Vojtova odpověd na polemiku -Opravdu jde v článku „Zná Kalousek fakta…..“ z hlediska statistiky jen o kouzla s čísly a takové zajímavé čtení a nemá vlastně vypovídající hodnotu?


napsal Vojta

Pokud chceme hodnotit vývoj a sílu ekonomiky, je samozřejmě chyba hodnotit pouze jedním dominantním hlediskem – velikostí státního dluhu. Tento parametr však stal v dnešní politice základním sledovaným parametrem, nástrojem politického boje, a to ještě, z politických důvodů, ve své nejnevhodnější formě. Jako absolutní hodnota nevypovídá nic o ekonomické síle dlužníka a jeho schopnosti splácet. I ve světě obyčejných lidí si prostě někdo může dovolit platit hypotéku 10000 / měsíc a někdo ne. Schopnost jednotlivce je závislá na výši jeho příjmu, ze kterého se částka vyděluje, schopnost splácet státní dluhy je závislá na výši HDP dané země.

Hodnocení podle příjmu i HDP má svá omezení. Pokud si jedinec pořídí luxusní auto, pak mu ani vyšší příjem nemusí stačit. Stejně tak, pokud se finanční prostředky společnosti stěhují do kapes několika málo nejbohatších a odtud do luxusní spotřeby, či do zahraničí. Něco podobného platí i u státního rozpočtu. Tam má ale většina výdajů charakter investic, nebo závazků z minulosti. To platí i o vhodně volených sociálních výdajích, populační politice, státní správě, školství, zdravotní péči. Investic, které nemůže provést nikdo jiný než stát, protože z jejich úspěšného provedení dostatečně profituje zase jen stát a společnost jako celek .

Jakkoli je vztah HDP a ekonomické síly společnosti diskutabilní, svoji vypovídající hodnotu v tomto směru má, zejména v delším časovém horizontu. Pokud přitom chceme hodnotit vývoj míry zadlužení, musíme nutně započítat i změnu síly ekonomiky. Proto byl k hodnocení použit parametr zadlužení/HDP.

Současně je ale nutné vidět nedostatky toho ukazatele. Prvním problémem je, jak uvádí SM, vztah mezi změnou HDP jako účetního ukazatele a skutečné změny síly ekonomiky. Druhým problémem je zúžení interpretace zadlužení pouze na výšku schodku státního rozpočtu. Třetím problémem je hodnocení vnějších vlivů na ekonomiku.

1. Jako klíčový problém bych viděl u parametru zadlužení/HDP bych viděl právě ono zúžení pojmu zadlužení na výšku schodku státního rozpočtu. Jako účetní hodnota nemůže podchytit problém skrytých dluhů, jednorázových příjmů, zanedbání infrastruktury, či naopak investice s delší dobou návratnosti jako je kvalita vzdělání, infrastruktura, věková a sociální struktura obyvatel,

technologický vývoje a výzkumu, péči o životní prostředí. Atd, atd. Tyto vlivy ovlivňují budoucí HDP ČR a po určitém časovém zpoždění se projeví buď změnou HDP, nebo jsou promítnuty do státního dluhu. Proto je nutné je sledovat zvlášť a využít při interpretaci výsledku.

2. Co se týká HDP

Není to tak, že si dvě firmy přeprodají jednu a tu samou věc a tím automaticky vzroste HDP. Metod výpočtu HDP je několik a všechny se s tímto problémem musí nějak vypořádat. Např. tzv. výrobní metoda pracuje s přidanou hodnotou

Problémem při určení HDP je zejména šedá ekonomika, činnosti domácností a další nepodchytitelné ekonomické aktivity, marže ..

V prostředí ČR jsou však tyto problémové vlivy víceméně stabilním jevem, který působí stejně dnes, jako před 5 lety. Rovněž metodika, kterou ČSU HDP určuje, je více méně stabilní a poměrně důvěryhodná. Dá se tak předpokládat, že systémová chyba, kterou způsobují při určení HDP, se v zásadě nemění. Pro naše účely je možné ji tak při sledování změn HDP a trendu zadlužení ignorovat. Je možné, že např. vzrostl za Topolánka a Kalouska vzrostl podíl šedé ekonomiky, skutečný HDP tak bylo vyšší a čísla pro něj byla nepříznivější než by měl být. Daně se ovšem vybrat nepodařilo, schopnost ČR vypořádat se se svým dluhem nevzrostla.

3. Co se týká vlivu objektivních podmínek, z ekonomického hlediska mají největší dosah vnější ekonomické vlivy, hospodářské krize – zejména ta v roce 2008 (proto ji v grafech uvádím a pro porovnání uvádím i vývoj sousedních zemí) vstup do EU. Vliv na ekonomiku může být krátkodobý, kdy dojde ke snížení HDP v důsledku dočasného nedostatku poptávky a firmy po odeznění krize produkci v krátké době obnoví nebo trvalý, s důsledkem zániku produkčních kapacit.

Vliv přírodních podmínek u nás není tak výrazný, aby zásadně ovlivnil trend vývoje ekonomiky a zadlužení. Nejvýznamnější byla zřejmě povodně v roce 2002, která způsobila škodu cca 73,3 mld. Kč. HDP byl v roce 2002 cca 2674mld Kč, http://cs.wikipedia.org/wiki/Povode%C5%88_v_%C4%8Cesku_(2002) ). Šlo tedy o cca 2,7% z ročního HDP. Tato položka se ovšem rozložila do několika následujících let stavební výroby a část z toho vedla ke zhodnocení majetku. Z hlediska trendu a změn HDP jde sice o nezanedbatelnou položku, ale ne rozhodující. Podobně byly povodně v r. 1998,2013 či např. sucha v jiných

letech. Prostě příroda taky hraje, říkali jsme jako kluci při fotbálku mezi stromy. Uvedené škody jsou trvalou součástí ekonomiky.

4. Co se týká nekrytých peněz, v zásadě jde o problém rozdělení ekonomického produktu. Protože změna dělení dnešního HDP je politicky a sociálně citlivá a ekonomicky nepřijatelná, přesouvá se problém do oblasti nároků na podíl z budoucího HDP. Projevuje se to vytvářením kapitálu prostřednictvím nekrytých peněz, zadlužení států, právních nároků, privatizací, zadlužením občanů, přesuny majetkových práv, apod. Typickým pokusem o přerozdělení budoucího HDP byla důchodová reforma.

Vznik těchto budoucích nároků fyzicky sám o sobě nemění současnou, ani budoucí výkonnost ekonomiky. Zboží je vyrobeno a prodáno, kapacity existují. Banky a bankéři hodnoty nevytváří, jen vydávají a kontrolují peníze jako nástroj směny, investic a odložené spotřeby jako právního nároku na budoucí podíl z HDP.

Je otázka, jak bude problém budoucích nároků na podíl z HDP vyřešen v okamžiku, kdy dojde ke skutečnému dělení. Poměr by se měl výrazně změnit ve prospěch ekonomicky silné menšiny, a je předpoklad, že ekonomicky slabší většina se bude bránit.

Míru s jakou se operace s nekrytými penězi peníze promítají do HDP ČR nedokážu posoudit.

Když to shrnu, je jedno, jestli hodnocení ekonomické výkonnosti pomocí HDP a míry zadlužení (státní dluh/HDP) obsahuje určitou systémovou chybu. Důležité je, aby zhruba stejnou chybu vykazovalo i hodnocení v minulosti a časová řada tak byla porovnatelná. (nic jiného nám stejně nezbývá, pokud nechceme dělat podstatě podrobnější analýzu). K tomu je třeba alespoň zhruba znát okolnosti, za kterých časová řada vznikla, správně interpretovat jejich vliv. Ve výsledku pak můžeme posoudit, jestli nám daný politik neříká pravdu, či dokonce lže. A jestli jeho recepty skutečně povedou k tomu, co chceme.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.