Třetí narozeniny Kosy


Ano, přesně před  3-mi roky , 31.1.2012 vyšla poprvé Kosa.  Pokud máte  zájem vědět proč  vznikla a jak, je to k nalezení zde:

https://vlkovobloguje.wordpress.com/2012/01/31/918636-zaciname-aneb-jak-to-tady-bude-chodit-a-co-se-od-toho-da-cekat/

Je to těžká nostalgie. Jestli si to dobře pamatuji, tak na přišlo asi 74 návštěvníků… Včera  5148. Původně jsem ji koncipoval jako hračku na důchodu. Aby stařecká demence nepřišla tak rychle  a nedostala mne  bez boje.

Za ty  ti roky prodělala ohromný posun. Nevím jestli k lepšímu nebo horšímu. To nenajdu ani v číslech o návštěvnosti. Nejčtenější tiskovinou  v Česku je, s odstupem, Blesk….

Z toho původního seznamu  virtuálních přátel, kteří byli konzultováni ohledně jejího vzniku,  by se nyní  minimálně čtyři velmi ucházeli o to, abych je tehdy nebyl býval uvedl….  Další Kosu autorsky opustili, protože  jim její zaměření přestalo vyhovovat. A není jich, bohužel, málo.

Podobně je tomu i s těmi, kteří se v průběhu času  autorsky připojili, jako nově příchozí. Když projedu seznam  autorských rubrik -celkem jich Kosa vede – těch opravdu autorských, jestli počítám dobře – 45.  Z toho počtu mám 24 za mrtvé. Dlouho žádný příspěvek nepřišel nebo prostě vím, že žádný nepřijde. K tomu mohu přiřadit další dvě, které byly odstraněny. Jedna na přání autorky, druhá z mého rozhodnutí. Prostě kohosi jsem na  Kose  už nechtěl. Zahrál těžkou levou, proto zmizela i jeho autorská rubrika. Všechny ostatní,  zůstaly i když ….

Drtivá většina  z těch, co se rozhodli , z jakýchkoli důvodu odmlčet, mi jako autoři schází a cítím velký smutek, že  už nepíší. Škoda pro Kosu a Kosíře. Ale ono to psaní, které začne někdy jako zábava, jindy jako potřeba něco ostatním sdělit se časem  mění v  v časově docela náročnou rumařinu.. A čas je jediná komodita, která se nedá koupit. Jak všichni víme. Takže  by  s ním člověk neměl plýtvat.

Nebudu nijak zastírat, že  části těch, co se odmlčeli nevyhovovalo, jak se Kosa měnila  v čase. Prvních řádově  18 měsíců to byla one man show – moje.  A  cizí příspěvky šly poměrně výjimečně. Větší prostor dostaly  až potom. A Kosa se od velmi liberálního profilu s prakticky nekonečným vějířem v názorovém spektru,  posouvala. Nejdřív  jsem se  musel vypořádat s militantními levičáky, kteří ji pochopili jako platformu pro novou celosvětovou revoluci / samozřejmě jen od klávesnice počítače, protože  tam nefouká, není třeba  podstupovat nějakou osobní trýzen nebo nesnáz a určitě se tam nestřílí. tedy  s výjimkou diskusí, ale je třeba ubít názorového protivníka/. To byl první vážný střet na Kose , který jí odebral část autorů i publika. A tenkrát to vypadlo, že to nepřežije. Nakonec to ustála. Za asi půl, či tři čtvrtě roku se opakovalo totéž, jen v opačném gardu.  Opět odchody  a v některých případech, spílání  vlkovi, které nejméně ve dvou případech trvá doposud.  Těmhle dvěma chci znovu připomenout, že  na  Kose  nejsem ochoten trpět ani psychopaty, ani lháře. Což  se bytostně oněch dvou týká. Tedy to lhaní.

Dvakrát také byla Kosa zavřena. Patří to do tohohle bilancování. V prvém případě pro moje celkové znechucení a  to  i z tahanic na Kose, v případě druhém – pro celkové vyčerpání. A už jsem psal mnohokrát, nebýt pro mne naprosto nepřijatelného vymývání mozků oficiálními sdělovadly ohledně Ukrajiny, tak Kosa  dnes už přes půl roku nevychází.

Jubileum bývá příležitostí k prezentování zejména úspěchů.  Uvažoval jsem, že  dám grafy čtenosti a  tak podobně. Nakonec jsem od toho upustil. Kosa má čtenost,ve kterou jsem nikdy nedoufal. Ale není to jen její zásluha.  Pomohlo jí několikrát zveřejnění jejích článků jinde nebo zmínění se o ní. Můžete  mít nejdokonalejší výrobek na světě / za  což Kosu tedy rozhodně nepovažuji/, ale když o něm nikdo neví,  tak prostě  je vytvořen více méně zbytečně. Přelomovým momentem, který vedl k nynějším , pro mne opravdu fantastickým číslům návštěvnosti – dnes chodí každý  den více než 5 000 ojedinělých čtenářů a celkový počet přístupů denně  je  nad  25 000, bylo  když se  o Kose v půlce ledna pochvalně  zmínili na slovenském Slobodném vysielači a to v jejich hlavní zpravodajské relaci.

http://www.slobodnyvysielac.sk/archiv-relacii-podla-datumu/m5/p18

Pokud  jste zatím Slobodný vysielač nezaregistrovali, pak vězte, že  jde o internetové radio , provozované asi podobně jako Kosa. Jen v daleko dokonalejší a pohotovější formě. Protože  vstupy jsou  živé, tedy absolutně pohotové, není třeba nic redigovat, kontrolovat, doplnovat obrázky, grafiky, zdrojovat.  Gratuluji jeho tvůrcům a provozovatelům!! Vymysleli to geniálně! A tím jim chci veřejně poděkovat za vlídná slova pro Kosu. A naprosto chápu, že  jsou předmětem šílené palby pravověrných na Slovensku!  Tak si říkám, jestli by neuvažovali  o nějaké  české odnoži  🙂

Před jejich zmínkou na Kosu chodilo asi 8-10 % čtenářů ze  Slovenska.  Jejich podíl nyní činí až 1/3. Jsem rád, že se na Kose objevili, s předstihem, slovenští autoři, od kterých do budoucna čekám, že  budou krýt domácí slovenskou problematiku. Rád jim k tomu dám prostor. Zejména tehdy, až  téma Ukrajina konečně vyšumí.  Pokud tedy Kosa v té době ještě bude kosit. O tom bude řeč  v dalším. Ale  když už jsme u návštěvníků ze z druhé částí bývalé federace , může být, že  si říkají – má smysl psát na českém portálu o slovenských vnitřních problémech? Odpověd je jednoduchá – ano, myslím, že má. Když jsem ještě viděl  na poslední stovku příchozích, nebyl žádný problém zaznamenat  přístupy ze všech slovenských ministerstev nebo úřadu vlády! Totéž samozřejmě platí  i pro jejich české protějšky. Takže  Pacho Navajamme, tatko a případní další, ano smysl to má. I když to nyní nemohu prokázat.

Na co vidím, je mapa odkud  k nám po dobu existence  Kosy  došli  čtenáři . Celkem po dobu její existence  ze  154 zemí světa.

KosaPouze z teritorií čistě bílých zatím nikdo nezavítal…. Jsou tam skutečně  exotické destinace. Osobně  jsem byl asi nejvíc překvapen , když po nějaký čas   v létě,  bylo  dost velké číslo  přístupů z Vatikánu. Dodávám, že příjemně.

Podobně  mám přehled o tom, kdo na Kosu nebo její články kde odkazuje linkem. A tady  jsou opravdu odkazy  na místech, kde bych to nečekal  ani v divokém snu!  Největším šokem pro mne bylo , když  nás nalinkoval portál Modní peklo a to v debatě, kde si dámy vyměnovali poznatky  o prádle  značky Victoria Secret..  vedle toho mi nalinkování Kosy na rybářském portálu Mrk nebo specializovaném serveru Naše traktory, eBastlírna,Nakole, Dýmka.net, offroadforum, chachari. cz nebo astrologie.cz přijde docela logické 🙂 Všem zmíněným i nezmíněným serverům jsem vděčen, děkuji  a rozhodně  necht si zařazení do předchozího výběru, těch  pro mne  nečekaných, to  nevysvětlují  jinak, než  jako poděkování. Přeji jim i jejich návštěvníkům jen to nejlepší a mnoho prima zážitků s jejich hobby.  Jistě pochopíte, že  jsem do toho přehledu, jako fanda  plzenské Viktorky nemohl zahrnout portál sparta.cz  🙂

Popsali jsme si, čím Kosa za ty tři roky prošla, co byly  významné milníky   a kde se lámal chleba její existence a provozu, kdo a odkud na ni přichází. To je v kategorii, o které klasik říká – čo bolo to, bolo. A má pravdu. To už bylo a je to předlonské listí. Jakmile  přečtete tyto řádky, ztratí tu i onu nostalgickou relevanci, kterou to snad má. Důležité je,  co Kosa je a hlavně co bude.

Začnu tím,co nebude. Když jsem začal psát tenhle  článek, tak platilo, že  autorských mrtvých rubrik je  24. Myslím, že  od  středy  je jich o jednu více. Že  jsem ten den ztratil dalšího autora. Myslím, nevím to se stoprocentní jistotou. To ukáže  čas. Dělal na dvoudílném článku  a dotázal se, než ho začal tvořit, jestli může  dát kontroverzní téma. Odpovědí bylo, že  samozřejmě může, že  autoři mají volnost výběru i zpracování tématu.. takže  mi dorazila první část . . V ní byl citován jakýsi zahraniční politolog , který se vyslovoval k jisté události. A já zjistil,  že  nastal asi  4. či 5-tý případ  v historii blogu, kdy prostě  článek ven nepustím. Autor  za tím názorem sám nestál, jen ho prezentoval. Nic  víc.  Jenže já to dát na sklo nemohl. Ten citovaný  údajný politolog podlamoval úplné základy mého životního nastavení. Nemám problém s jiným názorem, naprosto odlišným od mého vidění světa  a skutečností. Takové jsou vydávány bez mrknutí oka. Ale tohle šlo do vnitřní substance mých hodnot  a to prostě  bylo na mne moc. Takže  stopka.

Byl bych nerad, kdyby  ted někoho napadlo, že  vlk cenzuruje. Necenzuruje. Ale má svůj hodnotový svět. A má li Kosa  sloužit k tomu, že  bude ničen, je mi líto, to ji mohu  zavřít hned  a nikoli ještě věnovat čas redigování toho,  co je útokem na mou duši i rozum. Nejsem v pozici čtenáře, který může  říci , hm tak tohle číst nebudu ani náhodou a přijdu zas, až tu bude něco rozumnějšího. Snažil jsem se to autorovi vysvětlit, ale nejsem si zrovna jist, že  se povedlo jej přesvědčit.Zatím to vypadá na jeho ztrátu.

Když ten článek šel do koše, bylo jasné, že takové nebezpečí hrozí, nikdo nedělá rád zbytečnou práci a  už vůbec ne tehdy, když se dopředu zeptá. Ale nemohl jsem jinak. A nebudu postupovat ani v budoucnu jinak. Kosa je  a zůstane širokonázorová. Vznikla původně jako reakce na poměry v Česku – na  míru korupce, klientelismu, podvodů, samoúčelné politiky pro politiku, veřejného lhaní, prostě všeho toho, co všichni zažíváte  na vlastní kůži. Jako obrana nás  samých – obyčejných lidí. A všechen ten zlořád není ani pravicový ani levicový. Jestli se s ním má aspon trochu pohnout, musí proti němu vystoupit  nadkritická skupina občanů. Všech občanů. Bez ohledu na svůj politický postoj. Řecko a jejich pokus se  Syrizou / ze zoufalství/ je toho nejlepším důkazem.  Proto dám na Kose rád šanci protichůdným míněním, proto otevírám polemiky, aniž bych je soudcoval.  Ale nemohu popřít  sám sebe. Nevím, jestli jsem se vyjádřil dost jasně, ale lépe to , v této chvíli, nesvedu. Vlastně  – už jsem to nejméně jednou svedl -v otevíracím článku Kosy – ve větě:

Bud vítán, kdo v dobrém úmyslu přicházíš!

To je ono!  Více není třeba dodávat.

Když už jsem narazil na tenhle první text Kosy, můžete se tam také dočíst, že Kosa bude bez diskusí. Ten záměr byl tehdy jasný a postavený na bohatých zkušenostech, k čemu diskuse jasně povedou.  Bohužel nebyl mnou samým dodržen, tlak kolegů byl větší  než původní odhodlání. A to jsem ještě neměl žádné vlastní zkušenosti s moderováním, třeba minimálním, diskusí. Kdybych to byl býval věděl…. tak bych byl ušetřil spoustu času a řekněme i trápení.  Než  mi bylo jasné, že Kosu na diskusích NE, nemám li se stát jejím totálním otrokem, aby diskusní thready k něčemu vypadaly. Říká někdo, že  mi odporuje jejich naprosto výjimečná kvalita,  pokud otevřeny  jsou? Ano, to je pravda, protože  ti, kteří do nich vstupují jsou zejména  kosířští autoři nebo lidé, kteří když něco řeknou, má to hlavu a patu a kolem kroužící psychopati vědí, že  budou velmi rychle eliminováni.Tohle jde dělat sem tam, ale nikoli pořád. A u tohoto modelu setrvám. Ačkoli mi někdo z dlouholetých čtenářů Kosy  čerstvě napsal, že odchází, protože  jsem Kosu stvořil,ale zároven také zavraždil, když trvám na tom, že diskuse nebudou.

Je zjevné , že došlo k nedorozumění. Kosa nebyla  otevřena  jako debatní klub, pro ty, kteří zrovna dojdou. Ale jako autorský blog, jehož primárním posláním bylo  dát možnost oslovit čtenáře těmi, kteří jsou názoru, že  mají ostatním co sdělit a umí to. A diskuse jsou prostě  cukrátkem navíc.   Navíc.. ale tohle si schovám dále.

Druhým, v poslední době se často opakující připomínkou, jsou grafické, respektive  korektorské nedostatky Kosy. Pravopis, zalamování vět atd. Vím o tom. S tímhle mám opravdu problém. Nicméně, jsem amatér. A denně musím zredigovat nejméně deset tisíc slov. Zkusili jste to někdy?  A mám handicap. Vlastně  dva, sám když něco píši, dělám šílené množství překlepů. Zkorigovat můj vlastní článek mi trvá stejně dlouho , jako jej napsat a vyzdrojovat. Šílená a šíleně otravná práce.  A navíc  mám druhá handicap – vlastní chyby  a přelepy  zpravidla vidím až druhý den… Nejsem sám, takových je nás  zřejmě docela  dost. Viz http://www.zive.cz/clanky/proc-nevidime-chyb-ve-vlastnich-textech/sc-3-a-174975/default.aspx

Takže, ač nerad, konstatuji, že  Kose  bude  i v budoucnu možné mnohé vyčítat co do formální úpravy. Zde prostě narážím na hranice svých možností a schopností. Chtěl bych, aby Kosa byla dokonalá. Ale  už dnes mi zabírá denně  7-8 hodin denně! V případě, že  redigují cizí  články a sám přispívám jen do své části svodky. Je li potřeba napsat i tzv. hlavní článek dne, pak nejdu pod 11 hodin práce. Tím se vracím také k diskusím. Nemám na ně  už naprosto žádnou kapacitu, abych je  nějak více sledoval. Denně  rodině někdy kolem 16,00 oznamuji – a ted, vážení, odcházím do práce! A do půlnoci mne nikdo nevidí.

Tímhle konstatováním nechci vynutit váš soucit či cokoli jiného. Už v týdnu  jsem psal, že  Kosa se stala Otesánkem , co požírá své, vlastně jen jednoho, rodiče. A dlouhodobě  se to vydržet nedá. Když jsem byl před rokem nemocný, nikdo to z tehdejších čtenářů nepoznal,  v zásobníku bylo naštěstí dost článků a  Svodka, která se musí dělat každý den aktuálně, tehdy nevycházela. Takhle  šlo překlenout i cesty  mimo domov. Dneska  už to  možné není.      Okamžitě  zjistíte, že něco neštymuje. Ale  je jasné, že dlouhodobě  to takhle provozovat nemohu. Nedá se to vydržet.

Snažil jsem se tenhle problém řešit s předstihem. Komusi jsem dal od Kosy klíče, se  záměrem, že mi pomůže s prací, až nebudu  z nějakého důvodu moci nebo stíhat. Jenže když loni na podzim přišla ostrá zkouška, všechno bylo jinak. Dotyčný mi sdělil, že věci, pocházející ze serveru někoho jako je Strelkov prostě   zpracovávat a  tím podporovat, nebude. A já byl po krk v problémech. Respektoval jsem nastavení toho dotyčného.  Má na něj stejné právo, jako já na to své, když nevezmu nějaký příspěvek. Nejsem  zvyklý se nikoho doprošovat  a nějak to dopadlo i když jsem ženě původně  slíbil, že  v Českosaském Švýcarsku  a následně  v zahraničí nevezmu  počítač do ruky. Kosa must  go!

Nicméně, je mi už celkem dost let a nezlobte se, zbytek života  si nepředstavuji jako jen a pouze Kosu. Takže  vám neslíbím, že  Kosa oslaví čtvrté narozeniny. Nevím to. Jediný slib, který dám je, že  Kosu udržím, co se mne týče, do konce března. Tehdy  vyjde  poslední díl Majčina románu na pokračování   Mateřská škola. Co bude potom? Nevím. Opravdu nevím. Melu z posledního.  To je prostě fakt, který už nemohu nijak ignorovat.

A ještě o jedné věci bych se rád zmínil.  Bylo by ode mne obrovským nevděkem, kdybych tak neučinil!  V poslední době  mne někteří čtenáři oslovili s tím, že jsou Kose ochotní finančně přispět! Dnes, v době,  kdy  jsou na prvním , druhém i třetím místě pro většinu lidí jen peníze! A lesjoux  přišel s tím, že by provozoval transparentní účet. Obrovsky si toho vážím! Nicméně –  veřejně nyní sdělím to, co  každému z těch potenciálních donátorů / a věřte, že si jejich nabídky vážím naprosto maximálně/:

Kosa je , naštěstí , provozována bez nákladů. Nepotřebuje tedy žádné příjmy. Také naštěstí.  Chci, aby byla naprosto nezávislá.  Nemá a nebude mít žádnou reklamu. Nechci se dostat, ani teoreticky do nějaké závislosti. Jakkoli jsem přesvědčen, že ty nabídky byly naprosto čisté a bezelstné. Ale  už včera  jsem psal, že v diskusích na SME bylo o Kose konstatováno, že to je propagandistický kanál Moskvy! Není. A nebude. Proto odmítnu jakýkoli finanční dar. Nezávislost je mi nade vše. Ale těch důvodů je více. Pokud by Kosa měla nějaké konto, musela by o něm účtovat  a  stát se jakousi formální institucí. Nehodlám komunikovat s Finančním úřadem, nehodlám být  předmětem zkoumání nějakých orgánů. Forma soukromého blogu mi naprosto dokonale vyhovuje.  Ale znovu  – vážení donátoři, včetně  vás potenciálních, které to také už napadlo – věřte, že  jste  starému vlkovi udělali velkou radost! Děkuji!!!!

Takže – tohle všechno mne napadlo, než jsem zapálil tři pomyslné svíčky na dnešním virtuálním dortu pro Kosu.

Necht se vám na ní líbí!

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.