S Ruskem či s Amerikou? Nemáme alternativu?


napsal Leo K.

Služby jsou spolu se zbožím základními předměty obchodu. V dnešní době představují nejrychleji rostoucí odvětví světové ekonomiky. Odvětví služeb velice výrazně ovlivňuje i obchod zbožím. Nebude-li mít dodavatel zboží kvalitní dopravní systémy, bankovnictví či například účetnictví, nebude konkurenceschopný v globálním světě. Navíc na trzích s nedostatečnou nabídkou může být dovoz základních služeb stejně důležitý jako dovoz základních komodit. Instituciálně je světový obchod zastoupen Mezinárodní obchodní organizací (WTO).

Systém práv a povinností, který WTO vytvořila, hraje zásadní roli v rozvoji obchodu v globální světové ekonomice. Postupným snižováním cel a odstraňováním obchodních bariér WTO chce přispívat k růstu životní úrovně, poklesu nezaměstnanosti, optimálnímu využití přírodních zdrojů v souladu s pravidly trvale udržitelného rozvoje a k ochraně životního prostředí. Organizace poskytuje fórum pro další kola obchodních jednání mezi členskými státy, řeší obchodní spory a prověřuje obchodní politiku členských zemí. Při plnění svého mandátu spolupracuje s řadou dalších mezinárodních vládních organizací i nevládním sektorem. WTO není specializovanou agenturou Spojených národů, má však s OSN uzavřené kooperační dohody.

Mezinárodní obchod zbožím je upraven dohodou GATT novelizovanou v roce 1994 a dále mnohostrannými dohodami o specifických oblastech. Obchod se službami je upraven od roku 1995 v rámci Všeobecné dohody o obchodu se službami (GATS). Minimální standard ochrany a vynucení práv k duševnímu vlastnictví zajišťuje Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Členy WTO jsou jednotlivé národní státy nebo nadnárodní celky (jako EU) a vše, co sjednávají se řídí pravidlem konsensu na národní úrovni. Představuje to kolem 160 celků (počet se mění). To s sebou nese kontroverze a sáhodlouhé období než se podaří sjednat takové znění, se kterým všichni souhlasí. Tak například Rozvojová agenda z Dauhá (DDA) se projednává už od roku 2001! A najednou , kde nic, tu nic a v Ženevě se založí v roce 2012 z iniciativy Austrálie a USA údajně podskupina WTO s názvem Opravdu dobří přátelé (Really Good Friends). Zahrnuje Austrálii, Kanadu, Chile, Tchaj-wan, Kolumbii, Evropskou unii, Hongkong, Japonsko, Jižní Koreu, Mexiko, Nový Zéland, Norsko, Pákistán, Singapur, Švýcarsko, Spojené státy americké, Kostariku, Izrael, Panamu, Peru a Turecko. A to vše s proklamovaným cílem nezdržovat se nepružným jednáním ve WTO a uzavřít dohodu o liberalizaci obchodu službami Trade in Services Agreement, ve zkratce TiSA.

Julian Assange už dva roky uzavřený na Ekvadorském velvyslanectví ve Velké Británii opět odvedl skvělou práci. Ve středu 17. prosince 2014 publikovala nezisková agentura Associated Whistleblowing Press nový únik informací odhalující pokusy USA o podkopání práv na soukromí, neutrality Internetu a internetových svobod prostřednictvím utajovaných jednání o málo známé vícestranné dohodě o službách TiSA. Pouhý letmý pohled na uniklý dokument hodně odhaluje.

Hned na začátku dokumentu je velkými písmeny napsáno DŮVĚRNÉ a dále je hned na první stránce dokumentu napsáno: „Odtajnit pět let po vstupu dohody TiSA v platnost.“ Viz zde: https://wikileaks.org/tisa-financial/

TiSA

  TiSA je jenom logickým uzavřením trojlístku TPP a TTIP.

Americká obchodní komora si v únoru smlouvu TISA pochvalovala coby výrazný benefit místnímu průmyslu služeb, který zaměstnává 96 milionů lidí. „V rámci hlavních cílů smlouva umožní americkému průmyslu služeb snazší vstup na zahraniční trhy a zaručí, že s ním bude zacházeno na národní úrovni a s nejvyššími výhodami. https://www.uschamber.com/issue-brief/trade-services-agreement

Měla by rovněž zrušit sektorové limity uplatňované zahraničními vládami proti investicím do služeb,(…) eliminovat regulační nedůslednosti, které časem přecházejí v obchodní bariéry“ a „zakázat omezení legitimního přeshraničního toku informací a zakázat místní infrastrukturní povinnosti spojené s uchováváním dat“. Tyto požadavky přitom nejenže posílí pravomoci mezinárodních finančních center soustředěných v New Yorku, Londýně, Paříži či Frankfurtu zasahovat do finanční politiky ostatních zemí, ale povolí také neomezený „nadnárodní“ tok osobních či finančních údajů. Třeba australský deník The Age už v první reakci cituje domácí experty, podle nichž smlouva TISA „může ohrozit schopnost Austrálie reagovat nezávisle na jakoukoli budoucí finanční krizi“. http://www.theage.com.au/federal-politics/political-news/secret-deal-bank-freeforall-20140619-3ah2w.html

Dokumenty, které zveřejnil WikiLeaks, jsou datovány 14. dubnem, šéf Úřadu obchodního zmocněnce USA Michael Froman mezitím ale konstatoval, že smlouva TISA je už takřka hotová. „Základní rámec je připravený, původní návrhy dostupnosti trhů byly pozměněny, a specifikace činnosti ve sférách jako jsou telekomunikace a finanční služby, je v plném proudu,“ popsal.

Jak podotýká WikiLeaks, je příznačné, že ze seznamu 48 zemí, které se jednání o TISA účastní, jsou vyloučeny státy BRICS, tedy Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, což je příznačné také pro dohody TTIP a TPP. Geopolitický zřetel je tedy, podobně jako u transpacifické smlouvy TTIP, zřejmý: dostat pod tlak největší rostoucí ekonomiky, především Čínu.

Jako u ostatních dohod o volném obchodu, ani text TISA není přístupný veřejnosti, text v pracovní podobě lze nalézt pouze na wikileaks. V českých médiích všeho druhu panuje o dohodě TISA (mimo článek Terezy Spencerové) mlčení téměř naprosté. Heslo TiSA v české Wikipedii neexistuje.

Podstatou dohody TISA, jak ve své obsáhlé analýze konstatují kanadští autoři Scott Sinclair a Hadrian Mertins-Kirkwood, je maximální liberalizace sektoru služeb. Ty jsou vymezeny velmi široce, zahrnují rozsáhlou škálu od finančnictví přes telekomunikace, internetový obchod, dopravu až po zdravotnictví a školství. https://www.policyalternatives.ca/publications/reports/tisa-versus-public-services

Všechny tyto oblasti mají být na základě dohody otevřeny mezinárodní tržní konkurenci. Všechny s výjimkou těch, pro které jednotlivé vlády předem vyjednají zvláštní výjimky. Seznam těchto výjimek přitom bude konečný a ty sektory, které se do něj nedostanou, už nebude zpětně možné vrátit do veřejné sféry. Je zřejmé, že tento princip „list it or lose it“ (co není výslovně vyňato, je ztraceno) je značně omezující pro jakoukoli vládu, která by se pokoušela např. v oblasti zdravotnictví či školství o nápravu zpackané privatizace a návrat k modelu všem dostupné veřejné služby.

Všechny nové (tj. v původně dohodě explicitně neuvedené) služby navíc mají spadat pod režim TISA, tj. nemohou se stát veřejnými službami. Jako všechny mezinárodní dohody o volném obchodu, i TISA usiluje o odstranění pokud možno všech netarifních bariér, což konkrétně znamená regulací a omezení všeho druhu. Součástí smlouvy má být podstatné omezené možnosti vnitrostátní regulace např. v oblasti bezpečnosti práce, ochrany spotřebitele, akreditace vzdělávacích institucí či zacházení s odpady. Jinými slovy, mezinárodní smlouva má výrazně oslabit pozici státu a jeho možnost rozhodovat.

Mezi další potenciální rizika spojená s dohodou TISA patří, poněkud paradoxně u smlouvy, jež by měla rozhýbat obchod a oživit ekonomiku, ohrožení zaměstnanosti. Podle jednoho z bodu smlouvy (obsaženého již ve smlouvě GATT) by zahraniční společnosti měly mít možnost dočasně zaměstnat své pracovníky na území jiného státu, a to bez ohledu na to, zda je na daném místě dostatek vhodných místních pracovních sil. Práce těchto dočasných zaměstnanců by nebyla chráněna a představovala by další tlak na zaměstnavatele v daném místě.

Dalším podstatným bodem je uvolnění oběhu dat a jejich využití pro komerční účely. Podle jiného ze základních principů dohod o liberalizaci obchodu, totiž že rozdíly (např. v úrovni regulace) se vyrovnávají vždy na nižší hladinu, by mnohem nižší míra ochrany osobních údajů před využitém ke komerčním účelům, která je nastavena ve Spojených státech, byla vynucována i v Evropě. Jedním z nejzávažnějších dopadů dohody TISA se nicméně zdá být to, že v rámci podmínek pro liberalizaci finančních služeb odstraňuje i ty mírné regulace finančního sektoru, jež byly v některých zemích zavedeny jako reakce na finanční a ekonomickou krizi roku 2008. Z pohledu občana jedné ze zemí Evropské unie je jedním ze základních úskalí dohod typu TTIP a TISA netransparentní způsob jejich projednávání. Ačkoli veřejnost k informacím o dohodách přístup nemá, konzultace se zástupci korporací probíhají čile.

http://www.asktheeu.org/en/request/473/response/2049/attach/4/List%20of%20meetings%20with%20stakeholders.pdf

Dokonce i členové Evropského parlamentu, volení zástupci Evropanů, stejně jako poslanci Kongresu jsou ve svém přístupu k informacím omezeni. V jakém skutečném stavu se momentálně vyjednávání osmlouvách TiSA a TTIP nacházejí, to nakonec zasvěceně ví jen poměrně úzký okruh osob.

Vyjednávání se účastní zhruba stovka lidí na každé straně. Zdaleka ani ne všichni europoslanci mají k negociačním dokumentům přístup. Vlastně jenom hrstka vybraných europoslanců sdílí možnost přístupu do tajemné místnosti zvané prozaicky čítárna. Před vstupem do této místnosti však i jinak celkem privilegovaní europoslanci musí odevzdat své mobilní telefony, případně diktafony, fotoaparáty a jiná elektronická zařízení, která usnadňují záznam textu. Po této proceduře – obřadu? – jsou tak trochu zasvěceni: v omezeném čase mají možnost do negociačních dokumentů nahlédnout. S kompletní smlouvou mají být, podobně jako veřejnost, seznámeni až v konečné fázi těsně před jejím schvalováním.

Události nedávných dnů bohužel ukazují, že Evropská komise se až panicky bojí kritiky svého netransparentního a pobuřujícího nedemokratického postupu. Odmítnutí zaregistrovat petici občanů Evropy žádající zastavení vyjednávání smluv TTIP a CETA je skandální a je zřejmě dokladem toho, že poté, co po protestech evropské veřejnost v roce 2012 poslanci Evropského parlamentu zamítli smlouvu ACTA, panuje obava z opakování stejného scénáře.

http://www.blisty.cz/art/74693.html

Nová zpráva Public Services International (PSI)

http://www.world-psi.org/en/psi-special-report-really-good-friends-transnational-corporations-agreement

varuje, že smlouva požaduje před tím nikdy neviděnou a bezprecedentní liberalizaci. Obchodní dohoda má zajistit privatizaci všech veřejných služeb včetně zdravotnictví, vysílání, vody a dopravy. Veřejné služby jsou přitom navrženy tak, aby životně důležité sociální a ekonomické potřeby – například zdravotní péče a vzdělání – byly za rozumnou cenu, na základě potřeby, dostupné všem. Veřejné služby existují proto, že trh sám od sebe tyto služby nenabízí. Dále, jsou veřejné služby základním předpokladem pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a prostředkem k zábraně environmentální, sociální a ekonomické katastrofy. Navrhované řešení by mělo znemožnit budoucím vládám obnovit i jen veřejnou kontrolu těchto služeb, a to dokonce i v případech, kdy soukromá dodávka služeb selhala. Privatizace rozhodujících služeb by měla také omezit schopnost vlády regulovat klíčová odvětví, včetně finančních, energetiky, telekomunikací a přeshraničních toků údajů.Vlastně by vlády národních státu ztratily jakýkoliv smysl a jejich jedinou funkcí by bylo upravovat korporacím příznivé prostředí. Pro němčináře ke stažení zde:

http://www.world-psi.org/sites/default/files/documents/research/report_tisa_ger_lr.pdf

Není divu, že se dohoda TiSA v současné době projednává v tajnosti a zcela mimo pravidla Světové obchodní organizace. Jde o záměrný pokus upřednostňovat zisky nejbohatších korporací před těmi, kteří mají největší potřeby.

„Je to text, který velké banky a finanční spekulanti budou milovat, ale který nás ostatní může silně poškodit,“ konstatuje ke zveřejněnému návrhu prohlášení americké nevládní organizace Public Citizen’s Global Trade Watch. „Obsahuje ustanovení, která přímo zakazují jednotlivým zemím zlepšovat regulaci finančních trhů a zanechávají tuto otázku v zaběhaných kolejích minulosti.“

http://www.commondreams.org/newswire/2014/06/19/statement-lori-wallach-director-public-citizens-global-trade-watch-text-trade

Moje otázka č.1

Smlouva se obrací sice na národní vlády, ale ze znění uniklé pracovní verze je evidentní, že národní vlády jsou touto dohodou postavené do podřízené pozice tak zvaným investorům a měly by rezignovat na základní funkce státu. Všechny aktivní nástroje mají v rukách investoři. Vlády nikdy nemohou být žalujícími, pouze žalovanými. A to ani v případech zvláštního zřetele (při pohromách, v krizi atd). To je tak velká a dosud nevídaná ztráta suverenity, že občané signatářských států by měli vědět čím je vyvážená.

V roce 2005 byla vypracována zpráva Konzultační rady gen. ředitele WTO a je známa jako Sutherlandova zpráva. Ve formátu pdf a v angličtině je ke stažení zde:

http://blisty.cz/files/2005/03/01/future_wto_e.pdf

Cituji jenom první dva body:

1. Konzultační rada je přesvědčena, že proces globalizace a role Světové obchodní organizace jsou do značné míry nesprávně chápány a vážně zkreslovány. Přestože Světová obchodní organizace již od 40. let minulého století představuje nejvýznamnější posun v oblasti multilateralismu, stále ještě příliš mnoho skupin nechápe ani její přínos ani její vymezení.

2. Rada má velmi vážné obavy ze současného rozšiřování Preferenčních obchodních dohod (Preferential Trade Agreements — PTAs). Rada rozhodně není přesvědčena o jejich ekonomickém opodstatnění a má vážné obavy, že z preferenčního přístupu se stává pouhá odplata vládám, které prosazují neobchodní cíle. Kromě toho se nediskriminační postup, vycházející z principu doložky nejvyšších výhod, který je základním pilířem Světové obchodní organizace, stává postupem téměř výjimečným. První zkouškou každé nové iniciativy by mělo být to, zda jednoznačně zlepšuje perspektivy obchodování a rozvoje příjemců iniciativy a že nepoškozuje zájmy subjektů stojících mimo tuto iniciativu.

Moje otázka č.2

Způsob projednávání dohody TiSA a vynechání zemí BRICS dělá z této dohody geopolitický nástroj a je tedy v přímém rozporu s cíly WTO. Slouží polarizaci zemí a je tedy nástrojem, který zvyšuje beztak vysoké napětí mezi nimi. Máme zapotřebí jít do stodoly s hořící loučí?

Neexistuje žádná alternativa (There is no alternative, zkráceno jako TINA) byl slogan často používaný konzervativní britskou premiérkou Margaret Thatcherovou . Vlastně svého druhu totalitní ideologie. V ekonomice, politice a politické ekonomie , to mělo být tak, že „neexistuje žádná alternativa“ k ekonomickému liberalismu -volnému trhu , volnému obchodu a kapitalistické globalizace. Metoda spočívala hlavně

v plošné deregulaci ekonomického života a rozsáhlé privatizaci podniků vlastněných státem.

Neexistuje žádná alternativa. Deziluze vyvolané pádem komunismu na jedné straně a popularita politiky Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana na straně druhé tehdy znemožňovaly otevřeně obhajovat zastaralé socialistické iluze, omyly a s nimi spojené zastaralé metody léčení ekonomických a sociálních problémů. Proto si myslím, že třetí cesta devadesátých let není nic jiného než nový pokus zachránit socialismus, sociáldemokratismus a stát blahobytu. Jsem totiž přesvědčen, že jsou jen dvě cesty lidské společnosti (…) a že třetí cesta je nejrychlejší cestou do třetího světa…řekl Václav Klaus na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Sebe tím povýšil na génia a z Oty Šika udělal idiota. http://www.klaus.cz/clanky/2069

Neexistuje žádná alternativa – buď EU nebo Euroasijská unie. Ukrajina váhala mezi evropským směrem a ruskou nabídkou zapojit se do budování euroasijského svazu. Ukrajina má otevřenou hranici s Ruskem. Rusko, do kterého by proudilo neproclené evropské zboží, pohrozilo, že v takovém případě zavře své dosud otevřené hranice s Ukrajinou. A závislost Ukrajiny na obchodu s Ruskem je pro Ukrajinu kritická. Ukrajina už před vypuknutím nepokojů stála před bankrotem. „Hospodářská pomoc Ukrajině? Nějaká náhrada za ztracený ruský trh? Ze strany EU žádná – EU nabídla půjčku ve výši 620 milionů eur.“ Jenže Ukrajina ale potřebuje mnohonásobně tolik.

Za těchto okolností tedy ukrajinská vláda asociační dohodu nepodepsala a přerušila rozhovory. A v této situaci nabídlo Rusko Ukrajině okamžitou pomoc ve výši 15 miliard eur a okamžité snížení cen plynu.

Vypadá to tedy tak, že to byla nevůle EU poskytnout Ukrajině jakoukoliv hmatatelnou pomoc a spěch s uzavřením dohody ještě před evropskými volbami byla spíše snaha o politické body, co donutilo Janukovyče přerušit rozhovory s EU, které z pohledu Ukrajiny nevedly nikam.Bojím se, aby „argument“ There is no alternative nebyl použit i u nás.

Tyler Durden na serveru Zerohedge.com si všiml požadavku Ruska, aby Evropa odstoupila od Transatlantické dohody o obchodu a investicích (TTIP) a naopak uzavřela dohodu s Ruskem o založení Euroasijské ekonomické unie. Ta by otevřela cestu k vytvoření obchodní zóny, jež by měla pro Evropany patrně větší smysl než TTIP se Spojenými státy, a cituje vyjádření zástupce Ruska v Evropské unii Vladimira Čižova, který se k této otázce vyjádřil pro EUobserver.

„Chceme tento návrh řešit s našimi evropskými partnery, co nejdříve to bude možné. Jsme přesvědčeni, že Euroasijská unie by vyhovovala zájmům obou stran.“ Čižov poukázal na to, že Rusko pro Evropu představuje výhodnějšího partnera než Spojené státy. „Opravdu věříte tomu, že je moudré vynakládat tolik politické energie na vytvoření volné obchodní zóny s USA, když máte k dispozici partnera, který se nachází hned u vašich hranic?“

A Durden dodává: „Takže, Evropo, míč je na tvém hřišti. Buď si vybereš osud Japonska, které se dostává už do několikáté recese, protože jeho centrální banka pod dohledem Goldman Sachs plundruje zbytky bohatství, které ještě zůstaly střední třídě, nebo ukážeš, že už toho máš dost, a obrátíš se na východ?“ táže se Durden a odpovídá si poněkud skepticky, že rozhodnutí se dá asi předem očekávat, protože zájmy Evropanů hájí nikým nevolení byrokrati z Bruselu.

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Rusko-vzkazalo-Evropo-bud-se-nechas-zplundrovat-Americany-nebo-pujdes-s-nami-352896

nebo pro němčináře zde:

Der russische Botschafter bei der EU, Vladimir Chizhov, überrascht mit einem neuen Vorschlag zur Wiederbelebung der Partnerschaft zwischen der EU und Russland. Chizhov schlägt vor, dass die EU die Verhandlungen mit den USA über das umstrittene Freihandelsabkommen TTIP abbrechen solle und stattdessen in Verhandlungen mit der am 1. Januar in Kraft getretenen Eurasischen Wirtschaftsunion eintreten sollen. Chizhov sagte dem EU Observer: „Glauben Sie, dass es wirklich weise ist, so viel politische Energie in eine Freihandels Zone mit den USA zu stecken, während man viel natürlichere Partner an seiner Seite hätte, in der direkten Nachbarschaft? Wir behandeln unsere Hühner jedenfalls nicht mit Chlor.“

http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2015/01/03/schachzug-gegen-die-usa-russland-raet-eu-zum-ausstieg-aus-dem-ttip/

Situace došla tak daleko, že se mluví o hrozbě válkou. K tomu Jiří Dolejš v diskusi Deníku Rerendum vymyslel geniální vtip, který potom použil kde, kdo… „realita ale je asi taková že asymetrie vojenských rozpočtů vede k tomu že 500 milionů Evropanů žebrá u 310 milionů Američanů, ať je ochrání před 150 miliony Rusů.“

A vidíte, PhDr. Jiřina Šiklová, CSc. tomu věří. Není alternativa. Raději se bude mýlit… ale to je starý vtip a všichni ho známe. Jenže není sama. Největší čtenost má u nás deník Blesk, po něm iDnes a vsadili byste byť starý klobouk na to, že tito čtenáři mají jiný názor?

Ale k věci. Celou agendu má na starosti Evropská komise. Evropská komise zastupuje mezi institucemi Evropské unie nadnárodní princip, tzn. že prosazuje zájmy EU jako celku a tvoří protiváhu zájmům jednotlivých členských států. Je strážkyní smluv, iniciátorkou legislativy a výkonným orgánem Evropské unie. V jejím čele je Jean-Claude Juncker, který stál v čele lucemburského kabinetu téměř dvě desetiletí (a před tím vykonával funkci ministra financí), ze své pozice připravil v Lucembursku takové podmínky, že tu v současné době daní nejméně 340 globálních firem a investičních fondů se skoro třemi bilióny eury v čistých aktivech. Možnost uniknout vyšším daním v jiných státech (a dlouhé roky uplatňované bankovní tajemství podobné tomu švýcarskému) přilákalo do země tolik kapitálu, že se Lucemburčané stali hned za Katarem jedněmi z nejbohatších občanů světa.

Nadnárodní korporace neplatily skoro žádné daně. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů zveřejnilo minulý týden dokumenty, které obsahují individuální daňové sazby pro nadnárodní společnosti jako je Apple, Amazon, IKEA nebo Deutsche Bank. Světový průměr zdanění společností je kolem 20 %, jak ale ukazuje zpráva, v Lucemburku to mohlo být i 0,25 %. Smlouvy s lucemburskými úřady zprostředkovala poradenská a účetní společnost Price Waterhouse Coopers. Firmám tato praxe, která je v Lucembursku legální, přinesla miliardové úlevy na daních.

I kdyby se na těch podmínkách aktivně nepodílel – což je skoro nemožné, protože byl i ministrem financí – musel o nich minimálně vědět.

Moje otázka č.3

Proč vůbec Evropská komise přikročila k projednávání smluv TTIP a TiSA, když jsou pro jakýkoliv stát nevýhodné a jsou formulované proti zásadám WTO? Protože Evropská komise má výkonnou moc, jaká je záruka, že Jean-Claude Juncker nadnárodní společnosti, se kterými se v minulosti musel setkat, nebude protežovat?

A k otázce v nadpisu: „S Ruskem či s Amerikou? Nemáme alternativu?“ si odpovídám. Alternativu máme. Se silnou a suverénní Evropou.

Příspěvek byl publikován v rubrice Země Lea K. se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.