Hrochovy denní ruské překlady -dnes se špičkovým ruským ekonomem Deljaginem o ruské ekonomice


pro https://vlkovobloguje.wordpress.com/ přeložil hroch

Je centrální banka nepřítelem, nebo spojencem Ruska…?

Výtah z vystoupení jednoho z nejcitovanějších ruských ekonomů Michaila Deljagina1) na „Moskevském ekonomickém fóru“ – prosinec 2014:

Vážení kolegové, v únoru roku 1998 (před více než 16,5 lety), zde přítomný Sergej Jurijevič Glazev (dnes poradce prezidenta RF), napsal přednášku „Centrální banka proti průmyslu Ruska“, kde odhalil ničivost spekulací, které organizovali liberálové, a předpověděl nevyhnutelnost naprostého finančního krachu, ke kterému liberální politika vede.

Od té doby se změnil název toho bohulibého zařízení, udály se dvě krize. Dnes padáme do krize třetí, vyměnil se jeden prezident, tři předsedové centrální banky, devět předsedů vlády. Ale dnes vidíme, že politika ruské centrální banky se v podstatě nezměnila. Je stále a za všech okolností zaměřena na organizaci spekulací a objektivně – proti Ruské Federaci.

Vidíme totiž návrat do 90. let, kdy byla v oblasti devizové regulace cíleně likvidována jakákoli nejistota a bylo to dovedeno k dokonalosti. Dělám si, co chci. A přitom centrální banka odmítá moderní technologie stabilizace devizového trhu. Velká Británie svého času při nestabilitě zóny Eura upozornila, že omezí pohyb spekulativního kapitálu. Země zkonvertovala libry bezchybnou tržní ekonomikou. Zdálo by se, že nám sám Bůh velí, připustit takovou věc. My to ale neděláme. Navíc, paní Nabiulina (předsedkyně ruské centrální banky) shazuje se sebe i svých kolegů zodpovědnost za stabilitu měny. Ona vlastně odmítá plnit svoji ústavní povinnost. Možná, že Ústavu Ruské Federace (RF) vůbec nečetla, ale bylo by dobré jí připomenout, že je Ruské státní bance tato povinnost stanovena. Ona mluví jen o tom, že centrální banka si přeje ovlivňovat inflaci. To, že inflace v Rusku se určuje zvůlí monopolů, a nikoli objemem peněz, bylo experimentálně dokázáno během posledních 25 let národní zrady.

Letos se finanční politika zpřísnila třikrát. Inflace stoupla jedenapůlkrát…

Hovořit o neodpovědnosti za inflaci je srovnatelné s tím, jakoby Vladimír Vladimírovič Putin ve svém nedávném Poselství řekl: „Vy se mi všichni moc líbíte, děkuji Vám, že jste mě zvolili, ale za Rusko odpovídat nechci. Teď budu odpovídat za Kambodžu – tam žije Polonskij2)“.

To vše předvádí míru adekvátnosti vedení centrální banky, které zásadně ignoruje skutečnost, že devizový trh není ani tak indikátorem ekonomiky, jako spíš nástrojem určujícím její stav.

Dokud byl German Gref (nynější šéf Sberbank) ve vládě, insiderský obchod nebyl považován za trestný čin. Máme před očima fakt, kdy ani jediný z analytiků nepředpokládal rozhodnutí Ruské banky(BR) o zvýšení sazeb o půldruhého procentního bodu. Nikoho vůbec nenapadlo, že BR znovu šlápne na stejné hrábě, jako v březnu. Ale doslova v předvečer prudce posílil rubl. Nabízí se jediná možná hypotéza: – jde o insiderský obchod, přičemž ve vztahu k velkému hráči (neříkám, že to byl Gref), mohl to být ještě někdo další. Je to nebezpečí, ale nedoslechl jsem se o jakémkoli grandiózním skandálu v této souvislosti.

V poslední době dost jezdím po regionech. V každém z nich odpovídám na stejnou otázku: „Promiňte, prosím, ale je Elvíra Naibulina opravdu taková blbka?“. Na což pokaždé odpovídám, že: „Ne. To je příliš optimistická hypotéza! Paní Nabiulina je chytrý a dokonce schopný člověk, ale zastupuje liberální klan, který uskutečňuje sociálně-ekonomický rozvoj Ruska v zájmech světového byznysu, a naprosto ignoruje národní zájmy“. My máme vše pro dlouhodobý rozvoj. Ale nemáme to hlavní – vedení ekonomické sféry, které by si takový rozvoj přálo. Protože podstatou současného liberalizmu je služba světovému byznysu – a ne nějakému národu.

Domnívám se, že dnešní centrální banka – to jsou uvědomělí (i když možná ne příliš) a důslední nepřátelé Ruska. A činnost takového regulátora není slučitelná s existencí naší země a společnosti.

Všem je jasné, že zvýšení klíčové sazby zdražuje úvěry, snižuje množství peněz a omezuje možnost rozvoje země.

Banka Ruska má za to, že pokud zdraží peníze, sníží jejich množství v oběhu a zpomaluje růst cen, a dokonce podporuje rubl, který dnes prudce zlevňuje.

Lživost této pozice byla zřejmá už v dávných 90. letech. Především, zdražení úvěrů se automaticky promítá monopoly (m.j. i obchodními) do cen zboží a služeb, a přenáší se na kupující, tedy na nás všechny. Ceny v obchodech letí nahoru. V důsledku toho namísto potlačení inflace ji BR podporuje.

Prudké zvýšení základní sazby – z 5,5 na 9,5%, ke kterému za 8 měsíců došlo, nepomohlo omezit inflaci, ani podpořit rubl., což každý z nás vidí. Negativní efekt tohoto zvýšení je zjevný. Zdražení úvěrů potlačuje ekonomiku, což samo o sobě oslabuje rubl a činí ho zranitelnějším před spekulanty. Právě ti, na rozdíl od normálních lidí, si mohou dovolit brát úvěry za jakékoli procento: pád rublu a další finanční spekulace, přinášejí některým z nich pohádkové zisky.

Byznys a řadoví občané trpí zdražením úvěrů (včetně hypotéčních) a uzavíráním podnikatelské činnosti.

Pojďme se teď podívat na to, co se dnes děje. BR jednou rukou oslabuje rubl, když fakticky odmítá svou ústavní povinnost zajisti jeho stabilitu, m.j. skoro bezplatnými penězi. Jsou ale i jiné příklady. V Thajsku v období krize 1998 centrální banka vyhnala sazbu na 25% a držela ji 18 měsíců, čímž prakticky zničila průmysl a zbavila občany všech zdrojů. V Thajsku obvyklé nepokoje jsou vyvolávány právě tímto. Vzniká neodbytný dojem, že ve studené válce, rozpoutané Západem proti Rusku, bojuje vedení BR aktivně a cílevědomě proti nám.

Aktuální poznámka M.Deljagina (z 15.12.2014):

Díky znehodnocení rublu a skoku inflace, zaznamenává federální rozpočet ohromné příjmy. Za leden-listopad to bylo 12,95 bln.Rb – 91% ročních předpokladů – v době, kdy výdaje jsou profinancovány jen z 83,7% (11,68 bln.Rb).

Přebytek rozpočtu v listopadu při ročním předpokladu 0,4% HDP (278,6 mld.Rb) dosáhl 1,4% HDP (93,1)mld.Rb, v lednu-únoru – 1,9%HDP (1,27 trln.Rb)

Nepoužité zůstatky prostředků na účtech rozpočtu vyrostly za říjen o 600,5 mld.Rb, za listopad pak o 910,2 mld.Rb (díky kursovému rozdílu, tj. zajištění rublu), od počátku roku – o 3,7 bln.Rb (v tom o 2,4 bln díky znehodnocení rublu), ale k 1.prosinci přesáhly 10,3 bln.Rb: tato suma představuje bezmála devítiměsíční výdaje federálního rozpočtu!! Z toho jsou 8,3 mld. „naporcovány“ v rezervním fondu (z toho 4,4 bln. úplně vyvedeny na Západ) a ve Fondu národního „blahobytu“ (3,9 bln Rb, ze kterých je 235 mld.Rb na depozitu polostátní Vněšekonombank a zbytek byl vyveden na Západ!). Dva bln.Rb jsou k dispozici federálnímu rozpočtu(polovina z nich – 1,06bln. je k 1.12. na depozitech bank, z toho bude 1,02 bln. vyvedena k 23. prosinci) .

Jak Michail Deljagin poznamenal: „Minfin stahuje inflační příjmy a stejně jako v 90. letech ignoruje růst cen zboží a služeb., spotřebovávaných rozpočtovými organizacemi: on má z inflace zisk, ale vůbec odmítá zvýšení svých závazků vůči rozpočtovým organizacím právě z titulu inflace. Tuto politiku stěží nazveme slušnou, dokonce – i kdyby si to někdo přál. Stejně jako v 90. letech to znamená nedofinancování výdajové stránky rozpočtu při jejím formálním naplnění“.

1)Michail Deljagin (*1968)– jeden z nejcitovanějších ruských ekonomů, ostrý kritik politiky ruské centrální banky, ministerstva financí a ministerstva ek.rozvoje Ruska; 1992-2003 expert ve státních službách, člen Akademie věd RF, ředitel Ústavu problémů globalizace

2)Sergej Polonskij (1972) – někdejší majitel jedné z největších ruských developerských společností a do r.2008 jeden z nejbohatších lidí v Rusku, žije, nebo se spíš skrývá, v Kambodži a Izraeli.

Příspěvek byl publikován v rubrice Teritorium hrocha se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.