Hrochovy denní překlady – dnes z 15.10.2014


přeložil hroch

Vlkův úvod:

Když jsem dočetl dnešní hrochův překladový  výběr, tak mi přišlo, že  bych snad  dnešní díl měl nazvat  Bláznova kronika. Nebo výběr z absurdit. Čímž s e nijak nedotýkám hrocha. Ani jeho výběru, ani  úrovně překlad. Jak známo, nemá smysl střílet na pianistu, když je klavír  rozladěn. A tohle je ten případ.

Kdo útočil na Nejvyšší Radu?

Včera Nejvyšší Rada Ukrajiny odmítla (i po 7 pokusech o platné hlasování) návrh zákona o uznání činnosti „Organizace ukrajinských nacionalistů – Ukrajinské povstalecké armády“ (OUN-UPA) jako boj za nezávislost Ukrajiny.

Nacionalisté poté házeli na budovu parlamentu dýmovnice a petardy a pak přikročili k útoku na parlament. V důsledku nepokojů bylo raněno 15 milicionářů a bylo zadrženo více než 50 nacionalistů.

Předseda  Rady Alexandr Turčinov byl nucen předčasně ukončit zasedání.

Prezident Ukrajiny Petr Porošenko: „Já jako prezident Ukrajiny a jako vrchní velitel oznamuji, že nedovolím otevření druhé fronty uvnitř země ani provokatérům, ani dezertérům, ani placeným agentům jiné země“.

Tisk.tajemník min.vnitra Ukrajiny Anton Geraščenko napsal včera na své stránce na FB: „Za organizátory dnešní provokace stály zahraniční zvláštní služby Ruské Federace“.

„Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU), milice a další bezpečnostní orgány zabránily dnes zahájení kontrarevoluce a dokázaly zastavit na přístupech k administrativním budovám kolem 50 tisíc povokatérů“ – prohlásil masmédiím poradce šéfa SBU M.Lubkinskij a pokračoval: „Rozsah tzv. protestních akcí měl být podstatně širší. Provokace se připravovaly nejen v Kyjevě, Charkově, ale i v Dněpropetrovsku, Nikolajevu, Záporoží, Oděse, Vinici. Tyto akce měly původně být masové, ale díky koordinovanému postupu bezpečnostních složek, náš dík patří ministerstvu vnitra, se nám podařilo jim předejít a neutralizovat je“.

Zajímavost. –nebo gól do vlastní branky?

Dnes ráno oznámila SBU, že mezi zadrženými účastníky srážek u NR byl činný příslušník kyjevské milice, který se „mezi jinými provokatéry pokoušel zmařit zasedání NR, destabilizovat situaci v hlavním městě“.

Zadrženému, jak uvedli v SBU, byl zabaven kovový prak a těžké železné matky, kterými střílel po novinářích, policistech i civilistech.

Takže, za vším jsou Moskali…?

Sergej Volodin

Novorus.info – 15.10.2014

Plať a kaj se …!

Do Nejvyšší Rady byl předložen návrh zákona, podle kterého bude vládě udělena pravomoc bezpodmínečného zabavení jakéhokoli ruského majetku na území Ukrajiny:

„…Přechodu do vlastnictví Ukrajiny podléhá movitý i nemovitý majetek, prostředky, vklady v bankách, cenné papíry a další aktiva nebo korporátní práva, nacházející se na území Ukrajiny nebo nacházející se v obsluze na Ukrajině, které přímo nebo přes prostředníky patří Ruské Federaci“, – píše se v textu.

Seznam majetku podléhajícího zabavení ve prospěch Ukrajiny, bude určovat vláda. Podle záměru autora návrhu zákona, musí ruský majetek přejít na Ukrajinu „bezpodmínečně a bez náhrady“ a nabýt státní formu vlastnictví.

Podle názoru autorů, musí poražení platit a kát se. V historii nic nového. Poražený vždy platí kontribuce a omlouvá se za způsobené nepříjemnosti. Nacisté, stejně jako vahabité chápou slabost jako porážku – a nic jiného. Všechny pokusy o dohodu přijímají jako poníženou žádost o zapomenutí a odpuštění.

Těžko říci, s čím kalkulují v Moskvě, jestliže aktivně podporují existenci nacistického režimu v sousedství. Budoucnost je jasná – zůstat musí jen jeden. Buď nacisti, nebo my. Vypadá to, že v Kyjevě to chápou podstatně lépe než v Moskvě.

Novorus.info – 15.10.2014

Pozitivní událost …

Alexandr Turčinov podepsal zákon Ukrajiny o zvláštním postavení některých území Doněcké a Luhanské oblasti. Reakce z Doněcka na sebe nenechala dlouho čekat. Vicepremiér DNR Purgin to označil za pozitivní událost a zvlášť zdůraznil, že povstalci nyní pro Kyjev nejsou separatisty a teroristy. Poté vyjádřil naději, že území, na která se zákon vztahuje, obdrží více práv a samostatnosti.

V překladu do jazyka obecného, vedení DNR uznalo, že se na ně vztahuje ukrajinská jurisdikce . A to dělá tečku za otázkou suverenity, samostatnosti a za vším tím, o čem rozhodlo referendum 11. května.

Není to, koneckonců, nic nového. Referenda, jak ukazují dějiny sovětské a postsovětské doby, jsou prostě manipulativními technologiemi, nemajícími ke skutečnému projevu vůle lidu žádný vztah. No, a co na tom, že převážná většina obyvatel hlasovala pro obnovený Sovětský Svaz? Zapůsobilo to snad nějak na pány, kteří se setkali v prosinci 1991 v Bělověžském pralese, aby SSSR rozpustili? A že vy jste o něčem hlasovali 11.května? Tak na to klidně zapomeňte!

Okolnosti se, pravda, trochu změnily. Lidé 11.května šli do volebních místností pod palbou trestních praporů a s nadějí na pomoc Ruska. Právě v den voleb byli zabiti lidé věřící v lepší budoucnost v Krasnoarmějsku, když karatelé „Dněpru“ chladnokrevně zastřelili dva lidi, aby jim zabránili v hlasování.

Už probíhala poprava Slavjanska – ale hlasování probíhalo. V Moskvě neocenili sebeobětování lidí – už fungovalo jiná orientace – na popření v afektu pronesených slov o spoluobčanech. Už tehdy začalo vysvětlování, že spoluobčany jsou krymčané, a že Donbas na seznamu není…

Takže by bylo nespravedlivé mluvit jen o Purginovi jako o hrobaři nadějí lidí. On musel vycházet z dnešních reálií. Stejně tak charkovský starosta, kterého v Moskvě po vítězství nacistů v Kyjevě otočili čelem vzad a nedali mu souhlas s krymským scénářem.

Je symptomatické, že se právě dnes Putin obořil na jakéhosi ukrajinského okresního úředníka, který odmítl poskytnout pomoc občanům Kramatorska odvolávaje se na to, že Kramatorsk už není Ukrajina. Je to Ukrajina a ještě jaká Ukrajina – odpověděl mu ruský prezident. A tím znovu potvrdil, že jeho názor na zachování jednotné Ukrajiny se nezměnil. Ovšem, jak do této situace zapadá Krym, to už nikdo nevysvětlil.

Krym byl prvním pokusem o překreslení postsovětských hranic. Dosud se překreslovaly jen uvnitř státních hranic bývalých sovětských republik. Poprvé byl tento princip narušen. A když už byl takový precedens vytvořen, bylo třeba jej dovést do konce. A to se, bohužel, nestalo.

Ve výsledku teď pro nás nemá nejmenší smysl znepokojovat se nedotknutelností ukrajinských hranic – spíš naopak. Rusko je na pohřbu nynější Ukrajiny tou nanejvýš zainteresovanou stranou. Jen tak může s konečnou platností a neodvratně uzavřít otázku Krymu. Je pravda, že šéfové zemí SNS přijali připojení Krymu chladně, jakkoli silně Moskva argumentovala historickým právem. Nikdo není proti právům, ale všichni jsou proti precedentu. Sporných území mají mnozí až dost, a precedens by mohl uvolnit z hor lavinu. Pro začátek z těch Kavkazských – v Karabachu situace zůstává nanejvýš neklidná.

Konečné řešení ukrajinské otázky může vyvolat už nikoli mlčenlivý, ale docela hlasitý protest právě těch šéfů států. Není třeba ani piklů USA k pochopení, že situace může být skutečnou léčkou. Nezlikvidujeme-li Ukrajinu, bude k nám stále mít územní požadavky. Ponecháme-li ji, pak riskujeme že Minské dohody se nestanou Chasavjurtem (město v Dagestánu, ve kterém byly v r.1996 podepsány dohody o ukončení bojových operací „čečenské války“ a postupném stažení ruských vojsk z Dagestánu), – ale skutečným Mnichovem.

Nacizmus se na Ukrajině stal skutečností – vážnou a plně agresivní. Cíl má stejný jako Hitlerův nacizmus 30. let, který stmelil národ kolem společné nenávisti k zemím Západu a Versaillskému míru. Kyjev stmeluje svůj národ, který spěšně formuje pomocí teroru a propagandy s cílem pomstít se Rusku. K čemu vede umírňování nacizmu, ukázala Mnichov roku 1938 a Minsk se může stát jeho zrcadlem – třebaže křivým.

Takže Purgin evidentně vydává přání za skutečnost. Nikdy pro Kyjev nepřestane být teroristou a separatistou – jen mu dali odklad a nic víc. Jemu a všemu lidu „dočasně zvláštních území“ Ukrajiny. Kyjev má teď naléhavější problémy, po jejich vyřešení se vrátí znovu.

A my nejspíš budeme muset už po druhé a znovu na svém území okusit zkušenost našich dědů – že s nacisty se nevyjednává. Buď my, nebo oni. Podívejte se, kolik chyb jsme už nadělali za poslední půlrok, že žádná zkušenost nestačí. A už zase plujeme v proudu událostí a prakticky je nekormidlujeme.

El-murid _ 15.10.2014

Příspěvek byl publikován v rubrice Teritorium hrocha se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.