné  i nemožné, aby  odstranil  Assada. A  dokonce  to dělá pořád. Ačkoli mezi tím fanatici  z ISL skoro dobyli Irák. Kdyby  byla  nezasáhla Moskva, tak už  byl  dneska  syrský diktátor  dobombardovaný  do úplného zničení. A ono šílené  ISL bezpečně ovládlo jeho stát.A  s jeho potenciálem a zdroji dnes  táhlo na  Bagdád!

Assad  se, pro nás  zatím, naštěstí, zatím, udržel. Je vypočitatelný. Zná své meze.  Nikdy nebude podporovat nějaké fanatiky, protože  ví, k čemu to vede. A přesto  vyhlašujeme , že budeme i  nyní podporovat  jeho protivníky!!!! Byť prý ty umírněné.

Tedy ty, kteří  se buď  se ISL spojí dobrovolně  nebo jím budou následně, po porážce  Assada rozprášeni kvůli vlastní slabosti a roztříštěnosti!!!!   A budeme je podporovat i přesto, že  jednoho z těch nedávno popravených novinářů  , ti údajně  hodní umírnění PRODALI těm šíleným fanatikům!!  Chápe někdo logiku našich  vůdců? Ačkoli co jsou zač ti, které prohlašujeme  za  své kámoše a kterým sypeme  zbraně  a peníze jsme věděli nejméně od zveřejnění videa  s nahrávkou toho, jak jeden z těch našich kámošů mrtvému  Assadovu vojákovi před  kamerou vyrval srdce  a také ho hned  snědl! A  dnes s  označujeme  za barbarské  uříznutí  hlavy  americkým a britským novinářům, jakkoli to odpudivé barbarství  je?! Přesto jsme se nepoučili A nepřítel našeho nepřítele je  dál naším nepřítelem a  sami sobě  nalháváme že  onen společný nepřítel je vlastně  naším přítelem…. Chápe tohle někdo kromě  těch, co dělají zahraniční politiku naší civilizace?!

Odpovím si  sám – nechápe – dokonce  ti, co  v Americe hodně přemýšlejí, jdou daleko  dále než  nějaký vlk –  viz   mnou na Kose  už  několikrát  citovaný  nositel prestižní Polkovy  novinářské ceny  Robert Parry  ve  svém nejnovějším komentáři, jehož  shrnutí v  češtině naleznete  zde:

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Americka-novinarska-legenda-Obama-zase-vsechno-zpackal-Ale-tento-plan-by-mohl-situaci-v-Syrii-zachranit-337610

To není všechno  – skoro  30 let už je  Irán, pro náš  svět, dodávám, že  podle mne  naprosto po zásluze, ztělesněním zla.  Jsou vůči němu uplatňováni všechny myslitelné  sankce. Ale  pod  hrozbou  fanatiků z ISL  najednou se , přes  noc může  stát naším spojencem!  A  skoro vzorným hochem. Tedy když  za nás pošle proti ISL pozemní jednotky, které to odbojují a odkrvácí. Teherán je k tomu ochoten. Za dvou podmínek

-budou zrušeny  sankce

-bude uznán, se svými nároky jako regionální mocnost

A  to se západu pochopitelně -nechce.

Irán má, na  rozdíl od nás, správně definované cíle  i prostředky. A správně  si podle nich vybírá spojence. Volí  z dobrých možností.

My jen z těch špatných a ještě horších. A  chceme pořád  svrhnout Assada, ačkoli ten je ochoten, když bude konečně  už nechán /v  našem vlastním zájmu/ na pokoji, to s také  ISL odbojovat a odkrvácet. Zatímco náš klíčový spojenec  – Saudi – ISL  finančně  i organizačně prý stvořili… Ty  zástupy  těžce  ozbrojených  fanatiků v  černém, perfektně vycvičených a  zorganizovaných se v poušti nevzali tak, že  si tam někde  kluci na velbloudech střihli potlach. Armádu ISL muset  někdo připravit, vyfinancovat, naučit bojovat, poskytovat jí trvale zdroje a logistiku, atd. atd.  A  ti , kdo mají informace a jsou ochotni mluvit, ukazují směr  Mekka, Katar, Emiráty….Prostě  na ty , které naše  civilizace pokládá za  své spojence! A  my  máme  cukání táhnout na Rusa! Protože prý narušuje  globální rovnováhu…

Ale zpět k té tabulce – jestli má  Huntigton pravdu / a  sakra  že má/, pak je nejvýš na  čase, aby se ta naše  civilizace domluvila – lépe – spojila s tou pravoslavnou!  Nic  nemožného. Je mezi nimi, dle  vlka, asi stejný rozdíl jako mezi češtinou a slovenštinou.

Jenže  mi děláme  pravý opak!  Snažíme se  obklíčit  a rozbít  Rusko!!!  Proč?  Namaloval si někdy někdo scénáře , co by to jako asi obnášelo, kdyby se ono rozbití  zdařilo? Že by najednou po světě  bylo naprosto nekontrolovatelné množství atomových hlavic a  lidí se znalostmi jak je aktivovat a použít, kteří  by hráli jen o existenci svou a svých rodin? Že  by  v jedné sedmině svět a zavládl gigantický  chaos?    A hlavně, kdo by  asi  rozpadu Ruska  bleskově  využil k obsazení  hlavních surovinových  zdrojů, které  velmi nutně, kvůli zajištění svého, zřejmě supervelmocenského statusu, nezbytně potřebuje?!!A  kdo už dnes naznačuje,  že vlastně  celá Sibiř  je  jeho historickou součástí?

Dochází těm šílencům, co  sní o strategické porážce Ruska  to, že  by  Čína  mohla obsadit jeho teritorium  až po Ural, aniž by jí v  tom někdo mohl zabránit? Když nejsme schopni eliminovat  pár  desítek tisíc  fanatiků ISL? A  že nějaké  sankce proti  Číně , posílené o sibiřské zdroje, byly  házením sněhových koulí na slona?!

Jistě,  USA  jsou pořád nejsilnější velmocí. Jejich armáda  a její  technologický náskok jim umožňují  porazit kteroukoli armádu světa nebo koalici armád. Zatím.  Ale  USA  nejsou  už dávno mentálně  schopny  vyhrát  dlouhou opotřebovávací lokální válku. Nejsou schopny  efektivní okupační správy  rozsáhlých území.  Jsou schopny  jen drtivě  udeřit. Zatím. Na  všechno ostatní potřebují správné spojence. A  budoucnosti je dokonce budou potřebovat  stále  více. Respektive – my a naše civilizace bílého muže, k tomu, aby vůbec přežila, potřebuje  správné spojence. A také určit správné nepřátele a k tomu zvolit správnou  sílu   a když  je tohle splněno,  tak obětovat úplně všechno konečnému cíli. Protože  vítězství nad Saddámem  mělo totálně kontraproduktivní význam, když Irák vypadá jak vypadá, když takhle vypadá i Libye a dopadne  tak Afghanistán. Konečným výsledkem je  vítězství  islámských fanatiků.

V minulém týdnu  to bylo, tuším 1183 let, co  křižáci definitivně  ztratili  Jeruzalém. Četl ve  Washingtonu někdo  historii křížových  výprav, ptám se? Ta  shoda s  našimi dnešními válkami  na  Blízkém Východě  je naprosto  neuvěřitelná. Počáteční úspěchy a ovládnutí teritoria,  nakonec vadnoucí podpora zázemí a  konečný odchod. Tohle zatím sedne. A co bylo následně? Průnik musulmanů do Evropy. S  tím, že ta nakonec musela zmobilizovat úplně všechny síly,  aby  vyhrála  dvě  rozhodující strategické bitvy – pod Vídní  a  u Lepanta… Jinak jsme  tady  už  dávno měli mešity a  pětkrát denně  se klaněli směrem k Mecce.

Tenkrát, stejně jako dneska, to byl střet civilizací. Už je to tady zas!

Jen ti, co  by to měli dávno vědět, si to absolutně neuvědomují. Bílý muž je zkrátka nepoučitelný. Ve  své sebestřednosti  hodlá bojovat sám proti sobě. Vlastně  proti Rusku. Tohle  je  zahraniční politika  civilizace  Bílého muže  a jeho ústřední mocnosti. Zahraniční politika každého z nás!

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.