Konec EU skrzevá šťastnou hvězdu Davida Camerona? Doplněno.


Výzkumné agentury se zase jednou těžce blamovaly. Odhady volebních preferencí a výsledků čtvrtečních voleb v  Británii, slibující velmi těsný výsledek s tím, že pravděpodobnější bude, že  vládu nakonec budou sestavovat opoziční labouristé s pomocí skotských nacionalistů, než současný premier David  Cameron, se ukázaly být  totálně mylné.

Konzervativci jsou jasnými vítězi voleb a  mají potřebnou většinu 326 křesel v Dolní sněmovně, aby mohli sestavit  jednobarevnu vládu a nepotřebovali žádnou otevřenou nebo skrytou pomoc od kohokoli dalšího.

Daleko za očekáváním  zůstala Labour party, už  už se těšící na znovuzískání moci. Se svými 232 mandáty  prostě za konzervativci zaostala o   100 mandátů a porážka je naprosto jednoznačná. Blížící se  debaklu.

Ten v každém případ zinkasovali doposud vládní Liberálové, kteří mají nově jen asi 8 poslanců a naopak celých 47 se odporoučelo do politického záhrobí.

Úplně katastroficky dopadla protievropská a protipřistěhovalecká UKIP Nigela Farage, která  získala jen jeden poslanecký mandát. A  sám Farage propadl.

A dalším aritmetickým vítězem jsou skotští nacionalisté,   kteří získali 56 z 59 ze Skotska obsazovaných  poslaneckých křesel.

Tolik holá aritmetika. Nejsem odborník na Británii. Nemám její  jazyk,  neznám dostatečně reálie a  čísla prý nelžou.  Zpravidla  se v takovém případ nepouštím do komentářů. Protože nerad  chodím na tenký led  dojmů. Pro jednou zkusím udělat výjimku a  jsem sám zvědav, co z toho vypadne. Protože si myslím, že  čísla neříkají všechno. například  nevysvětlují, proč se výzkumy volebních preferencí tolik spletly. A dokonce mohou docela významně zkreslovat i pozici vítězů a poražených.

Tak například  nacionalisté  z UKIPu – mají jen jediný mandát. Ale přečetl jsem si, že podle  počtu hlasů, kdyby v Británii  neměli většinový, ale  poměrný systém, byli by třetí nejsilnější silou. Nikoli Skotové,  ale Farage a  spol! Zajímavá informace, že?

A jak, že by vypadalo rozložení politických sil v britském parlamentu v poměrném systému? To mi ráno poslala Maneca:

kdyby se použil náš poměrný systém s 5% hranicí:
UKIP by získal 93 křesel (!!!)
SNP by se do parlamentu vůbec nedostala (!!!)

UK vote share after 650 of 650 seats 650
Seats poměrný systém (5% limit) poměrný systém (3% limit)
Party %
CON 36,9% Conservative 331 273 249
LAB 30,4% Labour 232 225 205
UKIP 12,6% UKIP 1 93 85
LD 7,9% Liberal Democrat 8 58 53
SNP 4,7% Scottish National Party 56 32
GRN 3,8% Green Party 1 26
87,8% 650 650
96,3%
366 334

Cameron by zřejmě sestavil koalici
buď s LD (58) = celkem 273 + 58 = 331
nebo s UKIP (93) = celkem 273 + 93 = 366

Proč jsem začal zrovna tímhle?  Protože Cameron jistě  nyní bude muset splnit své dva sliby, které se EU bytostně týkají – vyjednat s Bruselem novou smlouvu o členství, výhodnější pro Británii a  následně  referendum s jednoduchou otázkou – má Británie  zůstat v EU nebo odejít?

Osobně  bych řekl, že  jestli si někdo přál  vítězství labouristů, byl to určitě  Brusel a nejspíš  i Merkelová a  všichni prointegrační politici v Evropě. Mají Camerona, s  jeho jasným vítězstvím a  navíc  UKIP, který sice získané hlasy nedokázal přetavit do mandátů,   ale jistě ve své protievropské a protiimigrační politice, ani náhodou, nepoleví a bude  brát konzervativce  pod velký  tlak.Protože příště to klidně může být UKIP, který v britském systému bude brát všechno, stejně jako ve čtvrtek toryové.

Cameron rozhodně, posílen volbami, jistě hodně „zatlačí na pilu“. A Brusel bude stát  před daleko horším dilematem než v případě Řecka. Tam jde, v podstatě, „jen“ o peníze. I když je jich docela hodně. Ale  není to fatální. Řeky  Brusel dusí k smrti s  odůvodněním, že kdyby jim povolil ohledně odpisu částí dluhů, budou to chtít všichni velcí dlužníci.  A nyní  bude jednat s Brity  o úpravách jejich přístupové smlouvy s  EU???? Ačkoli tam jsou takové věci, jako tzv. Britská výjimka, která Londýnu  umožnuje posílat do společné kasy podstatně méně, než  by normálně  měli… Pokud  tohle Cameronovi projde, tak se spustí lavina!  Nepochybně každý z členských států  má v přístupové smlouvě  něco, co vyjednal totálně špatně.Co , v takovém případě zbude z EU?  Pouze  věčně se handrující turecký bazar.

A jak velké budou muset být ústupky, aby  voliči konzervativců o UKIP nemluvě  byli spokojeně  a dali jistou zelenou dalšímu členství své země v EU? Mimochodem – být nějakým čelným bruselským bafunářem, velmi bych si všiml data  předpokládaného referenda- má se konat za dva roky, tedy  s  datem 2017…. Tohle Cameron vymyslel dokonale!  Dva roky po volbách  je přesně ta doba, kdy má každá vláda problémy  s popularitou!    Její voliči  jsou z části rozčarováni z její politiky,  tisk s gustem připomíná nesplněné předvolební  sliby a vláda obyčejně provádí tzv. reformy, které znamenají zpravidla věci typu  osekávání veřejných výdajů nebo zvyšování daní, či obojí najednou. A co udělal Cameron? Ten si v téhle kritické době vypomůže odvedením pozornosti  z domácích problémů na  evropské referendum….

Takže Brusel se má čeho obávat. Bude volit jen mezi menším a větším zlem. Jenže co je větší zlo – nechat se vydírat Londýnem a   tím vlastně  způsobit pozvolný rozpad unie nebo se Britům postavit a tím risknout jejich odchod a tím možná také přivodit konec EU?  Protože  pokud  Cameron nedostane to, co bude považovat za dostatečné, může svou politickou budoucnost zachránit jedině na úkor členství země v EU. A sjednocená Evropa  bez  Britů? Možná si říkáte, že  to vidím příliš vyhraněně. Je li pravdivá ta informace o tom,  že UKIP získal třetí největší počet hlasů, pak si za svou úvahou stojím.

Ono totiž to vítězství konzervativců nebylo jen tak. Udajně se o něj postarali  nerozhodnutí  voliči, kterých ještě těsně před hlasováním byla  1/4 z elektorátu. A na poslední chvíli se rozhodli pro konzervativce.  Řekl bych, že dost z nich by asi bylo hlasovalo pro Farage a  jeho stranu.  Jenže  v Británii nejspíš  proběhla jejich varianta naší řecké lži z voleb 2010, která nám nadělila NečasKalouskovskoBártovskou famiglii  118. V případě  Britů to nebylo  strašení Řeckem, ale  Skotskem. Do  role Belzebuba  takový The Telegraph  dosadil „hrůzovládu“  labouristů, podporovaných skotskými nacionalisty.  A  Angličané, Velšané a Severní Irové se  nechali většinově  vyděsit. A  nejspíš  řada z nich hlasovala, jak doporučoval Telegraph a další podobný tisk – nehlasujte pro Labour, Británii zadluží a dovedou k rozpadu, nehlasujete pro UKIP, váš  hlas může propadnout – dejte  hlas  rozpočtově odpovědným  a britským tradicím věrným toryům!   Jestli tahle má spekulace sedí, tak opravdu – bud Brusel velkoryse ustoupí Cameronovi nebo ten bude muset  hlásat svým voličům, že  EU  není pro Británii.

Může být, že minulý čtvrtek zazvonil, díky vítězství Davida Camerona, zazvonil EU umíráček….

Bude  to za dva roky  opravdu  zajímavá podívaná!

Nicméně  ani Cameron to nebude mít lehké. Ve Skotsku drtivě vyhráli nacionalisté. Škodolibost, že tam vymazali labouristy /Skotsko bylo jejich tradiční domenou/ z politické mapy, mu jistě dlouho nevydrží. Prostě Skotsko hlasovalo úplně  jasně. A také úplně jinak, než před pár měsíci v referendu. Osobně bych řekl, že Skotové  se probudili z referendového rauše  a vzali to jako možnost reparátu. Špatně, tohle žádný reparát nebyl. Pokud  chtěli samostatnost, tady ji získat nemohli.

Cameron  ví, že vůči Skotsku bude ve stejné pozici jako je Brusel do budoucna vůči němu. Chce li Skotsko nějak, ve vztahu k Anglii stabilizovat, bude muset londýnská vláda vyjít  skotským nárokům a přáním hodně vstříc.  A když horalům, tak také Velšanům a severním Irům… prostě dojde k oslabení a rozvolnění  centrálních vazeb… A otázka je, jak daleko může  a bude chtít zajít. Protože skotští nacionalisté mohou a budou dál provozovat jednoduchou strategii – z každého problému obvinit Londýn.

Tak jako si  Brusel, podle mne, musel přát vítězství socialistů, měli mít stejné přání i všichni britští unionisté!  Z jednoduchého důvodu – kdyby  skotští patrioti  vládli jak na Lowlands a Highlands, tak spoluvládli v Londýně,  jejich kouzlo by  asi, pro leckoho ve Skotsku, dost rychle vyprchalo. Protože by se ukázalo, že  ani oni  a zejména ne ve spojení s Labour, žádný zázračný recept na vládnutí nemají!  Že jsou stejně ne/schopní a ne/kompetentní, jako ostatní strany. Nejlepší cestou jak se  zbavit nebezpečného nového politického soupeře je – nechat ho vládnout!

Chcete pro předchozí tvrzení důkaz? Není problém – podívejte se, jak dopadli Cleggovi Liberálové. Téměř  vyšuměli z parlamentních lavic. Dnes tam budou stejně  platní asi  osazenstvo vrátnice. Mají asi 8 mandátů, ztratili 47…. Proč? Protože  spoluvládli s Cameronem. Lidé je  volili jako alternativu k těm, kteří je zklamali a  zírali, jak tancovali podle Camerona. Takže  většina  z jejich voličů si řekla, že  to tedy mohou  konzervativce volt rovnou… Se Skoty ve  vládě nebo při podpoře vlády by to nejspíš dopadlo stejně.

Ještě musím zmínit labouristy. utrpěli nečekaný nářez.  Jejich šéf Ed Miliband okamžitě, po uznání porážky rezignoval. Jak je  v Británii /dobrým/ zvykem. Tahle nic neřeší.  Tahle prohra  musí hodně bolet! Opravdu nejsem znalec britské politické scény, abych se pouštěl do nějakého hlubokého rozboru, co jim tentokráte  umetlo cestičku k volebnímu Waterloo. Kdybych si měl tipnout, pak osobně bych vsadil na tyto faktory:

-Skotsko

-kampan sdělovacích prostředků

-důsledky  Blairovy New Labour

-proevropský kurs

Pojednám je, co možná nejstručněji:

Ve Skotsku se nakonec,  v  kampani před referendem socialisté angažovali na straně  vlády pro zachování Británie. Skotové mezi tím vystřízlivěli a  v odvětě  za tenhle  postoj s britskou levicí tvrdě zúčtovali. Nicméně – ani všechny skotské mandáty, by Milibandovi k vítězství nepomohly.  Prohrál by i tak.

Svou ne malou roli sehrály určitě i media. Onou „skotskou lží“. A  nejspíš  jako u nás  – jejich většinovým nastavením. Na jeden Guardian bude nejspíš mnoho opačně zaměřených titulů. Ale to jen hádám a  nepochybně stejné rozestavení bylo i v okamžicích, kdy  labouristé volby dokázali vyhrát.

Takže jdeme  dál – k tzv. dědictví po Blairově  New Labour. Prostě  sociálně demokratické levice v Evropě má evidentní problém – nemá nosná témata. U nás, v Německu, ve Francii  na britských ostrovech. Všude  to bude stejné! Blair se kdysi rozkročil zleva hodně do politického středu . Spíš hodně přes tento střed.   A všichni začali obdivovat tuto tzv. New Labour. Jenže současně  Blair opustil původní nosná  levicová témata   a do jisté míry, aby vyšel objednávce politického středu opustil  i svou kmenovou voličskou základnu.  Farage i skotští nacionalisté někde hlasy , na úkor někoho své hlasy získat museli. A  toryové to zjevně nebyli! Prostě  levice o voliče středu získané politikou New Labour neudržela a o řadu původních kmenových – přišla.

Ale jak už napsáno – tohle není žádné britské špecifikum!  To je  celoevropský sociálně demokratický problém.  Čím a jak oslovit voliče. V době, kdy se evropská společnost atomizuje na autonomní jednotlivce.  Kdy nastoupil hrubý  individualismus  a je  stále více in… Takže  to vede k takovým koncům, že  v Čechách je masově volen oligarcha… V Británii zatím ještě ne…Ale nejspíš už jsou také na řadě. Jen to ještě bude chvilku trvat.

A poslední bod – proevropská orientace Labour? Řekl bych , že Britové jedou na vlně  euroskepticismu  a protiimigračních nálad. Kupodivu – to, co neprochází Marii Le Penové, prošlo Cameronovi. Zajímavé! Ačkoli v pohledech na omezení imigrace,n a zavedení přísnější regulace si jsou oba velmi podobní. A co se týče omezení základního principu EU – volného pohybu obyvatel, jde Cameron daleko za  francouzskou „fašistku“,  jak ji otitulovali majitelé jediné pravdy při její návštěvě v českém parlamentu minulý týden. Tady prostě  Miliband  a spol. Britům nekonvenují. Takže jim to bylo spočítáno.

Ale  dost možná, že to má spočítáno jak jednotná Evropa, tak Velká Britanie… Sobectví jako nejvyšší hodnota na individuální úrovni se nutně přemění i do sobectví na úrovni národní a  územní. Ostatně – bývalé Československo je toho nejlepším důkazem…

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.