Barcamp? Zbyl jen bar :) A možná třetí zákon Kosy


Někteří z vás mne žádali, abych dal nějaký výstup  z těch přednášek na plzenském Barcampu,  kam mi přišla pozvánkaa ztratil pár slov před publikem o Kose a  případně Ukrajině a kterýžto podnik jsem zde nakonec i anoncoval nakonec.

Cítím potřebu podat svědectví, zejména když všechno proběhlo tak, jak proběhlo!  🙂

Takže  vážení, sešlo se nás  celkem 8!!!! Čtyři přednášející, dva pořádající a DVA POSLUCHAČI.  Podotýkám, že  mimo vlka, všichni ostatní referenti a oba pořadatelé přednášejí na ctihodných univerzitách! Nejméně polovina  z nich už drží titul PhD nebo je těsně před jeho obhájením…

Takže  bylo následně rozhodnuto, že nebudeme v tomto, poněkud netradičním počtu konat v prostorách , kde jsem přesně před  40 roky obhajoval, ale že z Barcampu uděláme jen BAR protože  jeden z pořadatelů nedaleko provozuje, řekl bych – studentsko intelektuální kavárnu. A bylo!

Musel jsem se  smát sám sobě  – měl jsem těžce nazbrojeno na červenokartisty, vítače, konvojhujery  a kámoše  Jacenuka, Porošenka, Kolomojského  a ono .. no nic. Zejména když  jsem zjistil, že na sobotní BArcamp přijde kdosi koho znám z fandovského fora plzenské Viktorky, kde si s ním a  jeho bráchou dávám často virtuálně přes  ústa a kdo navíc jako avatar do přihlášky  na Barcamp použil ukrajinskou vlajku včetně  trojzubce. Moc jsem se na něj a podobné těšil!

Jenže pátek po poledni? A na univerzitní půdě? Vyskleno! Přesně jako za mých časů! V pátek kolejáci odjeli domů už ráno a my místní měli na starosti daleko důležitější věci, než jít poslouchat nějaká moudra.

Takže se z našeho houfečku stala nikoli skupina přednášejících a diskutujících, ale taková prima kavárenská stolní společnost, kde prostě každý ukázal, co si s sebou přinesl. Pěkně u kafe, pivínka nebo jiné tekutiny podle jeho gusta.

Jsem za to odpoledne pořadatelům vděčný. Absolvoval jsem něco, co pro mne bylo obohacením vnitřním a kterého by se mi jinak nedostalo. Neb zjištění, že  existují  opravdu další světy mimo toho, který si nosí každý v nás  v sobě a  považuje  za jediný reálný a správný, tedy zjištění reálné nikoli teoretické,  je, aspon pro mne  – k nezaplacení.A zdá se, že těch světů  dnes bude nekonečně mnoho.

Říkáte samozřejmost? Obecně ano, ale teprve když na ty  světy  druhých narazíte a to nikoli ve střetu o cosi, ale zjistíte, že  vy proplouváte ne v nějaké kontraakci či spoluakci s nimi nebo proti nim /to umíme  řešit a a na to jsme zvyklí/, nýbrž se naprosto  a dokonale míjíte…bez vzájemného dotyku..  no aspon pro mne to byl, když ne přímo šok, tak velké prozření.

Podobně  jako poznání, že existuje opravdu generační předěl a že funguje! Nemyslím to pejorativně. Tohle jsem si také nikdy moc nepřipouštěl. Tak jako každý z vás, byla moje role  v zaměstnání  nejdříve  v pozici nejmladšího.  Následně mi bylo šéfovat dlouho kolektivu kolegů, z nich velká většina byla o generaci mladší než já sám a vždycky se mi zdálo, že  není problém. Že komunikace  běží  a není ničím ani rušena nebo determinována.  A v BARu Barcampu náhle poznání  – ano generační předěl je zde  a opravdu funguje.  Je to už částečně o rozdílných kulturách!  Ta tvoje vlkouši  je, řekl bych lokální a uzavřená. Ta jejich je postavena na globalizaci a její akceptaci. A sem tam se mi zdálo, jako bychom i mluvili jinými jazyky. Takže  docházelo občas k tomu, že já významově  nerozuměl jim  a naopak. Významově prosím!

Také jsem zjistil,  že  se, oproti mým časům, se asi prohloubil rozdíl v pohledu na svět mezi  humanitními obory a jejich reprezentanty  a řekněme  těmi, co mají za sebou technické vzdělání a zejména praxi. Tohle by bylo hodně velké téma na dost dlouhý článek!

Pokud někdo z ostatních  kolegů z našeho pátečního stolního BARu, zaskočí na čtení tohoto článku,  chci jej ujistit, že nic z  toho, co právě četl  není myšleno pejorativně  nebo jako vymezení se proti nim! Popsal jsem svoje pocity a  to, co uvnitř mne , jako osobní  ZISK a OBOHACENI zůstalo! Znovu opakuji  – jsem za  ty  čtyři hodinky, mimo mou obvyklou a  zajetou denní rutinu, velmi vděčen.

A  nyní minimálně zvažuji o formulaci třetího zákonu Kosy – něco ve smyslu:

Ne každý svět, který nechápeš nebo který možná ani nevidíš je iluzí  nebo dokonce tvým nepřítelem…

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.