Pohádka o oligarchovi, který chtěl odstranit bídu


napsal Kopelman

Pohádka o oligarchovi, který chtěl odstranit bídu

Bylo, nebylo, v jedné malé zemi uprostřed Evropy vzkvétala demokracie, protože lid této země byl tak mocný, že si za svého vládce zvolil oligarchu. A nebyl to ledasjaký oligarcha, tento byl pravý zastánce chudých a zklamaných. Svou lásku k prostému lidu získal díky vzdělání a výchově, které mu dala skutečná autorita sociálního pokroku, komunistická strana. Tehdy mladý a nadějný soudruh dostal obrovskou šanci stát se členem tajných strážců socialismu, samozřejmě neváhal a s hrdostí se pustil do práce. Práci totiž miloval ze všeho nejvíce. Mezitím se v zemi střídali vládcové, nejprve zámořští světlonoši pravdy a lásky svrhli ty komunistické, ti se ovšem nevzdali a s novým heslem „privatizací za lepší kapitalismus“ se dostali zpět ke kormidlu. Mezitím se ze strážce socialismu stal světem protřelý obchodník. Pracoval dnem i nocí a svou pílí se vypracoval až na oligarchu. A teď, když se stal nejmocnějším člověkem v zemi, rozhodl se lidu ukázat, že před volbami nemluvil jen tak do větru. Proto po volbách prohlásil, že v zemi odstraní bídu.

Kdo se v dalším odstavci těšil na pokračování pohádkového vyprávění, bude zklamán. Pokusím se ovšem příliš nezklamat ty, kteří tuší, že skutečná pohádka teprve přijde. Abych vás dlouho nenapínal, prozradím pointu pohádky už na začátku.

Pohádkou je totiž samotný nadpis článku, podobně jako kdyby se například jmenovala „O žháři, který se chtěl stát hasičem“ nebo „O obžerovi, který chtěl zhubnout“. Pointa spočívá v tom, že žádný socioekonomický systém nemůže odstranit nedostatky, které jsou jeho přímým důsledkem. Oligarchův bohulibý záměr odstranit bídu je nesmyslný, protože bídu nezpůsobuje jednání nevzdělaných a nezodpovědných jedinců, ale ekonomicky racionální jednání těch vzdělaných a schopných.

K napsání této krátké úvahy mě vedly apely dr. Jana Čulíka, vydavatele internetového deníku Britské listy, které v posledních týdnech publikoval, viz např. http://blisty.cz/art/76018.html

Mottem jeho apelů je logický závěr: „Je potřeba systémového řešení“. Má pravdu, ale současně si pravděpodobně neuvědomuje, že takové řešení není o nic méně pohádkové, než výše uvedené záměry oligarchy, žháře a obžery. Budiž mu ke cti, že se před rokem nebo dvěma pokusil vytvořit fond k vytvoření pracovní skupiny právníků, kteří by kvalifikovaně rozebrali několik konkrétních případů lidských tragédií způsobených exekutorskou štvanicí, kdy při vymáhání bagatelních částek tito vykonavatelé spravedlnosti neváhali prodat povinným střechu nad hlavou, a následně by podali žaloby na Českou republiku u příslušných soudů. Přispěl jsem ne zcela zanedbatelnou částkou s nadějí, že snad se jim podaří uválet a pustit ze svahu dostatečně velkou sněhovou kouli, která už nepůjde zastavit. Byla to pěkná pohádka, ale skončila rychleji, než začala. Proč?

Vloni jsem se zúčastnil semináře na téma ochrany osobních údajů, který vedl tituly ověnčený právník. V diskusi přišla řeč na souvislosti nového občanského zákoníku, konkrétně spojitost běžné praxe právního jednání po telefonu s požadavkem, že právní jednání musí být činěno srozumitelně osobě průměrného rozumu. Důvodem diskuse bylo, že běžně je v úvodu telefonického právního jednání stroze sděleno, že hovor je monitorován, často ještě s dovětkem, že z důvodu zkvalitnění služeb. Zákon o ochraně osobních údajů totiž vyžaduje souhlas subjektu údajů se shromažďováním a zpracováním svých údajů a mnozí z nás argumentovali, že sdělení o monitorování nemůže být dostatečné pro vyjádření takového souhlasu a už vůbec ne pro to, aby při takovém hovoru docházelo k právním skutečnostem, které mění dosavadní smluvní ujednání.

Ví snad osoba průměrného rozumu, co znamená slovo monitorovat? Já právník nejsem, ale můj průměrný rozum mi říká, že ono slovo znamená sledovat nebo kontrolovat, nikoliv s něčím souhlasit. Proč by upozornění nemohlo např. znít: „Upozorňujeme vás, že hovor je nahráván a jeho pokračováním vyjadřujete souhlas se zpracováním vašich osobních údajů a s možností právního jednání, kterým vznikne nový nebo se změní stávající právní vztah s naší obchodní společností.“. Závěrem diskuse bylo, že zdrojem takových pojmů jsou především samotní právníci, kteří podobné jazykové zhůvěřilosti používají. Nebo snad pojem monitorovat nezavedl právník, ale nějaká sekretářka? Přednášející byl rudý vzteky, co si to vůbec dovolujeme. Tehdy mě konečně došlo, proč vznikl nový občanský zákoník.

Důvodem nebyly vlhké sny poslance z povolání Bendy o krásném jazyce a vybroušeném slohu nového občanského kodexu, nápadně vyvolávajícího reminiscence z doby používání nosočistopleny (kapesníku) a břinkoklapky (klavíru). Pravý důvod bych pojmenoval jako právnickou sametovou revoluci. Mladá a početná nastupující generace právníků potřebovala vytvořit chaos mezi starými praktiky, aby je mohla konečně nahradit a navíc, aby obrovským množstvím změn pomohla laické veřejnosti dělat takové chyby, ze kterých je následně bude moci zachraňovat. V ekonomii se tomu říká asymetrické informace. Erik Best, vzdělaný a vychovaný ve Spojených státech, baště demokracie a kapitalismu, to řekl srozumitelně osobám průměrného rozumu v Česku, cituji: „Lidé tu nepochopili, že cílem kapitalisty je udělat podfuk.“.

Aby bylo jasno, nepíšu o novém občanském zákoníku, uvedl jsem jej pouze jako snad více srozumitelný příklad racionálního jednání jedinců. Jednání, které je veskrze v souladu s aktuálním politicko-ekonomickým systémem. Řekněme si to úplně natvrdo. Při současném stavu poznání a technologického pokroku stačí k zajištění všech potřeb společnosti jen velmi malé množství práce. Tak malé, že se to nikdo neodvažuje vyslovit. Slovní spojení „vytváření pracovních míst“, které politici s oblibou používají, je pouhým fetišem, kultem uctívačů nekonečného hospodářského růstu. Racionální ekonomický důvod k vytváření nových pracovních míst není, důvod je čistě politický, protože skutečný problém je, čím zaměstnat masy lidí, aby se nebouřily.

Výsledkem je přechod k parodii na marxisty správně předvídaného společenského uspořádání, komunismu, protože stát fakticky rezignoval na ideu svobodného trhu a provádí sociální inženýrství, kterým reguluje zaměstnanost podle potřeb. Vlastně nic nového pod sluncem, je to takový pracovní tábor ke stavění hladových zdí. Všem známé dotace, fondy, výzkumné projekty atd. jsou nástroji, které vytvářejí program všedního dne pracovního tábora. Ovšem i lidi je potřeba motivovat, aby v této hře na práci spolupracovali. Proto se tak politici brání jiným alternativám, jakou je např. základní příjem. Nejúčinněji motivuje strach. Strach ze ztráty zaměstnání a společenské prestiže, jinými slovy strach z vyloučení z pracovního tábora. Vyloučení do míst, kde žije jen zvěř. K udržování strachu je proto nutné část lidí z tábora nemilosrdně vylučovat, aby ostatní na vlastní oči viděli, co se jim stane při porušení pravidel hry.

Exekuce, chudoba a jiné výdobytky jsou proto nezbytnou součástí popsané hry na kapitalismus. Bez nich by se politici museli pustit do hledání skutečného „systémového řešení“, tedy nikoliv pouze kosmetického, jak pravděpodobně požaduje dr. Čulík, ale takového, které by vytvořilo nová paradigmata v oblastech peněžního systému, vlastnických práv, životní náplně a mnoha dalších. Do té doby nebudeme léčit příčiny, ale pouze tlumit následky. Podobně jako si lecjaká nešťastná matka myslí, že pomáhá svému synovi gamblerovi tím, že za něj platí dluhy. Ve skutečnosti mu škodí, protože oddaluje jeho padnutí „na hubu“, které jediné může vést k nápravě. Správně pracuje naše tělo při nemoci, když nás natolik zneschopní, že jsme nuceni se zastavit, ulehnout a poskytnout mu tak klid k léčbě. Z tohoto pohledu lze považovat za škodlivé aktivity dobročinných organizací, které pomáhají lidem v nouzi. Vím, že to zní zvráceně, ale dobročinné organizace ve skutečnosti systém vytvářející chudobu legitimizují, potvrzují oprávněnost jeho existence.

Cožpak i přes veškerou dobročinnost a snahu obětavých lidí nemají jen samotné exekuce větší množství obětí na životech, než je vůbec snesitelné? Jaké množství mrtvých je vlastně snesitelné? Když někdy omylem vyslechnu veřejnoprávní zpravodajství o Ukrajině, mám takový neblahý pocit, že pro upevňování demokracie je snesitelná i genocida. Co byste poradili oligarchovi z pohádkového úvodu článku? Jak by mělo konkrétně vypadat systémové řešení požadované dr. Čulíkem?

Vlkův dodatek:

Naprosto skvělý a  excelentní článek! Otevírá diskusi!

Příspěvek byl publikován v rubrice Kopelmanův zdrojový kód se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

68 reakcí na Pohádka o oligarchovi, který chtěl odstranit bídu

  1. Anonymní napsal:

    Kopelmane, Kopelmane (a zřejmě i Vlku), ani nevíte, jak s Vámi oběma souhlasím. Brilatní článek je to! Jen bych k němu přidal ještě jednu paralelu – ač se nám to může zdát jakkoliv nepříjemné, protože by se odehrával někde u nás za humny, ozbrojený konflikt mezi Ruskočínou a USA by také uvolnil veliké napětí a vyřešil spoustu mezinárodních sporů. Bylo by to takové „padnutí na hubu mladého gamblera“.
    Jen bych chtěl podotknout, že za svého života jsem ještě nepoznal nikoho, kdo by s tímto souhlasil, neb všichni se takového řešení panicky bojí. Nechtějí stonat, tak jdou za lékařem (místo aby se léčili), když říkám, že česká politika (a ekonomika) musí padnout na to, aby se ozdravila, div mě nekamenují, a všem, kteří náhodou řeknou, že ozbrojený konflikt vyřeší mnoho, už nálepku podivína (či blázna) neodpářou.

    • Gustavson napsal:

      To je mé.

    • navajamm napsal:

      Musí padnúť hlavne preto, aby sa spoločnosť prebrala z opojenia konzumom. Osobne sa na to divadlo vôbec neteším a bol by som radšej, keby sa v tej rozprávkovej rovine objavil nejaký nevinný mládenček, ktorý by pred všetkými povedal, že cisár je nahý.

      • Gustavson napsal:

        Padnout nemusí. Stačilo by trochu zapřemýšlet. Ale to je právě to jediné, co lidé z dnešní „civilizace“ nedokáží. Takže vlastně musí.

      • Věra Říhová napsal:

        Že je císař nahý, všichni vědí. Problém je, že se císař nestydí, nijak ho to nerozhází a klidně se nahý prochází dál. A poddaní nevědí, co mají dělat, aby se císař oblékl, tak se někteří stydí za něho, zakrývají dětem oči, jiní dělají jakože nic, ale najdou se i tací, kteří začnou chodit nazí, aby byli blíže císaři a byli stejně vznešení jako on.

    • babaluba napsal:

      Šance už byla. Při finanční krizi při pádu Enronu měl padnout celý finanční systém. Ti, kteří ho zachraňovali, jednali jako ta gamblerova matka.

  2. Narcis napsal:

    V loveckosběračských společnostech, které dožívaly ještě v první polovině 20. století, stačilo pro přežití v průměru 2 hodiny práce denně. Tomu by dnes odpovídaly 2 pracovní dny v týdnu. Za pokrok bych považoval, kdyby to bylo ještě méně a ne že se upracujeme. Jenže oni ty společnosti nebyly nuceny vytvářet zisk a zabezpečovat neustálý růst HDP.

  3. kchodl napsal:

    Výborně, Kopelmane.

    Poněkud provokativně si dovolím rozvésti Vaše nápady o pomoci: když provedeme myšlenkový experiment a dovedeme Vaši myšlenku na maximu: nejvíce tedy pomůžeme, když nepomůžeme. Jinými slovy, nejlepší je nedělat nic. To zní moc dobře – jednak to není namáhavé, druhak se můžeme cítit zaslouženě, morálně a jako zásadoví dobrodinci – a nic nás to nestojí.

    Jistě, proč by matka zaplatila za svého gamblerského synka peníze – a následně ho zodpovědně skřípla, aby už hrát nemohl, například „citovým vydíráním“, léčbou – s jeho souhlasem – u psychologa či v blázinci, pokud se dopracoval patologických stavů ? Nene, raději ať padne na hubu. Možná ho za ten dluh někdo domlátí do invalidního vozíku, umlátí nebo ho pobodá, to ho naučí. Případně ať si na svůj koníček vydělá sám, například prodejem drog, homosexuální prostitucí, vykrádáním aut a bytů nebo nájemným bitím, vydíráním, případně vraždou. Jistě by to šlo i normální prací, ale má to tu nevýhodu, že to tolik nenese; že peníze potřebuje hned – a závislý člověk bez psychologické pomoci většinou takového jednání není samostatně schopen. Časem skončí jako narkoman či násilník v base, a bude od něj pokoj. Skvělé řešení, výborná pomoc. Přece by rozumná matka synkovi neuškodila tím, že by mu něco prominula a pomohla mu opravdově, v rámci mateřské lásky. Fuj, jak zvířecí, jsme přece racionální lidé. Možná by mohla obětovat třeba 4.20 Kč za náboj 9×19 a rovnou ho odstřelit – ale to vlastně ne, zpozdilá justice by to mohla chápat jako trestný čin vraždy. Takže gradovat by se pomoc nepomoc (coby nejlepší pomoc) dala například ještě nabonzováním synka na policii a vyhozením z domova. Toť pravé racionální mateřství ! Doporučuje devět odborníků z deseti !

    Na výše uvedeném absurdním příkladu vidíte, že původní myšlenka o „pomoci nepomocí“ byla poněkud, eh, divná. Nicméně není to tak neobvyklé, mnoho myslitelů a „dobrodinců lidstva“ končí v podobných pastích. Touto logikou například můžeme dojít k tomu, že léčit nemocné je nesmysl – většinu chorob. Slabší kusy ať odpadnou, což znamená zemřou. Mrzáci by se měli házet ze skály jako ve Spartě. Zavést eugeniku, coby pěkné vylepšení „plánovaného rodičovství“. Nápadů je jistě přehršel. Pusťte si oblbovadlo, vsadím se, že do hodiny tam takových expertů pár uvidíte.

    Stejná pitomost je to s českou formou exekucí, jako odvrácenou nepěknou, ale nutnou stránkou kapitalismu. České exekuce jsou státem legalizované loupežnictví – 18x dluh z malých částek, stonásobky v případě legalizovaných krádeží nemovitostí. Přitom to s vymožením dluhu či nezodpovědností dlužníka nemá nic společného – zisk má exekutor a „právníci“, rozumějte zločinci s motýlky či kravatami, stát nedostane téměř nic, věřitel je v pohledávce také až na konci – často na něj „nezbude“. Výše „pokuty“ není určena zákonem ani soudem, soukromí podnikatelé – exekutor a „inkasní mafie“ – jsou žalobcem, soudcem i katem.

    Musím sarkasticky poznamenat, že bych uměl také tak trochu „vylepšit“ kapitalismus, zvýšit selekční tlak – tedy aby se ti líní lidé trochu více snažili a měli vyšší zodpovědnost za své činy – například na silnici, která vede kousek od našeho domu lesem: sestavit menší lesní družinu, nějaké luky – pro formu, pěkně to vypadá – no a pár útočných pušek a opakovacích brokovnic na ty zatvrzelejší projíždějící – a vybírat „mýtné“. Samozřejmě jen od nezodpovědných a nezaslouženě bohatých, kteří neumí racionálně investovat, jezdí v příliš drahých autech, mají hotové peníze – no fuj – zlato a diamanty – fuj fuj fuj. Něco bych dával na charitu a místnímu černoprdelníkovi (ten svatý muž také pomáhá – jezdí občas do Prahy do homosexuálního nevěstince, pomáhat gamblerům z prvního příběhu). Myslím, že by to kapitalismus akcelerovalo !

    Aneb čím hůře, tím lépe – to byla ta úvodní chrabrá myšlenka. Jakápak sociální síť – to společnost jen změkčuje a ve výsledku snižuje efektivitu. Lidi nejsou potřeba. Na zemědělství a průmysl stačí jen pár lidí, zbytek stejně za čas budou dělat roboty. Na programování robotů a skutečně tvůrčí věci stačí pár těch extrémně chytrých, no a pak jsou nutní jen umělci, číšníci, taxikáři, kadeřnice, krásné lehké ženy … a krásné věrné ženy, samozřejmě. Co s tím zbytkem ? Už aby byla nějaká vhodná válka. Atomová, třeba. Co bychom přece pro vylepšení kapitalismu neudělali.

    Ale konec s ironií a sarkasmem, už mě to nebaví. Kapitalismus, komunismus, feudalismus, … nic z toho není přece nijak striktně vymezeno – není to žádná nezměnitelná pravda, není to Boží zjevení. Můžeme to dělat tak, jak chceme a jak nám to vyhovuje. Rozvoj společnosti – ten ismus – je určen, to se určitě filosofům a revolucionářům líbit nebude – poznáním, vědou, technologií. Otrokářství a informatika, to by nefungovalo – proč, to je na dlouhé povídání; je to zkrátka systémová záležitost.

    Bída není podmínkou ničeho, ani existence kapitalismu. Ani jeho důsledkem. Je důsledkem morálního selhání. Důsledkem selhání systému – protože kvalitní systém si neklade do základů miny, které ho mohou zničit; neháže si klacky pod nohy, aby zakopával. A deklasovaná chudina takovým klackem je. Jak to říkal Masaryk: (ve smyslu) S bídou se musí bojovat a vyhubit ji, nemilosrdně. Charita není řešením, charita do určité míry bídu udržuje a žije z ní, protože bez ní nemá smysl. Což je typické úskalí všech sociálních pomocí – hlavně pomocníků, kteří z toho všeho pomáhání mají až příliš nacpaná břicha a příliš luxusní auta a domy.

    Proto bych nenadával na kapitalismus, že se kontaminoval tak trochu socialismem. Bude totiž hůř ! Ve finále to skončí tím někdy zmiňovaným základním příjmem, tedy něčím velmi podobným komunismu. Ovšem ne díky diktatuře proletariátu, ale díky tvůrčím silám člověka: díky vědě, hlavně informatice, robotice. Marx musí vzteky rotovat v pekelném kotli – komunismus jako nejvyšší stádium kapitalismu ! Takovou absurditu by nevymyslel ani Lenin.

    To je pravý konec pohádky o hodném oligarchovi. On totiž hodný oligarcha není ani tak hodný, jako spíš chytrý, práskaný a zkušený. Ví, že oligarchovat ve společnosti samých chudáků a bezdomovců není moc zábavné – musíte žít za vysokým betonovým plotem, mít moc silnou ochranku, nemůžete chodit ven, seznamovat se s lidmi, chodit na houby, jezdit na kole, … – bez roty tanků a bitevních vrtulníků se zkrátka nehnete. Důvodem jsou ti chudí a deklasovaní. A bohužel, díky všudypřítomné informatice, nechutně vzdělaní v přírodních vědách – udělat bombu je pro ně moc snadné. A kulomet či pancéřovku si vytisknou na 3D tiskárně kdy chtějí, uhlídat se to nedá. Hlídači nepomohou, protože: kdo hlídá hlídače.

    Ale náš oligarcha je chytrý, což mu umožňuje, že vypadá jako hodný. Nehledě na „tržní síly“ (eufemismus pro žraní menších ryb většími a jiná alotria), nebere svým ot… ehm, zaměstnancům (říká jim vychytrale „spolupracovníci“) úplně všechno, dokonce jim podstatnou část nechává. Včetně svobody. A koho nezaměstnává, tomu platí „základní příjem“. A stará se o to, aby bylo dost práce a zábavy. Má zákony, které umožňují podnikat každému, každému se zotavit z dluhů, stejně jako z nemocí.

    Selekční tlak není nutný – lidé nejsou myši, aby degenerovali při zajištění žrádla a pití, jako ve slavném experimentu. Mají dost duchovních sil k vlastnímu rozvoji, chtějí být tvůrčí a sociální – sami od sebe. No a nakonec, je tady příroda – to je selekční tlak všech tlaků, kdyby všechno selhalo.

    Problém ve společnosti – a proč je pohádka jen pohádkou – je v tom, že oligarchové nejsou většinou tak chytří – což jim ale dojde až když jim deklasovaní chudáci řežou hlavu tupým nožem nebo když jim pod limuzínou něco silného bouchne.

    Oligarchovat se zkrátka musí umět. Je to jako třeba zedničina – musí se to dělat správně.

    • Qiedo napsal:

      Znamenité, kchodle !
      Hvězdičky tentokrát sypu Vám. Byť o společenské prospěšnosti takových Člověků v tísni nejsem tak úplně přesvědčen. Ale to asi nebyl, Vámi citovaný Masaryk, také.
      A jak dopadne ta pohádka nevím. Asi zazvoní zvonec a bude konec.

    • kopelman napsal:

      Kchodle, díky za reakci! Pokusím se zatím reagovat stručně, za chvíli jdu totiž do banky, v níž by podle loga měl padat míček do jamky, ale kde jsem minulý týden přišel podat žádost na slona, ale klientská pracovnice mi vyplnila žádost na žirafu přes všechny mé námitky, že to je přece krk žirafy a ne chobot 😉 Tak jdu vznést námitku neplatnosti právního úkonu z důvodu uvedení v omyl (§ 586 NOZ).

      S vaší perfektní analýzou scénáře nedělat nic mám, současným ptydepe řečeno, jeden problém. Víte, že jsem přítel činu, nikoliv nicnedělání, to bych se ani neobtěžoval číst kosu, natož mrhat časem občasným sepisováním článku. Žil bych si svůj pohodlný život, věnoval se rodině a zálibám a o světě bych se informoval maximálně přelétnutím názvů článků na iDnes.

      Váš scénář nedělat nic jste analyzoval dokonale, všechna čest. Nakonec byl jsem to já, kdo článkem vykopl míč provokativním směrem. Ovšem nedělat nic není jediný možný scénář, ale chápu, že analýza takového scénáře není namáhavá. To prosím neberte jako provokaci, ale jako přátelské šťouchnutí.

      Pokud jste dával pozor na detail, mohl jste si všimnout, že nehaním kapitalismus, ani neadoruji socialismus, všechny -ismy jsou mi odporné. Psal jsem o „hře na kapitalismus“ a připodobňoval jsem ji ironicky ke komunismu, kde každému podle potřeb. Dále jsem naznačoval řešení v aplikaci podstatně komplikovanějších a komplexnějších scénářů, které vlk vyjádřil štítkem článku „uspořádání systému“.

      Prosím, pokud máte ještě sílu se rozepsat, mohl byste analyzovat i jiný scénář, jehož mottem bude „co nejlépe udělat a jak uspořádat systém, aby byl život lidské společnosti snesitelnější a lidé měli důvod k naději lepšího života svých dětí“. Mám na mysli scénář takového uspořádání společnosti, ve které bychom nemuseli číst na kose i jinde nesnesitelně pravdivé zprávy z válek.

      Mimochodem, ta matka důchodkyně svému synu gamblerovi pomohla darováním svého domku, aby jej mohl prodat, jí pořídit byt a vyplatit se z dluhů. Synek ovšem nelenil, dům zastavil a ještě více se zadlužil. Dnes je dům v exekuci, širší rodina nekoná, jeden člen rodiny uvažoval, že by dům koupil v dražbě a nechal tetku v domku dožít, ale nakonec to asi neudělá, protože je to moc práce…

  4. Vidlák napsal:

    A já se přidám… Osobně nějak nedokážu vidět kapitalistickou chybu v tom, že kupříkladu Škodovka vyrábí poměrně solidní auta za poměrně solidní cenu díky DHL a PPL, které jí navozí díly z celého světa. Stejně tak nevidím problém v tom, že IKEA (Idioten kaufen einfach alles) dělá levný i když mizerný nábytek.
    Ovšem to, že pak IKEA daní někde v Lucembursku, kde nejsou dálnice ani univerzity, ale její zaměstnance vzdělá švédský stát, to už mi jako problém přijde.
    Jsou ale tyto dvě věci neoddělitelné? Je úprk do daňových rájů pevně spojen s vyspělou a efektivní organizací práce, že je už nelze oddělit?
    Osobně si myslím, že bojovat proti systému jako celku, to bylo doménou dvacátého století. A stejně se jen vytvořil další systém, který měl opět v sobě zakódované patologické jevy, ovšem systém byl svatý a tak byly svaté i jeho nedokonalosti.
    On ten kapitalismus a trvalý hospodářský růst vlastně nemůže za to, že si ho lidi zboštili, postavili na piedestal a ohromeně koukají, jak kolem něj skáčou novodobí kněží. Jen se jim dnes říká experti, odborníci nebo Havel.
    Možná by stačilo si systémy neidealizovat, nebrat je jako jedinou alternativu a nedělat z nich jedinou správnou cestu ke spasení lidstva. Třeba by se pak ukázaly právě ty patologické jevy, které by se daly vykořeňovat jeden po druhém. Třeba by se pak za čas ukázalo, že to, co jsme vytvořili, vlastně už není kapitalismus. A třeba zrovna takový oligarcha, který je nad věcí a neklaní se té modle, kterou předhazuje davům, bude schopen nějakou tu úpravu udělat.

    • navajamm napsal:

      Vidláku, áno, toto by mohlo byť východisko. Rozumný systém by si mal uvedomovať, že chyby robí každý a mal by mať zabudované mechanizmy na ich opravu. Mal by počítať so zmenami a nebrať kritiku statu quo za ohrozenie systému. Mal by byť viac technokratický než ideologický. A ak sa oligarchovia riadia hlavne rozvahou a výsledovkou, potom je treba zmeniť účtovníctvo.

    • kchodl napsal:

      Přesně. Místo kapitalismu totiž máme rigidní ideologii. Kněží kapitalismu si přisvojili právo výkladu Písma, máme svaté muže a proroky Heyeka, Misese, Keynese a další, … I světce a mučedníky jako Havel.

      Ale nejsme tím přece omezeni. Můžeme systém upravit, aby vyhovoval. Jako to dělá třeba Putin, Orbán nebo to udělal Reagan, FDR, JFK, …
      Nebo Baťa, coby takový „hodný“ oligarcha.

      Jenže s tím upravováním systému bacha – „nepostradatelný a výjímečný“ strážce víry strýček Sam rád trestá odpadlíky, například barevnými revolucemi a bombardováním.

      Legrační (a tragická zároveň) je ideologická slepota Američanů. Vlítnou do Iráku a první co udělají je, že zruší mimo jiné státní energetiku, státní zdravotnictví a začnou zavádět – bez nejmenšího rozhledu a znalostí ohledně jiných fungujících systémů – svůj velmi nefungující zdravotní systém, jeden z nejhorších na světě (dobrý pro horních 20%, mizerný pro dalších 30% a žádný pro dolních 50%). Vůbec jim nedojde, že irácký systém nebyl primárně ďábelským dílem Saddáma, ale slušně fungující – na arabské poměry – verzí systému francouzského či československého. No a tak je to se vším.
      A jako vzorní věřící to nedělají ve zlém – myslí to dobře. S až náboženským mesianismem.
      Pro dobro lidstva, samozřejmě.

      Janci mi tímhle připomínají sovětčíky na steroidech, ti také všude kam vlezli zaváděli, bez ohledu na cokoliv, svůj systém, také měli ideologii, která více než vědou byla teologií.

      • zemedelec napsal:

        Pane kchodl.
        Perfektní.
        Není co přidat,tak jen to známé,poručíme větru ,dešti,co provozují obě strany ideologie i když je to proti přírodním zákonům,což se vždy vymstí.

      • Qiedo napsal:

        A zde s Vámi nesouhlasím, nešlo o žádný mesianismus (dle mého názoru), nýbrž za účelem přisvojení si materiálna, pouze o rozvrat stávajícího řádu a pořádku. Z čeho asi tak těch dolních 50% žije? Z toho, co oněch 30% po světě naloupí.

      • kopelman napsal:

        Naprosto souhlasím, největší katastrofa je mesianismus Američanů. Vím, o čem mluvím, stačilo mi pár měsíců žít mezi nimi. Pro mě zůstane mnohem přesnějším pojmem označujícím šíření dobra Američany pojem imperialismus. Tak jsem se jej učil ve škole a už to tak nechám.

  5. Aldo napsal:

    K doplnění přečteného

    Těch devět minut záznamu stojí za poslech, snad to Vlk pustí i když odkazy nemá rád

  6. Berkowitz napsal:

    Pěkné pondělí.
    Moc pěkný článek a hlavně komentář pana Kchodla. Mám s ním naprosto stejný názor, ale nedovedu to tak trefně vyjádřit.
    Ještě jednou :Děkuji moc.

  7. Edita napsal:

    Podnětně napsaný článek, díky. Souhlasím s Vámi,že činění tzv. „malých dober“ (od dobro) má často (ale ne vždy!) přímo opačné, než zamýšlené následky. Jen k bodu, kde Kopelmane vyzýváte k vytvoření nových paradigmat ohledně životní náplně. Tedy ohledně využití volného času: Nevěřím, že je něco takového možné dodat lidem zvenku. Cituji volně mně milého Schopenhauera : “ většina lidí myslí pouze na to, jak čas strávit, aby se nenudili.“ To ale vede zase a jenom ke konzumu. A dál:“ to nejlepší a nejvyšší je uvnitř každého a musí to každý vykonat sám. Štěstí patří těm, kteří se spokojí sami se sebou. Neboť všechny vnější zdroje štěstí a požitků jsou podle své povahy nanejvýš nejisté, nepříznivé, podléhající náhodě.“

    • Věra Říhová napsal:

      Nemusí to vést vždy ke konzumu, vidím to u dnešních invalidních a starobních důchodců, snaží se vyplnit čas něčím užitečným, ale protože pro trh nejsou použitelní, snaží se naplnit díru ve vzájemné bezplatné pomoci, protože i většina „humanitárních“ sociálních služeb je zpoplatněna. Vzájemná výpomoc nebo dokonce bezpeněžní trh (vyberte si, co chcete) se mezi lidmi docela dobře rozjíždí.

      • Marie napsal:

        Jako příslušník jedné ze dvou Vámi jmenovaných skupin, Vám dávám za pravdu,vzájemná bezplatná pomoc přináší užitek(nezaměňovat se ziskem) oběma stranám, a to nejen materiální,často spíš vztahový,což v dnešním světě je hodně potřebné. Pár kapek vody moře nenaplní, ale třeba nedá zahynout žíznivému.

  8. Věra Říhová napsal:

    O monitorování hovorů jsem vloni psala na Kose. Problémem není ani tak to monitorování, jako souhlas po telefonu se zasláním písemností. Člověk si řekne, tak mi to pošlete, já se na to doma v klidu podívám. Ale ouha, podvod nového Obč.zákoníku je v tom, že telefonický souhlas se rovná souhlasu písemnému. Firma místo prospektů pošle rovnou novou smlouvu s dodatkem, že se můžete do 2 měsíců od telefonického hovoru odvolat, ale pošle ji zákazníkovi až po uplynutí těch 2 měsíců, takže se zákazník odvolat nemůže. Málokdo ví, že má ještě lhůtu 1 měsíce po obdržení písemné formy, protože NOZ kromě právníků nikdo nezná, a nežli si sežene nějakou odbornou radu, měsíc uplyne. Sama jsem se pokoušela si NOZ přečíst, ale nemám šanci, máte pravdu, je tam tolik nových termínů, o kterých nevím, co si myslet a jak si je vysvětlit, že vlastně nevím, co ten zákon říká. Prakticky se dá říci, že ČR nemá občanský zákon, protože obyvatelstvo žádný nezná. Zná jen fůru podvodníků, proti kterým je občan bezmocný.

    Tak a teď jsem u toho Čulíka. Ono se mu to lehce říká, že to chce systémovou změnu. Ale kdo ji má udělat ? Sedlák ani dělník to nebude, protože bez ekonomického, politického, obchodního, vojenského či dalšího vzdělání se žádná změna udělat nedá. A vzdělaní jsou ve školách vychováváni k individualismu, sobectví, tahu na branku a k osobní ziskovosti. Takže jsme vlastně odsouzeni k čekání na cosi shůry. Čulík by pořád chtěl nějakou revoluci, ale tu bez vzdělaných lidí nikdy nikdo neudělal. Ani ti husiti by nikdy nepovstali bez vzdělaného Husa a vojensky zkušeného Žižky.

    Na to, že lidi umírají hladem a zimou, jsem já osobně psala na BL 25.2.2013 http://blisty.cz/art/67657.html Genocida, článek o vzdělané paní Miladě. Tenkrát to nechalo chladným všechny kromě těch, kteří mi veřejně nadávali za to, že nevím, co to je genocida, a že nám tady ruce a nohy nikdo neusekává.

    Jak to v praxi vypadá, vidíme dobře na důchodové reformě. Mladí lidé všeobecně vykřikují, že se žádného důchodu nedožijí, ale místo politiků začali nenávidět současné důchodce, kteří důchod pobírají. A tak místo aby protestovali a bránili se nesmyslně vysokému věku odchodu do důchodu, protestují proti živení starých lidí. Jak při takovém stavu mysli chce někdo dělat nápravné reformy ?

    • navajamm napsal:

      To, čo ste napísali o OZ je pravda. Všetky zákony by mali byť písané tak, aby im rozumeli všetci, na koho sa vzťahuje. (Sudcovia pokrytecky tvrdia, že neznalosť zákona neospravedlňuje.) Vôbec by nezaškodilo, keby OZ muselo ratifikovať referendum s prvou povinnou otázkou: „Sú všetky ustanovenia navrhovaného zákona jasné a zrozumiteľné?“

    • Vidlák napsal:

      Marx psal, že revoluce musí mít nejdříve optimální podmínky, pak k ní může dojít… tož to bych čekal na ty podmínky… Snad ty podmínky budou vypadat jinak, než atomová zima

  9. Jan Čermák napsal:

    Myslím, že Babiš není tak jednorozměrný. Jsou tu mocnější. A Havel není žádný věrozvěst kapitalismu. Rozlišil bych to na několik problemů . Za prvé český. Náš bordel, nezákon a exekuce jinde na západě takové nejsou. My se musíme nejprve dostat do civilizace, kde ještě nejsme . Píše o tom Čulík a změnit se to snaží mimo jiné i Babiš. Za druhé je tu dichotomie kapitalismus – demokracie. Je třeba důsledně ty pojmy rozlišovat. Zatímco demokracie není nikde, kapitalismus je všude! A snaha myslím by měla vést k demokracii a jejím prostřednictvím k řešení problemů kapitalismu. Viz dnešní 1%.
    Ovšem velmi se obávám, že to je idealismus. Viz dnešní Dlouhý. Lidská blbost je nekonečná. Svět bez válek a zlodějin a vykořisťování je tedy asi nemožný. Pro podstatu lidské rasy…Na druhou stranu je v historii patrný jistý pokrok, posun a je tedy jistě možné sunout se někam „příznivým směrem“.
    Žena mi zaplatila k vánocům Literárky…super…bylo tam: při dotazování se občanů na budoucnost byly názory různé, všichni ale vyjadřovali obavy a nikdo naději…optimismus se vytratil, to je největší změna, která se odehrála za mého života. Nevím jestli to v BRICsu nemají jinak, asi jo, ale to bude tím, že jsou ještě mladí…..

  10. Puck napsal:

    Diskutéři, i autor, obcházejí základní fakt obloukem.
    Práce pro lidi není a nebude. Stále víc lidí bude žít v chudobě a bude závislých na pomoci státu, či nějakých organizací.
    Nejefektivnějším řešením je regulace počtu lidí. Kapitalismus to tradičně řeší válkami. Ty poskytují hned dva efekty – redukují počet lidí a zničením statků, které lidé vybudovali, přinášejí těm zbylým práci.
    Válka je takové padnutí na hubu kapitalistické společnosti. Můžeme děkovat jaderným zbraním, že války se udržují v lokálních mezích, a že dosud nedošlo k válce světové. Jenže se ukazuje, že taková regulace nestačí, a zároveň si mocní světa uvědomují, že destrukce by tentokrát zasáhla i je. Takové padnutí na hubu bylo skoro s jistotou definitivním koncem pro celé lidstvo.
    Řešení je tedy nutno hledat v jiných prostředcích, než je válka. Nebudou tak rychlá a účinná, ale člověk by snad, využitím svého rozumu, nějaká našel. Začít by se mohlo třeba tou celosvětovou regulací porodnosti.

    • navajamm napsal:

      Toto je, s prepáčením, veľký nezmysel. Práce vo verejnom záujme, alebo všeobecno-prospešnej, by bolo dosť. Oligarchovia ju však iniciovať nebudú – na ich výsledovke by sa to prejavilo záporne a „vytláčalo by ich to z trhu“. Ideológovia kapitalizmu však verejný sektor minimalizujú z princípu a aj k tomu zbytku pristupujú ako k súčasti svojho biznis-plánu. Suroviny, aktíva a kapitál bez znalostí a práce nevytvárajú žiadnu hodnotu. Znalosti a schopnosť práce však v účtovných výkazoch nemajú žiadne miesto – sú formálne bez hodnoty.
      Čo sa týka redukcie obyvateľstva a vojny, to je nezmysel ešte väčší. Kto je presvedčený o akomsi pozitívnom význame vojny, nech sa ide pozrieť na Donbas. Vojna má jediný účel a zmysel – ukázať všetkým okolo, kto je tu šéf a koho treba poslúchať. Úplne rovnako ako v bitke na päste.

      • zemedelec napsal:

        Naprosto souhlasím.
        Oligarcha zůstane oligarchou za každé situace,nesmí být ohrožen jeho majetek.Také ani nehledá vyšší zaměstnanost,spíš vyhledává,jak ji snížit. Pokud na něčem nevydělá,do toho nejde.Docela dobře se ukazuje na Ukrajině,jak se slovně shoduje s naším,jen činy jsou nuceni dělat jinak.

      • Puck napsal:

        Uvědomte si, kolik zbytečné práce se vynaloží už teď. A v zájmu zisku. Kolik zbytečných věcí se vyrobí. Porouchané výrobky, které by se daly opravit, se vyhazují. Některé výrobky se záměrně dělají nekvalitní, tak aby přežily záruční dobu. Další automatizace také zlikviduje hodně pracovních míst. Nebude trvat dlouho a silniční doprava se obejde bez řidičů. K půlmiliónů současných nezaměstnaných budou přibývat další. Pro všechny budete muset vymyslet práci, způsob odměňování, případně těmto lidem vyplácet žebračenku. Jak asi budou tito lidé spokojeni se svým životním údělem ? Neustálý růst, na kterém je založen současný systém, je nesmysl. Země není nafukovací. Především není žádoucí, aby světová populace dále rostla. Pravda, příroda se o to postará sama, ale člověk by neměl čekat, až to udělá ona. Příroda je nemilosrdná !

    • Admirál napsal:

      „Řešení je tedy nutno hledat v jiných prostředcích, než je válka. Nebudou tak rychlá a účinná, ale člověk by snad, využitím svého rozumu, nějaká našel.“

      Bohužel na ten rozum bych nespoléhal. Používané prostředky nejsou výsledkem rozhodnutí jednotlivce či výboru učiněného na základě analýz stavu a predikce vývoje.

      Je to vektor miliard sobeckých rozhodnutí jedinců, kteří je dělali v souladu se svými sobeckými a omezenými cíli a navíc pod vlivem masmédií.

      Bohužel, lze jen sledovat, jak po 100 letech se nezadržitelně šineme ke onomu „řešení“.
      Podobná situace, naprosto shodný přístup masmédií, jen kulisy sou jiné.

      Jde z toho hrůza.

  11. Eddie napsal:

    Ja bych to nechal, neni to idealni, ale funguje to celkem dobre.

  12. katalyzátor napsal:

    Ano pane Kchodle, život nejsou jen ideologie a věčné hádky která je lepší, ale hlavně denní práce a řešení problémů, které den přinese. Řešení s plnou zodpovědností, znalostí, láskou, úctou a pokorou.
    Tak jak koukám na to, co jsem napsal, tak mi z toho nějak ten hodný oligarcha vychází. Nebo osvícený vládce? Jenomže to se mi nějak nezdá. To by musel ten oligarcha nebo vládce vyrůst sám a poctivě nebo postavení získat dědičně poctivým úsilím generací předchůdců.
    Jenomže kde takové oligarchy, resp. osvícené vládce vzít ve společnosti, která každých dvacet let změní kompletně pravidla a navíc je silně ovlivňována zvenčí?

    • jezevec napsal:

      oligarcha a u nás? u nás je oligarchie jen zdrojem loupežení. počínaje waldštejnem, přes bílou horu, masarykovu reformu, až po pogrom u schwarzenberků z nedávné doby.
      soudný oligarcha se naší kotlině zdaleka vyhne – nejen proto tady nemáme (a nevolíme) solidní a zodpovědné mezigenerační správce majetku, ale jen lůzu která naslibuje co kde pokrade a jak dá nažrat z cizího. majetek poctivě vybudovaný mezigeneračním úsilím tady neměl příležitost vzniknout už několik set roků.

      • Martin V. napsal:

        Co pogrom, není se třeba držet tak u zdi, přímo genocida!
        No a možná díky Bohu za tu „lůzu“, která nedovolila vzniknout něčemu jako Kolomojského „občanské“ jednotky. Zatím. To by se panečku tak financovalo z majetku poctivě vybudovaného mezigeneračním úsilím, že by i to pogromené kníže čučelo.

      • katalyzátor napsal:

        Ano, tak to u nás bohužel je, i když, jak už někdo zmiňoval, v minulosti by se jich několik našlo. Když nepůjdu daleko do minulosti, třeba ke Karlu IV, tak to byli např. Baťové a Schwarzenbergové z Hluboké (Krumlova). Jan Baťa šel do politiky a jeho Budujeme stát pro 40 milionů byl docela dobrý program. A Adolf ze Schwarzenbergu byl osvícený feudál a i výborný moderní hospodář. Bohužel přišla válka a všechno bylo jinak.

        • katalyzátor napsal:

          Já reagoval na Jezevce. Bohužel mi tam vlezl Martin. Nic proti Martinovi, jen pro pořádek

  13. Tohle je naprosto skvěle napsané. K systémové změně dojde teprve tehdy, až se současný systém zhroutí, nebo lidi pochopí, že se brzy zhroutí a změnu udělají vědomě. Jen vědomá, řízená změna se může obejít bez škod.
    Naprosto nesouhlasím s výrokem, že „práce není a nebude“. Je potřeba pochopit, že práce není cílem! Práce je prostředkem. Produktivita práce dosáhla úrovně, kdy není nutné, aby byly všechny výrobní faktory plně efektivně vytěžovány. Jsme schopni vyrobit dostatečné množství statků pro všechny. Skutečný problém leží v distribuci! Jak rozdělit to, co je vyrobeno jinak a spravedlivěji, než na základě trhu, který rozděluje nikoli na základě příspěvku k vytvořené hodnotě, ale podle tržní síly?

    • Anonymní napsal:

      Trpaslíku, díky! Přesně tak, mnoho lidí nemá ujasněno, zda žijí, aby pracovali, nebo pracují, aby žili. Nahlédl jsem do Trpasloje a viděl, že byť nedávno, rozepsal jste se velice zajímavě. Chválím a přeji hodně sil do dalších článků.

    • Věra Říhová napsal:

      Souhlasím s Vámi. Bohužel si hodně lidí myslí, že práce není a nebude a že jediné řešení je válka nebo jiný násilný systém redukce obyvatelstva. Je to dost morbidní myšlenka, o které se raději moc nemluví, aby se neukázalo, kolik lidí by s válkou souhlasilo. Někdy mě to děsí. Práce by opravdu mohlo být daleko více, kdyby ji chtěl někdo platit. Vím to z doby, kdy jsem si práci marně hledala, často jsem narazila na díru v trhu, ale nebylo možné se tím plně uživit, hodně práce je jen tak na přilepšenou za pár šupů.

      Souhlasím s navajammem , že práce nemá žádnou ekonomickou hodnotu stejně jako vzdělání, nemáme na to v účetnictví žádnou kolonku, lidský faktor nemá know-how. Často vykonávají vysokoškoláci práci vyžadující pouze základní vzdělání a naopak, znám několik nevzdělaných lidí, kteří vykonávají práci vysokoškoláků. Já sama jsem toho příkladem, jako středoškolačka jsem pracovala na pozici učitelky základní školy a pak přes dvacet let na pozici ekonomky. Kvalifikaci jsem v obou případech získala domácím samostudiem, protože jsem neměla čas na dálkové studium s ukončeným diplomem. Konečně jako žena vím, jaký je rozdíl mezi mzdovou hodnotou ženy a muže, jediné společensky uznávané know-how ženy je sexistické, u muže vztahové jánabráchismus a kamarádčovt.

      U Babiše se mi líbí, že tohle všechno neuznává. Jemu je jedno, kdo mu přinese peníze, hlavně že to sype. Proto je ochoten udělat i něco pro lidi, protože ví, že bez peněz lidi nemohou a nebudou kupovat jeho produkty. On má především vnitrostátní produkci a proto potřebuje finančně zajištěné zákazníky. On moc dobře ví, že svoji drahou technologii uživí pouze vysokou produkcí a ta potřebuje odbyt. Kéž by takhle prokouklo mnohem víc zabedněných pravičáků, vypadalo by to jinak, a z tohoto důvodu schvaluji i jeho nákup novin, jen ať tam pravičákům dělá osvětu, tohle přesně naše republika potřebuje. A že si tam bude chválit především sebe ? No a ? Berme to jako jeho přidanou hodnotu, platí něco za něco, on pro stát něco udělá a my mu za to něco odpustíme nebo mu zatleskáme, když o to tak stojí.

      • Možná Vám jen úplně nerozumím, co myslíte tím, že „práce nemá žádnou ekonomickou hodnotu stejně jako vzdělání“. Já si myslím, že práce je nezastupitelným výrobním faktorem a svou hodnotu má; a to zejména v podobě užitné hodnoty produktu, který je prací vyroben. Podstatné zde je to, na co narážíte dále a nazýváte to „mzdová hodnota“. Zde se bavíme o úplně jiné věci. Budete-li pracovat v primárním nebo sekundárním sektoru, bude hodnota Vaší práce velmi snadno zjistitelná a hmatatelná v podobě výrobku, který by bez Vaší práce nevznikl. To je ta přidaná hodnota. Bohužel nebo bohudík žijeme ve společnosti s velmi rozvinutou dělbou práce, kde je příspěvek toho či onoho těžko kvantifikovatelný. Těžko tedy vyčíslíte hodnotu práce školní ekonomky ve smyslu jejího příspěvku k celkové přidané hodnotě ve společnosti. Jeden by skoro řekl, že nepřináší hodnotu – ale to je zjevný nesmysl. Jde o synergii, společnou práci, která bez těchto podpůrných činností není v dnešním rozsahu možná.
        Druhá věc je, jak jste za svůj příspěvek do celkové přidané hodnoty ohodnocena Vy – a to se děje skrz mzdu či plat. Mzdou (platem) získáváte nárok na spotřebu části z toho obrovského společného koláče.
        Průšvih, na který upozorňuji je, že v moderní tržní kapitalismus umožňuje, aby ve stále se zvyšující míře spotřevovávali produkt ti, kdo k jeho tvorbě přispějí nejméně – vlastníci zdrojů, ti, kdo mají významnou tržní sílu. Proto volám po změně mechanismu, kterým rozdělujeme to, co vytvoříme.
        Nemyslím si, že vytvoříme málo. vytvoříme dostatek pro všechny. Ale neumíme produkt rozdělit. A neumíme ani zorganizovat výrobní faktor, takže někteří pracují 12 hodin denně za mrzkou mzdu a jiní jsou nezaměstnaní, ačkoli by stačilo, kdyby všichni pracovali 6 hodin.

        • NavajaMM napsal:

          Na tú hodnotu pracovnej sily sa pozrite takto:
          Aj stromy v lese majú ekonomickú hodnotu. Je to potenciál, ktorý by sa mohol speňažiť. Keď sa lesom preženie víchrica, do 24 hodín vám lesníci vyčíslia škody. Skúste vyčísliť ekonomické škody na ľudskej sile po bombardovaní Donbasu. Postrekovanie lesov proti škodcom je investícia, ktorá má ekonomickú návratnosť. Vzdelávanie obyvateľstva je z hľadiska ekonomických nákladov čistá spotreba. Drevo má hodnotu, či sa premení na výrobky alebo nie. Človek, ak sa na výrobky alebo služby nepremení, je úplne bez hodnoty. Toto je najväčší podfuk kapitalizmu na obyčajných ľuďoch.
          To, že drevo má hodnotu, núti kapitalistu narábať s ním hospodárne. To, že človek hodnotu nemá, kapitalistu núti využiť ho a zahodiť.

          • Myslím, že mluvíte o užitné hodnotě, kterou mají (vyrobené) statky. Výrobní faktory můžou a nemusí mít užitnou hodnotu, záleží to na jejich charakteru. Člověk jako takový užitnou hodnotu nemá (neb jej krom kanibalů nikdo nespotřebovává). Jako výrobní faktor ale má hodnotu rovnající se přidané hodnotě jeho práce; zároveň má cenu, která se rovná jeho mzdě. Mezi těmito je rozdíl, což je potřeba dobře chápat.
            Ale řekl bych, že jde o akademickou debatu.

          • NavajaMM napsal:

            Pane Trpaslíku, nehovorím o úžitkovej hodnote, to je kategória politickej ekonómie. Hovorím o účtovnej hodnote. Keby ste si pozreli finančné výkazy v podnikateľskej sfére, sú hodnotovo prepojené. Čo je pre jedného náklad, pre iného je výnos. Každá firma má svoju hodnotu, ktorá sa prejavuje v jej finančných výkazoch. Ľudia nemajú žiadne finančné výkazy a teda nemajú ani žiadnu účtovnú hodnotu.

        • anita napsal:

          To bude minimálně 5 let co jsem napsala na Aktuálně tuto „hříšnou myšlenku“, že je třeba zjistit, kdo má skutečně zájem pracovat a snížit úvazky na 6 hodin. Sice by bylo těžké asi zaměstnat tu rozrostlou uměle vytvořenou ouřednickou čeládku na sociálních a pracovních úřadech. S přihlédnutím, jakých úspor by se dosáhlo při jejich nákladech, pro jejich zbytečnou administraci by se jistě v konečném důsledku vykompenzovalo. Tehdy jsem si přečetla kritiku a musela jsem uznat, že oprávněně. Osobně jsem se zamyslela, že je pozdě, že nejsme samostatný stát, tak troch nám velí EU, dává různé kvóty jen abychom nemohli být soběstační a hlavně museli obchodovat s ostatními zeměmi.
          Tedy naše platy jsou vždycky poměřovány na průměrnou měsíční mzdu, nikde není uvedeno kolik lidí na ní dosáhne a hlavně kolik lidí pracuje (neoficiálně) více jak 10 hodin za minimální mzdu a je rád, že není vyhozen. Minimální mzdu zvyšují také ti uměle vytvoření administrativní pracovníci 😦
          Snížením pracovního úvazku = snížení mzdy. Nebylo by třeba platit za přemrštěné vstupné a celkově předražené zboží, tím by se ovšem nevybralo zas tolik peněz do statní kasy ( přímé a nepřímé daně) Tak nevím co by nám udělala národní banka s korunou, aby bylo možno nakupovat za EU , jestli by bylo finančně možné vůbec jezdit na dovolenou dál než za naše hranice.

          • Myslím, že je záhodno se oprostit od uvažování „Snížením pracovního úvazku = snížení mzdy.“ Toto platí v současném systému, kdy každý je sám za sebe a práci oceňujeme v penězích částkou, která velmi málo souvisí s objemem touto prací vytvořených hodnot. My musíme zajistit, aby hodnoty spotřebovávali ti, kdo je vytvoří, což je něco, od čeho se současný tržní kapitalismus vzdaluje.

      • Tacit napsal:

        Brzděte, paní Říhová, ekonomická hodnota práce samozřejmě jako ekonomická kategorie existuje, je většinou vyjádřená cenou a jako taková MÁ ekonomická hodnota práce i své položky v účetnictví, viz např. mzdové náklady, účet 521 (na straně MD).
        Mnohem zajímavější je však efektivita práce, o ní se tu zatím krom vás nikdo moc nezmínil, která je podle mě mnohem výmluvnější o práci samotné, než její cena a většinou je vyjadřovaná přidanou hodnotou (ve výsledku: obchodní marže + výroba + distribuce + … – výrobní spotřeba) a nachází se ve výsledovce na řádku 11. A když zkoumáme, proč se Rakušané či Němci mají líp, nebo proč mají vyšší životní úroveň, tak většinou proto, že pracují s mnohem vyšší přidanou hodnotou, než my.
        Ale ze zdejší diskuse vyplývá ještě něco jiného, totiž že citelně chybí (nebo je nedokonalá, nevím) jiná kategorie a sice ÚČELNĚ vynaložená práce. Resp i neúčelná práce může vykazovat skvělou přidanou hodnotu (viz místo opravy výrobku raději vyrobíme další a starý vyhodíme).

        • Trefná poznámka. Produktivita a efektivita jsou nerozlučný pár a mluvit o jedné bez druhé nemusí dávat smysl, navíc si je občas pleteme. Asi bych měl v tomto smyslu opravit i předchozí příspěvky a říct, že globálně vzato produktivita i efektivita práce dosáhly takové úrovně, kdy jsme schopni vyrábět dostatek statků (= produktivita) za použití relativně malého množství vstupů (= efektivita).

        • Věra Říhová napsal:

          Tacite, máte pravdu do té míry, dokud mluvíme teoreticky, tedy pokud by byla každá práce ohodnocena a toto ohodnocení používaly všechny firmy tak, jak se ve státním sektoru používají mzdové tabulky. Tak tam jsem ochotná to připustit, protože je na každou práci stanoven stupeň vzdělání a jakžtakž se dodržuje. Například ve školství se nyní řeší průšvih s nekvalifikovanými učiteli, jejichž počet neúměrně narostl a tím se průměrná hodnota práce učitelů snižuje.

          Ale ruku na srdce, jakou hodnotu má úřednická práce oceněna měsíčním paušálem, kde jeden maká od rána do večera a nemá pomalu čas ani na toaletu a druhý se za stejné peníze poflakuje po kanceláři i mimo ni ? Na mzdové náklady se účtuje jenom to, co si tam každý dobrovolně dá. Jak se účtuje černota ? Nikam. Práce má takovou hodnotu, jakou je ochoten zaměstnavatel dát, většinou je to zbytek po započtení materiálu, energie a režie z výrobní či konečné obchodní ceny. Právě proto, že jsem byla výrobní ekonomkou, vím, jak se to dělá.

          A proto si znovu dovolím říci, že u nás lidská práce nemá svoji hodnotu. Má jen nějaké teoretické účetní hodnoty, občas hodně odlišné od skutečně financovaných. Tak jak jsem to myslela, pochopil dokonale NavajaMM. Každé zvíře, každá věc, rostliny i nerosty mají svoji ekonomickou hodnotu přísně sledovanou. Ale člověk ? Jeho hodnota je imaginární, občas žádná, je snadno nahraditelnou položkou.

        • NavajaMM napsal:

          Práve to, práca existuje len ako náklad. Nedá sa počítať s pracovným potenciálom ako s aktívom. Aktíva majú privilégium vlastniť len kapitalisti.

  14. kopelman napsal:

    Děkuji všem za reakce. Vnímám v nich většinovou shodu na Thatcherovském TINA (There Is No Alternative). Ovšem s upřesněním, že má smysl se snažit zlepšovat systém svým přístupem k životu a práci, tedy Jakešovo „každý musí začít sám u sebe“. Dovolím si proto do případné další debaty vložit námět na téma přímo související, životní úroveň. V 80. letech na brněnských strojírenských veletrzích rozdávali u německého stánku rozsáhlou publikaci o životní úrovni v Německu. Němci tehdy byli srovnáváním posedlí a v publikaci byly desítky různých tabulek a grafů, jak dlouho průměrný Němec pracuje na různé spotřební statky. Ruská agentura Ria Rating si dala tu práci a provedla srovnání podílu rodinných výdajů na potraviny a další vybrané výdaje v evropských zemích, výsledky jsou v následujícím obrázku (odkazu).

    Srovnání podílu výdajů na potraviny je zajímavé z toho důvodu, že potraviny jsou nezbytným statkem a údaje jsou dat dostatečně vypovídající o životní úrovni dané země. Dá se z nich usuzovat i na podíl chudoby v populaci mnohem věrohodněji, než podle 60% mediánu mzdy. Stejně tak lze z údajů snadno odvodit paritu kupní síly. Pokud si vezmeme údaje z Německa, které jsou zhruba uprostřed pořadí starých zemí EU, a také proto, že naše ekonomika je z Německé odvozená, dojdeme k následujícímu závěru. Aby bylo možno hovořit o kupní síle srovnatelné s Německem, aktuální průměrná mzda v ČR by měla být nikoliv 25219 Kč (zdroj ČSÚ), ale cca 39800 Kč. Pokud bychom to vzali přes kurz, pak vzhledem k tomu, že údaje v obrázku jsou za rok 2013 a v tomto roce byl průměrný kurz 25,75 CZK/EUR, pak kurz podle parity kupní síly měl být v roce 2013 cca 16,3 CZK/EUR. Pokud bychom srovnávali s Rakouskem, které jsme měli do 20 let dohnat, pak bychom na tom byli ještě lépe, buď průměrná mzda 42100 Kč, nebo kurz 15,4 CZK/EUR.

    • jezevec napsal:

      co jste tím myslel, že mzda „by měla být“ ???
      my nemáme srovnatelné podmínky jako v německu. lidi tady nemají takovou produktivitu práce – především ne ve sféře řízení a organizace práce – ale ani v ostatních parametrech prostředí pro její užití (například právní a daňový systém a služby státu). tak nemohou mít ani srovnatelnou kupní sílu.

      • kopelman napsal:

        Myslel jsem, jak jsem napsal, tj. z pohledu srovnatelné kupní síly. Jinak s tou produktivitou práce je taková fetiš pro neznalé, protože číselně se počítá z nominálních hodnot nikoliv reálných a podstatným faktorem je i kapitálová vybavenost práce (zda dělník pracuje s moderním strojem nebo vyrábí pilkou a kladivem). V německu je jednak v nákladech firmy vyšší podíl mzdové složky, za druhé dělníci u pásu tam nevyrábí tolik ruční metodou na poncích, jako jsem viděl v jedné japonsko-německé firmě na díly do aut.

        • Empirická zkušenost (kterou bych nerad bez podkladů zobecňoval) říká, že ve srovnatelně strojově vybavených firmách není v produktivitě práce mezi ČR a Německem významný rozdíl. Hádal bych, že obecně bychom rozdíl našli, a jako příčinu bych podezíral šlendrián.

      • Gustavson napsal:

        Jezevče, jak jste tu produktivitu myslel? Ve specifických oblastech nebo průměrně? Mám dojem, že Škoda Auto má srovnatelnou (ne-li vyšší) produktivitu práce, i když připouštím, že pod dojčlandským top-vedením. Ovšem takové Nošovice budou podle mě mít produktivitu práce (nebo spíš „lidského kapitálu“) vyšší, než kterákoliv dojčlandská automobilka. Už jen proto, že asiati umí „lidský kapitál“ lépe (a rychleji) vytěžit. Ale o jaké produktivitě se tu tedy bavíme? Zemědělství? Tam je to možná pravda, ale to je tak specifická oblast, ve které navíc pracuje minimum pracovní síly, že tu bych do porovnávání nebral. Služby? A jestli průměr, pak je potřeba minimálně zohlednit jeho složení. Takže bych to spíš viděl jako Trpaslík níže (=výše).

        • er napsal:

          Tak zrovna v zemědělství je na tom Helmut v produktivitě a efektivitě se svými 10 ha pekelnou řádku míst za českými sto či tisíce ha družstvy

      • Vidlák napsal:

        Obávám se Jezevče, že produktivita práce je minimálně od doby Fordovy záležitostí organizace práce. Dělník má takovou produktivitu, jakou mu nastaví výrobní pás a nebo mistr. Zedník udělá kupu práce, ale když v průběhu dne čeká nejdřív na maltu (cement přijel až v půl deváté) pak čeká na lešení (mistr zapomněl přivézt šrouby), tak samozřejmě nemá výkony. Chyba ale není v dělníkovi.
        To je taková česká specialita, že nějaký novinář se otírá o produktivitu práce a z článku má člověk dojem, jako kdyby si za to mohli dělňasové sami. Přitom jakmile existuje standartizovaný pracovní postup, nedělají to blbečci, tak se ukazuje, že Čech pracuje stejně dobře jako Němec, neb mezi výrobou Passatu a Superbu není co do produktivity žádný rozdíl. jen Němec si nosí domů vyšší plat.

        Mimochodem, USA mají také větší produktivitu práce než Německo, ale rozdíl je jen tabulkově v tom, že si tam lidi efektivněji prodávají navzájem hypotéky a kreditky.

        • jezevec napsal:

          přesně. pokud jde o čistě hrubý hodinový produkt, dělník v české fabrice má minimálně stejnou produktivitu jako v dojčlandu. nicméně pitomé prostředí a nekompetentní management nedokážou jeho potenciál využít s německou efektivitou. naši lidi se už dávno naučili makat – ale management, organizace a politické podmínky zustaly čtvrt stolwtí pozadu.
          a amerika se svým kultem kreditek? samozřejmě že kdyby se všechno muselo platit keš předem, tak si to méně ludí může dovolit, tedy se toho taky míň vyrobí a míň prodá. kult dluhu jako investice pochopili u.nás v podstatě jen zaměstnanci, ochotní pracovat celý měsíc na dluh, a dostat zaplaceno až měsíc příští. který podnikatel má takové dodavatele, neřkuli banku. i zde je dost rezerv ….

  15. JURA napsal:

    K předchozím diskutujícím děkuji.Šíře jejich záběru na situaci ekonomickou,politickou,morální a vizionářskou je úžasná.Pánové, snad i dámy – měli byste své úvahy a doporučení – můžete-li, šířit mezi mladou generaci,která vlivem,jak trefně označil jeden z Vás,oblbovadel,téměř nic z uvedeného nezná a bohužel ani nechce znát.Chce to – přednášky do škol,překonat autocenzuru vydavatelů a šéfredaktorů – dál ponechám návody na změnu zoufalého stavu světa schopnějším.Jen malé konstatování.Kolik % populace Kosu čte? Bohužel,to házení hrachu na zeď,i když alespoň to,ke změně nepomůže.Snad jedině to padnutí na hubu a rytí držkou v zemi.Na závěr jen konstatování.Po 1.ww – revoluce v Rusku,pak SSSR, po 2.ww – polovina evropy plus Čína a Korea plus Vietnam,plus zánik kolonií.Co bude po nyní otevřeně chystané 3.ww/pomineme-li tu studenou/ ? Apokalipsa z radioaktivity? Nebo z popela vzlétne nový Fénix úsvitu rozumu.Osobně s úzkostí se obávám absolutního zániku.Vidím další Mars.

    • zemedelec napsal:

      Asi to tak dopadne,ale nějak brzy bych to nečekal.Musí být nejdřív objevena vhodná planeta k životu.Pak také,vhodná raketa,raketoplán,kosmická loď k odletu těch nejbohatších,kteří si tu kosmickou loď,dokáží zaplatit vývoj i výrobu.Co vidím špatně pro novou planetu,že bude obydlena genem nevhodných lidí.

      • tata napsal:

        HERGOT nadhera,a ještě lepší dizkuze bez ní by ten perfektní přispěvek byl přece jen ochuzen………pro člověka tak nicotného jako já škoda něco dodávat……vše řekli mnohem chytřejší………VŠEM patří roj hvězdiček………ovšem o jednu vic autorovi.

        jen bych špitnul ta další valka by byla konečná pro lidstvo……….nepřipustme to stím jen trochu koketovat,nebude vitězů,možná jen par zbytečku ve spalené planetě na tisice let neobyvatelné………zvyšujme hlas proti koketování s touto možností………to jediné mužeme udělat ještě pro další generace………všechno se dá nák přežít další valka né

Komentáře nejsou povoleny.